Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

družstva

saldo obchodní a platební bilance
- zisk: kladná bilance – větší vývoz než dovoz
- prodělek: záporná bilance
- počítají se sem i peníze vyvezené do zahraničí

proces transformace ekonomiky
- týká se bývalých socialistických států
- podmínky:
· demokratizace politického a veřejného života
- zrušení vedoucího postavení KSČ
· vytvoření právních podmínek pro podnikatelskou a obchodní činnost
- u nás neproběhlo
· deetatizace
- odstátnění a následná privatizace
- stát se zbavuje řízení většiny podniků
· liberalizace cen, obchodu
- za komunismu – ceny pevně dané státem, dnes ne
· přestavba daňové soustavy
- dříve neplatila
· přechod ke konvertibilní měně
- volně směnitelná
· vytvoření orgánů tržní ekonomiky
- vznik živnostenských úřadů, finančních úřadů, burza

družstva

- společenství osob založené za účelem podnikání nebo uspokojování potřeb svých členů
- jejich postavení upravuje obchodní zákoník
- minimálně 5 členů, maximum není
- platí členský vklad
- členové neručí za závazky družstva
- statutární orgán: předsednictvo
- nejvyšší orgán: členská schůze

výkonnost ekonomiky
- je měřena pomocí:
- podílu HDP a počtu obyvatel
- podílu HNP a počtu obyvatel
· hrubý domácí produkt (HDP)
- objem všech vyrobených statků na území státu za rok
· hrubý národní produkt (HNP)
- objem všech vyrobených statků českých firem na území ČR i v zahraničí za rok

tempo růstu ekonomiky
- udává o kolik procent se zvedne HDP
- z historie ČR:
1997 – klesá o 8%
1998 – klesá o 1%
1999 – stoupá o 0,5%
2002 – stoupá o 3,5%
v současnosti: stoupá o 5 - 6%

Obchodní společnosti

b) kapitálové společnosti
společnost s ručením omezeným (s r. o.)
- založení: alespoň jedna osoba
- maximálně 50 společníků
- základní kapitál: 200 000Kč
- společník ručí do výše svého vkladu
- statutární orgán: jednatel
- nejvyšší orgán: valná hromada
- může být i dozorčí rada
- ve společenské smlouvě musí být uvedeni jednatelé i s adresami (mají právo jednat za společnost)
akciová společnost (a. s.)
- základní kapitál: alespoň 10 milionů korun
- může vydat akcie dohromady minimálně za 10 milionů
- všechny akcie nemusí mít stejnou hodnotu
- obchodní název musí mít vždy „a. s.“ nebo „akc. spol.“
- může ji založit i jeden člověk – ten ale musí vystupovat jako právnická osoba
- akcie se dají prodávat i na cizích burzách
- zakládá ji: Zakladatelská listina akciové společnosti (pokud je jediný zakladatel) nebo Zakladatelská smlouva (pokud je více zakladatelů)
- představenstvo (správní rada) – řídí společnost (přímo i nepřímo), určuje strategii
- dozorčí rada – kontrolní orgán, kontroluje, aby management a představenstvo je jednaly podle stanov

Obchodní společnosti

a) osobní společnosti
- předpokládají osobní účast společníků na podnikání)
veřejná obchodní společnost (v. o. s.)
- zakládají ji alespoň 2 osoby – podnikají společním jménem
- ručí celým svým majetkem (při krachu je rozprodán majetek všech podepsaných)
- zisk si rozdělí rovným dílem, není-li uvedeno jinak
- společenská smlouva obsahuje:
· obchodní jméno a sídlo
· výčet všech společníků
· předmět podnikání
· podpisy všech společníků (ověřené notářem)
- všichni společníci mohou podepisovat smlouvy, pokud není uvedeno, kdo ji zastupuje
komanditní společnost (k. s.)
- její členové rozděleni do dvou skupin:
· komplementář – ručí za společnost celým svým majetkem a žídí celou společnost
· komandista – má závazek do výše svého vkladu, nepodílí se na řízení
- společenská smlouva stejná jako u veřejné obchodní společnosti, jen musí být uvedeno, kdo je komplementář a kdo komandista

Vznik společnosti:

- musí získat oprávnění k provozování
- živnostenský list
- koncesní listina
- musí sepsat společenskou smlouvu, která obsahuje
· obchodní jméno a sídlo společnosti
· výčet všech společníků
· předmět podnikání
· podpisy všech společníků ověřené notářem
- musí se zapsat do obchodního rejstříku
- a musí splatit část základního kapitálu


zánik společnosti
- výmazem z obchodního rejstříku
- likvidace = ukončení činnosti
- rozdělení likvidačního zůstatku společníkům

Živnost

- užší pojem než samostatné podnikání
- podnikatelská činnost řídící se podle živnostenského zákona
- ne: lékaři, právníci, notáři a znalci
- prokazuje se živnostenským listem nebo koncesní listinou
- druhy živností:
· ohlašovací
- vzniká podáním žádosti na živnostenském úřadě
- dělí se na:
- volné – nejsou stanoveny zvláštní podmínky
- řemeslné – odbornost díky vyučení
- vázané . Odbornosti je dosaženo jinak (souhlas odcotné instituce)
· koncesované
- koncesní listina
- musí být udělena koncese
- např. telekomunikační služby, směnárenská činnost, taxislužba

- živnostníkem může být:
- osoba starší 18 let, bezúhonná, způsobilá k právním úkonům
- musí mít odbornou způsobilost

Mzda, plat

- mzda = u ziskových organizací
- plat = u neziskových organizací
- typy mezd:
· časová – počet odpracovaných hodin násobený hodinovou sazbou
· úkolová – podle výkonu, času a množství
. hrubá – před zdaněním
· čistá – po odečtení dávek a sociálního zabezpečení
- další dělení:
· nominální – v peněžním vyjádření
· reálná – kolik složek a zboží si za to koupíme

vlastnictví
- 5 znaků podnikání:
· soustavnost
· samostatnost
· vlastním jménem
· na vlastní odpovědnost
· za účelem zisku

podnikatel
- zapsán v obchodním rejstříku (právnická osoba musí, fyzická osoba na požádání)
- podniká na základě živnostenského zákona
- provozuje zemědělskou výrobu a je zapsán do zvláštní evidence
- podniká na základě zákona o tlumočnících, o znalcích a o notářích

Dělení nezaměstnanosti

- další dělení:
· frikční (krátkodobá, dočasná)
- doba přechodu z jednoho zaměstnání do druhého
· strukturální
- způsobena společenskými změnami a technologickým pokrokem
· cyklická
- vzniká při sestupu hospodářství, při vzestupu zaniká
· sezónní
- např. zemědělské práce

