Literární generace v české literatuře 19.století ( májovci, ruchovci, lumírovci)
MÁJOVCI
po porážce v r.1848 nastalo období národnostního útisku, kdy byly tvrdě potlačovány všechny projevy vlastenectví (Borovský)
r.1861 vydal František Josef I. tzv. ŘÍJNOVÝ DIPLOM, v němž slíbil práva Čechům (uvolnění cenzury => nadřízený orgány, má právo, co se smí vytisknout a co ne a právo shromažďovací.
To způsobilo rychlí rozmach českého kulturního života, zakládaly se spolky (Sokol, Hlahol – pěvecké sdružení, Umělecká beseda – Středisko českých umělců)
První kniha, která byla po delší době vydaná je Almanach Máj (Sborník) – v něm se skupina mladých spisovatelů přihlásila k dílu Karla Hynka Máchy (Jan Neruda, Vitězslav Hálek, Karolína Světlá, Jakub Arbes). Zásady májovců: Povznést českou literaturu na evropskou úroveň . Psát o soudobém životě. Realisticky (podat pravdivý obraz skutečnosti)
Zdůraznit společenské problémy. Odklonit se od historie
1854 – almanach Lada Nióla – J.F.Frič
- otevřenější, méně umělecky zdařilý
Prozatímní divadlo:
- první stále české divadlo otevřené roku 1862
- roku 1881 splynulo v jediný celek s ND
Národní divadlo:
- budováno 1850 - 83 z darů a sbírek
- základní kámen 16.5.1868
- prvně otevřeno 1881 - vyhořelo
- znovuotevřeno 18.11.1883
- rekonstrukce v novorenesančním stylu 1983
- výzdoba: Aleš, brožík, Hynais, Mařák, Myslbek, Wagner
- ředitel ND byl F.A.Šubrt
Jan Neruda (1834-1891)
- * v Praze na Malé straně
- těžké dětství v chudobě
- pro nedostatek peněz nestudoval vysokou školu a rozešel se 1.velkou láskou (byly 3.)
- pracoval jako redaktor, byl dobrý organizátor kulturního života
- 2. nešťastná láska Karolína Světlá
- zemřel o samotě v chudobě, těžce nemocný
Psal poezii, prózu a fejetony. Za života byl uznávaný jako novinář, ale uznaný jako básník, protože jeho poezie nebyla líbivá, části pesimistická a často zachycovala lidskou bídu.
Literární generace v české literatuře 19.století ( májovci, ruchovci, lumírovci) II.
Dílo - FEJETONY:
Napsal přes 2000 fejetónů. Jeden z nejznámějších je ,,Kam s ním?“ vtipně popisuje problémy obyvatele Prahy, který potřebuje vyhodit starý slamník.
Patří mezi 3 nejznámější fejetonisty v ČR. RŮZNÍ LIDÉ
Povídky Malostranské
Zachytil pravdivý obraz svých sousedů s jejich vadami a špatnými vlastnostmi. Např.sobectví, závist, ochota věřit pomluvě, neschopnost sžít se s někým jiným (,,Přivedla žebráka na mizinu“, ,,Jak si pan Vorel nakouřil Pěnovku“)
Hřbitovní kvítí (sbírka)
Verše plné smutku, rozčarování ze života napsané po rozchodu s první láskou.
Knihy veršů (sbírka)
Vyznívají poněkud optimističtěji jsou věnovány rodičům a bývalé lásce.
Písně kosmické (sbírka)
Část tvoří vlastenecké verše a část jsou verše oslavující lidské poznání, lidský pokrok ve spojitosti s veršem.
Prosté motivy (sbírka)
Verše obracející se k sociální tématice.
Balady a romance
Jsou to delší básně věnované národním problémům nebo lidským problémům. Nejznámější je romance o Karlu IV. (vlastenecká)
Zpěvy páteční
Vydáno po smrti. Většinou vlastenecké.
Básně tvořil pomalu, ale svědomitě
Autor nedělá rozdíl mezi baladou a romancí v každé je děj, úvaha a vtipný závěr
Vybírá si náměty za života např. tragédie, lid. osudy, (balada dětská, balada stará – stará
vina a trest), biblický a legendární námět, námět Národní romance o Karlu IV, Balada česká
Soubor próz POVÍDKY MALOSTRANSKÉ (malá strana v obodbí mládí)
příběhy vážné i humorné ,vynikající charakteristika postav , často ICH forma
např. Hastrman, Přivedla žebráka na mizinu, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku, Týden v tichém domě, Večerní šplechty, Jak to přišlo, Doktorka kazisvět
Z prostředí Prahy: Arabesky
Vítěszlav Hálek(1835-1874)
- * v Dolínku u Mělníka
- rodiče měly zájezdní hospodu
- prožil šťastné dětství na venkově
- po studiích v Praze si vzal bohatou dědičku a mohl se věnovat jenom literatuře
Za života byl uznávaný básník (miláček národa) psal poezii i prózu.
POVÍDKY:
Vycházejí z venkovského prostředí a většinou zachycují situace ve kterých touha po majetku ničí rodinné vztahy a způsobuje lidské tragédie.
Muzikantská Liduška
Dívka ze selské rodiny je nucena ke sňatku s bohatým. Miluje však chudého chce si ho vzít, ale když předstírá že souhlasí s rodiči, její milí uteče a ona se zblázní.
Na statku a v chaloupce
Dívka z bohaté rodiny odejde žít se svým milým do chaloupky a nevrátí se ani když její rodiče později ženicha schválí.
Ne vejminku (sbírka)
Napsal přes 2000 fejetónů. Jeden z nejznámějších je ,,Kam s ním?“ vtipně popisuje problémy obyvatele Prahy, který potřebuje vyhodit starý slamník.
Patří mezi 3 nejznámější fejetonisty v ČR. RŮZNÍ LIDÉ
Povídky Malostranské
Zachytil pravdivý obraz svých sousedů s jejich vadami a špatnými vlastnostmi. Např.sobectví, závist, ochota věřit pomluvě, neschopnost sžít se s někým jiným (,,Přivedla žebráka na mizinu“, ,,Jak si pan Vorel nakouřil Pěnovku“)
Hřbitovní kvítí (sbírka)
Verše plné smutku, rozčarování ze života napsané po rozchodu s první láskou.
Knihy veršů (sbírka)
Vyznívají poněkud optimističtěji jsou věnovány rodičům a bývalé lásce.
Písně kosmické (sbírka)
Část tvoří vlastenecké verše a část jsou verše oslavující lidské poznání, lidský pokrok ve spojitosti s veršem.
Prosté motivy (sbírka)
Verše obracející se k sociální tématice.
Balady a romance
Jsou to delší básně věnované národním problémům nebo lidským problémům. Nejznámější je romance o Karlu IV. (vlastenecká)
Zpěvy páteční
Vydáno po smrti. Většinou vlastenecké.
Básně tvořil pomalu, ale svědomitě
Autor nedělá rozdíl mezi baladou a romancí v každé je děj, úvaha a vtipný závěr
Vybírá si náměty za života např. tragédie, lid. osudy, (balada dětská, balada stará – stará
vina a trest), biblický a legendární námět, námět Národní romance o Karlu IV, Balada česká
Soubor próz POVÍDKY MALOSTRANSKÉ (malá strana v obodbí mládí)
příběhy vážné i humorné ,vynikající charakteristika postav , často ICH forma
např. Hastrman, Přivedla žebráka na mizinu, Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku, Týden v tichém domě, Večerní šplechty, Jak to přišlo, Doktorka kazisvět
Z prostředí Prahy: Arabesky
Vítěszlav Hálek(1835-1874)
- * v Dolínku u Mělníka
- rodiče měly zájezdní hospodu
- prožil šťastné dětství na venkově
- po studiích v Praze si vzal bohatou dědičku a mohl se věnovat jenom literatuře
Za života byl uznávaný básník (miláček národa) psal poezii i prózu.
POVÍDKY:
Vycházejí z venkovského prostředí a většinou zachycují situace ve kterých touha po majetku ničí rodinné vztahy a způsobuje lidské tragédie.
Muzikantská Liduška
Dívka ze selské rodiny je nucena ke sňatku s bohatým. Miluje však chudého chce si ho vzít, ale když předstírá že souhlasí s rodiči, její milí uteče a ona se zblázní.
Na statku a v chaloupce
Dívka z bohaté rodiny odejde žít se svým milým do chaloupky a nevrátí se ani když její rodiče později ženicha schválí.
Ne vejminku (sbírka)
Literární generace v české literatuře 19.století ( májovci, ruchovci, lumírovci) III.
Zachycuje situace v nichž, ukazuje jak děti nejsou schopny se postarat o své staré rodiče, protože mají pocit že kdo nepracuje nemá nárok na to žít v dostatku.
Poldík rumař
Příběh o muži, který překoná nenávist ke svému sokovy a pstará se o jeho syna. Naučí ho řemeslu rumař.
Večerní písně
V přírodě
Lyrická poezie, oslava přírody, lásky a krásy žen. Vychází z lidové písně.
Karolína Světlá (1830-1899) rozená ROTTOVÁ, vdaná MUŽÁKOVÁ
- pseudonym si vzala podle vesnice, kde se narodil její muž a kam jezdila na prázdniny (Světlá pod Ještedem)
- od tud čerpala náměty ke svým románům (byla jednou z lásek Nerudy)
- patřila k organizátorům českého kulturního života
V jejich románech se často obětuje žena, která se obětuje pro nehodného muže.
Dílo:
Černý Petříček
Zachycuje osudy člověka, který je jako poznamenán a nikde nenajde štěstí (Narodí se nemanželsky) odmítne být knězem, se svou láskou uteče do ciziny a tam zemře.
Kříž u potoka
Mladá žena se rozhodne svou věrnou láskou sejmout prokletí z rodiny svého muže a vytrvá i když trpí protože miluje jiného.
Kantůrčice
Venkovská dívka pomůže obrátit rozmařilého bohatého mladíka
Hubička (povídka)
Podklad pro libreto (A. Dvořáka) Mladá dívka se začne starat o dítě muže, kterého má ráda (vdovec), nechce mu dát hubičku, protože neuplynula doba smutku on se urazí, ale nakonec je hubička opět smíří.
Adolf Heyduk (1835 – 1923)
- profesor na gymnáziu kreslení v Písku
- inspirace: příroda, láska k ženě a dětem
- napsal přes 60 sbírek přírodní, vlastenecké i osobní lyriky
sbírky:
Cimbál a housle
- vztah ke Slovensku, oslava podtatranské přírody
Hořec a srdečník
Václav Šolc (1838 – 1871)
- pokoušel se o realistické povídky se sociálními náměty i o poezii
sbírka:
Prvorosenky
- sociální tematika i oslava venkova, ocenění významu lidské práce
Rudolf Mayer (1837 – 1865)
- do almanachu Máj přispěl básní:
V poledne - sociální balada, monolog topiče, který se bouří proti nespravedlnosti, úvahy o pomstě tyranovi)
Poldík rumař
Příběh o muži, který překoná nenávist ke svému sokovy a pstará se o jeho syna. Naučí ho řemeslu rumař.
Večerní písně
V přírodě
Lyrická poezie, oslava přírody, lásky a krásy žen. Vychází z lidové písně.
Karolína Světlá (1830-1899) rozená ROTTOVÁ, vdaná MUŽÁKOVÁ
- pseudonym si vzala podle vesnice, kde se narodil její muž a kam jezdila na prázdniny (Světlá pod Ještedem)
- od tud čerpala náměty ke svým románům (byla jednou z lásek Nerudy)
- patřila k organizátorům českého kulturního života
V jejich románech se často obětuje žena, která se obětuje pro nehodného muže.
Dílo:
Černý Petříček
Zachycuje osudy člověka, který je jako poznamenán a nikde nenajde štěstí (Narodí se nemanželsky) odmítne být knězem, se svou láskou uteče do ciziny a tam zemře.
Kříž u potoka
Mladá žena se rozhodne svou věrnou láskou sejmout prokletí z rodiny svého muže a vytrvá i když trpí protože miluje jiného.
Kantůrčice
Venkovská dívka pomůže obrátit rozmařilého bohatého mladíka
Hubička (povídka)
Podklad pro libreto (A. Dvořáka) Mladá dívka se začne starat o dítě muže, kterého má ráda (vdovec), nechce mu dát hubičku, protože neuplynula doba smutku on se urazí, ale nakonec je hubička opět smíří.
Adolf Heyduk (1835 – 1923)
- profesor na gymnáziu kreslení v Písku
- inspirace: příroda, láska k ženě a dětem
- napsal přes 60 sbírek přírodní, vlastenecké i osobní lyriky
sbírky:
Cimbál a housle
- vztah ke Slovensku, oslava podtatranské přírody
Hořec a srdečník
Václav Šolc (1838 – 1871)
- pokoušel se o realistické povídky se sociálními náměty i o poezii
sbírka:
Prvorosenky
- sociální tematika i oslava venkova, ocenění významu lidské práce
Rudolf Mayer (1837 – 1865)
- do almanachu Máj přispěl básní:
V poledne - sociální balada, monolog topiče, který se bouří proti nespravedlnosti, úvahy o pomstě tyranovi)
Literární generace v české literatuře 19.století ( májovci, ruchovci, lumírovci) IV.
Jakub Arbes (1840-1914)
- * v Praze
- vystudoval techniku, zabýval se přírodními vědami
Vytvořil literární útvar romaneto. Je to povídka, která vychází částečně z hororových povídek Edgara Alana Poe, kde se na začátku setkáváme s nějakou záhadou a na konci se vše vysvětlí vědecky.
Dílo:
Svatý ksavérius
Ďábel na skřipci
Ukřižovaná
Ruchovci a lumírovci (70. – 80.LÉTA 19.stol.)
Česká politika stagnuje.Není jednotná jako v 60. letech ( Staročeši se snaží s Vídní pomocí kompromisů a ústupků × mladočeši vedou aktivní boj za samostatnost ).1878 vzniká Sociálně-demokratická strana – mluvčí dělníků ( proletariát ).Vznikají společenské a kulturní instituce – nakladatelství Jana Oty ( vydal Otův slovník naučný ).1881 otevřeno Národní divadlo ( 1883 otevřeno znovu ).Karlova univerzita byla rozdělena na českou a německou.
Vznikají dvě literární školy:
1. Ruchovci – kolem almanachu RUCH, je to škola národní, která chtěla zdůrazňovat českost naší kultury a soustřeďovali se na otázku vlastenectví.
2. Lumírovci – kolem časopisu LUMÍR, je to škola kosmopolitní, která chtěla naši literaturu vyrovnat s evropskou, chtěli tzv. otevírat okna do Evropy.
Obě dvě školy proti sobě vystupovaly, ruchovci tvrdili, že ti druzí přejímají bez duše cizí vzory, lumírovci zase vyčítaly, že se národní škola příliš uzavírá v malých českých poměrech.
Ruchovci
- Svatopluk Čech
- J.V. Sládek (později přešel k lumírovcům)
- Eliška Krásnohorská
Toto jsou hl.představitelé ruchovců, ale vedle nich bylo větší množství autorů horší kvality.
Svatopluk Čech (1846-1908)
- vystudoval práva, ale stal se redaktorem Květu
- psal poezii i prózu
- celé jeho dílo je hodně dobové a v současnosti má význam spíše literární historický
PRÓZY:
Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do 15.stol.
Srovnává své součastníky s husity, aby ukázal že jejich vlastenectví je falešné a že jsou schopni zradit národ.
Výlet pana Broučka na měsíc
Pan Brouček se chlubí svým vztahem ke kultuře, ale když se octne vedle opravdu kulturních měsíčňanů je vidět jak je přízemní a primitivní.
Hanuman
Je to satirický útok na Lumírovce, protože ukazuje opičího krále, který se chce chovat jako lidé a přitom neví o co jde. (drží noviny obráceně)
POEZIE:
Je silně vlastenecká a přitom napsaná pateticky, měla působit při veřejné recitaci. Snažil se užívat hodně neobvyklá slova.
- * v Praze
- vystudoval techniku, zabýval se přírodními vědami
Vytvořil literární útvar romaneto. Je to povídka, která vychází částečně z hororových povídek Edgara Alana Poe, kde se na začátku setkáváme s nějakou záhadou a na konci se vše vysvětlí vědecky.
Dílo:
Svatý ksavérius
Ďábel na skřipci
Ukřižovaná
Ruchovci a lumírovci (70. – 80.LÉTA 19.stol.)
Česká politika stagnuje.Není jednotná jako v 60. letech ( Staročeši se snaží s Vídní pomocí kompromisů a ústupků × mladočeši vedou aktivní boj za samostatnost ).1878 vzniká Sociálně-demokratická strana – mluvčí dělníků ( proletariát ).Vznikají společenské a kulturní instituce – nakladatelství Jana Oty ( vydal Otův slovník naučný ).1881 otevřeno Národní divadlo ( 1883 otevřeno znovu ).Karlova univerzita byla rozdělena na českou a německou.
Vznikají dvě literární školy:
1. Ruchovci – kolem almanachu RUCH, je to škola národní, která chtěla zdůrazňovat českost naší kultury a soustřeďovali se na otázku vlastenectví.
2. Lumírovci – kolem časopisu LUMÍR, je to škola kosmopolitní, která chtěla naši literaturu vyrovnat s evropskou, chtěli tzv. otevírat okna do Evropy.
Obě dvě školy proti sobě vystupovaly, ruchovci tvrdili, že ti druzí přejímají bez duše cizí vzory, lumírovci zase vyčítaly, že se národní škola příliš uzavírá v malých českých poměrech.
Ruchovci
- Svatopluk Čech
- J.V. Sládek (později přešel k lumírovcům)
- Eliška Krásnohorská
Toto jsou hl.představitelé ruchovců, ale vedle nich bylo větší množství autorů horší kvality.
Svatopluk Čech (1846-1908)
- vystudoval práva, ale stal se redaktorem Květu
- psal poezii i prózu
- celé jeho dílo je hodně dobové a v současnosti má význam spíše literární historický
PRÓZY:
Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do 15.stol.
Srovnává své součastníky s husity, aby ukázal že jejich vlastenectví je falešné a že jsou schopni zradit národ.
Výlet pana Broučka na měsíc
Pan Brouček se chlubí svým vztahem ke kultuře, ale když se octne vedle opravdu kulturních měsíčňanů je vidět jak je přízemní a primitivní.
Hanuman
Je to satirický útok na Lumírovce, protože ukazuje opičího krále, který se chce chovat jako lidé a přitom neví o co jde. (drží noviny obráceně)
POEZIE:
Je silně vlastenecká a přitom napsaná pateticky, měla působit při veřejné recitaci. Snažil se užívat hodně neobvyklá slova.
Literární generace v české literatuře 19.století ( májovci, ruchovci, lumírovci) V.
Písně otroka
Hl.myšlenka je že národ může být porobený, ale nesmí se s tím smířit a musí po svobodě toužit a neustále za ní bojovat.
ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ
vlastním jménem Alžběta Pechová.Česká básníkářka ( sbírky vlastenecké a intimní lyriky jako Ze Šumavy, K slovanskému jihu, Letorosty ).Překladatelka ( Byron – Childe Haroldova pouť ), libretistka oper B. Smetany ( Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Viola.Autorka cyklu dívčích románků o Své hlavočce a Célince.Věnovala se ženskému hnutí ( v redakci Ženských listů a v Ženském výrobním spolku ) a lit. kritice v časopise Osvěta, kde vystupovala proti lumírovské kosmopolitní poezii.Trvalou hodnotu mají její memoáry Z mého mládí a Co přinesla léta.
LUMÍROVCI
Josef Václav Sládek (1845-1912)
- * Zbiroh
- Otec zednický mistr
- Vystudoval přírodní vědy a odjel do Ameriky sbírat materiál pro museum
- Začal se hodně zajímat o indiánskou kulturu a o jejich osud
- Po návratu chvíli se hlásil k ruchovcům později hlavní redaktor časopisu Lumír
- Byl profesorem angličtiny
POEZIE:
Zlatý máj
Skřivánčí písně Poezie pro děti
Zvony a zvonky
- dokázal se vcítit do dětského vnímání světa a zahájil tak tvorbu pro děti na vysoké úrovni.
Básně (sbírky)
Jiskry na moři (o indiánech, na hrobech indiánských) sbírky
- intimní poezie vycházející z vnitřních zážitků člověka, který vedle radosti prožil i bolest.
Selské písně (sbírky)
České znělky (sbírky)
- ke sklonku života se vrací k českému venkovu ve kterém vidí naději pro budoucnost českého národa
- překládal z angličtiny (většinu Shakespearových dramat)
JAROSLAV VRCHLICKÝ (1853-1912)
- vlastním jménem Emil Frýdla
- * v Lounech
- jeho otec byl obchodník
- vzal si dceru Sofie Podlipské (spisovatelka a sestra K.Světlé)
- byl profesorem na Karlově univerzitě, vyučoval všeobecné literatury, byl zaměřen na francouzskou literaturu (odtud překládal)
- byl uznáván literárním kritikem, byl vážený a ctěný, jeho hodnocení mělo velkou váhu
- generace básníků 90.let 19.stol.se od Vrchlického odklonila a velice důrazně odmítali jeho tvorbu, protože se jim zdála příliš napodobující jiné vzory.
- Na konci života postižen mozkovou mrtvicí.
Hl.myšlenka je že národ může být porobený, ale nesmí se s tím smířit a musí po svobodě toužit a neustále za ní bojovat.
ELIŠKA KRÁSNOHORSKÁ
vlastním jménem Alžběta Pechová.Česká básníkářka ( sbírky vlastenecké a intimní lyriky jako Ze Šumavy, K slovanskému jihu, Letorosty ).Překladatelka ( Byron – Childe Haroldova pouť ), libretistka oper B. Smetany ( Hubička, Tajemství, Čertova stěna, Viola.Autorka cyklu dívčích románků o Své hlavočce a Célince.Věnovala se ženskému hnutí ( v redakci Ženských listů a v Ženském výrobním spolku ) a lit. kritice v časopise Osvěta, kde vystupovala proti lumírovské kosmopolitní poezii.Trvalou hodnotu mají její memoáry Z mého mládí a Co přinesla léta.
LUMÍROVCI
Josef Václav Sládek (1845-1912)
- * Zbiroh
- Otec zednický mistr
- Vystudoval přírodní vědy a odjel do Ameriky sbírat materiál pro museum
- Začal se hodně zajímat o indiánskou kulturu a o jejich osud
- Po návratu chvíli se hlásil k ruchovcům později hlavní redaktor časopisu Lumír
- Byl profesorem angličtiny
POEZIE:
Zlatý máj
Skřivánčí písně Poezie pro děti
Zvony a zvonky
- dokázal se vcítit do dětského vnímání světa a zahájil tak tvorbu pro děti na vysoké úrovni.
Básně (sbírky)
Jiskry na moři (o indiánech, na hrobech indiánských) sbírky
- intimní poezie vycházející z vnitřních zážitků člověka, který vedle radosti prožil i bolest.
Selské písně (sbírky)
České znělky (sbírky)
- ke sklonku života se vrací k českému venkovu ve kterém vidí naději pro budoucnost českého národa
- překládal z angličtiny (většinu Shakespearových dramat)
JAROSLAV VRCHLICKÝ (1853-1912)
- vlastním jménem Emil Frýdla
- * v Lounech
- jeho otec byl obchodník
- vzal si dceru Sofie Podlipské (spisovatelka a sestra K.Světlé)
- byl profesorem na Karlově univerzitě, vyučoval všeobecné literatury, byl zaměřen na francouzskou literaturu (odtud překládal)
- byl uznáván literárním kritikem, byl vážený a ctěný, jeho hodnocení mělo velkou váhu
- generace básníků 90.let 19.stol.se od Vrchlického odklonila a velice důrazně odmítali jeho tvorbu, protože se jim zdála příliš napodobující jiné vzory.
- Na konci života postižen mozkovou mrtvicí.
Literární generace v české literatuře 19.století ( májovci, ruchovci, lumírovci) VI.
Rozsáhlé dílo, přes 80. sbírek. Často střídal žánry od lyriky až po epiku a formálně vyzkoušel skoro všechny typy poezie.
Sbírky:
Eklogy a písně
Dojmy a rozmary
Poutí k eldorádu
- lyrická poezie smyslově bohatá, vyjadřuje okouzlení ženou, láskou i přírodou.
Okna v bouři
- Lyrická poezie zachycující spíše okamžiky bolestní, zklamané, rozchody.
Zlomky epopeje
- Je to cyklus básně, v nichž zachycuje určité momenty z lidských dějin, zachycuje boj za svobodu, za lidský rozvoj a pokrok a podle typu událostí volí i odlišnou formu.
Divadelní hry:
Noc na Karlštejně
- Komedie z doby Karla IV
Hippodamie
- Tragedie na antické motivy
- Je pojatá spíše jako rozumová, nepříliš citová hra.
Julius Zeyer (1841-1901)
- z bohaté pražské rodiny
- sklon ke snění a silnému uměleckému prožití; vynikající, těžko srozumitelný sloh
- žil střídavě v Praze a ve Vodňanech (nejzcestovalejší z autorů té doby)
- na rozdíl od Vrchlického nebyl moc společensky činný; postupně se rozhádal se všemi přáteli a zůstal sám
- hl. prozaik, ale jeho próza je lyrická (→ tíhne k poesii)
a) poesie
Vyšehrad – cyklus 5 básní z české mytologie
b) próza
Jan Maria Plojhar – tragický autobiografický příběh
Mariánská zahrada – zachycení části života Ježíše Krista
Dům U tonoucí hvězdy – tragický autobiografický příběh Slováka v Paříži
c) drama
Neklan – z českých pověstí
Radúz a Mahulena – scénická pohádka ze slovenského lidového prostředí
- hudba J. Suka
Sbírky:
Eklogy a písně
Dojmy a rozmary
Poutí k eldorádu
- lyrická poezie smyslově bohatá, vyjadřuje okouzlení ženou, láskou i přírodou.
Okna v bouři
- Lyrická poezie zachycující spíše okamžiky bolestní, zklamané, rozchody.
Zlomky epopeje
- Je to cyklus básně, v nichž zachycuje určité momenty z lidských dějin, zachycuje boj za svobodu, za lidský rozvoj a pokrok a podle typu událostí volí i odlišnou formu.
Divadelní hry:
Noc na Karlštejně
- Komedie z doby Karla IV
Hippodamie
- Tragedie na antické motivy
- Je pojatá spíše jako rozumová, nepříliš citová hra.
Julius Zeyer (1841-1901)
- z bohaté pražské rodiny
- sklon ke snění a silnému uměleckému prožití; vynikající, těžko srozumitelný sloh
- žil střídavě v Praze a ve Vodňanech (nejzcestovalejší z autorů té doby)
- na rozdíl od Vrchlického nebyl moc společensky činný; postupně se rozhádal se všemi přáteli a zůstal sám
- hl. prozaik, ale jeho próza je lyrická (→ tíhne k poesii)
a) poesie
Vyšehrad – cyklus 5 básní z české mytologie
b) próza
Jan Maria Plojhar – tragický autobiografický příběh
Mariánská zahrada – zachycení části života Ježíše Krista
Dům U tonoucí hvězdy – tragický autobiografický příběh Slováka v Paříži
c) drama
Neklan – z českých pověstí
Radúz a Mahulena – scénická pohádka ze slovenského lidového prostředí
- hudba J. Suka
Moderní básnické směry na přelomu 19 a 20 století ve světové i české literatuře 1/8
Moderní básnické směry na přelomu 19 a 20 století ve světové i české literatuře
MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY (KONEC 19.stol)
- nové nastupující generace umělců, záměrně hledají nové způsoby jak vyjádřit to co vyjádřit chtějí.
- Umělce chce být tvůrcem, který nekopíruje skutečnost, ale vyjadřuje svůj pohled na něj.
- Nechce být závislý na objednávce, chce dělat to co cítí.
