Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

10. Humor a satira c české literatuře

Humor
Slouží k pobavení, vyznačuje se dušení pohodou, napomáhá překonat obtíže a nedostatky.

Satira :
Literální žánr, který si výsměšně, ironicky všímá různých nešvarů lidí nebo společnosti.

Vznik satiry - 14. století, bezohledná satira na jarmarcích a při pouličních vystoupeních proti poměrům i osobám.

Mastičkář :
Zlomek velikonoční hry ze 14. století.Děj je umístěn do prostředí středověkého trhu.Zesměšňuje prodavače, vychvalující své zboží.

Píseň veselé chudiny :
Zobrazuje bídu chudých studentů koncem 14. století.

Podkoní a žák :
Veršovaná satira - bída dvou stavů - vysokoškolský student a pánský služebník.

Hradecký rukopis :
Veršované satiry „ Desatero kázanie božie “ - ostrá kritika sociálních a hospodářských poměrů,
obraz mezilidských vztahů z pol. 14. století

Labyrint světa ráj srdce :
Kritický až satirický pohled J. A. Komenského

humor a satira v lidové a pololidové slovesnosti :
Krátké frašky, vkládané mezi vážné hry.V 17. století už byly provozované samostatně ( zejména o masopustu ).Humor v lidových písních.

satirický pohled ve hrách Václav Kliment Klicpera - rohovín Čtverrohý, Divotvorný klobouk, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast.

Karel Havlíček Borovský :
Mistr epigramů, satirické a básnické skladby : Král Lávra, Tyrolské elegie, Křest sv. Vladimíra.Satiry na policejní stát, absolutismus.

Svatopluk Čech :
Kritika charakterových vad současníků, básnické skladby Hanuman, Petrklíče, Pravda, Šotek.Postava pane Broučka - konfrontace bezzásadovosti maloměšťáka s opravdovostí a vlastenectvím husitských předků.

Ignác Hermann :
žánrové obrázky ze života rázových postav a figurek drobných lidí s příměsí humoru a komiky. Otec Kondelík a ženich Vejvara.

Jaroslav Hašek :
Satira na byrokratický státní aparát, politikaření, maloměšťáctví, církev, aj. - Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války.

Ivan Olbracht :
Tendenční politická satira v jeho povídkách : Devět veselých povídek z Rakouska i republiky, Neznámí vojín, Kariéra Eduarda Žáka.


Humor v období mezi dvěmi světovými válkami.Vladislav Vačura : Rozmarné léto, humoristická novela, dá se zařadit k poetismu.Děj se odehrává na břehu řeky Ohře.Majitel plavárny tráví život ve společnosti svých přátel.Život narušuje příjezd kouzelníka a jeho sličné partnerky Anny.Zamíchají klidnou hladinu života na maloměstě.Eduard Bass : Klabzubova jedenáctka.

Karel Čapek :
Humor fejetonů a pohádek - Povídky z jedné a druhé kapsy, společenská satira : Ze života hmyzu, satira na mezinárodní politiku a fašismus : Válka s mloky.

Karel Poláček :
Muži v ofsajdu, Michaelův motocykl, Bylo nás pět ( pohled na okresní město očima kluků, klade důraz na pozitivní hodnoty, družnost, smělost i odvahu klukovské party, tj. na vlastnosti, které zcela chybějí maloměšťáckému světu.

Jaroslav Žák :
Študáci a kantoři, Cesta do hlubin študákovy duše.- Zdeněk Jirotka : Saturnin - parodie na konvenčnost v jednání lidí, suchý humor anglického typu, gágové situace, groteskní dialogy.

Založení Divadla Járy Cimrmana ( Ladislav Smoljak + Zdeněk Svěrák ).Hry Záskok, Malý Bobeš, Blaník, Vyšetřování ztráty třídní knihy, dlouhý, široký a bystrozraký, Dobytí severního pólu.

Škvorecký :
Tankový prapor, Ze života lepší společnosti, Prima sezóna.
- Viewegh : Výchova dívek v Čechách, Účastníci zájezdu, Nápady laskavého čtenáře, Báječná léta pod psa.

