Porovnání účinků
kyselin -
Do dvou zkumavek nalejeme cca po 3ml k.octové a k.chlorovodíkové, do každé
vhodíme stejný kousek mramoru. Po nějakém čase při němž sledujeme vývin
bublin, slejeme roztok nad vápencem a přídavkem roztoku šťavelanu amonného
se přesvědčíme o obsahu vápníku, který s ním tvoří bílou sraženinu.
Výsledek -
Kyselina Reakce Sraženina
octová slabá řídká
chlorovodíková silná hustá
Účinky silných a slabých kyselin
Porovnání účinků
kyselin -
Do dvou zkumavek nalejeme cca po 3ml k.octové a k.chlorovodíkové, do každé
vhodíme stejný kousek mramoru. Po nějakém čase při němž sledujeme vývin
bublin, slejeme roztok nad vápencem a přídavkem roztoku šťavelanu amonného
se přesvědčíme o obsahu vápníku, který s ním tvoří bílou sraženinu.
Výsledek -
Kyselina Reakce Sraženina
octová slabá řídká
chlorovodíková silná hustá
kyselin -
Do dvou zkumavek nalejeme cca po 3ml k.octové a k.chlorovodíkové, do každé
vhodíme stejný kousek mramoru. Po nějakém čase při němž sledujeme vývin
bublin, slejeme roztok nad vápencem a přídavkem roztoku šťavelanu amonného
se přesvědčíme o obsahu vápníku, který s ním tvoří bílou sraženinu.
Výsledek -
Kyselina Reakce Sraženina
octová slabá řídká
chlorovodíková silná hustá
KYSELINY
Látky obsahující ve svých molekulách atomy vodíku, které se vodném prostředí odštěpují ve formě vodíkových iontů. Odštěpené vodíkové ionty jsou v podstatě protony. Uvolněné elektrony udělují zbytku kyseliny záporný náboj. Kladné částice vzniklé rozkladem molekul – disociací – se nazývají obecně kationty, záporné částice anionty. Přitom počet kladných nábojů je shodný s počtem záporných. Podle počtu vodíkových atomů, které lze z molekul kyseliny odštěpit disociací, rozdělujeme kyseliny jednosytné, dvojsytné, trojsytné, případně vícesytné.
HCl = H+ + Cl-
H2SO4 = 2H+ + SO42-
H3PO4 = 3H+ + PO43-
Vodíkové kationty neexistují ve vodném roztoku samostatně, ale spojují se s molekulami vody. Pro jednoduchost vyjadřujeme tento stav zápisem H+ nebo tzv. hydroxoniový iont H3O+, vzniklý reakcí:
H+ + H2O = H3O+
Většinu anorganických kyselin, obsahujících kyslík, lze odvodit a v mnoho případech i vyrobit, sloučením nekovového oxidu s vodou.
SO3 + H2O = H2SO4
P2O5 + 3H2O = 2H3PO4
U kyselin, které nazýváme silné, probíhá disociace úplně, prakticky všechny molekuly této kyseliny jsou ve vodném roztoku rozštěpeny na ionty. Naproti tomu u slabých kyselin je disociace jen částečná – jen určitý, poměrně malý počet molekul kyseliny je disociaován.
Kyselina chlorovodíková
HCl
Reakce HCl 1 - Ke zkumavce přiložíme navlhčený pH-papírek a vzniklé zbarvení porovnáme se
škálou.
Výsledek - Unikající HCl tvoří ve vodném roztoku kyselinu, což se projeví zabarvením
pH-papírku do červena: pH-1
Reakce 2 - K otevřené lahvi s HCl přiložíme otevřenou láhev s koncentrovaným hydroxidem
amonným, z níž uniká plynný amoniak NH3.
Výsledek - Unikající amoniak reaguje s HCl za vzniku chloridu amonného (salmiaku),
tvořícího husté bílé dýmy. Reakce probíhá podle rovnice: NH3 + HCl = NH4Cl
HCl = H+ + Cl-
H2SO4 = 2H+ + SO42-
H3PO4 = 3H+ + PO43-
Vodíkové kationty neexistují ve vodném roztoku samostatně, ale spojují se s molekulami vody. Pro jednoduchost vyjadřujeme tento stav zápisem H+ nebo tzv. hydroxoniový iont H3O+, vzniklý reakcí:
H+ + H2O = H3O+
Většinu anorganických kyselin, obsahujících kyslík, lze odvodit a v mnoho případech i vyrobit, sloučením nekovového oxidu s vodou.
SO3 + H2O = H2SO4
P2O5 + 3H2O = 2H3PO4
U kyselin, které nazýváme silné, probíhá disociace úplně, prakticky všechny molekuly této kyseliny jsou ve vodném roztoku rozštěpeny na ionty. Naproti tomu u slabých kyselin je disociace jen částečná – jen určitý, poměrně malý počet molekul kyseliny je disociaován.