Úřad práce
- zprostředkovává bezplatně zaměstnání na celém území ČR pro všechny uchazeče o zaměstnání, kteří mají trvalý pobyt v obvodu tohoto úřadu práce
- uchazeč:
- musí Úřadu práce oznamovat jisté skutečnosti
- musí být aktivní
- má právo na zaměstnání, které se shoduje s jeho kvalifikací
- má právo na rekvalifikaci
- má právo na hmotné zabezpečení, musí mít ale odpracováno minimálně 12 měsíců

Složky trhu

a) trh daně
- spadají sem všechny subjekty (stát, domácnosti, podniky)
b) trh finanční
- všechny peněžní instituce
- hlavně obchod s penězi
c) trh práce
- pracovní síla – lidé, kteří nabízejí své služby

Nezaměstnanost
- nabídka práce je větší než poptávka
- míra nezaměstnanosti
- optimální je 5%
- je to podíl nezaměstnaných, kteří aktivně usilují o nalezení zaměstnání, na ekonomicky aktivním obyvatelstvu
- vyjádřena v procentech

Dělení nezaměstnanosti
· dobrovolná
- lidé v produktivním věku, kteří o práci neusilují
· nedobrovolná
- lidé, kteří o práci aktivně usilují

Tržní mechanismus

· přebytek
- tržní cena výrobku je vysoká -> pokud chtějí všechno prodat, musí cenu sníži -> snižování vede k poklesu množství nabízeného zboží a současně s tím vzroste poptávka po zboží..
- tak to bude probíhat dokud bude přebytek
· nedostatek
- poptávající chtějí uskutečnit všechny své nákupy -> to vede k růstu ceny nabízeného zboží -> klesá poprávka po zboží -> roste množství nabízeného zboží
- tak to bude fungovat dokud bude existovat nedostatek

Vnitřní fungování ekonomiky
· domácnosti
- vstupují na dva typy trhů:
· na trh statků a služeb – tvoří poptávku
· na trh výrobních faktorů – nabízejí práci, půdu a kapitál
· podniky
- také na dvou trzích
· trh statků a služeb – nabízejí výrobky
· trh výrobních faktorů – vytvářejí poptávku

Pojmy tržní ekonomiky

trh - prostor, ve kterém se střetává nabídka zboží, poptávka po zboží a směna zboží
cena - peněžní částka, kterou je kupující ochoten dát za zboží a za kterou je prodávající ochoten zboží prodat
nabídka - souhrn všech zamýšlených prodejů, které je prodávající ochoten uskutečnit za určené ceny
poptávka - souhrn všech zamýšlených nákupů, které je kupující ochoten uskutečnit za určené ceny

pokud je nabídka vyšší než poptávka:
- některé firmy musí „odejít z trhu“ (zrušení výroby, změna oboru)
- dochází ke zlevnění
- pohlcení menších firem za účelem:
- zničení konkurence
- zlepšení výroby

zásah neviditelné ruky trhu
- např. v ČR omezena výroba mléka a zrušena výroba ovčí vlny

9. Tržní hospodářství a vlastnictví majetku v ČR a EU

Ekonomika = uplatnění ekonomické teorie v praxi
- ekonomické sektory
· primární - zemědělství, rybolov, těžební průmysl
· sekundární - zpracovatelný průmysl, stavebnictví
· terciální - služby, banky, obchod, zdravotnictví
- podle toho, kolik je v jakém sektoru zaměstnáno lidí, se hodnotí vyspělost státu
- 3 významy ekonomiky
· ekonomika jako hospodářství - světové, národní, podniku
· ekonomika jako hospodaření - plánování, zásobování, výroba, prodej
· ekonomika jako hospodárnost - účelné využití vstupních zdrojů v porovnání s výsledky

Ekonomické systémy
· zvykový

- je spojen s primitivní výrobou – dělení po pohlavích
- společné vlastnictví – všechno je všech a každý dostane, co potřebuje
· příkazový (direktivní, centrálně plánovaný)
- v Česku do roku 1989
- centrální plán: přesně stanovené výnosy, produkty / vede většinou ke krachu
- vzniká zde černý trh, který ale není zahrnutý do ekonomických ukazatelů
· tržní
- převládá soukromé vlastnictví
- řízena trhem
- dva ukazatele, kteří řídí výrobu : nabídka a poptávka
· smíšený
- tržní hospodářství doplněno o zásahy státu


Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

4.Burzy

- burzy jsou místa pravidelného shromažďování osob, které je zvláštním způsobem organizováno, kde se obchoduje podle zvláštního zákona a podle burzovních předpisů
- na burzách se obchoduje prostřednictvím makléřů, což jsou zprostředkovatelé obchodů na burze
- mohou jimi být banky (koupě a prodej akcií), brokeři (obchodují svým jménem s cizí akcií), dealeři
- burzy cenných papírů (peněžní) – obchoduje se na nich s cennými papíry a zahraničními měnami
- burzy zbožové (komoditní) – obchoduje se zbožím se standardní jakostí (obilí, ropa, drahé kovy)
- burzy lodního prostoru – pronájem lodí a volného lodního prostoru

5.Daňový systém v ČR
Daň – povinná a nenávratná platba vybíraná státními orgány od fyzických i právnických osob na základě zákona
1) Daně přímé – daně placené přímo fyzickými a právnickými osobami; jedná se zejména o daně z příjmu, jež mají největší význam, daně z majetku a dědické daně
- daň z nemovitosti – platí každý, kdo má nemovitost; neplatí ho obce, školy, kostely
- daň z příjmů fyzických a právnických osob – každý kdo má příjmy, platí se do konce března
- daň silniční – každý kdo používá automobil k podnikání
- daň dědická – pokud je uzavřeno dědictví, do jednoho milionu se daň neplatí
- daň darovací – platí se od jednoho milionu; bezúplatný převod majetku mezi přáteli
- daň z převodu nemovitosti – při prodeji nemovitého majetku

2) Daně nepřímé – daně připočítávané k cenám zboží a služeb; do státního rozpočtu je odvádějí prodávající
- daň z přidané hodnoty – (DPH) 5%, 19% - daň platí ten, kdo nám něco prodává nebo kdo nám poskytuje službu
- daň spotřební – umožňuje státu určitou regulaci spotřeby, v konečné fázi je platí spotřebitelé; pohonné hmoty, líh a lihoviny, alkoholické nápoje a tabákové výrobky