Halina Pawlowská :
Proč jsem se neoběsila, Jak být šťastná - 12 nemorálních rad, Zoufalé ženy dělají zoufalé věci - Humorné povídky ze života, sebeironie.

Miroslav Švandrlík :
Černí Baroni, Dráculův švagr, Šance jako hrom, Lásky černého barona, Příšerná smrt krásné dívky.

Šimek, Grossman, Krampol :
Besídka bývalých žáků zvláštní školy - Humoristické povídky.

Jaký literární druh je satira :
- ukazuje na různé jevy atd. Může být ve verších nebo jako satirický román (Švejk) neb drama.

Vývoj satiry ve 14. století :
(Hradecký rukopis, Mastičkám, Podkoní a žák, Emil Flaška z Pardubic)
Hradecký rukopis - autor neznámý. Skládá se z tzv. Desatera - rozebírání desatera a ze "7 satir o řemeslnících a konšelích" - o okrádání lidí na trzích. Autor naznačuje možnost sociální vzpoury.
Bajka o lišce a džbánu - liška byla vždy dávána za vzor chytrosti, což však nemusí vždy platit.
Mastičkář - zlomek divadelní hry. Na trhu nabízí prodavač jakousi zázračnou mast. Ukazuje prostředí tržiště, popisuje jazyk.
Podkoní a žák - veršovaná skladba. V hostinci se pře podkoní a žák. Žák uvažuje o církevní dráze - podkoní se mu bude klanět. Podkoní však dává přednost svému stavu - poperou se.
Emil Flaška z Pardubic - šlechtic napsal: Nová rada - kritizuje zde příslušníky svého stavu v dopise adresovaném králi.

Satira v 19. století :
(K. H. Borovský, S. Čech)
Karel Havlíček Borovský - novinář, politik, propagoval austroslavismus. Byl v nuceném exilu v Brixenu - jeho nejlepší veršované skladby: Tyrolské elegie - dělá si srandu z Rakouska, z toho, že ho zatýkali v noci - aby nevznikli protirakouské demonstrace. Při odvozu se splašili koně a jeho stráž vypadla.
Král Lávra - ukazuje, že kdyby Rakousko - Uhersko udělalo nějaké ústupky svým národům, byl by život snesitelnější a národy by byli spokojeny. Ukazuje to na králi, který má oslí uši.

Svatopluk Čech - politický básník.
Lešetínský kovář; Písně otroka - přirovnává slovana pod Rakousko - Uherskou nadvládou k otrokům.
Výlety pana Broučka - prozaická kniha. Ukazuje zde na chvastounství, že má člověk silné řeči a když dojde k věci ...

Satira počátkem 20. století :
(V. Dyk, J. Hašek, K. Poláček)
Viktor Dyk - Pohádky z naší vesnice - soubor satirických básní. Říká, že naši lidé nejsou ani dobří ani zlí - jsou uprostřed!

Jaroslav Hašek - Osudy dobrého vojáka Švejka - satira na soudy a nadřízené.

Karel Poláček - Dům na předměstí - majitel domu vládne neomezenou mocí a vysloveně tyranizuje své podnájemníky - zfilmováno.
U nás v kocourkově - napsal scénář k tomuto filmu
Lehká dívka a reportér - z dívky se stává úspěšná žena oproti novináři, který je nucen prodávat mucholapky. Je to satira na osud.

Současná satira v próze a dramatu :
(Škvorecký, Švandrlík, Osvobozené divadlo, Semafor, Ypsilonka, Divadlo Járy Cimrmana)
Josef Škvorecký - Tankový prapor - satirický pohled na události v naší armádě 50. let.

M. Švandrlík - Černí baroni - PTP - pracovní technické prapory - v těchto jednotkách sloužili lidé kterým tehdejší režim nevěřil - nemohli sloužit se zbraní v ruce.

Osvobozené divadlo - oblíbené divadlo nejen díky Werichovi a Voskovcovi. Reagovalo na aktuální události ve světě. Hry si psali sami, hudbu skládal J. Ježek.

