Jaroslav Seifert
- v duchu proletářské poezie tvořil jen na začátku své tvorby
- roku 1984 dostal za své celoživotní dílo jako jediný náš spisovatel Nobelovu cenu
za literaturu
- patří sem 2 básnické sbírky z velkoměstského prostředí:
o Město v slzách
o Samá láska
Město v slzách
- jeho pohled na město je pesimistický, vidí jen utrpení a bídu, touží po přírodě
- představuje si jiný svět – bez bídy a nenávisti
- ukázka: „… však dokud z bratří mých trpěti bude jediný,
nebudu šťasten,
a nespravedlností světa vzbouřen,
dál jako teď,
opřen jsa o zeď fabriky, budu se zalykat kouřem,
a píseň svoji pět…“
Samá láska
- autorův vztah k městu se mění, básník obdivuje nové stavby, zvuky automobilů
- prvky proletářského umění pomalu ustupují, objevují se už prvky poetismu
Žádné komentáře:
Okomentovat