3.Cenné papíry

b) akcie – cenný papír vydaný akciovou společností a opravňující jejího vlastníka vykonávat práva společníka akciové společnosti a podílet se na majetkových právech
- dividenda – vyplacení za akcie // příjem se daní
- kmenové – nemají zvláštní práva ani omezení; hodnota je každý den jiná
- prioritní – mají zaručenou výši dividendy, je s nimi spojeno omezení hlasovat
- zaměstnanecké – jsou určeny pro zaměstnance a nelze je běžně prodávat
- zlaté – není právo na dividendy, jen na valné hromadě má vlastním právo veta

c) směnky – cenné papíry představující písemný dlužnický závazek
- zaplatit v určité době a na určitém místě přesně stanovenou částku dané osobě
- pokud není uvedeno jméno komu -> může být prodána // je součástí dědictví
- vlastní – výstavce se v nich zavazuje, že sám zaplatí uvedenou částku
- cizí – výstavce v nich přikazuje, aby třetí osoba zaplatila věřiteli místo něho

d) šeky – cenné papíry, jimiž vlastník účtu přikazuje bance vyplatit jeho doručiteli či uvedené osobě určitou peněžní částku

Bankovní soustava

b) Komerční banky
- obchodují s penězi, poskytují úvěry, přijímají vklady od právnických a fyzických osob, provádí platby za své klienty
- KB, ČSOB, GE Money

c) Specializované finanční instituce
- společnosti, které půjčují peníze; směnárny státní loterie (SAZKA, SPORTKA)
- Kampelička – družstvo lidí, kteří ukládají peníze společně, ty pak dají do větší banky

3.Cenné papíry
- cenný papír – listina představující určitý nárok vlastníka vůči tomu, kdo tento cenný papír vystavil
- dělí se na – úrokové (dluhopis), výnosové (akcie), neúročené (šeky), komunální a soukromé
a) dluhopisy – úvěrové cenné papíry s pevně stanovenou dobou platností a výnosem (úrok)
- součástí dědictví, dá se s nimi obchodovat
- výměnný – je směnitelný za akcie
- opční – předkupní právo na akcie, kdo dluhopis vydal

Inflace

- znehodnocení měny
- neúměrné zvyšování průměrné ceny všech statků a služeb za krátkou dobu (opak deflace)
- index spotřebitelských cen – velikost změny výdajů domácnosti na nákup
- míra inflace – vypovídá o stavu ekonomiky určité země
- stagflace – inflace provázena vysokou nezaměstnaností

Formy inflace
- mírná inflace – v rozsahu 10% ročně; výrazně nenarušuje ekonomický život
- nemá negativní důsledky pro funkci peněz jako míry a uchovatel hodnot
- pádivá inflace – desítky až stovky % ročně
- vyvolává ekonomické náklady
- hyperinflace – až 100% ročně
- závažná dezorganizace hospodářského života (Německo, Argentina)

2.Banky

Bankovní soustava
– soustava finančních institucí, jež se zabývají bankovními operacemi
- rozděluje se na centrální, komerční banky a specializované finanční instituce

a) Centrální banky
- řízena vládou, pečuje o stabilitu měny, reguluje bankovní soustavy, má dozor nad komerční b.
- dohlíží, aby banky měly zásobu pro případ krachu
- změny ve výši povinných minimálních rezerv, operace na volném trhu, změny diskontní sazby

1.Peníze

- zvláštní druh aktiva, které plní funkce prostředku směny, míry hodnot čili zúčtovací jednotky a uchovatele hodnot (bohatství)

Funkce peněz
- míra hodnoty – pomocí peněz se oceňují služby, ek. statky, práce
- prostředek směny – usnadňuje obchod
- uchovatel hodnot – vyjadřuje skutečnost, že peníze umožňují uchovávat hodnoty v čase
- nákup můžeme odhlásit a uskutečnit ho až v budoucnu

Formy peněz
- plnohodnotné peníze – bankovky – kovové mince
- papírové peníze a mince z obecného kovu – bankovky a mince směnitelné za zlato (zlatý standard)
- peníze s nuceným oběhem – legální oběživo

Konvertibilita měny
- měna je volně směnitelná (ve směnárnách za jinou měnu)

8. Peníze, banky, cenné papíry, daňový systém v ČR

- ekonomie – věda, která se zabývá souvislostmi v hospodářském životě
- ekonomika – hospodářská praxe

Ekonomické subjekty
- domácnosti – výdej – ošacení, jídlo, bydlení, vzdělání, zábava
- příjem – mzda (důchod, plat). půjčka, přírodní statky
- podniky – organizují výrobu a prodej či nákup výrobků
- poskytují služby (doprava)
- stát – hlavně spotřeba -> nic se nevyrábí
- příjem z daní

Potřeby – pocit nedostatku, který si subjekt uvědomuje a snaží se ho překonat (odstranit)
Statek – jakýkoliv předmět, který slouží k uspokojování nějakých potřeb (oděv, kosmetika)
- hmotné – nemovitost, počítač, auto, ...
- nehmotné – autorská práva, film, hudba, ...
- vzácné – vyráběny člověkem (papír, auto, služby)
- člověk je nevyrábí, ale potřebuje je (vzduch, denní světlo)

Služby – slouží k uspokojování potřeb
- činnosti člověka, všechny služby jsou vzácné (ušití vlasů, ostříhání vlasů)

Výrobní zdroj

– to, z čeho vyrábíme a co vyrábíme
- půda – přírodní bohatství
- kapitál – peníze, ale také co za peníze bylo koupeno
- práce

Základní ekonomický problém
- co vyrábět?
- jak to vyrábět?
- pro koho to vyrábět?
- makroekonomie – řešení ekonomického problému na úrovni státu
- mikroekonomie – řešení pro podniky

Úkoly ekonomiky
- ekonomika jako hospodářství - světové hospodářství, národní hospodářství, rodinné hosp.
- ekonomika jako hospodaření – jaký rozpočet, jak plánovat, zásobování, org. prodeje
- ekonomika jako hospodárnost – nejmenší náklady -> největší efekt

Ekonomické sektory
- primární – zemědělství – těžba dřeva, chov dobytka
- sekundární – průmysl – těžba surovin
- terciární – služby - doprava, kosmetika


Článek podporuje:
ohebné kloubové plastové hadice

V ČR působí ale i nepovolené církve, tzv. sekty

- např. Jehovisté - (v Podbořanech hodně silná sekta)
- ve světě vzniká stále více sekt, většina z nich vzniká v USA a v Asii

úloha církví: - konají obřady
- uspokojují náboženské potřeby svých věřících

u nás:
- církevní sňatek je stejně platný jako civilní
- charita = pomoc lidem, kteří jsou v nouzi
- církve organizují charitativní sbírky (např. Katolická „Tříkrálová sbírka)
- při charitě se vybírají – peníze, ošacení, za určitých podmínek i potraviny
- diákon – charita u evangelických církví - azylové domy – pomoc bezdomovcům, matkám
- většinu hospiců v ČR (hospic = nemocnice „na dožití“)
- mohou zřizovat školy a vyučovat náboženství
- kněží ale musí dokázat své vzdělání
- musí učit to, co se vyučuje v normálních školách, ale vyučují v duchu svého přesvědčení
- musí být zaregistrovány na Ministerstvu školství, podléhají České školní inspekci
- neučí zde jen kněží a řádové sestry

