V rámci vliv stavebních společnosti na vývoj legislativy je žádoucí jejích aktivní spoluúčast, která spočívá především v předávání věcných připomínek k návrhům zákonů a právních předpisů, prostřednictvím profesních organizací např. SPS, ČIA, ČKAIT, společností pro stavební právo a pro výstavbu. Vedoucí pracovníci stavebních společností bývají často členy odborných komisí, jež zpracovávají připomínky k obsahu navržených dokumentů, a předávají je Legislativní radě ČR.
10.1.3. Příprava firemního managementu
Kompetentní pracovníci firmy jsou vyzývání k účasti na právních seminářích k novým zákonům, předpisům a dokumentům EU souvisejících s podnikatelskou činností. Většina stavebních firem se aktivně účastní vládní iniciativy: „Věnujte 10 minut pro zlepšení právního prostředí v ČR“. Snaží se přispět ke snížení zatížení podnikatelské sféry plynoucí z regulace a celkově zjednodušit a zlepšit právní prostředí v ČR. Některé problémy vychází např. z nadměrné administrativní zátěže, z nejasnosti a nesrozumitelnosti textu předpisů, duplicitní nebo rozporné úpravy, roztříštěnosti právní úpravy, nejednotného postupu úřadů, které se liší ve výkladu a vymáhání regulace.
11. Začátky podnikání ve stavebním oboru
Základem vzniku samotného podnikání je prvotní myšlenka, v čem začít podnikat, kde je mezera na trhu, kterou mohu vyplnit svým podnikáním.
Dále musím splnit podmínky pro započetí podnikání, kterými jsou ve stavebním oboru dosažené odborné středoškolské či vysokoškolské vzdělání (stavební nebo architektonické); pro získání autorizace je nutné mít alespoň 3 roky praxe ve stavebnictví nebo 5 let praxe v architektuře. Na základě výše uvedeného pak mohu požádat o živnostenské oprávnění. Před započetím podnikání je však doporučeno vypracovat si podnikatelský záměr, ve kterém stručně či detailněji (dle náročnosti a obsáhlosti podnikatelské myšlenky) popíšu cíle podnikání, věnuji se materiální, ale i finanční stránce věci, lidským zdrojům, apod.
Postup při započetí podnikání (vyřízení nutných formalit, jednání s úřady)
- Živnostenský úřad – získání prvotních informací
- Trestní rejstřík – výpis (potvrzení o bezúhonnosti)
- Finanční úřad (bezdlužnost)
- Živnostenský úřad – podání žádosti
- Získání živnostenského listu/koncese
- Správa sociálního zajištění a zdravotní pojišťovna – registrace
- Finanční úřad – přihlášení se k daním
- Správa sociálního zajištění a zdravotní pojišťovna – registrace zaměstnanců
Dále musím splnit podmínky pro započetí podnikání, kterými jsou ve stavebním oboru dosažené odborné středoškolské či vysokoškolské vzdělání (stavební nebo architektonické); pro získání autorizace je nutné mít alespoň 3 roky praxe ve stavebnictví nebo 5 let praxe v architektuře. Na základě výše uvedeného pak mohu požádat o živnostenské oprávnění. Před započetím podnikání je však doporučeno vypracovat si podnikatelský záměr, ve kterém stručně či detailněji (dle náročnosti a obsáhlosti podnikatelské myšlenky) popíšu cíle podnikání, věnuji se materiální, ale i finanční stránce věci, lidským zdrojům, apod.
Postup při započetí podnikání (vyřízení nutných formalit, jednání s úřady)
- Živnostenský úřad – získání prvotních informací
- Trestní rejstřík – výpis (potvrzení o bezúhonnosti)
- Finanční úřad (bezdlužnost)
- Živnostenský úřad – podání žádosti
- Získání živnostenského listu/koncese
- Správa sociálního zajištění a zdravotní pojišťovna – registrace
- Finanční úřad – přihlášení se k daním
- Správa sociálního zajištění a zdravotní pojišťovna – registrace zaměstnanců
10.1.2. Vliv na tvorbu zásadních dokumentů souvisejících s podnikatelskou činností
V rámci vliv stavebních společnosti na vývoj legislativy je žádoucí jejích aktivní spoluúčast, která spočívá především v předávání věcných připomínek k návrhům zákonů a právních předpisů, prostřednictvím profesních organizací např. SPS, ČIA, ČKAIT, společností pro stavební právo a pro výstavbu. Vedoucí pracovníci stavebních společností bývají často členy odborných komisí, jež zpracovávají připomínky k obsahu navržených dokumentů, a předávají je Legislativní radě ČR.
10.1.3. Příprava firemního managementu
Kompetentní pracovníci firmy jsou vyzývání k účasti na právních seminářích k novým zákonům, předpisům a dokumentům EU souvisejících s podnikatelskou činností. Většina stavebních firem se aktivně účastní vládní iniciativy: „Věnujte 10 minut pro zlepšení právního prostředí v ČR“. Snaží se přispět ke snížení zatížení podnikatelské sféry plynoucí z regulace a celkově zjednodušit a zlepšit právní prostředí v ČR. Některé problémy vychází např. z nadměrné administrativní zátěže, z nejasnosti a nesrozumitelnosti textu předpisů, duplicitní nebo rozporné úpravy, roztříštěnosti právní úpravy, nejednotného postupu úřadů, které se liší ve výkladu a vymáhání regulace.
10.1.3. Příprava firemního managementu
Kompetentní pracovníci firmy jsou vyzývání k účasti na právních seminářích k novým zákonům, předpisům a dokumentům EU souvisejících s podnikatelskou činností. Většina stavebních firem se aktivně účastní vládní iniciativy: „Věnujte 10 minut pro zlepšení právního prostředí v ČR“. Snaží se přispět ke snížení zatížení podnikatelské sféry plynoucí z regulace a celkově zjednodušit a zlepšit právní prostředí v ČR. Některé problémy vychází např. z nadměrné administrativní zátěže, z nejasnosti a nesrozumitelnosti textu předpisů, duplicitní nebo rozporné úpravy, roztříštěnosti právní úpravy, nejednotného postupu úřadů, které se liší ve výkladu a vymáhání regulace.
11. Začátky podnikání ve stavebním oboru
Základem vzniku samotného podnikání je prvotní myšlenka, v čem začít podnikat, kde je mezera na trhu, kterou mohu vyplnit svým podnikáním.
Dále musím splnit podmínky pro započetí podnikání, kterými jsou ve stavebním oboru dosažené odborné středoškolské či vysokoškolské vzdělání (stavební nebo architektonické); pro získání autorizace je nutné mít alespoň 3 roky praxe ve stavebnictví nebo 5 let praxe v architektuře. Na základě výše uvedeného pak mohu požádat o živnostenské oprávnění. Před započetím podnikání je však doporučeno vypracovat si podnikatelský záměr, ve kterém stručně či detailněji (dle náročnosti a obsáhlosti podnikatelské myšlenky) popíšu cíle podnikání, věnuji se materiální, ale i finanční stránce věci, lidským zdrojům, apod.
Postup při započetí podnikání (vyřízení nutných formalit, jednání s úřady)
- Živnostenský úřad – získání prvotních informací
- Trestní rejstřík – výpis (potvrzení o bezúhonnosti)
- Finanční úřad (bezdlužnost)
- Živnostenský úřad – podání žádosti
- Získání živnostenského listu/koncese
- Správa sociálního zajištění a zdravotní pojišťovna – registrace
- Finanční úřad – přihlášení se k daním
- Správa sociálního zajištění a zdravotní pojišťovna – registrace zaměstnanců
Dále musím splnit podmínky pro započetí podnikání, kterými jsou ve stavebním oboru dosažené odborné středoškolské či vysokoškolské vzdělání (stavební nebo architektonické); pro získání autorizace je nutné mít alespoň 3 roky praxe ve stavebnictví nebo 5 let praxe v architektuře. Na základě výše uvedeného pak mohu požádat o živnostenské oprávnění. Před započetím podnikání je však doporučeno vypracovat si podnikatelský záměr, ve kterém stručně či detailněji (dle náročnosti a obsáhlosti podnikatelské myšlenky) popíšu cíle podnikání, věnuji se materiální, ale i finanční stránce věci, lidským zdrojům, apod.