Kyselina chlorovodíková
HCl
Reakce HCl 1 - Ke zkumavce přiložíme navlhčený pH-papírek a vzniklé zbarvení porovnáme se
škálou.
Výsledek - Unikající HCl tvoří ve vodném roztoku kyselinu, což se projeví zabarvením
pH-papírku do červena: pH-1
Reakce 2 - K otevřené lahvi s HCl přiložíme otevřenou láhev s koncentrovaným hydroxidem
amonným, z níž uniká plynný amoniak NH3.
Výsledek - Unikající amoniak reaguje s HCl za vzniku chloridu amonného (salmiaku),
tvořícího husté bílé dýmy. Reakce probíhá podle rovnice: NH3 + HCl = NH4Cl
Kyselina sírová, H2SO4, Kyselina uhličitá H2CO3
Kyselina sírová, H2SO4
Zuhelnění org.
látek - Do zkumavky nalejeme cca 2ml koncentrované kys. sírové a ponoříme do ní
dřevěnou špejli.
Výsledek - Pozorujeme tmavnutí ponořené části špejle, což je výsledkem zuhelnění působením
kys. sírové na organickou hmotu, která ji rozkládá dehydratačním účinkem za
vzniku elementárního uhlíku.
Zřeďovací teplo - Konc. kys. sírovou nalejeme do připravené zkumavky s vodou, cca stejný objem.
Výsledek - Pozorujeme silné zahřívání kapaliny jako výsledek zřeďovacího tepla kyseliny.
Kyselina uhličitá H2CO3
Vznik CO2 - Do zkumavky s cca 2ml dest. vody přidáme zrníčko uhličitanu vápenatého a
přilejeme koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou. Unikající oxid uhličitý
vedeme do další zkumavky s vyvařenou dest. vodou. Změříme pH ve vyvařené a
ochlazené dest. vodě před a po krátkém zavádění CO2.
Výsledek - Hodnota pH by se měla snížit v důsledku přítomnosti kys. Hodnota pH však
zůstala stejná tj. 6 –pokus se nezdařil.
Zuhelnění org.
látek - Do zkumavky nalejeme cca 2ml koncentrované kys. sírové a ponoříme do ní
dřevěnou špejli.
Výsledek - Pozorujeme tmavnutí ponořené části špejle, což je výsledkem zuhelnění působením
kys. sírové na organickou hmotu, která ji rozkládá dehydratačním účinkem za
vzniku elementárního uhlíku.
Zřeďovací teplo - Konc. kys. sírovou nalejeme do připravené zkumavky s vodou, cca stejný objem.
Výsledek - Pozorujeme silné zahřívání kapaliny jako výsledek zřeďovacího tepla kyseliny.
Kyselina uhličitá H2CO3
Vznik CO2 - Do zkumavky s cca 2ml dest. vody přidáme zrníčko uhličitanu vápenatého a
přilejeme koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou. Unikající oxid uhličitý
vedeme do další zkumavky s vyvařenou dest. vodou. Změříme pH ve vyvařené a
ochlazené dest. vodě před a po krátkém zavádění CO2.
Výsledek - Hodnota pH by se měla snížit v důsledku přítomnosti kys. Hodnota pH však
zůstala stejná tj. 6 –pokus se nezdařil.
KYSELINY
Látky obsahující ve svých molekulách atomy vodíku, které se vodném prostředí odštěpují ve formě vodíkových iontů. Odštěpené vodíkové ionty jsou v podstatě protony. Uvolněné elektrony udělují zbytku kyseliny záporný náboj. Kladné částice vzniklé rozkladem molekul – disociací – se nazývají obecně kationty, záporné částice anionty. Přitom počet kladných nábojů je shodný s počtem záporných. Podle počtu vodíkových atomů, které lze z molekul kyseliny odštěpit disociací, rozdělujeme kyseliny jednosytné, dvojsytné, trojsytné, případně vícesytné.
HCl = H+ + Cl-
H2SO4 = 2H+ + SO42-
H3PO4 = 3H+ + PO43-
Vodíkové kationty neexistují ve vodném roztoku samostatně, ale spojují se s molekulami vody. Pro jednoduchost vyjadřujeme tento stav zápisem H+ nebo tzv. hydroxoniový iont H3O+, vzniklý reakcí:
H+ + H2O = H3O+
Většinu anorganických kyselin, obsahujících kyslík, lze odvodit a v mnoho případech i vyrobit, sloučením nekovového oxidu s vodou.
SO3 + H2O = H2SO4
P2O5 + 3H2O = 2H3PO4
U kyselin, které nazýváme silné, probíhá disociace úplně, prakticky všechny molekuly této kyseliny jsou ve vodném roztoku rozštěpeny na ionty. Naproti tomu u slabých kyselin je disociace jen částečná – jen určitý, poměrně malý počet molekul kyseliny je disociaován.
