42) Hořečnatá maltovina(Sorelova):
- vzdušná maltovina - směs MgO + roztok MgCl2, oxid horečnatý (roztokMgSO4). Tvrdne na velmi pevnou hmotu - až 150MPa podle plniva. Chemická podstata - závisí na poměru surovin a koncentraci MgCl2. Čím je větší koncentrace MgCl2, maltovina pomaleji tuhne, ale má tím větší pevnost. Maltovina je málo odolná proti vodě H+ a OH- → nutno vně nebo vnitrně hydrofobizovat.
Vlastnosti - v závislosti na plnivu lze získat hotové výrobky (křemelinový písek), nízkopevnostní,
tepelně izolační (korek,piliny).
43) Vodní sklo:
- Je koloidní roztok křemičitanu sodného nebo draselného.Tuhnutí, tvrdnutí vodního skla je způsobeno tvorbou kontinuální sítě křemičitého hydrogelu a muže být vyvoláno: -snížení obsahu vody, -reakci s kyselinou uhličitou CO2+ H2O→ H2CO3.
Na2Si2O5 + H2CO3 →Na2CO3 + H2Si2O5
Zpětné převedení gelu na koloidní roztok je možné vařením v zásaditém prostředí, např. NaOH.
Roztoky se používají jako ochranný a těsnící prostředek.
44) Hydroxid vápenatý Ca(OH)2:
- silný hydroxid, málo rozpustný, rozpustnost klesá s rostoucí teplotou.
Pří 20°C přibližně 160mg Ca(OH)2 ve 100g H2O. pH nasyceného roztoku přibližně 12,45 při 25°C + Avagarova
konstanta 6,023*1023. Snadno reaguje se vzdušným CO2 za tvorby CaCO3 na povrchu zrna.
45) Vzdušné vápno:
- Technický název pro oxid vápenatý CaO. Hlavní suroviny pro výrobu jsou vápenec, nebo dolomitický vápenec. Výroba: - CaCO3→CaO+CO2 - Tepelné zpracování uhličitanu vápenatého při teplotě 950°C. Výroba: - rozdrcení vápence → předehřátí (dekarbonatace) → zpracování obou druhu vápence CaCO3 se rozkládá nad 800°C.MgCO3- dolomitické vápno. Podle obsahu barvicích oxidu(Fe2O3) se získává bílé, nebo zbarvené vápno.
46) Tvrdnuti vápenné malty:
- Při tuhnuti a tvrdnuti vápenné malty dochází nejprve k odsáti vody porézním spojovaným materiálem, dále k vysychání gelové sítě hydroxidu a k vázání CO2 ze vzduchu. Výsledkem je tvorba CaCO3. Ca(OH)2+ CO2→ CaCO3+H2O - karbonatace vápenné malty.
47) Karbidové vápno:- Je Ca(OH)2,který vzniká při výrobě acetylenu s karbidu vápníku. Používá se do malt a omítek. Karbidové vápno je nutno nechat odležet- vyprchání acetylenu, fosfinu, arzinu(zapáchají). Výhodou je nepřítomnost přepalu.
48) Hydraulické vápno:
- Obsahuji hydraulické složky SiO2,Al2O3, Fe2O3. Vyrábí se pálením vápenců, které jsou doprovázeny jílem. Při výpalu vznikají podobné sloučeniny jako ve slinku. P - cementace. Hranice mezi hydraulickým a vzdušným vápnem je modul 9.
Rozdělení - vzdušné vápno (vysoký obsah CaO, tuhne a je stále na vzduchu)
- hydraulické vápno (vzniká z méně čistých vápenců. Stupeň hydratační činnosti se posuzuje podle hydraulického modulu → poměr CaO s hydraulickými složkami.
Zobrazují se příspěvky se štítkemvápno. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemvápno. Zobrazit všechny příspěvky
Slovnik - VIII - Hořečnatá maltovina(Sorelova)...
42) Hořečnatá maltovina(Sorelova):
- vzdušná maltovina - směs MgO + roztok MgCl2, oxid horečnatý (roztokMgSO4). Tvrdne na velmi pevnou hmotu - až 150MPa podle plniva. Chemická podstata - závisí na poměru surovin a koncentraci MgCl2. Čím je větší koncentrace MgCl2, maltovina pomaleji tuhne, ale má tím větší pevnost. Maltovina je málo odolná proti vodě H+ a OH- → nutno vně nebo vnitrně hydrofobizovat.