Neziskové organizace

- organizace nevytvářejí zisk, někdy ale výtěžky ze sbírek nevyužívají jen na dobročinné účely, ale i na platy zaměstnanců nebo vybavení kanceláří..

nadace
- mají hlavně charitativní centra
- např. Nadace Terezy Maxové, Nadace Olgy Havlové, Kapka naděje..
- K – centra

v politice:
- v řadách KDU - ČSL a ODS je mnoho křesťanů
- KDU – ČSL se dokonce hlásí ke křesťanství (Křesťansko – demokratická unie –československá)
- Petr Nečas – silně věřící člen ODS
- vliv katolické církve
- zastoupení i v Evropském parlamentu – nejsilnější strana v EP

církve v regionu
- Podbořany - římsko – katolická církev - kněz, děkan Alexandr Sidzuk (Polák)
- československá církev husitská
- česká pravoslavná církev
- evangelická církev

odluka církve od státu
- díky Tomáši Garrigue Masarykovi
- stát se nestará o církve více než o ostatní spolky, církve nemluví do záležitostí státu
- kněží jsou zaměstnanci státu – jsou placeni ze státního rozpočtu

7. Úloha církví a neziskových organizací v občanské společnosti

Církev
- církev je společenství lidí, kteří vyznávají náboženskou ideologii

Církve v České republice
- musí mít povolení od státu
- v současné době působí v ČR 39 povolených církví
- přes 90 % církví u nás jsou církve křesťanské (- věří v Ježíše Krista jako syna Božího)
- další náboženství u nás: judaismus, islám

Největší církve u nás
- římsko – katolická církev
- až 60% všech věřících v ČR jsou katolíci
- nejvyšší představitel ve státě: primas první (u nás Miloslav kardinál Vlk)
- jako jediná nařizuje svým kněžím dodržovat celibát
- pravoslavná církev - v čele církve u nás: vladyka Krištof
- evangelické církve
- řecko – katolická církev - mají blízko k pravoslavným
- k některým oblastem a kázáním používají staroslověnštinu

- československá církev husitská - působí jen v ČR a na Slovensku
- knězem může být i žena

Práva národnostních a etnických menšin

- chrání před diskriminací, před utlačováním
- právo na všestranný rozvoj vlastní kultury, právo na vzdělání v mateřském jazyce..

Hospodářská, sociální a kulturní práva
- zajišťují jistou úroveň života, důstojnou existenci, umožňují rozvoj osobnosti
- např. Právo na svobodnou volbu povolání, právo podnikat, právo na stávku, právo žen, mladistvých, postižených, právo rodiny, právo na vzdělání

Právo na soudní a jinou právní ochranu
- zajišťuje spravedlnost
- např. Domáhat se spravedlnosti u soudu, právní pomoc, právo na svá práva, právo na proces, nikdo nesmí být dvakrát souzen za jeden čin

Ustanovení společná
- Listina říká: Občané mají právo postavit se na odpor proti každému, kdo by odstraňoval demokratický řád lidských práv a svobod

Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné, nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné. Základní práva a svobody se zaručují všem bez rozdílu pohlaví, rasy, barvy pleti, jazyka, víry a náboženství, politického či jiného smýšlení, národního nebo sociálního původu, příslušnosti k národnostní nebo etnické menšině, majetku, rodu nebo jiného postavení.

Lidská práva vstupují i do mezinárodních vztahů

Komise pro lidská práva - sídlí v Ženevě, je orgánem OSN, sleduje dodržování lidských práv

Díky Radě Evropy (Štrasburk) - vznikly dvě instituce na ochranu lidských práv:
- Evropská komise pro lidská práva
- Evropský soud pro lidská práva
- základní dokumenty: Římská úmluva (1950)
Evropská charta sociálních práv (1961)

Na ochranu lidských práv dbají i nezávislé organizace:
- AMNESTY INTERNATIONAL - zaměřuje se na podporu a ochranu politických vězňů
- Charta 77
- Výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS, ochrana politických vězňů)

Český helsinský výbor
- založen v listopadu 1988
- dohlíží na dodržování lidských práv
- aplikuje mezinárodní normy

Historie:

- Prvním významným dokumentem ve vývoji lidských práv byla anglická Velká listina svobod (1215)
- týkala se omezení pravomoci krále anglickými barony
- nerovnost ve středověku byla zejména nevolnictví a poddanství
- zájem o lidská práva vzrůstal v 18. století:
- DEKLARACE NEZÁVISLOTI USA (1776)
- DEKLARACE PRÁV ČLOVĚKA A OBČANA (1789) - Francie
- VŠEOBECNÁ DEKLARACE LIDSKÝCH PRÁV (10. 12.1948) - upravující lidská práva
- EVROPSKÁ ÚMLUVA O OCHRANĚ LIDSKÝCH PRÁV A SVOBOD (1950)

Listina základních práv a svobod
- je složena z preambule a šesti hlav (44 článků), které se věnují 5 základním okruhům
- Listina základních práv a svobod je součástí ústavního pořádku ČR, je stejně závazná jako Ústava, proto s ní musí být všechny zákony v souladu

1.Základní lidská práva a svobody
- důstojnost člověka, nedotknutelnost osoby a jejího soukromí, osobní svoboda, právo na majetek, svoboda myšlení, svědomí, náboženské vyznání

2.Politická práva
- vytvářejí pro občany možnost účastnit se politického života
- např. Svoboda projevu, právo na informace, petiční právo, právo volit, právo se sdružovat
- 1989 – v ČR zrušen trest smrti

6. Lidská a občanská práva - Listina práv a svobod

Lidská práva
- lidská práva jsou chápána práva fyzických osob (jak skupin tak jednotlivců)
- právo na život, osobní svobodu, bezpečnost, svobodu pohybu a projevu, svědomí, rovnost lidí, zákaz mučení a nelidského zacházení

Svoboda
- je to stav bytosti jednající pouze ze své vlastní vůle, nezávisle na jakémkoli vnějším donucení
- svoboda pohybu, svoboda projevu, svědomí, myšlení, náboženského vyznání
- svoboda neznamená anarchii, člověk musí dodržovat určitá pravidla
- svoboda jednotlivce je omezena svobodou a právy ostatních lidí

Lidská práva jsou:
- univerzální (pro všechny)
- nezrušitelná a nezcizitelná
- nepromlčitelná (nemůže o ně přijít)
- nezadatelná (člověk se jich nemůže vzdát)