Semafor - Šlitr a Suchý

Divadlo Járy Cimrmana - J. Svěrák

Divadlo Šimka a Grosmana - a Krampol

9. Romantismus v české literatuře

- cílem je vytvořit literaturu, která by odpovídala soudobým zájmům a potřebám národa
- autoři se snaží prostřednictvím svých děl vyjádřit svou nespokojenost, nálady a touhu po svobodě

Karel Hynek Mácha – narodil se v Praze na Malé Straně, studoval gymnázium, filozofii a práva, rád cestoval a to pěšky –výlety na osamělé hrady a zříceniny, k jezerům, zaměstnán v LTM jako advokátní konspicient, narodí se mu syn, chce se oženit ale onemocní nakažlivou chorobou a umírá po běhu z Radobýlu v LTM na zápal plic, byl pohřben v LTM, později převezen do Prahy na Vyšehrad.
- Cikáni – román, podobné máji, o mladém Cikánkovi
- Máj – lyricko-epická báseň, vyšla v dubnu 1836, 4 zpěvy, dějištěm hrad Bezděz, Jarmila+Vilém zavraždí svůdce své milé, za tento čin je popraven, Jarmila se utopí ve vlnách jezera – tragédie 3 lidí

Josef Kajetán Tyl – pochází z Kutné Hory, studoval v Praze a Hradci Králové na gymnáziu, začal studovat filozofii kterou nedokončil, pracoval pro Stavovské divadlo a vedl Kajetánskou společnost redaktor týdeníku Květy
a) historické povídky
- Dekret Kutnohorský
b) společenské povídky
- Poslední Čech – ostrá kritika K.H.Borovského
- Rozervanec – o K.H.Máchovi
c) novinářská činnost
- Květy
- Vlastimil
- Pražský posel
d) dramatická činnost proti sociálním a národním problémům české společnosti
1) hry ze současnosti
- Paličova dcera
- Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka
2) historické hry
- Krvavý soud aneb Kutnohorští havíři
3) dramatické báchorky
- Strakonický dudák
- Jiříkova vidění
- Švanda + Dorotka

Karel Jaromír Erben – narodil se v podkrkonoší v Militíně, studoval gymnázium, stal se soudním úředníkem, archivář města Prahy, v redakci Pražské noviny, zabýval se historií českých národů, lidové písně a pohádky
a) vědecká tvorba
- staré památky českého písemnictví
b) sběratelská tvorba
- prostonárodní písně a říkadla – Zlatovláska, Hrnečku vař, Děda vševěda
c) původní tvorba
- Kytice – vodník, svatební košile, osiřelo dítě, polednice
- 12 balad
- vznikala 20 let

8. Romantismus ve světové literatuře

- myšlenkové umělecké hnutí
- vzniklo kolem 18 a první polovina 19 století
- kladl důraz na city a fantazii
- uplatnil se v literatuře hudbě i ve výtvarném umění

Anglie
George Gordon Byron – romantický bouřlivák, bojovník za osobní i národní svobodu
- Childe heroldova pouť – epos, obsahuje autobiografické prvky hrdina se rozchází se svou spol. vrstvou a vydává se na cestu Evropou
Walter Scott – zakladatel historické povídky a románu, básník a prozaik
- Waverly – první historický román, čerpá děj ze skotských dějin

Francie
Victor Hugo – největší francouzský básník, prozaik, dramatik, odešel do dobrovolného vyhnanství
- Ubožáci (Bídníci) – hlavní hrdina Jean Valjean – odsouzený pro krádež chleba k mnoholetému trestu na galejích
- Dělníci moře – hrdinství rybáře proti divokým přírodním živlům
- Devadesát tři – francouzská revoluce

Stendhal – vlastním jménem Henri Beyle, stoupenec revoluce
- Červený a černý – román, červená barva symbol revoluce, černá despotismu

Alexandre Dumas – Tři mušketýři

Rusko
Alexandr Sergejevič Puškin – pochází ze staré šlechtické rodiny, kvůli veršům musel odejít do vyhnanství
- Evžen Obětin – veršovaný román – na venkově Obětin poznává Taťánu ona se do něj zamiluje on ne
- Kapitánská dcerka – o lásce šlechtice k dceři kapitána

Michil Jurjevič Lermontov – přítel Puškin, také zahynul předčasně v boji (souboji), básník, prozaik a dramatik
- Hrdina naší doby – román, hlavní hrdina Pečorin

7. Lidová slovesnost a její význam pro literárnívývoj. Balada v české literatuře

Lidová slovesnost - soubor útvarů, které spontánně vznikají ve spodních vrstvách zpravidla na základě zkušeností, šíří se ústním podáním, vznikají často na vesnicích, autor je anonymní.

