37) Oxid uhličitý, kyselina uhličitá, uhličitany:
- CO2 - vzniká přímou oxidaci uhlíku za přebytku kyslíku. Tato sloučenina je velmi reaktivní a hojně využívaná v průmyslu - jako chladící medium v potravinářském průmyslu, a plynný CO2 je důležitá látka ve stavebnictví, neboť ovlivňuje životnost betonů, malt a omítek.
Kyselina uhličitá H2CO3 - oxid uhličitý se rozpustí ve vodě na kyselinu uhličitou. CO2+H2O= H2CO3 (pomalá).
Některé tyto reakce jsou pomalým průběhem komplikované, a proto závisí na pH.
Uhličitany:
- magnezit MgCO3(výroba žáruvzdorného zboží).
- dolomit MgCO3* CaCO3(doprovází vápenec).
- vápenec, křída CaCO3
38) Oxid křemičitý, struktura, chem.vlastnosti, použití:
- tvoří nejméně 22 fází a12 polymorfních forem.
Je hlavní minerální směsí mnoha tavenin (žula, pískovec). Samostatně se vyskytuje jako křišťál.
Senite formy - diamant. Částečně hydratovaný SiO2, opály, jaspis. Struktura: Hlavni krystalické modifikace SiO2,
seskupeni tetrátu SiO4, které sdílejí vždy jeden společný vrchol. Chemické vlastnosti –odolává působení kyselin
s výjimkou HF, nerozpustný v roztocích alkalických hydroxidů.
Použití - jako brusivo, pro vysokou pevnost jako žáruvzdorný mat.
39) Sklo, výroba, vlastnosti, chem. koroze:
- Sklo - amorfní pevná látka. Postrádá pravidelné uspořádání stav. částic SiO4, některé oxidy (CaO,Na2O…). Výroba - sklářský křemen CaCO3, Na2CO2.
→taveni – chlazení → Na2O*CaO*6SiO2 - sklo vodovápenaté. Chemická koroze: odolnost vůči chemikáliím:
HF:SiO2+4HF→SiF4+2H2O,
CH: SiO2+2NaOH→Na2SiO3 + čistá skla (odolnost proti vodě).
40) Sádra, suroviny, výroba, druhy:
- vzniká částečnou nebo úplnou hydrataci sádrovce CaSO4+2H2O
- vzdušná maltovina, tuhnutím nabývá na objemu a zahřívá se
Rychle tuhnoucí. 1. stupeň (do 170°C) vzniká CaSO4+1/2 H2O … hemihydrát … tuhnutí za 15 minut
Pomalu tuhnoucí. 2. stupeň (800-1000°C) vzniká CaSO4 … anhydrit … tuhnuti za 90 minut
- anhydrátové pojivo - přírodní CaSO4 + budiče.
Výroba - pálením sádrovce přírodního nebo jako vedlejšího produktu.
Druhy - rychletuhnoucí, pomalutuhnoucí, sádrová maltovina, štukatérská, modelářská, stavební.
Tvrdnutí - CaSO4*1/2 H2O se rozpustí ve vodě → je to reakce hemihydrátu či anhydritu s vodou, tj. reakce opačná k reakci výroby sádry:
CaSO4*1/2H2O + 3/2 H2O→ CaSO4+2 H2O.
41) Fosfátová pojiva:
- Lze považovat za hlavní zástupce acidobazických organických pojiv. Proces tuhnutí
a tvrdnutí je vyvolán reakcemi mezi kyselým a zásaditým komponentem. Produktem této reakce je sůl
nebo hydrát soli. Reagují kysel složkou kysel a bazickou složkou amorfní kovy→výsledkem jsou chemické
keramické látky-lékařství.
Zobrazují se příspěvky se štítkemsádra. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemsádra. Zobrazit všechny příspěvky
Slovnik - VII - Oxid uhličitý, kyselina uhličitá, uhličitany...
37) Oxid uhličitý, kyselina uhličitá, uhličitany:
- CO2 - vzniká přímou oxidaci uhlíku za přebytku kyslíku. Tato sloučenina je velmi reaktivní a hojně využívaná v průmyslu - jako chladící medium v potravinářském průmyslu, a plynný CO2 je důležitá látka ve stavebnictví, neboť ovlivňuje životnost betonů, malt a omítek.
