Základy mimoevropské a evropské literatury

c) Helénistické období (4. – 1. stol. př.n.l.)
- v tomto období byla řecká kultura přijata v zemích dobytých Alexandrem Makedonským (synkretismus = prolínání kultur)
- rozvoj exaktních věd (Euklides, Archimédes)
- nová komedie (vymizela politická satira a fantastické prvky, prosazování individuality postav duchaplné konverzace) – Menandros – ŠKAROHLÍD
- poezie – bukolická poezie = oslava venkovského života, pastýřské idyly - Theokritos
- filozofie – Epikuros – štěstí s blaženost, Stoikové (Zenón z Kitia) – rozum a klid


ŘÍM:
(3. stol. př.n.l. – konec 5. stol. n.l.)
- latinská, většinou nepůvodní literatura, vliv řecké lit.
- dlouho přebírala témata z řecké lit., svého vrcholu dosáhla až v prvních desetiletích císařství (konec 1. stol. př.n.l.), psaná latinkou
- prostřednictvím římské literatury pronikla do evropské kultury znalost antické
a) Archaické období (3. – 2. stol. př.n.l.)
- překlady z řečtiny
- komedie: Terentius – uhlazený jazyk, psychologie postav, intelektuálně zaměřené hry DÍVKA Z ANDRU. Plautus (Titus Maccius) – čerpá ze života obyčejných lidí (otroci, vojáci, milenci), ovlivněn řeckou novou komedií, užívá hovorový jazyk KOMEDIE O HRNCI – inspiroval Moliéra k napsání Lakomce.
- řečnictví: Marcus Porcius Cato- výzva ke zničení Kartága

b) Klasické období – zlatý věk (1. stol. př.n.l. – počátek našeho letopočtu)
- řečnictví:Marcus Tullius Cicero – filosof, politik, řečník. Jeho jazyk se stal normou klasické latiny ŘEČNÍK – teorie řečnictví
- paměti: Gaius Julius Caesar - ZÁPISKY O VÁLCE GALSKÉ
- lyrika: Gaius Valerius Catullus – největší římský lyrik, básník vnitřních rozporů, okruh písní věnovaných milence Lesbii, starší vdané ženě. Citát : „Nenávidím a miluji“.