Jak jsme již uvedli , vizuální typy ocení vizuální informace .Tito lidé chtějí věci , výrobky , raději hned uvidět než o nich dlouze mluvit a popisovat je . Nezapomínejte také na atraktivní optiku :
1 Prezentujte hodně obrazů , tabulek ,fotografií , diagramů , používejte tabule , videoprojektory č2 i jiné formy projekcí ,flip-charty .
3 Pokud možno používejte mnoho vizuálních pojmů , iniciujete i vznik obrazové představivosti . Pokládejte otázky : „Je to jasné ?“ , „Už si to dovedete představit?“ ,“Jak to vidíte ?“
4 Během prezentace měňte i směr Vašeho zraku , směr pohybu oč5 í .Obč6 as , když přemýšlíte , podívejte se nahoru , tím povzbuzujete i vznik obrazů u Vašich posluchač7 ů .
8 Napište si nejdůležitější informace , v závěru je ještě jednou vizuálně prezentujte , abyste připomenul , o č9 em se hovořilo , popřípadě o č10 em jste se dohodli .
11 Nezapomínejte na správné upravené obleč12 ení . Vizuální typ klade velkou váhu na vnější vzhled a uč13 iní si rychle obraz o Vás , sotva zač14 nete prezentaci .Vzpomeňte si , za jak dlouho si č15 lověk utváří svůj první dojem o č16 lověku !!
17 Dbejte i na malič18 kosti , jako jsou desky , mapy s dokumentací atd., tito lidé je registrují .Ještě jednou : tito lidé mají rádi informace , které mohou vidět , chtějí sami vidět , oč19 jde .
Prezentační strategie pro auditivní typy
auditivních pojmech a také jim nejlépe rozumí . Tito lidé raději hovoří o věcech než aby si je hned prohlédli . Je pro ně velmi důležité , že o dané věci slyšeli něco od jiných lidí .Co to znamená pro nás :
1 Používejte co nejvíce auditivní pojmy , tím to těmto osobám zjednodušíte , aby mohly sledovat Vaši argumentaci . Ptejme se . „ Jak Vám to zní ?“ , „Souhlasíte s tím ? Jak se Vám to poslouchá ?“
2 Vyprávějte o dojmech a zkušenostech jiných , Vaši auditivní partneři myslí ve slovech a rádi si
vyslechnou , co o dané záležitosti , věci či předmětu řekli jiní .
1 Nasaďte zde svůj hlas jako výrazový nástroj , zvláště dbejte na polohu hlasu , na odpovídající sílu hlasu a správné tempo .Užívejte všech prostředků ke zdůraznění nejdůležitějších slov .
2 Vyprávějte anekdoty , které se k tomu hodí . Je to úč3 inný prostředek , jak udělat věci srozumitelnými pro každého . Na auditivně orientovaného č4 lověka mají zajímavá vyprávění zvláště silný a pozitivní vliv .
5 Dbejte na pravidelný telefonický kontakt , právě tento komunikač6 ní prostředek znamená pro tento typ lidí velmi mnoho .
7 Myslete i na to , že auditivní č8 lověk slyší všechno , dokonce i to , co je mezi řádky
1 Používejte co nejvíce auditivní pojmy , tím to těmto osobám zjednodušíte , aby mohly sledovat Vaši argumentaci . Ptejme se . „ Jak Vám to zní ?“ , „Souhlasíte s tím ? Jak se Vám to poslouchá ?“
2 Vyprávějte o dojmech a zkušenostech jiných , Vaši auditivní partneři myslí ve slovech a rádi si
vyslechnou , co o dané záležitosti , věci či předmětu řekli jiní .
1 Nasaďte zde svůj hlas jako výrazový nástroj , zvláště dbejte na polohu hlasu , na odpovídající sílu hlasu a správné tempo .Užívejte všech prostředků ke zdůraznění nejdůležitějších slov .
2 Vyprávějte anekdoty , které se k tomu hodí . Je to úč3 inný prostředek , jak udělat věci srozumitelnými pro každého . Na auditivně orientovaného č4 lověka mají zajímavá vyprávění zvláště silný a pozitivní vliv .
5 Dbejte na pravidelný telefonický kontakt , právě tento komunikač6 ní prostředek znamená pro tento typ lidí velmi mnoho .
7 Myslete i na to , že auditivní č8 lověk slyší všechno , dokonce i to , co je mezi řádky
Prezentační strategie pro typy kinestetické
Kinestetici oceňují informace , které mohou pochopit ve slovním smyslu . Používají v řeči plno kinestetických pojmů a jsou rádi , když to také učiníme .Tito lidé chtějí vše uchopit a ohmatat .Rozhodují se teprve tehdy , když mají dobrý pocit . Co to pro nás znamená :
1 Používejte co nejvíce kinestetické pojmy , Váš partner to bude pociťovat . Ptejte se :„Jak se cítíte ?“ , „ Vyhovuje Vám to ? „ , Chápete , co Vám chci říci ?“
2 Prezentujte se a jednejte vždy osobně , kinesteticky orientovaný č3 lověk s Vámi chce mluvit tváří v tvář , aby se mohl vyvinout dobrý pocit . Není to přítel telefonických hovorů a dlouhého psaní korespondence .
4 Zorganizujte možnosti , aby Váš partner mohl ohmatat , vyzkoušet danou věc .Dejte mu věci do ruky , ať předmět č5 i výsledek výzkumu nebo zprávu .
6 Při prezentaci zdůrazňujte pocity , emoce .Vkládejte emoce i do svého projevu , vyvolávejte emoce , emoč7 ní odezvu a hezké životní pocity .Vybudujte ve své prezentaci i spojení k Vám , emoč8 ní vazbu .
9 Použijte v projevu i pohyby oč10 í ve směru , který oslovuje kinestetiky .Dívejte se obč11 as dolů .Tento typ pocítí , že Vaše slova přicházejí od srdce .
12 Tito lidé mají rádi tělesný kontakt . Podání ruky č13 i poklepání na rameno pro ně hodně znamená .Mají rádi informace , které mohou uchopit , chtějí pochopit věci a potřebují dobrý pocit k tomu , aby se rozhodli .
Při rozhovoru se mezi oběma jedinci vytváří vztah důvěry a vzájemného ovlivňování , oba se setkávají v jejich modelu světa . Každý z nás má svůj obraz světa , zcela osobitý ; vztah důvěry a porozumění vzniká tehdy , jestliže náš partner cítí , že rozumíme i jeho světu . Současně se stává i více vnímavější vůči světu našemu . To nemá nic společného s tím, že by s námi partner musel souhlasit . Můžeme s někým vytvořit vnímavé spojení na jeho realitu , na jeho rozdílné zkušenosti , odlišný způsob života , ale můžeme s ním nepokrytě a otevřeně nesouhlasit . Z opačného pohledu - jestliže s někým souhlasíme , přesto to nezaručuje právě tento vztah důvěry , dokonce i při souhlasu nás tento člověk může dráždit a rozčilovat . NLP tento fungující vztah důvěry a vzájemného ovlivňování nazývá „raport“.Schopnost takto komunikovat se stává stále důležitější pro manažery na všech úrovních . Je to opak navyklého způsobu komunikace a kontroly v hierarchicky organizovaných institucích a podnicích , kde je postup práce rigidně popsán a takto je i vyžadován a kontrolován.Uvedený nový způsob komunikace se spíše blíží tomu , jak spolu lidé hovořili ve svobodných povoláních , na základě společných hodnot a důvěry i flexibility . Tito lidé byli ve své práci velmi efektivní . Vytváření dobrých vztahů na pracovišti , vedoucích k pocitům spokojenosti a štěstí je i podmínkou stávající i budoucí prosperity . Budovat takovouto kulturu vztahů , kde se lidem dostává pochopení a ocenění představuje chytré podnikatelské rozhodnutí . Tato schopnost se uplatňuje nejen v práci , ale i v rodině nebo u našich blízkých .
Tyto mechanismy samozřejmě platí zvláště v jiné kultuře . Pokud jednáme s Číňany či Japonci , je třeba si předem o nich zjistit pokud možno maximum informací . Kontakty se navazují při pití , jídle , v Číně u kulatého stolu , bez kontaktů to prostě nefunguje . Oba národy se vyhýbají jakékoliv konfrontaci , která by znamenala „ztrátu tváře“. Číňan neumí říci otevřeně „ne“. Pokud Vám řekne , že se zítra setkáme , ale zatím nezná čas , můžete jet klidně domů , protože již nemá úmysl se s Vámi setkat , jinak by jistě řekl přesný čas zítřejší schůzky . Pokud Vám Japonec během hovoru přikyvuje , neznamená to souhlas , ale potvrzení toho , že Vás poslouchá .
Rakouský.obchodník perského původu , žijící asi třicet let v Tyrolsku , hovořící plynně arabsky , persky , turecky , azerbajdžánsky a dalšími třemi evropskými jazyky má většinu obchodních partnerů v Dubaji , v Emirátech a v Saudské Arábii . Po příjezdu do Dubaje se ubytuje v Sheratonu v rozlehlém apartmá a čeká na příchod několika bohatých arabských obchodníků , se kterými má domluvenou schůzku . Když druhý den přijdou , bratrsky se vzájemně objímají , vyptávají se na děti , na rodinu , popíjejí čaj a asi po necelé půlhodině náhle vstanou a odcházejí .Na jeho dotaz obsluhujícímu číšníkovi tento odvětí , že panstvo je unaveno a odešli odpočívat a spát. Kdy se vrátí ? Až nebudou unaveni . Uběhne několik dní , obchodník čeká v hotelu a náhle všichni znovu přicházejí , usmívají se , jakoby odešli
před pěti minutami a znovu začíná stejný rozhovor.Teprve po několika dnech se dostávají k tématu obchodu a po desíti dnech rakouský obchodník konečně uzavírá zajímavý obchod . Pobyt stál horentní sumu peněz , v apartmá musí mít bílé křídlo , protože jeden ze synů jeho obchodního partnera se učí hrát na klavír a co kdyby si chtěl zahrát , když náhodou s otcem přijde . Obchodník je na tento způsob jednání již zvyklý , respektuje jej , ale dobře ví , že ne každý má tolik trpělivosti i prostředků , aby mohl tento způsob akceptovat .
Uvedený vztah mezi dvěma hovořícími se tedy utváří ne tím , co říkají , ale spíše „řečí těla „, podvědomými signály v mimice , v gestech , v hlase . Slova jsou nositeli informace , „řeč těla „ vytváří vztah . Během hovoru se „napojujeme“ na řeč druhých , na jejich „řeč těla „ , tón hlasu , dikci .Lidé , kteří spolu hovoří a jsou v raportu , mají podobné držení těla , podobné pohyby a gestikulaci , přizpůsobují se jako v tanci . Řídí se i pravidly , jež se týkají odpovídající vzdálenosti dvou hovořících osob , respektují osobní zóny , odlišné v různých kulturách .Pokud tuto zónu někdo narušuje , cítíme se nepříjemně , jsme v rozpacích . Upřený pohled na nás není také příjemný a obsahuje i jistou dávku agrese , pokud to není žena a není to pohled vyzývavý . Pokud se chceme „napojit „ na řeč těla jiné osoby , musíme si sednout , pokud si ona sedá , věnovat jí přibližně tolik pohledů , kolik ona nám , přizpůsobit i gesta , jejich častost i sklon hlavy . To vše je třeba dělat přirozeně . Nekopírujeme proti nám sedící osobu , ale pokoušíme se jí porozumět .Dva tanečníci tančí sladěně , ale nekopírují otrocky pohyby druhého , spíše je zrcadlově doplňují , vyjadřují svůj vzájemný vztah . Přizpůsobení v rozhovoru tedy musí být flexibilní . Pokoušíme se napojit i na dechový stereotyp druhé osoby , zkusíme dýchat jako ona , všímáme si zvedání a klesání jejich ramen při dýchání , všímejte si , jak se Váš protějšek před zahájením rozhovoru nadechuje . Tato dechová synchronizace Vám dává představu o tom , jak se cítí on , jaké je to být v jeho kůži . Částečně se Vám změní svět , protože náhle dýcháte jinak , než jste navyklí , dýcháte jako jiný člověk .
1 Používejte co nejvíce kinestetické pojmy , Váš partner to bude pociťovat . Ptejte se :„Jak se cítíte ?“ , „ Vyhovuje Vám to ? „ , Chápete , co Vám chci říci ?“
2 Prezentujte se a jednejte vždy osobně , kinesteticky orientovaný č3 lověk s Vámi chce mluvit tváří v tvář , aby se mohl vyvinout dobrý pocit . Není to přítel telefonických hovorů a dlouhého psaní korespondence .
4 Zorganizujte možnosti , aby Váš partner mohl ohmatat , vyzkoušet danou věc .Dejte mu věci do ruky , ať předmět č5 i výsledek výzkumu nebo zprávu .
6 Při prezentaci zdůrazňujte pocity , emoce .Vkládejte emoce i do svého projevu , vyvolávejte emoce , emoč7 ní odezvu a hezké životní pocity .Vybudujte ve své prezentaci i spojení k Vám , emoč8 ní vazbu .