Dědické právo

- způsoby dědění – závěť (dokument pro dědice) a ze zákona

1) závěť – ustanoví se dědicové, jejich podíly, věci a práva, která jim připadnou
- nezletilí potomci musí zdědit alespoň tolik, kolik jim přiznává zákon
- zletilí potomci alespoň polovinu z dědického podílu ze zákona
- řeší se novou závětí, zmizením listiny, odvoláním závěti
- matka musí dostat alespoň něco
2) ze zákona – nejprve dostanou rovným dílem manžel a jeho děti
- nejsou osoby blízké, tak bratranci a vzdálení příbuzní, prarodiče
- když nejsou děti, polovinu dědí manžel a druhou rodiče, poté sourozenci
- v poslední případě stát, který rozhodne, jaká obec ho dostane
- dědictví, které nezíská žádný dědic připadne státu
- dědic se může dědictví vzdát
- dědic odpovídá za náklady s pohřbem a za dluhy
- v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná
- při předávání mám právo – se vzdát celého dědictví
- odřeknutý majetek se pak rozdělí na další
- o dědictví rozhoduje soudní notář
- když nedědí víc jak milion, tak se neplatí daň


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
8. Dědické právo
Dědické právo
35) římské právo dědické – dědická posloupnost civilní a praetorská (hereditas) právní postavení dědice a jeho ochrana v římském právu, postavení spol 1
Právní ochrana dědice 2
36) Posloupnost testamentární I.: základní charakteristika dědění ze závěti, typy a formy testamentu 3
37) Posloupnost testamentární II.: obsah testamentu (prvek obligatorní (povinné – musí být obsaženy) a prvky fakultativní (nemusí je obsahovat pokaždé 4
Zrušení a neplatnost testamentu 5
Články na hledaný výraz "Dědické právo" naleznete na bezuceni.cz

Zánik manželství

- církevní sňatky nedovolují rozvod („co Bůh spojil, člověk nerozdělí“)
- řešením majetkových otázek po rozvodu se zabývá občanský zákoník

1) Rozvod – provádí ho pouze soud, ale důvody musí být tak hluboké, že není možno vztah spravit
- po rozvodu soud určuje, jak bude zajištěna výchova dítěte a jak má každý rodič přispívat
- rozvodem zaniká společný majetek, soud přihlíží k zájmu nezletilých
- když se manželé dohodnou, musí jim to soud schválit
- zdravý partner je povinen se o druhého, který je nemocen starat = vyživovací povinnost

2) Smrt – když je někdo prohlášen za mrtvého a do 20 let se nenajde = považováno za konec manž.

Dědické právo
- řeší příchod majetku zemřelé osoby na pozůstalé (dědice)
- osoba blízká – rodiče, děti, sourozenci, manžel, manželka
- rodič může své dítě také vydědit – musí být zapsán u notáře

Náhradní péče o děti

2. Pěstounská péče – dítě je svěřeno do rodiny, stát pěstounům platí příspěvky
- pěstounská péče kočí 18 rokem života
- dítě si ponechá jméno i příjmení
- po smrti rodiny nemá právo na majetek

3. Poručenství – když oba rodiče zemřou nebo když jsou zbaveni rodičovské zodpovědnosti
- je jim určen poručník a s tím už musí žít
- jsou to většinou příbuzní rodiny
- poručník nemá vyživovací povinnosti, dítě dostává příspěvek od státu

4. Adopce – nejvyšší stupeň
- dítě se stává opravdovým členem, má všechna svá práva jako vlastní dítě; doživotně

5. Ústavní výchova – děti jsou ústavech

Manželství

- je trvalé společenství muže a ženy založené zákonem stanoveným způsobem, jehož hlavním účelem je založení rodiny a řádná výchova dětí
- okolnosti vylučující manželství – pokud už je muž ženatý, žena vdaná (bigamie)
- pokud jsou blízkými příbuznými
- pokud jim není 18 let
- duševní porucha

Vznik manželství
- manželství se uzavírá svobodným souhlasným prohlášením muže a ženy, že spolu vstupují do manželství
- prohlášení se učiní veřejně v přítomnosti 2 svědků, kteří podepisují svatební protokol
- každé uzavřené manželství se zapisuje do matriky

Dvě formy sňatku
1) občanský sňatek – před příslušníky obecného úřadu
2) církevní sňatek – pouze u těch církví, kteří náš stát uznává a jsou registrovaní
- jsme jediným státem, kde může být buď církevní nebo občanský sňatek (jinde mohou být oba)
- muž a žena mají v manželství stejná práva a povinnosti, které specifikuje zákon o rodině
- jsou povinni žít spolu, být si věrni, respektovat se, společně pečovat o své děti, vytvářet domácí prostředí a o všem rozhodují společně

Práva a povinnosti rodičů

- rodičovská odpovědnost náleží oběma rodičům
- povinnosti vyživovací, výchova a vzdělání dítěte, zdraví dítěte, zastupují ho v právních úkonech

Určení otcovství
- 100% jistá je vždy matka
- jestliže se narodí dítě provdané ženě do 300 dní od zániku manželství, je otcem manžel
- souhlasným prohlášením obou rodičů
- rozhodnutím soudu
- když nedochází k řádnému plnění rodič. povinností, soud nebo sociální ochrana děti učiní opatření
- napomene osoby, kteří řádnou činnost narušují
- stanoví nad dítětem dohled
- svěří dítě do výchovy jiné osoby

Náhradní péče o děti
1. Opatrovnictví – určuje to soud a určí i opatrovníka – ten má přesně stanoveno v čem mu odpovídá
- např. se mu stará o majetek
- nemusí s ním vůbec žit

5. Rodinné právo v ČR, rodina jako základní jednotka společnosti

- upravuje vznik za zánik manželství, vztahy mezi manželi, rodiči a dalšími příbuznými
- upravuje právní vztahy při náhradní výchově dětí
- základní právní normy rodinného práva obsahuje zákon o rodině, který najdeme v Ústavě


Rodina
- rodina je chápána jako základní jednotka společnosti
- členové rodiny si navzájem poskytují morální a majetkovou pomoc a navzájem se o sebe starají
- tradiční model rodiny je otec + matka + děti
- historie - do počátku 20. let -> muž hlavou rodiny – postupně emancipace žen (modré punčochy)
- v Evropské společnosti tento typ prožívá krizi, je velice moderní, když muž se ženou spolu žijí bez sňatku; jedná se o druha s družkou a není to považováno za rodinu
- za rodinu se u nás také nepovažuje tzv. registrované partnerství
- nejmenší vliv na rodinu má u nás církev
- práva a povinnosti rodičů a jejich dětí stanovuje zákon o rodině

Práva a povinnosti dítěte
- pomáhat, přispívat, vyživovat
- dítě má právo se vyjadřovat ke všem náležitostem rodiny
- nemanželské dítě má ke svým rodičům stejná práva a povinnosti jako manželské

Trestní řízení

- postup, kterým jsou zjištěny trestné činy a jejich pachatelé a zaručení spravedlivé potrestání
1) vyšetřování policie ČR – případně kriminalisté
2) vyšetřovatel to předá státnímu zástupci (buď to přijme nebo ne)
3) soud rozhodne, jestli je pachatel vinen nebo nevinen – poté následuje trest