Postup při započetí podnikání (vyřízení nutných formalit, jednání s úřady)
- Živnostenský úřad – získání prvotních informací
- Trestní rejstřík – výpis (potvrzení o bezúhonnosti)
- Finanční úřad (bezdlužnost)
- Živnostenský úřad – podání žádosti
- Získání živnostenského listu/koncese
- Správa sociálního zajištění a zdravotní pojišťovna – registrace
- Finanční úřad – přihlášení se k daním
- Správa sociálního zajištění a zdravotní pojišťovna – registrace zaměstnanců
10. Právní normy vztahující se ke stavebnictví
10.1. Jak může podnikatelský subjekt ovlivnit právní prostředí
10.1.1. Vlastní chování – firemní kultura
V souvislosti s procesem vytváření správné a fungující legislativy je žádoucí spoluúčast osob podnikajících ve stavebním oboru na přípravě a následné tvorbě legislativy ovlivňující podnikání v oboru. Vlastní chování společnosti jak uvnitř, tak navenek následně zrcadlí aktuální stav prostředí pro podnikání.
V rámci firemní kultury vnímáme především její základní hodnoty (profesionalitu, důvěryhodnost a stabilitu na trhu); dále vizi a misi společnosti, která nám ukazuje, jakým směrem se společnost ubírá. S postupujícím časem nám umožní zhodnotit situaci, zda-li společnost dosahuje stanovených cílů a podniká-li v souladu se stanovenými hodnotami či nikoliv. Při hodnocení zdraví společnosti vnímáme taktéž vnitrofiremní vztahy (zejména respekt, loajálnost zaměstnanců, náročnost, kolegialitu, příslušnost k firmě), vztahy k veřejnosti (serióznost, kvalitu práce, reference, sponzoring a charitativní činnost apod.). Neméně důležité jsou i vztahy k obchodním partnerům. Jedná se zejména o vstřícnost k požadavkům, dodržování kvality a termínů, spolupráce na základě jejich předností, kvality a cen služeb, výrobků, materiálů a pověsti. Důraz klademe na podnikatelskou činnost z pohledu jejího fungování v souladu s platnými zákony, etickými a morálními normami. Neopomenutelný je vztah k životnímu prostředí, k bezpečnosti práce a ochraně zdraví (např. rozvíjíme technologie na výrobu materiálů a produktů omezujících čerpání přírodních zdrojů, snižování množství odpadů a potřeby energií).
10.1.1. Vlastní chování – firemní kultura
V souvislosti s procesem vytváření správné a fungující legislativy je žádoucí spoluúčast osob podnikajících ve stavebním oboru na přípravě a následné tvorbě legislativy ovlivňující podnikání v oboru. Vlastní chování společnosti jak uvnitř, tak navenek následně zrcadlí aktuální stav prostředí pro podnikání.
V rámci firemní kultury vnímáme především její základní hodnoty (profesionalitu, důvěryhodnost a stabilitu na trhu); dále vizi a misi společnosti, která nám ukazuje, jakým směrem se společnost ubírá. S postupujícím časem nám umožní zhodnotit situaci, zda-li společnost dosahuje stanovených cílů a podniká-li v souladu se stanovenými hodnotami či nikoliv. Při hodnocení zdraví společnosti vnímáme taktéž vnitrofiremní vztahy (zejména respekt, loajálnost zaměstnanců, náročnost, kolegialitu, příslušnost k firmě), vztahy k veřejnosti (serióznost, kvalitu práce, reference, sponzoring a charitativní činnost apod.). Neméně důležité jsou i vztahy k obchodním partnerům. Jedná se zejména o vstřícnost k požadavkům, dodržování kvality a termínů, spolupráce na základě jejich předností, kvality a cen služeb, výrobků, materiálů a pověsti. Důraz klademe na podnikatelskou činnost z pohledu jejího fungování v souladu s platnými zákony, etickými a morálními normami. Neopomenutelný je vztah k životnímu prostředí, k bezpečnosti práce a ochraně zdraví (např. rozvíjíme technologie na výrobu materiálů a produktů omezujících čerpání přírodních zdrojů, snižování množství odpadů a potřeby energií).
10. Právní normy vztahující se ke stavebnictví
10.1. Jak může podnikatelský subjekt ovlivnit právní prostředí
10.1.1. Vlastní chování – firemní kultura
V souvislosti s procesem vytváření správné a fungující legislativy je žádoucí spoluúčast osob podnikajících ve stavebním oboru na přípravě a následné tvorbě legislativy ovlivňující podnikání v oboru. Vlastní chování společnosti jak uvnitř, tak navenek následně zrcadlí aktuální stav prostředí pro podnikání.
V rámci firemní kultury vnímáme především její základní hodnoty (profesionalitu, důvěryhodnost a stabilitu na trhu); dále vizi a misi společnosti, která nám ukazuje, jakým směrem se společnost ubírá. S postupujícím časem nám umožní zhodnotit situaci, zda-li společnost dosahuje stanovených cílů a podniká-li v souladu se stanovenými hodnotami či nikoliv. Při hodnocení zdraví společnosti vnímáme taktéž vnitrofiremní vztahy (zejména respekt, loajálnost zaměstnanců, náročnost, kolegialitu, příslušnost k firmě), vztahy k veřejnosti (serióznost, kvalitu práce, reference, sponzoring a charitativní činnost apod.). Neméně důležité jsou i vztahy k obchodním partnerům. Jedná se zejména o vstřícnost k požadavkům, dodržování kvality a termínů, spolupráce na základě jejich předností, kvality a cen služeb, výrobků, materiálů a pověsti. Důraz klademe na podnikatelskou činnost z pohledu jejího fungování v souladu s platnými zákony, etickými a morálními normami. Neopomenutelný je vztah k životnímu prostředí, k bezpečnosti práce a ochraně zdraví (např. rozvíjíme technologie na výrobu materiálů a produktů omezujících čerpání přírodních zdrojů, snižování množství odpadů a potřeby energií).
10.1.1. Vlastní chování – firemní kultura
V souvislosti s procesem vytváření správné a fungující legislativy je žádoucí spoluúčast osob podnikajících ve stavebním oboru na přípravě a následné tvorbě legislativy ovlivňující podnikání v oboru. Vlastní chování společnosti jak uvnitř, tak navenek následně zrcadlí aktuální stav prostředí pro podnikání.
V rámci firemní kultury vnímáme především její základní hodnoty (profesionalitu, důvěryhodnost a stabilitu na trhu); dále vizi a misi společnosti, která nám ukazuje, jakým směrem se společnost ubírá. S postupujícím časem nám umožní zhodnotit situaci, zda-li společnost dosahuje stanovených cílů a podniká-li v souladu se stanovenými hodnotami či nikoliv. Při hodnocení zdraví společnosti vnímáme taktéž vnitrofiremní vztahy (zejména respekt, loajálnost zaměstnanců, náročnost, kolegialitu, příslušnost k firmě), vztahy k veřejnosti (serióznost, kvalitu práce, reference, sponzoring a charitativní činnost apod.). Neméně důležité jsou i vztahy k obchodním partnerům. Jedná se zejména o vstřícnost k požadavkům, dodržování kvality a termínů, spolupráce na základě jejich předností, kvality a cen služeb, výrobků, materiálů a pověsti. Důraz klademe na podnikatelskou činnost z pohledu jejího fungování v souladu s platnými zákony, etickými a morálními normami. Neopomenutelný je vztah k životnímu prostředí, k bezpečnosti práce a ochraně zdraví (např. rozvíjíme technologie na výrobu materiálů a produktů omezujících čerpání přírodních zdrojů, snižování množství odpadů a potřeby energií).
9. Vybrané statistiky (ČR a EU-25)
- Vývoj stavební výroby v ČR 2002 – 2005
- Vývoj počtu stavebních podniků (>20 zaměstnanců) v ČR podle počtu zaměstnanců
- Výše objemu zakázek v tis. Kč stavebních podniků v ČR
podle počtu zaměstnanců
- Vývoj počtu stavebních firem v nových členských státech
- Vývoj počtu stavebních firem v některých původních členských státech
- Vývoj vývozu stavebních prací z ČR do zahraničí v tis. Kč
- Vývoj počtu stavebních podniků (>20 zaměstnanců) v ČR podle počtu zaměstnanců
- Výše objemu zakázek v tis. Kč stavebních podniků v ČR
podle počtu zaměstnanců
- Vývoj počtu stavebních firem v nových členských státech
- Vývoj počtu stavebních firem v některých původních členských státech
- Vývoj vývozu stavebních prací z ČR do zahraničí v tis. Kč
9. Vybrané statistiky (ČR a EU-25)
- Vývoj stavební výroby v ČR 2002 – 2005
- Vývoj počtu stavebních podniků (>20 zaměstnanců) v ČR podle počtu zaměstnanců
- Výše objemu zakázek v tis. Kč stavebních podniků v ČR
podle počtu zaměstnanců
- Vývoj počtu stavebních firem v nových členských státech
- Vývoj počtu stavebních firem v některých původních členských státech
- Vývoj vývozu stavebních prací z ČR do zahraničí v tis. Kč
- Vývoj počtu stavebních podniků (>20 zaměstnanců) v ČR podle počtu zaměstnanců
- Výše objemu zakázek v tis. Kč stavebních podniků v ČR
podle počtu zaměstnanců
- Vývoj počtu stavebních firem v nových členských státech
- Vývoj počtu stavebních firem v některých původních členských státech
- Vývoj vývozu stavebních prací z ČR do zahraničí v tis. Kč
6. Technické požadavky na stavební výrobu
Evropským předpisem v oblasti stavebnictví je směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích.