9 Použijte v projevu i pohyby oč10 í ve směru , který oslovuje kinestetiky .Dívejte se obč11 as dolů .Tento typ pocítí , že Vaše slova přicházejí od srdce .
12 Tito lidé mají rádi tělesný kontakt . Podání ruky č13 i poklepání na rameno pro ně hodně znamená .Mají rádi informace , které mohou uchopit , chtějí pochopit věci a potřebují dobrý pocit k tomu , aby se rozhodli .
Při rozhovoru se mezi oběma jedinci vytváří vztah důvěry a vzájemného ovlivňování , oba se setkávají v jejich modelu světa . Každý z nás má svůj obraz světa , zcela osobitý ; vztah důvěry a porozumění vzniká tehdy , jestliže náš partner cítí , že rozumíme i jeho světu . Současně se stává i více vnímavější vůči světu našemu . To nemá nic společného s tím, že by s námi partner musel souhlasit . Můžeme s někým vytvořit vnímavé spojení na jeho realitu , na jeho rozdílné zkušenosti , odlišný způsob života , ale můžeme s ním nepokrytě a otevřeně nesouhlasit . Z opačného pohledu - jestliže s někým souhlasíme , přesto to nezaručuje právě tento vztah důvěry , dokonce i při souhlasu nás tento člověk může dráždit a rozčilovat . NLP tento fungující vztah důvěry a vzájemného ovlivňování nazývá „raport“.Schopnost takto komunikovat se stává stále důležitější pro manažery na všech úrovních . Je to opak navyklého způsobu komunikace a kontroly v hierarchicky organizovaných institucích a podnicích , kde je postup práce rigidně popsán a takto je i vyžadován a kontrolován.Uvedený nový způsob komunikace se spíše blíží tomu , jak spolu lidé hovořili ve svobodných povoláních , na základě společných hodnot a důvěry i flexibility . Tito lidé byli ve své práci velmi efektivní . Vytváření dobrých vztahů na pracovišti , vedoucích k pocitům spokojenosti a štěstí je i podmínkou stávající i budoucí prosperity . Budovat takovouto kulturu vztahů , kde se lidem dostává pochopení a ocenění představuje chytré podnikatelské rozhodnutí . Tato schopnost se uplatňuje nejen v práci , ale i v rodině nebo u našich blízkých .
Tyto mechanismy samozřejmě platí zvláště v jiné kultuře . Pokud jednáme s Číňany či Japonci , je třeba si předem o nich zjistit pokud možno maximum informací . Kontakty se navazují při pití , jídle , v Číně u kulatého stolu , bez kontaktů to prostě nefunguje . Oba národy se vyhýbají jakékoliv konfrontaci , která by znamenala „ztrátu tváře“. Číňan neumí říci otevřeně „ne“. Pokud Vám řekne , že se zítra setkáme , ale zatím nezná čas , můžete jet klidně domů , protože již nemá úmysl se s Vámi setkat , jinak by jistě řekl přesný čas zítřejší schůzky . Pokud Vám Japonec během hovoru přikyvuje , neznamená to souhlas , ale potvrzení toho , že Vás poslouchá .
Rakouský.obchodník perského původu , žijící asi třicet let v Tyrolsku , hovořící plynně arabsky , persky , turecky , azerbajdžánsky a dalšími třemi evropskými jazyky má většinu obchodních partnerů v Dubaji , v Emirátech a v Saudské Arábii . Po příjezdu do Dubaje se ubytuje v Sheratonu v rozlehlém apartmá a čeká na příchod několika bohatých arabských obchodníků , se kterými má domluvenou schůzku . Když druhý den přijdou , bratrsky se vzájemně objímají , vyptávají se na děti , na rodinu , popíjejí čaj a asi po necelé půlhodině náhle vstanou a odcházejí .Na jeho dotaz obsluhujícímu číšníkovi tento odvětí , že panstvo je unaveno a odešli odpočívat a spát. Kdy se vrátí ? Až nebudou unaveni . Uběhne několik dní , obchodník čeká v hotelu a náhle všichni znovu přicházejí , usmívají se , jakoby odešli
před pěti minutami a znovu začíná stejný rozhovor.Teprve po několika dnech se dostávají k tématu obchodu a po desíti dnech rakouský obchodník konečně uzavírá zajímavý obchod . Pobyt stál horentní sumu peněz , v apartmá musí mít bílé křídlo , protože jeden ze synů jeho obchodního partnera se učí hrát na klavír a co kdyby si chtěl zahrát , když náhodou s otcem přijde . Obchodník je na tento způsob jednání již zvyklý , respektuje jej , ale dobře ví , že ne každý má tolik trpělivosti i prostředků , aby mohl tento způsob akceptovat .
Uvedený vztah mezi dvěma hovořícími se tedy utváří ne tím , co říkají , ale spíše „řečí těla „, podvědomými signály v mimice , v gestech , v hlase . Slova jsou nositeli informace , „řeč těla „ vytváří vztah . Během hovoru se „napojujeme“ na řeč druhých , na jejich „řeč těla „ , tón hlasu , dikci .Lidé , kteří spolu hovoří a jsou v raportu , mají podobné držení těla , podobné pohyby a gestikulaci , přizpůsobují se jako v tanci . Řídí se i pravidly , jež se týkají odpovídající vzdálenosti dvou hovořících osob , respektují osobní zóny , odlišné v různých kulturách .Pokud tuto zónu někdo narušuje , cítíme se nepříjemně , jsme v rozpacích . Upřený pohled na nás není také příjemný a obsahuje i jistou dávku agrese , pokud to není žena a není to pohled vyzývavý . Pokud se chceme „napojit „ na řeč těla jiné osoby , musíme si sednout , pokud si ona sedá , věnovat jí přibližně tolik pohledů , kolik ona nám , přizpůsobit i gesta , jejich častost i sklon hlavy . To vše je třeba dělat přirozeně . Nekopírujeme proti nám sedící osobu , ale pokoušíme se jí porozumět .Dva tanečníci tančí sladěně , ale nekopírují otrocky pohyby druhého , spíše je zrcadlově doplňují , vyjadřují svůj vzájemný vztah . Přizpůsobení v rozhovoru tedy musí být flexibilní . Pokoušíme se napojit i na dechový stereotyp druhé osoby , zkusíme dýchat jako ona , všímáme si zvedání a klesání jejich ramen při dýchání , všímejte si , jak se Váš protějšek před zahájením rozhovoru nadechuje . Tato dechová synchronizace Vám dává představu o tom , jak se cítí on , jaké je to být v jeho kůži . Částečně se Vám změní svět , protože náhle dýcháte jinak , než jste navyklí , dýcháte jako jiný člověk .
Jak můžete oslovit vizuální typ ? Pokuste se v něm vyvolávat pozitivní obrazy
Je třeba zdůraznit , že jde o trend , náznaky toho , jak náš partner přemýšlí a jakým způsobem vše před svým vnitřním zrakem zpracovává - nemůžeme tedy odezírat informace o obsahu myšlení . Jak jsme však již výše uvedli , je to vždy spojeno s určitým výběrem slov. Neberme to však jako důkaz k tomu , abychom si ihned vytvářeli jasný a ostrý obraz o mluvčím , vnímejme to spíše jako vodítko k tomu , abychom utvářeli naši komunikaci mnohem lépe a osobněji ; z interpretace těchto očních pohybů můžeme profitovat následujícím způsoben :
• zjistěte , zda Váš partner myslí vizuálně , auditivně či kinesteticky
• srovnejte to s výběrem slovních spojení¨, která používá
• mluvte pokud možno jeho řečí
• přizpůsobte tomu i Vaše otázky a odpovědi
• přizpůsobte tomu i Váš způsob prezentace : vizuální typ chce produkt vidět , auditivní požaduje zajímavý a vyčerpávající popis a kinestetický typ si ho chce prostě osahat a vyzkoušet
• jestli chcete jít ještě více do hloubky , položte si i otázky k symetrii , např.je strana myšlení nalevo ? Pokuste se potom i ověřit pravdivost jeho výroků . Nebo Váš partner v rozhovoru zaměřuje svůj zrak na to , co si pamatuje či na vykonstruované , třeba právě v okamžiku , kdy mu nabízíte něco výhodného ?
Pokusme se tedy mluvit s ohledem na typ smyslového vnímání, lidé reagují zvláště intenzívně a pozitivně , když ten „jejich“systém oslovíte ; jakoby ty obě komunikace na sebe lépe „nasedaly“ , nemíjely se , jsou vzájemně čitelnější . Existují velmi účinné varianty výroků , kterými můžete odpovídajícím způsobem Vašeho partnera v rozhovoru oslovit a v pozitivním smyslu „dostat“.
Jak můžete oslovit vizuální typ ? Pokuste se v něm vyvolávat pozitivní obrazy :
Otázky :
• jak vidíte aktuální situaci ?
• umíte si představit , jak.....
• jak jasné jsou Vám výhody tohoto řešení , postupu atd.
• pokuste se nyní podívat na věc z jiné perspektivy , z jiného pohledu
• jistě chcete mít nejprve nějaký přehled
• mohu Vám ukázat , kam směřuje mé snažení ?
• Chcete se ještě jednou podívat na nejdůležitější čísla , údaje , hodnoty aj
Výroky :
• mám stejný názor jako Vy …
• dívám se na to stejně , mám na to stejný pohledu
• výhody našeho řešení jsou zřejmé , viditelné , jasné
• tento přístup , tato věc, tento produkt má dobré výhledy
• sám rozeznáte , co je pro Vás výhodnější
• udělejte si o tom svůj vlastní obraz
Jak oslovit typ auditivní ? Pokuste se Vaše argumenty udělat slyšitelnými , tito lidé reagují velmi silně a zřetelně na jasný , zvučný hlas :
Otázky :
• co říkáte na současnou situaci ?
• mohl bych Vám navrhnout , že ..
• zní Vám tento argument o trochu přijatelněji ?
• jistě byste byl raději nejdřív plně informován
• jak se Vám to poslouchá ?
• mohu Vám vyprávět , jak jsem k tomu dospěl ?
• slyšel jste někdy od nás o takovéto věci ?
• mohu Vás vzít za slovo ?
• co Vám říká Váš vnitřní hlas ?
• Chcete si ještě jednou poslechnout nejdůležitější čísla ?
Výroky :
• souhlasím s Vámi , že to ještě jednou musíme probrat
• všechny informace o celé záležitosti jistě obdržíte
• tyto výhody jistě přivítáte
• nechte si celý text přečíst slovo od slova
• můžete se o tom sám informovat
• zkusme si sladit naše postupy
• ať v tom není žádná disharmonie
• když mi řeknete „ano“ , začnu ihned ….
• řešení je i v souladu s požadavkem ….
Kinestetický typ : snažte se Vaše argumenty i otázky udělat tak , aby je tento typ mohl pociťovat , pochopit ; tento typ lidí chce vzít věci do rukou , osahat , vyzkoušet , mají rádi uvolněnou atmosféru , která dovoluje pocity vyjádřit .
Otázky :
• jak se cítíte v podobné situaci ?
• jak lidé pocítili dopad těchto opatření ?
• vy potřebujete nejdřív pochopit , oč se jedná
• mohu Vám přiblížit moje stanovisko ?
• jak konkrétně to myslíte ?
• byli jsme spolu už v nějakém kontaktu ?
• Ty nevýhody jsou citelné
• sdílím s Vámi stejný pocit
• brzy pochopíte naše obavy
• co Vám radí Vaše pocity ?
Výroky :
• zlepšení je citelné
• sdílím s Vámi stejný pocit
• ty detaily bych Vám rád přiblížil
• tento postup má konkrétní výhody
• brzy pochopíte , že náš návrh byl výhodný
• je to ve Vašich rukou …
• pokusme se konkretizovat společně nějaké hmatatelné cíle
Někdy můžeme mít to štěstí , že náš partner v rozhovoru odpovídá našemu typu smyslového vnímání i myšlení .Většinou to však není tak optimální .Vzpomeňte si na některé Vaše rozhovory v minulosti , zvláště na ty , které byly obtížné a pokuste se na ně podívat z tohoto úhlu pohledu .Znovu si uvědomme , že lidé reagují intenzivněji a pozitivněji , jestliže používáme jejich řeč , jejich smyslový kanál .S trochou cviku se nám to podaří u jednotlivých lidí , avšak co dělat v situaci , kdy před sebou máme celou skupinu lidí ? Doporučuje se užití všech tří typů výroků či otázek , abychom zasáhli co nejširší spektrum našich posluchačů .
Příklad :
Ukáži Vám nyní náš nový koncept . Uvidíte , co jsme všechno změnili .Je zcela jasně na tomto schematu zobrazen a dovedu si představit , že by mohl mít dobré výhledy na realizaci a dosáhnout zřetelných úspěchů .
V tomto případě mluvíme pouze v jednom smyslovém systému , zde dosáhnete u vizuálně orientovaných lidí maximum . U ostatních typů již tolik nedosáhneme , nepřesvědčíme je , dokonce se jim to může zdát nudné a nezáživné . Ve druhé verzi oslovíme všechny tři smyslové typy - vizuální , auditivní i kinestetický .Zvyšuje se pravděpodobnost , že vyvoláme zájem u všech posluchačů .