- Nové směry bývají i provokací proti oficiálnímu umění a život chudých umělců bývá provokací proti spořádanému měšťáckému životu.
- Převažuje naturalismus
IMPRESIONISMUS
- vznikl ve výtvarném umění, cílem bylo zachytit vjem prchavého okamžiku. Docílili toho tím, že místo přesné kresby používali neředěných barev, krátkými tahy štětce vedle sebe kladli různé barvy tak, aby celek zdálky byl takový jak ho vidíme. (pohyb vodní hladiny)
- byli první kteří opustili ateliér, malovali venku nebyli uznávání.
Malíři: E.Manet
C.Monet
E.Degas
C.Pissaro
Básnický impresionismus
Vychází z podobné podstaty, je to většinou přírodní lyrika a básník hromadí jednotlivé básnické obrazy a po přečtení celé básně vnímáme básníkovy pocity.
V literatuře: Sova, Šrámek, Verlaine, Karásek.
SYMBOLISMUS
- symbol je něco čím vyjadřujeme určitou věc, pocit nebo náladu. Tuto věc zastupuje např. srdce – symbol lásky.
- Symboly jsou buď úplně jasné nebo né tak nápadné př.pobřežní oheň – naděje , nebo vycházejí z vnitřních představ básník a potom mohou být na hranici srozumitelnosti.
DEKADENCE
- není to jenom umělecký směr je to i způsob života, který se rozšířil mezi mladými umělci na přelomu století.
- Je to pocit marnosti, pocit beznaděje kdy člověk smysl života už nehledá a svůj vlastní život utápí ve smutku
- Do popředí se dostává alkohol, nemorální vztahy, život mezi spodinou společnosti, ale při tom se cítí nadřazeni běžnému člověku, který dodržuje morální pravidla, která oni považují za falešná.
- Cítí se být upřímní protože žijí tak jak chtějí a svým chováním většinou provokují. Zdůrazňují ošklivé stránky života, aby ukázali, že to k životu patří.
MODERNÍ UMĚLECKÉ SMĚRY (KONEC 19.stol)
- nové nastupující generace umělců, záměrně hledají nové způsoby jak vyjádřit to co vyjádřit chtějí.
- Umělce chce být tvůrcem, který nekopíruje skutečnost, ale vyjadřuje svůj pohled na něj.
- Nechce být závislý na objednávce, chce dělat to co cítí.
- Nové směry bývají i provokací proti oficiálnímu umění a život chudých umělců bývá provokací proti spořádanému měšťáckému životu.
- Převažuje naturalismus
IMPRESIONISMUS
- vznikl ve výtvarném umění, cílem bylo zachytit vjem prchavého okamžiku. Docílili toho tím, že místo přesné kresby používali neředěných barev, krátkými tahy štětce vedle sebe kladli různé barvy tak, aby celek zdálky byl takový jak ho vidíme. (pohyb vodní hladiny)
- byli první kteří opustili ateliér, malovali venku nebyli uznávání.
Malíři: E.Manet
C.Monet
E.Degas
C.Pissaro
Básnický impresionismus
Vychází z podobné podstaty, je to většinou přírodní lyrika a básník hromadí jednotlivé básnické obrazy a po přečtení celé básně vnímáme básníkovy pocity.
V literatuře: Sova, Šrámek, Verlaine, Karásek.
SYMBOLISMUS
- symbol je něco čím vyjadřujeme určitou věc, pocit nebo náladu. Tuto věc zastupuje např. srdce – symbol lásky.
- Symboly jsou buď úplně jasné nebo né tak nápadné př.pobřežní oheň – naděje , nebo vycházejí z vnitřních představ básník a potom mohou být na hranici srozumitelnosti.
DEKADENCE
- není to jenom umělecký směr je to i způsob života, který se rozšířil mezi mladými umělci na přelomu století.
- Je to pocit marnosti, pocit beznaděje kdy člověk smysl života už nehledá a svůj vlastní život utápí ve smutku
- Do popředí se dostává alkohol, nemorální vztahy, život mezi spodinou společnosti, ale při tom se cítí nadřazeni běžnému člověku, který dodržuje morální pravidla, která oni považují za falešná.
- Cítí se být upřímní protože žijí tak jak chtějí a svým chováním většinou provokují. Zdůrazňují ošklivé stránky života, aby ukázali, že to k životu patří.
Moderní básnické směry na přelomu 19 a 20 století ve světové i české literatuře 2/8
PROKLETÍ BÁSNÍCI - FRANCIE
Je skupina mladých francouzských básníků, kteří žili tak že svůj život považovali za prokletí a navíc je společnost odsuzovala. Ve své poezii chtěli vyjádřit to co cítí bez ohledu budou–li oblíbeni.
CHARLES BAUDELAIRE /Čárls Bodler (1821-1867)
- Nepatřil přímo k prokletým básníků, byl starší a oni se hlásili k němu jako ke svému otci.
- Byl 1., který žil zhýralým životem (alkohol, skandály, drogy)
- Snažil se provokovat – takže byl obžalován pro veřejné pohoršování
- Neuznával manželství a propagoval volné vztahy
- Byl 1., který propagoval, že do poezie nepatří jenom krásné věci, naopak patří tam i věci ošklivé až hnusné.
Květy zla
Sbírka, obsahuje básně, které přímo programově odmítají dříve posvátné věci jako láska a schválně popisuje jevy ošklivé až nechutní, hrubé, urážející (např. Mrcha/mršina)
báseň ZDECHLINA - společnost šokována výběrem tématu
- velký kontrast v úvodu : krásná žena, letní ráno a zdechlina
-posíleno obrazem odpudivého detailu
- koloběh života - i krásná žena bude jednou zdechlina
PAUL VERLAINE /Pól Verlén (1844-1896)
- pocházel z dobré rodiny a pracoval na radnici (měl právnické vzdělání
- byl největší teoretik moderní poezie, on vymyslel název PROKLETÍ BÁSNÍCI
- jeho téměř spořádaný život narušilo přátelství s ARTHUREM RIMBAUDEM, jejich vztah překročil míru přátelství, byl skandální a v tehdejší době i trestný, jejich vztah byl divoký mezi láskou a nenávisti a skončil ve vězení
- jeho poezie není tak nepříjemná jako Baudelairova jenom místy zde proniká pocit že života nebo oslav divokého života.
- Jeho hlavní požadavek na dobrou báseň byla hudebnost verše, zpěvnost.
Saturnské básně
Povětšinou písně lyrické blízké impresionismu
Galantní slavnost
Oslava života a lásky
Romance beze slov
Lyrická poezie s tesknými pocity ukazuje lidské ztráty citové i osobní
Moudrost
Napsal ve vězení již po rozchodu s Rimbaudem. Obrací se zde k výře a hledá opuštění za svůj předchozí život.
ARTHUR RIMBAUDEM /Artur Rimbó (1854-1891)
- * na malém městě v rodině kde převládala přísnost nad láskou
- již v dětství bylo poznat jeho literární talent pomohl mu učitel, který ho přivedl k poezii
- v 16 poprvé utekl do Paříže, ale musel se vrátit. V 18 utekl definitivně a přidružil se ke skupině básníků.
- Vedl divoký život, rozvrátil Verlainovy rodinu.
- Po 4 letech opustil Paříž, přestal psát poezii a živil se způsobme nepříliš váženým (pašování zbraní do Afriky)
Jeho poezie je citlivá, jemná, vnímavá má bohatou básnickou mluvu.
Je skupina mladých francouzských básníků, kteří žili tak že svůj život považovali za prokletí a navíc je společnost odsuzovala. Ve své poezii chtěli vyjádřit to co cítí bez ohledu budou–li oblíbeni.
CHARLES BAUDELAIRE /Čárls Bodler (1821-1867)
- Nepatřil přímo k prokletým básníků, byl starší a oni se hlásili k němu jako ke svému otci.
- Byl 1., který žil zhýralým životem (alkohol, skandály, drogy)
- Snažil se provokovat – takže byl obžalován pro veřejné pohoršování
- Neuznával manželství a propagoval volné vztahy
- Byl 1., který propagoval, že do poezie nepatří jenom krásné věci, naopak patří tam i věci ošklivé až hnusné.
Květy zla
Sbírka, obsahuje básně, které přímo programově odmítají dříve posvátné věci jako láska a schválně popisuje jevy ošklivé až nechutní, hrubé, urážející (např. Mrcha/mršina)
báseň ZDECHLINA - společnost šokována výběrem tématu
- velký kontrast v úvodu : krásná žena, letní ráno a zdechlina
-posíleno obrazem odpudivého detailu
- koloběh života - i krásná žena bude jednou zdechlina
PAUL VERLAINE /Pól Verlén (1844-1896)
- pocházel z dobré rodiny a pracoval na radnici (měl právnické vzdělání
- byl největší teoretik moderní poezie, on vymyslel název PROKLETÍ BÁSNÍCI
- jeho téměř spořádaný život narušilo přátelství s ARTHUREM RIMBAUDEM, jejich vztah překročil míru přátelství, byl skandální a v tehdejší době i trestný, jejich vztah byl divoký mezi láskou a nenávisti a skončil ve vězení
- jeho poezie není tak nepříjemná jako Baudelairova jenom místy zde proniká pocit že života nebo oslav divokého života.
- Jeho hlavní požadavek na dobrou báseň byla hudebnost verše, zpěvnost.
Saturnské básně
Povětšinou písně lyrické blízké impresionismu
Galantní slavnost
Oslava života a lásky
Romance beze slov
Lyrická poezie s tesknými pocity ukazuje lidské ztráty citové i osobní
Moudrost
Napsal ve vězení již po rozchodu s Rimbaudem. Obrací se zde k výře a hledá opuštění za svůj předchozí život.
ARTHUR RIMBAUDEM /Artur Rimbó (1854-1891)
- * na malém městě v rodině kde převládala přísnost nad láskou
- již v dětství bylo poznat jeho literární talent pomohl mu učitel, který ho přivedl k poezii
- v 16 poprvé utekl do Paříže, ale musel se vrátit. V 18 utekl definitivně a přidružil se ke skupině básníků.
- Vedl divoký život, rozvrátil Verlainovy rodinu.
- Po 4 letech opustil Paříž, přestal psát poezii a živil se způsobme nepříliš váženým (pašování zbraní do Afriky)
Jeho poezie je citlivá, jemná, vnímavá má bohatou básnickou mluvu.
Moderní básnické směry na přelomu 19 a 20 století ve světové i české literatuře 3/8
Iluminace
Vydal mu je Verlen, jsou to v podstatě básně v próze, které zachycují určité momenty z lidského života
Básně
Byly vydány většinou až po jeho odchodu z Paříže. Jsou to verše impresionistické zachycující básníkovy nálady a pocity. Objevují se zde i verše se sociální tématikou
Opilý koráb
Rozsáhlá báseň v niž básník zachytil lidskou cestu životem jako cestu lodě, která proplouvá mořem, zažívá klid i bouře. Stylizováno jako výpověď korábu, který vypluje na moře a jeho posádka zmizí a on je volný. Ze samé volnosti zatouží po domovině
VYJEVENÉ DĚTI - obraz hladových dětí před pekárnou
SAMOHLÁSKY - konkrétně JEMU symbolizující nějaký zážitek, představy
MÉ BOHÉMSTVÍ - nevábně vypadající bohém, kterému svět umožňuje básnictví
VEČERNÍ MODLIBA
SPÁČ ÚVALU - symbol odhalen až v posledním verši, obraz spícího člověka ukazuje až na konci, že se jedná o mrtvého vojáka
Anglie
OSKAR WILDE (1854-1900)
- anglický autor, který je typický představitel dekadence
- pohyboval se ve vyšší společnosti, ale snažil se i tam provokovat výstředním oblíkáním a chováním.
Psal povídky většinou v nichž ukazuje rozdíl mezi tím jak lidé žijí a tím jak by žít měli.
Začínal pohádkami Šťastný princ a jiné pohádky
Wildovy pohádky jsou jinotajné, plné fantasie, působivé, trochu i symbolické. Plné vnitřní bolesti, častým tématem láska - povětšinou nešťastná -> utrpení, oběti, nepochopení. Mluvící zvířata i rostliny.
Slavík a růže
Představa že pro lásku by se mělo i umřít je v protikladu k lidskému páru, který všechny vztahy bere jen povrchně.
Obraz Doriana Graye
Román, který přináší základní myšlenku dekadence, že je třeba si užívat života ať t o stojí co to stojí.
- mladý krásný muž se chová naprosto nemorálně a jeho činy se projevují na jeho portrétu tak, že postupně je na obraze vyžilý stařec. Zatím co on sám zůstává mladý, když se s děšen vrhne na obraz s nožem sám padá mrtví jako stařec a na obraze je krásný mladík.
hra: Jak je důležité míti Filipa
Děj této hry se točí okolo nedorozumění způsobené dvěmi přáteli, kteří si vymyslí fiktivní postavy. Poté se za ně v různých situacích vydávají. Celý děj se stále více zamotává, až dojde na konci hry k rozuzlení, vše je vysvětleno a hra šťastně končí.
USA
Walt Whitman
- STÉBLA TRÁVY - zakladatel volného verše v poezii
Německo
Rainer Maria Rilke
(1875 - 1926)
Německý básník, prozaik a dramatik pocházející z Prahy, odkud po studiích v roce 1896 odešel. impresionistických básní a lyrických próz přešel k meditativním hymnům, od dekadentního stylu k moderní poezii. Obracel se k metafyzickým problémům lidského života, lásky, utrpení a smrti. Stranil se veřejného života a básnickou tvorbu pokládal za své životní
Vydal mu je Verlen, jsou to v podstatě básně v próze, které zachycují určité momenty z lidského života
Básně
Byly vydány většinou až po jeho odchodu z Paříže. Jsou to verše impresionistické zachycující básníkovy nálady a pocity. Objevují se zde i verše se sociální tématikou
Opilý koráb
Rozsáhlá báseň v niž básník zachytil lidskou cestu životem jako cestu lodě, která proplouvá mořem, zažívá klid i bouře. Stylizováno jako výpověď korábu, který vypluje na moře a jeho posádka zmizí a on je volný. Ze samé volnosti zatouží po domovině
VYJEVENÉ DĚTI - obraz hladových dětí před pekárnou
SAMOHLÁSKY - konkrétně JEMU symbolizující nějaký zážitek, představy
MÉ BOHÉMSTVÍ - nevábně vypadající bohém, kterému svět umožňuje básnictví
VEČERNÍ MODLIBA
SPÁČ ÚVALU - symbol odhalen až v posledním verši, obraz spícího člověka ukazuje až na konci, že se jedná o mrtvého vojáka
Anglie
OSKAR WILDE (1854-1900)
- anglický autor, který je typický představitel dekadence
- pohyboval se ve vyšší společnosti, ale snažil se i tam provokovat výstředním oblíkáním a chováním.
Psal povídky většinou v nichž ukazuje rozdíl mezi tím jak lidé žijí a tím jak by žít měli.
Začínal pohádkami Šťastný princ a jiné pohádky
Wildovy pohádky jsou jinotajné, plné fantasie, působivé, trochu i symbolické. Plné vnitřní bolesti, častým tématem láska - povětšinou nešťastná -> utrpení, oběti, nepochopení. Mluvící zvířata i rostliny.
Slavík a růže
Představa že pro lásku by se mělo i umřít je v protikladu k lidskému páru, který všechny vztahy bere jen povrchně.
Obraz Doriana Graye
Román, který přináší základní myšlenku dekadence, že je třeba si užívat života ať t o stojí co to stojí.
- mladý krásný muž se chová naprosto nemorálně a jeho činy se projevují na jeho portrétu tak, že postupně je na obraze vyžilý stařec. Zatím co on sám zůstává mladý, když se s děšen vrhne na obraz s nožem sám padá mrtví jako stařec a na obraze je krásný mladík.
hra: Jak je důležité míti Filipa
Děj této hry se točí okolo nedorozumění způsobené dvěmi přáteli, kteří si vymyslí fiktivní postavy. Poté se za ně v různých situacích vydávají. Celý děj se stále více zamotává, až dojde na konci hry k rozuzlení, vše je vysvětleno a hra šťastně končí.
USA
Walt Whitman
- STÉBLA TRÁVY - zakladatel volného verše v poezii
Německo
Rainer Maria Rilke
(1875 - 1926)
Německý básník, prozaik a dramatik pocházející z Prahy, odkud po studiích v roce 1896 odešel. impresionistických básní a lyrických próz přešel k meditativním hymnům, od dekadentního stylu k moderní poezii. Obracel se k metafyzickým problémům lidského života, lásky, utrpení a smrti. Stranil se veřejného života a básnickou tvorbu pokládal za své životní
Moderní básnické směry na přelomu 19 a 20 století ve světové i české literatuře 4/8
poslání. Vyslovil neklid moderního člověka, hledal Boha a na problematiku smrti pohlížel jako na součást života - stal se tak předchůdcem existencialismu.
Kniha hodinek, 1905
Sonety Orfeovi/Orfeovy sonety, 1923
ČESKÁ MODERNA
GENERACE 90.LET
Skupina umělců:
- Vilém Mrštík
- Josef Svatopluk Machar (politik, Masaryk)
- Antonín Sova (impresionismus)
- Otokar Březina (symbolismus a náboženství)
- Karel Hlaváček (symbolismus a dekadence)
- Josef Karel Šlejhar
- F.X.Šalda (kritik a teoretik)
Vydali Manifest české moderny v němž vyjádřili své názory na politiku a umění. V politice chtěli, aby se konečně skutečně začalo pracovat pro budoucnost českého národa – samostatnost, místo,,vlastenčení“
Česká moderna je skupina literární generace 90. let, která v roce 1895 vydala Manifest české moderny, v němž nastolila požadavek politické, kulturní a sociální emancipace české národní společnosti. Odmítali politiku mladočechů a přikláněli se k tzv. realistům. Představitelé zároveň reagovali na konzervativní a umělecky neproduktivní tvorbu lumírovců a ruchovců a nastolili otázku svobodx jednotlivce v moderní společnosti
- odpoutává se od tradičních látek, přejímá podněty i z cizích látek :secese, dekadence
- 3 HLAVNÍ PROUDY : skupina autorů kolem Moderní Revue - 1894
česká moderna
katolická moderna
• MODERNÍ REVUE : směřovala k dekadenci
- Představitelé : Jiří Karásek ze Lvovic, Arnošt Procházka, Karel Hlaváček (dílo Pozdě k ránu - počáteční opakování - anafora)
- věnovali se také politice a veřejnému životu, v literatuře se věnuje překladatelské a vydavatelské činnosti
V umění žádali, aby každý umělec tvořil ze svého nitra, byl naprosto svobodný a nepřizpůsoboval se žádným vzorům. (proti Vrchlickému)
Toto uskupení se vzápětí rozpadlo a každý šel svou cestou.
JOSEF SVATOPLUK MACHAR (1864-1942)
Po gymnáziu nastoupil do armády, chtěl v ní zůstat, ale dostal v bance ve Vídni lepší nabídku. Spolupracoval s Masarykem a po vzniku ČSR se stal generálním inspektorem armády. Později odešel z veřejného života a přiklonil se ke krajní pravici.
Tipem poezie se přihlásil k Nerudovi, protože odmítal vzletné básnické obrazy, používal hovorovou mluvu, jednoduchý rým a nehleděl na to , aby okouzlil.
Confiteor (I-III) vyznání
- jsou to básně, které vyjadřují vnitřní pocity autora, zahrnují od intimní lyriky až po verše s politickou tématikou.
Tristium vindobona (smutek ve Vídni – žalozpěvy z Vídně)
- kritické a ironické básně na motivy naší politiky ve Vídni
Zde by měly kvést růže
- básně zachycují rozčarování z poměrů v ČSR, jsou spíše pesimistické a ukazují na českou povahu a její vady.
Kniha hodinek, 1905
Sonety Orfeovi/Orfeovy sonety, 1923
ČESKÁ MODERNA
GENERACE 90.LET
Skupina umělců:
- Vilém Mrštík
- Josef Svatopluk Machar (politik, Masaryk)
- Antonín Sova (impresionismus)
- Otokar Březina (symbolismus a náboženství)
- Karel Hlaváček (symbolismus a dekadence)
- Josef Karel Šlejhar
- F.X.Šalda (kritik a teoretik)
Vydali Manifest české moderny v němž vyjádřili své názory na politiku a umění. V politice chtěli, aby se konečně skutečně začalo pracovat pro budoucnost českého národa – samostatnost, místo,,vlastenčení“
Česká moderna je skupina literární generace 90. let, která v roce 1895 vydala Manifest české moderny, v němž nastolila požadavek politické, kulturní a sociální emancipace české národní společnosti. Odmítali politiku mladočechů a přikláněli se k tzv. realistům. Představitelé zároveň reagovali na konzervativní a umělecky neproduktivní tvorbu lumírovců a ruchovců a nastolili otázku svobodx jednotlivce v moderní společnosti
- odpoutává se od tradičních látek, přejímá podněty i z cizích látek :secese, dekadence
- 3 HLAVNÍ PROUDY : skupina autorů kolem Moderní Revue - 1894
česká moderna
katolická moderna
• MODERNÍ REVUE : směřovala k dekadenci
- Představitelé : Jiří Karásek ze Lvovic, Arnošt Procházka, Karel Hlaváček (dílo Pozdě k ránu - počáteční opakování - anafora)
- věnovali se také politice a veřejnému životu, v literatuře se věnuje překladatelské a vydavatelské činnosti
V umění žádali, aby každý umělec tvořil ze svého nitra, byl naprosto svobodný a nepřizpůsoboval se žádným vzorům. (proti Vrchlickému)
Toto uskupení se vzápětí rozpadlo a každý šel svou cestou.
JOSEF SVATOPLUK MACHAR (1864-1942)
Po gymnáziu nastoupil do armády, chtěl v ní zůstat, ale dostal v bance ve Vídni lepší nabídku. Spolupracoval s Masarykem a po vzniku ČSR se stal generálním inspektorem armády. Později odešel z veřejného života a přiklonil se ke krajní pravici.
Tipem poezie se přihlásil k Nerudovi, protože odmítal vzletné básnické obrazy, používal hovorovou mluvu, jednoduchý rým a nehleděl na to , aby okouzlil.
Confiteor (I-III) vyznání
- jsou to básně, které vyjadřují vnitřní pocity autora, zahrnují od intimní lyriky až po verše s politickou tématikou.
Tristium vindobona (smutek ve Vídni – žalozpěvy z Vídně)
- kritické a ironické básně na motivy naší politiky ve Vídni
Zde by měly kvést růže
- básně zachycují rozčarování z poměrů v ČSR, jsou spíše pesimistické a ukazují na českou povahu a její vady.
Moderní básnické směry na přelomu 19 a 20 století ve světové i české literatuře 5/8
ANTONÍN SOVA (1864-1928)
- * v Pacově
- otec učitel a regenschory (hrál v kostele na harvany)
- nedostudoval práva (z finančních důvodů)
- a na doporučení Vrchlického našel místo při práci na Ottově naučném slovníku
- později pracoval v knihovně a zasloužil se o její zkvalitnění (ředitel)
- ke konci života byl těžce nemocný, odkázaný na invalidní křeslo.
Je to typický lyrik z velké části impresionista. Jeho poezie si pohybuje od přírodní lyriky přes milostnou až po sociální. Jeho poezie je spíše melancholická a odráží náladu jihočeské krajiny, která mu byla nejbližší.
Květy intimních nálad (sbírka)
Z mého kraje (sbírka)
= k oboum – lyrická poezie přinášející spíše melancholickou notu, má bohatou básnickou obrazotvornost. Vrací se i k motivům lásky, která mu způsobila mnohé bolesti.
OTOKAR BŘEZINA /Václav Jebavý (1868-1929)
- * v Počátkách na českomoravské vysočině, kde vlastně prožil na několika místech celý svůj život v ústraní samotářsky.
- Věnoval se četbě a studiu jazyku
- Studoval hlavně filozofii od antiky přes indickou filozofii až po součastné subjektivisty
- Přezpíval do časopisů básněmi i filozofickými statěmi
- Dostal čestný doktorát Karlovy Univerzity
- Odmítl profesuru na filozofické fakultě v Brně a žil nedále jako učitel na malé vsi
- Měl přítelkyni, které psal dopisy v nichž sděloval svá vnitřní duševní tápání, pocity i nálady.
Tajemné dálky
Je to první sbírka a objevují se v ní pocity osamělosti, pocity chudoby, má pesimistické ladění
Svítání na západě
Básník dospěl k poznání, že bolest a utrpení jsou součástí života a jejich překonání nás vede k hlubšímu pochopení smyslu života.
Větry od pólů
Odklání se od osobních problémů a všímá si problému celého lidstva
Stavitelé chrámu
V této sbírce poprvé oslavil celé lidstvo, které se polí na zvyšování úrovně vědomostí kultury atd. dopředu nás neposunují jenom osobnosti, ale každý z nás.
Ruce
Poprvé si uvědomuje, že nejenom duševní činnost, ale i materiální posouvá člověka víš.
Dekadence
KAREL HLAVÁČEK (1874-1898)
- * v Praze, dělnická rodina
- studoval francouzštinu
- živil se jako výtvarník a výtvarný kritik (teoretik)
- byl vášnivý sokol
- zemřel na tuberkulózu
- * v Pacově
- otec učitel a regenschory (hrál v kostele na harvany)
- nedostudoval práva (z finančních důvodů)
- a na doporučení Vrchlického našel místo při práci na Ottově naučném slovníku
- později pracoval v knihovně a zasloužil se o její zkvalitnění (ředitel)
- ke konci života byl těžce nemocný, odkázaný na invalidní křeslo.
Je to typický lyrik z velké části impresionista. Jeho poezie si pohybuje od přírodní lyriky přes milostnou až po sociální. Jeho poezie je spíše melancholická a odráží náladu jihočeské krajiny, která mu byla nejbližší.
Květy intimních nálad (sbírka)
Z mého kraje (sbírka)
= k oboum – lyrická poezie přinášející spíše melancholickou notu, má bohatou básnickou obrazotvornost. Vrací se i k motivům lásky, která mu způsobila mnohé bolesti.
OTOKAR BŘEZINA /Václav Jebavý (1868-1929)
- * v Počátkách na českomoravské vysočině, kde vlastně prožil na několika místech celý svůj život v ústraní samotářsky.
- Věnoval se četbě a studiu jazyku
- Studoval hlavně filozofii od antiky přes indickou filozofii až po součastné subjektivisty
- Přezpíval do časopisů básněmi i filozofickými statěmi
- Dostal čestný doktorát Karlovy Univerzity
- Odmítl profesuru na filozofické fakultě v Brně a žil nedále jako učitel na malé vsi
- Měl přítelkyni, které psal dopisy v nichž sděloval svá vnitřní duševní tápání, pocity i nálady.
Tajemné dálky
Je to první sbírka a objevují se v ní pocity osamělosti, pocity chudoby, má pesimistické ladění
Svítání na západě
Básník dospěl k poznání, že bolest a utrpení jsou součástí života a jejich překonání nás vede k hlubšímu pochopení smyslu života.
Větry od pólů
Odklání se od osobních problémů a všímá si problému celého lidstva
Stavitelé chrámu
V této sbírce poprvé oslavil celé lidstvo, které se polí na zvyšování úrovně vědomostí kultury atd. dopředu nás neposunují jenom osobnosti, ale každý z nás.
Ruce
Poprvé si uvědomuje, že nejenom duševní činnost, ale i materiální posouvá člověka víš.
Dekadence
KAREL HLAVÁČEK (1874-1898)
- * v Praze, dělnická rodina
- studoval francouzštinu
- živil se jako výtvarník a výtvarný kritik (teoretik)
- byl vášnivý sokol
- zemřel na tuberkulózu
Moderní básnické směry na přelomu 19 a 20 století ve světové i české literatuře 6/8
Je nejvýraznější představitel dekadence a symbolismu (i v malbě)
Sokolské sonety (sbírka)
Většinou radostné občas vlastenecky zaměřené verše, ale objevují se zde impresionisticky laděné krajiny a občas první pocity smutku.
