Základy mimoevropské a evropské literatury
(Starověké mimoevropské lit.,antická literatura)
1. Starověké mimoevropské literatury (od 4. tis.př. n. l. do 1. tis. př. n. l.)
MEZOPOTÁMIE :
- území dnešního Iráku
- rozvoj sumerského písemnictví, klínové písmo
- epické zpěvy, báje (mýty o vzniku světa, o prvním člověku, o potopě, ...)
- nejstarší písemná památkou je Epos o Gilgamešovi (2. tis. př. n. l.) –babylonský epos, polomýtický
sumerský vládce, Gilgameš, se svým přítelem prožívají různá dobrodružství, řeší problém nesmrtelnosti
- epos = řecké slovo (pověst), epické veršovaná skladba volné kompozice, děj plyne pomalu a má spoustu epizod (epická šíře), plno epitet (= básnic. přívlastků) a básnic. figur
poučení : člověk může být nesmrtelný jen svými činy
EGYPT:
- od 4. tis. do 525 př. n. l. , kdy Egypt ovládli Peršané
- hieroglyfické písmo (slova = kartuše), později písmo zjednodušeno na hieratické
- díla se zaznamenávala na papyrus, nebo na stěny chrámů
- rozvoj milostné poezie
- nacházíme zde apostrofy, metafory, personifikace, přirovnání, ...
- Achnatonův hymnus na Slunce (asi 1360 př. n. l.)
- uchovaná povídka o Sinuhetovi (přepsal Waltari – Egypťan Sinuhet)
- hymnus = řecké slovo (chvalozpěv), sólová nebo sborová píseň na oslavu bohů nebo hrdinů.
INDIE:
- védy – jejich součástí jsou hymny u rituálních obřadů, veršované, psány védským jazykem, vyjadřovaly představy lidí o světě a vesmíru, posvátné knihy, vznik asi 2. tis. př.n.l....
- pozdější jazyk sanskrt (5. – 4. stol. př.n.l.)
- epos Mahábhárata – o boji kmenů o území (4. stol. př.n.l.), vyprávění v rámci hrdinského eposu, podkladem jsou historické události o bratrovražedných bojích Bharatovců
- epos Rámájana – činy krále Rámy
Žádné komentáře:
Okomentovat