- orgány v trestním řízení - soud, státní zastupitelstvo, vyšetřovatelé
- prezident uděluje milost – amnestii (hromadné prominutí trestu)
- uděluje ho většinou při nástupu do úřadu
- obhájce ex offo – soudem přidělen obhájce obviněného
- každý je povinen na předvolání vypovídat jako svědek – odepřít může jen příbuzný

Tresty

a) odnětí svobody – podmíněné – dostane 1-2 roky a když nic neprovede, může jít domů
- nepodmíněné – musí nastoupit na celou dobu
b) alternativní tresty – lidé dostanou počet hodin, které musí odpracovat
- musí se přihlásit u starosty obce
- dělá se to ve volnu – nesmí narušit zaměstnání – při nesplnění = vězení
- když je člověk odsouzen nepodmíněně – soud ho zařadí do nápravných skupin

4 typy věznic
– s dohledem – za čin z nedbalosti pachatele, dosud netrestán
- s dozorem – za čin z nedbalosti pachatele, ale už byl někdy trestán
- s ostrahou – za úmyslné činy
- se zvýšenou ostrahou – pachatelé s doživotním trestem, recividisti, závažné činy
- vězeň může být propuštěn dříve za dobré chování, ale nesmí být odsouzen k doživotí

Druhy trestů
- odnětí svobody, ztráta čestných titulů a vyznamenání, ztráta vojenské hodnosti, zákaz činnosti, propadnutí majetku, peněžitý trest, propadnutí věci, zákaz pobytu, obecně prospěšné práce
- trest smrti – v ČR byl zrušen v roce 1990 – je zakázán v listině práv a svobod
- země, kde jsou tresty smrti vykonávány – Rusko, Čína, USA
- abolicionisté -> argumenty proti trestu smrti
- mortikalisté -> argumenty pro trest smrti

Druhy trestů

- recividista – opakovaně páchá trestný čin
- trestnost činu zaniká uplynutím promlčecí doby
- uplynutím promlčené doby ale nezaniká trestnost nejtěžších trestných činů
- pachatel trestného činu je ten, kdo jej spáchal, ale i ti, co mu napomáhali
- trestná je i příprava k trestnému činu a pokus o něj
- výkonem trestu nesmí být postižena lidská důstojnost

Trestní odpovědnost
- založena na páchání trestných činů
- pachatelem může být pouze fyzická osoba, která má určitý věk
- podle trestního práva v ČR je trestně odpovědný ten, kdo v době spáchání činu dosáhl 15 let
- mladší osoby nemohou být za své jednání souzeny, nemohou být označeny za pachatele tr. činů
- pachatel, který spáchal trestný čin mezi 15-18 rokem života -> mladiství
- mladiství může být souzen, ale soud s ním zachází zvláštním způsobem – nápravná zařízení
- dovršením 18 let je pachatel plně odpovědný za své činy
- za protiprávní jednání se nepovažuje když šlo o nutnou obranu, v krajní nouzi, nebo použití oprávněně držené zbraně

Posuzování míry
- posuzování míry zavinění záleží na tom, jak byl trestný čin spáchán
a) úmyslně – věděl, že poruší zákon
b) neúmyslně – spoléhal na to, že k porušení nedojde (nedbalostní čin)

4. Trestní právo v ČR

- trestní právo je souhrn právních norem, které chrání společnost, stát a občany před nežádoucím jednáním
- vymezuje jednotlivé trestní činy a tresty, které se na ně ukládají
- stát se snaží zabránit jednání, které je pro společnost nežádoucí a nebezpečné
- trestní právo nám stanovuje co je trestní čin a co přestupek

Trestní právo hmotné
- vymezuje co jsou trestní činy, jaké činy se za ně ukládají a pramenem je trestní zákon

Trestní právo procesní
- upravuje postup při zjišťování trestných činů a jejich pachatelů, je ustanoveno v trestním řádě

Přestupek
- jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti musí být označen za přestupek v zákoně o přestupcích
- přestupky řeší přestupková komise, nejsou součástí trestného řízení a sídlí na úřadech
- musí být stanoven předseda – právník, který má na to specializaci
- veškerou trestnou činnost řeší policie a komise
- přestupky -> tresty – napomenutí, pokuta, zákaz činnosti
- přestupkem je porušení veřejného pořádku, krádež, podvod, ničení věcí, přisvojování nálezem, ublížení na zdraví, vyhrožování, pomluva, nedovolená rychlost, nerespektování značek
- přestupek do 5000Kč., pak už je to trestní čin
- pokuty, které komise vybere jsou jdou do pokladny té obce, kde se to stalo
- podat stížnost mže kdokoliv

Trestní čin

- čin je pro společnost nebezpečný, jehož znaky jsou uvedeny v trestním zákoně
- závažné společensky nebezpečné jednání
- postihnout lze pouze takové jednání, které je dáno zákonem jako společensky nežádoucí, dále vykazuje-li určitou míru nebezpečnosti, dále také pokud je jednání zaviněné
- trestní zákon rozděluje trestní činy do 12 okruhů, které obsahují téměř 200 skutkových podstat trestních činů uspořádaných do 11 kapitol nazvaných hlavy
1. trestné činy proti republice (vyzvědačství, hanobení republiky, ohrožení státního tajemství)
2. trestné činy hospodářské (neoprávněné podnikání, padělání peněz, zkrácení daně)
3. trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných (útok na veřejného činitele, úplatkářství)
4. trestné činy obecně nebezpečné (ohrožení živ. prostředí, nedovolené ozbrojování, toxikomanie)
5. trestné činy hrubě narušující občanské soužití (týrání zvířat, výtržnictví, opilství, pomluva)
6. trestné činy proti rodině a mládeži (bigamie, opuštění dětí, zanedbání,podávání alkoholu mladým)
7. trestné činy proti životu a zdraví (vražda, ublížení na zdraví, rvačka, nedovolení přerušení těho.)
8. trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti (útisk, znásilnění, loupež, vydírání, omezování)
9. trestné činy proti lidskosti (propagace hnutí potlačující práva a svobodu občanů)
10. trestné činy proti brannosti a civilní službě (neplnění odvodní povinnosti)
11. trestné činy vojenské (neuposlechnutí rozkazu, zběhnutí, porušování povinností strážní služby)

Prevence kriminality mládeže

- tendence ukázat odvahu
- trestní stíhání je mírnější – trest odnětí svobody v nižší sazbě (zvláštní ústavy pro mladistvé)
- velmi častá je šikana = vydírání a omezování osobní svobody
= vandalismus – výtržnictví a poškozování věcí
- mírně časté, ale dnes už se objevující jsou také vraždy