Příklad :
Tady vidíte náš nový koncept . Klidně si ho vezměte do rukou , máme několik vyhotovení a já Vás při tom budu informovat , jak byste mohli argumentovat pro jeho realizaci , aby se zlepšily výhledy na jeho úspěch .
Při prezentaci využijte všech smyslů nejen slovně , ale i jinými způsoby prezentace , kde můžete kombinovat vizuální zobrazení , to je diagramy , grafy , obrazy , schematy , názornými nákresy , použijte barevná odlišení , malujte na flip-chart a doprovázejte to slovním výkladem , dejte některá
grafická zobrazení kolovat , ať si je lidé prohlédnou , vezmou do ruky , přehrajte záznamy stanovisek některých osob , které se ke konceptu vyjádřili .Tímto způsobem oslovíte všechny smyslové úrovně .
• zjistěte , zda Váš partner myslí vizuálně , auditivně či kinesteticky
• srovnejte to s výběrem slovních spojení¨, která používá
• mluvte pokud možno jeho řečí
• přizpůsobte tomu i Vaše otázky a odpovědi
• přizpůsobte tomu i Váš způsob prezentace : vizuální typ chce produkt vidět , auditivní požaduje zajímavý a vyčerpávající popis a kinestetický typ si ho chce prostě osahat a vyzkoušet
• jestli chcete jít ještě více do hloubky , položte si i otázky k symetrii , např.je strana myšlení nalevo ? Pokuste se potom i ověřit pravdivost jeho výroků . Nebo Váš partner v rozhovoru zaměřuje svůj zrak na to , co si pamatuje či na vykonstruované , třeba právě v okamžiku , kdy mu nabízíte něco výhodného ?
Pokusme se tedy mluvit s ohledem na typ smyslového vnímání, lidé reagují zvláště intenzívně a pozitivně , když ten „jejich“systém oslovíte ; jakoby ty obě komunikace na sebe lépe „nasedaly“ , nemíjely se , jsou vzájemně čitelnější . Existují velmi účinné varianty výroků , kterými můžete odpovídajícím způsobem Vašeho partnera v rozhovoru oslovit a v pozitivním smyslu „dostat“.
Jak můžete oslovit vizuální typ ? Pokuste se v něm vyvolávat pozitivní obrazy :
Otázky :
• jak vidíte aktuální situaci ?
• umíte si představit , jak.....
• jak jasné jsou Vám výhody tohoto řešení , postupu atd.
• pokuste se nyní podívat na věc z jiné perspektivy , z jiného pohledu
• jistě chcete mít nejprve nějaký přehled
• mohu Vám ukázat , kam směřuje mé snažení ?
• Chcete se ještě jednou podívat na nejdůležitější čísla , údaje , hodnoty aj
Výroky :
• mám stejný názor jako Vy …
• dívám se na to stejně , mám na to stejný pohledu
• výhody našeho řešení jsou zřejmé , viditelné , jasné
• tento přístup , tato věc, tento produkt má dobré výhledy
• sám rozeznáte , co je pro Vás výhodnější
• udělejte si o tom svůj vlastní obraz
Jak oslovit typ auditivní ? Pokuste se Vaše argumenty udělat slyšitelnými , tito lidé reagují velmi silně a zřetelně na jasný , zvučný hlas :
Otázky :
• co říkáte na současnou situaci ?
• mohl bych Vám navrhnout , že ..
• zní Vám tento argument o trochu přijatelněji ?
• jistě byste byl raději nejdřív plně informován
• jak se Vám to poslouchá ?
• mohu Vám vyprávět , jak jsem k tomu dospěl ?
• slyšel jste někdy od nás o takovéto věci ?
• mohu Vás vzít za slovo ?
• co Vám říká Váš vnitřní hlas ?
• Chcete si ještě jednou poslechnout nejdůležitější čísla ?
Výroky :
• souhlasím s Vámi , že to ještě jednou musíme probrat
• všechny informace o celé záležitosti jistě obdržíte
• tyto výhody jistě přivítáte
• nechte si celý text přečíst slovo od slova
• můžete se o tom sám informovat
• zkusme si sladit naše postupy
• ať v tom není žádná disharmonie
• když mi řeknete „ano“ , začnu ihned ….
• řešení je i v souladu s požadavkem ….
Kinestetický typ : snažte se Vaše argumenty i otázky udělat tak , aby je tento typ mohl pociťovat , pochopit ; tento typ lidí chce vzít věci do rukou , osahat , vyzkoušet , mají rádi uvolněnou atmosféru , která dovoluje pocity vyjádřit .
Otázky :
• jak se cítíte v podobné situaci ?
• jak lidé pocítili dopad těchto opatření ?
• vy potřebujete nejdřív pochopit , oč se jedná
• mohu Vám přiblížit moje stanovisko ?
• jak konkrétně to myslíte ?
• byli jsme spolu už v nějakém kontaktu ?
• Ty nevýhody jsou citelné
• sdílím s Vámi stejný pocit
• brzy pochopíte naše obavy
• co Vám radí Vaše pocity ?
Výroky :
• zlepšení je citelné
• sdílím s Vámi stejný pocit
• ty detaily bych Vám rád přiblížil
• tento postup má konkrétní výhody
• brzy pochopíte , že náš návrh byl výhodný
• je to ve Vašich rukou …
• pokusme se konkretizovat společně nějaké hmatatelné cíle
Někdy můžeme mít to štěstí , že náš partner v rozhovoru odpovídá našemu typu smyslového vnímání i myšlení .Většinou to však není tak optimální .Vzpomeňte si na některé Vaše rozhovory v minulosti , zvláště na ty , které byly obtížné a pokuste se na ně podívat z tohoto úhlu pohledu .Znovu si uvědomme , že lidé reagují intenzivněji a pozitivněji , jestliže používáme jejich řeč , jejich smyslový kanál .S trochou cviku se nám to podaří u jednotlivých lidí , avšak co dělat v situaci , kdy před sebou máme celou skupinu lidí ? Doporučuje se užití všech tří typů výroků či otázek , abychom zasáhli co nejširší spektrum našich posluchačů .
Příklad :
Ukáži Vám nyní náš nový koncept . Uvidíte , co jsme všechno změnili .Je zcela jasně na tomto schematu zobrazen a dovedu si představit , že by mohl mít dobré výhledy na realizaci a dosáhnout zřetelných úspěchů .
V tomto případě mluvíme pouze v jednom smyslovém systému , zde dosáhnete u vizuálně orientovaných lidí maximum . U ostatních typů již tolik nedosáhneme , nepřesvědčíme je , dokonce se jim to může zdát nudné a nezáživné . Ve druhé verzi oslovíme všechny tři smyslové typy - vizuální , auditivní i kinestetický .Zvyšuje se pravděpodobnost , že vyvoláme zájem u všech posluchačů .
Příklad :
Tady vidíte náš nový koncept . Klidně si ho vezměte do rukou , máme několik vyhotovení a já Vás při tom budu informovat , jak byste mohli argumentovat pro jeho realizaci , aby se zlepšily výhledy na jeho úspěch .
Při prezentaci využijte všech smyslů nejen slovně , ale i jinými způsoby prezentace , kde můžete kombinovat vizuální zobrazení , to je diagramy , grafy , obrazy , schematy , názornými nákresy , použijte barevná odlišení , malujte na flip-chart a doprovázejte to slovním výkladem , dejte některá
grafická zobrazení kolovat , ať si je lidé prohlédnou , vezmou do ruky , přehrajte záznamy stanovisek některých osob , které se ke konceptu vyjádřili .Tímto způsobem oslovíte všechny smyslové úrovně .
Někdy používáme i čichové nebo chuťové obraty
Někdy používáme i čichové nebo chuťové obraty : „má čich na lidi , na obchod , zůstala nám po tom nepříjemná pachuť v ústech apod.“
Tento posledně uvedený typ prostě svět pociťuje , používá pojmy , jež zdůrazňují pocity , respektive používá tělesné pojmy.
Tyto rozličné formy vnímání vedou i k preferenci jednotlivých způsobů myšlení . Pokud například preferujeme zrak , projeví se to ve větším zájmu o vizuální umění jako je televize , film ; nemůže být dobrý režisér , kdo by neměl dobrou obrazovou představivost . Sluchová preference vede k zájmu o hudbu , jazyky , dramatické umění , přednášení . Kinestetická preference vede k zájmu o sport , o tanec , o gymnastiku . Přitom používáme všechny smysly , ale některé jsou rozvinutější a preferované .
Tito lidé myslí celým tělem , mívají uvolněné držení těla , pokleslá ramena , pomalu dýchají , řeč je pomalejší , hlouběji položena . Pokud spolu hovoří kinestetický a vizuální typ , bývá to pro oba velmi náročné ; zatímco vizuální typ člověka netrpělivě bubnuje prsty na stole , protože pomalé tempo kinestetika jej „nervuje“ , kinestetik zase bývá zaskočen tempem střídání obrazů vizuálního typu . Samozřejmě jde o obecné tendence , které neplatí absolutně.
Pohyby očí patří k tzv. řeči těla . Ta je ovšem ještě mnohem jemnější , skrytější , je těžké ji předvídat . V tom jsme všichni jedineční , neopakovatelní . Někteří lidé se mračí , když se rozzlobí , lidé vizuálního typu stejně tak svraští čelo , když se zamyslí a „zaostřují“ své vnitřní obrazy .Autoři
Ian Mc Dermott a Joseph O Connor uvádějí zajímavou příhodu u jedné britské policejní jednotky :když se policisté seznámili s touto teorií očních pohybů , jakýchsi „ přistupových klíčů“ , jak se nazývají v neurolingvistickém programování , udělali si z toho závěr , že každý podezřelý či zatčený, pokud se při odpovědi na otázku policisty dívá vpravo nahoru , tak jednoznačně lže - tento pohyb je totiž v NLP,* spojován s konstruovaným , ne zapamatovaným mentálním obrazem .To podle autorů obsahuje dvě chyby : ne každý , kdo tímto směrem obrací při odpovědi zrak , musí
lhát , řada praváků a většina leváků se tam dívá i když si vybavují zapamatované obrazy . A navíc - ne vše vykonstruované musí být lež .
* NLP - neurolingvistické programování patří již více jak druhé desítiletí k nejpoužívanějším psychologickým metodám jak rozšířit a rozvinout duševní i duchovní potenciál člověka .Je to věda o struktuře lidské zkušenosti a vysvětluje nám , jak si utváříme svůj vnitřní svět , jak jej vnímáme , jak myslíme, jak komunikujeme i jak se učíme . Již podle názvu vidíme , že má vztah k lingvistice , k jazyku ; mimo jiné i zkoumá , jak nás jazyk ovlivňuje Metody NLP byly vypracovány na základě studia myšlení a jednání řady mimořádně úspěšných osobností - model NLP umožňuje dosahovat vyjímečných výkonů v různých oblastech činnosti.
Můžeme si však všímat těchto jemných signálů u lidí , s nimiž se dlouhodobě stýkáme či které vedeme ; pomůže nám to odhalovat účinek našich slov .Uvádí se , že vůdcovství je schopnost změnit druhou část věty na základě odezvy na její první část - tu odezvu ale musíme zaregistrovat . Tato řeč těla nám často ukazuje reakci na námi sdělené obsahy ještě dříve , než partner začal hovořit .V našem kulturním prostředí nevěnujeme těmto subtilním signálům takřka žádnou pozornost , my vnímáme hlavně slovy sdílené obsahy . Musíme se učit věnovat více pozornosti tomu , jak nám jsou informace sdělovány .
Poznámka pro všechny , kteří se něčemu učí :
Co se učení týká , je dobré zapojovat všechny smysly , pokud to látka dovoluje . Anglický filosof - senzualista a předchůdce J.A. Komenského zdůrazňoval , že „ v našem rozumu nemůže být nic , co neprošlo našimi smysly“.Lidé při
učení užívají různých strategií , které jsou zcela individuální . Jedná se např. o pořadí , v němž různé smyslové reprezentace používají - někdo z nás upřednostňuje nejdříve poslech látky , potom teprve vlastní čtení s diagramy a grafy a nakonec přijdou nějaké pocity , které si o látce vytvoří . Někdo si vše potřebuje nejprve ohmatat , jiný v klidu prodiskutovat . Musíme respektovat tyto různé strategie našich spolupracovníků či nadřízených - náš nadřízený může být nepozorný a nejevit odpovídající zájem , když mu podáváme zprávu , ale možná není auditivní typ a potřebuje mít zprávu napsanou , je to typ vizuální . Je třeba tuto rozdílnost respektovat i z jiného důvodu : ten , kdo myslí v obrazech , chce mít uspořádané pracovní prostředí , aby nebyl rozptylován . Hluk bude zase vadit auditivnímu typu , který myslí ve zvucích . Kinestetičtí jedinci se cítí dobře v pohodlném křesle .
Tento posledně uvedený typ prostě svět pociťuje , používá pojmy , jež zdůrazňují pocity , respektive používá tělesné pojmy.
Tyto rozličné formy vnímání vedou i k preferenci jednotlivých způsobů myšlení . Pokud například preferujeme zrak , projeví se to ve větším zájmu o vizuální umění jako je televize , film ; nemůže být dobrý režisér , kdo by neměl dobrou obrazovou představivost . Sluchová preference vede k zájmu o hudbu , jazyky , dramatické umění , přednášení . Kinestetická preference vede k zájmu o sport , o tanec , o gymnastiku . Přitom používáme všechny smysly , ale některé jsou rozvinutější a preferované .
