Stavební látky - jsou základní součástí všech stavebních konstrukcí a ve většině případů rozhodují o
vlastnostech, použitelnosti, kvalitě konstrukce i celé stavby
Stavební materiál - jsou považovány téměř výlučně pevné látky, v nichž jsou jednotlivé částice a
součásti více či méně pravidelně uspořádány a zaujímají vůči sobě stejné
rovnovážné polohy
Způsobem uspořádání částic je určena struktura látky
Podle struktury se pevné látky dělí na:
- látky prosté - kam patří všechny látky jednosložkové- krystalické
- amorfní
- koloidní
- látky složené - vícesložkové, jejichž jednotlivé složky tvoří látky prosté- pevné směsi
- výztužné
- vícefázové
Podle způsobu uspořádání struktury:
- izotropní - struktura je všech směrech stejná
- anizotropní - kdy je struktura ve všech odlišná a látka vykazuje v různých směrech rozdílné
vlastnosti
- homogenní - jinak říkáme stejnorodé(sklo)
- heterogenní - nestejnorodé, nehomogenní(beton, keramika..)
Zobrazují se příspěvky se štítkemstavební látky. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemstavební látky. Zobrazit všechny příspěvky
1)STAVEBNÍ LÁTKY, STAVEBNÍ MAT.- POŽADAVKY NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ
Stavební látky - jsou základní součástí všech stavebních konstrukcí a ve většině případů rozhodují o
vlastnostech, použitelnosti, kvalitě konstrukce i celé stavby
Stavební materiál - jsou považovány téměř výlučně pevné látky, v nichž jsou jednotlivé částice a
součásti více či méně pravidelně uspořádány a zaujímají vůči sobě stejné
rovnovážné polohy
Způsobem uspořádání částic je určena struktura látky
Podle struktury se pevné látky dělí na:
- látky prosté - kam patří všechny látky jednosložkové- krystalické
- amorfní
- koloidní
- látky složené - vícesložkové, jejichž jednotlivé složky tvoří látky prosté- pevné směsi
- výztužné
- vícefázové
Podle způsobu uspořádání struktury:
- izotropní - struktura je všech směrech stejná
- anizotropní - kdy je struktura ve všech odlišná a látka vykazuje v různých směrech rozdílné
vlastnosti
- homogenní - jinak říkáme stejnorodé(sklo)
- heterogenní - nestejnorodé, nehomogenní(beton, keramika..)
vlastnostech, použitelnosti, kvalitě konstrukce i celé stavby
Stavební materiál - jsou považovány téměř výlučně pevné látky, v nichž jsou jednotlivé částice a
součásti více či méně pravidelně uspořádány a zaujímají vůči sobě stejné
rovnovážné polohy
Způsobem uspořádání částic je určena struktura látky
Podle struktury se pevné látky dělí na:
- látky prosté - kam patří všechny látky jednosložkové- krystalické
- amorfní
- koloidní
- látky složené - vícesložkové, jejichž jednotlivé složky tvoří látky prosté- pevné směsi
- výztužné
- vícefázové
Podle způsobu uspořádání struktury:
- izotropní - struktura je všech směrech stejná
- anizotropní - kdy je struktura ve všech odlišná a látka vykazuje v různých směrech rozdílné
vlastnosti
- homogenní - jinak říkáme stejnorodé(sklo)
- heterogenní - nestejnorodé, nehomogenní(beton, keramika..)
OTÁZKY ZE STAVEBNÍCH LÁTEK(1. SEMESTR)
OKRUH A - STRUKTURA A VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK:
1)STAVEBNÍ LÁTKA, STAVEBNÍ MAT.- POŽADAVKY NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ
2)KRYSTALICKÉ LÁTKY- PŘÍKLADY
3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI- PŘÍKLADY
4)VYZTUŽENÉ LÁTKY- PŘÍKLAD
5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY- PŘÍKLADY
6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERY
7)FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
8)MECHANICKÉ VLASTNOSTI- DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI
9)MECHANICKÉ VLASTNOSTI- PEVNOST
10)DLOUHODOBÉ DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI
11)TEPELNÉ VALTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
12)TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI
13)TRVANLIVOST A ODOLNOST
14)KOROZE STAVEBNÍCH LÁTEK
15)OCHRANA PROTI KOROZI
16)ODOLNOST PROTI MRAZU
17)ODOLNOST PROTI OHNI
18)VODA VE STAVEBNICTVÍ
19)VLIV VLHKOSTI NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
20)RECYKLACE STAVEBNÍCH LÁTEK
OKRUH B - CHARAKTERISTIKA A VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ:
1)STAVEBNÍ KÁMEN
2)PŘÍRODNÍ KAMENIVO
3)PÓROVITÉ KAMENIVO
4)POJIVA VZDUŠNÁ- SÁDRA, VÁPNO
5)POJIVA HYDRAULICKÁ
6)DRUHY CEMENTŮ A JEJICH POUŽITÍ
7)DRUHY A POUŽITÍ MALT PRO STAVEBNÍ ÚČELY
8)SLOŽKY BETONU
9)ZÁSADY NÁVRHU SLOŽENÍ ČERSTVÉHO BETONU
10)VÝROBA ČERSTVÉHO BETONU
11)DOPRAVA A ZPRACOVÁNÍ ČERSTVÉHO BETONU
12)VLASTNOSTI ZTVRDLÉHO BETONU
13)VYUŽITÍ BETONU V KONSTRUKCÍCH- LEHKÝ BETON
14)SLOŽENÍ A VLASTNOSTI KERAMIKY
15)CIHLÁŘSKÉ VÝROBKY
16)KERAMICKÉ A KAMENINOVÉ VÝROBKY
17)VÝROBA ŽELEZA
18)DRUHY A VLASTNOSTI OCELÍ
19)VÝROBKY PRO KOVOVÉ KONSTRUKCE
20)VÝZTUŽ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
21)NEŽELEZNÉ KOVY
22)SLOŽKY A VLASTNOSTI SKLA
23)SKLENĚNÉ VÝROBKY PRO STAVEBNICTVÍ
24)VLASTNOSTI DŘEVA
25)DŘEVĚNÉ VÝROBKY VE STAVEBNICTVÍ
26)MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY
27)ASFALTY A DEHTY
28)ŽIVOČIŠNÉ SMĚSI A IZOLACE
29)IZOLACE PROTI VODĚ A VLKOSTI
30)TEPELNÁ IZOLACE, IZOLACE PROTI HLUKU A OTŘESŮM
OKRUH C - ZKOUŠENÍ STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ:
1)STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI KAMENIVA HUTNÉHO I
PÓROVITÉHO, HUTNOST, PÓROVITOST
2)STANOVENÍ ZRNITOSTI KAMENIVA, TVAROVÉHO INDEXU A POSOUZENÍ
VHODNOSTI K VÝROBĚ BETONU, ČÁRA ZRNITOSTI
3)STANOVENÍ SYPNÝCH HMOTNOSTÍ, MEZEROVITOSTI A PEVNOSTI
ZRNITÝCH MATERIÁLŮ
4)STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI HYDROSTATICKOU METODOU
5)ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ- TVAR A ROZMĚR
6)ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ- STANOVENÍ MECHANICKÝCH
VLASTNOSTÍ
7)VADY CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ
8)ZKOUŠENÍ DOB TUHNUTÍ A OBJEMOVÉ STÁLOSTI CEMENTU
9)STANOVENÍ PEVNOSTI CEMENTU
10)ZKOUŠENÍ ZPRACOVATELNOSTI A PEVNOSTI MALTY PRO STAVEBNÍ
ÚČELY
11)STANOVENÍ ZPRACOVATELNOSTI ČERSTVÉHO BETONU
12)STANOVENÍ PEVNOSTI BETONU V TLAKU, STATICKÉ HODNOCENÍ
13)ZKOUŠKY BETONU V TAHU OHYBEM, PŘÍČNÝ TAH
14)ZKOUŠENÍ PCELÍ, TAHOVÁ ZKOUŠKA, STANOVENÍ TAŽNOSTI
15)PRACOVNÍ DIAGRAMY- TYPY
16)ZKOUŠENÍ VÝZTUŽE DO BETONU
17)STANOVENÍ PEVNOSTI DŘEVA V ZÁVISLOSTI NA SMĚRU VLÁKEN
18)STANOVENÍ VLKOSTI DŘEVA, RÁZOVÁ HOUŽEVNATOST
19)STANOVENÍ TAHOVÉ A OHYBOVÉ PEVNOSTI A TAŽNOSTI POLYMERŮ
20)IDENTIFIKAČNÍ ZKOUŠENÍ POLYMERŮ
1)STAVEBNÍ LÁTKA, STAVEBNÍ MAT.- POŽADAVKY NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ
2)KRYSTALICKÉ LÁTKY- PŘÍKLADY
3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI- PŘÍKLADY
4)VYZTUŽENÉ LÁTKY- PŘÍKLAD
5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY- PŘÍKLADY
6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERY
7)FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
8)MECHANICKÉ VLASTNOSTI- DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI
9)MECHANICKÉ VLASTNOSTI- PEVNOST
10)DLOUHODOBÉ DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI
11)TEPELNÉ VALTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
12)TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI
13)TRVANLIVOST A ODOLNOST
14)KOROZE STAVEBNÍCH LÁTEK
15)OCHRANA PROTI KOROZI
16)ODOLNOST PROTI MRAZU
17)ODOLNOST PROTI OHNI
18)VODA VE STAVEBNICTVÍ
19)VLIV VLHKOSTI NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
20)RECYKLACE STAVEBNÍCH LÁTEK
OKRUH B - CHARAKTERISTIKA A VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ:
1)STAVEBNÍ KÁMEN
2)PŘÍRODNÍ KAMENIVO
3)PÓROVITÉ KAMENIVO
4)POJIVA VZDUŠNÁ- SÁDRA, VÁPNO
5)POJIVA HYDRAULICKÁ
6)DRUHY CEMENTŮ A JEJICH POUŽITÍ
7)DRUHY A POUŽITÍ MALT PRO STAVEBNÍ ÚČELY
8)SLOŽKY BETONU
9)ZÁSADY NÁVRHU SLOŽENÍ ČERSTVÉHO BETONU
10)VÝROBA ČERSTVÉHO BETONU
11)DOPRAVA A ZPRACOVÁNÍ ČERSTVÉHO BETONU
12)VLASTNOSTI ZTVRDLÉHO BETONU
13)VYUŽITÍ BETONU V KONSTRUKCÍCH- LEHKÝ BETON
14)SLOŽENÍ A VLASTNOSTI KERAMIKY
15)CIHLÁŘSKÉ VÝROBKY
16)KERAMICKÉ A KAMENINOVÉ VÝROBKY
17)VÝROBA ŽELEZA
18)DRUHY A VLASTNOSTI OCELÍ
19)VÝROBKY PRO KOVOVÉ KONSTRUKCE
20)VÝZTUŽ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
21)NEŽELEZNÉ KOVY
22)SLOŽKY A VLASTNOSTI SKLA
23)SKLENĚNÉ VÝROBKY PRO STAVEBNICTVÍ
24)VLASTNOSTI DŘEVA
25)DŘEVĚNÉ VÝROBKY VE STAVEBNICTVÍ
26)MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY
27)ASFALTY A DEHTY
28)ŽIVOČIŠNÉ SMĚSI A IZOLACE
29)IZOLACE PROTI VODĚ A VLKOSTI
30)TEPELNÁ IZOLACE, IZOLACE PROTI HLUKU A OTŘESŮM
OKRUH C - ZKOUŠENÍ STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ:
1)STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI KAMENIVA HUTNÉHO I
PÓROVITÉHO, HUTNOST, PÓROVITOST
2)STANOVENÍ ZRNITOSTI KAMENIVA, TVAROVÉHO INDEXU A POSOUZENÍ
VHODNOSTI K VÝROBĚ BETONU, ČÁRA ZRNITOSTI
3)STANOVENÍ SYPNÝCH HMOTNOSTÍ, MEZEROVITOSTI A PEVNOSTI
ZRNITÝCH MATERIÁLŮ
4)STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI HYDROSTATICKOU METODOU
5)ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ- TVAR A ROZMĚR
6)ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ- STANOVENÍ MECHANICKÝCH
VLASTNOSTÍ
7)VADY CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ
8)ZKOUŠENÍ DOB TUHNUTÍ A OBJEMOVÉ STÁLOSTI CEMENTU
9)STANOVENÍ PEVNOSTI CEMENTU
10)ZKOUŠENÍ ZPRACOVATELNOSTI A PEVNOSTI MALTY PRO STAVEBNÍ
ÚČELY
11)STANOVENÍ ZPRACOVATELNOSTI ČERSTVÉHO BETONU
12)STANOVENÍ PEVNOSTI BETONU V TLAKU, STATICKÉ HODNOCENÍ
13)ZKOUŠKY BETONU V TAHU OHYBEM, PŘÍČNÝ TAH
14)ZKOUŠENÍ PCELÍ, TAHOVÁ ZKOUŠKA, STANOVENÍ TAŽNOSTI
15)PRACOVNÍ DIAGRAMY- TYPY
16)ZKOUŠENÍ VÝZTUŽE DO BETONU
17)STANOVENÍ PEVNOSTI DŘEVA V ZÁVISLOSTI NA SMĚRU VLÁKEN
18)STANOVENÍ VLKOSTI DŘEVA, RÁZOVÁ HOUŽEVNATOST
19)STANOVENÍ TAHOVÉ A OHYBOVÉ PEVNOSTI A TAŽNOSTI POLYMERŮ
20)IDENTIFIKAČNÍ ZKOUŠENÍ POLYMERŮ
OTÁZKY ZE STAVEBNÍCH LÁTEK(1. SEMESTR)
OKRUH A - STRUKTURA A VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK:
1)STAVEBNÍ LÁTKA, STAVEBNÍ MAT.- POŽADAVKY NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ
2)KRYSTALICKÉ LÁTKY- PŘÍKLADY
3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI- PŘÍKLADY
4)VYZTUŽENÉ LÁTKY- PŘÍKLAD
5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY- PŘÍKLADY
6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERY
7)FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
8)MECHANICKÉ VLASTNOSTI- DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI
9)MECHANICKÉ VLASTNOSTI- PEVNOST