Vlastnosti - v závislosti na plnivu lze získat hotové výrobky (křemelinový písek), nízkopevnostní,
tepelně izolační (korek,piliny).
43) Vodní sklo:
- Je koloidní roztok křemičitanu sodného nebo draselného.Tuhnutí, tvrdnutí vodního skla je způsobeno tvorbou kontinuální sítě křemičitého hydrogelu a muže být vyvoláno: -snížení obsahu vody, -reakci s kyselinou uhličitou CO2+ H2O→ H2CO3.
Na2Si2O5 + H2CO3 →Na2CO3 + H2Si2O5
Zpětné převedení gelu na koloidní roztok je možné vařením v zásaditém prostředí, např. NaOH.
Roztoky se používají jako ochranný a těsnící prostředek.
44) Hydroxid vápenatý Ca(OH)2:
- silný hydroxid, málo rozpustný, rozpustnost klesá s rostoucí teplotou.
Pří 20°C přibližně 160mg Ca(OH)2 ve 100g H2O. pH nasyceného roztoku přibližně 12,45 při 25°C + Avagarova
konstanta 6,023*1023. Snadno reaguje se vzdušným CO2 za tvorby CaCO3 na povrchu zrna.
45) Vzdušné vápno:
- Technický název pro oxid vápenatý CaO. Hlavní suroviny pro výrobu jsou vápenec, nebo dolomitický vápenec. Výroba: - CaCO3→CaO+CO2 - Tepelné zpracování uhličitanu vápenatého při teplotě 950°C. Výroba: - rozdrcení vápence → předehřátí (dekarbonatace) → zpracování obou druhu vápence CaCO3 se rozkládá nad 800°C.MgCO3- dolomitické vápno. Podle obsahu barvicích oxidu(Fe2O3) se získává bílé, nebo zbarvené vápno.
46) Tvrdnuti vápenné malty:
- Při tuhnuti a tvrdnuti vápenné malty dochází nejprve k odsáti vody porézním spojovaným materiálem, dále k vysychání gelové sítě hydroxidu a k vázání CO2 ze vzduchu. Výsledkem je tvorba CaCO3. Ca(OH)2+ CO2→ CaCO3+H2O - karbonatace vápenné malty.
47) Karbidové vápno:- Je Ca(OH)2,který vzniká při výrobě acetylenu s karbidu vápníku. Používá se do malt a omítek. Karbidové vápno je nutno nechat odležet- vyprchání acetylenu, fosfinu, arzinu(zapáchají). Výhodou je nepřítomnost přepalu.
48) Hydraulické vápno:
- Obsahuji hydraulické složky SiO2,Al2O3, Fe2O3. Vyrábí se pálením vápenců, které jsou doprovázeny jílem. Při výpalu vznikají podobné sloučeniny jako ve slinku. P - cementace. Hranice mezi hydraulickým a vzdušným vápnem je modul 9.
Rozdělení - vzdušné vápno (vysoký obsah CaO, tuhne a je stále na vzduchu)
- hydraulické vápno (vzniká z méně čistých vápenců. Stupeň hydratační činnosti se posuzuje podle hydraulického modulu → poměr CaO s hydraulickými složkami.
- vzdušná maltovina - směs MgO + roztok MgCl2, oxid horečnatý (roztokMgSO4). Tvrdne na velmi pevnou hmotu - až 150MPa podle plniva. Chemická podstata - závisí na poměru surovin a koncentraci MgCl2. Čím je větší koncentrace MgCl2, maltovina pomaleji tuhne, ale má tím větší pevnost. Maltovina je málo odolná proti vodě H+ a OH- → nutno vně nebo vnitrně hydrofobizovat.
Vlastnosti - v závislosti na plnivu lze získat hotové výrobky (křemelinový písek), nízkopevnostní,
tepelně izolační (korek,piliny).