Tito lidé myslí celým tělem , mívají uvolněné držení těla , pokleslá ramena , pomalu dýchají , řeč je pomalejší , hlouběji položena . Pokud spolu hovoří kinestetický a vizuální typ , bývá to pro oba velmi náročné ; zatímco vizuální typ člověka netrpělivě bubnuje prsty na stole , protože pomalé tempo kinestetika jej „nervuje“ , kinestetik zase bývá zaskočen tempem střídání obrazů vizuálního typu . Samozřejmě jde o obecné tendence , které neplatí absolutně.
Pohyby očí patří k tzv. řeči těla . Ta je ovšem ještě mnohem jemnější , skrytější , je těžké ji předvídat . V tom jsme všichni jedineční , neopakovatelní . Někteří lidé se mračí , když se rozzlobí , lidé vizuálního typu stejně tak svraští čelo , když se zamyslí a „zaostřují“ své vnitřní obrazy .Autoři
Ian Mc Dermott a Joseph O Connor uvádějí zajímavou příhodu u jedné britské policejní jednotky :když se policisté seznámili s touto teorií očních pohybů , jakýchsi „ přistupových klíčů“ , jak se nazývají v neurolingvistickém programování , udělali si z toho závěr , že každý podezřelý či zatčený, pokud se při odpovědi na otázku policisty dívá vpravo nahoru , tak jednoznačně lže - tento pohyb je totiž v NLP,* spojován s konstruovaným , ne zapamatovaným mentálním obrazem .To podle autorů obsahuje dvě chyby : ne každý , kdo tímto směrem obrací při odpovědi zrak , musí
lhát , řada praváků a většina leváků se tam dívá i když si vybavují zapamatované obrazy . A navíc - ne vše vykonstruované musí být lež .
* NLP - neurolingvistické programování patří již více jak druhé desítiletí k nejpoužívanějším psychologickým metodám jak rozšířit a rozvinout duševní i duchovní potenciál člověka .Je to věda o struktuře lidské zkušenosti a vysvětluje nám , jak si utváříme svůj vnitřní svět , jak jej vnímáme , jak myslíme, jak komunikujeme i jak se učíme . Již podle názvu vidíme , že má vztah k lingvistice , k jazyku ; mimo jiné i zkoumá , jak nás jazyk ovlivňuje Metody NLP byly vypracovány na základě studia myšlení a jednání řady mimořádně úspěšných osobností - model NLP umožňuje dosahovat vyjímečných výkonů v různých oblastech činnosti.
Můžeme si však všímat těchto jemných signálů u lidí , s nimiž se dlouhodobě stýkáme či které vedeme ; pomůže nám to odhalovat účinek našich slov .Uvádí se , že vůdcovství je schopnost změnit druhou část věty na základě odezvy na její první část - tu odezvu ale musíme zaregistrovat . Tato řeč těla nám často ukazuje reakci na námi sdělené obsahy ještě dříve , než partner začal hovořit .V našem kulturním prostředí nevěnujeme těmto subtilním signálům takřka žádnou pozornost , my vnímáme hlavně slovy sdílené obsahy . Musíme se učit věnovat více pozornosti tomu , jak nám jsou informace sdělovány .
Poznámka pro všechny , kteří se něčemu učí :
Co se učení týká , je dobré zapojovat všechny smysly , pokud to látka dovoluje . Anglický filosof - senzualista a předchůdce J.A. Komenského zdůrazňoval , že „ v našem rozumu nemůže být nic , co neprošlo našimi smysly“.Lidé při
učení užívají různých strategií , které jsou zcela individuální . Jedná se např. o pořadí , v němž různé smyslové reprezentace používají - někdo z nás upřednostňuje nejdříve poslech látky , potom teprve vlastní čtení s diagramy a grafy a nakonec přijdou nějaké pocity , které si o látce vytvoří . Někdo si vše potřebuje nejprve ohmatat , jiný v klidu prodiskutovat . Musíme respektovat tyto různé strategie našich spolupracovníků či nadřízených - náš nadřízený může být nepozorný a nejevit odpovídající zájem , když mu podáváme zprávu , ale možná není auditivní typ a potřebuje mít zprávu napsanou , je to typ vizuální . Je třeba tuto rozdílnost respektovat i z jiného důvodu : ten , kdo myslí v obrazech , chce mít uspořádané pracovní prostředí , aby nebyl rozptylován . Hluk bude zase vadit auditivnímu typu , který myslí ve zvucích . Kinestetičtí jedinci se cítí dobře v pohodlném křesle .
Praktické využití poznatků NLP o schematech očních pohybů
Je třeba zdůraznit , že jde o trend , náznaky toho , jak náš partner přemýšlí a jakým způsobem vše před svým vnitřním zrakem zpracovává - nemůžeme tedy odezírat informace o obsahu myšlení . Jak jsme však již výše uvedli , je to vždy spojeno s určitým výběrem slov. Neberme to však jako důkaz k tomu , abychom si ihned vytvářeli jasný a ostrý obraz o mluvčím , vnímejme to spíše jako vodítko k tomu , abychom utvářeli naši komunikaci mnohem lépe a osobněji ; z interpretace těchto očních pohybů můžeme profitovat následujícím způsoben :
• zjistěte , zda Váš partner myslí vizuálně , auditivně či kinesteticky
• srovnejte to s výběrem slovních spojení¨, která používá
• mluvte pokud možno jeho řečí
• přizpůsobte tomu i Vaše otázky a odpovědi
• přizpůsobte tomu i Váš způsob prezentace : vizuální typ chce produkt vidět , auditivní požaduje zajímavý a vyčerpávající popis a kinestetický typ si ho chce prostě osahat a vyzkoušet
• jestli chcete jít ještě více do hloubky , položte si i otázky k symetrii , např.je strana myšlení nalevo ? Pokuste se potom i ověřit pravdivost jeho výroků . Nebo Váš partner v rozhovoru zaměřuje svůj zrak na to , co si pamatuje či na vykonstruované , třeba právě v okamžiku , kdy mu nabízíte něco výhodného ?
Pokusme se tedy mluvit s ohledem na typ smyslového vnímání, lidé reagují zvláště intenzívně a pozitivně , když ten „jejich“systém oslovíte ; jakoby ty obě komunikace na sebe lépe „nasedaly“ , nemíjely se , jsou vzájemně čitelnější . Existují velmi účinné varianty výroků , kterými můžete odpovídajícím způsobem Vašeho partnera v rozhovoru oslovit a v pozitivním smyslu „dostat
• zjistěte , zda Váš partner myslí vizuálně , auditivně či kinesteticky
• srovnejte to s výběrem slovních spojení¨, která používá
• mluvte pokud možno jeho řečí
• přizpůsobte tomu i Vaše otázky a odpovědi
• přizpůsobte tomu i Váš způsob prezentace : vizuální typ chce produkt vidět , auditivní požaduje zajímavý a vyčerpávající popis a kinestetický typ si ho chce prostě osahat a vyzkoušet
• jestli chcete jít ještě více do hloubky , položte si i otázky k symetrii , např.je strana myšlení nalevo ? Pokuste se potom i ověřit pravdivost jeho výroků . Nebo Váš partner v rozhovoru zaměřuje svůj zrak na to , co si pamatuje či na vykonstruované , třeba právě v okamžiku , kdy mu nabízíte něco výhodného ?
Pokusme se tedy mluvit s ohledem na typ smyslového vnímání, lidé reagují zvláště intenzívně a pozitivně , když ten „jejich“systém oslovíte ; jakoby ty obě komunikace na sebe lépe „nasedaly“ , nemíjely se , jsou vzájemně čitelnější . Existují velmi účinné varianty výroků , kterými můžete odpovídajícím způsobem Vašeho partnera v rozhovoru oslovit a v pozitivním smyslu „dostat
1 Vizuální typ používá č2 asto podobná slovní spojení jako
• vidím , že …
• je zřejmé , je očividné …
• to je jasné ….
• to si dovedu představit …..
• jsem toho názoru …..
• chtěl bych poukázat na to …....
• mohu na to mrknout ….
• rád bych do toho viděl ….
• vypadá to tak , že nás čeká ….
• je třeba to objasnit....
• musíme to odhalit ….
• je třeba to včas předvídat ….
• mám následující vizi …
• doplním osvětlující poznámku...
• když se na to blíže podíváme ….
Tito lidé , když si něco vizuálně představují , mají tendenci dívat se nahoru nebo hledět přímo nebo se dívat do dálky . Někdy svraští obočí , jakoby se soustřeďovali , zaostřují pozornost , zaostřují své obrazy před svým vnitřním zrakem . Jakmile takovéto chování u našeho partnera pozorujeme za situace , kdy k němu hovoříme , je dobré přerušit na chvilku hovor . Partner nás v této chvíli nevnímá , neposlouchá , je pohroužen do svých představ , obvykle stojí či sedí zpříma.
Dýchání mají tito lidé v této fázi povrchní , jakoby jen v horní polovině hrudníku , mají sklon mluvit rychle .Vnitřní obrazy , které si představují se rychle mění , lze to často vidět na jejich tváři , i to nám přináší důležité informace . Pokud tito lidé telefonují , představují si člověka na druhé straně , udělají si jeho obraz . Pokud s někým přímo hovoří a tento člověk se na ně nedívá , pociťují to velmi nepříjemně , asi stejně , jakoby někdo neposlouchal , když s ním hovoří . Mají tendenci dívat se vzhůru, dívat se na jedno místo - vnímají je rozmazaně , neostře - nebo se dívají do dálky , mluví rychle .
1 auditivní typ
• to zní dobře....
• to slyším rád....
• to co říkáte ….
• myslím to doslovně …..
• to bylo nepřeslechnutelné
• to si někdy poslechněte …..
• já bych vás chtěl naladit na to ….
• v souladu s tím , v souzvuku
• s ním jsem si notoval...
• musíme to prodiskutovat …
• když už o tom mluvíme …
• je třeba o to požádat....
• nedělejte hluchého …..
• neříkejte mi takové věci ….
Tito lidé dělají malé rytmické pohyby nebo se pohupují , kolébají ze strany na stranu , mívají příjemný hlas , někdy naklánějí hlavu na stranu , jako kdyby naslouchali . Někdy pohybují rty , když rozmlouvají sami se sebou .
1 kinestetický typ
• to nepochopím …
• cítím to tak …....
• pociťuji to jinak …..
• to se mě dotklo …
• vyložte karty na stůl ….
• to bych chtěl zdůraznit , vyzdvihnout ….
• chtěl bych chytit příležitost za pačesy …..
• mám pro to jemný postřeh ….
• skončí to dříve , než popadneme dech …..
• pokud nebudeme citliví k požadavkům veřejnosti ...
• zůstaneme v kontaktu ….
• vydržte chvíli …
• je v tom až po krk …..
• sám se do toho nechci namočit ….
• jak si usteleme , tak si lehneme ….
• ta kaše je ještě příliš horká ….
• je zřejmé , je očividné …
• to je jasné ….
• to si dovedu představit …..
• jsem toho názoru …..
• chtěl bych poukázat na to …....
• mohu na to mrknout ….
• rád bych do toho viděl ….
• vypadá to tak , že nás čeká ….
• je třeba to objasnit....
• musíme to odhalit ….
• je třeba to včas předvídat ….
• mám následující vizi …
• doplním osvětlující poznámku...
• když se na to blíže podíváme ….
Tito lidé , když si něco vizuálně představují , mají tendenci dívat se nahoru nebo hledět přímo nebo se dívat do dálky . Někdy svraští obočí , jakoby se soustřeďovali , zaostřují pozornost , zaostřují své obrazy před svým vnitřním zrakem . Jakmile takovéto chování u našeho partnera pozorujeme za situace , kdy k němu hovoříme , je dobré přerušit na chvilku hovor . Partner nás v této chvíli nevnímá , neposlouchá , je pohroužen do svých představ , obvykle stojí či sedí zpříma.
Dýchání mají tito lidé v této fázi povrchní , jakoby jen v horní polovině hrudníku , mají sklon mluvit rychle .Vnitřní obrazy , které si představují se rychle mění , lze to často vidět na jejich tváři , i to nám přináší důležité informace . Pokud tito lidé telefonují , představují si člověka na druhé straně , udělají si jeho obraz . Pokud s někým přímo hovoří a tento člověk se na ně nedívá , pociťují to velmi nepříjemně , asi stejně , jakoby někdo neposlouchal , když s ním hovoří . Mají tendenci dívat se vzhůru, dívat se na jedno místo - vnímají je rozmazaně , neostře - nebo se dívají do dálky , mluví rychle .
1 auditivní typ
• to zní dobře....
• to slyším rád....
• to co říkáte ….
• myslím to doslovně …..
• to bylo nepřeslechnutelné
• to si někdy poslechněte …..
• já bych vás chtěl naladit na to ….
• v souladu s tím , v souzvuku
• s ním jsem si notoval...
• musíme to prodiskutovat …
• když už o tom mluvíme …
• je třeba o to požádat....
• nedělejte hluchého …..
• neříkejte mi takové věci ….
