Vývoj realistické české literatury v 70. – 80. letech 19. století, ruchovci a lumírovci

13. Vývoj realistické české literatury v 70. – 80. letech 19. století, ruchovci a lumírovci

Pro život českého národa v 70. – 80. letech 19. století je typická vzrůstající hospodářská moc českého měšťanstva. České průmyslové podnikání stále více soupeří s německým, tím pádem se česká buržoazie stará více o svůj vlastní prospěch než o zájmy národní.
Politicky byla česká buržoazie rozdělena do dvou stran – staročeské a mladočeské. Sporným bodem byla otázka taktiky státoprávního boje. Staročeši byli zastánci politiky pasivní, mladočeši naopak byli pro politiku aktivní.

V oblasti literární se zformovaly 2 skupiny – ruchovci a lumírovci.

RUCHOVCI neboli tzv. škola národní

- spisovatelé této generace pocházejí vesměs ze zámožných vrstev
- vydávali almanach Ruch
- první číslo vyšlo roku 1868 na počest položení základního kamene k Národnímu divadlu
- Ruch se nápadně odlišoval od almanachu Máj, vanulo z něj nadšení a odhodlané vlastenectví

Zásady tvorby:
- důraz na domácí tradice
- vlastenectví
- zájem o historii
- zájem o venkov
- dominantní poezie
- důraz na slovanství – odmítali překlady z neslovanských literatur

Členové:
- Svatopluk Čech
- Eliška Krásnohorská
- dočasně Josef Václav Sládek