Pozdě k ránu (sbírka)
Symbolistická poezie, ztrácejí se v ní reálné obrysy a básník se obrací do svého nitra. Nálady smutku a beznaděje převládají.
Mstivá kantilena (sbírka)
Je cyklus básní v nichž vyjádřil svůj pocit odporu ke společnosti v nichž je nucený žít. Zdůrazňuje myšlenku, že ani příkon ke zlu a ošklivosti ni nenapraví.
Jiří Karásek ze Lvovic
založil spolu s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, kolem nějž se shromáždila velká část nastupující básnické generace pozdějších velikánů české literatury, jakými byli Otokar Březina, S. K. Neumann, Karel Hlaváček, Viktor Dyk, či Antonín Sova
Redaktorsky se dále podílel na Okultní a spiritistické revui, Novém hlasu, nebo Českém bibliofilu.
Pro vývoj dekadence byly zásadní především jeho básnické sbírky z devadesátých let – Zazděná okna, Sodoma, Kniha aristokratická a Sexus necans, v nichž se mu podařilo zachytit ideje stylu jako zřejmě nikomu před ním, ani po něm.
Protispolečenští buřiči
Vycházeli z obdobných postupů jako dekadenti, ale byli více revoluční a razantnější
• staví se proti všemu starému
• bouří se proti autoritám - proti státní moci, církvi, manželství, proti rodičům…
• opovrhují společností, maloměšťáckým způsobem života i tradiční vírou (často se uchylovali k satanismu)
• pro všechny je příznačné, že se v mládí vybouřili a ve zralém věku (až na výjimky) zklidnili, zakotvili v pozitivních hodnotách (domov, národ…)
VIKTOR DYK
- studoval v Praze, jedním z jeho učitelů i Jirásek
- za první světové války zatčen pro velezradu a vězněn
- po válce určitý čas působí jako poslanec, ale především jako angažovaný novinář; zastává pravicové názory, mluvčím radikálního českého nacionalismu
- do literatury vstupuje co dekadent
- v blízkém kontaktu s Moderní revue, i zde publikuje svá díla
- Dykova společenská lyrika místy připomíná Macharovu tvorbu, obrovské množství ironie (věnováno zejména starší generaci, poté i maloměšťákům)
A porta inferi (Odvrat pekel) a Marnosti, Síla života
Satiry a sarkasmy a Pohádky z naší vesnice (název si vypůjčil od Hálka). Brzy si vytvořil osobitou básnickou formu - plnou ironie, úseč. vyjadřování, jazyk blízký hovorovému. Toto se odráží se v těchto sbírkách. V nich ironicky odsuzuje bezpáteřnost měšťáků. Ostře útočí na ty, kteří si stěžují na malost českých poměrů a shlížejí se v Západu.
Lehké a těžké kroky, A nebo, Okno, Poslední rok – tetralogie - umělecky nejvýše postavená díla z válečných let. Vyzývá zde k odvaze obětem i činům. Vrcholem sbírky Okno je báseň Země mluví. Devátá vlna
Epika: Milá sedmi loupežníků - balada o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě. Dívka chce uniknout před nudou do světa smyslného vyžití. Je milenkou 7 loupežníků. Jednou potkává mladého cizince a zamiluje se. Loupežníci ho ze žárlivosti zabíjí. Ona je pak postupně zrazuje a přivádí na šibenici. Děj není vypravován autorem, ale rozhovory hrdinky vždy s jedním loupežníkem.Tím dává možnost poznat
Sokolské sonety (sbírka)
Většinou radostné občas vlastenecky zaměřené verše, ale objevují se zde impresionisticky laděné krajiny a občas první pocity smutku.
Pozdě k ránu (sbírka)
Symbolistická poezie, ztrácejí se v ní reálné obrysy a básník se obrací do svého nitra. Nálady smutku a beznaděje převládají.
Mstivá kantilena (sbírka)
Je cyklus básní v nichž vyjádřil svůj pocit odporu ke společnosti v nichž je nucený žít. Zdůrazňuje myšlenku, že ani příkon ke zlu a ošklivosti ni nenapraví.
Jiří Karásek ze Lvovic
založil spolu s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, kolem nějž se shromáždila velká část nastupující básnické generace pozdějších velikánů české literatury, jakými byli Otokar Březina, S. K. Neumann, Karel Hlaváček, Viktor Dyk, či Antonín Sova
Redaktorsky se dále podílel na Okultní a spiritistické revui, Novém hlasu, nebo Českém bibliofilu.
Pro vývoj dekadence byly zásadní především jeho básnické sbírky z devadesátých let – Zazděná okna, Sodoma, Kniha aristokratická a Sexus necans, v nichž se mu podařilo zachytit ideje stylu jako zřejmě nikomu před ním, ani po něm.
Protispolečenští buřiči
Vycházeli z obdobných postupů jako dekadenti, ale byli více revoluční a razantnější
• staví se proti všemu starému
• bouří se proti autoritám - proti státní moci, církvi, manželství, proti rodičům…
• opovrhují společností, maloměšťáckým způsobem života i tradiční vírou (často se uchylovali k satanismu)
• pro všechny je příznačné, že se v mládí vybouřili a ve zralém věku (až na výjimky) zklidnili, zakotvili v pozitivních hodnotách (domov, národ…)
VIKTOR DYK
- studoval v Praze, jedním z jeho učitelů i Jirásek
- za první světové války zatčen pro velezradu a vězněn
- po válce určitý čas působí jako poslanec, ale především jako angažovaný novinář; zastává pravicové názory, mluvčím radikálního českého nacionalismu
- do literatury vstupuje co dekadent
- v blízkém kontaktu s Moderní revue, i zde publikuje svá díla
- Dykova společenská lyrika místy připomíná Macharovu tvorbu, obrovské množství ironie (věnováno zejména starší generaci, poté i maloměšťákům)
A porta inferi (Odvrat pekel) a Marnosti, Síla života
Satiry a sarkasmy a Pohádky z naší vesnice (název si vypůjčil od Hálka). Brzy si vytvořil osobitou básnickou formu - plnou ironie, úseč. vyjadřování, jazyk blízký hovorovému. Toto se odráží se v těchto sbírkách. V nich ironicky odsuzuje bezpáteřnost měšťáků. Ostře útočí na ty, kteří si stěžují na malost českých poměrů a shlížejí se v Západu.
Lehké a těžké kroky, A nebo, Okno, Poslední rok – tetralogie - umělecky nejvýše postavená díla z válečných let. Vyzývá zde k odvaze obětem i činům. Vrcholem sbírky Okno je báseň Země mluví. Devátá vlna
Epika: Milá sedmi loupežníků - balada o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě. Dívka chce uniknout před nudou do světa smyslného vyžití. Je milenkou 7 loupežníků. Jednou potkává mladého cizince a zamiluje se. Loupežníci ho ze žárlivosti zabíjí. Ona je pak postupně zrazuje a přivádí na šibenici. Děj není vypravován autorem, ale rozhovory hrdinky vždy s jedním loupežníkem.Tím dává možnost poznat
Moderní básnické směry na přelomu 19 a 20 století ve světové i české literatuře 7/8
nitro.
Krysař je vrchol jeho tvorby - novela. Vychází ze staré pověsti o krysaři z německého Hammelu, který, když nedostal ze svou službu od konšelů zaplaceno, pomstí se jim tím, že za zvuků své píšťalky vyvádí z města jejich děti a utopí je v moři. Děj je pozměněn - okouzlí lidi ve městě, vyvádí je a ti pak skáčou ze skály. Zachrání se jen prosťáček rybář Sepp Jörgen. Jako jediný se právě pro svou prostodušnost zachraňuje a vedle něho je zachráněno i nemluvně jako symbol nového života. Je to oslava toho, co popírá rozum (dítě rozum nemá, blázen ho už ztratil). Autorovo vyjádření odporu proti malosti.
Giuseppe Mooro a Zmoudření Dona Quijota. V obou dramatech jsou hrdiny snílkové zklamaní
KAREL TOMAN
- nemohl dlouho nikde zakotvit, neustále cestuje z Prahy do Paříže s pak zas z Paříže do Prahy, teprve krátce před smrtí se usadil v Praze
- jeho poesie plná hlubokých subjektivních prožitků
- v básních spojuje moderní poetické prvky s tradičními, tím dosahuje velké působivosti
- začíná jako dekadent, ale v jeho díle lze vystopovat i prvky buřičství
- motiv tuláctví se prolíná celou jeho tvorbou, zrovna tak jako smysl pro protiklad
Pohádky krve
- motivy bídy života, smrti i vzdoru, bdiv k síle, která si dovede s bídou života poradit ,revolta, protipóly , fascinují ho kolektivní splynutí
Torzo života
- melodické, vyzrálá poesie, začíná se obnovovat důvěra k životu
- objevuje se zde myšlenka na typ ženy, která hájí svobodu pro lásku navzdory konvencím
Melancholická pouť
- pocit společenského vyděděnce, ale i přesvědčení, že revolta je neplodná
- dostává se do konfliktu: revolta x vztah k domovu
Postupem času rovněž dochází zklidnění, další sbírky (Sluneční hodiny, Verše rodinné a jiné, Hlas ticha, Stoletý kalendář) už nemají buřičský charakte
FRÁŇA ŠRÁMEK
- velmi plodný a všestranný autor (básně, próza i drama)
- první jeho básnické sbírky v duchu anarchistických myšlenek
- založeným přesvědčený antimilitarista
Života bído, přece tě mám rád
- formálně jednoduché, hravé, lze najít i ironické prvky, cíleně lidová nenáročná podoba (jednoduchý někdy i hovorový jazyk) . vyjadřuje svoji touhu po štěstí . objevují se zde i prvky později módního vitalismu
- další díla zaměřená proti válce:
- Modrý rudý (vzpoura proti válce a vojenskému drilu)
- Splav (také protiválečné, ale s tím rozdílem, že v této sbírce se příroda a šťastný život stávají opěvovanými hodnotami)
nebo na citový život mladých:
- Stříbrný vítr (román)
- Léto (drama)
- Měsíc nad řekou (drama)
FRANTIŠEK GELLNER
- Básník, prozaik, malíř i karikaturista
- literární provokatér, jemuž nebylo nic svaté
- ironik, kritizující maloměšťácké mravy i své kolegy umělce
Krysař je vrchol jeho tvorby - novela. Vychází ze staré pověsti o krysaři z německého Hammelu, který, když nedostal ze svou službu od konšelů zaplaceno, pomstí se jim tím, že za zvuků své píšťalky vyvádí z města jejich děti a utopí je v moři. Děj je pozměněn - okouzlí lidi ve městě, vyvádí je a ti pak skáčou ze skály. Zachrání se jen prosťáček rybář Sepp Jörgen. Jako jediný se právě pro svou prostodušnost zachraňuje a vedle něho je zachráněno i nemluvně jako symbol nového života. Je to oslava toho, co popírá rozum (dítě rozum nemá, blázen ho už ztratil). Autorovo vyjádření odporu proti malosti.
Giuseppe Mooro a Zmoudření Dona Quijota. V obou dramatech jsou hrdiny snílkové zklamaní
KAREL TOMAN
- nemohl dlouho nikde zakotvit, neustále cestuje z Prahy do Paříže s pak zas z Paříže do Prahy, teprve krátce před smrtí se usadil v Praze
- jeho poesie plná hlubokých subjektivních prožitků
- v básních spojuje moderní poetické prvky s tradičními, tím dosahuje velké působivosti
- začíná jako dekadent, ale v jeho díle lze vystopovat i prvky buřičství
- motiv tuláctví se prolíná celou jeho tvorbou, zrovna tak jako smysl pro protiklad
Pohádky krve
- motivy bídy života, smrti i vzdoru, bdiv k síle, která si dovede s bídou života poradit ,revolta, protipóly , fascinují ho kolektivní splynutí
Torzo života
- melodické, vyzrálá poesie, začíná se obnovovat důvěra k životu
- objevuje se zde myšlenka na typ ženy, která hájí svobodu pro lásku navzdory konvencím
Melancholická pouť
- pocit společenského vyděděnce, ale i přesvědčení, že revolta je neplodná
- dostává se do konfliktu: revolta x vztah k domovu
Postupem času rovněž dochází zklidnění, další sbírky (Sluneční hodiny, Verše rodinné a jiné, Hlas ticha, Stoletý kalendář) už nemají buřičský charakte
FRÁŇA ŠRÁMEK
- velmi plodný a všestranný autor (básně, próza i drama)
- první jeho básnické sbírky v duchu anarchistických myšlenek
- založeným přesvědčený antimilitarista
Života bído, přece tě mám rád
- formálně jednoduché, hravé, lze najít i ironické prvky, cíleně lidová nenáročná podoba (jednoduchý někdy i hovorový jazyk) . vyjadřuje svoji touhu po štěstí . objevují se zde i prvky později módního vitalismu
- další díla zaměřená proti válce:
- Modrý rudý (vzpoura proti válce a vojenskému drilu)
- Splav (také protiválečné, ale s tím rozdílem, že v této sbírce se příroda a šťastný život stávají opěvovanými hodnotami)
nebo na citový život mladých:
- Stříbrný vítr (román)
- Léto (drama)
- Měsíc nad řekou (drama)
FRANTIŠEK GELLNER
- Básník, prozaik, malíř i karikaturista
- literární provokatér, jemuž nebylo nic svaté
- ironik, kritizující maloměšťácké mravy i své kolegy umělce
Moderní básnické směry na přelomu 19 a 20 století ve světové i české literatuře 8/8
- cynik, rád vyjadřuje zhnusení, opovržení nade vším, co může navozovat pocity smyslnosti - popisuje avantýry s pochybnými ženami, svým způsobem se tím i chlubí, do svého díla vkládá i neestetické výrazy
- lidmi považován za citově vyprahlého, zkaženého
- jeho konec záhadný, kdesi na frontě se ztratil
Po nás ať přijde potopa
- jeho první sbírka, kterou vydal v anarchistickém spolku
Radosti života
- obrazy nočních podniků a bujarých pitek líčených z pozice zhýralce, pošklebujícího se cynika:
Přetékající pohár
- kde se mění jeho postoje, náhlý výtrysk touhy mít někoho, kdo by ho opravdu miloval; své srdce přirovnává k přetékajícími poháru, velice seriózní báseň, propracovaná , takových básní je ale v jeho tvorbě poněkud málo
PETR BEZRUČ
- chybí politický anarchismus, k buřičům přiřazován více méně proto, že sem jednak patří časově a jednak tu jsou jisté úmysly bourat staré zvyklosti
- stal se mluvčím lidu žijícího pod Beskydami, hájil jeho práva a odsuzoval sociální křivdy
- Bezručova společenská lyrika namířena zejména proti Polákům a Němcům
- Ironie, sarkasmus
- psal pod pseudonymem (vl. jménem Vladimír Vašek) do časopisu Čas, ale nehlásil se ke svým básním
- ty později sebrány a vydány pod souhrným názvem
Slezské písně
- vyjadřují odpor a vzdor slezského lidu
- zároveň ale Bezruč vyčítá Slezanům, že sebou nechají takto vláčet
- převažují baladické skladby stroze podané - skutečné osoby převedeny do symbolů
- básník sám se představuje jako poutník procházející krajinou a komentující události
- odvolává se na antiku, využívá i slezského nářečí
Stanislav Kostka Neumann
- 1875 - 1947
- autor statí, fejetonista a básník
- revolucionář, ovlivněn anarchismem, dekadencí, symbolismem, civilismem, krit. realismem => proletářská poezie
- vyrostl na Žižkově, nedokončil obchodní akademii, vůdce studentské a dělnické Omladiny – zatčen, přechodná spolupráce s Moderní revuí - dekadence
- 1897- založil vlastní časopis Nový kult - teorie anarchistického hnutí
- spolutvůrce Almanachu na rok 1914
- přispíval články do Halo-novin, Tvorby, Rudého práva, a básněmi do Lidových novin
- poezie: Nemesis, Bonorum Custos, - vězeňská a milostná lyrika (inspirace - 1. žena Kamila)
- sbírky: Jsem apoštol nového žití, Apostrofy hrdé a vášnivé, Satanova sláva mezi námi, Sen o zástupu zoufajících, Knihy mládí a vzdoru (mladší období), Sonata horizontálního života,
Bezedný rok
Kniha lesů, vod a strání lyrika - příroda (Morava) a erotika (inspirace - 2. Manželka - Božena Hodačová)
Nové zpěvy tématika a prostředí města, práce, vynálezů a techniky
proletaristická poezie (často je důležitou postavou dělník): Rudé zpěvy, Láska, Srdce a mračna
- lidmi považován za citově vyprahlého, zkaženého
- jeho konec záhadný, kdesi na frontě se ztratil
Po nás ať přijde potopa
- jeho první sbírka, kterou vydal v anarchistickém spolku
Radosti života
- obrazy nočních podniků a bujarých pitek líčených z pozice zhýralce, pošklebujícího se cynika:
Přetékající pohár
- kde se mění jeho postoje, náhlý výtrysk touhy mít někoho, kdo by ho opravdu miloval; své srdce přirovnává k přetékajícími poháru, velice seriózní báseň, propracovaná , takových básní je ale v jeho tvorbě poněkud málo
PETR BEZRUČ
- chybí politický anarchismus, k buřičům přiřazován více méně proto, že sem jednak patří časově a jednak tu jsou jisté úmysly bourat staré zvyklosti
- stal se mluvčím lidu žijícího pod Beskydami, hájil jeho práva a odsuzoval sociální křivdy
- Bezručova společenská lyrika namířena zejména proti Polákům a Němcům
- Ironie, sarkasmus
- psal pod pseudonymem (vl. jménem Vladimír Vašek) do časopisu Čas, ale nehlásil se ke svým básním
- ty později sebrány a vydány pod souhrným názvem
Slezské písně
- vyjadřují odpor a vzdor slezského lidu
- zároveň ale Bezruč vyčítá Slezanům, že sebou nechají takto vláčet
- převažují baladické skladby stroze podané - skutečné osoby převedeny do symbolů
- básník sám se představuje jako poutník procházející krajinou a komentující události
- odvolává se na antiku, využívá i slezského nářečí
Stanislav Kostka Neumann
- 1875 - 1947
- autor statí, fejetonista a básník
- revolucionář, ovlivněn anarchismem, dekadencí, symbolismem, civilismem, krit. realismem => proletářská poezie
- vyrostl na Žižkově, nedokončil obchodní akademii, vůdce studentské a dělnické Omladiny – zatčen, přechodná spolupráce s Moderní revuí - dekadence
- 1897- založil vlastní časopis Nový kult - teorie anarchistického hnutí
- spolutvůrce Almanachu na rok 1914
- přispíval články do Halo-novin, Tvorby, Rudého práva, a básněmi do Lidových novin
- poezie: Nemesis, Bonorum Custos, - vězeňská a milostná lyrika (inspirace - 1. žena Kamila)
- sbírky: Jsem apoštol nového žití, Apostrofy hrdé a vášnivé, Satanova sláva mezi námi, Sen o zástupu zoufajících, Knihy mládí a vzdoru (mladší období), Sonata horizontálního života,
Bezedný rok
Kniha lesů, vod a strání lyrika - příroda (Morava) a erotika (inspirace - 2. Manželka - Božena Hodačová)
Nové zpěvy tématika a prostředí města, práce, vynálezů a techniky
proletaristická poezie (často je důležitou postavou dělník): Rudé zpěvy, Láska, Srdce a mračna
Světová literatura 1. pol. 20. stol - I.
Světová literatura 1. pol. 20. stol
Řadíme sem literaturu po 1. světové válce (po roce 1914).
1. světová válka velmi zasáhla do života lidí, způsobila společenský i duchovní otřes v celé Evropě.
Lidé reagovali rozporuplně – na jedné straně nihilismus (zdálo s jim, že nic nemá smysl), na druhé straně hledají smysl. → tyto rozporuplné pocity vyjadřovali autoři ve svých dílech.
Literatura zaujímala 3 druhy postojů:
1. Autoři líčili válku jako nesmyslnost a zběsilost, lící ji jako krizi lidstva, ve které se ničí hodnoty lidské i hmotné
2. Válečný realismus – zachycuje válku jako sled faktů a chce ji pouze popsat (tito autoři byli většinou na frontě)
3. Válka je chápána jako zásobárna fyzické a duchovní energie (němečtí nacionalisté)
Moderní umělecké směry v literatuře
-nové a originální pohledy na skutečnost, nové formy
-více experimentů
-nové úhly pohledu na svět, je vnímán intenzivněji
-nové umělecké směry
DADAISMUS
(dada - dětské pojmenování pro koníčka ve francouzštině)
-intelektuální protest proti všem dosavadním konvencím
-kabaret Voltaire (literární klub-založili ho emigranti) - 1916 - Švýcarsko
-protest proti válce, zločinu, honbě za majetkem
-dadaistický manifest: náhoda, znevažování dosud platných estetických hodnot a norem, využívání nelogických souvislosí a nesmyslu, mystifikace, odpor proti civilizaci, která zabíjí umění
-dadaisté poprvé objevili tzv. automatické texty => surrealismus, dadaisté ale nepracovali s podvědomím!!!
-rumunský básník Tristan Tzara - Kalendářní biograf abstraktního srdce
Vřískám/Vřískám/Vřískám/Vřískám/Vřískám/Vřískám/Vřískám/Vřískám/Vřískám/
Vřískám/a přece jsem si stále sympatický
SYMBOLISMUS
- symbol je něco čím vyjadřujeme určitou věc, pocit nebo náladu. Tuto věc zastupuje např. srdce – symbol lásky.
- Symboly jsou buď úplně jasné nebo né tak nápadné př.pobřežní oheň – naděje , nebo vycházejí z vnitřních představ básník a potom mohou být na hranici srozumitelnosti.
EXPRESIONISMUS
-vznik v Německu
-citové stavy a projevy lidské psychiky - pesimismus a katastrofa (vliv 1. světové války), strach, nejistota, zoufalství
-používání citově zabarvených slov, nadsázky
-malíři Edvard Munch (Výkřik), Henri Matisse
Řadíme sem literaturu po 1. světové válce (po roce 1914).
1. světová válka velmi zasáhla do života lidí, způsobila společenský i duchovní otřes v celé Evropě.
Lidé reagovali rozporuplně – na jedné straně nihilismus (zdálo s jim, že nic nemá smysl), na druhé straně hledají smysl. → tyto rozporuplné pocity vyjadřovali autoři ve svých dílech.
Literatura zaujímala 3 druhy postojů:
1. Autoři líčili válku jako nesmyslnost a zběsilost, lící ji jako krizi lidstva, ve které se ničí hodnoty lidské i hmotné
2. Válečný realismus – zachycuje válku jako sled faktů a chce ji pouze popsat (tito autoři byli většinou na frontě)
3. Válka je chápána jako zásobárna fyzické a duchovní energie (němečtí nacionalisté)
Moderní umělecké směry v literatuře
-nové a originální pohledy na skutečnost, nové formy
-více experimentů
-nové úhly pohledu na svět, je vnímán intenzivněji
-nové umělecké směry
DADAISMUS
(dada - dětské pojmenování pro koníčka ve francouzštině)
-intelektuální protest proti všem dosavadním konvencím
-kabaret Voltaire (literární klub-založili ho emigranti) - 1916 - Švýcarsko
-protest proti válce, zločinu, honbě za majetkem
-dadaistický manifest: náhoda, znevažování dosud platných estetických hodnot a norem, využívání nelogických souvislosí a nesmyslu, mystifikace, odpor proti civilizaci, která zabíjí umění
-dadaisté poprvé objevili tzv. automatické texty => surrealismus, dadaisté ale nepracovali s podvědomím!!!
-rumunský básník Tristan Tzara - Kalendářní biograf abstraktního srdce
Vřískám/Vřískám/Vřískám/Vřískám/Vřískám/Vřískám/Vřískám/Vřískám/Vřískám/
Vřískám/a přece jsem si stále sympatický
SYMBOLISMUS
- symbol je něco čím vyjadřujeme určitou věc, pocit nebo náladu. Tuto věc zastupuje např. srdce – symbol lásky.
- Symboly jsou buď úplně jasné nebo né tak nápadné př.pobřežní oheň – naděje , nebo vycházejí z vnitřních představ básník a potom mohou být na hranici srozumitelnosti.
EXPRESIONISMUS
-vznik v Německu
-citové stavy a projevy lidské psychiky - pesimismus a katastrofa (vliv 1. světové války), strach, nejistota, zoufalství
-používání citově zabarvených slov, nadsázky
-malíři Edvard Munch (Výkřik), Henri Matisse
Světová literatura 1. pol. 20. stol - II.
KUBISMUS
-způsob, jak do dvojrozměrného obrazu zachytit trojrozměrnost věcí
-vznik: kolem 1907
-malíři: Pablo Picasso, Georges Braque
Literární kubismus
-jazyková realita se rozloží na základní prvky a vytvoří se nová básnická skutečnost
-básník Jean Cocteau
FUTURISMUS
-1909 - Filippo Marinetti (Ital) - napsal Manifest futurismu
-vyznává odpor k tradici, stroj: nejdokonalejší věc na světě
-připojil se k italskému fašismu
-Manifest: zavržení předchůdců, distancování se od předešlých uměleckých tendencí, hledání nového výrazu pro pohyb, propagace světa techniky, rychlosti, anarchismu, destrukce, likvidace harmonie a konvencí
SURREALISMUS
-vznik ve 20. letech ve Francii
-tvůrci: André Breton, Louis Aragon, Paul Eluard
-ovlivnění filozofií Friedrich Nietzscheho, psychoanalýzou Sigmunda Freuda (Výklad snů, Úvod do psychoanalýzy) - nevědomé duševní procesy=určující faktor v psychické činnosti, lidské jednání je determinováno nevědomím, rozdělení nevědomí na id, ego a superego
-velkou roli hrály sexuální momenty v životě, které ovlivňují lidské chování
-inspirace ve snech, halucinacích, deliriích, hypnózách...
-základní rysy surrealistického textu: plynulý tok motivů vycházejících z nevědomí, fantazie není bržděna logickým myšlením, vymýcen předběžný plán, potírána veškerá pravidla verše (rým, rytmus), hlavními atributy jsou spontánnost, obrazotvornost, vzrušivost, nepravděpodobnost, spojení skutečností, které nemají nic společného, do obrazu
Kubofuturismus
-v Apollinairově díle prolínání obou směrů
-polytematický svět => kubismus v malířství
Obohacení jazyka o hovorová slova , vulgarismy, novotvary– Rusko, Mjakovkij
Francie
Guillaume APOLLINAIRE
-propagátor moderních uměleckých tendencí (kubismus, futurismus)
-psal odborné eseje, poezii, prózu, dramata
-"rozbíjení" tradičních forem
-vystihl podstatu moderních směrů a proudů v umění
-vznik nové skutečnosti nezávislé na okolí
-mnohotematičnost
-využívá principu asociace, fantazie, hra se slovy, větami
Alkoholy (-> Pásmo), Kaligramy (obsah básně vyjádřen graficky), Zahnívající čaroděj, Pražský chodec
drama: Prsy Tiresiovy
Pásmo
-apollinairovské pásmo = volný proud pocitů, dojmů, nálad, vzpomínek vyjadřující mnohotvárnost a zázračnost života
-hlavní role: asociace, polytematičnost, skutečnost zachycena z mnoha pohledů, prolínání časových rovin (tempo moderního světa), verše o Praze
-způsob, jak do dvojrozměrného obrazu zachytit trojrozměrnost věcí
-vznik: kolem 1907
-malíři: Pablo Picasso, Georges Braque
Literární kubismus
-jazyková realita se rozloží na základní prvky a vytvoří se nová básnická skutečnost
-básník Jean Cocteau
FUTURISMUS
-1909 - Filippo Marinetti (Ital) - napsal Manifest futurismu
-vyznává odpor k tradici, stroj: nejdokonalejší věc na světě
-připojil se k italskému fašismu
-Manifest: zavržení předchůdců, distancování se od předešlých uměleckých tendencí, hledání nového výrazu pro pohyb, propagace světa techniky, rychlosti, anarchismu, destrukce, likvidace harmonie a konvencí
SURREALISMUS
-vznik ve 20. letech ve Francii
-tvůrci: André Breton, Louis Aragon, Paul Eluard
-ovlivnění filozofií Friedrich Nietzscheho, psychoanalýzou Sigmunda Freuda (Výklad snů, Úvod do psychoanalýzy) - nevědomé duševní procesy=určující faktor v psychické činnosti, lidské jednání je determinováno nevědomím, rozdělení nevědomí na id, ego a superego
-velkou roli hrály sexuální momenty v životě, které ovlivňují lidské chování
-inspirace ve snech, halucinacích, deliriích, hypnózách...