Tito lidé dělají malé rytmické pohyby nebo se pohupují , kolébají ze strany na stranu , mívají příjemný hlas , někdy naklánějí hlavu na stranu , jako kdyby naslouchali . Někdy pohybují rty , když rozmlouvají sami se sebou .
1 kinestetický typ
• to nepochopím …
• cítím to tak …....
• pociťuji to jinak …..
• to se mě dotklo …
• vyložte karty na stůl ….
• to bych chtěl zdůraznit , vyzdvihnout ….
• chtěl bych chytit příležitost za pačesy …..
• mám pro to jemný postřeh ….
• skončí to dříve , než popadneme dech …..
• pokud nebudeme citliví k požadavkům veřejnosti ...
• zůstaneme v kontaktu ….
• vydržte chvíli …
• je v tom až po krk …..
• sám se do toho nechci namočit ….
• jak si usteleme , tak si lehneme ….
• ta kaše je ještě příliš horká ….
Přístupy k dekódování komunikačního procesu
Verbální komunikace je jen jedním z aspektů komunikačního procesu , často tvoří nejméně významnou část komunikace . Obrovské množství informací je sdělováno neverbálně , tonálně , gestikulací , dotyky .Tento druh komunikace však obvykle probíhá pod prahem našeho vědomí Optimem by bylo vnímat významné signály a v závislosti na situaci , kontextu a osobě je dekódovat , rozumět jim .Verbální výroky se však od sebe liší již na základě převažujících smyslových systémů :
Výrok : Potvrzuji Váš názor .
Vizuálně : Vidím , co myslíte.
Auditivně: Rozumím Vám době.
Kinesteticky : Mám pocit , že to , co říkáte , je správné
Výrok : Chtěl bych Vám něco sdělit
Vizuálně : Chtěl bych Vám něco ukázat /obraz něčeho/.
Auditivně : Chtěl bych , abyste pozorně naslouchal tomu , co Vám nyní řeknu .
Kinesteticky : Chtěl bych , abyste se s tím dostal do kontaktu .
Výrok : Rozumíte tomu , co říkám ?
Vizuálně : Podívejte , co bych Vám chtěl jasně naznačit .
Auditivně : Když to posloucháte - zdá se Vám to správné ?
Kinesteticky : Odpovídá to Vašemu pocitu ?
V rozhovoru s jinou osobou nám tyto příklady otevírají novou , zajímavou perspektivu - totiž analyzovat v rozhovoru tyto smyslově-specifické aspekty . V neverbálním projevu jsou to pohyby očí , gesta , změny dechu , změny v držení těla , změny svalového tonu , změny v intonaci či v tempu řeči a mnoho dalších změn , jež můžeme v průběhu komunikace pozorovat .
Zjišťování rozdílných vzorců pohybů očí je velkým přínosem neurolingvistického programování . Během výzkumů bylo Bandlerem a Grinderem zjištěno , že jednotlivé osoby vykazují typické výrazy obličeje , když se pohybují v určitém smyslovém systému : jestliže si např. lidé představují před svým vnitřním zrakem nějaký obraz , nějakou scénu , jejich oči , resp.přesněji pupily se na kratičký okamžik obracejí do určitého směru ; tento směr je ale výrazně odlišný v závislosti na tom , zda je tento jedinec šťastný či něšťastný . Výzkumy ukázaly , že v pohybech očí najdeme jistá schemata , dokonce nezávislá na kulturním okruhu , z něhož lidé pocházejí .Jediný rozdíl byl nalezen mezi leváky a praváky . Základní vzorec praváků je následující /viděno z perspektivy dané osoby/:
Pohled nahoru
nahoru vlevo : vizuálně orientovaný
nahoru vpravo : vizuálně konstruující
Pohled ve výši očí
vlevo : auditivně pamatující
vpravo : auditivně konstruující
Pohled dolů vlevo : vnitřní řeč , vnitřní dialog
Pohled dolů vpravo : vnitřní pocity
Na základě tohoto schematu se dá dekódovat , jak člověk uvažuje , to je které smyslové orgány se na tomto vnitřním probíhajícím procesu podílejí , jaké strategie tato osoba užívá . Skryt ale jistě zůstává obsah , tedy o čem daná osoba přemýšlí . K obsahu se musí vždy osoba sama vyjádřit , nelze tedy spekulovat . Zde nám nezbývá nic jiného než pozorně registrovat ostatní signály, např. červené uši , potící se čelo či další známky nervozity apod. .Důležité tedy je pozorně vnímat nejen to , co lidé říkají , ale mnohem více si všímat toho , jak to říkají .
Výrok : Potvrzuji Váš názor .
Vizuálně : Vidím , co myslíte.
Auditivně: Rozumím Vám době.
Kinesteticky : Mám pocit , že to , co říkáte , je správné
Výrok : Chtěl bych Vám něco sdělit
Vizuálně : Chtěl bych Vám něco ukázat /obraz něčeho/.
Auditivně : Chtěl bych , abyste pozorně naslouchal tomu , co Vám nyní řeknu .
Kinesteticky : Chtěl bych , abyste se s tím dostal do kontaktu .
Výrok : Rozumíte tomu , co říkám ?
Vizuálně : Podívejte , co bych Vám chtěl jasně naznačit .
Auditivně : Když to posloucháte - zdá se Vám to správné ?
Kinesteticky : Odpovídá to Vašemu pocitu ?
V rozhovoru s jinou osobou nám tyto příklady otevírají novou , zajímavou perspektivu - totiž analyzovat v rozhovoru tyto smyslově-specifické aspekty . V neverbálním projevu jsou to pohyby očí , gesta , změny dechu , změny v držení těla , změny svalového tonu , změny v intonaci či v tempu řeči a mnoho dalších změn , jež můžeme v průběhu komunikace pozorovat .
Zjišťování rozdílných vzorců pohybů očí je velkým přínosem neurolingvistického programování . Během výzkumů bylo Bandlerem a Grinderem zjištěno , že jednotlivé osoby vykazují typické výrazy obličeje , když se pohybují v určitém smyslovém systému : jestliže si např. lidé představují před svým vnitřním zrakem nějaký obraz , nějakou scénu , jejich oči , resp.přesněji pupily se na kratičký okamžik obracejí do určitého směru ; tento směr je ale výrazně odlišný v závislosti na tom , zda je tento jedinec šťastný či něšťastný . Výzkumy ukázaly , že v pohybech očí najdeme jistá schemata , dokonce nezávislá na kulturním okruhu , z něhož lidé pocházejí .Jediný rozdíl byl nalezen mezi leváky a praváky . Základní vzorec praváků je následující /viděno z perspektivy dané osoby/:
Pohled nahoru
nahoru vlevo : vizuálně orientovaný
nahoru vpravo : vizuálně konstruující
Pohled ve výši očí
vlevo : auditivně pamatující
vpravo : auditivně konstruující
Pohled dolů vlevo : vnitřní řeč , vnitřní dialog
Pohled dolů vpravo : vnitřní pocity
Na základě tohoto schematu se dá dekódovat , jak člověk uvažuje , to je které smyslové orgány se na tomto vnitřním probíhajícím procesu podílejí , jaké strategie tato osoba užívá . Skryt ale jistě zůstává obsah , tedy o čem daná osoba přemýšlí . K obsahu se musí vždy osoba sama vyjádřit , nelze tedy spekulovat . Zde nám nezbývá nic jiného než pozorně registrovat ostatní signály, např. červené uši , potící se čelo či další známky nervozity apod. .Důležité tedy je pozorně vnímat nejen to , co lidé říkají , ale mnohem více si všímat toho , jak to říkají .
Je třeba se řečí prezentovat optimálně
Všechny informace z vnějšího světa přijímáme prostřednictvím pěti smyslových orgánů , z nich nejdůležitější jsou zrak , sluch , hmat ( cítění , pociťování) . Rozdíl mezi nimi je dán jejich upřednostňováním , preferováním . Účastnili jsme se např. slavnostní promoce v gotickém chrámu a máme na to hezkou vzpomínku . Někdo z nás si dobře pamatuje varhanní hudbu , která zaplnila celý prostor, jiný má v paměti gotické klenutí a prostor chrámu , sluneční světlo , jež ozařovalo
chrámovou loď a dalšímu utkvěly v paměti pocity a celková nálada : jedná se tedy v prvním
případě o typ akustický , vnímající převážně auditivně , v druhém případě je to typ vizuální , kde utkví obrazy takovéto situace a nakonec typ kinestetický , vnímající převážně pocity - bylo to povznášející . Již tento poznatek nám pomůže pochopit , proč někteří lidé popisují zcela rozdílně stejnou situaci . Vizuální typ se při divadelní hře koncentruje na výpravu , osvětlení , kostýmy , auditivní více vnímá hlasy herců , jejich intonaci . Pro kinesteticky orientovaného návštěvníka neříká nic sebelepší výprava a herecké obsazení , pokud například pohodlně nesedí . Lidská řeč je tedy plná „ smyslových „ pojmů . Člověk vnímá vše kolem něho a k zobrazení tohoto okolního světa užívá svou řeč , ve které se vše jakoby zrcadlí . Jiné pojmy však použije vizuálně orientovaný typ , jiný auditivní , jiný kinestetik ..
Takováto „smyslová“ řeč našich partnerů nám poskytuje důležité upozornění , jakým způsobem tito lidé přijímají vnější informace - to bychom měli mít při rozhovoru vždy na mysli . To je něco , co činí komunikaci úspěšnou či neúspěšnou . Jestliže tedy chceme lidem lépe rozumět a dosáhnou většího účinku toho , co sami sdělujeme , nesmíme zapomínat na uvedené zvláštnosti lidského vnímání . Pokuste se rozeznat typ vnímání u partnera , který sedí naproti vám ! Uvedeme si několik typických příkladů této smyslové percepce
chrámovou loď a dalšímu utkvěly v paměti pocity a celková nálada : jedná se tedy v prvním
případě o typ akustický , vnímající převážně auditivně , v druhém případě je to typ vizuální , kde utkví obrazy takovéto situace a nakonec typ kinestetický , vnímající převážně pocity - bylo to povznášející . Již tento poznatek nám pomůže pochopit , proč někteří lidé popisují zcela rozdílně stejnou situaci . Vizuální typ se při divadelní hře koncentruje na výpravu , osvětlení , kostýmy , auditivní více vnímá hlasy herců , jejich intonaci . Pro kinesteticky orientovaného návštěvníka neříká nic sebelepší výprava a herecké obsazení , pokud například pohodlně nesedí . Lidská řeč je tedy plná „ smyslových „ pojmů . Člověk vnímá vše kolem něho a k zobrazení tohoto okolního světa užívá svou řeč , ve které se vše jakoby zrcadlí . Jiné pojmy však použije vizuálně orientovaný typ , jiný auditivní , jiný kinestetik ..
Takováto „smyslová“ řeč našich partnerů nám poskytuje důležité upozornění , jakým způsobem tito lidé přijímají vnější informace - to bychom měli mít při rozhovoru vždy na mysli . To je něco , co činí komunikaci úspěšnou či neúspěšnou . Jestliže tedy chceme lidem lépe rozumět a dosáhnou většího účinku toho , co sami sdělujeme , nesmíme zapomínat na uvedené zvláštnosti lidského vnímání . Pokuste se rozeznat typ vnímání u partnera , který sedí naproti vám ! Uvedeme si několik typických příkladů této smyslové percepce
Model percepce
Vnímání je komplexní proces , který probíhá na několika úrovních : na jedné straně je zaměřené na vnější svět a na druhé na smyslové zachycení vlastní osobnosti . Tyto oba procesy probíhají pararelně a ve stejném čase za neustálé vzájemné výměny přicházejících informací a jejich hodnocení na základě dat již dříve organismem získaných .To umožňuje mít permanentní vědomí o tom , jakou hodnotu přicházející data pro danou osobnost mají , pro jeho přetrvávání , pro jeho subjektivní pocit zdraví , pro uskutečňování jeho cílů , pro jeho komunikační aktivity .
Samotná percepce je proces redundantní - při každé vjemové aktivitě brání tři různé skupiny filtrů tomu , aby organismus byl zaplaven nadbytkem podnětů a současně umožňují soustředit se na ty druhy informací , jež jsou z hlediska organismu důležité či smysluplné . Funkce mozku a nervového systému je zde spíše eliminativní a ne produktivní . Každý člověk je schopen vnímat vše , co se děje kolem něho , co se stalo , dokonce i v kosmu a pamatovat si vše , co se mu kdy přihodilo. Úkolem mozku a CNS je právě chránit jej před touto záplavou aktuálně nepotřebných informací a poznatků . Působením těchto filtrů ale dochází k systematickému deformování , zkreslování a zkracování informací , což vede k tomu , že naše modely světa se musí nevyhnutelně lišit od světa samotného . Zakladatelé NLP označují tyto filtry jako neurologické , sociální a individuální omezení , působící ve spojení s každým aktem vnímání .
1 Neurologická omezení jsou dána výkonností smyslových orgánů , pěti senzorických kanálů - zraku , sluchu , hmatu , chuti a č2 ichu ; existují fyzikální fenomény , jež se nacházejí za hranicemi těchto senzorických kanálů . Na rozdíl od dalších omezení nepředstavují tyto filtry zásadní zeď mezi jednotlivými lidmi , jelikož míra těchto neurologických omezení se u všech normálních jedinců přibližně stejná - lidé vnímají s podobnou intenzitou a kvalitou.