Kyselina uhličitá H2CO3 - oxid uhličitý se rozpustí ve vodě na kyselinu uhličitou. CO2+H2O= H2CO3 (pomalá).
Některé tyto reakce jsou pomalým průběhem komplikované, a proto závisí na pH.
Uhličitany:
- magnezit MgCO3(výroba žáruvzdorného zboží).
- dolomit MgCO3* CaCO3(doprovází vápenec).
- vápenec, křída CaCO3
38) Oxid křemičitý, struktura, chem.vlastnosti, použití:
- tvoří nejméně 22 fází a12 polymorfních forem.
Je hlavní minerální směsí mnoha tavenin (žula, pískovec). Samostatně se vyskytuje jako křišťál.
Senite formy - diamant. Částečně hydratovaný SiO2, opály, jaspis. Struktura: Hlavni krystalické modifikace SiO2,
seskupeni tetrátu SiO4, které sdílejí vždy jeden společný vrchol. Chemické vlastnosti –odolává působení kyselin
s výjimkou HF, nerozpustný v roztocích alkalických hydroxidů.
Použití - jako brusivo, pro vysokou pevnost jako žáruvzdorný mat.
39) Sklo, výroba, vlastnosti, chem. koroze:
- Sklo - amorfní pevná látka. Postrádá pravidelné uspořádání stav. částic SiO4, některé oxidy (CaO,Na2O…). Výroba - sklářský křemen CaCO3, Na2CO2.
→taveni – chlazení → Na2O*CaO*6SiO2 - sklo vodovápenaté. Chemická koroze: odolnost vůči chemikáliím:
HF:SiO2+4HF→SiF4+2H2O,
CH: SiO2+2NaOH→Na2SiO3 + čistá skla (odolnost proti vodě).
40) Sádra, suroviny, výroba, druhy:
- vzniká částečnou nebo úplnou hydrataci sádrovce CaSO4+2H2O
- vzdušná maltovina, tuhnutím nabývá na objemu a zahřívá se
Rychle tuhnoucí. 1. stupeň (do 170°C) vzniká CaSO4+1/2 H2O … hemihydrát … tuhnutí za 15 minut
Pomalu tuhnoucí. 2. stupeň (800-1000°C) vzniká CaSO4 … anhydrit … tuhnuti za 90 minut
- anhydrátové pojivo - přírodní CaSO4 + budiče.
Výroba - pálením sádrovce přírodního nebo jako vedlejšího produktu.
Druhy - rychletuhnoucí, pomalutuhnoucí, sádrová maltovina, štukatérská, modelářská, stavební.
Tvrdnutí - CaSO4*1/2 H2O se rozpustí ve vodě → je to reakce hemihydrátu či anhydritu s vodou, tj. reakce opačná k reakci výroby sádry:
CaSO4*1/2H2O + 3/2 H2O→ CaSO4+2 H2O.
41) Fosfátová pojiva:
- Lze považovat za hlavní zástupce acidobazických organických pojiv. Proces tuhnutí
a tvrdnutí je vyvolán reakcemi mezi kyselým a zásaditým komponentem. Produktem této reakce je sůl
nebo hydrát soli. Reagují kysel složkou kysel a bazickou složkou amorfní kovy→výsledkem jsou chemické
keramické látky-lékařství.
- CO2 - vzniká přímou oxidaci uhlíku za přebytku kyslíku. Tato sloučenina je velmi reaktivní a hojně využívaná v průmyslu - jako chladící medium v potravinářském průmyslu, a plynný CO2 je důležitá látka ve stavebnictví, neboť ovlivňuje životnost betonů, malt a omítek.
Kyselina uhličitá H2CO3 - oxid uhličitý se rozpustí ve vodě na kyselinu uhličitou. CO2+H2O= H2CO3 (pomalá).
Některé tyto reakce jsou pomalým průběhem komplikované, a proto závisí na pH.
Uhličitany:
- magnezit MgCO3(výroba žáruvzdorného zboží).
- dolomit MgCO3* CaCO3(doprovází vápenec).
