Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

V posledních letech se diskutuje o tom, jak má vypadat „humánní škola”

V posledních letech se diskutuje o tom, jak má vypadat „humánní škola”. Diskutující upozorňují na celou řadu rozporů a problémů, které současná škola sama částečně produkuje, nebo které vyplývají z postavení školy v celospolečenském systému. Na tomto místě můžeme vyjmenovat některé problémy, aniž budeme dokazovat správnost nebo nesprávnost názorů těchto kritiků současné školy:
 Nabídka učebních předmětů a podoba výuky nesměřují rovnoměrně k vytváření emocionálních, kognitivních, uměleckých, řemeslných a technických schopností. V praxi stojí většinou v popředí kognitivní učební cíle, obzvlášť je kladen důraz na učení poznatků.
 Kritizována je vzájemná vazba hodnocení, selekce, legitimace. Hodnocení školních výkonů prostřednictvím známek, zkoušek a vysvědčení spočívá především na kognitivních výkonech. Pravděpodobně z důvodu snadné měřitelnosti. Často je zcela opomíjena emocionální stránka učebního procesu.
 Školu neopouštějí jen úspěšní žáci, ale i neúspěšní. Velký počet žáků přechází při prvních neúspěších do speciálních zařízení, popřípadě neukončí školu s kvalifikací.
 Kritizují se časové jednotky práce se třídou (45 minut), sezení na místě, byrokratické jevy, ritualizace, velikost třídy, oddělení výuky od života okolního světa, praxe domácích úkolů, poradenská praxe atd.

Žádné komentáře:

Okomentovat