Proč se kriminalita objevuje, čím je ovlivňována
- krizový vztah v rodině – nezájem v rodině, nedostatek péče, omezování samostatnosti
- neúplné rodiny – nedostatek citových vazeb
- rodiče – vzor pro negativní vztah ke společnosti
- konzumní způsob trávení volného času – z nudy nemají co dělat
- ovlivnění kamarády – chtějí získat žádoucí uznání – snaha zařazení se do společnosti

Co by se s tím mohlo dělat
- zájmové kroužky – aby se děti a mládež nenudila a zařadila se do společnosti se stejnými zájmy
- větší péče sociálních pracovnic při kontrolách narušených rodin
- při nezvládnutí výchovy dítěte – hledání pomoci u dětských psychologů

Starověká společenství

- děti chápány jako majetek ne jako rovnocenné bytosti
- jejich majitel s nimi mohl nakládat jak chtěl
- mládež chápána jako objekt s nímž lze manipulovat nebo o něm rozhodovat

Osvícenství
- nově formovaný přístup k mládeži a nová kvalitní péče o ně
- dítě je chápáno jako vyrůstající občan závislý na rodině, když ta selhává, je povinností státu zabezpečit mu pomoc a podporu

1979 – Evropská charta práv dítěte
- proti zneužívání dětí v oblasti prostituce, pornografie, proti sexuálnímu zneužívání, proti dětské práci, před zlým zacházením, před násilím v rodině

Prevence kriminality mládeže
- kriminalitou dle současné právní úpravy se rozumí skutky, kterých se dopouštějí děti a mládež
- osoby mladší 15 let nejsou trestně odpovědní (jejich trestní čin není trestním činem)
- plná trestní odpovědnost od 18 let
- děti nejsou natolik vyspělé, aby chápaly nebezpečnost protiprávního činu a aby ovládaly své jednání
- nedostatek životních osobností
- sklon k napodobování negativního chování

Dědické právo

- do 1 milionu, který dítě zdědí – neplatí darovací daň

Všeobecná deklarace lidských práv // úmluva o dětských právech
- upravuje právo dětí na přežití, rozvoj a ochranu
- hlavním zájmem je dítě bez diskriminace

a) přežití – právo na život a rozvoj
- zabezpečení zdravotní péče nejvyšší úrovně; léčebné a rehabilitační ústavy
- zabezpečení tělesného, psychického, duchovního, mravního a sociálního rozvoje

b) rozvoj – přístup k informacím a právo na vzdělání
- svoboda myšlení a náboženství
- rozvoj nadání, rozumových a fyzických schopností
- příprava na svobodný život ve svobodné společnosti

c) ochrana – před vykořisťováním a krutostí
- zneužitím justice a trestního práva
- před všemi formami sexuálního zneužívání a obchodování s dětmi
- před narkotickými a psychotropními látkami
- právo na život v rodině
- vyjadřovat svůj vlastní názor ve věcech, které se jich týkají

- děti povinnosti nemají – nejsou právně postižitelní

3. Právní postavení a ochrana mládeže v ČR, prevence kriminality mládeže

- právní ochrana dětí začíná už od dětství
- interrupce je v Česku povolená – matka nerozhoduje

Občanství
- dítě se stává občanem státu hned po narození

Dětská práva
- zdravotní pojištění od státu až po ukončení studia (nebo do věku 18 let)
- zajištění náhradní výchovy (pěstounská péče)
- povinná školní docházka (od 6 – 15 let)
- ochrana dítěte před domácím násilím
- právo dítěte v rodině – zajištění stravy, ošacení, ubytování
- odpovědnost dítěte od 15 let

Soudnictví pro mládež
- zvláštní soudní senáty
- mají nižší tresty
- speciální vězeňské ústavy pro mladistvé
- pomoc dítěti – sociální kurátoři

3.Soudní moc

- vykonávána Ústavním soudem a soustavou soudů
- soudy jsou nezávislé
- soudci jmenováni prezidentem bez časového omezení, neodvolatelní

Ústavní soud
- sídlí v Brně
- posuzuje, zda je dodržována ústavnost, nejsou porušována lidská práva nebo zda přijatý zákon není v rozporu s Ústavou a právním řádem
- skládá se z 15 soudců, jmenovaných na 10 let prezidentem se souhlasem Senátu

Soustava soudů
- je čtyřstupňová:
- Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud (oba v Brně)
- vrchní soudy (v Praze a Olomouci)
- krajské soudy (v krajských městech)
- okresní soudy (v bývalých okresních městech)


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz

Poslanecká sněmovna

- má silnější postavení
- jsou zde přijímány návrhy zákonů
- v čele stojí předseda:
- je Sněmovnou volen na její ustavující schůzi a může jí být i odvolán
- svolává, zahajuje, a ukončuje schůze, navrhuje pořadí a způsob projednávání jednotlivých bodů
- podle stranické příslušnosti vytvářejí poslanci poslanecké kluby, pokud nejsou členy klubu jsou označeni jako nezávislí
- zřizuje výbory, které projednávají návrhy zákonů; musí zřídit:
- mandátový a imunitní výbor (ověřují mandáty poslanců a jednají o záležitostech týkajících se Poslanecké sněmovny)
- petiční výbor, organizační výbor (organizuje práci sněmovny atd.)
- rozpočtový výbor (projednává návrh st. Rozpočtu)

Senát
- v ČR zvolen v roce 1996
- není rozpustitelný, každé dva roky se obměňuje volbami jedna třetina jeho členů, tím zaručuje politickou kontinuitu
- v případě rozpuštění Poslanecké sněmovny představuje zástupný legislativní orgán. Pokud by byla rozpuštěna Poslanecká sněmovna, má Senát možnost přijímat tzv. zákonná opatření, která platí až do zvolení nových poslanců
- funguje jako brzda Poslanecké sněmovny – může neschválit návrh zákona přijatý Poslaneckou sněmovnou nebo jí ho vrátit pozměněný
- jeho organizace je podobná organizaci sněmovny – řídí jej předseda; senátoři, výbory a komise; sdružování do senátorských klubů


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz

2.Výkonná moc

- tvořena vládou, prezidentem a státním zastupitelstvím

Vláda
- tvoří ji: předseda (premiér), místopředsedové a ministři
- předseda vlády:
- je jmenován prezidentem republiky
- jmenuje ostatní členy
- po svém jmenování musí získat důvěru Poslanecké sněmovny, kt. může také vládě kdykoli ve vol. období vyslovit nedůvěru. Po vyslovení nedůvěry musí vláda podat demisi.
- o důvěru žádá zpravidla přednesem programového prohlášení vlády, ve kterém premiér seznámí sněmovnu se základními cíli a záměry vlády (není požadováno Ústavou, je to ústavní zvyklost)
- každý ministr má na starosti nějaký resort z vládní agendy (např. obranu, vnitro..)