-základní rysy surrealistického textu: plynulý tok motivů vycházejících z nevědomí, fantazie není bržděna logickým myšlením, vymýcen předběžný plán, potírána veškerá pravidla verše (rým, rytmus), hlavními atributy jsou spontánnost, obrazotvornost, vzrušivost, nepravděpodobnost, spojení skutečností, které nemají nic společného, do obrazu
Kubofuturismus
-v Apollinairově díle prolínání obou směrů
-polytematický svět => kubismus v malířství
Obohacení jazyka o hovorová slova , vulgarismy, novotvary– Rusko, Mjakovkij
Francie
Guillaume APOLLINAIRE
-propagátor moderních uměleckých tendencí (kubismus, futurismus)
-psal odborné eseje, poezii, prózu, dramata
-"rozbíjení" tradičních forem
-vystihl podstatu moderních směrů a proudů v umění
-vznik nové skutečnosti nezávislé na okolí
-mnohotematičnost
-využívá principu asociace, fantazie, hra se slovy, větami
Alkoholy (-> Pásmo), Kaligramy (obsah básně vyjádřen graficky), Zahnívající čaroděj, Pražský chodec
drama: Prsy Tiresiovy
Pásmo
-apollinairovské pásmo = volný proud pocitů, dojmů, nálad, vzpomínek vyjadřující mnohotvárnost a zázračnost života
-hlavní role: asociace, polytematičnost, skutečnost zachycena z mnoha pohledů, prolínání časových rovin (tempo moderního světa), verše o Praze
Světová literatura 1. pol. 20. stol - III.
André BRETON
básník a umělecký teoretik, esejista
-od dadaismu přešel k surrealismu
-autor Manifestů surrealismu
-důraz na svobodu osobnosti, její cit
-poezie Magnetická pole, Bělovlasý revolver, Bláznivá láska, próza Nadja
Tristan Tzara Dadaista
- zakladatel dadaismu, francouzský básník rumunského původu
- je autorem nejenom mnoha básní, ale i teoretických statí v nichž zdůvodňuje úlohu náhody v umělecké tvorbě
- zabýval se psychoanalýzou konkrétně výkladem snů.
Dvacet pět básní (sbírka)
Manifest dada
Rusko
Velemir Chlebnikov
- Svobodu vyznával i v životě, často se toulal 100km, nezajímal ho majetek, nezajímali ho oficiální pocty, nezajímal se o vydávání svého díla chtěl jenom tvořit.
- Zemřel po jednom dlouhém pochodu na totální vyčerpání.
Byl největší experimentátor v oblasti používání a tvorby nových slov. Jeho básně jsou většinou čistá hra se slovy.
Např.báseň Obrateň, která se čte stejně zepředu i zezadu (verše)
Ladomir, Křidelkuje zlatopisem
Světová literatura 2. pol. 20. stol
2. Světová válka
Světová válka proběhla v letech 1939 – 1945. Zapojil se do ní téměř celý svět.Válku zorganizovaly fašistické země v čele s hitlerovským Německem. V září 1939, kdy Nacisté rozpoutali druhou světovou válku, rostl hospodářský potenciál Německa především obsazováním a vykořisťováním dalších území, vraždění, týrání a znevažování lidí jiných než „čisté rasy“ a nebo lidí nesouhlasící s nacistickými a fašistickými ideologiemi. Válka skončila poražením fašistických velmocí 8. května 1945, kdy Německo kapitulovalo, ale také obrovskými materiálovými škodami a lidskými životy.
Protifašističtí autoři ve svých dílech líčili strach z války, rozebírali psychiku jedince. Na válku se dívali i pod jiným úhlem, a tak vznikaly satirické a humoristické romány z války, kde autoři zesměšňovali nejen nepřítele, ale i vlastní řady.
- Evropa je rozdělena tzv. železnou oponou na východní a západní, totalitní a demokratickou
básník a umělecký teoretik, esejista
-od dadaismu přešel k surrealismu
-autor Manifestů surrealismu
-důraz na svobodu osobnosti, její cit
-poezie Magnetická pole, Bělovlasý revolver, Bláznivá láska, próza Nadja
Tristan Tzara Dadaista
- zakladatel dadaismu, francouzský básník rumunského původu
- je autorem nejenom mnoha básní, ale i teoretických statí v nichž zdůvodňuje úlohu náhody v umělecké tvorbě
- zabýval se psychoanalýzou konkrétně výkladem snů.
Dvacet pět básní (sbírka)
Manifest dada
Rusko
Velemir Chlebnikov
- Svobodu vyznával i v životě, často se toulal 100km, nezajímal ho majetek, nezajímali ho oficiální pocty, nezajímal se o vydávání svého díla chtěl jenom tvořit.
- Zemřel po jednom dlouhém pochodu na totální vyčerpání.
Byl největší experimentátor v oblasti používání a tvorby nových slov. Jeho básně jsou většinou čistá hra se slovy.
Např.báseň Obrateň, která se čte stejně zepředu i zezadu (verše)
Ladomir, Křidelkuje zlatopisem
Světová literatura 2. pol. 20. stol
2. Světová válka
Světová válka proběhla v letech 1939 – 1945. Zapojil se do ní téměř celý svět.Válku zorganizovaly fašistické země v čele s hitlerovským Německem. V září 1939, kdy Nacisté rozpoutali druhou světovou válku, rostl hospodářský potenciál Německa především obsazováním a vykořisťováním dalších území, vraždění, týrání a znevažování lidí jiných než „čisté rasy“ a nebo lidí nesouhlasící s nacistickými a fašistickými ideologiemi. Válka skončila poražením fašistických velmocí 8. května 1945, kdy Německo kapitulovalo, ale také obrovskými materiálovými škodami a lidskými životy.
Protifašističtí autoři ve svých dílech líčili strach z války, rozebírali psychiku jedince. Na válku se dívali i pod jiným úhlem, a tak vznikaly satirické a humoristické romány z války, kde autoři zesměšňovali nejen nepřítele, ale i vlastní řady.
- Evropa je rozdělena tzv. železnou oponou na východní a západní, totalitní a demokratickou
Světová literatura 1. pol. 20. stol - IV.
Francie
JACQUES PRÉVERT
francouzský básník, hledá poezii ve všedním životě, inspirace surealismus(slovní hříčky, paradoxy, zdánlivě jednoduché)
Sb. Slova - sbírka písní, krátkých próz, milostná lyrika, optimistické pojetí života.
báseň Jak dělat podobiznu ptáka- návod jak udělat umělecké dílo ( „ Nejdříve klec s otevřenými dvířky)
Sb. Déšť a pěkné počasí
Sb. Haraburdí
Jean Cocteau
Kráska a zvíře
Rusko
Ruští autoři neprožívali shodné osudy s civilizovanou Evropou, jejich činnost podléhala Stalinovi.
Znaky - vlastenectví, líčení přírody, psychologické sondy.
Pasternak
Proslavil se jako autor básní, nejnadanější básník té doby
Druhé zrození – kniha básní
Doktor Živago
popisuje zde osudy svých hrdinů v bouřlivé revoluční době
- ukazuje, jak bolestně tato doba zasáhla ruskou inteligenci
- román zceluje milostný vztah hlavních postav : Lary a Jurije, mezi nimiž se jedná o lásku čistou, nejinternější, která povznáší člověka i v osudové době
- popisuje události bez příkras a v plné nahotě, velmi barvitě a realisticky
- děj se odehrává v Rusku ( hlavně ve městech Moskva, Jurjatin a Varykyno ) od počátku 20. Století do 2. Světové války
- děj končí tragicky, smrtí Živaga a zmizením Lary neznámo kam, přesto se zde objevuje nová naděje v lepší budoucnost města, státu a společnosti, nová víra, která vyplívá z pozůstalých literárních prací doktora
- barvitě líčí úpadek tehdejší společnosti, hodnot a hlavního města Moskvy obecně
Usa
Beatnici
Hnutí amerických básníků 50 – 60 léta
1. Beat – unavený životem
2. Beat – blažený, únik ze stavu
Znaky - chaotická nichelismus, nic neměli, žádný program a jinak kritizovali
Vyhnanci této společnosti, tenhle svět se mě netýká, neřeším jeho pravidla.
Hipster - žijí si svým svobodným životem
Squares – my normální lidé
Znaky
Anarchistická výstřednost, svoji vnitřní svobodu dávali najevo zevnějškem, Výstřední móda, velká zanedbanost, touha po rozkoši a snaha dosáhnout extáze.
Tulácký způsob života, rychlá jízda, dobrovolná chudoba, jazzová hudba, drogy, alkohol, sexuální nevázanost.
Beatníci vyznávali praktiky dálného východu – zenbudhismu
Řekli otevřeně, že američané nejsou ideální.
Koncem 60 let se hnutí vyčerpalo.
Beatnická literatura je upřímná, bezprostřední výpověď, obžaloba společnosti, vulgarismy, otevřenost, slang, snaží se šokovat.
JACQUES PRÉVERT
francouzský básník, hledá poezii ve všedním životě, inspirace surealismus(slovní hříčky, paradoxy, zdánlivě jednoduché)
Sb. Slova - sbírka písní, krátkých próz, milostná lyrika, optimistické pojetí života.
báseň Jak dělat podobiznu ptáka- návod jak udělat umělecké dílo ( „ Nejdříve klec s otevřenými dvířky)
Sb. Déšť a pěkné počasí
Sb. Haraburdí
Jean Cocteau
Kráska a zvíře
Rusko
Ruští autoři neprožívali shodné osudy s civilizovanou Evropou, jejich činnost podléhala Stalinovi.
Znaky - vlastenectví, líčení přírody, psychologické sondy.
Pasternak
Proslavil se jako autor básní, nejnadanější básník té doby
Druhé zrození – kniha básní
Doktor Živago
popisuje zde osudy svých hrdinů v bouřlivé revoluční době
- ukazuje, jak bolestně tato doba zasáhla ruskou inteligenci
- román zceluje milostný vztah hlavních postav : Lary a Jurije, mezi nimiž se jedná o lásku čistou, nejinternější, která povznáší člověka i v osudové době
- popisuje události bez příkras a v plné nahotě, velmi barvitě a realisticky
- děj se odehrává v Rusku ( hlavně ve městech Moskva, Jurjatin a Varykyno ) od počátku 20. Století do 2. Světové války
- děj končí tragicky, smrtí Živaga a zmizením Lary neznámo kam, přesto se zde objevuje nová naděje v lepší budoucnost města, státu a společnosti, nová víra, která vyplívá z pozůstalých literárních prací doktora
- barvitě líčí úpadek tehdejší společnosti, hodnot a hlavního města Moskvy obecně
Usa
Beatnici
Hnutí amerických básníků 50 – 60 léta
1. Beat – unavený životem
2. Beat – blažený, únik ze stavu
Znaky - chaotická nichelismus, nic neměli, žádný program a jinak kritizovali
Vyhnanci této společnosti, tenhle svět se mě netýká, neřeším jeho pravidla.
Hipster - žijí si svým svobodným životem
Squares – my normální lidé
Znaky
Anarchistická výstřednost, svoji vnitřní svobodu dávali najevo zevnějškem, Výstřední móda, velká zanedbanost, touha po rozkoši a snaha dosáhnout extáze.
Tulácký způsob života, rychlá jízda, dobrovolná chudoba, jazzová hudba, drogy, alkohol, sexuální nevázanost.
Beatníci vyznávali praktiky dálného východu – zenbudhismu
Řekli otevřeně, že američané nejsou ideální.
Koncem 60 let se hnutí vyčerpalo.
Beatnická literatura je upřímná, bezprostřední výpověď, obžaloba společnosti, vulgarismy, otevřenost, slang, snaží se šokovat.
Světová literatura 1. pol. 20. stol - V.
Allen Ginsberg
narodil v USA. Jeho rodiče byli němečtí židovští emigranti
Kvílení
Byla zakázána, obsahuje natur. prvky, vyloučil líbivost, má být upřimná, šokovat
Skládá se ze 3 částí
1. obraz součastné civilizace, obraz plný smutku, pocity unavených, zbytých lidí.
2. příčiny zbídačených lidí jsou spatřovány v Molochu = moderní civilizace= symbol zla, krutosti a peněz vše co člověk ničí. Moloch = zlá postava z bible
3. zklidnění, básník přímo oslovuje trpícího člověka Carla Solomona se kterým se Ginsberg setkal v blázinci a diskutoval s ním o životě a umění
Forma nářku, výkřiky, zoufalství, hněv
Lowrence Ferlingetti
Píše o každodenním životě, je ironik
Krajina života, krajina umírání
Lunapark v hlavě
Obrazy ze zmizelého světa
JACK KEROUAC
NA CESTĚ - vypravěč Sal Paradise se s Deanem Moriartym vydává na pouť Amerikou. Toulá se od Atlantiku po Pacifik, povaluje se v zapadlých uličkách, žije životem darebáků, hovoří o Nietzschovi, Proustovi, Hemingwayovi. Oba usilují o život ne správný, ale přinášející uspokojení. Dosahují toho zběsilým sbíráním životních zkušeností, ale také s drogami, sexem a jazze
MAG
Charles Bukowski
Knihy tohoto autora svým způsobem navazují na linii předchozích spisovatelů, přestože se tak děje až v 80. Letech.
Jeho díla: Všechny řiti světa i ta má-o životě dole, chlast,drogy, kurvičky atd., Hollywood- autobiografický román z natáčení filmu, Mrt
V jeho knihách často vystupuje spisovatel Chinaski, což je vlastně autor sám.
narodil v USA. Jeho rodiče byli němečtí židovští emigranti
Kvílení
Byla zakázána, obsahuje natur. prvky, vyloučil líbivost, má být upřimná, šokovat
Skládá se ze 3 částí
1. obraz součastné civilizace, obraz plný smutku, pocity unavených, zbytých lidí.
2. příčiny zbídačených lidí jsou spatřovány v Molochu = moderní civilizace= symbol zla, krutosti a peněz vše co člověk ničí. Moloch = zlá postava z bible
3. zklidnění, básník přímo oslovuje trpícího člověka Carla Solomona se kterým se Ginsberg setkal v blázinci a diskutoval s ním o životě a umění
Forma nářku, výkřiky, zoufalství, hněv
Lowrence Ferlingetti
Píše o každodenním životě, je ironik
Krajina života, krajina umírání
Lunapark v hlavě
Obrazy ze zmizelého světa
JACK KEROUAC
NA CESTĚ - vypravěč Sal Paradise se s Deanem Moriartym vydává na pouť Amerikou. Toulá se od Atlantiku po Pacifik, povaluje se v zapadlých uličkách, žije životem darebáků, hovoří o Nietzschovi, Proustovi, Hemingwayovi. Oba usilují o život ne správný, ale přinášející uspokojení. Dosahují toho zběsilým sbíráním životních zkušeností, ale také s drogami, sexem a jazze
MAG
Charles Bukowski
Knihy tohoto autora svým způsobem navazují na linii předchozích spisovatelů, přestože se tak děje až v 80. Letech.
Jeho díla: Všechny řiti světa i ta má-o životě dole, chlast,drogy, kurvičky atd., Hollywood- autobiografický román z natáčení filmu, Mrt
V jeho knihách často vystupuje spisovatel Chinaski, což je vlastně autor sám.
Proměny moderní světové prózy I.
Proměny moderní světové prózy
v 1.pol. 20.stol.
Opět řada nových oběvů (A. Einstein – teorie relativity, S. Freund – psychologie)
U moci stojí koloniální mocnosti (Německo, VB, Francie). Neustálá touha po získávání dalších kolonií. To vede k řadě sporů a napět mezi státy. 1914 po incidentu v Sarajevu začíná běsnit 1. světová válka. Dochází k bouřlivému rozvoji kultury, vznikají nové lit. směry.
Na počátku 20.stol dochází k obrovskému rozvoji umění. Vzniká množství skupin a směru, které se snaží najít nový způsob vyjádření. Hodně se experimentuje hlavně s formou. Začátky se nachází hlavně ve výtvarném umění. Někdy převažuje experiment nad srozumitelností.
Filosofické směry:
Pragmatismus (pragma=čin) – praktický, zákony a pojmy jsou pravdivé pouze tehdy, pokud je možné je uplatnit v praxi. Zdůrazňuje jedince.(u nás T.G. Masaryk a K. Čapek)
Unanimismus – zdůrazňuje kolektiv, kolektivismus je po století, kde se kladu důraz na individualismus celkem přitažlivý. Je protikladem pragmatismu, který zdůrazňuje jedince.
(člověk by se měl podřídit společnosti)
Marxismus – zaměřen politicky a sociálně, vypracovaný německým filosofem
Karlem Marxem (Kapitál, Komunistický manifest). Zdůrazňuje protiklady spojené s rozvojem kapitalismu
Moderní básnické směry:
FUTURISMUS
- anarchistická revolta proti normám, obdiv techniky (zrušil interpunkci)
- zaměřuje se na budoucnost (odmítá minulost)
- podle něj je umění pouze náhoda
- používá zvukomalbu
- představuje počátek avantgardy
F. T. MARINETTI (Itálie)
- zakladatel futurismu (manifest futurismu)
- vychází z teorie osvobozených slov (odstranění interpunkce)
Osvobozená slova
Futurismus a fašismus
v 1.pol. 20.stol.
Opět řada nových oběvů (A. Einstein – teorie relativity, S. Freund – psychologie)
U moci stojí koloniální mocnosti (Německo, VB, Francie). Neustálá touha po získávání dalších kolonií. To vede k řadě sporů a napět mezi státy. 1914 po incidentu v Sarajevu začíná běsnit 1. světová válka. Dochází k bouřlivému rozvoji kultury, vznikají nové lit. směry.
Na počátku 20.stol dochází k obrovskému rozvoji umění. Vzniká množství skupin a směru, které se snaží najít nový způsob vyjádření. Hodně se experimentuje hlavně s formou. Začátky se nachází hlavně ve výtvarném umění. Někdy převažuje experiment nad srozumitelností.
Filosofické směry:
Pragmatismus (pragma=čin) – praktický, zákony a pojmy jsou pravdivé pouze tehdy, pokud je možné je uplatnit v praxi. Zdůrazňuje jedince.(u nás T.G. Masaryk a K. Čapek)
Unanimismus – zdůrazňuje kolektiv, kolektivismus je po století, kde se kladu důraz na individualismus celkem přitažlivý. Je protikladem pragmatismu, který zdůrazňuje jedince.
(člověk by se měl podřídit společnosti)
Marxismus – zaměřen politicky a sociálně, vypracovaný německým filosofem
Karlem Marxem (Kapitál, Komunistický manifest). Zdůrazňuje protiklady spojené s rozvojem kapitalismu
Moderní básnické směry:
FUTURISMUS
- anarchistická revolta proti normám, obdiv techniky (zrušil interpunkci)
- zaměřuje se na budoucnost (odmítá minulost)
- podle něj je umění pouze náhoda
- používá zvukomalbu
- představuje počátek avantgardy
F. T. MARINETTI (Itálie)
- zakladatel futurismu (manifest futurismu)
- vychází z teorie osvobozených slov (odstranění interpunkce)
Osvobozená slova
Futurismus a fašismus
Proměny moderní světové prózy II.
KUBISMUS
- úzce souvisí s futurismem
- vnější realita byla rozkládána až na ty nejjednoduší geometrické tvary a skládána jako mozaika (prosadil se hlavně v malířství – P. Picasso=Geuernica, J. Čapek)
G. APOLLINAIRE (Francie)
- byl velkým vlastencem (šel také na frontu)
- patří do avantgardy
Je představitelem moderní poezie a svoje názory šířil v přednáškách po celé Evropě.
Pásmo
Báseň napsaná formou volného toku představ, zachycuje v ní svůj život, své cesty, city a pocity, které ho napadali.(píše o místech a pocitech, na které zrovna myslí)
Kaligramy (kubofuturismus)
Jsou to básně napsané do tvaru různých obrazců přičemž text i obrazec spolu souvisí.
Alkoholy (sbírka)
KUBOFUTURISMUS
je spojení futuristického dynamismu a kubistické mnohopohlednovosti
V Rusku nejzaostalejší zemi Evropy proběhla roku 1917 socialistická revoluce, kterou většina ruské inteligence přijala, protože věřili, že přinese spravedlivější společenské zřízení. Když ale viděli, že komunisté (bolševici) si udržují moc násilím a terorem, množí přestávali věřit a jestliže své nové názory řekli hlasitě skončili většinou v Sovětských vězení.
Básníci tuto změnu vítali také proto, že doufali, že budou moci tvořit naprosto svobodně.
VLADIMIR VLADIMIROVIČ MAJAKOVSKIJ (Rusko)
- dramatik, výtvarník, prozaik
- spoluautor futuristického sborníku (Políček veřejnému vkusu)
- = manifest kubofuturismu
- byl nazýván tzv. „básník revoluce“ – podporoval během sovětské revoluce komunistické způsoby (spíše se vracíme k jeho tvorbě předrevoluční)
- vytvořil si vlastní tzv. stupňovitý verš – vnášel do poezie hovorový jazyk, neobvyklé metafory, liboval si v hyperbolách, provokoval ustálený vkus (báseň Lenin)
15 miliónů
Oblak v kalhotách
Vladimír Iljič Lenin
VELEMIR CHLEBNIKOV (Rusko)
- vůdčí představitel kubofuturismu v Rusku
- vymýšlel nová slova a rýmy – experimentátor
- psal „zaujmi“ (jazyk založený na účinku zvuku, nová slova bez určeného významu)
Válka v myší pasti - poema
- úzce souvisí s futurismem
- vnější realita byla rozkládána až na ty nejjednoduší geometrické tvary a skládána jako mozaika (prosadil se hlavně v malířství – P. Picasso=Geuernica, J. Čapek)
G. APOLLINAIRE (Francie)
- byl velkým vlastencem (šel také na frontu)
- patří do avantgardy
Je představitelem moderní poezie a svoje názory šířil v přednáškách po celé Evropě.
Pásmo
Báseň napsaná formou volného toku představ, zachycuje v ní svůj život, své cesty, city a pocity, které ho napadali.(píše o místech a pocitech, na které zrovna myslí)
Kaligramy (kubofuturismus)
Jsou to básně napsané do tvaru různých obrazců přičemž text i obrazec spolu souvisí.
Alkoholy (sbírka)
KUBOFUTURISMUS
je spojení futuristického dynamismu a kubistické mnohopohlednovosti
V Rusku nejzaostalejší zemi Evropy proběhla roku 1917 socialistická revoluce, kterou většina ruské inteligence přijala, protože věřili, že přinese spravedlivější společenské zřízení. Když ale viděli, že komunisté (bolševici) si udržují moc násilím a terorem, množí přestávali věřit a jestliže své nové názory řekli hlasitě skončili většinou v Sovětských vězení.
Básníci tuto změnu vítali také proto, že doufali, že budou moci tvořit naprosto svobodně.
VLADIMIR VLADIMIROVIČ MAJAKOVSKIJ (Rusko)
- dramatik, výtvarník, prozaik
- spoluautor futuristického sborníku (Políček veřejnému vkusu)
- = manifest kubofuturismu
- byl nazýván tzv. „básník revoluce“ – podporoval během sovětské revoluce komunistické způsoby (spíše se vracíme k jeho tvorbě předrevoluční)
- vytvořil si vlastní tzv. stupňovitý verš – vnášel do poezie hovorový jazyk, neobvyklé metafory, liboval si v hyperbolách, provokoval ustálený vkus (báseň Lenin)
15 miliónů
Oblak v kalhotách
Vladimír Iljič Lenin
VELEMIR CHLEBNIKOV (Rusko)
- vůdčí představitel kubofuturismu v Rusku
- vymýšlel nová slova a rýmy – experimentátor
- psal „zaujmi“ (jazyk založený na účinku zvuku, nová slova bez určeného významu)
Válka v myší pasti - poema
Proměny moderní světové prózy III.
DADAISMUS
- od slova : dada = koníček, hra
- vznikl za 1. svět. války ve Švýcarsku (Curych)
- jako protest vůči fyzickému a duševnímu mrzačení lidstva
- dadaisté odmítají všechny hodnoty, řád i logiku, hlásí naprostou anarchii v životě i kultůře
- absolutní svobodu, umění mělo podle nich vycházet z bezprostřednosti a naivity
- libovali si v nesmyslnosti a náhodě
- chtěli šokovat, burcovat, provokovat
- V Čechách se dadaismus změnil v naprosto český směr = POETISMUS
TRISTAN TZARA (Francie)
- pokoušel se několikrát zformulovat program dadaismu
- je autorem nejenom mnoha básní, ale i teoretických statí v nichž zdůvodňuje úlohu náhody v umělecké tvorbě
- zabýval se psychoanalýzou konkrétně výkladem snů.
Manifest dadaismu
Jízdní řád srdce
EXPRESIONALISMUS
- umění výrazu
- zachycuje vnitřní city autora, nemá zachycovat objektivně svět, ale dílo se má stát přímým, naléhavým výrazem autorových pocitů a zážitků (nekontrolovány rozumem)
- především negativní pocity (deprese, úzkost, samota, děs, hrůza, násilý)
- (především v malířství)
V. van Gogh (počátek expresionalismu, nejdřív symbolismus – Slunečnice, Žitné pole)
E. Munch (drastické zobrazení hrůzy)
T. Lautrec
- od slova : dada = koníček, hra
- vznikl za 1. svět. války ve Švýcarsku (Curych)
- jako protest vůči fyzickému a duševnímu mrzačení lidstva
- dadaisté odmítají všechny hodnoty, řád i logiku, hlásí naprostou anarchii v životě i kultůře
- absolutní svobodu, umění mělo podle nich vycházet z bezprostřednosti a naivity
- libovali si v nesmyslnosti a náhodě
- chtěli šokovat, burcovat, provokovat
- V Čechách se dadaismus změnil v naprosto český směr = POETISMUS
TRISTAN TZARA (Francie)
- pokoušel se několikrát zformulovat program dadaismu
- je autorem nejenom mnoha básní, ale i teoretických statí v nichž zdůvodňuje úlohu náhody v umělecké tvorbě
- zabýval se psychoanalýzou konkrétně výkladem snů.
Manifest dadaismu
Jízdní řád srdce
EXPRESIONALISMUS
- umění výrazu
- zachycuje vnitřní city autora, nemá zachycovat objektivně svět, ale dílo se má stát přímým, naléhavým výrazem autorových pocitů a zážitků (nekontrolovány rozumem)
- především negativní pocity (deprese, úzkost, samota, děs, hrůza, násilý)
- (především v malířství)
V. van Gogh (počátek expresionalismu, nejdřív symbolismus – Slunečnice, Žitné pole)
E. Munch (drastické zobrazení hrůzy)
T. Lautrec
Proměny moderní světové prózy IV.