Kyselina chlorovodíková
HCl
Reakce HCl 1 - Ke zkumavce přiložíme navlhčený pH-papírek a vzniklé zbarvení porovnáme se
škálou.
Výsledek - Unikající HCl tvoří ve vodném roztoku kyselinu, což se projeví zabarvením
pH-papírku do červena: pH-1
Reakce 2 - K otevřené lahvi s HCl přiložíme otevřenou láhev s koncentrovaným hydroxidem
amonným, z níž uniká plynný amoniak NH3.
Výsledek - Unikající amoniak reaguje s HCl za vzniku chloridu amonného (salmiaku),
tvořícího husté bílé dýmy. Reakce probíhá podle rovnice: NH3 + HCl = NH4Cl
HCl = H+ + Cl-
H2SO4 = 2H+ + SO42-
H3PO4 = 3H+ + PO43-
Vodíkové kationty neexistují ve vodném roztoku samostatně, ale spojují se s molekulami vody. Pro jednoduchost vyjadřujeme tento stav zápisem H+ nebo tzv. hydroxoniový iont H3O+, vzniklý reakcí:
H+ + H2O = H3O+
Většinu anorganických kyselin, obsahujících kyslík, lze odvodit a v mnoho případech i vyrobit, sloučením nekovového oxidu s vodou.
SO3 + H2O = H2SO4
P2O5 + 3H2O = 2H3PO4
U kyselin, které nazýváme silné, probíhá disociace úplně, prakticky všechny molekuly této kyseliny jsou ve vodném roztoku rozštěpeny na ionty. Naproti tomu u slabých kyselin je disociace jen částečná – jen určitý, poměrně malý počet molekul kyseliny je disociaován.
Kyselina chlorovodíková
HCl
Reakce HCl 1 - Ke zkumavce přiložíme navlhčený pH-papírek a vzniklé zbarvení porovnáme se
škálou.
Výsledek - Unikající HCl tvoří ve vodném roztoku kyselinu, což se projeví zabarvením
pH-papírku do červena: pH-1
Reakce 2 - K otevřené lahvi s HCl přiložíme otevřenou láhev s koncentrovaným hydroxidem
amonným, z níž uniká plynný amoniak NH3.
Výsledek - Unikající amoniak reaguje s HCl za vzniku chloridu amonného (salmiaku),
tvořícího husté bílé dýmy. Reakce probíhá podle rovnice: NH3 + HCl = NH4Cl
Kyselina sírová, H2SO4, Kyselina uhličitá H2CO3
Kyselina sírová, H2SO4
Zuhelnění org.
látek - Do zkumavky nalejeme cca 2ml koncentrované kys. sírové a ponoříme do ní
dřevěnou špejli.
Výsledek - Pozorujeme tmavnutí ponořené části špejle, což je výsledkem zuhelnění působením
kys. sírové na organickou hmotu, která ji rozkládá dehydratačním účinkem za
vzniku elementárního uhlíku.
Zřeďovací teplo - Konc. kys. sírovou nalejeme do připravené zkumavky s vodou, cca stejný objem.
Výsledek - Pozorujeme silné zahřívání kapaliny jako výsledek zřeďovacího tepla kyseliny.
Kyselina uhličitá H2CO3
Vznik CO2 - Do zkumavky s cca 2ml dest. vody přidáme zrníčko uhličitanu vápenatého a
přilejeme koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou. Unikající oxid uhličitý
vedeme do další zkumavky s vyvařenou dest. vodou. Změříme pH ve vyvařené a
ochlazené dest. vodě před a po krátkém zavádění CO2.
Výsledek - Hodnota pH by se měla snížit v důsledku přítomnosti kys. Hodnota pH však
zůstala stejná tj. 6 –pokus se nezdařil.
Zuhelnění org.
látek - Do zkumavky nalejeme cca 2ml koncentrované kys. sírové a ponoříme do ní
dřevěnou špejli.
Výsledek - Pozorujeme tmavnutí ponořené části špejle, což je výsledkem zuhelnění působením
kys. sírové na organickou hmotu, která ji rozkládá dehydratačním účinkem za
vzniku elementárního uhlíku.
Zřeďovací teplo - Konc. kys. sírovou nalejeme do připravené zkumavky s vodou, cca stejný objem.
Výsledek - Pozorujeme silné zahřívání kapaliny jako výsledek zřeďovacího tepla kyseliny.
Kyselina uhličitá H2CO3
Vznik CO2 - Do zkumavky s cca 2ml dest. vody přidáme zrníčko uhličitanu vápenatého a
přilejeme koncentrovanou kyselinu chlorovodíkovou. Unikající oxid uhličitý
vedeme do další zkumavky s vyvařenou dest. vodou. Změříme pH ve vyvařené a
ochlazené dest. vodě před a po krátkém zavádění CO2.
Výsledek - Hodnota pH by se měla snížit v důsledku přítomnosti kys. Hodnota pH však
zůstala stejná tj. 6 –pokus se nezdařil.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)