1 Sociální omezení - někdy označ2 ovaná jako sociálně - genetická jsou dána tím , že lidé jako č3 lenové jistého sociálního systému jsou vystaveni v něm převládajícím kategoriím č4 i filtrům, to je například užívané řeč5 i nebo obecně přijímaných způsobům vnímání a všem ostatním sociálním fikcím . Tímto filtrem jsou oddělovány zkušenosti jednotlivých skupin lidí na základě jejich např. odlišné kulturní úrovně . Když se uč6 íme nějaké řeč7 i , stáváme se dědici vědění těch lidí , kteří zde byli před námi .V tomto smyslu jsme souč8 asně oběťmi : z neomezeného množství možných zkušeností byly jen některé pojmenovány , označ9 eny slovy a tím i vyvolaly naši pozornost . Souč10 asně množství zkušeností , č11 asto velmi napínavých a potřebných , které vnímáme ve smyslové rovině , ale nejsou pojmenovány - nepronikne do našeho vědomí . Tak například řeč12 Eskymáků vlastní asi sedmdesát různých označ13 ení pro sníh - nedivíme se tomu už z toho důvodů , jaký různý význam má sníh pro Eskymáky a pro nás Středoevropany . Řeč14 je tedy jakýmsi akumulovaným věděním jisté sociální č15 i etnické skupiny lidí . Z nekoneč16 ného množství smyslových podnětů vybírá řeč17 věci , které se ve zkušenosti lidí , kteří řeč18 tvoří č19 asto opakují a kde se ukazuje , že tyto věci jsou potřebné .
Samotná percepce je proces redundantní - při každé vjemové aktivitě brání tři různé skupiny filtrů tomu , aby organismus byl zaplaven nadbytkem podnětů a současně umožňují soustředit se na ty druhy informací , jež jsou z hlediska organismu důležité či smysluplné . Funkce mozku a nervového systému je zde spíše eliminativní a ne produktivní . Každý člověk je schopen vnímat vše , co se děje kolem něho , co se stalo , dokonce i v kosmu a pamatovat si vše , co se mu kdy přihodilo. Úkolem mozku a CNS je právě chránit jej před touto záplavou aktuálně nepotřebných informací a poznatků . Působením těchto filtrů ale dochází k systematickému deformování , zkreslování a zkracování informací , což vede k tomu , že naše modely světa se musí nevyhnutelně lišit od světa samotného . Zakladatelé NLP označují tyto filtry jako neurologické , sociální a individuální omezení , působící ve spojení s každým aktem vnímání .
1 Neurologická omezení jsou dána výkonností smyslových orgánů , pěti senzorických kanálů - zraku , sluchu , hmatu , chuti a č2 ichu ; existují fyzikální fenomény , jež se nacházejí za hranicemi těchto senzorických kanálů . Na rozdíl od dalších omezení nepředstavují tyto filtry zásadní zeď mezi jednotlivými lidmi , jelikož míra těchto neurologických omezení se u všech normálních jedinců přibližně stejná - lidé vnímají s podobnou intenzitou a kvalitou.
1 Sociální omezení - někdy označ2 ovaná jako sociálně - genetická jsou dána tím , že lidé jako č3 lenové jistého sociálního systému jsou vystaveni v něm převládajícím kategoriím č4 i filtrům, to je například užívané řeč5 i nebo obecně přijímaných způsobům vnímání a všem ostatním sociálním fikcím . Tímto filtrem jsou oddělovány zkušenosti jednotlivých skupin lidí na základě jejich např. odlišné kulturní úrovně . Když se uč6 íme nějaké řeč7 i , stáváme se dědici vědění těch lidí , kteří zde byli před námi .V tomto smyslu jsme souč8 asně oběťmi : z neomezeného množství možných zkušeností byly jen některé pojmenovány , označ9 eny slovy a tím i vyvolaly naši pozornost . Souč10 asně množství zkušeností , č11 asto velmi napínavých a potřebných , které vnímáme ve smyslové rovině , ale nejsou pojmenovány - nepronikne do našeho vědomí . Tak například řeč12 Eskymáků vlastní asi sedmdesát různých označ13 ení pro sníh - nedivíme se tomu už z toho důvodů , jaký různý význam má sníh pro Eskymáky a pro nás Středoevropany . Řeč14 je tedy jakýmsi akumulovaným věděním jisté sociální č15 i etnické skupiny lidí . Z nekoneč16 ného množství smyslových podnětů vybírá řeč17 věci , které se ve zkušenosti lidí , kteří řeč18 tvoří č19 asto opakují a kde se ukazuje , že tyto věci jsou potřebné .
Individuální omezení
Individuální omezení jsou ta , jež se vztahují k naší osobní historii . Každý z nás má svou osobní zkušenost , jež tvoří jeho osobní historii a je jedinečná jako například otisky prstů .Tento filtr je nakonec rozhodující faktor , který za určitých předpokladů odděluje jedince od stávajícího modelu světa a tím také komplikuje jeho porozumění s jinými individui , eventuálně je činí nemožným. K jaké obrovské redukci množství dat prostřednictvím tohoto filtru či omezení dochází ?
• lidský organismus zvládne teoreticky transportovat pomocí svých smyslových orgánů přes nervová vlákna informační množství cca 109?
• z tohoto gigantického množství je vybráno , vyfiltrováno množství cca v poměru 1 : 10 milionům, to je 1 : 107 , to znamená , že zbytkové množství informací , které může zpracovat obnáší cca 102 bitů/sec.
• Z těchto cca 100 bitů/sec. může zůstat krátkodobě podrženo v paměti cca 10 bitů/sec. , dlouhodobě může být uložen asi 1 bit/sec.. Pokusme se o jisté srovnání : vnímaný model světa stojí v podobném poměru k reálném u světu jako krajina ke svému zobrazení na mapě . Mapa krajiny není oblastí , kterou zobrazuje , nýbrž reálné krajině podobnou strukturou , to je i její upotřebení . Mapa slouží k orientaci v krajině , ale rozdíl mezi světem a touto jeho reprezentací , tímto modelem - je podstatný . Závěr : každá interpretace světa je vždy subjektivní a relativizující popis skutečnosti , jelikož každý člověk vlastní osobní „mapu“ světa a tato jeho reprezentace je vytvořena na základě vlastních představ a vjemů . Existují tedy miliony zobrazení reality , tolik , kolik je lidí , každý vlastní osobité , jedinečné zobrazení světa , ale žádný z těchto modelů světa si nemůže činit nárok na to být označen za uspokojivý a jediný správný .Model může být i fikcí ,.může sám obsahovat protiklady a protimluvy , může být i fingovaný , eventuálně provizorní.
• lidský organismus zvládne teoreticky transportovat pomocí svých smyslových orgánů přes nervová vlákna informační množství cca 109?
• z tohoto gigantického množství je vybráno , vyfiltrováno množství cca v poměru 1 : 10 milionům, to je 1 : 107 , to znamená , že zbytkové množství informací , které může zpracovat obnáší cca 102 bitů/sec.
• Z těchto cca 100 bitů/sec. může zůstat krátkodobě podrženo v paměti cca 10 bitů/sec. , dlouhodobě může být uložen asi 1 bit/sec.. Pokusme se o jisté srovnání : vnímaný model světa stojí v podobném poměru k reálném u světu jako krajina ke svému zobrazení na mapě . Mapa krajiny není oblastí , kterou zobrazuje , nýbrž reálné krajině podobnou strukturou , to je i její upotřebení . Mapa slouží k orientaci v krajině , ale rozdíl mezi světem a touto jeho reprezentací , tímto modelem - je podstatný . Závěr : každá interpretace světa je vždy subjektivní a relativizující popis skutečnosti , jelikož každý člověk vlastní osobní „mapu“ světa a tato jeho reprezentace je vytvořena na základě vlastních představ a vjemů . Existují tedy miliony zobrazení reality , tolik , kolik je lidí , každý vlastní osobité , jedinečné zobrazení světa , ale žádný z těchto modelů světa si nemůže činit nárok na to být označen za uspokojivý a jediný správný .Model může být i fikcí ,.může sám obsahovat protiklady a protimluvy , může být i fingovaný , eventuálně provizorní.
Je navýsost problematické stavět proti sobě silné a slabé stránky obou hemisfér
Je navýsost problematické stavět proti sobě silné a slabé stránky obou hemisfér . Na druhé straně je zřejmé , že v teorii dvou hemisfér je obsažena jistá tvůrčí síla , zvláště ve vztahu k dosavadním tradičním postupům v učebním procesu .Tato koncepce přinesla nové přístupy k jiným možnostem a formám učení , z nichž řada již známa byla , ale časem upadla v zapomenutí ( J.A.Komenský ) . Tato teorie se objevuje v praktické podobě u neurolingvistického programování jako celostní koncept v souvislosti s Mind Mapping , Superlearning a mentálním tréninkem ; je to hledání cest , jak mozek ještě efektivněji používat .
Lze řící , že každý model myšlení je svým způsobem spekulativní - neboť mozek jako předmět výzkumu zde na rozdíl od jiných zkoumaných předmětů zde představuje nejen předmět , ale i subjekt ; lidský mozek se zde snaží porozumět sobě samému .
Postupujícím věkem dochází ke ztrátě schopností , ale lidský mozek dovede tuto ztátu kompenzovat , zvláště v těch oblastech činnosti , které představují jeho profesi nebo každodenní činnost . Např. přírodovědec může být uznávanou kapacitou ještě ve vysokém věku , ale pokud by se např. začal učit čínsky , nebyl by zcela jistě v učení tak úspěšný . Pokud použijeme srovnání s výkonností PC , v mládí by naše výkonnost odpovídala Pentiu 4 a v pokročilém tak 486 .Přesto i mozek staršího člověka hledá cesty , jak ztráty kompenzovat . Ačkoliv vycházíme z teorie , že levá hemisféra řídí slovní komunikaci a v pravé je sídlo prostorové orientace , funkční zobrazoací techniky nám ukazují , že u starých lidí , kteří řeší pamětní úlohu , se do řešení zapojují i hemisféra pravá . Ve stáří dochází k úbytku nervových přenašečů a neurony spolu poněkud hůře komunikují ; jednou z forem kompenzace této ztráty patrně je zapojování většího množství okruhů , obvodů .To souvisí i s větším výdejem energie , proto i dosažená koncentrace starších lidí je kratší a únava větší. Český neuropatolog František Koukolík uvádí , že u dospělých jedinců spotřebuje mozek přibližně 20% klidové spotřeby energie celého těla , u batolat celých 60 % . Výkon mozku tedy omezuje energie , nebo jinak řečeno ve srovnáné s procesorem PC i jeho chlazení . Podle tohoto autora jeden krychlový milimetr šedé kůry mozku obsahuje kolem sta tisíce neuronů , nervových buněk , 4 kilometry axonů , osových vláken které převádějí informace k jiným nervovým buňkám a vedle toho asi sto milionů synapsí , vzájemných kontaktů mezi neurony . Na těchto synapsích se pomocí přenašečů , transmiterů , jimiž jsou nejčastěji chemické látky , vyměňují informace . Propojení mezi vzdálenými neurony obstarává bílá hmota mozku , na větší vzdálenost se však předávají pouhé zlomky místní aktivity . Koukolík se domnívá , že možná společná šíře pásma neuronů lidské mozkové kůry se odhaduje na 1 terabit za sekundu - každý axon přenáší cca 100 bitů za vteřinu .Tato kapacita mozku odpovídá celkové kapacitě páteře světového internetu v roce 2002 ; této kapacity však mozek vzhledem k rychosti , jakou neurony vydávají vzruchy zdaleka nedosahuje .
Tato gigantická neuronální síť má cca 100 miliard neuronů a triliony synapsí a představuje nejsložitější a nejdynamičtější systém ve známém vesmíru .
Lze řící , že každý model myšlení je svým způsobem spekulativní - neboť mozek jako předmět výzkumu zde na rozdíl od jiných zkoumaných předmětů zde představuje nejen předmět , ale i subjekt ; lidský mozek se zde snaží porozumět sobě samému .