10)DLOUHODOBÉ DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI
11)TEPELNÉ VALTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
12)TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI
13)TRVANLIVOST A ODOLNOST
14)KOROZE STAVEBNÍCH LÁTEK
15)OCHRANA PROTI KOROZI
16)ODOLNOST PROTI MRAZU
17)ODOLNOST PROTI OHNI
18)VODA VE STAVEBNICTVÍ
19)VLIV VLHKOSTI NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
20)RECYKLACE STAVEBNÍCH LÁTEK
OKRUH B - CHARAKTERISTIKA A VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ:
1)STAVEBNÍ KÁMEN
2)PŘÍRODNÍ KAMENIVO
3)PÓROVITÉ KAMENIVO
4)POJIVA VZDUŠNÁ- SÁDRA, VÁPNO
5)POJIVA HYDRAULICKÁ
6)DRUHY CEMENTŮ A JEJICH POUŽITÍ
7)DRUHY A POUŽITÍ MALT PRO STAVEBNÍ ÚČELY
8)SLOŽKY BETONU
9)ZÁSADY NÁVRHU SLOŽENÍ ČERSTVÉHO BETONU
10)VÝROBA ČERSTVÉHO BETONU
11)DOPRAVA A ZPRACOVÁNÍ ČERSTVÉHO BETONU
12)VLASTNOSTI ZTVRDLÉHO BETONU
13)VYUŽITÍ BETONU V KONSTRUKCÍCH- LEHKÝ BETON
14)SLOŽENÍ A VLASTNOSTI KERAMIKY
15)CIHLÁŘSKÉ VÝROBKY
16)KERAMICKÉ A KAMENINOVÉ VÝROBKY
17)VÝROBA ŽELEZA
18)DRUHY A VLASTNOSTI OCELÍ
19)VÝROBKY PRO KOVOVÉ KONSTRUKCE
20)VÝZTUŽ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
21)NEŽELEZNÉ KOVY
22)SLOŽKY A VLASTNOSTI SKLA
23)SKLENĚNÉ VÝROBKY PRO STAVEBNICTVÍ
24)VLASTNOSTI DŘEVA
25)DŘEVĚNÉ VÝROBKY VE STAVEBNICTVÍ
26)MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY
27)ASFALTY A DEHTY
28)ŽIVOČIŠNÉ SMĚSI A IZOLACE
29)IZOLACE PROTI VODĚ A VLKOSTI
30)TEPELNÁ IZOLACE, IZOLACE PROTI HLUKU A OTŘESŮM
OKRUH C - ZKOUŠENÍ STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ:
1)STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI KAMENIVA HUTNÉHO I
PÓROVITÉHO, HUTNOST, PÓROVITOST
2)STANOVENÍ ZRNITOSTI KAMENIVA, TVAROVÉHO INDEXU A POSOUZENÍ
VHODNOSTI K VÝROBĚ BETONU, ČÁRA ZRNITOSTI
3)STANOVENÍ SYPNÝCH HMOTNOSTÍ, MEZEROVITOSTI A PEVNOSTI
ZRNITÝCH MATERIÁLŮ
4)STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI HYDROSTATICKOU METODOU
5)ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ- TVAR A ROZMĚR
6)ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ- STANOVENÍ MECHANICKÝCH
VLASTNOSTÍ
7)VADY CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ
8)ZKOUŠENÍ DOB TUHNUTÍ A OBJEMOVÉ STÁLOSTI CEMENTU
9)STANOVENÍ PEVNOSTI CEMENTU
10)ZKOUŠENÍ ZPRACOVATELNOSTI A PEVNOSTI MALTY PRO STAVEBNÍ
ÚČELY
11)STANOVENÍ ZPRACOVATELNOSTI ČERSTVÉHO BETONU
12)STANOVENÍ PEVNOSTI BETONU V TLAKU, STATICKÉ HODNOCENÍ
13)ZKOUŠKY BETONU V TAHU OHYBEM, PŘÍČNÝ TAH
14)ZKOUŠENÍ PCELÍ, TAHOVÁ ZKOUŠKA, STANOVENÍ TAŽNOSTI
15)PRACOVNÍ DIAGRAMY- TYPY
16)ZKOUŠENÍ VÝZTUŽE DO BETONU
17)STANOVENÍ PEVNOSTI DŘEVA V ZÁVISLOSTI NA SMĚRU VLÁKEN
18)STANOVENÍ VLKOSTI DŘEVA, RÁZOVÁ HOUŽEVNATOST
19)STANOVENÍ TAHOVÉ A OHYBOVÉ PEVNOSTI A TAŽNOSTI POLYMERŮ
20)IDENTIFIKAČNÍ ZKOUŠENÍ POLYMERŮ
1)STAVEBNÍ LÁTKA, STAVEBNÍ MAT.- POŽADAVKY NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ
2)KRYSTALICKÉ LÁTKY- PŘÍKLADY
3)KOLOIDNÍ LÁTKY A SMĚSI- PŘÍKLADY
4)VYZTUŽENÉ LÁTKY- PŘÍKLAD
5)VÍCEFÁZOVÉ LÁTKY- PŘÍKLADY
6)ORGANICKÉ LÁTKY- STRUKTURA DŘEVA, POLYMERY
7)FYZIKÁLNÍ VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
8)MECHANICKÉ VLASTNOSTI- DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI
9)MECHANICKÉ VLASTNOSTI- PEVNOST
10)DLOUHODOBÉ DEFORMAČNÍ VLASTNOSTI
11)TEPELNÉ VALTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
12)TEPELNĚ TECHNICKÉ VLASTNOSTI
13)TRVANLIVOST A ODOLNOST
14)KOROZE STAVEBNÍCH LÁTEK
15)OCHRANA PROTI KOROZI
16)ODOLNOST PROTI MRAZU
17)ODOLNOST PROTI OHNI
