Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Komunikace

3.5. Komunikace
Společnost jako soubor organizovaných společenských skupin se nemůže obejít bez komunikace, tedy prostředků dorozumívání. Bez procesu komunikace by neexistovalo sociální jednání. Komunikace je výměnou významů mezi lidmi a to především prostřednictvím jazyka. Na tomto místě si definujeme pouze sociální komunikaci, i když velmi zajímavá je pro nás i komunikace pedagogická a masmediální. Například masmediální komunikace přímo ovlivňuje i komunikaci sociální a podílí se významně na utváření osobnosti jedince (i v pedagogickém prostředí). Jedná se ale o velmi široké téma, které přesahuje rozsah této publikace.
Sociální komunikace
Pokud sdělování probíhá mezi lidskými jedinci a má tedy lidskou podobu, potom můžeme mluvit o sociální komunikaci. „Sociální komunikace je základní složkou mezilidské interakce. Mezilidská interakce je zase základní podmínkou lidské socializace“ (Rabušicová, 1991). V užším smyslu se sociální komunikace chápe jako sdělování, tj. výměna informací nebo přenos informací. Ale tady narážíme na problém, a to ten, že jen velmi těžko můžeme sociální komunikaci chápat pouze jako technickou záležitost. Mezilidská komunikace je složitější, než ta technická, i když obě mají spoustu společných znaků. Také teorie komunikace v zásadě vychází z teorie kybernetiky. Ovšem sociální komunikace má přece širší smysl – lidé si během komunikace vyměňují i pocity, postoje apod.
Sociální komunikace se projevuje třemi způsoby:
 Slovní komunikací (verbálně)
 Mimoslovní komunikací (neverbálně)
 Komunikací činy

Žádné komentáře:

Okomentovat