Útvary lidové slovesnosti:
přísloví - lidová moudrost, z jejíhož závěru plyne mravní poučení
pranostika - zobecnění zkušeností týkajících se počasí
pořekadlo - podobné s příslovím, nemá však onen mravní rozměr
pověst - epický příběh založený na pravdivém základu, děj je částečně nebo úplně vymyšlen
- národní (o Čechovi), hrdinská (o Žižkovi), rodová (o bílé paní), místní (o založení hradu), erbovní
pohádka - vyjadřovala lidovou touhu po spravedlnosti
- hrdina překonává překážky a přes ně dojde ke šťastnému konci
- naši sběratelé pohádek: Božena Němcová (Národní báchorky a pověsti), Karel Jaromír Erben (Prostonárodní české písně a říkadla)
- pohádky mají šťastný konec; to nemusí platit u moderních pohádek (Andersen, bratři Grimmové)
lidová píseň - existuje u nás asi od 14. století
- milostná, robotní, vojenská, zbojnická, řešící vztah rodičů a dětí
lidové zpěvohry - vzorem byly opery na šlechtických zámcích
lidové drama - loutkové hry - Kašpárek
bajka - kratší příběh, v němž zvířata mají vlastnosti lidí, v závěru je opět ponaučení
balada - epická, nebo lyricko-epická báseň s ponurým dějem a zpravidla tragickým koncem
mýtus

Útvary pololidové slovesnosti:
kramářské písně - měly funkci dnešního bulváru
- témata - vraždy, války, spojení násilí a politiky
písmácké paměti

Balada:
František Ladislav Čelakovský: Toman a lesní panna (součást Ohlasu písní českých)
Karel Jaromír Erben: Kytice - řeší problémy viny a trestu, mateřské lásky, milenecké lásky, vztahu matky a dcery
Jan Neruda: Balady a romance - Neruda zde často záměrně zaměňuje právě baladu s romancí
Jiří Wolker: O nenarozeném dítěti, O snu, O očích topičových - moderní,

6. Národní obrození- historie, jazykověda divadlo

- hospodářským a společenským předpokladem NO byl ekonomický pokrok, rozvoj výroby průmyslu a v zemědělství
- za Čecha byl považován ten kdo česky mluvil a psal
- rozvíjel se český jazyk, důraz kladen na jazykovědu
- počátky české kultury – divadlo, zábavné čtení, první knihy
- u nás vládl Josef II. a Marie Terezie

Reformy Josefa II.
- omezil moc katolické církve
- zrušení nevolnictví
- školská reforma (ukončená povinná školní docházka)
- trestní patenty

Reformy Marie Terezie
- nové centrální úřady
- založena povinná školní docházka
- povinné zapisování pohybu pozemků –tereziánský katastr

I. fáze NO (obranná)
Josef Dobrovský – jazykovědec, největší osobnost 18 a 19 století, vystudoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a Klatovech, teologii v Praze, působil jako vychovatel ve šlechtické rodině, psal německy a latinsky, česky psal až koncem života
- Dějiny českého jazyka a literatury – dějiny české literatury, nejvíce doba veleslavínská
- podrobná mluvnice jazyka českého – mluvnické zásady (spisovná čeština)
- Základy jazyka staroslověnského – stal se zakladatelem slavistiky = jazyková disciplína, která se zabývá slovanskými jazyky

František Palacký – historik, redaktor časopisu, později historiograf
- Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě –životní dílo německy od roku 1848 česky, próza, dějiny do roku 1526

Pavel Josef Šafařík – narodil se na Slovensku, působil jako profesor v Uhrách, v Praze jako knihovník na univerzitě, žil v nouzi a strádání, byl zastánce slavistiky
- Slovanské starožitnosti – nejvýznamnější dílo, vylíčil nejstarší dějiny slovanských národů