Postupujícím věkem dochází ke ztrátě schopností , ale lidský mozek dovede tuto ztátu kompenzovat , zvláště v těch oblastech činnosti , které představují jeho profesi nebo každodenní činnost . Např. přírodovědec může být uznávanou kapacitou ještě ve vysokém věku , ale pokud by se např. začal učit čínsky , nebyl by zcela jistě v učení tak úspěšný . Pokud použijeme srovnání s výkonností PC , v mládí by naše výkonnost odpovídala Pentiu 4 a v pokročilém tak 486 .Přesto i mozek staršího člověka hledá cesty , jak ztráty kompenzovat . Ačkoliv vycházíme z teorie , že levá hemisféra řídí slovní komunikaci a v pravé je sídlo prostorové orientace , funkční zobrazoací techniky nám ukazují , že u starých lidí , kteří řeší pamětní úlohu , se do řešení zapojují i hemisféra pravá . Ve stáří dochází k úbytku nervových přenašečů a neurony spolu poněkud hůře komunikují ; jednou z forem kompenzace této ztráty patrně je zapojování většího množství okruhů , obvodů .To souvisí i s větším výdejem energie , proto i dosažená koncentrace starších lidí je kratší a únava větší. Český neuropatolog František Koukolík uvádí , že u dospělých jedinců spotřebuje mozek přibližně 20% klidové spotřeby energie celého těla , u batolat celých 60 % . Výkon mozku tedy omezuje energie , nebo jinak řečeno ve srovnáné s procesorem PC i jeho chlazení . Podle tohoto autora jeden krychlový milimetr šedé kůry mozku obsahuje kolem sta tisíce neuronů , nervových buněk , 4 kilometry axonů , osových vláken které převádějí informace k jiným nervovým buňkám a vedle toho asi sto milionů synapsí , vzájemných kontaktů mezi neurony . Na těchto synapsích se pomocí přenašečů , transmiterů , jimiž jsou nejčastěji chemické látky , vyměňují informace . Propojení mezi vzdálenými neurony obstarává bílá hmota mozku , na větší vzdálenost se však předávají pouhé zlomky místní aktivity . Koukolík se domnívá , že možná společná šíře pásma neuronů lidské mozkové kůry se odhaduje na 1 terabit za sekundu - každý axon přenáší cca 100 bitů za vteřinu .Tato kapacita mozku odpovídá celkové kapacitě páteře světového internetu v roce 2002 ; této kapacity však mozek vzhledem k rychosti , jakou neurony vydávají vzruchy zdaleka nedosahuje .
Tato gigantická neuronální síť má cca 100 miliard neuronů a triliony synapsí a představuje nejsložitější a nejdynamičtější systém ve známém vesmíru .
Biologie učení jako zdůvodnění celostního myšlení a chování
Jestliže se podíváme na vývoj výzkumu mozku za posledních dvacet let , uvidíme stále sílící tendenci k interdisciplinárnímu přístupu , tzv. neurovědy , jež vychází nejen z přírodovědných disciplín , jako je fyzika , biologie , chemie a biologie , ale i z oblasti věd duchovědných , jaké představuje např. psychologie , jazykověda , filosofie .Vedle tradičního , jednoduchého myšlení typu příčina - důsledek , jež se obyčejně orientuje na jednotlivé izolované problémy potřebujeme obrat k silnému myšlení formou vzorců a dynamických struktur , jež by vedlo k pochopení komplexních systémů a jejich chování .Tedy myšlení , na jehož základě bychom mohli i jednat .
Objevení funkčního členění neokortexu , kůry velkého mozku patří k významným zjištěním na tomto poli . Důležitý podíl na těchto objevech náleží americkému neurofyziologovi Rogeru W. Sperrymu , který při vyšetřování epileptiků provedl přerušení Corpus Callosum , spojníku mezi oběma hemisérami , jelikož ke vzniku záchvatů docházelo vždy v jedné hemisféře , odkud se právě přes Corpus Callosum šířily na druhou polovinu mozku . Zvláště závažné bylo jeho zjištění , že co se týče výkonnosti obou hemisfér u jeho pacientů , vykazovaly úžasné rozdíly ; z tohoto zjištění Sperry odvodil i závěry , jež se týkají nejen specifické funkce jednotlivých polovin mozku ale i jejich důsledků na lidské vědomí .
Již před tímto jeho objevem byly známy symetrické i asymetrické oblasti mozkové kůry , jimž odpovídaly určité smyslové i pohybové funkční regiony . Symetricky stanovená pole , zóny se rozkládají na obou polovinách mozku a jsou křížově , kontralatelárně přiřazeny odpovídajícím oblastem těla na levé či pravé straně těla , to je např. levé zorné pole má svou odpovídající zrakovou zónu na kůře pravé hemisféry , pravé zorné pole na levé straně . Podobně kontralaterálně se v mozku projikují i jednotlivé končetiny .
Jako příklady asymetrického uspořádání v mozku je možno uvést „aktivní centrum řeči „ , jež se u 90 - 95 % lidí nachází výlučně v levé polovině mozku , stejně i písmo .Naproti tomu symboly , vyobrazení či formy se nacházejí u těchto lidí v hemisféře pravé .
Levá hemisféra pravé hemisféra
„slovo“ knihovna“ „obraz“ knihovna
zpracovává informace jednu po druhé zpracovává informace současně
udržuje pevné pořadí , sekvence : zachycuje , registruje - simultánně -, kompl.obraz
po A následuje B
registruje jednotlivé informace : ploutev registruje celek : ryba
člení svět na přehledné výřezy a části - spojuje jednotlivé aspekty dohromady
analyticky ; důležité jsou odlišnosti v jeden celek , důležitá jsou zde spojení
mezi jednotlivými díly a výřezy
přísně se drží principu příčina - následek , připouští podobnosti a analogie , myslí obrazně
myslí lineárně
soustřeďuje se na fakta , jež lze kvantitativně reaguje na kvalitativní , situačně důležité aspekty :
doložit : 2 + 2 emoce
rozvíjí myšlenky na základě stávajících pravidel rozvíjí myšlenky na základě volných , asociačně-
drží se daných pevných struktur náhlých apektů či stanovisek , přidržuje se kvalita-
je přitom silně odkázán na již uložené a tivních , nekvantifikovatelných struktur , jež se
organizované informace seskupují kolem silně pocitově nasycených obrazů
má vypracované větosloví , syntax : seskupuje má k dispozici pouze omezený syntax . Reaguje
slova podle gramatických pravidel na obrazový obsah slov , vyvolává věty jako uzavřené
celky , např.znění celé písně , básně nebo říkánky
pamatuje si sled komplexních pohybů pamatuje si komplexní obrazy
disponuje řečí , slova užívá primárně jako znaky je němý , mlčenlivý , nepoužívá slova , ale obrazné
vyjádření , metafory , je vnímavý ke znění ,
k intonaci slov
Tyto Sperryho výsledky , ale i jiných výzkumníků v této oblasti jsou v posledních letech zjednodušeně interpretovány , např. v tom smyslu , že pouze v pravé hemisféře může vznikat kreativní myšlení nebo syntetizující impulzy . Zjednodušením je i vnímání levé poloviny jako „slepé“ a pravé jako „řečově němé“. „Specializace jednotlivých hemisfér neznamená dělbu práce , spíše potenciální rozšíření spektra uvažování neokortexu “ Sperry proto formuloval přiměřenou hypotézu , podle níž se obě hemisféry komplementárním způsobem doplňují . Sama výkonnost lidského myšlení je potom určována dvěmi podstatnými faktory :
1 každá z obou hemisfér může nezávisle na druhé spolupůsobit svými specifickými schopnostmi na dalším vývoji a formování neurálních vstupů (inputs)
2 prostřednictvím Corpus Callosum , který představuje vysoce výkonný komunikač3 ní systém mezi levou a pravou polovinou mozku jsou komplementární výkony v mozku kombinována a integrovány
Objevení funkčního členění neokortexu , kůry velkého mozku patří k významným zjištěním na tomto poli . Důležitý podíl na těchto objevech náleží americkému neurofyziologovi Rogeru W. Sperrymu , který při vyšetřování epileptiků provedl přerušení Corpus Callosum , spojníku mezi oběma hemisérami , jelikož ke vzniku záchvatů docházelo vždy v jedné hemisféře , odkud se právě přes Corpus Callosum šířily na druhou polovinu mozku . Zvláště závažné bylo jeho zjištění , že co se týče výkonnosti obou hemisfér u jeho pacientů , vykazovaly úžasné rozdíly ; z tohoto zjištění Sperry odvodil i závěry , jež se týkají nejen specifické funkce jednotlivých polovin mozku ale i jejich důsledků na lidské vědomí .
Již před tímto jeho objevem byly známy symetrické i asymetrické oblasti mozkové kůry , jimž odpovídaly určité smyslové i pohybové funkční regiony . Symetricky stanovená pole , zóny se rozkládají na obou polovinách mozku a jsou křížově , kontralatelárně přiřazeny odpovídajícím oblastem těla na levé či pravé straně těla , to je např. levé zorné pole má svou odpovídající zrakovou zónu na kůře pravé hemisféry , pravé zorné pole na levé straně . Podobně kontralaterálně se v mozku projikují i jednotlivé končetiny .
Jako příklady asymetrického uspořádání v mozku je možno uvést „aktivní centrum řeči „ , jež se u 90 - 95 % lidí nachází výlučně v levé polovině mozku , stejně i písmo .Naproti tomu symboly , vyobrazení či formy se nacházejí u těchto lidí v hemisféře pravé .
Levá hemisféra pravé hemisféra
„slovo“ knihovna“ „obraz“ knihovna
zpracovává informace jednu po druhé zpracovává informace současně
udržuje pevné pořadí , sekvence : zachycuje , registruje - simultánně -, kompl.obraz
po A následuje B
registruje jednotlivé informace : ploutev registruje celek : ryba
člení svět na přehledné výřezy a části - spojuje jednotlivé aspekty dohromady
analyticky ; důležité jsou odlišnosti v jeden celek , důležitá jsou zde spojení
mezi jednotlivými díly a výřezy
přísně se drží principu příčina - následek , připouští podobnosti a analogie , myslí obrazně
myslí lineárně
soustřeďuje se na fakta , jež lze kvantitativně reaguje na kvalitativní , situačně důležité aspekty :
doložit : 2 + 2 emoce
rozvíjí myšlenky na základě stávajících pravidel rozvíjí myšlenky na základě volných , asociačně-
drží se daných pevných struktur náhlých apektů či stanovisek , přidržuje se kvalita-
je přitom silně odkázán na již uložené a tivních , nekvantifikovatelných struktur , jež se
organizované informace seskupují kolem silně pocitově nasycených obrazů
má vypracované větosloví , syntax : seskupuje má k dispozici pouze omezený syntax . Reaguje
slova podle gramatických pravidel na obrazový obsah slov , vyvolává věty jako uzavřené
celky , např.znění celé písně , básně nebo říkánky
pamatuje si sled komplexních pohybů pamatuje si komplexní obrazy
disponuje řečí , slova užívá primárně jako znaky je němý , mlčenlivý , nepoužívá slova , ale obrazné
vyjádření , metafory , je vnímavý ke znění ,
k intonaci slov
Tyto Sperryho výsledky , ale i jiných výzkumníků v této oblasti jsou v posledních letech zjednodušeně interpretovány , např. v tom smyslu , že pouze v pravé hemisféře může vznikat kreativní myšlení nebo syntetizující impulzy . Zjednodušením je i vnímání levé poloviny jako „slepé“ a pravé jako „řečově němé“. „Specializace jednotlivých hemisfér neznamená dělbu práce , spíše potenciální rozšíření spektra uvažování neokortexu “ Sperry proto formuloval přiměřenou hypotézu , podle níž se obě hemisféry komplementárním způsobem doplňují . Sama výkonnost lidského myšlení je potom určována dvěmi podstatnými faktory :
1 každá z obou hemisfér může nezávisle na druhé spolupůsobit svými specifickými schopnostmi na dalším vývoji a formování neurálních vstupů (inputs)
2 prostřednictvím Corpus Callosum , který představuje vysoce výkonný komunikač3 ní systém mezi levou a pravou polovinou mozku jsou komplementární výkony v mozku kombinována a integrovány
Řeč jako prostředek interakce
V situaci mezilidské interakce , když s někým začínáme hovořit , nepoužíváme oba stejný jazyk .Naše schemata myšlení mohou být tak rozdílná , že riziko možného nedorozumění je vysoké . Ve
škole jsme se sice naučili stejné gramatice a dostali jsme stejný základ , ale již použití různé
struktury výpovědi vede k narušení smyslu sdíleného obsahu .Pokud větu „Letos nebylo hezké léto „ , jejíž smysl je ihned zřejmý přeformulujeme do podoby „ Léto hezké nebylo letos“ , na první pohled vidíme , že poněkud ztrácí svůj jasný význam , struktura věty , její slovosled je nesprávný , to vidíme okamžitě . Potvrzuje nám to tedy zjištění , že pouze určitý sled , pořadí slov ve větě dává zamýšlený smysl . Změna struktury , někdy i úmyslná , může vést ke zdůraznění jistého obsahu , nebo chybně postavena k nesrozumitelnosti .
Slovní zásoba každého jednotlivého člověka je rovněž rozdílná , bohatší slovní zásoba svědčí o bohatším vnitřním životě i větších zkušenostech , odráží se v ní třeba i vliv učitele na škole a slovník , kterým s námi komunikoval . Samozřejmě je zde i vliv rodičů , rodiny vůbec , sociálního okolí i knih , které jsme přečetli . V praktickém životě potkáváme lidi , jejichž slovník je i v mateřské řeči omezen ; projevuje se to zvláště tím , že tito lidé říkají stejné ve stejných situacích , že velmi spoře popisují jinak obsahově bohaté vnitřní stavy či někdy s námahou hledají vhodná slova , eventuálně se o slova dohadují . Slova tedy představují pokus popsat znalosti , zážitky , okamžiky i pocity a odpovídajícím způsobem je vysvětlit . Naše řeč tedy rozhoduje o našem úspěchu v mezilidských vztazích a tím i o kvalitě našeho osobního života .