Prezident
- hlava státu
- volen na společné schůzi obou komor Parlamentu, ale není jimi odvolatelný
- jeho pravomoci:
- suverénní ( nepotřebuje k nim ničí souhlas): právo suspensivního veta (vrátit Parlamentu přijatý návrh zákona k novému projednání), právo jmenovat předsedu vlády a ministry, přijímat demisi vlády, rozpustit Poslaneckou sněmovnu, jmenovat soudce Ústavního soudu (souhlasem Senátu)
- kontrasignační (potřebuje spolupodpis předsedy vlády): právo zastupovat stát navenek, sjednávat a ratifikovat mezinárodní smlouvy, vyhlašovat volby do parlamentu, pověřovat a odvolávat velvyslance, udělit milost a amnestii apod.


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz

Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:

- prezidentská – prezident a parlament jsou voleni v oddělených volbách občany a nemají právo se navzájem odvolat; prezident je zároveň hlavou výkonné moci, která není odpovědná
Parlamentu ( např. USA)
- parlamentní – vláda vzniká podle výsledků parlamentních voleb a musí získat důvěru Parlamentu, kt. Ji může později přimět k demisi; hlava státu mívá slabší pravomoci (ČR)

Parlament (z fr. parler = mluvit, hovořit)
- většinou se skládá ze dvou komor: Poslanecké sněmovny (sněmovny reprezentantů) a Senátu
- dvoukomorový Parlament se dvěma volenými sbory zástupců se stejnými pravomocemi má působit k zajištění kontroly a vyšší kvality přijímaných zákonů
- jednokomorový parlament není častý (např. SVK, SWE, DEN)

Státní orgány ČR
1.Zákonodárná moc
- jejím představitelem je dvoukomorový Parlament ČR: Poslanecká sněmovna (200 poslanců) a Senát (81 senátorů)


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz

Složka státní moci

princip oddělení mocí
záruku demokracie, že státní moc nebude zneužita proti občanům, představuje PRINCIP ODDĚLENÍ MOCÍ. Moc tak nemůže být soustředěna v rukou jednoho státního orgánu, kt. By byl obtížně kontrolovatelný a potenciálně ohrožoval veřejný život a svobody občanů. Státní moc se dělí na tři složky, které zastupují státní orgány:

- moc zákonodárná (legislativa) má ve své pravomoci vydávání zákonů, tvoří ji zpravidla zastupitelský sbor – parlament
- moc výkonná (exekutiva) vykonává běžnou vládní agendu v rámci platných zákonů, většinou ji představuje vláda a hlava státu
- moc soudní (jurisdikce) kontroluje dodržování zákonů, příp. Zákony závažně interpretuje. Je vykonávána soustavou soudů

Princip brzd a rovnovah
Princip dělení moci je doplněn principem brzd a rovnovah. Jeho podstatou je, že pravomoci jednotlivých složek moci a zastupujících orgánů jsou od sebe odděleny tak, aby se navzájem vyvažovaly a neomezovaly. Znamená to, že rozhodnutí každého ze tří základních ústavních orgánů mohou být ostatními orgány korigována, případně zcela zrušena. Konkrétním výsledkem principu brzd a rovnovah je např. právo hlavy státu vrátit Parlamentu přijatý návrh zákona k novému projednávání (tzv. suspensivní veto) či udělit milost, právo Ústavního soudu zrušit zákon nebo jiný právní předpis odporující Ústavě (právnímu řádu).


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz

7. Ústavní řád

Ústava České republiky vymezuje v článku 112 ústavní řád (pořádek):
- Ústava České republiky
- Listina základních práv a svobod,
- ústavní zákony o úpravách státních hranic,
- ústavní zákon č. 4/1993 Sb. o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR,
- ústavní zákon č. 29/1993 Sb. o dalších opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR,
- ústavní zákon č. 110/1998 Sb. o bezpečnosti ČR,
- ústavní zákon č. 347/1997 Sb. o vytvoření vyšších územních samosprávných celků.
- ústavní zákon č. 515/2002 Sb. o referendu o přistoupení k Evropské unii
- ústavní zákony měnící a doplňující Ústavu,
- mezinárodní smlouvy o základních právech a svobodách.


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz

2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc

Dělba státní moci
moc znamená možnost působit, ovlivňovat společnost (její část či jednotlivce), aby jednala tak, jak by nejednala dobrovolně k dosažení moci lze použít:
- právo
- násilí – podřízení člověka cizí vůli na základě pohrůžky zlem
- autoritu – lidé poslouchají proto, že uznávají zdroj příkazů

Státní moc představuje sílu, která pomocí práva a v případě nutnosti i právně stanovených forem násilí zabezpečuje zformování, upevnění a ochranu ekonomických, sociálních, politických, kulturních a ostatních společenských vztahů vyhovujících vládnoucí reprezentaci

státní moc je chápána a hodnocena v pojmech legální a legitimní
- egalita (zákonnost, právo) je dodržování státem daného právního řádu a Ústavy, vč. Garance proti jejich porušení
- legitimitu lze chápat jako vyšší nepsané oprávnění pro činy státní moci a zároveň jejich dobrovolné přijetí občany

Oba pojmy se mohou dostat do rozporu, Totalitní vláda může být sice legální, neboť se řídí zákony, které vydala, ale nikoli legitimní, neboť odporuje zájmům státu a jeho občanů


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz

6. Ústavní soud rozhoduje

k) spory o rozsah kompetencí státních orgánů a orgánů územní samosprávy, nepřísluší-li podle zákona jinému orgánu,
l) o opravném prostředku proti rozhodnutí prezidenta republiky, že referendum o přistoupení České republiky k Evropské unii nevyhlásí,
m) o tom, zda postup při provádění referenda o přistoupení České republiky k Evropské unii je v souladu s ústavním zákonem o referendu o přistoupení České republiky k Evropské unii a se zákonem vydaným k jeho provedení.

Rozhodnutí Ústavního soudu je vykonatelné, jakmile bylo vyhlášeno způsobem stanoveným zákonem, pokud Ústavní soud o jeho vykonatelnosti nerozhodl jinak. Vykonatelná rozhodnutí Ústavního soudu jsou závazná pro všechny orgány i osoby.

Hlavy pátá a šestá
Stanovují postavení Nejvyššího kontrolního úřadu a České národní banky.

Územní samospráva
Ustanovení čl. 99 definuje územní členění státu (změněno ústavním zákonem č. o vytvoření vyšších územních celků)
V článcích 100 až 105 definuje územně správní celky (základními jsou obce) a stanoví zásady samosprávy (čl. 8 zaručuje samosprávu).

Přechodná a závěrečná ustanovení
Obsahuje technická ustanovení vzhledem k ustanovení ústavních orgánů


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz