Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).
Zobrazují se příspěvky se štítkemkanalizace. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemkanalizace. Zobrazit všechny příspěvky

Kanalizace

Kdy a kde byla vynalezena vůbec první kanalizace na světě se přesně neví.. První zmínky o existenci kanalizačního systému a odpadové jámě se vyskytují v mytologii semitských Akadů, kteří přesídlili do Babylonu okolo roku 2 600 př. Kr. V mezopotámských a protoindických městech budovali kolem roku 2 510 př. Kr. speciální kanalizační systémy na odvádění odpadních vod a podle vykopávek v městech Harapo a Mohendžo – daro, můžem mluvit dokonce i o koupelnách a toaletách . Z vykopávek je známo, že v Mezopotámii byly používány splachovací záchody, z kterých byly fekálie splachovány přímo do kanalizace. Rovněž v městech na území tehdejší Sumeru byla budována městská kanalizace. Z ní byly vedeny přípojky do jednotlivých domů, kde byly ukončeny svislými šachtami. Do nich se pak vléval otvorem odpad. Přípojky byly budovány z hliněných trub, někdy byly čtvercového nebo obdélníkového průřezu z pálených cihel a byly přikryty čtverhrannými deskami. Měly značný sklon, aby voda mohla rychle odtéci. Hlavní stoky byly rovněž zděné. Dokonce již kolem roku 2 600 př. Kr. tehdejší stavitelé znali techniku valené klenby. Uliční stoky sváděly splašky buď přímo do velkých řek nebo do sběrných jam či rybníků.
Jak dokazují archeologické vykopávky učiněné v Knóssu na Krétě, byly tehdy (1 500 let př. Kr.) běžné koupelny, splachovací záchody a dokonce i oddílná kanalizace. Rovněž vykopávky z Kartága dokladují, že Féničané měli zavedenou kanalizaci (kolem roku 800 př. Kr.).

Na území Českých zemí jsou první zmínky o “odvádění” odpadu zachyceny z doby raného středověku. K likvidaci fekálních odpadů na hradech sloužily suché záchody. Jejich situování bylo takové, že z něho fekálie vypadávaly přímo na hradby. Tyto tzv. prevéty jsou jedním z nejstarších kanalizačních útvarů , je nesporné že měli vlastně dvojí funkci, jak tělesnou úlevu, tak i zvyšovaly nedobytnost hradeb J

Ve středověku začal prudce vzrůstat počet obyvatel. Stavěly se víceposchoďové domy, ovšem bez odpovídajícího hygienického zařízení. Středověk si s hygienou nedělal problémy. Města to řešila veřejnými latrínami na březích řek, ale přesto byla už z dálky nevábně cítit. Pokrok přišel až z Anglie - prvním anglickým domem, který měl podzemní kanalizační systém a toalety a umývárny u každého pokoje, byl ve 13. století Westminsterský palác. Ale první funkční splachovací klozet měla teprve v roce 1596 královna Alžběta I. V Richmondském paláci (dar kmotřence sira Harringtona, který jej vynalezl a nechal nainstalovat ve svém domě v Kelstonu nedaleko Bathu). Její hygienické zařízení se podobalo dnešním. Mělo nádržku s čistou vodou, mísu a místo splachovadla kličku u sedátka. Voda do mísy tryskala z důmyslně rozmístěných kanálků. Odpad neústil do kanalizace, ale do žumpy. Používání tohoto záchodu se všeobecně neujalo hlavně proto, že většina domů neměla přívod vody ani kanalizaci.

Patent prvního skutečného splachovacího záchodu na světě přihlásil roku 1775 Alexander Cummings, anglický hodinář, který vymyslel posuvný uzávěr mezi mísou a odpadem. Do té doby používala chudina obyčejné kýble, v lepším případě dřevěné latríny, a vznešení páni, hrabata a králové elegantní a bohatě zdobené nočníky (pro cestovní účely ukládané do kožených pouzder), zavírací stoličky potažené sametem nebo saténem a zdobené třásněmi, zlatými hřebíky a stužkami, cestovní latríny a tzv. bourdalou (dámské nočníky). Na nich plánovali vraždy (Richard III.) a byli také vražděni (skotský král James I., Král Edmund „Železný“).

Postupem času se ustálily dva druhy splachovacích záchodů. V prvém případě je nádržka splachovače – sloužící k dávkování vody – umístěna na zdi nad klozetovou mísou, ve druhém případě s ní tvoří jeden celek (tzv. provedení kombi). Další vývoj se zaměřil prakticky jen na způsob dávkování vody.
V posledních letech umožňují tzv. úsporné dávkovače také zvolit si potřebné množství vody.
Poslední novinkou je pohyblivá odpadní trubka, která se díky pružnému těsnění přizpůsobí různým šířím vývodu a může pokračovat dál prakticky libovolným směrem. Tedy bez ohledu na to, zda je odpad umístěn rovně nebo třeba půl metru bokem.
Dá se pořídit i klozetová mísa se sprchou. Náročnější varianta má vyjížděcí sprchu, jejíž teplota se dá nastavit, bezdotekový teplovzdušný vysoušeč a zabudovaný odsávač pachů.
A jaké bude WC budoucnosti?


Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

Kanalizace

Kdy a kde byla vynalezena vůbec první kanalizace na světě se přesně neví.. První zmínky o existenci kanalizačního systému a odpadové jámě se vyskytují v mytologii semitských Akadů, kteří přesídlili do Babylonu okolo roku 2 600 př. Kr. V mezopotámských a protoindických městech budovali kolem roku 2 510 př. Kr. speciální kanalizační systémy na odvádění odpadních vod a podle vykopávek v městech Harapo a Mohendžo – daro, můžem mluvit dokonce i o koupelnách a toaletách . Z vykopávek je známo, že v Mezopotámii byly používány splachovací záchody, z kterých byly fekálie splachovány přímo do kanalizace. Rovněž v městech na území tehdejší Sumeru byla budována městská kanalizace. Z ní byly vedeny přípojky do jednotlivých domů, kde byly ukončeny svislými šachtami. Do nich se pak vléval otvorem odpad. Přípojky byly budovány z hliněných trub, někdy byly čtvercového nebo obdélníkového průřezu z pálených cihel a byly přikryty čtverhrannými deskami. Měly značný sklon, aby voda mohla rychle odtéci. Hlavní stoky byly rovněž zděné. Dokonce již kolem roku 2 600 př. Kr. tehdejší stavitelé znali techniku valené klenby. Uliční stoky sváděly splašky buď přímo do velkých řek nebo do sběrných jam či rybníků.
Jak dokazují archeologické vykopávky učiněné v Knóssu na Krétě, byly tehdy (1 500 let př. Kr.) běžné koupelny, splachovací záchody a dokonce i oddílná kanalizace. Rovněž vykopávky z Kartága dokladují, že Féničané měli zavedenou kanalizaci (kolem roku 800 př. Kr.).

Na území Českých zemí jsou první zmínky o “odvádění” odpadu zachyceny z doby raného středověku. K likvidaci fekálních odpadů na hradech sloužily suché záchody. Jejich situování bylo takové, že z něho fekálie vypadávaly přímo na hradby. Tyto tzv. prevéty jsou jedním z nejstarších kanalizačních útvarů , je nesporné že měli vlastně dvojí funkci, jak tělesnou úlevu, tak i zvyšovaly nedobytnost hradeb J

Ve středověku začal prudce vzrůstat počet obyvatel. Stavěly se víceposchoďové domy, ovšem bez odpovídajícího hygienického zařízení. Středověk si s hygienou nedělal problémy. Města to řešila veřejnými latrínami na březích řek, ale přesto byla už z dálky nevábně cítit. Pokrok přišel až z Anglie - prvním anglickým domem, který měl podzemní kanalizační systém a toalety a umývárny u každého pokoje, byl ve 13. století Westminsterský palác. Ale první funkční splachovací klozet měla teprve v roce 1596 královna Alžběta I. V Richmondském paláci (dar kmotřence sira Harringtona, který jej vynalezl a nechal nainstalovat ve svém domě v Kelstonu nedaleko Bathu). Její hygienické zařízení se podobalo dnešním. Mělo nádržku s čistou vodou, mísu a místo splachovadla kličku u sedátka. Voda do mísy tryskala z důmyslně rozmístěných kanálků. Odpad neústil do kanalizace, ale do žumpy. Používání tohoto záchodu se všeobecně neujalo hlavně proto, že většina domů neměla přívod vody ani kanalizaci.

Patent prvního skutečného splachovacího záchodu na světě přihlásil roku 1775 Alexander Cummings, anglický hodinář, který vymyslel posuvný uzávěr mezi mísou a odpadem. Do té doby používala chudina obyčejné kýble, v lepším případě dřevěné latríny, a vznešení páni, hrabata a králové elegantní a bohatě zdobené nočníky (pro cestovní účely ukládané do kožených pouzder), zavírací stoličky potažené sametem nebo saténem a zdobené třásněmi, zlatými hřebíky a stužkami, cestovní latríny a tzv. bourdalou (dámské nočníky). Na nich plánovali vraždy (Richard III.) a byli také vražděni (skotský král James I., Král Edmund „Železný“).

Postupem času se ustálily dva druhy splachovacích záchodů. V prvém případě je nádržka splachovače – sloužící k dávkování vody – umístěna na zdi nad klozetovou mísou, ve druhém případě s ní tvoří jeden celek (tzv. provedení kombi). Další vývoj se zaměřil prakticky jen na způsob dávkování vody.
V posledních letech umožňují tzv. úsporné dávkovače také zvolit si potřebné množství vody.
Poslední novinkou je pohyblivá odpadní trubka, která se díky pružnému těsnění přizpůsobí různým šířím vývodu a může pokračovat dál prakticky libovolným směrem. Tedy bez ohledu na to, zda je odpad umístěn rovně nebo třeba půl metru bokem.
Dá se pořídit i klozetová mísa se sprchou. Náročnější varianta má vyjížděcí sprchu, jejíž teplota se dá nastavit, bezdotekový teplovzdušný vysoušeč a zabudovaný odsávač pachů.
A jaké bude WC budoucnosti?

Tip: Vodo, instalo, topenářství, plyn Brno, děkujeme.

Technologie stavebních procesů - Technologický předpis pro provedení vnější kanalizace II

Provedení kanalizace

Kanalizace bude provedena z kameninových trub DN 300. Trouby se rozvezou podél trasy a uloží se na čistém srovnaném pruhu podél rýhy. Na dno rýhy se pak spouští – podle hmotnosti – ručně na lanech, delší a těžší autojeřábem (popř. zavěšené na lopatě rypadla). V zemině vytvoříme žlábek hluboký 50-150 mm, do kterého trouba plnou plochou dosedne. Pro hrdla trub v něm vytvoříme jamky.

Kanalizaci pokládáme od nejnižšího místa proti spádu. Trouby je potřeba po uložení v místech hrdel řádně utěsnit. K utěsnění se použije konopný impregnovaný provazec a pryžové těsnění.
Po dokončení pokládky a vizuální kontrole spojů se provede zkouška vodotěsnosti. Provádí se po úsecích mezi šachtami. Naplníme je vodou tak, aby u horní šachty bylo min. 50 cm vody nad potrubím, u dolní šachty max. 4m. Po 30 minut sledujeme stálost hladiny a event. průsaky. Zjištěné závady se opraví. Poté je možno kanalizaci zasypat. V místech, kde kanalizace prochází pod komunikací je vhodné potrubí obetonovat. Potrubí obsypáváme vždy ručně a to na výšku asi 200 mm nad vrchol potrubí jemným prosetým pískem. Poté je možno provést strojní zásyp materiálem uloženým vedle výkopu. Hutníme po vrstvách cca 30 cm.

Technologie stavebních procesů - Technologický předpis pro provedení vnější kanalizace II

Provedení kanalizace

Kanalizace bude provedena z kameninových trub DN 300. Trouby se rozvezou podél trasy a uloží se na čistém srovnaném pruhu podél rýhy. Na dno rýhy se pak spouští – podle hmotnosti – ručně na lanech, delší a těžší autojeřábem (popř. zavěšené na lopatě rypadla). V zemině vytvoříme žlábek hluboký 50-150 mm, do kterého trouba plnou plochou dosedne. Pro hrdla trub v něm vytvoříme jamky.

Kanalizaci pokládáme od nejnižšího místa proti spádu. Trouby je potřeba po uložení v místech hrdel řádně utěsnit. K utěsnění se použije konopný impregnovaný provazec a pryžové těsnění.
Po dokončení pokládky a vizuální kontrole spojů se provede zkouška vodotěsnosti. Provádí se po úsecích mezi šachtami. Naplníme je vodou tak, aby u horní šachty bylo min. 50 cm vody nad potrubím, u dolní šachty max. 4m. Po 30 minut sledujeme stálost hladiny a event. průsaky. Zjištěné závady se opraví. Poté je možno kanalizaci zasypat. V místech, kde kanalizace prochází pod komunikací je vhodné potrubí obetonovat. Potrubí obsypáváme vždy ručně a to na výšku asi 200 mm nad vrchol potrubí jemným prosetým pískem. Poté je možno provést strojní zásyp materiálem uloženým vedle výkopu. Hutníme po vrstvách cca 30 cm.

Technologie stavebních procesů - Technologický předpis pro provedení vnější kanalizace

Zadání:Vypracujte podklady pro vnější provedení kanalizace k řešenému objektu včetně napojení na hlavní větev kanalizace, popište technologický postup provádění, výpis použitých mechanismů. Vypracujte tabulku fyzických objemů a pracností. Navrženou kanalizaci vyznačte do situace, prokótujte a popište. Vypracujte vzorový příčný řez, který bude vyznačen v situaci.


Technologický předpis pro provedení vnější kanalizace
Obecné informace:
Technologický předpis je zpracován pro objekt – prodejna potravin+ klub mládeže Náchod.Jde o dvoupodlažní objekt, v podzemní části se nachází část CO, malý víceúčelový sál pro 160 diváků a další prostory nutné pro provoz klubu. V nadzemní části je prodejna potravin, příprava masa, zeleniny, lahůdek, bloky chladíren, strojovna chlazení a vzduchotechniky a sklady. Součástí objektu je zvedací plošina, kanály vzduchotechniky, schodiště nouzového úniku. Jedná se o objekt s nosnou konstrukcí tvořenou skeletovým systémem S 1.2 a konstrukční výškou 3,6m. Půdorysné rozměry jsou 33,0 x 28,5 m.

Vytyčení výkopuKanalizace je vyznačena v situaci a její vytyčení provede stavbyvedoucí pomocí pásma a teodolitu tak, že vápnem vyznačí do zeminy pruh, který ukazuje budoucí polohu kanalizace.

Hloubení výkopu pro kanalizaciPro vyhloubení rýhy bude použito mechanizace, tj. hydraulické rypadlo s hloubkovou lopatou. Materiál vykopaný z rýhy rypadlo odkládá vedle výkopu ve vzdálenosti cca 2 m, aby nehrozil sesuv zeminy do výkopu a aby byl kolem rýhy dostatečný prostor pro provedení kanalizace. Správnou hloubku výkopu kontrolují pracovníci pomocí latě a nivelačního přístroje. Výkop je potřeba buď vysvahovat, tak aby pracovníkům nehrozil sesuv, nebo se výkop paží. Pažení je výhodné tam, kde by bylo svahování objemově náročné a kde nám podmínky svahování neumožňují. Po vyhloubení jámy se provede dočištění výkopu. Dočištění provedou pracovníci ručně, tj. krumpáči a lopatami. Dno nesmí být překopáno nebo nakypřeno, musí být pevné a dostatečně únosné. Spádování musí odpovídat projektové dokumentaci. Na dně rýhy se zřídí nejprve podkladní vrstva z prosáté zeminy nebo písku 100 – 300 mm tl. .

Hydraulické rypadlo
TY 45
Šířka lopaty: 0,8m
Obsah lopaty: 0,33 m3
Šířka rypadla: 2480 mm

Technologie stavebních procesů - Technologický předpis pro provedení vnější kanalizace

Zadání:Vypracujte podklady pro vnější provedení kanalizace k řešenému objektu včetně napojení na hlavní větev kanalizace, popište technologický postup provádění, výpis použitých mechanismů. Vypracujte tabulku fyzických objemů a pracností. Navrženou kanalizaci vyznačte do situace, prokótujte a popište. Vypracujte vzorový příčný řez, který bude vyznačen v situaci.


Technologický předpis pro provedení vnější kanalizace
Obecné informace:
Technologický předpis je zpracován pro objekt – prodejna potravin+ klub mládeže Náchod.Jde o dvoupodlažní objekt, v podzemní části se nachází část CO, malý víceúčelový sál pro 160 diváků a další prostory nutné pro provoz klubu. V nadzemní části je prodejna potravin, příprava masa, zeleniny, lahůdek, bloky chladíren, strojovna chlazení a vzduchotechniky a sklady. Součástí objektu je zvedací plošina, kanály vzduchotechniky, schodiště nouzového úniku. Jedná se o objekt s nosnou konstrukcí tvořenou skeletovým systémem S 1.2 a konstrukční výškou 3,6m. Půdorysné rozměry jsou 33,0 x 28,5 m.

Vytyčení výkopuKanalizace je vyznačena v situaci a její vytyčení provede stavbyvedoucí pomocí pásma a teodolitu tak, že vápnem vyznačí do zeminy pruh, který ukazuje budoucí polohu kanalizace.

Hloubení výkopu pro kanalizaciPro vyhloubení rýhy bude použito mechanizace, tj. hydraulické rypadlo s hloubkovou lopatou. Materiál vykopaný z rýhy rypadlo odkládá vedle výkopu ve vzdálenosti cca 2 m, aby nehrozil sesuv zeminy do výkopu a aby byl kolem rýhy dostatečný prostor pro provedení kanalizace. Správnou hloubku výkopu kontrolují pracovníci pomocí latě a nivelačního přístroje. Výkop je potřeba buď vysvahovat, tak aby pracovníkům nehrozil sesuv, nebo se výkop paží. Pažení je výhodné tam, kde by bylo svahování objemově náročné a kde nám podmínky svahování neumožňují. Po vyhloubení jámy se provede dočištění výkopu. Dočištění provedou pracovníci ručně, tj. krumpáči a lopatami. Dno nesmí být překopáno nebo nakypřeno, musí být pevné a dostatečně únosné. Spádování musí odpovídat projektové dokumentaci. Na dně rýhy se zřídí nejprve podkladní vrstva z prosáté zeminy nebo písku 100 – 300 mm tl. .

Hydraulické rypadlo
TY 45
Šířka lopaty: 0,8m
Obsah lopaty: 0,33 m3
Šířka rypadla: 2480 mm