- vápenec, křída CaCO3
38) Oxid křemičitý, struktura, chem.vlastnosti, použití:
- tvoří nejméně 22 fází a12 polymorfních forem.
Je hlavní minerální směsí mnoha tavenin (žula, pískovec). Samostatně se vyskytuje jako křišťál.
Senite formy - diamant. Částečně hydratovaný SiO2, opály, jaspis. Struktura: Hlavni krystalické modifikace SiO2,
seskupeni tetrátu SiO4, které sdílejí vždy jeden společný vrchol. Chemické vlastnosti –odolává působení kyselin
s výjimkou HF, nerozpustný v roztocích alkalických hydroxidů.
Použití - jako brusivo, pro vysokou pevnost jako žáruvzdorný mat.
39) Sklo, výroba, vlastnosti, chem. koroze:
- Sklo - amorfní pevná látka. Postrádá pravidelné uspořádání stav. částic SiO4, některé oxidy (CaO,Na2O…). Výroba - sklářský křemen CaCO3, Na2CO2.
→taveni – chlazení → Na2O*CaO*6SiO2 - sklo vodovápenaté. Chemická koroze: odolnost vůči chemikáliím:
HF:SiO2+4HF→SiF4+2H2O,
CH: SiO2+2NaOH→Na2SiO3 + čistá skla (odolnost proti vodě).
40) Sádra, suroviny, výroba, druhy:
- vzniká částečnou nebo úplnou hydrataci sádrovce CaSO4+2H2O
- vzdušná maltovina, tuhnutím nabývá na objemu a zahřívá se
Rychle tuhnoucí. 1. stupeň (do 170°C) vzniká CaSO4+1/2 H2O … hemihydrát … tuhnutí za 15 minut
Pomalu tuhnoucí. 2. stupeň (800-1000°C) vzniká CaSO4 … anhydrit … tuhnuti za 90 minut
- anhydrátové pojivo - přírodní CaSO4 + budiče.
Výroba - pálením sádrovce přírodního nebo jako vedlejšího produktu.
Druhy - rychletuhnoucí, pomalutuhnoucí, sádrová maltovina, štukatérská, modelářská, stavební.
Tvrdnutí - CaSO4*1/2 H2O se rozpustí ve vodě → je to reakce hemihydrátu či anhydritu s vodou, tj. reakce opačná k reakci výroby sádry:
CaSO4*1/2H2O + 3/2 H2O→ CaSO4+2 H2O.
41) Fosfátová pojiva:
- Lze považovat za hlavní zástupce acidobazických organických pojiv. Proces tuhnutí
a tvrdnutí je vyvolán reakcemi mezi kyselým a zásaditým komponentem. Produktem této reakce je sůl
nebo hydrát soli. Reagují kysel složkou kysel a bazickou složkou amorfní kovy→výsledkem jsou chemické
keramické látky-lékařství.
Složení sádry, stanovení SO2-4 a Ca2+ , Rozlišení druhů sádry
Složení sádry, stanovení SO2-4 a Ca2+
Pokus - Do zkumavky vneseme půl lžičky sádry a přilejeme asi 10ml destilované vody.
Filtrát rozlijeme do dvou zkumavek. Do první přidáme roztok šťavelanu amonného
a zjistíme přítomnost Ca2+. Do druhé přidáme roztok chloridu barnatého a zjistíme
přítomnost SO2-4.
Výsledek - Po přidání šťavelanu amonného do první zkumavky se okamžitě sráží bílá
sraženina šťavelanu vápenatého: Ca2+ + (COO)2-2 → Ca(COO)2
Po přidání roztoku chloridu barnatého do druhé zkumavky, pozorujeme
bílou sraženinu síranu barnatého: SO2-4 + Ba2+ → BaSO4
Rozlišení druhů sádry
Pokus - Do dvou porcelánových misek nalejeme po 10ml destilované vody. Do jedné
misky dáme lžičku rychle tuhnoucí sádry a do druhé stejné množství pomale
tuhnoucí. Do obou misek přidáme pár kapek fenolftaleinu.
Výsledek - Pomale tuhnoucí sádra se v důsledku přítomnosti CaO zabarví červenofialově,
suspenze rychle tuhnoucí sádry se nezbarví.
Pokus - Do zkumavky vneseme půl lžičky sádry a přilejeme asi 10ml destilované vody.
Filtrát rozlijeme do dvou zkumavek. Do první přidáme roztok šťavelanu amonného
a zjistíme přítomnost Ca2+. Do druhé přidáme roztok chloridu barnatého a zjistíme
přítomnost SO2-4.
Výsledek - Po přidání šťavelanu amonného do první zkumavky se okamžitě sráží bílá
sraženina šťavelanu vápenatého: Ca2+ + (COO)2-2 → Ca(COO)2
Po přidání roztoku chloridu barnatého do druhé zkumavky, pozorujeme
bílou sraženinu síranu barnatého: SO2-4 + Ba2+ → BaSO4
Rozlišení druhů sádry
Pokus - Do dvou porcelánových misek nalejeme po 10ml destilované vody. Do jedné
misky dáme lžičku rychle tuhnoucí sádry a do druhé stejné množství pomale
tuhnoucí. Do obou misek přidáme pár kapek fenolftaleinu.
Výsledek - Pomale tuhnoucí sádra se v důsledku přítomnosti CaO zabarví červenofialově,
suspenze rychle tuhnoucí sádry se nezbarví.
Složení sádry, stanovení SO2-4 a Ca2+ , Rozlišení druhů sádry
Složení sádry, stanovení SO2-4 a Ca2+
Pokus - Do zkumavky vneseme půl lžičky sádry a přilejeme asi 10ml destilované vody.
Filtrát rozlijeme do dvou zkumavek. Do první přidáme roztok šťavelanu amonného
a zjistíme přítomnost Ca2+. Do druhé přidáme roztok chloridu barnatého a zjistíme
přítomnost SO2-4.
Výsledek - Po přidání šťavelanu amonného do první zkumavky se okamžitě sráží bílá
sraženina šťavelanu vápenatého: Ca2+ + (COO)2-2 → Ca(COO)2
Po přidání roztoku chloridu barnatého do druhé zkumavky, pozorujeme
bílou sraženinu síranu barnatého: SO2-4 + Ba2+ → BaSO4
Rozlišení druhů sádry
Pokus - Do dvou porcelánových misek nalejeme po 10ml destilované vody. Do jedné
misky dáme lžičku rychle tuhnoucí sádry a do druhé stejné množství pomale
tuhnoucí. Do obou misek přidáme pár kapek fenolftaleinu.
Výsledek - Pomale tuhnoucí sádra se v důsledku přítomnosti CaO zabarví červenofialově,
suspenze rychle tuhnoucí sádry se nezbarví.
Pokus - Do zkumavky vneseme půl lžičky sádry a přilejeme asi 10ml destilované vody.
Filtrát rozlijeme do dvou zkumavek. Do první přidáme roztok šťavelanu amonného
a zjistíme přítomnost Ca2+. Do druhé přidáme roztok chloridu barnatého a zjistíme
přítomnost SO2-4.
Výsledek - Po přidání šťavelanu amonného do první zkumavky se okamžitě sráží bílá
sraženina šťavelanu vápenatého: Ca2+ + (COO)2-2 → Ca(COO)2
Po přidání roztoku chloridu barnatého do druhé zkumavky, pozorujeme
bílou sraženinu síranu barnatého: SO2-4 + Ba2+ → BaSO4
Rozlišení druhů sádry
Pokus - Do dvou porcelánových misek nalejeme po 10ml destilované vody. Do jedné
misky dáme lžičku rychle tuhnoucí sádry a do druhé stejné množství pomale
tuhnoucí. Do obou misek přidáme pár kapek fenolftaleinu.
Výsledek - Pomale tuhnoucí sádra se v důsledku přítomnosti CaO zabarví červenofialově,
suspenze rychle tuhnoucí sádry se nezbarví.