Technické požadavky na stavební výrobu se týkají především:
- zajištění sjednocení základních požadavků kladených ve veřejném zájmu na stavební výrobky
- volný pohyb výrobků
- požadavky na stavby
- technické specifikace
- certifikace shody systému řízení s EN – ISO
- jakost 9001:2001
- environment 14001:2005
- rizika a BOZ 18001:1999
Mezi další požadavky v oblasti stavebnictví patří:
- harmonizace právních předpisů týkajících se stavebnictví
- uznávání diplomů a jiných kvalifikačních dokladů
- harmonizace právní úpravy veřejných stavebních zakázek
- harmonizace úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Technické požadavky na stavební výrobu se týkají především:
- zajištění sjednocení základních požadavků kladených ve veřejném zájmu na stavební výrobky
- volný pohyb výrobků
- požadavky na stavby
- technické specifikace
- certifikace shody systému řízení s EN – ISO
- jakost 9001:2001
- environment 14001:2005
- rizika a BOZ 18001:1999
Mezi další požadavky v oblasti stavebnictví patří:
- harmonizace právních předpisů týkajících se stavebnictví
- uznávání diplomů a jiných kvalifikačních dokladů
- harmonizace právní úpravy veřejných stavebních zakázek
- harmonizace úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
7. Konkurence schopnost českého stavebnictví v EU
- větší kapitálová síla a zkušenost západních firem s projekty BOT (projekty s vl. financováním)
- liberálnost stavebního trhu v ČR
- ochranářská opatření západních zemí
- orientace českých firem na trhy nových členů EU
8. Podmínky pro činnost českých stavebních firem - příklady
- Rakousko: rakouský trh je pro české střední a velké stavební firmy prakticky uzavřený a nedostupný
- Německo: propracovaný systém ochranných opatření, který vedl k odchodu českých firem ze SRN
- Francie: existuje možnost podnikání pro české stavební firmy, ale existují také silné omezující podmínky a byrokratický přístup
- liberálnost stavebního trhu v ČR
- ochranářská opatření západních zemí
- orientace českých firem na trhy nových členů EU
8. Podmínky pro činnost českých stavebních firem - příklady
- Rakousko: rakouský trh je pro české střední a velké stavební firmy prakticky uzavřený a nedostupný
- Německo: propracovaný systém ochranných opatření, který vedl k odchodu českých firem ze SRN
- Francie: existuje možnost podnikání pro české stavební firmy, ale existují také silné omezující podmínky a byrokratický přístup
6. Technické požadavky na stavební výrobu
Evropským předpisem v oblasti stavebnictví je směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích.
Technické požadavky na stavební výrobu se týkají především:
- zajištění sjednocení základních požadavků kladených ve veřejném zájmu na stavební výrobky
- volný pohyb výrobků
- požadavky na stavby
- technické specifikace
- certifikace shody systému řízení s EN – ISO
- jakost 9001:2001
- environment 14001:2005
- rizika a BOZ 18001:1999
Mezi další požadavky v oblasti stavebnictví patří:
- harmonizace právních předpisů týkajících se stavebnictví
- uznávání diplomů a jiných kvalifikačních dokladů
- harmonizace právní úpravy veřejných stavebních zakázek
- harmonizace úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Technické požadavky na stavební výrobu se týkají především:
- zajištění sjednocení základních požadavků kladených ve veřejném zájmu na stavební výrobky
- volný pohyb výrobků
- požadavky na stavby
- technické specifikace
- certifikace shody systému řízení s EN – ISO
- jakost 9001:2001
- environment 14001:2005
- rizika a BOZ 18001:1999
Mezi další požadavky v oblasti stavebnictví patří:
- harmonizace právních předpisů týkajících se stavebnictví
- uznávání diplomů a jiných kvalifikačních dokladů
- harmonizace právní úpravy veřejných stavebních zakázek
- harmonizace úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
7. Konkurence schopnost českého stavebnictví v EU
- větší kapitálová síla a zkušenost západních firem s projekty BOT (projekty s vl. financováním)
- liberálnost stavebního trhu v ČR
- ochranářská opatření západních zemí
- orientace českých firem na trhy nových členů EU
8. Podmínky pro činnost českých stavebních firem - příklady
- Rakousko: rakouský trh je pro české střední a velké stavební firmy prakticky uzavřený a nedostupný
- Německo: propracovaný systém ochranných opatření, který vedl k odchodu českých firem ze SRN
- Francie: existuje možnost podnikání pro české stavební firmy, ale existují také silné omezující podmínky a byrokratický přístup
- liberálnost stavebního trhu v ČR
- ochranářská opatření západních zemí
- orientace českých firem na trhy nových členů EU
8. Podmínky pro činnost českých stavebních firem - příklady
- Rakousko: rakouský trh je pro české střední a velké stavební firmy prakticky uzavřený a nedostupný
- Německo: propracovaný systém ochranných opatření, který vedl k odchodu českých firem ze SRN
- Francie: existuje možnost podnikání pro české stavební firmy, ale existují také silné omezující podmínky a byrokratický přístup
5. Dopady vstupu ČR do EU na stavebnictví
- vliv evropského práva
- volný pohyb pracovníků
- volný pohyb stavebních materiálů a výrobků
- bezpečnost a ochrana zdraví
- ochrana životního prostředí
- harmonizovaná daňová legislativa
- volný pohyb pracovníků
- volný pohyb stavebních materiálů a výrobků
- bezpečnost a ochrana zdraví
- ochrana životního prostředí
- harmonizovaná daňová legislativa
5. Dopady vstupu ČR do EU na stavebnictví
- vliv evropského práva
- volný pohyb pracovníků
- volný pohyb stavebních materiálů a výrobků
- bezpečnost a ochrana zdraví
- ochrana životního prostředí
- harmonizovaná daňová legislativa
- volný pohyb pracovníků
- volný pohyb stavebních materiálů a výrobků
- bezpečnost a ochrana zdraví
- ochrana životního prostředí
- harmonizovaná daňová legislativa
4. SWOT analýza
4.1. Strengths – silné stránky
- hrozba substitutů je nízká
- hrozba vzniku nových velkých stavebních společností je vzhledem ke komplexnosti oboru nízká
- nižší náklady na pracovní sílu v porovnání s konkurencí z původní patnáctky EU
4.2. Weaknesses – slabé stránky
- náročnost na kapitál a jeho pomalý obrat
- vysoká citlivost na stav národního hospodářství
- nepředvídatelné působení klimatických vlivů
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- fluktuace pracovníků
4.3. Opportunities – příležitosti
- rozvoj a realizace developerských stavebních projektů
- příchod investicí postavených na principech PPP a přísun peněz na projekty ze strukturálních fondů
- rozvoj bytové výstavby podpořený vývojem trhu hypotečních úvěrů, stavebního spoření a úrovně úrokových sazeb
4.4. Threats – hrozby
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických nebo ekonomických změn
- vstup zahraničních stavebních firem na náš trh
- vstup nových členů do EU a otevření se trhu pro firmy z těchto zemí
- neprodloužení výjimky snížené sazby DPH 5% pro bytovou výstavbu
- hrozba substitutů je nízká
- hrozba vzniku nových velkých stavebních společností je vzhledem ke komplexnosti oboru nízká
- nižší náklady na pracovní sílu v porovnání s konkurencí z původní patnáctky EU
4.2. Weaknesses – slabé stránky
- náročnost na kapitál a jeho pomalý obrat
- vysoká citlivost na stav národního hospodářství
- nepředvídatelné působení klimatických vlivů
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- fluktuace pracovníků
4.3. Opportunities – příležitosti
- rozvoj a realizace developerských stavebních projektů
- příchod investicí postavených na principech PPP a přísun peněz na projekty ze strukturálních fondů
- rozvoj bytové výstavby podpořený vývojem trhu hypotečních úvěrů, stavebního spoření a úrovně úrokových sazeb
4.4. Threats – hrozby
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických nebo ekonomických změn
- vstup zahraničních stavebních firem na náš trh
- vstup nových členů do EU a otevření se trhu pro firmy z těchto zemí
- neprodloužení výjimky snížené sazby DPH 5% pro bytovou výstavbu
4. SWOT analýza
4.1. Strengths – silné stránky
- hrozba substitutů je nízká
- hrozba vzniku nových velkých stavebních společností je vzhledem ke komplexnosti oboru nízká
- nižší náklady na pracovní sílu v porovnání s konkurencí z původní patnáctky EU
4.2. Weaknesses – slabé stránky
- náročnost na kapitál a jeho pomalý obrat
- vysoká citlivost na stav národního hospodářství
- nepředvídatelné působení klimatických vlivů
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- fluktuace pracovníků
4.3. Opportunities – příležitosti
- rozvoj a realizace developerských stavebních projektů
- příchod investicí postavených na principech PPP a přísun peněz na projekty ze strukturálních fondů
- rozvoj bytové výstavby podpořený vývojem trhu hypotečních úvěrů, stavebního spoření a úrovně úrokových sazeb
4.4. Threats – hrozby
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických nebo ekonomických změn
- vstup zahraničních stavebních firem na náš trh
- vstup nových členů do EU a otevření se trhu pro firmy z těchto zemí
- neprodloužení výjimky snížené sazby DPH 5% pro bytovou výstavbu
- hrozba substitutů je nízká
- hrozba vzniku nových velkých stavebních společností je vzhledem ke komplexnosti oboru nízká
- nižší náklady na pracovní sílu v porovnání s konkurencí z původní patnáctky EU
4.2. Weaknesses – slabé stránky
- náročnost na kapitál a jeho pomalý obrat
- vysoká citlivost na stav národního hospodářství
- nepředvídatelné působení klimatických vlivů
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- fluktuace pracovníků
4.3. Opportunities – příležitosti
- rozvoj a realizace developerských stavebních projektů
- příchod investicí postavených na principech PPP a přísun peněz na projekty ze strukturálních fondů
- rozvoj bytové výstavby podpořený vývojem trhu hypotečních úvěrů, stavebního spoření a úrovně úrokových sazeb
4.4. Threats – hrozby
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických nebo ekonomických změn
- vstup zahraničních stavebních firem na náš trh
- vstup nových členů do EU a otevření se trhu pro firmy z těchto zemí
- neprodloužení výjimky snížené sazby DPH 5% pro bytovou výstavbu
3. Faktory oborového okolí
3.1. Vyjednávací síla zákazníků
Stavební trh se značně liší od trhu klasických komerčních produktů. Zatímco komerční produkt je v podstatě vyráběn pro anonymního zákazníka, je drtivá většina stavebních zakázek vyráběna pro zákazníka konkrétního, jehož požadavky, vlastnosti a preference jsou přesně známy. Tento zákazník se účastní zrodu stavebního díla od samého počátku, od prvního záměru a studií, projektu k územnímu řízení, stavebnímu povolení až po vlastní realizaci a kolaudaci.