SURREALISMUS
- literární a umělecký směr založený na snaze spontánně a bez rozumové kontroly vypovědět o tom, co se děje v lidském podvědomí.
- usiluje vynášet vše, co vzniká v jeho hloubi (představy, sny) a bezprostředně je zaznamenávat v podobě tzv. automatického textu dadaistickou metodou automatického psaní
- odmítá logiku (svoboda lidské fantazie), dosavadní umění, uznávají pouze prokleté básníky, odmítají rytmus a další klasické prvky poezie
Psychický automatismus – je uváděn v činnost snem, halucinací nebo deliriem, pomáhá surrealistům překonat cenzuru morálky a stát se tak skutečnou revoltou ducha.
Nejdříve v malířství:
Joan Miró – inspiroval se pravěkem, malíř
Salvador Dalí – Španělský malíř, obrazy připomínající PC grafiku
Luis Bunuel – režisér, spolupracoval s Dalím
ANDRÉ BRETON (Francouz)
- ortodoxní zastánce a teoretik surrealismu
- studoval medicínu (zabýval se neuropsychiatrií)
- byl ovlivněn symbolismem, S. Freudem
- byl spoluzakladatel časopisu Littérature
- psal dějiny surrealismu, přispíval do časopisů
Manifest surrealismu
Snaží se, aby surrealismus byl svobodným uměním a nepodléhal spol. pravidlům
Magnetická pole
Automatický záznam myšlenek
Nadja (román)
PAUL ELUARD (Francouz)
- kritik, esejista, překladatel, představitel unanimismu
- člen protifašistického odboje a mírového hnutí
- patří do avantgardy
Veřejná růže
19 básní, námětem je láska
FAUVISMUS – abstraktní umění, vyjádření abstraktních věcí – např. barvou
VITALISMUS – síla přírody a lidských smyslů (F. Šrámek – Tělo)
CIVILISMUS – oslava civilizace a techniky (Walt Whitmann, S.K. Neumann)
SECESE – návrat k přírodě, přírodní motivy, spíše k symbolismu a impresionismu
- literární a umělecký směr založený na snaze spontánně a bez rozumové kontroly vypovědět o tom, co se děje v lidském podvědomí.
- usiluje vynášet vše, co vzniká v jeho hloubi (představy, sny) a bezprostředně je zaznamenávat v podobě tzv. automatického textu dadaistickou metodou automatického psaní
- odmítá logiku (svoboda lidské fantazie), dosavadní umění, uznávají pouze prokleté básníky, odmítají rytmus a další klasické prvky poezie
Psychický automatismus – je uváděn v činnost snem, halucinací nebo deliriem, pomáhá surrealistům překonat cenzuru morálky a stát se tak skutečnou revoltou ducha.
Nejdříve v malířství:
Joan Miró – inspiroval se pravěkem, malíř
Salvador Dalí – Španělský malíř, obrazy připomínající PC grafiku
Luis Bunuel – režisér, spolupracoval s Dalím
ANDRÉ BRETON (Francouz)
- ortodoxní zastánce a teoretik surrealismu
- studoval medicínu (zabýval se neuropsychiatrií)
- byl ovlivněn symbolismem, S. Freudem
- byl spoluzakladatel časopisu Littérature
- psal dějiny surrealismu, přispíval do časopisů
Manifest surrealismu
Snaží se, aby surrealismus byl svobodným uměním a nepodléhal spol. pravidlům
Magnetická pole
Automatický záznam myšlenek
Nadja (román)
PAUL ELUARD (Francouz)
- kritik, esejista, překladatel, představitel unanimismu
- člen protifašistického odboje a mírového hnutí
- patří do avantgardy
Veřejná růže
19 básní, námětem je láska
FAUVISMUS – abstraktní umění, vyjádření abstraktních věcí – např. barvou
VITALISMUS – síla přírody a lidských smyslů (F. Šrámek – Tělo)
CIVILISMUS – oslava civilizace a techniky (Walt Whitmann, S.K. Neumann)
SECESE – návrat k přírodě, přírodní motivy, spíše k symbolismu a impresionismu
Proměny moderní světové prózy V.
1. Světová válka v literatuře
ERICH MARIA REMARQUE (Německo)
- studoval na učitele, ale v 18 letech (1916) odešel se svými kamarády dobrovolně na frontu
k německé armádě → poznamenalo celý jeho život
- po návratu dostudoval
- pracoval jako redaktor, novinář
- roku 1931 musel odejít, nacisté mu spálili knihy, zbavili ho německého občanství. Odchází
do exilu –
chvíli pobyl ve Švýcarsku a potom odjel do USA, kde získal občanství a v New Yourku našel
2. domov,
nacisté ho potom vyzývali k návratu domů, ale on zůstal, už neměl důvěru
Na západní frontě klid
- odehrává se v posledních dnech války – Remarque chtěl ukázat, že ještě v posledních dnech a hodinách války umírají lidé (hl. hrdina) – absurdní závěr – oficiální zprávy z fronty oznamují, že na západní frontě je klid, neděje se nic nového
Jedná se o válečný román, který sugestivně líčí zážitky skupiny vojáků na francouzské frontě.Hlavní hrdina, středoškolský student Pavel Bäumer, vypráví, jak se pod vlivem nacionalistické propagandy a fanatismu svého profesora přihlásil se spolužáky z gymnázia dobrovolně po vypuknutí první světové války do armády. Vzpomíná na desetidenní výcvik, jeho šikanování, budování zákopů, špínu vojenského frontového života, první boje, plynové útoky, bombardování a smrt nejbližších přátel. Jsou zde vystiženy všechny pocity vojáků, jejich strach, vztek a lítost, když museli bezmocně sedět za bubnové palby v ostřelovaných zákopech.
Líčí se zde i krutost a nelidskost, když je po útoku hnali s granáty v ruce za Francouzi, i chvíle, kdy si uvědomovali, že ten, koho právě zabili, jim nikdy nic neudělal. Popisuje zde i smrt několika lidí.
Líčí zde však i volnější okamžiky, která skupinka přátel prožívala po návratu z fronty. Kromě pocitů vojáků, kteří si válku uvědomují jako zbytečné vraždění lidí, kteří neudělali nic než to, že nejsou Němci, sleduje vypravování i hlavní děj. V roce 1918 popisuje vojáky už jen jako utrápené, zmučené, hladové trosky, které sní o návratu domů.
Na konci knihy nachází ukrutnou smrt i vypravěč knihy, když píše dopis domů. Zrovna píše větu: ...na západní frontě není nic nového.
ERICH MARIA REMARQUE (Německo)
- studoval na učitele, ale v 18 letech (1916) odešel se svými kamarády dobrovolně na frontu
k německé armádě → poznamenalo celý jeho život
- po návratu dostudoval
- pracoval jako redaktor, novinář
- roku 1931 musel odejít, nacisté mu spálili knihy, zbavili ho německého občanství. Odchází
do exilu –
chvíli pobyl ve Švýcarsku a potom odjel do USA, kde získal občanství a v New Yourku našel
2. domov,
nacisté ho potom vyzývali k návratu domů, ale on zůstal, už neměl důvěru
Na západní frontě klid
- odehrává se v posledních dnech války – Remarque chtěl ukázat, že ještě v posledních dnech a hodinách války umírají lidé (hl. hrdina) – absurdní závěr – oficiální zprávy z fronty oznamují, že na západní frontě je klid, neděje se nic nového
Jedná se o válečný román, který sugestivně líčí zážitky skupiny vojáků na francouzské frontě.Hlavní hrdina, středoškolský student Pavel Bäumer, vypráví, jak se pod vlivem nacionalistické propagandy a fanatismu svého profesora přihlásil se spolužáky z gymnázia dobrovolně po vypuknutí první světové války do armády. Vzpomíná na desetidenní výcvik, jeho šikanování, budování zákopů, špínu vojenského frontového života, první boje, plynové útoky, bombardování a smrt nejbližších přátel. Jsou zde vystiženy všechny pocity vojáků, jejich strach, vztek a lítost, když museli bezmocně sedět za bubnové palby v ostřelovaných zákopech.
Líčí se zde i krutost a nelidskost, když je po útoku hnali s granáty v ruce za Francouzi, i chvíle, kdy si uvědomovali, že ten, koho právě zabili, jim nikdy nic neudělal. Popisuje zde i smrt několika lidí.
Líčí zde však i volnější okamžiky, která skupinka přátel prožívala po návratu z fronty. Kromě pocitů vojáků, kteří si válku uvědomují jako zbytečné vraždění lidí, kteří neudělali nic než to, že nejsou Němci, sleduje vypravování i hlavní děj. V roce 1918 popisuje vojáky už jen jako utrápené, zmučené, hladové trosky, které sní o návratu domů.
Na konci knihy nachází ukrutnou smrt i vypravěč knihy, když píše dopis domů. Zrovna píše větu: ...na západní frontě není nic nového.
Proměny moderní světové prózy VI.
Cesta zpátky
- vypráví o údělu lidí, kteří se vraceli do normálního života od války k míru, ukazuje, jaké měli
problémy, těžko se zařazují do normálního života, válečné zážitky narušují jejich psychiku
Miluj bližního svého – částečně se odehrává v předválečném Československu
Vítězný oblouk
Noc v Lisabonu
Černý obelisk
Tři kamarádi
Jiskra života
Nebe nezná vyvolených
Čas žít, čas umírat
Román ukazuje ústup německé armády od Stalingradu, němečtí vojáci byli přesvědčeni, že ještě vyhrají.
Hl. hrdina je Arnošt Grabera, který se dostal v době ústupu domů na dovolenou. Ukazuje, jak se lidé doma po válce změnili – někteří měli stále stejný charakter, ale většina se stala zbabělci, donašeči,.....
Také ukazuje, že i Německo se stalo za války bojištěm - mnoho jich ztratilo střechu nad hlavou. I svůj dům nachází v troskách a svou rodinu v beznaději. Prožije ale lásku k Alžbětě (dceři lékaře) a pozná-vá, že i krátká láska může být intenzivní a obohatit jeho život.
Autor ukazuje, že mladí lidé ztratili válkou možnost prožít nejkrásnější léta života.
ARNOLD ZWEIG (Německo)
- byl židovského původu
- před nacisty odcestoval do Palestiny, kde byl až do konce války, pak se vrátil
Spor o seržanta Gríšu (román o malém člověku – je v zajetí Prusů, stává se obětí byrokracie války. (z cyklu Velká válka bílých mužů)
HENRI BARBUSSE (Francie)
- angažoval se v politice
- politický pracovník
Oheň
- otřesný deník jedné vojenský čety (válečné události musí každým otřást)
- román nemá ústředního hrdinu
- nemá souvislý děj, ale jednotlivé příběhu jsou volně řazeny za sebou, záběry z jejich života
na frontě a pak na dovelené
- s dokumentární přesností popisuje hrůzy války
- vypráví o údělu lidí, kteří se vraceli do normálního života od války k míru, ukazuje, jaké měli
problémy, těžko se zařazují do normálního života, válečné zážitky narušují jejich psychiku
Miluj bližního svého – částečně se odehrává v předválečném Československu
Vítězný oblouk
Noc v Lisabonu
Černý obelisk
Tři kamarádi
Jiskra života
Nebe nezná vyvolených
Čas žít, čas umírat
Román ukazuje ústup německé armády od Stalingradu, němečtí vojáci byli přesvědčeni, že ještě vyhrají.
Hl. hrdina je Arnošt Grabera, který se dostal v době ústupu domů na dovolenou. Ukazuje, jak se lidé doma po válce změnili – někteří měli stále stejný charakter, ale většina se stala zbabělci, donašeči,.....
Také ukazuje, že i Německo se stalo za války bojištěm - mnoho jich ztratilo střechu nad hlavou. I svůj dům nachází v troskách a svou rodinu v beznaději. Prožije ale lásku k Alžbětě (dceři lékaře) a pozná-vá, že i krátká láska může být intenzivní a obohatit jeho život.
Autor ukazuje, že mladí lidé ztratili válkou možnost prožít nejkrásnější léta života.
ARNOLD ZWEIG (Německo)
- byl židovského původu
- před nacisty odcestoval do Palestiny, kde byl až do konce války, pak se vrátil
Spor o seržanta Gríšu (román o malém člověku – je v zajetí Prusů, stává se obětí byrokracie války. (z cyklu Velká válka bílých mužů)
HENRI BARBUSSE (Francie)
- angažoval se v politice
- politický pracovník
Oheň
- otřesný deník jedné vojenský čety (válečné události musí každým otřást)
- román nemá ústředního hrdinu
- nemá souvislý děj, ale jednotlivé příběhu jsou volně řazeny za sebou, záběry z jejich života
na frontě a pak na dovelené
- s dokumentární přesností popisuje hrůzy války
Proměny moderní světové prózy VII.
ROMAIN ROLLAND (Francie)
- žil také na přelomu století (1866 – 1944)
- vynikající znalec hudby, což dokázal i ve svých dílech
- autor velmi mnohostranný – zajímal se o osudy slavných osob, o historii a politiku
- autor životopisů významných osobností (Beethoven, L. N. Tolstoj, Michelangelo, Gándí)
- nositel Nobelovy ceny
Petr a Lucie
Protiválečně orientovaná novela se shakespearovským námětem osudové tragické lásky dvou mladých lidí, 18letého studenta Petra Aubiera z měšťanské rodiny, kterému zbývá pár měsíců do odchodu na vojnu, a dcery tovární dělnice, výtvarnice Lucie, která z existenčních důvodů nedostudovala malířství. Živí se prodejem svých obrazů, které kreslí podle předloh.
Děj je vymezen středou 30. ledna a Velkým pátkem 29. března 1918. Začíná náhodným setkáním obou v metru při leteckém útoku na Paříž, na nějž zbyla jen vzpomínka. Pak se znovu setkali až po delší době ve městě. Vzájemná náklonnost a sympatie přerostly v upřímnou a opravdovou lásku, v níž nalezli víru v život i sebe sama a prožívali chvíle štěstí, aniž by si připouštěli nebezpečí vrcholící války (její nesmyslnost, utrpení). V kostele uzavřeli na Velký pátek sňatek. Tragicky ale zahynuli při varhanním koncertě v chrámu sv. Gervasia ve vzájemném objetí za náletu pod troskami pilíře, o který se opírali a který se zřítil a pohřbil je.
Dobrý člověk ještě žije
Hlavní hrdina je řezbář Colase Breignona (Kolas Breňon), který je neustálý optimista i přes všechny překážky. Nejdříve překonává mor a uzdraví se. Dále mu zemře žena, těžce onemocní vnučka, jeho dům se ocitne v plamenech. Ke konci života je on sám připoután na lůžko. Přesto je pořád optimista, dokáže vychutnat dary života, za každé situace je šťastný.
Jan Kryštof (10 dílů).
Román je o nadaném hudebníkovi , jehož modelem byl pravděpodobně Beethoven.
Vypráví život Jana Kryštofa od jeho dětství, kdy projevil velké hudební nadání. Už ve 14. letech byl známým hudebníkem. Ale hudbě se nemohl plně věnovat, musel živit rodinu, protože jeho otec byl alkoholik. Odjel tedy do Paříže, stal se redaktorem hudebního nakladatelství a nadále podporoval svoji rodinu. Seznámil se s Olivierem a jeho sestrou. Dosáhl 1. hudebních úspěchů, ale když byl Olivier zabit v pouliční přestřelce, už nadále nechtěl zůstat v Paříži. Proto odjel do Švýcarska, kde se po románku s vdanou ženou začíná naplno věnovat hudbě.
Mimo to se autor v románě zajímá o celkovou situaci – zajímá ho vztah Němců a Francouzů.
Dílo je psané jako symfonie.
- tzv. román řeka
Okouzlená duše – hlavní hrdinka končí v levicové straně
Rolland došel ve svém přesvědčení až k socialistickému názoru → román
- žil také na přelomu století (1866 – 1944)
- vynikající znalec hudby, což dokázal i ve svých dílech
- autor velmi mnohostranný – zajímal se o osudy slavných osob, o historii a politiku
- autor životopisů významných osobností (Beethoven, L. N. Tolstoj, Michelangelo, Gándí)
- nositel Nobelovy ceny
Petr a Lucie
Protiválečně orientovaná novela se shakespearovským námětem osudové tragické lásky dvou mladých lidí, 18letého studenta Petra Aubiera z měšťanské rodiny, kterému zbývá pár měsíců do odchodu na vojnu, a dcery tovární dělnice, výtvarnice Lucie, která z existenčních důvodů nedostudovala malířství. Živí se prodejem svých obrazů, které kreslí podle předloh.
Děj je vymezen středou 30. ledna a Velkým pátkem 29. března 1918. Začíná náhodným setkáním obou v metru při leteckém útoku na Paříž, na nějž zbyla jen vzpomínka. Pak se znovu setkali až po delší době ve městě. Vzájemná náklonnost a sympatie přerostly v upřímnou a opravdovou lásku, v níž nalezli víru v život i sebe sama a prožívali chvíle štěstí, aniž by si připouštěli nebezpečí vrcholící války (její nesmyslnost, utrpení). V kostele uzavřeli na Velký pátek sňatek. Tragicky ale zahynuli při varhanním koncertě v chrámu sv. Gervasia ve vzájemném objetí za náletu pod troskami pilíře, o který se opírali a který se zřítil a pohřbil je.
Dobrý člověk ještě žije
Hlavní hrdina je řezbář Colase Breignona (Kolas Breňon), který je neustálý optimista i přes všechny překážky. Nejdříve překonává mor a uzdraví se. Dále mu zemře žena, těžce onemocní vnučka, jeho dům se ocitne v plamenech. Ke konci života je on sám připoután na lůžko. Přesto je pořád optimista, dokáže vychutnat dary života, za každé situace je šťastný.
Jan Kryštof (10 dílů).
Román je o nadaném hudebníkovi , jehož modelem byl pravděpodobně Beethoven.
Vypráví život Jana Kryštofa od jeho dětství, kdy projevil velké hudební nadání. Už ve 14. letech byl známým hudebníkem. Ale hudbě se nemohl plně věnovat, musel živit rodinu, protože jeho otec byl alkoholik. Odjel tedy do Paříže, stal se redaktorem hudebního nakladatelství a nadále podporoval svoji rodinu. Seznámil se s Olivierem a jeho sestrou. Dosáhl 1. hudebních úspěchů, ale když byl Olivier zabit v pouliční přestřelce, už nadále nechtěl zůstat v Paříži. Proto odjel do Švýcarska, kde se po románku s vdanou ženou začíná naplno věnovat hudbě.
Mimo to se autor v románě zajímá o celkovou situaci – zajímá ho vztah Němců a Francouzů.
Dílo je psané jako symfonie.
- tzv. román řeka
Okouzlená duše – hlavní hrdinka končí v levicové straně
Rolland došel ve svém přesvědčení až k socialistickému názoru → román
Proměny moderní světové prózy VIII.
ERNEST HEMINGWAY (Amerika)
- nositel Nobelovy ceny
- účastnil se 1. světové války, zažil i 2. svět. válku → obě války byly náměty pro jeho romány
- byl dobrovolník v 1.SV – pracoval jako řidič sanitky na italské frontě, byl těžce raněn a
převezen do nemocnice v Miláně. Dostal řadu vyznamenání za své zásluhy
- 1936 – působí jako dopisovatel při občanské válce v Madridu
- po válce se odstěhoval na Kubu (znal se s Fidelem Castrem)
- Jeho styl: tzv. princip ledovce (je vyjádřena jen 1/8 děje, dialogy nevyřešené, útržkovité)
Sbohem, armádo
- z 1. světové války
- příběh jeho skutečných zážitků
- válečný, ale i milostný román
Mladý Američan Frederic Henry bojuje na italské frontě jako zdravotní dobrovolník (velí sanitním vozům). Byl přesvědčen, že jde hájit právo, svobodu, demokracii. Zamiloval se do anglické ošetřovatelky Catherine Barkleyové. Frederic je v jedné akci zraněn a po operaci prožívá šťastné chvíle s Catherine. Po návratu na frontu Italové, donuceni útokem Rakouska, ustoupili. Sanitky uvízly v koloně a Henry se vydal pěšky. Byl však zastaven vojenskou policií, která ho považovala za zběha a proto odsouzen k smrti. Podařilo se mu však utéci a spolu s Catherine uprchnout do neutrálního Švýcarska. Román má tragický závěr – Catherine po porodu mrtvého chlapečka umírá. Henry odchází z armády – protest proti nesmyslnému vraždění na všech frontách
Komu zvoní hrana
Dramatický příběh ze španělské občanské války. Děj je soustředěn do 3 dnů, odehrává se v horách poblíž Segovie, v protirepublikánském zázemí. V mezní situaci prožívá americký dobrovolník Robert Jordan (na straně republikánů) hluboký vztah lásky k španělské dívce Marii, dceři republikánského starosty, zavražděného fašisty. Se svou partyzánskou skupinou dostane za úkol vyhodit do vzduchu most a znemožnit nepříteli přísun posil v době před útokem republikánů. Robert, přestože ví, že je úkol nesplnitelný, se o to alespoň pokusí. Je těžce zraněn, proto posílá partyzánskou skupinu do bezpečí, sám čeká na smrt, ale nepoddává se depresím , najde v sobě statečnost, hrdost, pokusí se na čas zdržet pronásledovatele. Nakonec umírá.
- minulost hl. hrdiny poznáváme ve vzpomínkách
- čím méně života hl. hrdinovy zbývá, tím intenzivněji chce poslední dny prožít (Hemingway ukazuje,
že záleží na intenzitě prožitku – má vynahradit délku) → čas hraje důležitou roli
- Hemingway ukázal, že momenty prožité ve válce člověka pronásledují celý život
Stařec a moře
– za tuto novelu dostal Nobelovu cenu
Jednoduchý příběh o starém kubánském rybáři (Santiago). Dlouho vyplouval bez úspěchu na lov s chlapcem Manolim. Po 84 dnech vyplul sám a zabrala mu velká mečounovitá ryba (největší ryba jeho života). Téměř dva dny s ní zápasil, než se mu podařilo ji harpunovat a připoutat k člunu. Unaven a zraněn se vydal zpět, ale zápach krve z ryby přilákal žraloky, kteří ho připravili o celý úlovek – do přístavu se vrátil jen s ohlodanou kostrou, polomrtvý vyčerpáním.
Symbolické podobenství o nezdolné síle a vytrvalosti člověka, vůli nevzdat se, ač je boj beznadějný; měřítkem smyslu života je hloubka uspokojení z čestného boje, ne materiální zisk.
- podobnost hrdinů s románem Komu zvoní hrana – oba mají vůli zápasit se zlem do poslední chvíle, i
když je boj zbytečný → nevzdávají se
- oslava houževnatosti a vytrvalosti, které vítězí nad ztrátou důstojnosti
- hluboké úvahy nad marným snažením člověka; na to všechno, co by chtěl člověk dokázat, je život
příliš krátký → teskné úvahy
- nositel Nobelovy ceny
- účastnil se 1. světové války, zažil i 2. svět. válku → obě války byly náměty pro jeho romány
- byl dobrovolník v 1.SV – pracoval jako řidič sanitky na italské frontě, byl těžce raněn a
převezen do nemocnice v Miláně. Dostal řadu vyznamenání za své zásluhy
- 1936 – působí jako dopisovatel při občanské válce v Madridu
- po válce se odstěhoval na Kubu (znal se s Fidelem Castrem)
- Jeho styl: tzv. princip ledovce (je vyjádřena jen 1/8 děje, dialogy nevyřešené, útržkovité)
Sbohem, armádo
- z 1. světové války
- příběh jeho skutečných zážitků
- válečný, ale i milostný román
Mladý Američan Frederic Henry bojuje na italské frontě jako zdravotní dobrovolník (velí sanitním vozům). Byl přesvědčen, že jde hájit právo, svobodu, demokracii. Zamiloval se do anglické ošetřovatelky Catherine Barkleyové. Frederic je v jedné akci zraněn a po operaci prožívá šťastné chvíle s Catherine. Po návratu na frontu Italové, donuceni útokem Rakouska, ustoupili. Sanitky uvízly v koloně a Henry se vydal pěšky. Byl však zastaven vojenskou policií, která ho považovala za zběha a proto odsouzen k smrti. Podařilo se mu však utéci a spolu s Catherine uprchnout do neutrálního Švýcarska. Román má tragický závěr – Catherine po porodu mrtvého chlapečka umírá. Henry odchází z armády – protest proti nesmyslnému vraždění na všech frontách
Komu zvoní hrana
Dramatický příběh ze španělské občanské války. Děj je soustředěn do 3 dnů, odehrává se v horách poblíž Segovie, v protirepublikánském zázemí. V mezní situaci prožívá americký dobrovolník Robert Jordan (na straně republikánů) hluboký vztah lásky k španělské dívce Marii, dceři republikánského starosty, zavražděného fašisty. Se svou partyzánskou skupinou dostane za úkol vyhodit do vzduchu most a znemožnit nepříteli přísun posil v době před útokem republikánů. Robert, přestože ví, že je úkol nesplnitelný, se o to alespoň pokusí. Je těžce zraněn, proto posílá partyzánskou skupinu do bezpečí, sám čeká na smrt, ale nepoddává se depresím , najde v sobě statečnost, hrdost, pokusí se na čas zdržet pronásledovatele. Nakonec umírá.
- minulost hl. hrdiny poznáváme ve vzpomínkách
- čím méně života hl. hrdinovy zbývá, tím intenzivněji chce poslední dny prožít (Hemingway ukazuje,
že záleží na intenzitě prožitku – má vynahradit délku) → čas hraje důležitou roli
- Hemingway ukázal, že momenty prožité ve válce člověka pronásledují celý život
Stařec a moře
– za tuto novelu dostal Nobelovu cenu
Jednoduchý příběh o starém kubánském rybáři (Santiago). Dlouho vyplouval bez úspěchu na lov s chlapcem Manolim. Po 84 dnech vyplul sám a zabrala mu velká mečounovitá ryba (největší ryba jeho života). Téměř dva dny s ní zápasil, než se mu podařilo ji harpunovat a připoutat k člunu. Unaven a zraněn se vydal zpět, ale zápach krve z ryby přilákal žraloky, kteří ho připravili o celý úlovek – do přístavu se vrátil jen s ohlodanou kostrou, polomrtvý vyčerpáním.
Symbolické podobenství o nezdolné síle a vytrvalosti člověka, vůli nevzdat se, ač je boj beznadějný; měřítkem smyslu života je hloubka uspokojení z čestného boje, ne materiální zisk.
- podobnost hrdinů s románem Komu zvoní hrana – oba mají vůli zápasit se zlem do poslední chvíle, i
když je boj zbytečný → nevzdávají se
- oslava houževnatosti a vytrvalosti, které vítězí nad ztrátou důstojnosti
- hluboké úvahy nad marným snažením člověka; na to všechno, co by chtěl člověk dokázat, je život
příliš krátký → teskné úvahy
Proměny moderní světové prózy IX.
2. Ztracená generace (Literatura USA)
Generace, která začala tvořit v 20. letech 20. století. Jejich vidění bylo ovlivněno zážitkem
1. světové války – neschopnost se zařadit do společnosti.
