Do dvanáctého nebo třináctého roku věku dítěte převládá složení vrstevnických skupin homogenní – zvlášť chlapci a zvlášť děvčata. Teprve s pubertou se vytváří skupiny heterogenní nebo i tzv. bandy. Pro tento věk je typické, že se pole jejich sociálního styku nachází téměř výhradně mimo školu (party, disko…). V tom období je vhodná chvíle a připravenost potenciálních členů vrstevnických skupin silně se vzájemně přizpůsobit a přijmout smluvené cíle a aktivity.
Puberta propůjčuje vrstevnickým skupinám nové kvality či konflikty:
Konflikt dozrávání vyžaduje nácvik rolí spojených s pohlavím.
Konflikt svobody ústí do utváření postojů k prožívání svobody a potřeby svobody.
Generační konflikt, při kterém dochází k výměnám určujících autorit v životě jednotlivců i skupiny.
Konflikt orientace, který je zacílen na nabytí spolehlivého věcného katalogu, který umožňuje orientovat se mezi extrémními póly (např. agresivitou a rezignací).
Jako každý subsystém mají i vrstevnické skupiny význam pro fungovaní jak celého systému, tak i pro život jednotlivců v nich. Vrstevnické skupiny mají své základní funkce, které jsou tři: • funkce socializační,
• funkce sociální ochrany,
• funkce emocionální a sociální.
Žádné komentáře:
Okomentovat