VÁPNO, SÁDRA
Vápno je technický název pro oxid vápenatý CaO. Jako maltovina se vyrábí dekarbonatací vápenců při takové teplotě, aby produkt byl schopen dostatečně rychle karbonatace na Ca(OH)2, který je pak hlavní aktivní složkou tohoto pojiva. Všeobecně se rozlišují dva hlavní druhy vápna pro stavební účely: Vzdušné vápno s vysokým obsahem CaO, popřípadě s menším obsahem MgO – tuhne pouze na vzduchu.
Hydraulické vápno vznikající z méně čistých vápenců s obsahem hydraulických složek, tj. SiO2,Al2O3,
Fe2O3 – může tuhnout i pod vodou.
Výroba vápna vychází z přírodního vápence. Jedná se o tepelné zpracování uhličitanu vápenatého se stechiometrickým vzorcem CaCO3. Pálení se provádí zpravidla při teplotách nad 950°C v šachtových, nebo rotačních pecích, kdy vzniká oxid vápenatý podle rovnice:
CaCO3 → CaO + CO2
Reakce oxidu vápenatého s vodou, zvaná hašení vápna, je příkladem hydratační reakce spojené s poměrně velkým vývojem tepla (65 kJ/mol ~ 1160 kJ/kg CaO). Reakce probíhá podle rovnice:
CaO + H2O → Ca(OH)2
Hydroxid vápenatý jako chemické individuum patří mezi silné zásady. Na rozdíl od uhličitanu se rozkládá při nižší teplotě (okolo 500°C) a produkty reakce jsou oxid vápenatý a voda.
Ca(OH)2 → CaO + H2O
V procesu tuhnutí malty hraje velmi důležitou úlohu reakce Ca(OH)2 s CO2 obsaženém ve vzduchu. Tento proces se nazývá karbonatace.
Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Vzniká opět vápenec a jeho tvorbu bude podporovat, jak ukazuje rovnice, přívod oxidu uhličitého a současný odvod vody. Uhličitan vápenatý se rozpouští v kyselině uhličité za vzniku hydrogenuhličitanu, ten je rozpustný ve vodě.
CaCO3 + H2O + CO2 ↔ Ca(HCO3)2
Tato reakce se spolupodílí na korozi betonu působením tzv. agresivního oxidu uhličitého. Reakce je vratná a o jejím průběhu rozhoduje rovnováha mezi CO2 rozpuštěným ve vodě a disociovanými formami kyseliny uhličité HCO3- a CO32-.
Sádra vzniká částečnou nebo úplnou dehydratací vápence CaSO4.2H2O. Dehydratace sádrovce probíhá obvykle ve dvou stupních, v první vzniká hemihydrát (půlhydrát) CaSO4.1/2H2O, který je hlavní složkou rychle tuhnoucí sádry. V druhém stupni vzniká bezvodý CaSO4, ten je hlavní složkou pomale tuhnoucí sádry a tzv. anhydritového pojiva.
180°C 1000°C
CaSO4.2H2O → CaSO4.1/2H2O → CaSO4
Sádrovec hemihydrát anhydrit
Výpaly při vyšších teplotách jsou doprovázeny částečným rozkladem anhydritu. Vznikající oxid vápenatý způsobuje alkalickou reakci vodní suspenze pomalu tuhnoucí sádry.
Tuhnutí sádry probíhá podle rovnice:
CaSO4.1/2H2O + H2O → CaSO4.2H2O
Hydraulické vápno vznikající z méně čistých vápenců s obsahem hydraulických složek, tj. SiO2,Al2O3,
Fe2O3 – může tuhnout i pod vodou.
Výroba vápna vychází z přírodního vápence. Jedná se o tepelné zpracování uhličitanu vápenatého se stechiometrickým vzorcem CaCO3. Pálení se provádí zpravidla při teplotách nad 950°C v šachtových, nebo rotačních pecích, kdy vzniká oxid vápenatý podle rovnice:
CaCO3 → CaO + CO2
Reakce oxidu vápenatého s vodou, zvaná hašení vápna, je příkladem hydratační reakce spojené s poměrně velkým vývojem tepla (65 kJ/mol ~ 1160 kJ/kg CaO). Reakce probíhá podle rovnice:
CaO + H2O → Ca(OH)2
Hydroxid vápenatý jako chemické individuum patří mezi silné zásady. Na rozdíl od uhličitanu se rozkládá při nižší teplotě (okolo 500°C) a produkty reakce jsou oxid vápenatý a voda.