Téma: skepse, zklamání, vykořeněnost, hledání východiska v kultuře, rozklad hodnot
FRANCIS SCOTT FITZGERALD
- dobrovolník za 1. světové války
- píše o: osudové lásce, střetu hrdiny s „americkým snem“, o úspěchu a bohatství
Velký Gatsby
(Gatsby se dostává do bohaté společnosti kvůli dívce, která ho ale nakonec stejně zklame, on je však zklamán i společností)
Povídky jazzového věku
Něžná je noc
WILLIAM FAULKNER
- v 1. světové válce byl letec, dobrovolník
- po válce je z něj tulák a bezdomovec
- píše o segregaci – rasistické rozdělení na bílé a černé v USA
- také o jihu USA – bída, nezaměstnanost, úpadek aristokratických rodin
- 1949 – dostal Nobelovu cenu za literaturu
Sartoris
Reakce na 1. svět. válku, člověk, který se po válce vrací domů, ale nemůže se zařadit
do společnosti, nenachází smysl života
Srpnové světlo
Když jsem umírala (života chudé rodiny na jihu)
Absolone, Absolone
Zabývá se vývojem jedné jižanské rodiny v průběhu několika desetiletí. Věnuje se také rasovým problémům – dostal za něj Nobelovu cenu
Divoké palmy
Dva příběhy spojené hlavním tématem: láska. Jedna je o nelegálním potratu při nerovné lásce, druhý o útěku trestance, který zachránil během povodní spoustu lidí, zamiluje se, ale je opět uvězněn.
JOHN STEINBECK
- se ztracenou generací souvisí pouze volně – spíše tématikou (nebyl ve válce)
- píše o Kalifornii, kde žil – sociální problematika (hlad, bída, postavení dělníků)
- o sezózních dělnících = sběrači
- 1962 – dostal Nobelovu cenu
Plán Tortilla
Zajímá se nájemnými dělníky španělského původu, mají vlastní dialekt. Vypráví o místě, kde se scházejí a povídají si co by dokázali, co dělali. Humorné vyprávění o kalifornských povalečích– (povídka)
O myších a lidech (tragický příběh dvou zemědělských dělníků)
Hrozny hněvu
Příběh rodiny chudých dělníků, kteří ztratí dům (nemůžou platit nájem), stane se z nich rodina potulných sezóních dělníků, jdou do Kalifornie, tam ovšem o vše přijdou při potopě. Jedou dál, po cestě potkají starce, který umírá hladem, žena, která přišla o dítě při porodu ho nakojí vlastním mlékem a zachrání mu život = i v největší bídě se můžou lidé chovat humáně.
- dostal za toto dílo Nobelovu cenu
Na východ od ráje
Biblický příběh Kaina a Ábela zasunut do období 1. svět. války, milostná zápletka, odehrává se v delším časovém úseku
Generace, která začala tvořit v 20. letech 20. století. Jejich vidění bylo ovlivněno zážitkem
1. světové války – neschopnost se zařadit do společnosti.
Téma: skepse, zklamání, vykořeněnost, hledání východiska v kultuře, rozklad hodnot
FRANCIS SCOTT FITZGERALD
- dobrovolník za 1. světové války
- píše o: osudové lásce, střetu hrdiny s „americkým snem“, o úspěchu a bohatství
Velký Gatsby
(Gatsby se dostává do bohaté společnosti kvůli dívce, která ho ale nakonec stejně zklame, on je však zklamán i společností)
Povídky jazzového věku
Něžná je noc
WILLIAM FAULKNER
- v 1. světové válce byl letec, dobrovolník
- po válce je z něj tulák a bezdomovec
- píše o segregaci – rasistické rozdělení na bílé a černé v USA
- také o jihu USA – bída, nezaměstnanost, úpadek aristokratických rodin
- 1949 – dostal Nobelovu cenu za literaturu
Sartoris
Reakce na 1. svět. válku, člověk, který se po válce vrací domů, ale nemůže se zařadit
do společnosti, nenachází smysl života
Srpnové světlo
Když jsem umírala (života chudé rodiny na jihu)
Absolone, Absolone
Zabývá se vývojem jedné jižanské rodiny v průběhu několika desetiletí. Věnuje se také rasovým problémům – dostal za něj Nobelovu cenu
Divoké palmy
Dva příběhy spojené hlavním tématem: láska. Jedna je o nelegálním potratu při nerovné lásce, druhý o útěku trestance, který zachránil během povodní spoustu lidí, zamiluje se, ale je opět uvězněn.
JOHN STEINBECK
- se ztracenou generací souvisí pouze volně – spíše tématikou (nebyl ve válce)
- píše o Kalifornii, kde žil – sociální problematika (hlad, bída, postavení dělníků)
- o sezózních dělnících = sběrači
- 1962 – dostal Nobelovu cenu
Plán Tortilla
Zajímá se nájemnými dělníky španělského původu, mají vlastní dialekt. Vypráví o místě, kde se scházejí a povídají si co by dokázali, co dělali. Humorné vyprávění o kalifornských povalečích– (povídka)
O myších a lidech (tragický příběh dvou zemědělských dělníků)
Hrozny hněvu
Příběh rodiny chudých dělníků, kteří ztratí dům (nemůžou platit nájem), stane se z nich rodina potulných sezóních dělníků, jdou do Kalifornie, tam ovšem o vše přijdou při potopě. Jedou dál, po cestě potkají starce, který umírá hladem, žena, která přišla o dítě při porodu ho nakojí vlastním mlékem a zachrání mu život = i v největší bídě se můžou lidé chovat humáně.
- dostal za toto dílo Nobelovu cenu
Na východ od ráje
Biblický příběh Kaina a Ábela zasunut do období 1. svět. války, milostná zápletka, odehrává se v delším časovém úseku
Proměny moderní světové prózy X.
SINCLAIR LEWIS
- naturalista
- píše o střední třídě v Americe (maloměšťáci, spodina)
- kritizuje tuto společnost, odhaluje špatné stránky Americké střední vrstvy
- dostal Nobelovu cenu
Babbitt
O životě jednoho maloměšťáka
Arromwsmith
O člověku, který pro vidinu své slávy obětuje svůj život lékařské vědě
Krev královská
O rasových problémech. Otec jedné normální rodiny se snaží dopátrat k předkům, zjistí, že předci byli černoši – začíná si všímat a lépe chápat černochy, zastávat se jich, nakonec ho začnou chápat jako černocha a začnou se k němu chovat také stejně tak hrubě jako k ostatním černochům.
THEODOR DREISER
Americká tragédie
Francouzská literatura
ANTOINE SAINT-EXUPÉRY
- byl válečným pilotem, doručoval letecky poštu
- dobrovolně se zúčastnil i 2. svět. války
- pravděpodobně ze svým letadlem ztroskotal
- sám se nepovažoval za spisovatele
- píše hodě letecké romány
Kurýr na jih
Noční let
Země lidí
Malý princ
Filosofická pohádka pro dospělé.
Pilot ztroskotá v poušti a zjevuje se mu malý princ. Malý princ putuje po planetách (planeta chamtivce, tyrana...), ovšem přítele potkává až na Zemi, zanedlouho se mu však začne stýskat po jeho růži a jeho planetě (na jeho planetě byla jen jedna růže, ta byla nafoukaná, do sebe zahleděná, že je jedinou na světě), přesto se mu stýská po domově. Vrací se po hadím uštknutím.
Citadela
Filosofická esej, otázky moci a vládnutí
- naturalista
- píše o střední třídě v Americe (maloměšťáci, spodina)
- kritizuje tuto společnost, odhaluje špatné stránky Americké střední vrstvy
- dostal Nobelovu cenu
Babbitt
O životě jednoho maloměšťáka
Arromwsmith
O člověku, který pro vidinu své slávy obětuje svůj život lékařské vědě
Krev královská
O rasových problémech. Otec jedné normální rodiny se snaží dopátrat k předkům, zjistí, že předci byli černoši – začíná si všímat a lépe chápat černochy, zastávat se jich, nakonec ho začnou chápat jako černocha a začnou se k němu chovat také stejně tak hrubě jako k ostatním černochům.
THEODOR DREISER
Americká tragédie
Francouzská literatura
ANTOINE SAINT-EXUPÉRY
- byl válečným pilotem, doručoval letecky poštu
- dobrovolně se zúčastnil i 2. svět. války
- pravděpodobně ze svým letadlem ztroskotal
- sám se nepovažoval za spisovatele
- píše hodě letecké romány
Kurýr na jih
Noční let
Země lidí
Malý princ
Filosofická pohádka pro dospělé.
Pilot ztroskotá v poušti a zjevuje se mu malý princ. Malý princ putuje po planetách (planeta chamtivce, tyrana...), ovšem přítele potkává až na Zemi, zanedlouho se mu však začne stýskat po jeho růži a jeho planetě (na jeho planetě byla jen jedna růže, ta byla nafoukaná, do sebe zahleděná, že je jedinou na světě), přesto se mu stýská po domově. Vrací se po hadím uštknutím.
Citadela
Filosofická esej, otázky moci a vládnutí
Proměny moderní světové prózy XI.
ANATOLE FRANCE
Žil na přelomu 19. a 20. století.
Spolu s Emilem Zolou se zasloužil o zachránění a rehabilitaci Dreyfuse (důstojník generálního štábu byl obviněn ze špionáže, ale byl to vykonstruovaný proces, protože byl žid)
Je znám dvěma díly:
- ukázal, jak dovedou političtí fanatici využívat davu lidí, jak ho ovládnou ze dne na den
- roku 1921 dostal za tento román Nobelovu cenu
Ostrov tučňáků
- alegorický román
Cílem France bylo, že chtěl vytvořit parodii fr. dějin. Uvádí na scénu postavy z historie pod zajímavými jmény (Napoleon – Trumprt, Karel Veliký – Dragoun Veliký, pana Orleánská – pana Orleosa). Sleduje dějiny od starověku až po jeho současnost.
Lidskou společnost parodoval na tučňácích, kteří byli slepým mnichem pokřtěni a proto byli přijati do lidské společnosti.
Bohové žízní
- román, který se odehrává v průběhu jednoho roku (1873-1874).
- odsuzoval politický fanatismus a ukázal jeho nebezpečí.
Nevýznamný prostý malíř zpočátku dělá vše dobré pro lidi, má spoustu přátel, ale pak se stane členem revolučního tribunálu a posílá na smrt nevinné lidi. I svou přítelkyni, která mu do tribunálu pomohla, nechá popravit. Když je sám odsouzen i svou smrt považuje za správnou, protože revoluce si žádá krev.
MARCEL PROUST
- autor jediného díla
- pocházel z bohaté a starostlivé rodiny
- dostal v té době nevyléčitelnou chorobu a do tří let měl zemřít
- zamyslel se nad svým životem a napsal knihu
Hledání ztraceného času
Má roztříštěný děj, klade důraz na detaily a vzpomínky, zapisuje své myšlenky, vložil do románu vše ze sebe. Dílo nemá děj, důraz na pocity a myšlenky – moderní literatura
ANDRÉ GIDE
- spisovatel, novinář, politik (levicový)
- ve 30. letech se dostal do SSSR, vrátil se a napsal knihu
Návrat ze Sovětského Svazu
Ostrá kritika SSSR, původně každý vzhlížel k SSSR jako na ráj, ale on to ve svém díle vyvracel (S.K. Neuman – ANTI-GIDE – novinový článek na protest proti němu)
Žil na přelomu 19. a 20. století.
Spolu s Emilem Zolou se zasloužil o zachránění a rehabilitaci Dreyfuse (důstojník generálního štábu byl obviněn ze špionáže, ale byl to vykonstruovaný proces, protože byl žid)
Je znám dvěma díly:
- ukázal, jak dovedou političtí fanatici využívat davu lidí, jak ho ovládnou ze dne na den
- roku 1921 dostal za tento román Nobelovu cenu
Ostrov tučňáků
- alegorický román
Cílem France bylo, že chtěl vytvořit parodii fr. dějin. Uvádí na scénu postavy z historie pod zajímavými jmény (Napoleon – Trumprt, Karel Veliký – Dragoun Veliký, pana Orleánská – pana Orleosa). Sleduje dějiny od starověku až po jeho současnost.
Lidskou společnost parodoval na tučňácích, kteří byli slepým mnichem pokřtěni a proto byli přijati do lidské společnosti.
Bohové žízní
- román, který se odehrává v průběhu jednoho roku (1873-1874).
- odsuzoval politický fanatismus a ukázal jeho nebezpečí.
Nevýznamný prostý malíř zpočátku dělá vše dobré pro lidi, má spoustu přátel, ale pak se stane členem revolučního tribunálu a posílá na smrt nevinné lidi. I svou přítelkyni, která mu do tribunálu pomohla, nechá popravit. Když je sám odsouzen i svou smrt považuje za správnou, protože revoluce si žádá krev.
MARCEL PROUST
- autor jediného díla
- pocházel z bohaté a starostlivé rodiny
- dostal v té době nevyléčitelnou chorobu a do tří let měl zemřít
- zamyslel se nad svým životem a napsal knihu
Hledání ztraceného času
Má roztříštěný děj, klade důraz na detaily a vzpomínky, zapisuje své myšlenky, vložil do románu vše ze sebe. Dílo nemá děj, důraz na pocity a myšlenky – moderní literatura
ANDRÉ GIDE
- spisovatel, novinář, politik (levicový)
- ve 30. letech se dostal do SSSR, vrátil se a napsal knihu
Návrat ze Sovětského Svazu
Ostrá kritika SSSR, původně každý vzhlížel k SSSR jako na ráj, ale on to ve svém díle vyvracel (S.K. Neuman – ANTI-GIDE – novinový článek na protest proti němu)
Proměny moderní světové prózy XII.
Ruska a Sovětská literatura
MICHAIL A. BULGAKOV
- dramatik a spisovatel
- psal divadelní hry pro Moskevské umělecké divadlo
- v 30. letech působil v zahraničí, v Rusku už nemohl psát
- v Rusku byl zakázaným autorem
Mistr a markétka
- řeší osud umělce zavrženého totalitním režimem. Mistr je přímo vyobcován ze společnosti do blázince kvůli svému románu o Ješuovi (Ježíš) Ha-Nocri a Pilátu Pontskému (odsoudil Ježíše k ukřižování). Touto linií se prolíná faustovské téma - mág Woland má svou družinu a ta ztělesňuje zlo.
- celkově je román zarámován do života v Moskvě ve 30. letech, kde se setkáváme s řadou spisovatelů, kteří pořádají různé schůze, diskuze...
- děj má 2 linie: - příběh o Ješuovi symbolizující dobro
- osud Mistra, který se nemůže prosadit
- myšlenka: podle Bullgakova je zápas dobra a zlá starý jako lidstvo samo, je trvalou součástí lidské existence. Dobro ani zlo nemůže nikdy dosáhnout konečného vítězství.
- faustovské téma:
Ve 2. linii vystupuje do popředí Markétka. Miluje svého mistra, spojí se silami pekla (Woland a jeho družina), aby svého mistra chránila. Vlivem zázračné masky se stane divoženkou a volně se pohybuje prostorem. Milenci se setkají, ale oběma chybí síla k životu. Protože již nechtějí žít, Woland je vyprovází k lidské věčnosti nebytí.
- Bulgakov chtěl ukázat, že věčný boj o prosazení ho unavuje, že by raději nechtěl žít.
- dílo je naplněno symboly
Psí srdce (o stvoření umělého člověka – sci-fi)
Život pana Moliera
MAXIM GORKY
- spisovatel a básník
- nechodil vůbec do školy – samouk
- zúčastnil se ruské revoluce v říjnu 1917
- cestoval po Evropě
- byl poslušným komunistou, ale někdy mě pro stranu nežádoucí smýšlení, proto byl možná otráven
Bosácké povídky
Ze života tuláků, bezdomovců
Matka
O socialistických ideologiích. Socialistický schematismus
BORIS PASTERNAK
Autor románu Doktor Živágo
MICHAIL A. BULGAKOV
- dramatik a spisovatel
- psal divadelní hry pro Moskevské umělecké divadlo
- v 30. letech působil v zahraničí, v Rusku už nemohl psát
- v Rusku byl zakázaným autorem
Mistr a markétka
- řeší osud umělce zavrženého totalitním režimem. Mistr je přímo vyobcován ze společnosti do blázince kvůli svému románu o Ješuovi (Ježíš) Ha-Nocri a Pilátu Pontskému (odsoudil Ježíše k ukřižování). Touto linií se prolíná faustovské téma - mág Woland má svou družinu a ta ztělesňuje zlo.
- celkově je román zarámován do života v Moskvě ve 30. letech, kde se setkáváme s řadou spisovatelů, kteří pořádají různé schůze, diskuze...
- děj má 2 linie: - příběh o Ješuovi symbolizující dobro
- osud Mistra, který se nemůže prosadit
- myšlenka: podle Bullgakova je zápas dobra a zlá starý jako lidstvo samo, je trvalou součástí lidské existence. Dobro ani zlo nemůže nikdy dosáhnout konečného vítězství.
- faustovské téma:
Ve 2. linii vystupuje do popředí Markétka. Miluje svého mistra, spojí se silami pekla (Woland a jeho družina), aby svého mistra chránila. Vlivem zázračné masky se stane divoženkou a volně se pohybuje prostorem. Milenci se setkají, ale oběma chybí síla k životu. Protože již nechtějí žít, Woland je vyprovází k lidské věčnosti nebytí.
- Bulgakov chtěl ukázat, že věčný boj o prosazení ho unavuje, že by raději nechtěl žít.
- dílo je naplněno symboly
Psí srdce (o stvoření umělého člověka – sci-fi)
Život pana Moliera
MAXIM GORKY
- spisovatel a básník
- nechodil vůbec do školy – samouk
- zúčastnil se ruské revoluce v říjnu 1917
- cestoval po Evropě
- byl poslušným komunistou, ale někdy mě pro stranu nežádoucí smýšlení, proto byl možná otráven
Bosácké povídky
Ze života tuláků, bezdomovců
Matka
O socialistických ideologiích. Socialistický schematismus
BORIS PASTERNAK
Autor románu Doktor Živágo
Proměny moderní světové prózy XIII.
MICHAIL ŠOLOCHOV
- povídka
Osud člověka – zfilmována
Hl. hrdina Andrej Sokolov nejdříve žije ve Voroněži se svou rodinou, má 2 dcery a syna. Rodina žije klidně a spokojeně až do vypuknutí války, která velice zasáhne do jejich života.
Andrej musí do války a brzy se dostává jako řidič do německého zajetí. S ostatními zajatci musí pochodovat, nocují v jednom kostele (zaslechl rozhovor dvou mužů, jak jeden druhému vyhrožuje, že ho ráno udá,že je velitel, Sokolov donašeče jednoho uškrtí), pochod je velmi namáhavý, někteří zajatci po cestě padnou. Dostanou se do věznice, kde je blízko kamenolom, ve kterém musí zajatci pracovat – denně musí odnosit minimálně kubík.
Sokolov jednou prohodí: „ Na pomník stačí méně než kubík “. Někdo to na něj řekl veliteli tábora a Sokolov byl k němu pozván. Domníval se, že jde na jistou smrt, ale šel odhodlaně. Velitel mu řekl, co se k němu doneslo a chtěl, aby si s ním a s ostatními veliteli připil na vítězství v bitvě u Stalingradu. Sokolov ale odmítl (přece nebude pít na svou prohru) a čekal, že bude zastřelen. Veliteli se však líbilo, že je statečný a zůstal přesvědčený o svém národu a dal mu svobodu a chleba pro spoluvězně. Sokolov byl úplně omámený, připadalo mu to neskutečné.
Pak byl zaměstnán jako řidič jednoho německého důstojníka. Blízko slyšel ruskou frontu a začal přemýšlet o útěku. Věnoval se průzkumu terénu, vše si promyslel. Jednou, když vezl opět toho důstojníka, ho zabil a oblékl si jeho šaty. Když projel německou frontou, svlékl šaty a došel ke svým vojákům.
Za války hodně zhubl Rusové ho poslali do ozdravovny. Od souseda, s kterým si psal, dostává špatné zprávy – jeho dcery i žena zemřeli při bombardování, syn odešel na frontu a také padl. Sokolov se ocitl úplně sám. Vrátil se do Voroněže, která je celá rozbombardovaná. Jel k příteli do blízkého města a ten mu sehnal místo řidiče. Poznává chlapce, který na něj vždycky čeká, aby ho svezl. Spřátelí se, chlapec mu vypráví, že přišel o své rodiče, nepamatuje si ani, jak se jmenuje, byl příliš malý. Andrej řekne, že on jeho otec a přijme ho za vlastního. Společně pak začínají znovu žít.
Donské povídky
- povídka
Osud člověka – zfilmována
Hl. hrdina Andrej Sokolov nejdříve žije ve Voroněži se svou rodinou, má 2 dcery a syna. Rodina žije klidně a spokojeně až do vypuknutí války, která velice zasáhne do jejich života.
Andrej musí do války a brzy se dostává jako řidič do německého zajetí. S ostatními zajatci musí pochodovat, nocují v jednom kostele (zaslechl rozhovor dvou mužů, jak jeden druhému vyhrožuje, že ho ráno udá,že je velitel, Sokolov donašeče jednoho uškrtí), pochod je velmi namáhavý, někteří zajatci po cestě padnou. Dostanou se do věznice, kde je blízko kamenolom, ve kterém musí zajatci pracovat – denně musí odnosit minimálně kubík.
Sokolov jednou prohodí: „ Na pomník stačí méně než kubík “. Někdo to na něj řekl veliteli tábora a Sokolov byl k němu pozván. Domníval se, že jde na jistou smrt, ale šel odhodlaně. Velitel mu řekl, co se k němu doneslo a chtěl, aby si s ním a s ostatními veliteli připil na vítězství v bitvě u Stalingradu. Sokolov ale odmítl (přece nebude pít na svou prohru) a čekal, že bude zastřelen. Veliteli se však líbilo, že je statečný a zůstal přesvědčený o svém národu a dal mu svobodu a chleba pro spoluvězně. Sokolov byl úplně omámený, připadalo mu to neskutečné.
Pak byl zaměstnán jako řidič jednoho německého důstojníka. Blízko slyšel ruskou frontu a začal přemýšlet o útěku. Věnoval se průzkumu terénu, vše si promyslel. Jednou, když vezl opět toho důstojníka, ho zabil a oblékl si jeho šaty. Když projel německou frontou, svlékl šaty a došel ke svým vojákům.
Za války hodně zhubl Rusové ho poslali do ozdravovny. Od souseda, s kterým si psal, dostává špatné zprávy – jeho dcery i žena zemřeli při bombardování, syn odešel na frontu a také padl. Sokolov se ocitl úplně sám. Vrátil se do Voroněže, která je celá rozbombardovaná. Jel k příteli do blízkého města a ten mu sehnal místo řidiče. Poznává chlapce, který na něj vždycky čeká, aby ho svezl. Spřátelí se, chlapec mu vypráví, že přišel o své rodiče, nepamatuje si ani, jak se jmenuje, byl příliš malý. Andrej řekne, že on jeho otec a přijme ho za vlastního. Společně pak začínají znovu žít.
Donské povídky
Proměny moderní světové prózy XIV.
Německá a Rakouská literatura
THOMAS MANN
- žil v poslední čtvrtině 19. století až do roku 1955
- měl staršího bratra Heinricha
- soustředil se na sledování života měšťanskou společnosti
- nositel Nobelovy ceny
Doktor Faustus
- vrcholné dílo
Příběh je založen na vyprávění gymnazijního profesora, který vypráví o svém příteli Leverkührovi, který byl geniálně nadaný hudebník a byl nespokojen s úrovní hudby a kultury – byl přesvědčen o jejich úpadku. Proto chtěl složit něco, co by otřáslo světem za jakoukoliv cenu. Byl ochoten přistoupit na cokoliv, třeba i na smlouvu s ďáblem (Goethe). Uzavře tedy smlouvu s ďáblem a podaří se mu vytvořit dílo, které skutečně mnoho znamená, dosáhne úspěchu, ale zešílí a skončí jako duševně nemocný člověk
- smysl tohoto díla: ukázat a kritizovat dekadentní umění (bezvýchodné umění)
Josef a bratři jeho
- podle příběhu z bible, který ho zaujal
- vypráví o mezilidských vztazích
Kouzelný vrch
Buddenbrookovi
Mário a kouzelník
HERMANN HESSE
- Švícar
- psal německy – kritizuje společnost
- jeho rodiče byly misionáři, seznámil se také s buddhismem, který se projevuje v jeho díle
Stepní vlk
Moderní dílo. Celý děj se odehrává ve vědomí hlavní postavy, na základě svého jména se začíná srovnávat s vlky. Zjišťuje, že vlk je stále méně krutější než lidé, protože jedná instinktivně
LION FEUCHTWANGER
- byl židovského původu, dožil se 76 let
- píše o židovské problematice
- psal historické a psychologické romány (portréty historických osobností)
Žid Süs (člověk, který skrz peníze devastuje okolí, nakonec ublíží i dceři a uvědomí si své chyby, peníze nejsou všechno
Goya (o španělském malíři, který kreslí obrazy války)
Židovka z Toleda (dívka co utíká před katolíky do Španělska kvůli rasismu)
Čekárna - trilogie, obraz soudobého Německa, o životních útrapách německé emigrace - vlastní zkušenosti vyhnance (útěk před Hitlerem do Ameriky)
Ošklivá vévodkyně
- vypráví o Markétě Korutanské (z německých dějin)
Bláznova moudrost
- o Jeanu Rousseauovi
- líčí osobní názory na fr. revoluci
Jefta a jeho dcera
Jefta byl náčelníkem kmene Galád, ale byl nemanželský → byl vyhnán z domu a žil v horách. Tam založil loupežnickou tlupu a stal se jejich vůdcem. Když byla země v ohrožení, tak macecha a bratři je povolali k záchraně a slíbili mu všechen majetek nazpět. Dojde ke kruté bitvě, kde Juftova tlupa ztrácí sílu. Když už viděl, že je nezachrání, slíbí Bohu, že když vyhrají, tak mu dá oběť (první, kdo mu přijde naproti k vesnici). Když vyhraje a přijde do vesnice, první, kdo přijde, je jeho nejmilovanější dcera, které tedy zemře. Postupně ale poznává, že dceru marně obětoval, protože brzy opět nastanou spory, a předčasně umírá.
THOMAS MANN
- žil v poslední čtvrtině 19. století až do roku 1955
- měl staršího bratra Heinricha
- soustředil se na sledování života měšťanskou společnosti
- nositel Nobelovy ceny
Doktor Faustus
- vrcholné dílo
Příběh je založen na vyprávění gymnazijního profesora, který vypráví o svém příteli Leverkührovi, který byl geniálně nadaný hudebník a byl nespokojen s úrovní hudby a kultury – byl přesvědčen o jejich úpadku. Proto chtěl složit něco, co by otřáslo světem za jakoukoliv cenu. Byl ochoten přistoupit na cokoliv, třeba i na smlouvu s ďáblem (Goethe). Uzavře tedy smlouvu s ďáblem a podaří se mu vytvořit dílo, které skutečně mnoho znamená, dosáhne úspěchu, ale zešílí a skončí jako duševně nemocný člověk
- smysl tohoto díla: ukázat a kritizovat dekadentní umění (bezvýchodné umění)
Josef a bratři jeho
- podle příběhu z bible, který ho zaujal
- vypráví o mezilidských vztazích
Kouzelný vrch
Buddenbrookovi
Mário a kouzelník
HERMANN HESSE
- Švícar
- psal německy – kritizuje společnost
- jeho rodiče byly misionáři, seznámil se také s buddhismem, který se projevuje v jeho díle
Stepní vlk
Moderní dílo. Celý děj se odehrává ve vědomí hlavní postavy, na základě svého jména se začíná srovnávat s vlky. Zjišťuje, že vlk je stále méně krutější než lidé, protože jedná instinktivně
LION FEUCHTWANGER
- byl židovského původu, dožil se 76 let
- píše o židovské problematice
- psal historické a psychologické romány (portréty historických osobností)
Žid Süs (člověk, který skrz peníze devastuje okolí, nakonec ublíží i dceři a uvědomí si své chyby, peníze nejsou všechno
Goya (o španělském malíři, který kreslí obrazy války)
Židovka z Toleda (dívka co utíká před katolíky do Španělska kvůli rasismu)
Čekárna - trilogie, obraz soudobého Německa, o životních útrapách německé emigrace - vlastní zkušenosti vyhnance (útěk před Hitlerem do Ameriky)
Ošklivá vévodkyně
- vypráví o Markétě Korutanské (z německých dějin)
Bláznova moudrost
- o Jeanu Rousseauovi
- líčí osobní názory na fr. revoluci
Jefta a jeho dcera
Jefta byl náčelníkem kmene Galád, ale byl nemanželský → byl vyhnán z domu a žil v horách. Tam založil loupežnickou tlupu a stal se jejich vůdcem. Když byla země v ohrožení, tak macecha a bratři je povolali k záchraně a slíbili mu všechen majetek nazpět. Dojde ke kruté bitvě, kde Juftova tlupa ztrácí sílu. Když už viděl, že je nezachrání, slíbí Bohu, že když vyhrají, tak mu dá oběť (první, kdo mu přijde naproti k vesnici). Když vyhraje a přijde do vesnice, první, kdo přijde, je jeho nejmilovanější dcera, které tedy zemře. Postupně ale poznává, že dceru marně obětoval, protože brzy opět nastanou spory, a předčasně umírá.