18)VODA VE STAVEBNICTVÍ
19)VLIV VLHKOSTI NA VLASTNOSTI STAVEBNÍCH LÁTEK
20)RECYKLACE STAVEBNÍCH LÁTEK
OKRUH B - CHARAKTERISTIKA A VLASTNOSTI STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ:
1)STAVEBNÍ KÁMEN
2)PŘÍRODNÍ KAMENIVO
3)PÓROVITÉ KAMENIVO
4)POJIVA VZDUŠNÁ- SÁDRA, VÁPNO
5)POJIVA HYDRAULICKÁ
6)DRUHY CEMENTŮ A JEJICH POUŽITÍ
7)DRUHY A POUŽITÍ MALT PRO STAVEBNÍ ÚČELY
8)SLOŽKY BETONU
9)ZÁSADY NÁVRHU SLOŽENÍ ČERSTVÉHO BETONU
10)VÝROBA ČERSTVÉHO BETONU
11)DOPRAVA A ZPRACOVÁNÍ ČERSTVÉHO BETONU
12)VLASTNOSTI ZTVRDLÉHO BETONU
13)VYUŽITÍ BETONU V KONSTRUKCÍCH- LEHKÝ BETON
14)SLOŽENÍ A VLASTNOSTI KERAMIKY
15)CIHLÁŘSKÉ VÝROBKY
16)KERAMICKÉ A KAMENINOVÉ VÝROBKY
17)VÝROBA ŽELEZA
18)DRUHY A VLASTNOSTI OCELÍ
19)VÝROBKY PRO KOVOVÉ KONSTRUKCE
20)VÝZTUŽ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ
21)NEŽELEZNÉ KOVY
22)SLOŽKY A VLASTNOSTI SKLA
23)SKLENĚNÉ VÝROBKY PRO STAVEBNICTVÍ
24)VLASTNOSTI DŘEVA
25)DŘEVĚNÉ VÝROBKY VE STAVEBNICTVÍ
26)MAKROMOLEKULÁRNÍ LÁTKY
27)ASFALTY A DEHTY
28)ŽIVOČIŠNÉ SMĚSI A IZOLACE
29)IZOLACE PROTI VODĚ A VLKOSTI
30)TEPELNÁ IZOLACE, IZOLACE PROTI HLUKU A OTŘESŮM
OKRUH C - ZKOUŠENÍ STAVEBNÍCH MATERIÁLŮ:
1)STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI KAMENIVA HUTNÉHO I
PÓROVITÉHO, HUTNOST, PÓROVITOST
2)STANOVENÍ ZRNITOSTI KAMENIVA, TVAROVÉHO INDEXU A POSOUZENÍ
VHODNOSTI K VÝROBĚ BETONU, ČÁRA ZRNITOSTI
3)STANOVENÍ SYPNÝCH HMOTNOSTÍ, MEZEROVITOSTI A PEVNOSTI
ZRNITÝCH MATERIÁLŮ
4)STANOVENÍ OBJEMOVÉ HMOTNOSTI HYDROSTATICKOU METODOU
5)ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ- TVAR A ROZMĚR
6)ZKOUŠENÍ CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ- STANOVENÍ MECHANICKÝCH
VLASTNOSTÍ
7)VADY CIHLÁŘSKÝCH VÝROBKŮ
8)ZKOUŠENÍ DOB TUHNUTÍ A OBJEMOVÉ STÁLOSTI CEMENTU
9)STANOVENÍ PEVNOSTI CEMENTU
10)ZKOUŠENÍ ZPRACOVATELNOSTI A PEVNOSTI MALTY PRO STAVEBNÍ
ÚČELY
11)STANOVENÍ ZPRACOVATELNOSTI ČERSTVÉHO BETONU
12)STANOVENÍ PEVNOSTI BETONU V TLAKU, STATICKÉ HODNOCENÍ
13)ZKOUŠKY BETONU V TAHU OHYBEM, PŘÍČNÝ TAH
14)ZKOUŠENÍ PCELÍ, TAHOVÁ ZKOUŠKA, STANOVENÍ TAŽNOSTI
15)PRACOVNÍ DIAGRAMY- TYPY
16)ZKOUŠENÍ VÝZTUŽE DO BETONU
17)STANOVENÍ PEVNOSTI DŘEVA V ZÁVISLOSTI NA SMĚRU VLÁKEN
18)STANOVENÍ VLKOSTI DŘEVA, RÁZOVÁ HOUŽEVNATOST
19)STANOVENÍ TAHOVÉ A OHYBOVÉ PEVNOSTI A TAŽNOSTI POLYMERŮ
20)IDENTIFIKAČNÍ ZKOUŠENÍ POLYMERŮ
Řešení příkladů z praktických cvičení předmětu Stavební látky (dřevo)
Příklad 1:
Lineární bobtnání dřeva je ve směru vláken aa max
= 0,1 %, v tangenciálním směru at max
=
12 %. Z vysušeného dřeva byla vyskládána plocha A = 3×3 + n m2. Vypočtěte o kolik m2 se plocha A
zvětší nasycením dřeva vodou.
Řešení: Pro n = 4 je plocha A čtverce rovna 13 m2, strana čtverce je pak x = A = 3,6 m. Pro
vlhkost dřeva větší než je mez hygroskopicity buněčných stěn se jednotlivé rozměry plochy A změní
na: x1 = 1,001x a x2 = 1,12x. Rozdíl povrchu ploch je pak roven: 1,6 m2.
Příklad 2:
Určete sílu Fmax potřebnou k porušení vzorku dřeva ve směru vláken, jestliže má pevnost
ve směru vláken W = 48 + 0,1 × n MPa a rozměry 20 mm ve směru radiálním, 21 mm ve směru
tangenciálním a 31 mm ve směru vláken.
Řešení: Pro n = 4 je pevnost ve směru vláken W = 48,4 Mpa. Pro zadané hodnoty a = 20
mm, b = 21 mm a W = 48,4 Mpa je síla potřebná k porušení dřeva rovna F max = 20,33 kN.
Příklad 3:
Kolik m3 dřeva při vlhkosti W=28 % můžeme naložit na automobilový přívěs nosnosti P =
8 + n tun, když objemová hmotnost suchého dřeva W=0 = 500 kg/m3.