43) Vodní sklo:
- Je koloidní roztok křemičitanu sodného nebo draselného.Tuhnutí, tvrdnutí vodního skla je způsobeno tvorbou kontinuální sítě křemičitého hydrogelu a muže být vyvoláno: -snížení obsahu vody, -reakci s kyselinou uhličitou CO2+ H2O→ H2CO3.
Na2Si2O5 + H2CO3 →Na2CO3 + H2Si2O5
Zpětné převedení gelu na koloidní roztok je možné vařením v zásaditém prostředí, např. NaOH.
Roztoky se používají jako ochranný a těsnící prostředek.
44) Hydroxid vápenatý Ca(OH)2:
- silný hydroxid, málo rozpustný, rozpustnost klesá s rostoucí teplotou.
Pří 20°C přibližně 160mg Ca(OH)2 ve 100g H2O. pH nasyceného roztoku přibližně 12,45 při 25°C + Avagarova
konstanta 6,023*1023. Snadno reaguje se vzdušným CO2 za tvorby CaCO3 na povrchu zrna.
45) Vzdušné vápno:
- Technický název pro oxid vápenatý CaO. Hlavní suroviny pro výrobu jsou vápenec, nebo dolomitický vápenec. Výroba: - CaCO3→CaO+CO2 - Tepelné zpracování uhličitanu vápenatého při teplotě 950°C. Výroba: - rozdrcení vápence → předehřátí (dekarbonatace) → zpracování obou druhu vápence CaCO3 se rozkládá nad 800°C.MgCO3- dolomitické vápno. Podle obsahu barvicích oxidu(Fe2O3) se získává bílé, nebo zbarvené vápno.
46) Tvrdnuti vápenné malty:
- Při tuhnuti a tvrdnuti vápenné malty dochází nejprve k odsáti vody porézním spojovaným materiálem, dále k vysychání gelové sítě hydroxidu a k vázání CO2 ze vzduchu. Výsledkem je tvorba CaCO3. Ca(OH)2+ CO2→ CaCO3+H2O - karbonatace vápenné malty.
47) Karbidové vápno:- Je Ca(OH)2,který vzniká při výrobě acetylenu s karbidu vápníku. Používá se do malt a omítek. Karbidové vápno je nutno nechat odležet- vyprchání acetylenu, fosfinu, arzinu(zapáchají). Výhodou je nepřítomnost přepalu.
48) Hydraulické vápno:
- Obsahuji hydraulické složky SiO2,Al2O3, Fe2O3. Vyrábí se pálením vápenců, které jsou doprovázeny jílem. Při výpalu vznikají podobné sloučeniny jako ve slinku. P - cementace. Hranice mezi hydraulickým a vzdušným vápnem je modul 9.
Rozdělení - vzdušné vápno (vysoký obsah CaO, tuhne a je stále na vzduchu)
- hydraulické vápno (vzniká z méně čistých vápenců. Stupeň hydratační činnosti se posuzuje podle hydraulického modulu → poměr CaO s hydraulickými složkami.
Pálení vápence a hašení vápna, Karbonatace vápenné malty, vliv agresivních vod
Pálení vápence a hašení vápna
Pokus - Do kleští umístíme zrnko vápence. To žíháme v plameni po dobu několika minut
až se dosáhne červeného žáru. Po částečném vychladnutí vhodíme produkt do cca
5 ml destilované vody. Zjistíme pH vzniklé suspenze a pH vodného roztoku
s nežíhaným vápencem.
Výsledek - První roztok má hodnotu pH=8, druhý roztok má hodnotu pH=7
Karbonatace vápenné malty, vliv agresivních vod
na stavební materiály na bázi vápna
Pokus - Asi v 10 ml destilované vody se rozpustí asi 0,1 g hydroxidu vápenatého, roztok
přefiltrujeme a zavádíme do něj oxid uhličitý z Kippova přístroje.
Výsledek - V důsledku karbonatace se čirý roztok zakalí. Další přidávání oxidu uhličitého
vede ke vzniku hydrogenuhličitanu vápenatého. Tento přechod je spojený
s rozpuštěním sraženiny a vyjasňováním roztoku. Zahřátím zkumavky s roztokem
dochází k snížení rozpustnosti oxidu uhličitého ve vodě. To se projeví posunutím
chemické rovnováhy ve směru tvorby normálního uhličitanu, roztok se opět zakalí
zpětně se vylučujícím CaCO3.
Pokus - Do kleští umístíme zrnko vápence. To žíháme v plameni po dobu několika minut
až se dosáhne červeného žáru. Po částečném vychladnutí vhodíme produkt do cca
5 ml destilované vody. Zjistíme pH vzniklé suspenze a pH vodného roztoku
s nežíhaným vápencem.
Výsledek - První roztok má hodnotu pH=8, druhý roztok má hodnotu pH=7
Karbonatace vápenné malty, vliv agresivních vod
na stavební materiály na bázi vápna
Pokus - Asi v 10 ml destilované vody se rozpustí asi 0,1 g hydroxidu vápenatého, roztok
přefiltrujeme a zavádíme do něj oxid uhličitý z Kippova přístroje.
Výsledek - V důsledku karbonatace se čirý roztok zakalí. Další přidávání oxidu uhličitého
vede ke vzniku hydrogenuhličitanu vápenatého. Tento přechod je spojený
s rozpuštěním sraženiny a vyjasňováním roztoku. Zahřátím zkumavky s roztokem
dochází k snížení rozpustnosti oxidu uhličitého ve vodě. To se projeví posunutím
chemické rovnováhy ve směru tvorby normálního uhličitanu, roztok se opět zakalí
zpětně se vylučujícím CaCO3.
Pálení vápence a hašení vápna, Karbonatace vápenné malty, vliv agresivních vod
Pálení vápence a hašení vápna
Pokus - Do kleští umístíme zrnko vápence. To žíháme v plameni po dobu několika minut
až se dosáhne červeného žáru. Po částečném vychladnutí vhodíme produkt do cca
5 ml destilované vody. Zjistíme pH vzniklé suspenze a pH vodného roztoku
s nežíhaným vápencem.
Výsledek - První roztok má hodnotu pH=8, druhý roztok má hodnotu pH=7
Karbonatace vápenné malty, vliv agresivních vod
na stavební materiály na bázi vápna
Pokus - Asi v 10 ml destilované vody se rozpustí asi 0,1 g hydroxidu vápenatého, roztok
přefiltrujeme a zavádíme do něj oxid uhličitý z Kippova přístroje.
Výsledek - V důsledku karbonatace se čirý roztok zakalí. Další přidávání oxidu uhličitého
vede ke vzniku hydrogenuhličitanu vápenatého. Tento přechod je spojený
s rozpuštěním sraženiny a vyjasňováním roztoku. Zahřátím zkumavky s roztokem
dochází k snížení rozpustnosti oxidu uhličitého ve vodě. To se projeví posunutím
chemické rovnováhy ve směru tvorby normálního uhličitanu, roztok se opět zakalí
zpětně se vylučujícím CaCO3.
Pokus - Do kleští umístíme zrnko vápence. To žíháme v plameni po dobu několika minut
až se dosáhne červeného žáru. Po částečném vychladnutí vhodíme produkt do cca
5 ml destilované vody. Zjistíme pH vzniklé suspenze a pH vodného roztoku
s nežíhaným vápencem.
Výsledek - První roztok má hodnotu pH=8, druhý roztok má hodnotu pH=7
Karbonatace vápenné malty, vliv agresivních vod
na stavební materiály na bázi vápna
Pokus - Asi v 10 ml destilované vody se rozpustí asi 0,1 g hydroxidu vápenatého, roztok
přefiltrujeme a zavádíme do něj oxid uhličitý z Kippova přístroje.
Výsledek - V důsledku karbonatace se čirý roztok zakalí. Další přidávání oxidu uhličitého
vede ke vzniku hydrogenuhličitanu vápenatého. Tento přechod je spojený
s rozpuštěním sraženiny a vyjasňováním roztoku. Zahřátím zkumavky s roztokem
dochází k snížení rozpustnosti oxidu uhličitého ve vodě. To se projeví posunutím
chemické rovnováhy ve směru tvorby normálního uhličitanu, roztok se opět zakalí
zpětně se vylučujícím CaCO3.
VÁPNO, SÁDRA
Vápno je technický název pro oxid vápenatý CaO. Jako maltovina se vyrábí dekarbonatací vápenců při takové teplotě, aby produkt byl schopen dostatečně rychle karbonatace na Ca(OH)2, který je pak hlavní aktivní složkou tohoto pojiva. Všeobecně se rozlišují dva hlavní druhy vápna pro stavební účely: Vzdušné vápno s vysokým obsahem CaO, popřípadě s menším obsahem MgO – tuhne pouze na vzduchu.
Hydraulické vápno vznikající z méně čistých vápenců s obsahem hydraulických složek, tj. SiO2,Al2O3,
Fe2O3 – může tuhnout i pod vodou.
Výroba vápna vychází z přírodního vápence. Jedná se o tepelné zpracování uhličitanu vápenatého se stechiometrickým vzorcem CaCO3. Pálení se provádí zpravidla při teplotách nad 950°C v šachtových, nebo rotačních pecích, kdy vzniká oxid vápenatý podle rovnice:
CaCO3 → CaO + CO2
Reakce oxidu vápenatého s vodou, zvaná hašení vápna, je příkladem hydratační reakce spojené s poměrně velkým vývojem tepla (65 kJ/mol ~ 1160 kJ/kg CaO). Reakce probíhá podle rovnice:
CaO + H2O → Ca(OH)2
Hydroxid vápenatý jako chemické individuum patří mezi silné zásady. Na rozdíl od uhličitanu se rozkládá při nižší teplotě (okolo 500°C) a produkty reakce jsou oxid vápenatý a voda.
Ca(OH)2 → CaO + H2O
V procesu tuhnutí malty hraje velmi důležitou úlohu reakce Ca(OH)2 s CO2 obsaženém ve vzduchu. Tento proces se nazývá karbonatace.
Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Vzniká opět vápenec a jeho tvorbu bude podporovat, jak ukazuje rovnice, přívod oxidu uhličitého a současný odvod vody. Uhličitan vápenatý se rozpouští v kyselině uhličité za vzniku hydrogenuhličitanu, ten je rozpustný ve vodě.
CaCO3 + H2O + CO2 ↔ Ca(HCO3)2
Tato reakce se spolupodílí na korozi betonu působením tzv. agresivního oxidu uhličitého. Reakce je vratná a o jejím průběhu rozhoduje rovnováha mezi CO2 rozpuštěným ve vodě a disociovanými formami kyseliny uhličité HCO3- a CO32-.
Sádra vzniká částečnou nebo úplnou dehydratací vápence CaSO4.2H2O. Dehydratace sádrovce probíhá obvykle ve dvou stupních, v první vzniká hemihydrát (půlhydrát) CaSO4.1/2H2O, který je hlavní složkou rychle tuhnoucí sádry. V druhém stupni vzniká bezvodý CaSO4, ten je hlavní složkou pomale tuhnoucí sádry a tzv. anhydritového pojiva.
180°C 1000°C
CaSO4.2H2O → CaSO4.1/2H2O → CaSO4
Sádrovec hemihydrát anhydrit
Výpaly při vyšších teplotách jsou doprovázeny částečným rozkladem anhydritu. Vznikající oxid vápenatý způsobuje alkalickou reakci vodní suspenze pomalu tuhnoucí sádry.
Tuhnutí sádry probíhá podle rovnice:
CaSO4.1/2H2O + H2O → CaSO4.2H2O
Hydraulické vápno vznikající z méně čistých vápenců s obsahem hydraulických složek, tj. SiO2,Al2O3,
Fe2O3 – může tuhnout i pod vodou.
Výroba vápna vychází z přírodního vápence. Jedná se o tepelné zpracování uhličitanu vápenatého se stechiometrickým vzorcem CaCO3. Pálení se provádí zpravidla při teplotách nad 950°C v šachtových, nebo rotačních pecích, kdy vzniká oxid vápenatý podle rovnice:
CaCO3 → CaO + CO2
Reakce oxidu vápenatého s vodou, zvaná hašení vápna, je příkladem hydratační reakce spojené s poměrně velkým vývojem tepla (65 kJ/mol ~ 1160 kJ/kg CaO). Reakce probíhá podle rovnice:
CaO + H2O → Ca(OH)2
Hydroxid vápenatý jako chemické individuum patří mezi silné zásady. Na rozdíl od uhličitanu se rozkládá při nižší teplotě (okolo 500°C) a produkty reakce jsou oxid vápenatý a voda.
Ca(OH)2 → CaO + H2O
V procesu tuhnutí malty hraje velmi důležitou úlohu reakce Ca(OH)2 s CO2 obsaženém ve vzduchu. Tento proces se nazývá karbonatace.
Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Vzniká opět vápenec a jeho tvorbu bude podporovat, jak ukazuje rovnice, přívod oxidu uhličitého a současný odvod vody. Uhličitan vápenatý se rozpouští v kyselině uhličité za vzniku hydrogenuhličitanu, ten je rozpustný ve vodě.
CaCO3 + H2O + CO2 ↔ Ca(HCO3)2
Tato reakce se spolupodílí na korozi betonu působením tzv. agresivního oxidu uhličitého. Reakce je vratná a o jejím průběhu rozhoduje rovnováha mezi CO2 rozpuštěným ve vodě a disociovanými formami kyseliny uhličité HCO3- a CO32-.
Sádra vzniká částečnou nebo úplnou dehydratací vápence CaSO4.2H2O. Dehydratace sádrovce probíhá obvykle ve dvou stupních, v první vzniká hemihydrát (půlhydrát) CaSO4.1/2H2O, který je hlavní složkou rychle tuhnoucí sádry. V druhém stupni vzniká bezvodý CaSO4, ten je hlavní složkou pomale tuhnoucí sádry a tzv. anhydritového pojiva.
180°C 1000°C
CaSO4.2H2O → CaSO4.1/2H2O → CaSO4
Sádrovec hemihydrát anhydrit
Výpaly při vyšších teplotách jsou doprovázeny částečným rozkladem anhydritu. Vznikající oxid vápenatý způsobuje alkalickou reakci vodní suspenze pomalu tuhnoucí sádry.
Tuhnutí sádry probíhá podle rovnice:
CaSO4.1/2H2O + H2O → CaSO4.2H2O
VÁPNO, SÁDRA
Vápno je technický název pro oxid vápenatý CaO. Jako maltovina se vyrábí dekarbonatací vápenců při takové teplotě, aby produkt byl schopen dostatečně rychle karbonatace na Ca(OH)2, který je pak hlavní aktivní složkou tohoto pojiva. Všeobecně se rozlišují dva hlavní druhy vápna pro stavební účely: Vzdušné vápno s vysokým obsahem CaO, popřípadě s menším obsahem MgO – tuhne pouze na vzduchu.
Hydraulické vápno vznikající z méně čistých vápenců s obsahem hydraulických složek, tj. SiO2,Al2O3,
Fe2O3 – může tuhnout i pod vodou.
Výroba vápna vychází z přírodního vápence. Jedná se o tepelné zpracování uhličitanu vápenatého se stechiometrickým vzorcem CaCO3. Pálení se provádí zpravidla při teplotách nad 950°C v šachtových, nebo rotačních pecích, kdy vzniká oxid vápenatý podle rovnice:
CaCO3 → CaO + CO2
Reakce oxidu vápenatého s vodou, zvaná hašení vápna, je příkladem hydratační reakce spojené s poměrně velkým vývojem tepla (65 kJ/mol ~ 1160 kJ/kg CaO). Reakce probíhá podle rovnice:
CaO + H2O → Ca(OH)2
Hydroxid vápenatý jako chemické individuum patří mezi silné zásady. Na rozdíl od uhličitanu se rozkládá při nižší teplotě (okolo 500°C) a produkty reakce jsou oxid vápenatý a voda.
Ca(OH)2 → CaO + H2O
V procesu tuhnutí malty hraje velmi důležitou úlohu reakce Ca(OH)2 s CO2 obsaženém ve vzduchu. Tento proces se nazývá karbonatace.
Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Vzniká opět vápenec a jeho tvorbu bude podporovat, jak ukazuje rovnice, přívod oxidu uhličitého a současný odvod vody. Uhličitan vápenatý se rozpouští v kyselině uhličité za vzniku hydrogenuhličitanu, ten je rozpustný ve vodě.
CaCO3 + H2O + CO2 ↔ Ca(HCO3)2
Tato reakce se spolupodílí na korozi betonu působením tzv. agresivního oxidu uhličitého. Reakce je vratná a o jejím průběhu rozhoduje rovnováha mezi CO2 rozpuštěným ve vodě a disociovanými formami kyseliny uhličité HCO3- a CO32-.
Sádra vzniká částečnou nebo úplnou dehydratací vápence CaSO4.2H2O. Dehydratace sádrovce probíhá obvykle ve dvou stupních, v první vzniká hemihydrát (půlhydrát) CaSO4.1/2H2O, který je hlavní složkou rychle tuhnoucí sádry. V druhém stupni vzniká bezvodý CaSO4, ten je hlavní složkou pomale tuhnoucí sádry a tzv. anhydritového pojiva.
180°C 1000°C
CaSO4.2H2O → CaSO4.1/2H2O → CaSO4
Sádrovec hemihydrát anhydrit
Výpaly při vyšších teplotách jsou doprovázeny částečným rozkladem anhydritu. Vznikající oxid vápenatý způsobuje alkalickou reakci vodní suspenze pomalu tuhnoucí sádry.
Tuhnutí sádry probíhá podle rovnice:
CaSO4.1/2H2O + H2O → CaSO4.2H2O
Hydraulické vápno vznikající z méně čistých vápenců s obsahem hydraulických složek, tj. SiO2,Al2O3,
Fe2O3 – může tuhnout i pod vodou.
Výroba vápna vychází z přírodního vápence. Jedná se o tepelné zpracování uhličitanu vápenatého se stechiometrickým vzorcem CaCO3. Pálení se provádí zpravidla při teplotách nad 950°C v šachtových, nebo rotačních pecích, kdy vzniká oxid vápenatý podle rovnice:
CaCO3 → CaO + CO2
Reakce oxidu vápenatého s vodou, zvaná hašení vápna, je příkladem hydratační reakce spojené s poměrně velkým vývojem tepla (65 kJ/mol ~ 1160 kJ/kg CaO). Reakce probíhá podle rovnice:
CaO + H2O → Ca(OH)2
Hydroxid vápenatý jako chemické individuum patří mezi silné zásady. Na rozdíl od uhličitanu se rozkládá při nižší teplotě (okolo 500°C) a produkty reakce jsou oxid vápenatý a voda.
Ca(OH)2 → CaO + H2O
V procesu tuhnutí malty hraje velmi důležitou úlohu reakce Ca(OH)2 s CO2 obsaženém ve vzduchu. Tento proces se nazývá karbonatace.
Ca(OH)2 + CO2 → CaCO3 + H2O
Vzniká opět vápenec a jeho tvorbu bude podporovat, jak ukazuje rovnice, přívod oxidu uhličitého a současný odvod vody. Uhličitan vápenatý se rozpouští v kyselině uhličité za vzniku hydrogenuhličitanu, ten je rozpustný ve vodě.
CaCO3 + H2O + CO2 ↔ Ca(HCO3)2
Tato reakce se spolupodílí na korozi betonu působením tzv. agresivního oxidu uhličitého. Reakce je vratná a o jejím průběhu rozhoduje rovnováha mezi CO2 rozpuštěným ve vodě a disociovanými formami kyseliny uhličité HCO3- a CO32-.
Sádra vzniká částečnou nebo úplnou dehydratací vápence CaSO4.2H2O. Dehydratace sádrovce probíhá obvykle ve dvou stupních, v první vzniká hemihydrát (půlhydrát) CaSO4.1/2H2O, který je hlavní složkou rychle tuhnoucí sádry. V druhém stupni vzniká bezvodý CaSO4, ten je hlavní složkou pomale tuhnoucí sádry a tzv. anhydritového pojiva.
180°C 1000°C
CaSO4.2H2O → CaSO4.1/2H2O → CaSO4
Sádrovec hemihydrát anhydrit
Výpaly při vyšších teplotách jsou doprovázeny částečným rozkladem anhydritu. Vznikající oxid vápenatý způsobuje alkalickou reakci vodní suspenze pomalu tuhnoucí sádry.
Tuhnutí sádry probíhá podle rovnice:
CaSO4.1/2H2O + H2O → CaSO4.2H2O
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)