Proměny moderní světové prózy XV.
STEPHAN ZWEIG
- židovského původu
- emigroval do Anglie, pak do Brazílie, kde nakonec spáchal sebevraždu, když se dozvěděl o fašistických záměrech
Marie Antoinette
Romain Rolland
Netrpělivost srdce
Psychologický příběh o lásce jedné fyzicky postižené dívky, která se zamiluje do jednoho rakouského důstojníka, ten si s ní ale jen hraje, ta pak spáchá sebevraždu
Pražská německá literatura
= čeští Němci, udržovali si své tradice (mluvili Německy)
německy mluvící spisovatelé, kteří se narodili v Praze nebo tu dlouho žijí. Někteří židovského původu (cítili se izolováni od katolické většiny.
FRANZ KAFKA
- významný pražský německy píšící spisovatel
Franze Kafku řadíme k představitelům moderní prózy 20. století.
- známý, obdivovaný autor; vydáván od konce 2. světové války, za totality byl zakázán, roku 1963 snaha ho zveřejnit (80. výročí narození)
Narodil se v Praze, je židovského původu, otec přišel do Prahy z jižních Čech, matka z Poděbrad (židovka).
Studoval německé gymnázium a protože otec chtěl, aby uměl oba jazyky, navštěvoval i kurzy češtiny.Otec chtěl, aby jeho syn jednou převzal podnik. Kafka však k obchodování neměl vztah → neshody s otcem, měl pocit, že otce zklamal.
Po maturitě chtěl odejít do ciziny (za strýcem do Madridu), ale nemohl; začal pracovat v pojišťovně (nejprve v italské, poté v české). Věnoval se literární tvorbě. Spřátelil se s Maxem Brodem, který mu rozuměl, byl mu oporou. Postupně vznikla přátelská skupina mladých autorů – scházeli se a četli si svá díla → vzájemná kritika přátel i vlastní. Díky těmto setkáním se Kafka stal velmi kritický ke svým dílům.
Roku 1910 začíná psát deníkové zápisky, které roku 1923 vydává pod názvem Deníky
Ortel
Nezvěstný
- zfilmován pod názvem Amerika (hl. role M. Dejdar)
- dílo zůstalo nedokončené
- 16ti-letý Karel je sveden služebnou, rodiče se to dozvěděli a vykázali ho do Ameriky. Neměl schopnost komunikovat, neuměl jazyk, cítil se ztracený, osamělý. Postupně se dostává až na dno společnosti
- v obou dílech téma nepochopení ve vztahu otce a syna
Kafkovo rodinné zázemí nebylo příliš dobré ani v dospělosti. Svou první svatbu nakonec zrušil – měl pocit, že by byl příliš svazován a nemohl by psát. Poté se zamiloval do dcery židovského ševce. Otec se sňatkem ale nesouhlasil a Kafka nakonec podlehl jeho nátlaku a svatbu opět zrušil. (Napsal Dopis otci, kde mu vysvětloval svůj názor,ale otec jej nedostal).
Třetí významná žena v jeho životě, Milena Jesenská, byla vdaná, sice nešťastně,ale nechtěla svého muže opustit. (Dopisy Mileně).
Onemocněl nevyléčitelnou chorobou podobnou TBC, chrlil hodně krve. V Německu se seznámil s Dorou Diamantovou, chtěl s ní založit rodinu, ale nemoc mu to nedovolila. Jeho stav se zhoršoval, jezdil do lázní, které často střídal, protože mu péče připadala nedostatečná. Ke konci života se věnuje už jen korespondenci s rodinou (Dopisy rodičům). Zemřel v Rakousku roku 1924 ve věku 41 let.
- židovského původu
- emigroval do Anglie, pak do Brazílie, kde nakonec spáchal sebevraždu, když se dozvěděl o fašistických záměrech
Marie Antoinette
Romain Rolland
Netrpělivost srdce
Psychologický příběh o lásce jedné fyzicky postižené dívky, která se zamiluje do jednoho rakouského důstojníka, ten si s ní ale jen hraje, ta pak spáchá sebevraždu
Pražská německá literatura
= čeští Němci, udržovali si své tradice (mluvili Německy)
německy mluvící spisovatelé, kteří se narodili v Praze nebo tu dlouho žijí. Někteří židovského původu (cítili se izolováni od katolické většiny.
FRANZ KAFKA
- významný pražský německy píšící spisovatel
Franze Kafku řadíme k představitelům moderní prózy 20. století.
- známý, obdivovaný autor; vydáván od konce 2. světové války, za totality byl zakázán, roku 1963 snaha ho zveřejnit (80. výročí narození)
Narodil se v Praze, je židovského původu, otec přišel do Prahy z jižních Čech, matka z Poděbrad (židovka).
Studoval německé gymnázium a protože otec chtěl, aby uměl oba jazyky, navštěvoval i kurzy češtiny.Otec chtěl, aby jeho syn jednou převzal podnik. Kafka však k obchodování neměl vztah → neshody s otcem, měl pocit, že otce zklamal.
Po maturitě chtěl odejít do ciziny (za strýcem do Madridu), ale nemohl; začal pracovat v pojišťovně (nejprve v italské, poté v české). Věnoval se literární tvorbě. Spřátelil se s Maxem Brodem, který mu rozuměl, byl mu oporou. Postupně vznikla přátelská skupina mladých autorů – scházeli se a četli si svá díla → vzájemná kritika přátel i vlastní. Díky těmto setkáním se Kafka stal velmi kritický ke svým dílům.
Roku 1910 začíná psát deníkové zápisky, které roku 1923 vydává pod názvem Deníky
Ortel
Nezvěstný
- zfilmován pod názvem Amerika (hl. role M. Dejdar)
- dílo zůstalo nedokončené
- 16ti-letý Karel je sveden služebnou, rodiče se to dozvěděli a vykázali ho do Ameriky. Neměl schopnost komunikovat, neuměl jazyk, cítil se ztracený, osamělý. Postupně se dostává až na dno společnosti
- v obou dílech téma nepochopení ve vztahu otce a syna
Kafkovo rodinné zázemí nebylo příliš dobré ani v dospělosti. Svou první svatbu nakonec zrušil – měl pocit, že by byl příliš svazován a nemohl by psát. Poté se zamiloval do dcery židovského ševce. Otec se sňatkem ale nesouhlasil a Kafka nakonec podlehl jeho nátlaku a svatbu opět zrušil. (Napsal Dopis otci, kde mu vysvětloval svůj názor,ale otec jej nedostal).
Třetí významná žena v jeho životě, Milena Jesenská, byla vdaná, sice nešťastně,ale nechtěla svého muže opustit. (Dopisy Mileně).
Onemocněl nevyléčitelnou chorobou podobnou TBC, chrlil hodně krve. V Německu se seznámil s Dorou Diamantovou, chtěl s ní založit rodinu, ale nemoc mu to nedovolila. Jeho stav se zhoršoval, jezdil do lázní, které často střídal, protože mu péče připadala nedostatečná. Ke konci života se věnuje už jen korespondenci s rodinou (Dopisy rodičům). Zemřel v Rakousku roku 1924 ve věku 41 let.
Proměny moderní světové prózy XVI.
Charakteristika Kafkových děl:
- nezajímá se o duševní pochody hlavních hrdinů
- postavy jsou tajemné, nekonkrétní, nic o nich nevíme, jak vypadají, odkud pocházejí, jejich rodinné prostředí, jejich charakter
- většinou neznáme ani jejich jména
- hrdinové stále něco hledají, snaží se proniknout do nějakého tajemství, ale to se jim nepodaří (jako Kafka sám)
- smutek, osamělost, pocit odcizení (Nezvěstný)
- romány jsou nedokončené (pravděpodobně sám nevěděl jak je má dokončit, byl rozpolcená osobnost)
- všechna díla vedou k zamyšlení
- jeho dílo odolává jednoznačnému výkladu
Proces
- nedokončený román
- 10 poměrně samostatných kapitol, jejich pořadí je sporné
- děj se odehrává v přízračné až snové atmosféře
Hlavní hrdina – prokurista velké banky v nejmenovaném městě, svědomitý úředník Josef K., je v den svých 30. narozenin záhadně obžalován pro neznámý zločin (nikdy mu není sdělen), zatčený je ponechán na svobodě, ale občas předvoláván k podivnému vyšetřování na půdě starého činžáku, kde bydlí. Je znejistělý, bezbranný, snaží se pochopit nepochopitelné. Zpočátku považuje obžalobu za nesmysl nebo omyl, ale je stále víc deprimován lhostejností okolí, podléhá mechanické soudní mašinérii a rezignuje, neschopen vzdorovat. Proces končí v předvečer jeho 31. narozenin popravou.
- nevidíme do nitra ani minulosti postav, ponurá atmosféra, anonymní hrdinové
- z románu je cítit bezmocnost
Zámek
- nedokončený
Zeměměřič K. přichází do jednoho nejmenovaného městečka na požádání zámeckého pána. Ten mu má sdělit, jakou práci bude vykonávat. K. tedy čeká ve vesnici až si ho pán zavolá. Nic se však neděje, tak se K. snaží za zámeckým pánem dostat, ale pokaždé je s nějakou výmluvou odmítnut. Nakonec vyčerpáním umírá.
- Max Brod tvrdil, že Kafka měl připraven optimistický závěr, to se však Kafkovi nepodařilo
Proměna (povídka)
- nedokončená
Obchodní cestující se jednoho dne probudí a zjistí, že je proměněn v odporného brouka. Všichni v domě se jej štítí a přejí si, aby tam nebyl (je pro rodinu nepotřebný). Svému okolí ztrpčuje život. Až jednoho dne jej služebná najde ležet na zádech, vypadá jako mrtvý, a proto jej bez váhání vymete společně se smetím. Všichni si oddychnou.¨
Symbolika pocitů Kafky
- nezajímá se o duševní pochody hlavních hrdinů
- postavy jsou tajemné, nekonkrétní, nic o nich nevíme, jak vypadají, odkud pocházejí, jejich rodinné prostředí, jejich charakter
- většinou neznáme ani jejich jména
- hrdinové stále něco hledají, snaží se proniknout do nějakého tajemství, ale to se jim nepodaří (jako Kafka sám)
- smutek, osamělost, pocit odcizení (Nezvěstný)
- romány jsou nedokončené (pravděpodobně sám nevěděl jak je má dokončit, byl rozpolcená osobnost)
- všechna díla vedou k zamyšlení
- jeho dílo odolává jednoznačnému výkladu
Proces
- nedokončený román
- 10 poměrně samostatných kapitol, jejich pořadí je sporné
- děj se odehrává v přízračné až snové atmosféře
Hlavní hrdina – prokurista velké banky v nejmenovaném městě, svědomitý úředník Josef K., je v den svých 30. narozenin záhadně obžalován pro neznámý zločin (nikdy mu není sdělen), zatčený je ponechán na svobodě, ale občas předvoláván k podivnému vyšetřování na půdě starého činžáku, kde bydlí. Je znejistělý, bezbranný, snaží se pochopit nepochopitelné. Zpočátku považuje obžalobu za nesmysl nebo omyl, ale je stále víc deprimován lhostejností okolí, podléhá mechanické soudní mašinérii a rezignuje, neschopen vzdorovat. Proces končí v předvečer jeho 31. narozenin popravou.
- nevidíme do nitra ani minulosti postav, ponurá atmosféra, anonymní hrdinové
- z románu je cítit bezmocnost
Zámek
- nedokončený
Zeměměřič K. přichází do jednoho nejmenovaného městečka na požádání zámeckého pána. Ten mu má sdělit, jakou práci bude vykonávat. K. tedy čeká ve vesnici až si ho pán zavolá. Nic se však neděje, tak se K. snaží za zámeckým pánem dostat, ale pokaždé je s nějakou výmluvou odmítnut. Nakonec vyčerpáním umírá.
- Max Brod tvrdil, že Kafka měl připraven optimistický závěr, to se však Kafkovi nepodařilo
Proměna (povídka)
- nedokončená
Obchodní cestující se jednoho dne probudí a zjistí, že je proměněn v odporného brouka. Všichni v domě se jej štítí a přejí si, aby tam nebyl (je pro rodinu nepotřebný). Svému okolí ztrpčuje život. Až jednoho dne jej služebná najde ležet na zádech, vypadá jako mrtvý, a proto jej bez váhání vymete společně se smetím. Všichni si oddychnou.¨
Symbolika pocitů Kafky
Proměny moderní světové prózy XVII.
FRANZ WERFL
- dramatik a prozaik
- byl židovského původu
- byl oceňován již za svého života (narozdíl od Kafky), protože psal přístupnější formou
- pocházel z bohaté rodiny
- otec ho směřoval k obchodní činnosti, ale Franz si prosadil studium práv
- přes Maxe Broda získal možnost pracovat v nakladatelství, kde měl místo v oddělení, kde se připravovala díla nadějných mladých autorů (četl si je a rozhodoval o jejich budoucnosti)
- roku 1916 byl odveden do války
- emigroval do USA
Píseň o Bernardetě – publikován za 2. světové války, vydán i v USA
O zjevení panenky Marie před Bernadetou, kterou to velmi ovlivnilo, církev ji zavřela do kláštera, kde po 40.letech zemřela, církev ji izolovala, rozhodla o jejím životě, kvůli zjevení, které ani vidět nechtěla.
Čtyřicet dní (1933)
- nejznámější dílo
- hrdinové jsou „nositelé dobra“
- napínavý román z 1. etapy arménských dějin - o krvavém potlačení vzpoury tureckých Arménů
- zachycuje jednu z nejdrastičtějších událostí v době 1. světové války – pokus turecké armády vyhladit arménský národ
Hlavní postava je Armén Gabriel Bagratjan, který žil dlouho šťastně v Paříži. Rozhodl se vrátit se, aby ukázal svému synovi rodná místa. Domů se dostává právě v této době, kdy je napjatá situace. Gabriel se rozhoduje, jak se má zachovat. Jestli se má chovat jako turista a nezasahovat nebo má bojovat. Kdyby se však do boje nezapojil, považoval by to za zradu národa. Nebral to jako náhodu, ale jako smysl života, aby pomohl svému národu – ukázal se jako charakter – vlastenecké cítění. Postavil se tedy do čela Arménských sedláků proti turecké přesile a našel tedy v boji smrt.
Sjezd abiturientů („historie viny z mládí“)
Hlavní postavou je soudce Arnošt Sebastian. Dostává se mu do rukou proces s člověkem, který je podezřelý z vraždy prostitutky. Sebastianovi připomíná bývalého spolužáka F. Albera. Zrovna tento večer mají sraz abiturienti po 25 letech. Po návratu z večírku začíná Sebastian psát historky z mládí. Vrací se do doby, kdy se F. Alber povyšoval nad Sebastianem, měl ve škole větší autoritu. Sebastian se mu chtěl mstít, ponižuje ho, až chce Alber spáchat sebevraždu. Potom se dlouhou dobu nevidí. U soudu se mu snaží Sebastian omluvit, ale ukáže se že to byla jen shoda podoby a jmen a nebyl to on.
- myšlenka: vina, kdy člověk psychicky týrá jiného člověka nemůže být těžko odpouštěna, zůstává v nitru člověka (opak Tolstého – vyjadřoval názor, že je možno se očistit , když zbytek života děláme dobro)
EGON ERNR KISCH
- český autor, německého původu, psal německy
- byl žid
- novinář (tzv. zuřivý reportér)
- ve španělské občanské válce fungoval jako dopisovatel
- chvíli byl také ve vězení, emigroval do USA
Pražský pitival
Detektivní povídky z pražského podsvětí
Pasák
Zabývá se pražskou prostitucí
Tajná čína
Americký sen (reportáže)
- dramatik a prozaik
- byl židovského původu
- byl oceňován již za svého života (narozdíl od Kafky), protože psal přístupnější formou
- pocházel z bohaté rodiny
- otec ho směřoval k obchodní činnosti, ale Franz si prosadil studium práv
- přes Maxe Broda získal možnost pracovat v nakladatelství, kde měl místo v oddělení, kde se připravovala díla nadějných mladých autorů (četl si je a rozhodoval o jejich budoucnosti)
- roku 1916 byl odveden do války
- emigroval do USA
Píseň o Bernardetě – publikován za 2. světové války, vydán i v USA
O zjevení panenky Marie před Bernadetou, kterou to velmi ovlivnilo, církev ji zavřela do kláštera, kde po 40.letech zemřela, církev ji izolovala, rozhodla o jejím životě, kvůli zjevení, které ani vidět nechtěla.
Čtyřicet dní (1933)
- nejznámější dílo
- hrdinové jsou „nositelé dobra“
- napínavý román z 1. etapy arménských dějin - o krvavém potlačení vzpoury tureckých Arménů
- zachycuje jednu z nejdrastičtějších událostí v době 1. světové války – pokus turecké armády vyhladit arménský národ
Hlavní postava je Armén Gabriel Bagratjan, který žil dlouho šťastně v Paříži. Rozhodl se vrátit se, aby ukázal svému synovi rodná místa. Domů se dostává právě v této době, kdy je napjatá situace. Gabriel se rozhoduje, jak se má zachovat. Jestli se má chovat jako turista a nezasahovat nebo má bojovat. Kdyby se však do boje nezapojil, považoval by to za zradu národa. Nebral to jako náhodu, ale jako smysl života, aby pomohl svému národu – ukázal se jako charakter – vlastenecké cítění. Postavil se tedy do čela Arménských sedláků proti turecké přesile a našel tedy v boji smrt.
Sjezd abiturientů („historie viny z mládí“)
Hlavní postavou je soudce Arnošt Sebastian. Dostává se mu do rukou proces s člověkem, který je podezřelý z vraždy prostitutky. Sebastianovi připomíná bývalého spolužáka F. Albera. Zrovna tento večer mají sraz abiturienti po 25 letech. Po návratu z večírku začíná Sebastian psát historky z mládí. Vrací se do doby, kdy se F. Alber povyšoval nad Sebastianem, měl ve škole větší autoritu. Sebastian se mu chtěl mstít, ponižuje ho, až chce Alber spáchat sebevraždu. Potom se dlouhou dobu nevidí. U soudu se mu snaží Sebastian omluvit, ale ukáže se že to byla jen shoda podoby a jmen a nebyl to on.
- myšlenka: vina, kdy člověk psychicky týrá jiného člověka nemůže být těžko odpouštěna, zůstává v nitru člověka (opak Tolstého – vyjadřoval názor, že je možno se očistit , když zbytek života děláme dobro)
EGON ERNR KISCH
- český autor, německého původu, psal německy
- byl žid
- novinář (tzv. zuřivý reportér)
- ve španělské občanské válce fungoval jako dopisovatel
- chvíli byl také ve vězení, emigroval do USA
Pražský pitival
Detektivní povídky z pražského podsvětí
Pasák
Zabývá se pražskou prostitucí
Tajná čína
Americký sen (reportáže)
Proměny moderní světové prózy XVIII.
MAX BROD
- židovského původu
- během druhé svět. války emigroval
Život plný bojů – autobiografie, literární společnost v průběhu války
GUSTAV MEYRINK
- bankéř
- zajímal se o tajemství Prahy, tajemnou tvář Prahy
Golem
ROBERT MUSIL
- rakušák
- byl zakázaným spisovatelem
- byl ve válce, antifašista
- pracoval jako redaktor
Muž bez vlastností
Literatura VB
= je retrospektivní (začíná se v minulosti, zpátky)
JAMES JOYCE
- Irský spisovatel
- experimentátor (nové postupy)
- vynalezl techniku „proudu vědomí“ – popisuje vše co se postavě honí hlavou
Odysseus
Popisuje jediný den v Dublinu, vidíme jej očima několika ostav, mužů i žen. Paralelou k Odysseovi, na nějž se název knihy odvolává, je průměrný občan Leopold Bloom. Stejně jako řecký hrdina putuje i on z místa na místo, potkává zajímavé lidi a překonává nástrahy. Každá z kapitol je tématicky vztažena k některé z epizod Homérovy Odysseye. Jakoby netříděný tok myšlenek hlavních postav je podán technikou vnitřního monologu – záznamu vnitřního proudu vědomí. Hlavní napětí vzniká mezi zdánlivě nicotným pachtěním pana Blooma a činy starověkých hrdinů.
Dubliňané
Povídky, psané drsně realisticky
RUDYARD KIPLING
Kniha džunglí (o Mauglímu, vychován zvířaty)
Kim (indický sirotek, kterého si VB vybere jako špióna)
VIRGINIA WOOLFOVÁ
- její díla zachycují převážně lyrické nálady, pocity, myšlenky bez popisných komentářů, oslabený děj
- nebyl příliš populární, žila nekonvenčně
- trpěla psychickými depresemi – sebevražda
Paní Dallowayová (zfilmováno – Hodiny) – příběh jednoho dne
K majáku (technika proudu myšlenek, autobiografie)
Jákobův pokoj (technika proudu myšlenek postav)
- židovského původu
- během druhé svět. války emigroval
Život plný bojů – autobiografie, literární společnost v průběhu války
GUSTAV MEYRINK
- bankéř
- zajímal se o tajemství Prahy, tajemnou tvář Prahy
Golem
ROBERT MUSIL
- rakušák
- byl zakázaným spisovatelem
- byl ve válce, antifašista
- pracoval jako redaktor
Muž bez vlastností
Literatura VB
= je retrospektivní (začíná se v minulosti, zpátky)
JAMES JOYCE
- Irský spisovatel
- experimentátor (nové postupy)
- vynalezl techniku „proudu vědomí“ – popisuje vše co se postavě honí hlavou
Odysseus
Popisuje jediný den v Dublinu, vidíme jej očima několika ostav, mužů i žen. Paralelou k Odysseovi, na nějž se název knihy odvolává, je průměrný občan Leopold Bloom. Stejně jako řecký hrdina putuje i on z místa na místo, potkává zajímavé lidi a překonává nástrahy. Každá z kapitol je tématicky vztažena k některé z epizod Homérovy Odysseye. Jakoby netříděný tok myšlenek hlavních postav je podán technikou vnitřního monologu – záznamu vnitřního proudu vědomí. Hlavní napětí vzniká mezi zdánlivě nicotným pachtěním pana Blooma a činy starověkých hrdinů.
Dubliňané
Povídky, psané drsně realisticky
RUDYARD KIPLING
Kniha džunglí (o Mauglímu, vychován zvířaty)
Kim (indický sirotek, kterého si VB vybere jako špióna)
VIRGINIA WOOLFOVÁ
- její díla zachycují převážně lyrické nálady, pocity, myšlenky bez popisných komentářů, oslabený děj
- nebyl příliš populární, žila nekonvenčně
- trpěla psychickými depresemi – sebevražda
Paní Dallowayová (zfilmováno – Hodiny) – příběh jednoho dne
K majáku (technika proudu myšlenek, autobiografie)
Jákobův pokoj (technika proudu myšlenek postav)
Hlavní proudy a osobnosti české prózy v první poloviny 20. století 1/8
Hlavní proudy a osobnosti české prózy v první poloviny 20. století
V 1. polovině 20. století dosáhla česká literatura vysoké umělecké úrovně a úspěšně se zařadila i do kontextu světové literatury.
Strach z techniky, která by mohla být zneužita proti člověku, odklon od minulosti.
Témata tvorby: doznívání války, vznik republiky, oslava vzniku vlasti, sociální, obovy z fašismu, reakce na Mnichov, sudety, protektorát
tendenční proud - aktuelní dění (ideologicky orientované) politické dění, autoři levicově zaměření :V. Vančura, I. Olbracht, M. Pujmanová, M. Majerová
demokratický proud - politicky neangažovaní spisovatelé:
K. a J. Čapek, K. Poláček, E. Bass
J. Hašek - mezi proudy
Obraz války
Jaroslav Hašek (1883 - 1923)
-narodil se v Praze
-přestože byl velmi inteligentní, nevynikal ve studiu, vymýšlel různé lumpárny a ani později nebyl schopen usedlého života s pravidelným zaměstnáním.n Byl provokatér a mystifikátor. Trávil čas po hospodách s různými kumpány, hlásil se k anarchismu.
-Za 1. sv. války přešel k Rusům, zde ho oslovila bolševická ideologie a po návratu domů byl politicky nespolehlivý i pro novou vládu. Zemřel v Lipnice na následky nemocí a alkoholu.
Psal satirické povídky, které uveřejňoval v novinách, většinou se dotýkal politiky a vlády.
Některé tvoří kratší cykly např.:
Můj obchod ze psy
Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona
Osudy dobrého vojáka Švejka – vysmívá armádě a lidské hlouposti.
Román přeložen do mnoha jazyků, dramatizován (E. F. Burian), zfilmován.
Jaroslav Hašek a jeho dobrý voják Švejk jsou často v zahraničí synonymem pro českou literaturu.
Demokratický proud
Karel Čapek (1890-1938)
světově známý a uznávaný spisovatel (spolu s Haškem a Němcovou), novinář (autor sloupků), překladatel
přátelil se s Masarykem
pocházel z velmi kulturní rodiny: otec oblíbený lékař, matka se zajímala o národopis (zvyklosti v krajích), bratr Josef spisovatel a malíř, sestra Helen byla hudebně nadaná ( napsala vzpomínkovou knihu Moji milí bratři)
studoval filosofii, zajímal se o přírodní vědy, když chtěl psát o nějakém tématu, o kterém nic nevěděl, dokonale ho nastudoval
tvůrce románů, povídek a divadelních her
novinář – působil v Lidových novinách (Bass, Poláček)
některé práce psal společně s bratrem,ale většinou sám
V 1. polovině 20. století dosáhla česká literatura vysoké umělecké úrovně a úspěšně se zařadila i do kontextu světové literatury.
Strach z techniky, která by mohla být zneužita proti člověku, odklon od minulosti.
Témata tvorby: doznívání války, vznik republiky, oslava vzniku vlasti, sociální, obovy z fašismu, reakce na Mnichov, sudety, protektorát
tendenční proud - aktuelní dění (ideologicky orientované) politické dění, autoři levicově zaměření :V. Vančura, I. Olbracht, M. Pujmanová, M. Majerová
demokratický proud - politicky neangažovaní spisovatelé:
K. a J. Čapek, K. Poláček, E. Bass
J. Hašek - mezi proudy
Obraz války
Jaroslav Hašek (1883 - 1923)
-narodil se v Praze
-přestože byl velmi inteligentní, nevynikal ve studiu, vymýšlel různé lumpárny a ani později nebyl schopen usedlého života s pravidelným zaměstnáním.n Byl provokatér a mystifikátor. Trávil čas po hospodách s různými kumpány, hlásil se k anarchismu.
-Za 1. sv. války přešel k Rusům, zde ho oslovila bolševická ideologie a po návratu domů byl politicky nespolehlivý i pro novou vládu. Zemřel v Lipnice na následky nemocí a alkoholu.
Psal satirické povídky, které uveřejňoval v novinách, většinou se dotýkal politiky a vlády.