Zákazník, spolupráce s ním a jeho požadavky na výrobek (stavební dílo) hrají ve stavebnictví významnější roli než v odvětvích s klasickými produkty. Finanční náročnost stavebního díla je vysoká a na rozdíl od např. předmětů denní potřeby zákazník „kupuje“ stavební dílo pouze jednou nebo několikrát za život. Proto věnuje svému rozhodování mezi variantami velkou pozornost. Pro stavební firmu to představuje dlouhodobou, u větších zakázek i několikaletou, práci bez záruky jejího završení, tj. získání dodávky.
3.2. Hrozba vstupů
Existuje potenciální hrozba vstupu nových konkurentů na český stavební trh a to zejména prostřednictvím investic zahraničních subjektů z EU. Bohužel tato hrozba je pouze jednostranná, kdy zahraniční subjekty mohou takřka neomezeně pronikat na český stavební trh, avšak české stavební firmy nemají rovnocennou pozici, poněvadž otevření českého stavebního trhu vstupem ČR do EU nebylo následováno totožným otevřením trhu EU. Z toho důvodu jsou české stavební firmy vystaveny zvýšenému konkurenčnímu tlaku, a více se zaměřují na stavební trhy nových členů EU.
3.3. Hrozba substitutů
Vzhledem ke specifickému charakteru stavební výroby je hrozba substitutů pro většinu českých stavebních firem nevýrazná. Ze strany potenciálních zákazníků hrozí snaha o záměnu plánovaného výrobku za jiný substitut ojediněle. Dochází k ní výlučně u infrastrukturních projektů velkého rozsahu (například výstavbu rychlodráhy nahradit jiným druhem dopravy). Tyto však realizují velké firmy, či jejich sdružení, jež jsou vzhledem k univerzálnosti a rozsahu produkce schopny realizovat i tento substitut.
3.4. Konkurenční rivalita v odvětví
Konkurenční rivalita v odvětví se rozdílně projevuje v rámci následujících způsobů získání stavební zakázky.
V prvním způsobu hraje klíčovou roli zákon o veřejných zakázkách. Tímto zákonem se musí řídit všechny zakázky, které jsou alespoň částečně financovány z veřejných prostředků. Jedná se o zákon, který je všeobecně koncipován pro veřejné zakázky jakéhokoliv charakteru, tedy i stavební. Veřejné zakázky tvoří značný podíl na celkových stavebních aktivitách na trhu. Stavebnictví je oborem silně závislým na těchto zakázkách. Soukromí investoři nemají takové investiční možnosti, aby svými požadavky zasytili potenciál stavebních firem.
Druhým zdrojem zakázek jsou soukromí investoři. Tito investoři se řídit zákonem o veřejných zakázkách nemusí. Při výběru zhotovitele mají zcela volnou ruku.
Třetí možností získávání zakázek je aktivní komunikace firmy s potenciálním investorem, kterého se snaží sama vyhledat. Vstupuje do volného tržního prostoru a pomocí nástrojů marketingového mixu mapuje tržní segmenty a vyhledává stavební příležitosti. Takým případem je pro např. developerská činnost.
3.5. Shrnutí faktorů oborového okolí
- specifické podmínky stavebnictví
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- tři zdroje stavebních zakázek : státní, soukromé, developerské projekty
Stavební trh se značně liší od trhu klasických komerčních produktů. Zatímco komerční produkt je v podstatě vyráběn pro anonymního zákazníka, je drtivá většina stavebních zakázek vyráběna pro zákazníka konkrétního, jehož požadavky, vlastnosti a preference jsou přesně známy. Tento zákazník se účastní zrodu stavebního díla od samého počátku, od prvního záměru a studií, projektu k územnímu řízení, stavebnímu povolení až po vlastní realizaci a kolaudaci.
Zákazník, spolupráce s ním a jeho požadavky na výrobek (stavební dílo) hrají ve stavebnictví významnější roli než v odvětvích s klasickými produkty. Finanční náročnost stavebního díla je vysoká a na rozdíl od např. předmětů denní potřeby zákazník „kupuje“ stavební dílo pouze jednou nebo několikrát za život. Proto věnuje svému rozhodování mezi variantami velkou pozornost. Pro stavební firmu to představuje dlouhodobou, u větších zakázek i několikaletou, práci bez záruky jejího završení, tj. získání dodávky.
3.2. Hrozba vstupů
Existuje potenciální hrozba vstupu nových konkurentů na český stavební trh a to zejména prostřednictvím investic zahraničních subjektů z EU. Bohužel tato hrozba je pouze jednostranná, kdy zahraniční subjekty mohou takřka neomezeně pronikat na český stavební trh, avšak české stavební firmy nemají rovnocennou pozici, poněvadž otevření českého stavebního trhu vstupem ČR do EU nebylo následováno totožným otevřením trhu EU. Z toho důvodu jsou české stavební firmy vystaveny zvýšenému konkurenčnímu tlaku, a více se zaměřují na stavební trhy nových členů EU.
3.3. Hrozba substitutů
Vzhledem ke specifickému charakteru stavební výroby je hrozba substitutů pro většinu českých stavebních firem nevýrazná. Ze strany potenciálních zákazníků hrozí snaha o záměnu plánovaného výrobku za jiný substitut ojediněle. Dochází k ní výlučně u infrastrukturních projektů velkého rozsahu (například výstavbu rychlodráhy nahradit jiným druhem dopravy). Tyto však realizují velké firmy, či jejich sdružení, jež jsou vzhledem k univerzálnosti a rozsahu produkce schopny realizovat i tento substitut.
3.4. Konkurenční rivalita v odvětví
Konkurenční rivalita v odvětví se rozdílně projevuje v rámci následujících způsobů získání stavební zakázky.
V prvním způsobu hraje klíčovou roli zákon o veřejných zakázkách. Tímto zákonem se musí řídit všechny zakázky, které jsou alespoň částečně financovány z veřejných prostředků. Jedná se o zákon, který je všeobecně koncipován pro veřejné zakázky jakéhokoliv charakteru, tedy i stavební. Veřejné zakázky tvoří značný podíl na celkových stavebních aktivitách na trhu. Stavebnictví je oborem silně závislým na těchto zakázkách. Soukromí investoři nemají takové investiční možnosti, aby svými požadavky zasytili potenciál stavebních firem.