Řešení: Pro n = 4 je nosnost P=12 tun. Objemová hmotnost vlhkého dřeva při vlhkosti W = 0,28 je pak rovna W=28 % = 640 kg.m-3. Celkový objem dřeva při dané
objemové hmotnosti a hmotnosti P je roven:
18,8 m3.
Příklad 4:
Určete objemovou vlhkost dřeva při vlhkosti 28 % W=28%, je-li objemová hmotnost v
suchém stavu W=0 = 450 + n kg/m3.
Řešení: Pro n = 4 je objemová hmotnost rovna W=0 = 454 kg.m-3. Objemová hmotnost dřeva při
vlhkosti W = 0,28 je rovna: 581,1 kg.m-3.
-
Lineární bobtnání dřeva je ve směru vláken aa max
= 0,1 %, v tangenciálním směru at max
=
12 %. Z vysušeného dřeva byla vyskládána plocha A = 3×3 + n m2. Vypočtěte o kolik m2 se plocha A
zvětší nasycením dřeva vodou.
Řešení: Pro n = 4 je plocha A čtverce rovna 13 m2, strana čtverce je pak x = A = 3,6 m. Pro
vlhkost dřeva větší než je mez hygroskopicity buněčných stěn se jednotlivé rozměry plochy A změní
na: x1 = 1,001x a x2 = 1,12x. Rozdíl povrchu ploch je pak roven: 1,6 m2.
Příklad 2:
Určete sílu Fmax potřebnou k porušení vzorku dřeva ve směru vláken, jestliže má pevnost
ve směru vláken W = 48 + 0,1 × n MPa a rozměry 20 mm ve směru radiálním, 21 mm ve směru
tangenciálním a 31 mm ve směru vláken.
Řešení: Pro n = 4 je pevnost ve směru vláken W = 48,4 Mpa. Pro zadané hodnoty a = 20
mm, b = 21 mm a W = 48,4 Mpa je síla potřebná k porušení dřeva rovna F max = 20,33 kN.
Příklad 3:
Kolik m3 dřeva při vlhkosti W=28 % můžeme naložit na automobilový přívěs nosnosti P =
8 + n tun, když objemová hmotnost suchého dřeva W=0 = 500 kg/m3.
Řešení: Pro n = 4 je nosnost P=12 tun. Objemová hmotnost vlhkého dřeva při vlhkosti W = 0,28 je pak rovna W=28 % = 640 kg.m-3. Celkový objem dřeva při dané
objemové hmotnosti a hmotnosti P je roven:
18,8 m3.
Příklad 4:
Určete objemovou vlhkost dřeva při vlhkosti 28 % W=28%, je-li objemová hmotnost v
suchém stavu W=0 = 450 + n kg/m3.
Řešení: Pro n = 4 je objemová hmotnost rovna W=0 = 454 kg.m-3. Objemová hmotnost dřeva při
vlhkosti W = 0,28 je rovna: 581,1 kg.m-3.
-
Řešení příkladů z praktických cvičení předmětu Stavební látky (dřevo)
Příklad 1:
Lineární bobtnání dřeva je ve směru vláken aa max
= 0,1 %, v tangenciálním směru at max
=
12 %. Z vysušeného dřeva byla vyskládána plocha A = 3×3 + n m2. Vypočtěte o kolik m2 se plocha A
zvětší nasycením dřeva vodou.
Řešení: Pro n = 4 je plocha A čtverce rovna 13 m2, strana čtverce je pak x = A = 3,6 m. Pro
vlhkost dřeva větší než je mez hygroskopicity buněčných stěn se jednotlivé rozměry plochy A změní
na: x1 = 1,001x a x2 = 1,12x. Rozdíl povrchu ploch je pak roven: 1,6 m2.
Příklad 2:
Určete sílu Fmax potřebnou k porušení vzorku dřeva ve směru vláken, jestliže má pevnost
ve směru vláken W = 48 + 0,1 × n MPa a rozměry 20 mm ve směru radiálním, 21 mm ve směru
tangenciálním a 31 mm ve směru vláken.
Řešení: Pro n = 4 je pevnost ve směru vláken W = 48,4 Mpa. Pro zadané hodnoty a = 20
mm, b = 21 mm a W = 48,4 Mpa je síla potřebná k porušení dřeva rovna F max = 20,33 kN.
Příklad 3:
Kolik m3 dřeva při vlhkosti W=28 % můžeme naložit na automobilový přívěs nosnosti P =
8 + n tun, když objemová hmotnost suchého dřeva W=0 = 500 kg/m3.
Řešení: Pro n = 4 je nosnost P=12 tun. Objemová hmotnost vlhkého dřeva při vlhkosti W = 0,28 je pak rovna W=28 % = 640 kg.m-3. Celkový objem dřeva při dané
objemové hmotnosti a hmotnosti P je roven:
18,8 m3.
Příklad 4:
Určete objemovou vlhkost dřeva při vlhkosti 28 % W=28%, je-li objemová hmotnost v
suchém stavu W=0 = 450 + n kg/m3.
Řešení: Pro n = 4 je objemová hmotnost rovna W=0 = 454 kg.m-3. Objemová hmotnost dřeva při
vlhkosti W = 0,28 je rovna: 581,1 kg.m-3.