Jan Kolár – narodil se na Slovensku, studoval v Sasku v Jeně bohoslovectví, odešel jako kněz do Pešti
- Básně – některé vypustil, cenzura by je nedovolila
- Slávy dcera – rozšířením Básní, Mína se proměnila v alegorii Slovanstva = láska tu splývá s vlasteneckým citem

František Ladislav Čelakovsky – narodil se ve Strakonicích, studoval filozofii v Praze a Českých Budějovicích (vyloučen ze studií za četbu Husovy „Postily“), pracoval jako vychovatel, redaktor, stal se profesorem slavistiky, sbíral ústní lidovou slovesnost a vydával lidovou poezii a přísloví a pořekadla
- Mudrosloví
- Ohlas písní ruských – zájem o ruskou lidovou slovesnost ! Ilja Muromec“ – ruský hrdina
- Ohlas písní českých – život venkovského lidu, písně satirické a výsměšné, písně a popěvky – míří na vrchnost
- Toman a lesní panna – balada o vášnivé lásce a tajemných přírodních silách

Václav Matěj Kramerius – novinář, týdeník „Pražské noviny“ později „Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny“, založil knihkupectví „ Česká expedice“, vydával díla starší české literatury (Letopisy trojánské)
- Noviny a časopisy – Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny, později přejmenovány na Pražské noviny“

Prokop Šedivý – psal pražské frašky
- Masné krámy – hry

II. fáze NO (ofenzivní)
- hnutí sílilo a stalo se organizovanou silou
- prohloubení demokratismu
- chtějí uzákonit spisovný jazyk a vytvořit vědu v národním jazyce

Josef Jungman – jazykovědec, studoval v Praze filozofii, působil jako profesor na gymnáziu v LTM, Praze, usiloval o zavedení češtiny do škol a úřadů
- Slovesnost – učebnice pro gymnázia (čeština i čítanka)
- Historie literatury české – vývoj české literatury chápe tu NO jako počátek nové etapy české literatury
- Slovník česko- německý -5 dílů, slova čerpal ze starší i nové literatury, z lidové řeči, přidal Novotvary

Václav Kliment Klicpera – psal historické hry ve vlasteneckém duchu
- Blaník
- Božena – zpracoval podle kronik
- Divotvorný klobouk - veselohra
- Hadrián z římsů – rytířská hra
Rukopisy
Rukopis Královédvorský – dle místa nálezu u Dvora Králové, obsahoval 6 větších epických básní
- Záboj a Slavoj – z českých dějin
- Oldřicha Boleslav – z doby historické
dále obsahoval 2 skladby lyrické- epické a 6 lyrických básní –většinou milostné

Rukopis Zelenohorský – obsahoval zlomek básně kmetů a vladyků + skladbu –
- Libušin soud – spor bratří Chrudoše a Šťáhlava

III. fáze NO (vyvrcholení)
Karel Havlíček Borovský – vystudoval gymnázium – do Prahy se zapsal do teologického semináře, jak výchovně působit na lidi, odešel do Ruska tam působil jako vychovatel, překládal od Gogola „Mrtvé duše“ vrací se zpět do Čech
- poslední Čech – kritika
- Národní noviny + příloha Šotek
- Slovan – časopis, v Kutné Hoře
- Obrazy z Rus – cestopisné reportáže
- Epigramy – krátké, útočné satirické básně

Božena Němcová – (Barbora Panklová) – narozena ve Vídni, mládí strávila na Starém Bělidle )zde chodí do školy) později vychovatelka na zámku Chvalovec, v 17 letech se vdala , měli 4 děti, studovala zvyky, pověsti a mravy. Aktivně se účastnila politického hnutí = pronásledování = stálé stěhování = slovensko, později sama v Praze
- Národní báchorky a pověsti – ( popelka, pyšná princezna, bajaja, 7 krkavců)
- Obrazy z okolí Domažlického
- Divá Bára
- Karla
- Dobrý člověk
- Pan učitel
- V zámku a podzámčí
- Babička – událost 1 roku, podtitul „Obrazy z venkovského života“, ukázat život prostých lidí, hlavní postava: babička přijíždí na Staré Bělidlo