Druhým zdrojem zakázek jsou soukromí investoři. Tito investoři se řídit zákonem o veřejných zakázkách nemusí. Při výběru zhotovitele mají zcela volnou ruku.
Třetí možností získávání zakázek je aktivní komunikace firmy s potenciálním investorem, kterého se snaží sama vyhledat. Vstupuje do volného tržního prostoru a pomocí nástrojů marketingového mixu mapuje tržní segmenty a vyhledává stavební příležitosti. Takým případem je pro např. developerská činnost.
3.5. Shrnutí faktorů oborového okolí
- specifické podmínky stavebnictví
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- tři zdroje stavebních zakázek : státní, soukromé, developerské projekty
3. Faktory oborového okolí
3.1. Vyjednávací síla zákazníků
Stavební trh se značně liší od trhu klasických komerčních produktů. Zatímco komerční produkt je v podstatě vyráběn pro anonymního zákazníka, je drtivá většina stavebních zakázek vyráběna pro zákazníka konkrétního, jehož požadavky, vlastnosti a preference jsou přesně známy. Tento zákazník se účastní zrodu stavebního díla od samého počátku, od prvního záměru a studií, projektu k územnímu řízení, stavebnímu povolení až po vlastní realizaci a kolaudaci.
Zákazník, spolupráce s ním a jeho požadavky na výrobek (stavební dílo) hrají ve stavebnictví významnější roli než v odvětvích s klasickými produkty. Finanční náročnost stavebního díla je vysoká a na rozdíl od např. předmětů denní potřeby zákazník „kupuje“ stavební dílo pouze jednou nebo několikrát za život. Proto věnuje svému rozhodování mezi variantami velkou pozornost. Pro stavební firmu to představuje dlouhodobou, u větších zakázek i několikaletou, práci bez záruky jejího završení, tj. získání dodávky.
3.2. Hrozba vstupů
Existuje potenciální hrozba vstupu nových konkurentů na český stavební trh a to zejména prostřednictvím investic zahraničních subjektů z EU. Bohužel tato hrozba je pouze jednostranná, kdy zahraniční subjekty mohou takřka neomezeně pronikat na český stavební trh, avšak české stavební firmy nemají rovnocennou pozici, poněvadž otevření českého stavebního trhu vstupem ČR do EU nebylo následováno totožným otevřením trhu EU. Z toho důvodu jsou české stavební firmy vystaveny zvýšenému konkurenčnímu tlaku, a více se zaměřují na stavební trhy nových členů EU.
3.3. Hrozba substitutů
Vzhledem ke specifickému charakteru stavební výroby je hrozba substitutů pro většinu českých stavebních firem nevýrazná. Ze strany potenciálních zákazníků hrozí snaha o záměnu plánovaného výrobku za jiný substitut ojediněle. Dochází k ní výlučně u infrastrukturních projektů velkého rozsahu (například výstavbu rychlodráhy nahradit jiným druhem dopravy). Tyto však realizují velké firmy, či jejich sdružení, jež jsou vzhledem k univerzálnosti a rozsahu produkce schopny realizovat i tento substitut.
3.4. Konkurenční rivalita v odvětví
Konkurenční rivalita v odvětví se rozdílně projevuje v rámci následujících způsobů získání stavební zakázky.
V prvním způsobu hraje klíčovou roli zákon o veřejných zakázkách. Tímto zákonem se musí řídit všechny zakázky, které jsou alespoň částečně financovány z veřejných prostředků. Jedná se o zákon, který je všeobecně koncipován pro veřejné zakázky jakéhokoliv charakteru, tedy i stavební. Veřejné zakázky tvoří značný podíl na celkových stavebních aktivitách na trhu. Stavebnictví je oborem silně závislým na těchto zakázkách. Soukromí investoři nemají takové investiční možnosti, aby svými požadavky zasytili potenciál stavebních firem.
Druhým zdrojem zakázek jsou soukromí investoři. Tito investoři se řídit zákonem o veřejných zakázkách nemusí. Při výběru zhotovitele mají zcela volnou ruku.
Třetí možností získávání zakázek je aktivní komunikace firmy s potenciálním investorem, kterého se snaží sama vyhledat. Vstupuje do volného tržního prostoru a pomocí nástrojů marketingového mixu mapuje tržní segmenty a vyhledává stavební příležitosti. Takým případem je pro např. developerská činnost.
3.5. Shrnutí faktorů oborového okolí
- specifické podmínky stavebnictví
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- tři zdroje stavebních zakázek : státní, soukromé, developerské projekty
Stavební trh se značně liší od trhu klasických komerčních produktů. Zatímco komerční produkt je v podstatě vyráběn pro anonymního zákazníka, je drtivá většina stavebních zakázek vyráběna pro zákazníka konkrétního, jehož požadavky, vlastnosti a preference jsou přesně známy. Tento zákazník se účastní zrodu stavebního díla od samého počátku, od prvního záměru a studií, projektu k územnímu řízení, stavebnímu povolení až po vlastní realizaci a kolaudaci.
Zákazník, spolupráce s ním a jeho požadavky na výrobek (stavební dílo) hrají ve stavebnictví významnější roli než v odvětvích s klasickými produkty. Finanční náročnost stavebního díla je vysoká a na rozdíl od např. předmětů denní potřeby zákazník „kupuje“ stavební dílo pouze jednou nebo několikrát za život. Proto věnuje svému rozhodování mezi variantami velkou pozornost. Pro stavební firmu to představuje dlouhodobou, u větších zakázek i několikaletou, práci bez záruky jejího završení, tj. získání dodávky.
3.2. Hrozba vstupů
Existuje potenciální hrozba vstupu nových konkurentů na český stavební trh a to zejména prostřednictvím investic zahraničních subjektů z EU. Bohužel tato hrozba je pouze jednostranná, kdy zahraniční subjekty mohou takřka neomezeně pronikat na český stavební trh, avšak české stavební firmy nemají rovnocennou pozici, poněvadž otevření českého stavebního trhu vstupem ČR do EU nebylo následováno totožným otevřením trhu EU. Z toho důvodu jsou české stavební firmy vystaveny zvýšenému konkurenčnímu tlaku, a více se zaměřují na stavební trhy nových členů EU.
3.3. Hrozba substitutů
Vzhledem ke specifickému charakteru stavební výroby je hrozba substitutů pro většinu českých stavebních firem nevýrazná. Ze strany potenciálních zákazníků hrozí snaha o záměnu plánovaného výrobku za jiný substitut ojediněle. Dochází k ní výlučně u infrastrukturních projektů velkého rozsahu (například výstavbu rychlodráhy nahradit jiným druhem dopravy). Tyto však realizují velké firmy, či jejich sdružení, jež jsou vzhledem k univerzálnosti a rozsahu produkce schopny realizovat i tento substitut.
3.4. Konkurenční rivalita v odvětví
Konkurenční rivalita v odvětví se rozdílně projevuje v rámci následujících způsobů získání stavební zakázky.
V prvním způsobu hraje klíčovou roli zákon o veřejných zakázkách. Tímto zákonem se musí řídit všechny zakázky, které jsou alespoň částečně financovány z veřejných prostředků. Jedná se o zákon, který je všeobecně koncipován pro veřejné zakázky jakéhokoliv charakteru, tedy i stavební. Veřejné zakázky tvoří značný podíl na celkových stavebních aktivitách na trhu. Stavebnictví je oborem silně závislým na těchto zakázkách. Soukromí investoři nemají takové investiční možnosti, aby svými požadavky zasytili potenciál stavebních firem.
Druhým zdrojem zakázek jsou soukromí investoři. Tito investoři se řídit zákonem o veřejných zakázkách nemusí. Při výběru zhotovitele mají zcela volnou ruku.
Třetí možností získávání zakázek je aktivní komunikace firmy s potenciálním investorem, kterého se snaží sama vyhledat. Vstupuje do volného tržního prostoru a pomocí nástrojů marketingového mixu mapuje tržní segmenty a vyhledává stavební příležitosti. Takým případem je pro např. developerská činnost.
3.5. Shrnutí faktorů oborového okolí
- specifické podmínky stavebnictví
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- tři zdroje stavebních zakázek : státní, soukromé, developerské projekty
2.2.1. Stavební zákon
V současné době probíhá v ČR příprava nového stavebního zákona. Na počátku tohoto roku vrátil Senát návrh zákona Poslanecké sněmovně. Senátoři podpořili zjednodušení stavebního řízení v oblasti výstavby rodinných domů a rekonstrukcí bytů, kde by místo stavebního povolení občanům mělo pro malé stavby stačit jen ohlášení.
Nejdůležitější změna navržená Senátem se týká omezení možnosti vyvlastnění pouze na případ výstavby dopravní a technické infrastruktury, oproti sněmovní verzi operující s širším pojmem veřejně prospěšná stavba.
Dosud publikované verze nového stavebního zákona by přispěly k rychlejšímu povolování staveb, i když ještě nezaručují zásadu, že se o stejné věci rozhoduje pouze jednou a na jednom místě. Porušení této zásady tak otvírá prostor pro odsouvání zahajování investic, a zpomaluje to nejen výstavbu dopravních staveb (u dálnic až kriticky), ale nepříznivě ovlivňuje i zájem velkých zahraničních investorů – viz průběh jednání o automobilce v Moravskoslezském kraji.
Je třeba si uvědomit, že vlastní stavební činnost není stavebním zákonem výrazně ovlivněna. Stavebním firmy jsou schopny stavět i dle stávajícího stavebního zákona. Vadí jim však pomalý rozhodovací proces, a tedy odsouvání stavební zakázky. Problém mají investoři s legislativním řešením, zejména liniových staveb. Jsou nuceni řešit povolování stavby po částech, ale logicky kontrahují celou stavbu najednou. Některé z dílčích stavebních povolení se vždy opozdí. Prodlužuje se tak lhůta výstavby, a zhoršují se tak ekonomické výsledky všech účastníků výstavby. Inflační doložkou ve smlouvě – jediným institutem, kterým lze reagovat, není možné řešit všechny náklady vyvolané prodloužením stavby.
Nejdůležitější změna navržená Senátem se týká omezení možnosti vyvlastnění pouze na případ výstavby dopravní a technické infrastruktury, oproti sněmovní verzi operující s širším pojmem veřejně prospěšná stavba.
Dosud publikované verze nového stavebního zákona by přispěly k rychlejšímu povolování staveb, i když ještě nezaručují zásadu, že se o stejné věci rozhoduje pouze jednou a na jednom místě. Porušení této zásady tak otvírá prostor pro odsouvání zahajování investic, a zpomaluje to nejen výstavbu dopravních staveb (u dálnic až kriticky), ale nepříznivě ovlivňuje i zájem velkých zahraničních investorů – viz průběh jednání o automobilce v Moravskoslezském kraji.
Je třeba si uvědomit, že vlastní stavební činnost není stavebním zákonem výrazně ovlivněna. Stavebním firmy jsou schopny stavět i dle stávajícího stavebního zákona. Vadí jim však pomalý rozhodovací proces, a tedy odsouvání stavební zakázky. Problém mají investoři s legislativním řešením, zejména liniových staveb. Jsou nuceni řešit povolování stavby po částech, ale logicky kontrahují celou stavbu najednou. Některé z dílčích stavebních povolení se vždy opozdí. Prodlužuje se tak lhůta výstavby, a zhoršují se tak ekonomické výsledky všech účastníků výstavby. Inflační doložkou ve smlouvě – jediným institutem, kterým lze reagovat, není možné řešit všechny náklady vyvolané prodloužením stavby.
2.3. Shrnutí faktorů obecného okolí
Následující výčet představuje nejvýznamnější faktory, které zásadním způsobem ovlivňují činnost stavebních firem v ČR.
- zvýšení produktivity malých a velkých stavebních firem, pokles produktivity středních stavebních firem
- zvýšení počtu zaměstnanců ve stavebním sektoru o 2,9 %, z toho nejvyšší nárůst v plzeňském a jihočeském regionu
- zvýšení mezd ve stavebnictví o cca 6 %
- přijetí nového zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. s transpozicí evropských směrnic, především směrnice č. 2004/18/ES
- zvýšení cen stavebních prací a materiálů
- pokračující rozvoj bytové výstavby a infrastrukturních projektů
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických změn
- zvýšení produktivity malých a velkých stavebních firem, pokles produktivity středních stavebních firem
- zvýšení počtu zaměstnanců ve stavebním sektoru o 2,9 %, z toho nejvyšší nárůst v plzeňském a jihočeském regionu
- zvýšení mezd ve stavebnictví o cca 6 %
- přijetí nového zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. s transpozicí evropských směrnic, především směrnice č. 2004/18/ES
- zvýšení cen stavebních prací a materiálů
- pokračující rozvoj bytové výstavby a infrastrukturních projektů
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických změn
2.2.1. Stavební zákon
V současné době probíhá v ČR příprava nového stavebního zákona. Na počátku tohoto roku vrátil Senát návrh zákona Poslanecké sněmovně. Senátoři podpořili zjednodušení stavebního řízení v oblasti výstavby rodinných domů a rekonstrukcí bytů, kde by místo stavebního povolení občanům mělo pro malé stavby stačit jen ohlášení.
Nejdůležitější změna navržená Senátem se týká omezení možnosti vyvlastnění pouze na případ výstavby dopravní a technické infrastruktury, oproti sněmovní verzi operující s širším pojmem veřejně prospěšná stavba.
Dosud publikované verze nového stavebního zákona by přispěly k rychlejšímu povolování staveb, i když ještě nezaručují zásadu, že se o stejné věci rozhoduje pouze jednou a na jednom místě. Porušení této zásady tak otvírá prostor pro odsouvání zahajování investic, a zpomaluje to nejen výstavbu dopravních staveb (u dálnic až kriticky), ale nepříznivě ovlivňuje i zájem velkých zahraničních investorů – viz průběh jednání o automobilce v Moravskoslezském kraji.
Je třeba si uvědomit, že vlastní stavební činnost není stavebním zákonem výrazně ovlivněna. Stavebním firmy jsou schopny stavět i dle stávajícího stavebního zákona. Vadí jim však pomalý rozhodovací proces, a tedy odsouvání stavební zakázky. Problém mají investoři s legislativním řešením, zejména liniových staveb. Jsou nuceni řešit povolování stavby po částech, ale logicky kontrahují celou stavbu najednou. Některé z dílčích stavebních povolení se vždy opozdí. Prodlužuje se tak lhůta výstavby, a zhoršují se tak ekonomické výsledky všech účastníků výstavby. Inflační doložkou ve smlouvě – jediným institutem, kterým lze reagovat, není možné řešit všechny náklady vyvolané prodloužením stavby.
Nejdůležitější změna navržená Senátem se týká omezení možnosti vyvlastnění pouze na případ výstavby dopravní a technické infrastruktury, oproti sněmovní verzi operující s širším pojmem veřejně prospěšná stavba.
Dosud publikované verze nového stavebního zákona by přispěly k rychlejšímu povolování staveb, i když ještě nezaručují zásadu, že se o stejné věci rozhoduje pouze jednou a na jednom místě. Porušení této zásady tak otvírá prostor pro odsouvání zahajování investic, a zpomaluje to nejen výstavbu dopravních staveb (u dálnic až kriticky), ale nepříznivě ovlivňuje i zájem velkých zahraničních investorů – viz průběh jednání o automobilce v Moravskoslezském kraji.
Je třeba si uvědomit, že vlastní stavební činnost není stavebním zákonem výrazně ovlivněna. Stavebním firmy jsou schopny stavět i dle stávajícího stavebního zákona. Vadí jim však pomalý rozhodovací proces, a tedy odsouvání stavební zakázky. Problém mají investoři s legislativním řešením, zejména liniových staveb. Jsou nuceni řešit povolování stavby po částech, ale logicky kontrahují celou stavbu najednou. Některé z dílčích stavebních povolení se vždy opozdí. Prodlužuje se tak lhůta výstavby, a zhoršují se tak ekonomické výsledky všech účastníků výstavby. Inflační doložkou ve smlouvě – jediným institutem, kterým lze reagovat, není možné řešit všechny náklady vyvolané prodloužením stavby.
2.3. Shrnutí faktorů obecného okolí
Následující výčet představuje nejvýznamnější faktory, které zásadním způsobem ovlivňují činnost stavebních firem v ČR.
- zvýšení produktivity malých a velkých stavebních firem, pokles produktivity středních stavebních firem
- zvýšení počtu zaměstnanců ve stavebním sektoru o 2,9 %, z toho nejvyšší nárůst v plzeňském a jihočeském regionu
- zvýšení mezd ve stavebnictví o cca 6 %
- přijetí nového zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. s transpozicí evropských směrnic, především směrnice č. 2004/18/ES
- zvýšení cen stavebních prací a materiálů
- pokračující rozvoj bytové výstavby a infrastrukturních projektů
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických změn
- zvýšení produktivity malých a velkých stavebních firem, pokles produktivity středních stavebních firem
- zvýšení počtu zaměstnanců ve stavebním sektoru o 2,9 %, z toho nejvyšší nárůst v plzeňském a jihočeském regionu
- zvýšení mezd ve stavebnictví o cca 6 %
- přijetí nového zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. s transpozicí evropských směrnic, především směrnice č. 2004/18/ES
- zvýšení cen stavebních prací a materiálů
- pokračující rozvoj bytové výstavby a infrastrukturních projektů
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických změn
2.2. Zákon o veřejných zakázkách
S účinností k 1.7.2006 byl přijat zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přinášející řadu změn vyplývajících z transpozice nových právních předpisů ES – směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, a jejich institutů. Neméně významným cílem bylo napravit nedostatky zákona č. 40/2004 Sb., zajistit větší přehlednost zákona a vyšší jednoznačnost a flexibilitu nové právní úpravy.
Zákon rozlišuje veřejné, dotované a sektorové zadavatele. Dělí veřejné zakázky do 3 kategorií na nadlimitní, podlimitní, a pro zakázky s předpokládanou hodnotou nižší než 2 mil. Kč (dříve nepovažované za veřejné), zavádí kategorii zakázky malého rozsahu. Limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních zakázek budou každé 2 roky upravovány nařízením Evropské Komise, což vyvolá potřebu novelizací zákona. (Do 31.12.2007 je stanoven limit pro stavební práce 165 288 000 Kč). Zákon zachoval rozdělení veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a služby. U stavebních prací došlo ke změně definice veřejné zakázky, kde v předmětu zakázky rozlišuje jednotlivé činnosti dle OKEČ od zhotovení celé stavby. Významnou změnou je zadávání zakázek na stavební práce, jejichž předmětem je jak zpracování projektu (samostatně by šlo o služby), tak provedení stavebních prací. Rozhodnutí zda zadat vcelku, či per partes přísluší zadavateli.
Ke stávajícím 4 druhům zadávacího řízení tj. otevřené, užší, jednací s uveřejněním a bez uveřejnění, zákon přidává soutěžní dialog, kde dále jedná se všemi zájemci, kteří splnili kvalifikaci, a zjednodušené podlimitní, mající charakter výzvy vybraným zájemcům. Zákon zavádí nové instituty:
- rámcové smlouvy, zjednodušující výběrová řízení
- elektronizaci zadávacích řízení, jež by se dle plánu Evropské Komise měla stát v budoucnu výlučnou formou zadávání
- elektronické aukce vedoucí ke snižování nabídkových cen
- dynamické nákupní systémy, pro elektronické zadávací řízení již kvalifikovaných dodavatelů
- centrální zadávání umožňující centrálnímu zadavateli zadávat za další zadavatele
V oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek došlo k úpravám lhůt pro podávání námitek, a následných opatření. V případě, že námitky byly zadavatelem odmítnuty,se uchazeč dalšího řízení vzdá, nebo podá k Úřadu na ochranu Hospodářské soutěže návrh na zahájení přezkumného řízení. V naprosté většině případů však uchazeči zvolí první možnost.Důvodem je účast v dalších soutěžích identického zadavatele,tak i nová úprava , která zvyšuje limit kauce z 1 na 2 mil Kč.
Zákon rozlišuje veřejné, dotované a sektorové zadavatele. Dělí veřejné zakázky do 3 kategorií na nadlimitní, podlimitní, a pro zakázky s předpokládanou hodnotou nižší než 2 mil. Kč (dříve nepovažované za veřejné), zavádí kategorii zakázky malého rozsahu. Limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních zakázek budou každé 2 roky upravovány nařízením Evropské Komise, což vyvolá potřebu novelizací zákona. (Do 31.12.2007 je stanoven limit pro stavební práce 165 288 000 Kč). Zákon zachoval rozdělení veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a služby. U stavebních prací došlo ke změně definice veřejné zakázky, kde v předmětu zakázky rozlišuje jednotlivé činnosti dle OKEČ od zhotovení celé stavby. Významnou změnou je zadávání zakázek na stavební práce, jejichž předmětem je jak zpracování projektu (samostatně by šlo o služby), tak provedení stavebních prací. Rozhodnutí zda zadat vcelku, či per partes přísluší zadavateli.
Ke stávajícím 4 druhům zadávacího řízení tj. otevřené, užší, jednací s uveřejněním a bez uveřejnění, zákon přidává soutěžní dialog, kde dále jedná se všemi zájemci, kteří splnili kvalifikaci, a zjednodušené podlimitní, mající charakter výzvy vybraným zájemcům. Zákon zavádí nové instituty:
- rámcové smlouvy, zjednodušující výběrová řízení
- elektronizaci zadávacích řízení, jež by se dle plánu Evropské Komise měla stát v budoucnu výlučnou formou zadávání
- elektronické aukce vedoucí ke snižování nabídkových cen
- dynamické nákupní systémy, pro elektronické zadávací řízení již kvalifikovaných dodavatelů
- centrální zadávání umožňující centrálnímu zadavateli zadávat za další zadavatele
V oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek došlo k úpravám lhůt pro podávání námitek, a následných opatření. V případě, že námitky byly zadavatelem odmítnuty,se uchazeč dalšího řízení vzdá, nebo podá k Úřadu na ochranu Hospodářské soutěže návrh na zahájení přezkumného řízení. V naprosté většině případů však uchazeči zvolí první možnost.Důvodem je účast v dalších soutěžích identického zadavatele,tak i nová úprava , která zvyšuje limit kauce z 1 na 2 mil Kč.
2.2. Zákon o veřejných zakázkách
S účinností k 1.7.2006 byl přijat zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přinášející řadu změn vyplývajících z transpozice nových právních předpisů ES – směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, a jejich institutů. Neméně významným cílem bylo napravit nedostatky zákona č. 40/2004 Sb., zajistit větší přehlednost zákona a vyšší jednoznačnost a flexibilitu nové právní úpravy.
Zákon rozlišuje veřejné, dotované a sektorové zadavatele. Dělí veřejné zakázky do 3 kategorií na nadlimitní, podlimitní, a pro zakázky s předpokládanou hodnotou nižší než 2 mil. Kč (dříve nepovažované za veřejné), zavádí kategorii zakázky malého rozsahu. Limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních zakázek budou každé 2 roky upravovány nařízením Evropské Komise, což vyvolá potřebu novelizací zákona. (Do 31.12.2007 je stanoven limit pro stavební práce 165 288 000 Kč). Zákon zachoval rozdělení veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a služby. U stavebních prací došlo ke změně definice veřejné zakázky, kde v předmětu zakázky rozlišuje jednotlivé činnosti dle OKEČ od zhotovení celé stavby. Významnou změnou je zadávání zakázek na stavební práce, jejichž předmětem je jak zpracování projektu (samostatně by šlo o služby), tak provedení stavebních prací. Rozhodnutí zda zadat vcelku, či per partes přísluší zadavateli.
Ke stávajícím 4 druhům zadávacího řízení tj. otevřené, užší, jednací s uveřejněním a bez uveřejnění, zákon přidává soutěžní dialog, kde dále jedná se všemi zájemci, kteří splnili kvalifikaci, a zjednodušené podlimitní, mající charakter výzvy vybraným zájemcům. Zákon zavádí nové instituty:
- rámcové smlouvy, zjednodušující výběrová řízení
- elektronizaci zadávacích řízení, jež by se dle plánu Evropské Komise měla stát v budoucnu výlučnou formou zadávání
- elektronické aukce vedoucí ke snižování nabídkových cen
- dynamické nákupní systémy, pro elektronické zadávací řízení již kvalifikovaných dodavatelů
- centrální zadávání umožňující centrálnímu zadavateli zadávat za další zadavatele
V oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek došlo k úpravám lhůt pro podávání námitek, a následných opatření. V případě, že námitky byly zadavatelem odmítnuty,se uchazeč dalšího řízení vzdá, nebo podá k Úřadu na ochranu Hospodářské soutěže návrh na zahájení přezkumného řízení. V naprosté většině případů však uchazeči zvolí první možnost.Důvodem je účast v dalších soutěžích identického zadavatele,tak i nová úprava , která zvyšuje limit kauce z 1 na 2 mil Kč.
Zákon rozlišuje veřejné, dotované a sektorové zadavatele. Dělí veřejné zakázky do 3 kategorií na nadlimitní, podlimitní, a pro zakázky s předpokládanou hodnotou nižší než 2 mil. Kč (dříve nepovažované za veřejné), zavádí kategorii zakázky malého rozsahu. Limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních zakázek budou každé 2 roky upravovány nařízením Evropské Komise, což vyvolá potřebu novelizací zákona. (Do 31.12.2007 je stanoven limit pro stavební práce 165 288 000 Kč). Zákon zachoval rozdělení veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a služby. U stavebních prací došlo ke změně definice veřejné zakázky, kde v předmětu zakázky rozlišuje jednotlivé činnosti dle OKEČ od zhotovení celé stavby. Významnou změnou je zadávání zakázek na stavební práce, jejichž předmětem je jak zpracování projektu (samostatně by šlo o služby), tak provedení stavebních prací. Rozhodnutí zda zadat vcelku, či per partes přísluší zadavateli.
