Ivan Olbracht (1882 1952)

Ivan Olbracht (1882 1952)
Román Podivné přátelství herce Jesenia (1919):
Tento společenský a psychologický román s divadelní tematikou zachycuje atmosféru společnosti v období první světové války. Jiří Jesenius, nesmírně uznávaný herec Národního divadla, poznává na své venkovské dovolené Klárku, která velmi touží po pěvecké slávě. Zamiluje se do ní. Rozmlouvá jí dráhu operní zpěvačky. Klára rady odmítá, nechce žít po jeho boku, dokud se mu umělecky nevyrovná.
V Praze se objevuje herec Jan Veselý, který Jesenia již dříve upoutal svým talentem. Jiří mu dopomůže k místu v pražské Uranii. Veselý se stává miláčkem obecenstva a brzy se dostává do Národního divadla. Žijí s Jeseniem v přátelství, které však není zcela důvěrné. Jesenius nic netuší o Janově rozmařilém nočním životě, ten naopak neví o lásce Jiřího ke Klárce.
Jejich cesty se rozejdou poté, co se Jesenius dozvídá, že Klára Veselého milovala, a když se Veselý svěřuje s těžkým zločinem. Zavraždil kdysi v Itálii ženu, bývalou lásku Gabrielu. Od té doby jej pronásledují přeludy, které se snaží zahnat svými výstřednostmi. Po vypuknutí války se Jan vrací k dobrodružnému způsobu života, stává se vyzvědačem.
Jesenius obdrží od Kláry dopis, ve kterém se přiznává, že má s Veselým dítě. Jiří se ocitá v hluboké depresi. Pochybuje o smyslu svého života, umění jej přestává zajímat. Stále více podléhá přeludům, odhodlává se k sebevraždě. Zvrat v jeho životě nastává v okamžiku, kdy znenadání spadnou ze stěny hodiny (okamžik Janovy popravy za velezradu na ruské frontě), Jesenia opouštějí myšlenky na smrt. Vzpamatuje se, opět hraje a slaví úspěchy.
Do Prahy se vrací Klára, Jiří se s ní ožení a společně vychovávají Janova syna. Zlo, které Jan v životě spáchal, je vykoupeno smrtí.
povídky O zlých samotářích – vyděděnci společnosti, osamělí jedinci v odboji proti nespravedlivosti (tulák, kočovník, komediant); živí se způsobem společensky neuznávaným; individualisté proti své vůli, touha po svobodě (např. povídka Bratr Žak)
psychologický román Žalář nejtemnější – o chorobné žárlivosti a sobectví slepce (komisař Mach), ztráta kontaktu se světem, nedůvěra k nejbližším, tyranství  kritika měšťáckého individualismu
román Anna proletářka – obraz politické situace 20. let, revoluční dělnické hnutí (schematismus)
baladický román Nikola Šuhaj loupežník – z konce světové války a poválečných let; vesnice Koločava; 2 dějová pásma – vlastní příběh Nikolův (skutečnost) a mýtus (nezranitelnost);
Nikola – válečný zběh, odbojník proti křivdě a bídě (zbojník); ztělesnění touhy lidí po svobodě (v očích venkovanů přerůstá v bájeslovnou přírodní sílu)
charakteristika kraje, země – krásná, ale nešťastná (zaostalost); pověrčivost; osud Nikoly, jeho bratra Jury a ženy Eržiky = osud celého kraje; scény ze života Židů; vojsko, četníci
osobitá kompozice: propojení legendy se skutečností, prolínání lyrické a epické roviny, přírodní scenérie, psychologie postav; postupy reportážní i prvky lidové slovesnosti
básnický jazyk – zvláštní slovní spojení (mléčná vůně Koločavy, tma tvrdá jako kamení), úspornost výrazu, obrazný jazyk i archaické a knižní prostředky, biblické výrazy, hebrejská slova
soubor 3 povídek Golet v údolí (golet = židovská osada) – svět ortodoxních Židů (povídka O smutných očích Hany Karadžičové)
Biblické příběhy – převyprávění příběhů Starého zákona, Ze starých letopisů (o české minulosti), O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách (staroindické bajky)

Marie Majerová (1882–1967)
Panenství, Havířská balada, Siréna