Ca(OH)2 → CaO + H2O
V procesu tuhnutí malty hraje velmi důležitou úlohu reakce Ca(OH)2 s CO2 obsaženém ve vzduchu. Tento proces se nazývá karbonatace.
Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Vzniká opět vápenec a jeho tvorbu bude podporovat, jak ukazuje rovnice, přívod oxidu uhličitého a současný odvod vody. Uhličitan vápenatý se rozpouští v kyselině uhličité za vzniku hydrogenuhličitanu, ten je rozpustný ve vodě.
CaCO3 + H2O + CO2 ↔ Ca(HCO3)2
Tato reakce se spolupodílí na korozi betonu působením tzv. agresivního oxidu uhličitého. Reakce je vratná a o jejím průběhu rozhoduje rovnováha mezi CO2 rozpuštěným ve vodě a disociovanými formami kyseliny uhličité HCO3- a CO32-.
Sádra vzniká částečnou nebo úplnou dehydratací vápence CaSO4.2H2O. Dehydratace sádrovce probíhá obvykle ve dvou stupních, v první vzniká hemihydrát (půlhydrát) CaSO4.1/2H2O, který je hlavní složkou rychle tuhnoucí sádry. V druhém stupni vzniká bezvodý CaSO4, ten je hlavní složkou pomale tuhnoucí sádry a tzv. anhydritového pojiva.
180°C 1000°C
CaSO4.2H2O → CaSO4.1/2H2O → CaSO4
Sádrovec hemihydrát anhydrit
Výpaly při vyšších teplotách jsou doprovázeny částečným rozkladem anhydritu. Vznikající oxid vápenatý způsobuje alkalickou reakci vodní suspenze pomalu tuhnoucí sádry.
Tuhnutí sádry probíhá podle rovnice:
CaSO4.1/2H2O + H2O → CaSO4.2H2O
VÁPNO, SÁDRA
Vápno je technický název pro oxid vápenatý CaO. Jako maltovina se vyrábí dekarbonatací vápenců při takové teplotě, aby produkt byl schopen dostatečně rychle karbonatace na Ca(OH)2, který je pak hlavní aktivní složkou tohoto pojiva. Všeobecně se rozlišují dva hlavní druhy vápna pro stavební účely: Vzdušné vápno s vysokým obsahem CaO, popřípadě s menším obsahem MgO – tuhne pouze na vzduchu.
Hydraulické vápno vznikající z méně čistých vápenců s obsahem hydraulických složek, tj. SiO2,Al2O3,
Fe2O3 – může tuhnout i pod vodou.
Výroba vápna vychází z přírodního vápence. Jedná se o tepelné zpracování uhličitanu vápenatého se stechiometrickým vzorcem CaCO3. Pálení se provádí zpravidla při teplotách nad 950°C v šachtových, nebo rotačních pecích, kdy vzniká oxid vápenatý podle rovnice:
CaCO3 → CaO + CO2
Reakce oxidu vápenatého s vodou, zvaná hašení vápna, je příkladem hydratační reakce spojené s poměrně velkým vývojem tepla (65 kJ/mol ~ 1160 kJ/kg CaO). Reakce probíhá podle rovnice:
CaO + H2O → Ca(OH)2
Hydroxid vápenatý jako chemické individuum patří mezi silné zásady. Na rozdíl od uhličitanu se rozkládá při nižší teplotě (okolo 500°C) a produkty reakce jsou oxid vápenatý a voda.
Ca(OH)2 → CaO + H2O
V procesu tuhnutí malty hraje velmi důležitou úlohu reakce Ca(OH)2 s CO2 obsaženém ve vzduchu. Tento proces se nazývá karbonatace.
Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Vzniká opět vápenec a jeho tvorbu bude podporovat, jak ukazuje rovnice, přívod oxidu uhličitého a současný odvod vody. Uhličitan vápenatý se rozpouští v kyselině uhličité za vzniku hydrogenuhličitanu, ten je rozpustný ve vodě.