Ke stávajícím 4 druhům zadávacího řízení tj. otevřené, užší, jednací s uveřejněním a bez uveřejnění, zákon přidává soutěžní dialog, kde dále jedná se všemi zájemci, kteří splnili kvalifikaci, a zjednodušené podlimitní, mající charakter výzvy vybraným zájemcům. Zákon zavádí nové instituty:
- rámcové smlouvy, zjednodušující výběrová řízení
- elektronizaci zadávacích řízení, jež by se dle plánu Evropské Komise měla stát v budoucnu výlučnou formou zadávání
- elektronické aukce vedoucí ke snižování nabídkových cen
- dynamické nákupní systémy, pro elektronické zadávací řízení již kvalifikovaných dodavatelů
- centrální zadávání umožňující centrálnímu zadavateli zadávat za další zadavatele
V oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek došlo k úpravám lhůt pro podávání námitek, a následných opatření. V případě, že námitky byly zadavatelem odmítnuty,se uchazeč dalšího řízení vzdá, nebo podá k Úřadu na ochranu Hospodářské soutěže návrh na zahájení přezkumného řízení. V naprosté většině případů však uchazeči zvolí první možnost.Důvodem je účast v dalších soutěžích identického zadavatele,tak i nová úprava , která zvyšuje limit kauce z 1 na 2 mil Kč.
2. Faktory obecného okolí
2.1. Vybrané právní normy
- Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (úz. plánování, úz. rozhodnutí, staveb. povolení, stavba (Smlouva o dílo), stavební řízení)
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (postup práce úřadů státní správy)
- Zákon č. 344/1992 Sb., Katastrální zákon (Katastr nemovitostí ČR, Správa KN, povinnosti vlastníka, povinnosti obcí, státu a státních orgánů)
- Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
- Zákon č. 139/2006 SB., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon)
- Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
- Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
- Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
- Vyhláška č. 137/98 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu
- Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (úz. plánování, úz. rozhodnutí, staveb. povolení, stavba (Smlouva o dílo), stavební řízení)
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (postup práce úřadů státní správy)
- Zákon č. 344/1992 Sb., Katastrální zákon (Katastr nemovitostí ČR, Správa KN, povinnosti vlastníka, povinnosti obcí, státu a státních orgánů)
- Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
- Zákon č. 139/2006 SB., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon)
- Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
- Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
- Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
- Vyhláška č. 137/98 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu
2. Faktory obecného okolí
2.1. Vybrané právní normy
- Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (úz. plánování, úz. rozhodnutí, staveb. povolení, stavba (Smlouva o dílo), stavební řízení)
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (postup práce úřadů státní správy)
- Zákon č. 344/1992 Sb., Katastrální zákon (Katastr nemovitostí ČR, Správa KN, povinnosti vlastníka, povinnosti obcí, státu a státních orgánů)
- Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
- Zákon č. 139/2006 SB., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon)
- Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
- Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
- Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
- Vyhláška č. 137/98 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu
- Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (úz. plánování, úz. rozhodnutí, staveb. povolení, stavba (Smlouva o dílo), stavební řízení)
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (postup práce úřadů státní správy)
- Zákon č. 344/1992 Sb., Katastrální zákon (Katastr nemovitostí ČR, Správa KN, povinnosti vlastníka, povinnosti obcí, státu a státních orgánů)
- Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
- Zákon č. 139/2006 SB., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon)
- Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
- Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
- Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
- Vyhláška č. 137/98 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu
Podnikání a právo
1. Specifika stavebnictví
Pro stavebnictví jsou typické aspekty, které z hlediska jejich unikátní povahy nelze nalézt v dalších odvětvích národního hospodářství.
Stavební trh se vyznačuje:
- značnou náročností na kapitál a jeho pomalý obrat
- komplikovaností a unikátností smlouvy mezi investorem a dodavatelem (smlouva o dílo)
- rozdílem v charakteru investora (veřejný, soukromý či kombinace)
- mimořádnou rozmanitostí požadavků dle typů staveb (stavebních oborů)
- různým způsobem zadávání stavby (výběrová řízení, druhy kontraktů, smluvní ceny, apod.)
- vysokou citlivostí poptávky na stav národního hospodářství
V porovnání s průmyslem pro stavebnictví platí:
- stavby se nevyrábějí do zásoby (určitý rozdíl je u developerské činnosti)
- působí klimatické vlivy (snaha o jejich eliminaci vývojem kvalitnějších výrobků, které prodlouží stavební sezónu vs. zvýšení nákladů)
- výroba je téměř vždy individuální
- pracoviště (staveniště) je dočasným místem výroby
- velká fluktuace pracovníků (velký problém)
- manuální náročnost, nutná odbornost
- velké rozměry a hmotnost stavby
- nepřemístitelnost stavby, pevné spojení s pozemkem
Pro stavebnictví jsou typické aspekty, které z hlediska jejich unikátní povahy nelze nalézt v dalších odvětvích národního hospodářství.
Stavební trh se vyznačuje:
- značnou náročností na kapitál a jeho pomalý obrat
- komplikovaností a unikátností smlouvy mezi investorem a dodavatelem (smlouva o dílo)
- rozdílem v charakteru investora (veřejný, soukromý či kombinace)
- mimořádnou rozmanitostí požadavků dle typů staveb (stavebních oborů)
- různým způsobem zadávání stavby (výběrová řízení, druhy kontraktů, smluvní ceny, apod.)
- vysokou citlivostí poptávky na stav národního hospodářství
V porovnání s průmyslem pro stavebnictví platí:
- stavby se nevyrábějí do zásoby (určitý rozdíl je u developerské činnosti)
- působí klimatické vlivy (snaha o jejich eliminaci vývojem kvalitnějších výrobků, které prodlouží stavební sezónu vs. zvýšení nákladů)
- výroba je téměř vždy individuální
- pracoviště (staveniště) je dočasným místem výroby
- velká fluktuace pracovníků (velký problém)
- manuální náročnost, nutná odbornost
- velké rozměry a hmotnost stavby
- nepřemístitelnost stavby, pevné spojení s pozemkem
Podnikání a právo
1. Specifika stavebnictví
Pro stavebnictví jsou typické aspekty, které z hlediska jejich unikátní povahy nelze nalézt v dalších odvětvích národního hospodářství.
Stavební trh se vyznačuje:
- značnou náročností na kapitál a jeho pomalý obrat
- komplikovaností a unikátností smlouvy mezi investorem a dodavatelem (smlouva o dílo)
- rozdílem v charakteru investora (veřejný, soukromý či kombinace)
- mimořádnou rozmanitostí požadavků dle typů staveb (stavebních oborů)
- různým způsobem zadávání stavby (výběrová řízení, druhy kontraktů, smluvní ceny, apod.)
- vysokou citlivostí poptávky na stav národního hospodářství
V porovnání s průmyslem pro stavebnictví platí:
- stavby se nevyrábějí do zásoby (určitý rozdíl je u developerské činnosti)
- působí klimatické vlivy (snaha o jejich eliminaci vývojem kvalitnějších výrobků, které prodlouží stavební sezónu vs. zvýšení nákladů)
- výroba je téměř vždy individuální
- pracoviště (staveniště) je dočasným místem výroby
- velká fluktuace pracovníků (velký problém)
- manuální náročnost, nutná odbornost
- velké rozměry a hmotnost stavby
- nepřemístitelnost stavby, pevné spojení s pozemkem
Pro stavebnictví jsou typické aspekty, které z hlediska jejich unikátní povahy nelze nalézt v dalších odvětvích národního hospodářství.
Stavební trh se vyznačuje:
- značnou náročností na kapitál a jeho pomalý obrat
- komplikovaností a unikátností smlouvy mezi investorem a dodavatelem (smlouva o dílo)
- rozdílem v charakteru investora (veřejný, soukromý či kombinace)
- mimořádnou rozmanitostí požadavků dle typů staveb (stavebních oborů)
- různým způsobem zadávání stavby (výběrová řízení, druhy kontraktů, smluvní ceny, apod.)
- vysokou citlivostí poptávky na stav národního hospodářství
V porovnání s průmyslem pro stavebnictví platí:
- stavby se nevyrábějí do zásoby (určitý rozdíl je u developerské činnosti)
- působí klimatické vlivy (snaha o jejich eliminaci vývojem kvalitnějších výrobků, které prodlouží stavební sezónu vs. zvýšení nákladů)
- výroba je téměř vždy individuální
- pracoviště (staveniště) je dočasným místem výroby
- velká fluktuace pracovníků (velký problém)
- manuální náročnost, nutná odbornost
- velké rozměry a hmotnost stavby
- nepřemístitelnost stavby, pevné spojení s pozemkem
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)