Lineární bobtnání dřeva je ve směru vláken aa max
= 0,1 %, v tangenciálním směru at max
=
12 %. Z vysušeného dřeva byla vyskládána plocha A = 3×3 + n m2. Vypočtěte o kolik m2 se plocha A
zvětší nasycením dřeva vodou.
Řešení: Pro n = 4 je plocha A čtverce rovna 13 m2, strana čtverce je pak x = A = 3,6 m. Pro
vlhkost dřeva větší než je mez hygroskopicity buněčných stěn se jednotlivé rozměry plochy A změní
na: x1 = 1,001x a x2 = 1,12x. Rozdíl povrchu ploch je pak roven: 1,6 m2.
Příklad 2:
Určete sílu Fmax potřebnou k porušení vzorku dřeva ve směru vláken, jestliže má pevnost
ve směru vláken W = 48 + 0,1 × n MPa a rozměry 20 mm ve směru radiálním, 21 mm ve směru
tangenciálním a 31 mm ve směru vláken.
Řešení: Pro n = 4 je pevnost ve směru vláken W = 48,4 Mpa. Pro zadané hodnoty a = 20
mm, b = 21 mm a W = 48,4 Mpa je síla potřebná k porušení dřeva rovna F max = 20,33 kN.
Příklad 3:
Kolik m3 dřeva při vlhkosti W=28 % můžeme naložit na automobilový přívěs nosnosti P =
8 + n tun, když objemová hmotnost suchého dřeva W=0 = 500 kg/m3.
Řešení: Pro n = 4 je nosnost P=12 tun. Objemová hmotnost vlhkého dřeva při vlhkosti W = 0,28 je pak rovna W=28 % = 640 kg.m-3. Celkový objem dřeva při dané
objemové hmotnosti a hmotnosti P je roven:
18,8 m3.
Příklad 4:
Určete objemovou vlhkost dřeva při vlhkosti 28 % W=28%, je-li objemová hmotnost v
suchém stavu W=0 = 450 + n kg/m3.
Řešení: Pro n = 4 je objemová hmotnost rovna W=0 = 454 kg.m-3. Objemová hmotnost dřeva při
vlhkosti W = 0,28 je rovna: 581,1 kg.m-3.
Řešení příkladů z praktických cvičení předmětu Stavební látky (cihly)
Příklad 1:
Jakou nejmenší sílu musí vyvinout zkušební stroj, aby přelomil na dvě části cihlu, jejíž
pevnost v tahu ohybem je 1,4 + 0,1n MPa, rozměry přesně odpovídají jmenovitým a osová vzdálenost
podpor je 240 mm?
Řešení: Pro n = 4 je pevnost v tahu ohybem cihly rovna po = 1,8 Mpa. Síla potřebná k přelomení
cihly při zadané pevnosti v tahu je rovna:
pro b = 140 mm, h = 65 mm a l = 240 mm je síla F = 2,96 kN.
Příklad 2:
Vypočtěte objemovou hmotnost a nasákavost cihelného střepu, jestliže jeho hmotnost
v nasyceném stavu na vzduchu byla m1 = 60,0 + n g, pod vodou m2 = 28,0 + n g a po vysušení
mS = 48,0 + n g.
Řešení: Pro n = 4 je hmotnost m1 = 64,0 g, m2 = 32,0 g a ms = 52,0 g.
Objemová hmotnost střepu je rovna: 1 630 kg.m-3.
Nasákavost střepu je rovna: 23 %.
Příklad 3:
Vypočtěte nasákavost, jestliže nasycená cihla vážila 5812 + n g a obsahovala přesně
1 litr vody.
Řešení: Pro n = 4 je hmotnost nasycené cihly rovna mn = 5816 g. Hmotnost vysušené cihly (bez
1 kg vody) je pak ms = 4816 g a nasákavost je pak: 17 %.
Příklad 4:
Plná pálená cihla o rozměrech 290×140×65 mm byla při zkoušce pevnosti v tlaku
rozdrcena silami 310 + n a 290 + n kN. Vypočtěte pevnost v tlaku.
Řešení: Pro n = 4 jsou síly potřebné pro rozdrcení cihly 314 kN a 294 kN. Tlačná plocha je rovna A
= 140×65 mm2 = 9 100 mm2.
Síla F je průměrem zadaných sil, tedy F = 304 kN. Pevnost v tlaku je rovna pd = 33,4 MPa.
Jakou nejmenší sílu musí vyvinout zkušební stroj, aby přelomil na dvě části cihlu, jejíž
pevnost v tahu ohybem je 1,4 + 0,1n MPa, rozměry přesně odpovídají jmenovitým a osová vzdálenost
podpor je 240 mm?
Řešení: Pro n = 4 je pevnost v tahu ohybem cihly rovna po = 1,8 Mpa. Síla potřebná k přelomení
cihly při zadané pevnosti v tahu je rovna:
pro b = 140 mm, h = 65 mm a l = 240 mm je síla F = 2,96 kN.
Příklad 2:
Vypočtěte objemovou hmotnost a nasákavost cihelného střepu, jestliže jeho hmotnost
v nasyceném stavu na vzduchu byla m1 = 60,0 + n g, pod vodou m2 = 28,0 + n g a po vysušení
mS = 48,0 + n g.
Řešení: Pro n = 4 je hmotnost m1 = 64,0 g, m2 = 32,0 g a ms = 52,0 g.
