Jan Drda (1915 – 1970)
prozaik, dramatik, novinář
povídková kniha Němá barikáda patří k prvním pokusům naší prózy zobrazit dobu okupace, ilegální boj proti nacismu a Květnové povstání. V povídkách je podtrhováno typicky české hrdinství – prostí lidé se tu hrdiny stávají teprve pod vlivem rozhodující situace, která je nutí jednat tak, jak jim to káže jejich charakter.
Nejvýraznější je povídka Vyšší princip (byla zfilmována, hl. role Frant. Smolík). Vyšší
princip je přezdívka profesora latiny, který byl pro své studenty krajně komickou figurkou.
Jednu hodinu latiny, kdy měli studenti psát kompozici, narušil příchod ředitele, který vyzval
tři studenty (Ryšánka, Havelku a Moučku), aby s ním vyšli na chodbu. Od té chvíle je již
spolužáci nespatřili. Gestapo je zatklo pro schvalování atentátu na Heydricha, říšského
protektora, a večer se všichni z pouličního rozhlasu dověděli, že všichni tři byli zastřeleni.
Profesoři měli druhý den ve třídách odsoudit počínání popravených studentů. Vyšší princip
však poté, co předstoupil před své studenty, nedokázal lhát a prohlásil: „Z hlediska vyššího
principu mravního … vám mohu říci jenom jedno – vražda na tyranu není zločinem!“
Přestože si byl vědom, že mezi studenty je udavač, veřejně schválil atentát a tím si rázem
získal své studenty, kteří povstali, aby mu vyjádřili úctu.
Názvy některých dalších povídek: Pancéřová pěst, Hlídač dynamitu, Němá barikáda aj.
Adolf Branald (1910 – )
prozaik
Z doby okupace a pražského povstání jsou jeho romány Severní nádraží a Lazaretní vlak. Děj prvního románu se odehrává na tehdejším Hybernském nádraží v Praze. Čtenář sleduje, jak se z jednotlivých živelných sabotážních akcí rodí organizovaný železničářský odboj.
Druhý román je obrazem vyvrcholení železničářského odboje v květnu 1945. Tehdy zaměstnanci bránili nádraží jak proti přesile zvenčí, tak proti zákeřnému výpadu osazenstva německého lazaretního vlaku stojícího na nádraží.
Julius Fučík (1903 – 1943)
novinář, literární a divadelní kritik, prozaik
Je autorem Reportáž psaná na oprátce. Ta je sestavena z motáků, které psal ve vězení gestapa v Praze na Pankráci. K vydání ji připravila jeho žena Gusta Fučíková a Ladislav Štoll. Úplná kniha vyšla až po listopadu 1989, předtím byla vydávána účelově, aby podporovala mýtus a hrdinství Fučíka – komunisty.
Žádné komentáře:
Okomentovat