Některé tvoří kratší cykly např.:
Můj obchod ze psy
Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona
Osudy dobrého vojáka Švejka – vysmívá armádě a lidské hlouposti.
Román přeložen do mnoha jazyků, dramatizován (E. F. Burian), zfilmován.
Jaroslav Hašek a jeho dobrý voják Švejk jsou často v zahraničí synonymem pro českou literaturu.
Demokratický proud
Karel Čapek (1890-1938)
světově známý a uznávaný spisovatel (spolu s Haškem a Němcovou), novinář (autor sloupků), překladatel
přátelil se s Masarykem
pocházel z velmi kulturní rodiny: otec oblíbený lékař, matka se zajímala o národopis (zvyklosti v krajích), bratr Josef spisovatel a malíř, sestra Helen byla hudebně nadaná ( napsala vzpomínkovou knihu Moji milí bratři)
studoval filosofii, zajímal se o přírodní vědy, když chtěl psát o nějakém tématu, o kterém nic nevěděl, dokonale ho nastudoval
tvůrce románů, povídek a divadelních her
novinář – působil v Lidových novinách (Bass, Poláček)
některé práce psal společně s bratrem,ale většinou sám
Hlavní proudy a osobnosti české prózy v první poloviny 20. století 2/8
1. období – raná tvorba do roku 1921
1. společná práce – kniha Krakonošova zahrada
zahrnuty různé útvary od anekdoty až po povídku (fejetony, články…)
povídkový soubor Boží muka
filosofické detektivky – každá povídka řeší nějakou záhadu (zamyšlení nad záhadami lidské duše a osudovými náhodami v životě člověka)
odehrává se v 1. svět. válce, ale přímo se o ní nepíše, ale pociťujeme, že je kolem
povídka Šlépěj
vypráví o setkání dvou chodců, kteří se potkají v čerstvě zasněžené krajině; daleko od cesty vidí otisk jediné lidské stopy filosofují o tom a snaží se najít vysvětlení,ale k žádnému nedojdou a berou to jako poselství, které si však nedovedou vysvětlit
myšlenka: absolutní pravdu nelze nikdy poznat, rozumové schopnosti člověka poznávat svět jsou omezené
hra Loupežník
postavy, kromě dívek, nejsou pojmenovány
Loupežník je symbolem mladé odvahy
Loupežník usiluje o dceru Profesora, který bydlí ve velké vile. Dceru Mimi chtějí rodiče uchránit od vnějšího světa, protože už jim starší dcera jako mladá z domu do světa utekla. Vedou Mimi k odpovědnosti a doslova ji vězní v domě. Loupežník se ale do vilky dostane a podaří se mu získat její lásku. Pak se na scéně objevuje starší dcera Profesora s dítětem. Čapek ukazuje, že mladistvá odvaha nekončí vždycky dobře – starší dcera se vrací domů a hledá útočiště. Profesor uvažuje o životě. Čapek se zamýšlí, zda přílišné uvažování a přílišná zodpovědnost nepřipravuje Profesora o něco krásného.
Nakonec dává Profesorovi za pravdu, že mládí je nezodpovědné
myšlenka: varuje před nezodpovědností mladých lidí
První období jeho tvorby zakončuje kniha Francouzská poezie nové doby – překlady básní Prokletých básníků
2. období: 1920 – 1927
věnuje se utopickým dílům, které varovali před zneužitím techniky proti člověku (opak ang. utopistů kteří ukazovali, že technika je pro člověk a dobrá)
R.U.R. divadelní hra
Děj knihy se odehrává v budoucnosti na Rossumově ostrově. Na tomto ostrově je jediná továrna na výrobu robotů (umělých lidí), která dodává roboty do celého světa jako levnou pracovní sílu. Příběh začíná příjezdem dcery generálního ředitele Heleny Gloryové. Helena chce docílit, aby se s roboty začalo jednat jako s lidmi, s roboty soucítí. Roboti nahrazují lidskou sílu, jsou velmi vzdělaní, velmi výkonní, ale nejsou schopni citu. Jinak jsou od lidí nerozeznatelní.
Helena se brzy dozví, že na ostrově kromě robotů žije jen 6 lidí: Nejvýznamnější z nich jsou centrální ředitel Harry Domin, který vidí v robotech možnost lidí, jak se osvobodit od práce a rozvíjet se duševně, vzdělávat se (* Čapek to však viděl jinak, člověk by byl zahálčivý, líný….), a stavitel Alquist, který je přesný opak a vidí smysl života v práci.
Helena je všemi na ostrově obdivována. Její vztah s ředitelem Harry Dominem vyústí ve svatbu. Po nějakém čase začne světem zmítat válka. Lidé již nevyužívají robotů pouze k práci, ale i k válčení. Helena proto touží po návratu lidí k obyčejnému životu a ničí návod na výrobu robotů. Válka přeroste ve vzpouru robotů, kteří zjistí, že jsou již silnější, než lidé sami. Roboti postupně ničí celé lidstvo až na celém světě zbude jen 7 lidí žijících na Rosumově ostrově.
Po vylodění na ostrově roboti všechny kromě stavitele Alquista zabijí. Roboti zjistí, že nejsou schopni sami sebe vyrábět, tak žádají stavitele Alquista o pomoc. Alquist je ale pouze stavitel, takže vůbec neví, jak se roboti vyrábějí. Následuje marné snažení Alquista vyrobit roboty. Alquist zjistí, že se u dvou robotů (Helena a Primus) objevil cit, láska, ochota obětovat se za druhého. Vidí, že se tito dva roboti úplně polidštily a je šťasten, že je život na zemi zachráněn.
myšlenka: kritický postoj k přeceňování techniky, potřeba vzájemné lásky a lidskosti, obava o osud lidstva, kritika přehnané touhy zbohatnout a zpohodlnět
1. společná práce – kniha Krakonošova zahrada
zahrnuty různé útvary od anekdoty až po povídku (fejetony, články…)
povídkový soubor Boží muka
filosofické detektivky – každá povídka řeší nějakou záhadu (zamyšlení nad záhadami lidské duše a osudovými náhodami v životě člověka)
odehrává se v 1. svět. válce, ale přímo se o ní nepíše, ale pociťujeme, že je kolem
povídka Šlépěj
vypráví o setkání dvou chodců, kteří se potkají v čerstvě zasněžené krajině; daleko od cesty vidí otisk jediné lidské stopy filosofují o tom a snaží se najít vysvětlení,ale k žádnému nedojdou a berou to jako poselství, které si však nedovedou vysvětlit
myšlenka: absolutní pravdu nelze nikdy poznat, rozumové schopnosti člověka poznávat svět jsou omezené
hra Loupežník
postavy, kromě dívek, nejsou pojmenovány
Loupežník je symbolem mladé odvahy
Loupežník usiluje o dceru Profesora, který bydlí ve velké vile. Dceru Mimi chtějí rodiče uchránit od vnějšího světa, protože už jim starší dcera jako mladá z domu do světa utekla. Vedou Mimi k odpovědnosti a doslova ji vězní v domě. Loupežník se ale do vilky dostane a podaří se mu získat její lásku. Pak se na scéně objevuje starší dcera Profesora s dítětem. Čapek ukazuje, že mladistvá odvaha nekončí vždycky dobře – starší dcera se vrací domů a hledá útočiště. Profesor uvažuje o životě. Čapek se zamýšlí, zda přílišné uvažování a přílišná zodpovědnost nepřipravuje Profesora o něco krásného.
Nakonec dává Profesorovi za pravdu, že mládí je nezodpovědné
myšlenka: varuje před nezodpovědností mladých lidí
První období jeho tvorby zakončuje kniha Francouzská poezie nové doby – překlady básní Prokletých básníků
2. období: 1920 – 1927
věnuje se utopickým dílům, které varovali před zneužitím techniky proti člověku (opak ang. utopistů kteří ukazovali, že technika je pro člověk a dobrá)
R.U.R. divadelní hra
Děj knihy se odehrává v budoucnosti na Rossumově ostrově. Na tomto ostrově je jediná továrna na výrobu robotů (umělých lidí), která dodává roboty do celého světa jako levnou pracovní sílu. Příběh začíná příjezdem dcery generálního ředitele Heleny Gloryové. Helena chce docílit, aby se s roboty začalo jednat jako s lidmi, s roboty soucítí. Roboti nahrazují lidskou sílu, jsou velmi vzdělaní, velmi výkonní, ale nejsou schopni citu. Jinak jsou od lidí nerozeznatelní.
Helena se brzy dozví, že na ostrově kromě robotů žije jen 6 lidí: Nejvýznamnější z nich jsou centrální ředitel Harry Domin, který vidí v robotech možnost lidí, jak se osvobodit od práce a rozvíjet se duševně, vzdělávat se (* Čapek to však viděl jinak, člověk by byl zahálčivý, líný….), a stavitel Alquist, který je přesný opak a vidí smysl života v práci.
Helena je všemi na ostrově obdivována. Její vztah s ředitelem Harry Dominem vyústí ve svatbu. Po nějakém čase začne světem zmítat válka. Lidé již nevyužívají robotů pouze k práci, ale i k válčení. Helena proto touží po návratu lidí k obyčejnému životu a ničí návod na výrobu robotů. Válka přeroste ve vzpouru robotů, kteří zjistí, že jsou již silnější, než lidé sami. Roboti postupně ničí celé lidstvo až na celém světě zbude jen 7 lidí žijících na Rosumově ostrově.
Po vylodění na ostrově roboti všechny kromě stavitele Alquista zabijí. Roboti zjistí, že nejsou schopni sami sebe vyrábět, tak žádají stavitele Alquista o pomoc. Alquist je ale pouze stavitel, takže vůbec neví, jak se roboti vyrábějí. Následuje marné snažení Alquista vyrobit roboty. Alquist zjistí, že se u dvou robotů (Helena a Primus) objevil cit, láska, ochota obětovat se za druhého. Vidí, že se tito dva roboti úplně polidštily a je šťasten, že je život na zemi zachráněn.
myšlenka: kritický postoj k přeceňování techniky, potřeba vzájemné lásky a lidskosti, obava o osud lidstva, kritika přehnané touhy zbohatnout a zpohodlnět
Hlavní proudy a osobnosti české prózy v první poloviny 20. století 3/8
Věc makropulos divadelní hra
hra ve které Čapek odmítá myšlenku prodloužení lidského života
drama bylo zpracováno Leošem Janáčkem a uvedeno jako opera.
Hlavní hrdinkou je herečka Emilia Marty, která se stane majitelkou receptu na prodloužení života. Stane se z ní člověk hluboce nešťastný, unavený životem, neschopný z čehokoliv se radovat a těšit. Lidem kolem sebe bezděčně působí zlo. Nepřeje si další prodloužení života. Recept věnuje mladé zpěvačce, ta je však rozumná a recept spálí nad plamenem svíčky
myšlenka: pomíjivost života je přirozeným znakem člověka a jeho osudu, právě tato míra života dává lidskému bytí pravou hodnotu
Ze života hmyzu divadelní hra
napsal spolu s Josefem
má 3 dějství která jsou propojena postavou tuláka, který prochází říší hmyzu
vlastnosti hmyzu jsou ve skutečnosti lidské vlastnosti, které čapek kritizuje
1. dějství – o motýlech; kritika přelétavosti a nestálosti v lásce; satira na maloměšťáckou poživačnost
2. dějství – chrobáci; kritika přílišného sobectví a honby za majetkem
3. dějství – mravenci; kritika vládychtivosti, varovná před rozpínavostí (jako by předvídal příchod fašismu)
Adam Stvořitel divadelní hra
Adamovi se nelíbil svět, jak je zařízen, a proto se Bůh rozhodl, že starý svět může zničit (výstřelem z kanónu). Adamovi dá právo, aby stvořil svět nový podle svých představ. Nový svět je však samozřejmě ještě hroší než ten předchozí, má mnohem více nedostatků.
myšlenka: člověk má být spokojený s prostředím, v jakém žije; svět je potřeba brát takový, jaký je odmítá myšlenku radikální přeměny světa
Krakatit –román, zfilmován
Výbušnina
Továrna na absolutno román
absolutno – jakýsi duch, který se šíří z komínů při spalování hmoty v továrnách
lidé, kteří žijí v okolí se mění, ale k horšímu stávají se náboženskými fanatiky
myšlenka: člověka nemůže nic změnit, může se změnit jen sám svou vůlí
hra ve které Čapek odmítá myšlenku prodloužení lidského života
drama bylo zpracováno Leošem Janáčkem a uvedeno jako opera.
Hlavní hrdinkou je herečka Emilia Marty, která se stane majitelkou receptu na prodloužení života. Stane se z ní člověk hluboce nešťastný, unavený životem, neschopný z čehokoliv se radovat a těšit. Lidem kolem sebe bezděčně působí zlo. Nepřeje si další prodloužení života. Recept věnuje mladé zpěvačce, ta je však rozumná a recept spálí nad plamenem svíčky
myšlenka: pomíjivost života je přirozeným znakem člověka a jeho osudu, právě tato míra života dává lidskému bytí pravou hodnotu
Ze života hmyzu divadelní hra
napsal spolu s Josefem
má 3 dějství která jsou propojena postavou tuláka, který prochází říší hmyzu
vlastnosti hmyzu jsou ve skutečnosti lidské vlastnosti, které čapek kritizuje
1. dějství – o motýlech; kritika přelétavosti a nestálosti v lásce; satira na maloměšťáckou poživačnost
2. dějství – chrobáci; kritika přílišného sobectví a honby za majetkem
3. dějství – mravenci; kritika vládychtivosti, varovná před rozpínavostí (jako by předvídal příchod fašismu)
Adam Stvořitel divadelní hra
Adamovi se nelíbil svět, jak je zařízen, a proto se Bůh rozhodl, že starý svět může zničit (výstřelem z kanónu). Adamovi dá právo, aby stvořil svět nový podle svých představ. Nový svět je však samozřejmě ještě hroší než ten předchozí, má mnohem více nedostatků.
myšlenka: člověk má být spokojený s prostředím, v jakém žije; svět je potřeba brát takový, jaký je odmítá myšlenku radikální přeměny světa
Krakatit –román, zfilmován
Výbušnina
Továrna na absolutno román
absolutno – jakýsi duch, který se šíří z komínů při spalování hmoty v továrnách
lidé, kteří žijí v okolí se mění, ale k horšímu stávají se náboženskými fanatiky
myšlenka: člověka nemůže nic změnit, může se změnit jen sám svou vůlí
Hlavní proudy a osobnosti české prózy v první poloviny 20. století 4/8
3. období 1928-1933
novinářské období
píše hlavně povídky, cestopisné fejetony a také pohádky
Italské listy
Anglické listy
Výlet do Španěl
Cesta na sever
Obrázky z Holandska….
- fejetony z jeho cest
Povídky z jedné kapsy
Povídky z druhé kapsy
opět řeší nějakou záhadu
záhady jsou jiné než v Božích mukách
Šlépěje povídka
opět v zasněžené krajině, v noci, chodec vidí stopy, které kousek někam vedou, ale najednou končí. Chodec se domníval, že se zde stal nějaký zločin a proto zavolá policii. Ta však nemá žádné důkazy, nic nebylo hlášeno, tak chodce uklidňuje, že se nic nestalo.
Řada povídek napsaná tak, že se nad nimi musíme zamýšlet
Básník povídka
vypráví o básníkovi, který se stal svědkem autonehody a díky básni, kterou napsal způsobem volné asociace představ po nehodě, vyřešil, kdo byl viníkem (z básně se dala vyvodit barva auta i poznávací značka…)
Knížky pro děti:
Dášenka, čili Život štěněte
Devatero pohádek (jedna od Josefa Čapka)
4. období 30. léta
románová trilogie:
Hordubal – o sedláku Hordubalovi
Povětroň – po letounu, který se zřítil
Obyčejný život – o železničáři a vzpomínky na jeho život
všechny jsou spojeny společným problémem – možnost poznat druhého člověka – nikdy nemůžeme člověk úplně poznat
Hordubal
Baladický příběh nešťastného podkarpatského sedláka Juraje Hordubal viděný z mnoha stran (vypravěče, samotného hrdiny, četníků, soudu). Hordubal se po letech vrací z Ameriky s penězi, které tam jel vydělat, domů. Těší se na svou ženu Polanu a dceru Hafii, jak je potěší a jak obnoví hospodářství. Je ale zklamán, protože se dozvídá , že mu jeho žena byla nevěrná s čeledínem.
Dále příběh můžeme rozdělit do 3 částí:
Vyprávění Hordubala, který prožívá velké zklamání, do vyprávění dává hodně citu.Prožívá krizi tak hlubokou, až z toho onemocní. Na smrtelné posteli je zavražděn pravděpodobně milencem své ženy.
Četníci vyšetřují vraždu, proč a kdo Hordubala zabil. Příběh se najednou zužuje, pro četníky to znamená obyčejný případ → cit se vytrácí
Ještě zjednodušenější. Dostáváme se k soudu, kde různí lidé vypovídají. Úplně zúženo – tuctový případ…..Viníci jsou potrestáni, ale pravda o Hordubalovi se „ztratila“, tak jako jeho srdce
V celém příběhu tedy můžeme vidět, jak se z vyprávění postupně vytrácí veškerý cit.
novinářské období
píše hlavně povídky, cestopisné fejetony a také pohádky
Italské listy
Anglické listy
Výlet do Španěl
Cesta na sever
Obrázky z Holandska….
- fejetony z jeho cest
Povídky z jedné kapsy
Povídky z druhé kapsy
opět řeší nějakou záhadu
záhady jsou jiné než v Božích mukách
Šlépěje povídka
opět v zasněžené krajině, v noci, chodec vidí stopy, které kousek někam vedou, ale najednou končí. Chodec se domníval, že se zde stal nějaký zločin a proto zavolá policii. Ta však nemá žádné důkazy, nic nebylo hlášeno, tak chodce uklidňuje, že se nic nestalo.
Řada povídek napsaná tak, že se nad nimi musíme zamýšlet
Básník povídka
vypráví o básníkovi, který se stal svědkem autonehody a díky básni, kterou napsal způsobem volné asociace představ po nehodě, vyřešil, kdo byl viníkem (z básně se dala vyvodit barva auta i poznávací značka…)
Knížky pro děti:
Dášenka, čili Život štěněte
Devatero pohádek (jedna od Josefa Čapka)
4. období 30. léta
románová trilogie:
Hordubal – o sedláku Hordubalovi
Povětroň – po letounu, který se zřítil
Obyčejný život – o železničáři a vzpomínky na jeho život
všechny jsou spojeny společným problémem – možnost poznat druhého člověka – nikdy nemůžeme člověk úplně poznat
Hordubal
Baladický příběh nešťastného podkarpatského sedláka Juraje Hordubal viděný z mnoha stran (vypravěče, samotného hrdiny, četníků, soudu). Hordubal se po letech vrací z Ameriky s penězi, které tam jel vydělat, domů. Těší se na svou ženu Polanu a dceru Hafii, jak je potěší a jak obnoví hospodářství. Je ale zklamán, protože se dozvídá , že mu jeho žena byla nevěrná s čeledínem.
Dále příběh můžeme rozdělit do 3 částí:
Vyprávění Hordubala, který prožívá velké zklamání, do vyprávění dává hodně citu.Prožívá krizi tak hlubokou, až z toho onemocní. Na smrtelné posteli je zavražděn pravděpodobně milencem své ženy.
Četníci vyšetřují vraždu, proč a kdo Hordubala zabil. Příběh se najednou zužuje, pro četníky to znamená obyčejný případ → cit se vytrácí
Ještě zjednodušenější. Dostáváme se k soudu, kde různí lidé vypovídají. Úplně zúženo – tuctový případ…..Viníci jsou potrestáni, ale pravda o Hordubalovi se „ztratila“, tak jako jeho srdce
V celém příběhu tedy můžeme vidět, jak se z vyprávění postupně vytrácí veškerý cit.
Hlavní proudy a osobnosti české prózy v první poloviny 20. století 5/8
Povětroň
Do nemocnice je přivezen těžce zraněný letec. Nikdo o něm nic neví. Je v bezvědomí, nikdy se z něho již neprobudí, umírá. Zemře nepoznán, beze jména. Jeho osud vzbuzuje netušený zájem mnoha lidí, kteří si ve své fantazii konstruují letcův příběh, jež se dle jejich mínění mohl odehrát. Kromě lékařů se jeho příběhem zabývají básník, jeptiška a jasnovidec. V každém příběhu se odráží kus života i myšlenky vypravěče. → Čapek říká, že každý, kdo se snaží vytvořit příběh někoho jiného, vkládá do něj i své prožitky a je to částečně i jeho příběh.
myšlenka: nikdy není možné člověka úplně poznat
Obyčejný život
Vyprávění železničního úředníka, který se dívá na svůj dosavadní život. Zdá se mu obyčejný, že byl pilný, žil šťastně se svou ženou, byl vzorný úředník….Ale když se na svůj život podíval ještě hlouběji, byl vlastně vypočítavý, vzali si přednostovu dceru → kariérista; byl ctižádostivý, sobecký….
myšlenka: není možné člověka odsoudit, ale je možné se na něj podívat z několika stran
Čapkova filosofie byla, že každý má svou vlastní pravdu (relativní, není absolutní) → relativismus; vychází to z jeho pojetí života - byl tolerantní, chápavý a vstřícný, přál všem volnost a svobodu. Byl proto také přítelem T.G. Masaryka, což mu bylo vyčítáno…
5. období konec 30. let
chápán jako bojovník proti nacismu
velkou podporou mu byla jeho žena Olga Scheinpflugová (herečka)
jeho práce jsou varováním proti fašismu
Válka s Mloky román
utopický román varující lidstvo před nebezpečným fašismem
mloci stejně jako roboti v R.U.R. představují nebezpeční pro lidstvo
Mloci jsou vycvičeni jako levná pracovní síla místo lidí po celém světě. Množí se také velmi rychle a proto představují velké nebezpečí. Lidé si je dokonce ještě naučili zacházet se zbraněmi….Mloků stalá přibývalo, rozšiřují své území a obracejí se proti lidem. Vůdce mloků Chief Salamandr tlumočí do rádie své požadavky – vykřikuje podobná hesla, jaká hlásil Hitler.
Chtěl, aby lidstvo mlokům sloužilo. Naštěstí mezi mloky vypukly spory, jejich jednota se rozpadla. Tím rostla naděje, že budou lidmi přemoženi.
Čapek chtěl ukázat, že člověk v přetechnizovaném světě přestává být osobností → stává se lehce zmanipulovatelným
kritizuje i prodejnost tisku
kritizuje také svět politiků, že uzavírají smlouvy, které pak státy neplní; pořádají konference, které nikam nevedou…..→ satira na soudobnou společnost (hl. na politiku)
Bílá nemoc hra
Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci, která se projevuje bílými necitlivými skvrnami. Hynou na ni statisíce lidí. Účinný lék vynalezl jen dr. Galén, ale vydá ho jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Léčí jen chudé, kteří válku nemůžou nijak ovlivnit.
Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla - výbojný Maršál - chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg. Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky. Krüg žádá Maršála, aby uzavřel mír. Ten však trvá na dalším zvýšení zbrojní výroby. Ani Maršál nedonutí Galéna ke změně jeho stanoviska a i ve chvíli, kdy zpozoruje na sobě bílou skvrnu, fanatiky vyzývá k dalšímu výbojnému tažení. Teprve na naléhání své dcery a mladého Krüga, jehož otec se zastřelil, je ochoten uzavřít mír a splnit tak Galénovu podmínku, aby mohl být léčen. Galén přichází k Maršálovi, ale před diktátorovým palácem se dostává do zfanatizovaného davu, který volá po válce. Když Galén pozvedne svůj hlas proti a žádá mír, je davem ušlapán a lék je zničen.
Do nemocnice je přivezen těžce zraněný letec. Nikdo o něm nic neví. Je v bezvědomí, nikdy se z něho již neprobudí, umírá. Zemře nepoznán, beze jména. Jeho osud vzbuzuje netušený zájem mnoha lidí, kteří si ve své fantazii konstruují letcův příběh, jež se dle jejich mínění mohl odehrát. Kromě lékařů se jeho příběhem zabývají básník, jeptiška a jasnovidec. V každém příběhu se odráží kus života i myšlenky vypravěče. → Čapek říká, že každý, kdo se snaží vytvořit příběh někoho jiného, vkládá do něj i své prožitky a je to částečně i jeho příběh.
myšlenka: nikdy není možné člověka úplně poznat
Obyčejný život
Vyprávění železničního úředníka, který se dívá na svůj dosavadní život. Zdá se mu obyčejný, že byl pilný, žil šťastně se svou ženou, byl vzorný úředník….Ale když se na svůj život podíval ještě hlouběji, byl vlastně vypočítavý, vzali si přednostovu dceru → kariérista; byl ctižádostivý, sobecký….
myšlenka: není možné člověka odsoudit, ale je možné se na něj podívat z několika stran
Čapkova filosofie byla, že každý má svou vlastní pravdu (relativní, není absolutní) → relativismus; vychází to z jeho pojetí života - byl tolerantní, chápavý a vstřícný, přál všem volnost a svobodu. Byl proto také přítelem T.G. Masaryka, což mu bylo vyčítáno…
5. období konec 30. let
chápán jako bojovník proti nacismu
velkou podporou mu byla jeho žena Olga Scheinpflugová (herečka)
jeho práce jsou varováním proti fašismu
Válka s Mloky román
utopický román varující lidstvo před nebezpečným fašismem
mloci stejně jako roboti v R.U.R. představují nebezpeční pro lidstvo
Mloci jsou vycvičeni jako levná pracovní síla místo lidí po celém světě. Množí se také velmi rychle a proto představují velké nebezpečí. Lidé si je dokonce ještě naučili zacházet se zbraněmi….Mloků stalá přibývalo, rozšiřují své území a obracejí se proti lidem. Vůdce mloků Chief Salamandr tlumočí do rádie své požadavky – vykřikuje podobná hesla, jaká hlásil Hitler.
Chtěl, aby lidstvo mlokům sloužilo. Naštěstí mezi mloky vypukly spory, jejich jednota se rozpadla. Tím rostla naděje, že budou lidmi přemoženi.
Čapek chtěl ukázat, že člověk v přetechnizovaném světě přestává být osobností → stává se lehce zmanipulovatelným
kritizuje i prodejnost tisku
kritizuje také svět politiků, že uzavírají smlouvy, které pak státy neplní; pořádají konference, které nikam nevedou…..→ satira na soudobnou společnost (hl. na politiku)
Bílá nemoc hra
Jistou zemi napadla epidemie bílé nemoci, která se projevuje bílými necitlivými skvrnami. Hynou na ni statisíce lidí. Účinný lék vynalezl jen dr. Galén, ale vydá ho jen tehdy, když se vlády zaváží, že již nikdy nebudou válčit. Léčí jen chudé, kteří válku nemůžou nijak ovlivnit.
Hlava státu, v němž bílá nemoc vypukla - výbojný Maršál - chce dobývat svět a před ničím se nezastavuje. Bílou nemocí je napaden hlavní zbrojař země baron Krüg. Galén jej odmítá léčit, dokud nebudou splněny jeho podmínky. Krüg žádá Maršála, aby uzavřel mír. Ten však trvá na dalším zvýšení zbrojní výroby. Ani Maršál nedonutí Galéna ke změně jeho stanoviska a i ve chvíli, kdy zpozoruje na sobě bílou skvrnu, fanatiky vyzývá k dalšímu výbojnému tažení. Teprve na naléhání své dcery a mladého Krüga, jehož otec se zastřelil, je ochoten uzavřít mír a splnit tak Galénovu podmínku, aby mohl být léčen. Galén přichází k Maršálovi, ale před diktátorovým palácem se dostává do zfanatizovaného davu, který volá po válce. Když Galén pozvedne svůj hlas proti a žádá mír, je davem ušlapán a lék je zničen.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)