Komunikace však vždy představuje uzavřený kruh s permanentním vzájemným ovlivňováním . Pokud ponecháme výběr našich slov náhodě , můžeme se dočkat i neočekávaných reakcí . Úspěšná komunikace je založena na vědomé volbě slov , na vlastní zodpovědnosti , na precizním vnímání a na naší flexibilitě . Jestliže volíme slova vědomě a uváženě , musí následovat i pozorné vnímání reakcí , řeči těla partnera , jako bude reagovat , jak s námi mluví , co říká , odpovídá tomu jeho řeč těla ? Právě včasnou registrací těchto signálů rozeznáme , jestli naše zpráva „dobře došla“či zda na základě reakce musíme ihned provést korekturu toho , co ještě chceme dodat , aby nedošlo k nedorozumění . Nezapomínejme , že řeč není nic povrchního!!! Všechna naše slova , která vyslovíme nebo nám je řekne někdo jiný jsou výsledkem vnitřních , v hloubce uložených procesů . To , co říkáme či slyšíme je již silně korigováno , redukováno či naopak doplněno ; velmi často zasáhne náš rozum - zvláště v tom případě , když jsme uvolnili stavy našich emocí . V řadě případů to má svůj smysl , je to i jistý obranný mechanismus , který zabrání vyslovit neuvážená , spontánně volená slova .
Následuje krátký dotazník ke zjištění vlastních řečových kvalit : Jak mluvíte ?
Mluvíte : ? hodně ? málo
? nahlas ? tiše
? rychle ? pomalu
? v krátkých ? v dlouhých větách
? věcně ? s důrazem na pocity
? neutrálně ? zábavně ?
Používáte často :
? stejná ? odlišná , jiná slova
? pozitivní ? negativní formulace
? většinou formy ? většinou formy času minulého
přítomného času
? způsob oznamovací ? způsob podmiňovací
? jasné ? vágní , neurčité údaje
Nyní zaškrtněte odpovídající odpovědi a požádejte svého partnera ve dvojici , aby totéž vyplnil o vás , jak vás sám vnímá . Svá vlastní hodnocení si zatím ponechte , srovnejte si je až po výměně .Jak Vám se daří odhadnout jiné lidi ?
škole jsme se sice naučili stejné gramatice a dostali jsme stejný základ , ale již použití různé
struktury výpovědi vede k narušení smyslu sdíleného obsahu .Pokud větu „Letos nebylo hezké léto „ , jejíž smysl je ihned zřejmý přeformulujeme do podoby „ Léto hezké nebylo letos“ , na první pohled vidíme , že poněkud ztrácí svůj jasný význam , struktura věty , její slovosled je nesprávný , to vidíme okamžitě . Potvrzuje nám to tedy zjištění , že pouze určitý sled , pořadí slov ve větě dává zamýšlený smysl . Změna struktury , někdy i úmyslná , může vést ke zdůraznění jistého obsahu , nebo chybně postavena k nesrozumitelnosti .
Slovní zásoba každého jednotlivého člověka je rovněž rozdílná , bohatší slovní zásoba svědčí o bohatším vnitřním životě i větších zkušenostech , odráží se v ní třeba i vliv učitele na škole a slovník , kterým s námi komunikoval . Samozřejmě je zde i vliv rodičů , rodiny vůbec , sociálního okolí i knih , které jsme přečetli . V praktickém životě potkáváme lidi , jejichž slovník je i v mateřské řeči omezen ; projevuje se to zvláště tím , že tito lidé říkají stejné ve stejných situacích , že velmi spoře popisují jinak obsahově bohaté vnitřní stavy či někdy s námahou hledají vhodná slova , eventuálně se o slova dohadují . Slova tedy představují pokus popsat znalosti , zážitky , okamžiky i pocity a odpovídajícím způsobem je vysvětlit . Naše řeč tedy rozhoduje o našem úspěchu v mezilidských vztazích a tím i o kvalitě našeho osobního života .
Komunikace však vždy představuje uzavřený kruh s permanentním vzájemným ovlivňováním . Pokud ponecháme výběr našich slov náhodě , můžeme se dočkat i neočekávaných reakcí . Úspěšná komunikace je založena na vědomé volbě slov , na vlastní zodpovědnosti , na precizním vnímání a na naší flexibilitě . Jestliže volíme slova vědomě a uváženě , musí následovat i pozorné vnímání reakcí , řeči těla partnera , jako bude reagovat , jak s námi mluví , co říká , odpovídá tomu jeho řeč těla ? Právě včasnou registrací těchto signálů rozeznáme , jestli naše zpráva „dobře došla“či zda na základě reakce musíme ihned provést korekturu toho , co ještě chceme dodat , aby nedošlo k nedorozumění . Nezapomínejme , že řeč není nic povrchního!!! Všechna naše slova , která vyslovíme nebo nám je řekne někdo jiný jsou výsledkem vnitřních , v hloubce uložených procesů . To , co říkáme či slyšíme je již silně korigováno , redukováno či naopak doplněno ; velmi často zasáhne náš rozum - zvláště v tom případě , když jsme uvolnili stavy našich emocí . V řadě případů to má svůj smysl , je to i jistý obranný mechanismus , který zabrání vyslovit neuvážená , spontánně volená slova .
Následuje krátký dotazník ke zjištění vlastních řečových kvalit : Jak mluvíte ?
Mluvíte : ? hodně ? málo
? nahlas ? tiše
? rychle ? pomalu
? v krátkých ? v dlouhých větách
? věcně ? s důrazem na pocity
? neutrálně ? zábavně ?
Používáte často :
? stejná ? odlišná , jiná slova
? pozitivní ? negativní formulace
? většinou formy ? většinou formy času minulého
přítomného času
? způsob oznamovací ? způsob podmiňovací
? jasné ? vágní , neurčité údaje
Nyní zaškrtněte odpovídající odpovědi a požádejte svého partnera ve dvojici , aby totéž vyplnil o vás , jak vás sám vnímá . Svá vlastní hodnocení si zatím ponechte , srovnejte si je až po výměně .Jak Vám se daří odhadnout jiné lidi ?
Jak vnímáme vlastní hlas
Vezměte si nějaký text a čtěte jej nahlas , přitom dávejte pozor na následující kritéria :
Jak nahlas mluvíte , jak zní Váš hlas , je Vám dostatečně rozumět ? Jaká je vaše výslovnost ?Poslouchejte se , hlas si můžete nahrát na magnetofon či diktafon , při poslechu zažijete intenzívní a asi nový pocit na cestě k sebepoznání , k vytváření co možná nejreálnějšího self-konceptu . Pokuste se pracovat se svým hlasem , měňte sílu hlasu , tempo řeči , tempo čtení , dělejte delší přestávky mezi větami , zdůrazněte některá slova , která se Vám zdají důležitější . Jak se při tom cítíte ? Jestliže jste četli vsedě , vstaňte a pokuste se text přečíst ve stoje . Jaký rozdíl cítíte ? Mění se Váš hlas když čtete se zrakem upřeným dolů na text nebo se zrakem upřeným přímo ? Jak při to dýcháte? Hluboce nebo povrchně , pravidelně nebo přerývaně ? Zkuste během četby chodit , sladit kroky s dýcháním - brzy pocítíte uklidňující vliv této harmonizace . Dýchejte zcela normálně , nenadechujte příliš mnoho vzduchu , vadil by Vám při čtení , najděte svůj rytmus
Jak nahlas mluvíte , jak zní Váš hlas , je Vám dostatečně rozumět ? Jaká je vaše výslovnost ?Poslouchejte se , hlas si můžete nahrát na magnetofon či diktafon , při poslechu zažijete intenzívní a asi nový pocit na cestě k sebepoznání , k vytváření co možná nejreálnějšího self-konceptu . Pokuste se pracovat se svým hlasem , měňte sílu hlasu , tempo řeči , tempo čtení , dělejte delší přestávky mezi větami , zdůrazněte některá slova , která se Vám zdají důležitější . Jak se při tom cítíte ? Jestliže jste četli vsedě , vstaňte a pokuste se text přečíst ve stoje . Jaký rozdíl cítíte ? Mění se Váš hlas když čtete se zrakem upřeným dolů na text nebo se zrakem upřeným přímo ? Jak při to dýcháte? Hluboce nebo povrchně , pravidelně nebo přerývaně ? Zkuste během četby chodit , sladit kroky s dýcháním - brzy pocítíte uklidňující vliv této harmonizace . Dýchejte zcela normálně , nenadechujte příliš mnoho vzduchu , vadil by Vám při čtení , najděte svůj rytmus
Komunikační deficity
Pokud hovoříme o komunikačních deficitech , máme na mysli převážně následující :
• omezenou slovní zásobu
• chybějící jazykový cit , cit pro jazykový styl
• chybějící orientace na posluchače
• nedostatečná jazyková flexibilita
• neschopnost dostat se v projevu k tomu , co je těžištěm sdělení
• chybějící suverenita , spíše obavy a tréma
• monotonní hlasový projevu
• špatná , popřípadě lajdácká výslovnost , špatná srozumitelnost
• neschopnost zdůraznit nejdůležitější body sdělení
• strach z většího počtu posluchačů
Většina lidí komunikuje prostě tak „ jak jim zobák narost “ či jak je naučila škola ; ale i v této oblasti se vše vyvíjí , i naše myšlení ; lidé takto zakotvení do minulosti se sotva mohou vyvíjet i osobnostně . Razantní vývoj můžeme vidět nejzřetelněji v oblasti elektroniky , audio-vizuální techniky , elektronického zpracování dat , PC . Popelkou zůstává často naše řeč , zvláště tam , kde se objevuje mnoho nových pojmů a termínů , což je typický znak rozvoje u mnoha oblastí v dnešním globalizovaném profesním světě .Vstup České republiky do Evropské unie představuje mimo jiné i rostoucí kontakty s jiným zeměmi , s jinými kulturami , což vše vyžaduje i rostoucí komunikační schopnosti a to i v cizích jazycích . To , že se člověk komunikačně vyvíjí , zdokonaluje , je i nepřímým důkazem jeho osobnostního vývoje a sebezdokonalování
• omezenou slovní zásobu
• chybějící jazykový cit , cit pro jazykový styl
• chybějící orientace na posluchače
• nedostatečná jazyková flexibilita
• neschopnost dostat se v projevu k tomu , co je těžištěm sdělení
• chybějící suverenita , spíše obavy a tréma
• monotonní hlasový projevu
• špatná , popřípadě lajdácká výslovnost , špatná srozumitelnost
• neschopnost zdůraznit nejdůležitější body sdělení
• strach z většího počtu posluchačů
Většina lidí komunikuje prostě tak „ jak jim zobák narost “ či jak je naučila škola ; ale i v této oblasti se vše vyvíjí , i naše myšlení ; lidé takto zakotvení do minulosti se sotva mohou vyvíjet i osobnostně . Razantní vývoj můžeme vidět nejzřetelněji v oblasti elektroniky , audio-vizuální techniky , elektronického zpracování dat , PC . Popelkou zůstává často naše řeč , zvláště tam , kde se objevuje mnoho nových pojmů a termínů , což je typický znak rozvoje u mnoha oblastí v dnešním globalizovaném profesním světě .Vstup České republiky do Evropské unie představuje mimo jiné i rostoucí kontakty s jiným zeměmi , s jinými kulturami , což vše vyžaduje i rostoucí komunikační schopnosti a to i v cizích jazycích . To , že se člověk komunikačně vyvíjí , zdokonaluje , je i nepřímým důkazem jeho osobnostního vývoje a sebezdokonalování
PSYCHOLOGIE KOMUNIKACE
Komunikace patří k nosným pilířům života ; již z tohoto důvodu v sobě obsahuje mocný potenciál pro náš úspěch v životě . Hovořit s někým patří k nejčastějším aktivitám člověka .Aniž si ti plně uvědomujeme , pomocí naší řeči získáváme informace , sdělujeme je jiným , popisujeme situace , vyjadřujeme naše pocity a nálady , jsme schopni vést jiné lidi , řečí můžeme ovlivňovat sami sebe i jiné , pomocí ní budujeme i sympatie . Je až s podivem , jak málo energie i času věnujeme zdokonalování naší řeči - snad je to i převládající představou , že řeč je něco samozřejmého , daného , všichni jsem se konec konců učili mluvit a psát v základní škole .Přesto je to právě naše osobní a komunikativní kompetence , která zvláště v budoucnosti rozhoduje stále více nejen o našem profesním úspěchu , ale i o harmonii v našem osobním životě .Je to nejen naše schopnost navazovat kontakty , ale i naše osobní charisma , schopnost pracovat v týmu , tedy vše , co úzce souvisí s našimi komunikačními schopnostmi . Skutečnost je někdy deprimující : množství nedorozumění , jež mají své příčiny v komunikaci , obavy mnoha , ba strach vystoupit před větším počtem lidí , nudně působící referáty či přednášky , kdy si řečník vůbec nevšímá reakcí publika , monotonní , uspávající přednes , kde se autor ani nedostane k podstatným bodům sdělení , komunikační deficity , nedostatky . Jen málo lidí pracuje na svém zdokonalení v oblasti rétoriky , převládá názor , že zdokonalovat se mají pouze lidé s řečovou vadou , s vadnou výslovností apod
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)