Objemová hmotnost střepu je rovna: 1 630 kg.m-3.
Nasákavost střepu je rovna: 23 %.
Příklad 3:
Vypočtěte nasákavost, jestliže nasycená cihla vážila 5812 + n g a obsahovala přesně
1 litr vody.
Řešení: Pro n = 4 je hmotnost nasycené cihly rovna mn = 5816 g. Hmotnost vysušené cihly (bez
1 kg vody) je pak ms = 4816 g a nasákavost je pak: 17 %.
Příklad 4:
Plná pálená cihla o rozměrech 290×140×65 mm byla při zkoušce pevnosti v tlaku
rozdrcena silami 310 + n a 290 + n kN. Vypočtěte pevnost v tlaku.
Řešení: Pro n = 4 jsou síly potřebné pro rozdrcení cihly 314 kN a 294 kN. Tlačná plocha je rovna A
= 140×65 mm2 = 9 100 mm2.
Síla F je průměrem zadaných sil, tedy F = 304 kN. Pevnost v tlaku je rovna pd = 33,4 MPa.
Řešení příkladů z praktických cvičení předmětu Stavební látky (cihly)
Příklad 1:
Jakou nejmenší sílu musí vyvinout zkušební stroj, aby přelomil na dvě části cihlu, jejíž
pevnost v tahu ohybem je 1,4 + 0,1n MPa, rozměry přesně odpovídají jmenovitým a osová vzdálenost
podpor je 240 mm?
Řešení: Pro n = 4 je pevnost v tahu ohybem cihly rovna po = 1,8 Mpa. Síla potřebná k přelomení
cihly při zadané pevnosti v tahu je rovna:
pro b = 140 mm, h = 65 mm a l = 240 mm je síla F = 2,96 kN.
Příklad 2:
Vypočtěte objemovou hmotnost a nasákavost cihelného střepu, jestliže jeho hmotnost
v nasyceném stavu na vzduchu byla m1 = 60,0 + n g, pod vodou m2 = 28,0 + n g a po vysušení
mS = 48,0 + n g.
Řešení: Pro n = 4 je hmotnost m1 = 64,0 g, m2 = 32,0 g a ms = 52,0 g.
Objemová hmotnost střepu je rovna: 1 630 kg.m-3.
Nasákavost střepu je rovna: 23 %.
Příklad 3:
Vypočtěte nasákavost, jestliže nasycená cihla vážila 5812 + n g a obsahovala přesně
1 litr vody.
Řešení: Pro n = 4 je hmotnost nasycené cihly rovna mn = 5816 g. Hmotnost vysušené cihly (bez
1 kg vody) je pak ms = 4816 g a nasákavost je pak: 17 %.
Příklad 4:
Plná pálená cihla o rozměrech 290×140×65 mm byla při zkoušce pevnosti v tlaku
rozdrcena silami 310 + n a 290 + n kN. Vypočtěte pevnost v tlaku.
Řešení: Pro n = 4 jsou síly potřebné pro rozdrcení cihly 314 kN a 294 kN. Tlačná plocha je rovna A
= 140×65 mm2 = 9 100 mm2.
Síla F je průměrem zadaných sil, tedy F = 304 kN. Pevnost v tlaku je rovna pd = 33,4 MPa.
Jakou nejmenší sílu musí vyvinout zkušební stroj, aby přelomil na dvě části cihlu, jejíž
pevnost v tahu ohybem je 1,4 + 0,1n MPa, rozměry přesně odpovídají jmenovitým a osová vzdálenost
podpor je 240 mm?
Řešení: Pro n = 4 je pevnost v tahu ohybem cihly rovna po = 1,8 Mpa. Síla potřebná k přelomení
cihly při zadané pevnosti v tahu je rovna:
pro b = 140 mm, h = 65 mm a l = 240 mm je síla F = 2,96 kN.
Příklad 2:
Vypočtěte objemovou hmotnost a nasákavost cihelného střepu, jestliže jeho hmotnost
v nasyceném stavu na vzduchu byla m1 = 60,0 + n g, pod vodou m2 = 28,0 + n g a po vysušení
mS = 48,0 + n g.
Řešení: Pro n = 4 je hmotnost m1 = 64,0 g, m2 = 32,0 g a ms = 52,0 g.
Objemová hmotnost střepu je rovna: 1 630 kg.m-3.
Nasákavost střepu je rovna: 23 %.
Příklad 3:
Vypočtěte nasákavost, jestliže nasycená cihla vážila 5812 + n g a obsahovala přesně
1 litr vody.
Řešení: Pro n = 4 je hmotnost nasycené cihly rovna mn = 5816 g. Hmotnost vysušené cihly (bez
1 kg vody) je pak ms = 4816 g a nasákavost je pak: 17 %.
Příklad 4:
Plná pálená cihla o rozměrech 290×140×65 mm byla při zkoušce pevnosti v tlaku
rozdrcena silami 310 + n a 290 + n kN. Vypočtěte pevnost v tlaku.
Řešení: Pro n = 4 jsou síly potřebné pro rozdrcení cihly 314 kN a 294 kN. Tlačná plocha je rovna A
= 140×65 mm2 = 9 100 mm2.
Síla F je průměrem zadaných sil, tedy F = 304 kN. Pevnost v tlaku je rovna pd = 33,4 MPa.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)