Kulturně historická situace:
[Už koncem 13. st. vyvrcholila moc církve - římští papežové se pokládají za vládce celého světa. Vnější lesk však doprovází vnitřní úpadek. Vznikají různé lidové sekty, které církev pronásleduje. Snahy po nápravě se objevují i uvnitř církve - činnost Františka z Assisi a jím založeného františkánského řádu. Řád požaduje naprostou chudobu a tělesnou práci. Učená kritika církevních zlořádů vychází i z některých universit. Universit - Pařížské a Oxfordské. Šířila se znalost Viklefových názorů - byl to anglický profesor Oxfordské university. Dokazoval, že církev se odchýlila od učení a praxe prvních křesťanů.]
1. r.1380 morová nákaza (2 roky po smrti Karla IV.)
2. rozpory Václava IV. s vyšší šlechtou a zbohatlými představiteli církve
- obojí vyvolává obecný stav úpadku a krize
=> obžaloba především církve:
- církev opustila ideál původní apoštolské prostoty a chudoby
- vznik dvojpapežství, na zač.15.stol. trojpapežství
- o nápravu usilují kazatelé (Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže, Matěj z Janova a další)
- 30.7. 1419 - pražská defenestrace (dav vedený knězem Janem Želivským vniká na novoměstskou radnici a ubíjí konšely), ničení kostelů a zabírání církevního majetku šlechtou
- 16.8.1419 umírá Václav IV. (na Novém Hradě u Kunratic – mrtvice po zprávě o defenestraci)
- 1420 proti husitům vyhlášena křížová výprava (v čele Zikmund Lucemburský, král uherský, německý a římský, bratr Václava IV.)
- r.1421 Čáslavský sněm - husitští zástupci se pokoušejí najít nového krále, neúspěch => spor mezi radikálními (tábority) a umírněnými (pražany)
- r.1434 bitva u Lipan – proti sobě katolická šlechta a umírnění husité X radikální táborité => porážka radikálního hnutí
- vláda Jiřího z Poděbrad (1458-71)
Z literárních útvarů a žánrů:
- mizí legenda, rytířský epos a drama
- rozvíjí se píseň, satira, polemické skladby, kroniky, traktáty, kázání, překlady bible
Žádné komentáře:
Okomentovat