CaCO3 + H2O + CO2 ↔ Ca(HCO3)2
Tato reakce se spolupodílí na korozi betonu působením tzv. agresivního oxidu uhličitého. Reakce je vratná a o jejím průběhu rozhoduje rovnováha mezi CO2 rozpuštěným ve vodě a disociovanými formami kyseliny uhličité HCO3- a CO32-.
Sádra vzniká částečnou nebo úplnou dehydratací vápence CaSO4.2H2O. Dehydratace sádrovce probíhá obvykle ve dvou stupních, v první vzniká hemihydrát (půlhydrát) CaSO4.1/2H2O, který je hlavní složkou rychle tuhnoucí sádry. V druhém stupni vzniká bezvodý CaSO4, ten je hlavní složkou pomale tuhnoucí sádry a tzv. anhydritového pojiva.
180°C 1000°C
CaSO4.2H2O → CaSO4.1/2H2O → CaSO4
Sádrovec hemihydrát anhydrit
Výpaly při vyšších teplotách jsou doprovázeny částečným rozkladem anhydritu. Vznikající oxid vápenatý způsobuje alkalickou reakci vodní suspenze pomalu tuhnoucí sádry.
Tuhnutí sádry probíhá podle rovnice:
CaSO4.1/2H2O + H2O → CaSO4.2H2O
Hydraulické vápno vznikající z méně čistých vápenců s obsahem hydraulických složek, tj. SiO2,Al2O3,
Fe2O3 – může tuhnout i pod vodou.
Výroba vápna vychází z přírodního vápence. Jedná se o tepelné zpracování uhličitanu vápenatého se stechiometrickým vzorcem CaCO3. Pálení se provádí zpravidla při teplotách nad 950°C v šachtových, nebo rotačních pecích, kdy vzniká oxid vápenatý podle rovnice:
CaCO3 → CaO + CO2
Reakce oxidu vápenatého s vodou, zvaná hašení vápna, je příkladem hydratační reakce spojené s poměrně velkým vývojem tepla (65 kJ/mol ~ 1160 kJ/kg CaO). Reakce probíhá podle rovnice:
CaO + H2O → Ca(OH)2
Hydroxid vápenatý jako chemické individuum patří mezi silné zásady. Na rozdíl od uhličitanu se rozkládá při nižší teplotě (okolo 500°C) a produkty reakce jsou oxid vápenatý a voda.
Ca(OH)2 → CaO + H2O
V procesu tuhnutí malty hraje velmi důležitou úlohu reakce Ca(OH)2 s CO2 obsaženém ve vzduchu. Tento proces se nazývá karbonatace.
Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Vzniká opět vápenec a jeho tvorbu bude podporovat, jak ukazuje rovnice, přívod oxidu uhličitého a současný odvod vody. Uhličitan vápenatý se rozpouští v kyselině uhličité za vzniku hydrogenuhličitanu, ten je rozpustný ve vodě.
CaCO3 + H2O + CO2 ↔ Ca(HCO3)2
Tato reakce se spolupodílí na korozi betonu působením tzv. agresivního oxidu uhličitého. Reakce je vratná a o jejím průběhu rozhoduje rovnováha mezi CO2 rozpuštěným ve vodě a disociovanými formami kyseliny uhličité HCO3- a CO32-.
Sádra vzniká částečnou nebo úplnou dehydratací vápence CaSO4.2H2O. Dehydratace sádrovce probíhá obvykle ve dvou stupních, v první vzniká hemihydrát (půlhydrát) CaSO4.1/2H2O, který je hlavní složkou rychle tuhnoucí sádry. V druhém stupni vzniká bezvodý CaSO4, ten je hlavní složkou pomale tuhnoucí sádry a tzv. anhydritového pojiva.
180°C 1000°C
CaSO4.2H2O → CaSO4.1/2H2O → CaSO4
Sádrovec hemihydrát anhydrit
Výpaly při vyšších teplotách jsou doprovázeny částečným rozkladem anhydritu. Vznikající oxid vápenatý způsobuje alkalickou reakci vodní suspenze pomalu tuhnoucí sádry.
Tuhnutí sádry probíhá podle rovnice:
CaSO4.1/2H2O + H2O → CaSO4.2H2O
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)