4. SWOT analýza
4.1. Strengths – silné stránky
- hrozba substitutů je nízká
- hrozba vzniku nových velkých stavebních společností je vzhledem ke komplexnosti oboru nízká
- nižší náklady na pracovní sílu v porovnání s konkurencí z původní patnáctky EU
4.2. Weaknesses – slabé stránky
- náročnost na kapitál a jeho pomalý obrat
- vysoká citlivost na stav národního hospodářství
- nepředvídatelné působení klimatických vlivů
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- fluktuace pracovníků
4.3. Opportunities – příležitosti
- rozvoj a realizace developerských stavebních projektů
- příchod investicí postavených na principech PPP a přísun peněz na projekty ze strukturálních fondů
- rozvoj bytové výstavby podpořený vývojem trhu hypotečních úvěrů, stavebního spoření a úrovně úrokových sazeb
4.4. Threats – hrozby
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických nebo ekonomických změn
- vstup zahraničních stavebních firem na náš trh
- vstup nových členů do EU a otevření se trhu pro firmy z těchto zemí
- neprodloužení výjimky snížené sazby DPH 5% pro bytovou výstavbu
6. Technické požadavky na stavební výrobu
6. Technické požadavky na stavební výrobu
Evropským předpisem v oblasti stavebnictví je směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích.
Technické požadavky na stavební výrobu se týkají především:
- zajištění sjednocení základních požadavků kladených ve veřejném zájmu na stavební výrobky
- volný pohyb výrobků
- požadavky na stavby
- technické specifikace
- certifikace shody systému řízení s EN – ISO
- jakost 9001:2001
- environment 14001:2005
- rizika a BOZ 18001:1999
Mezi další požadavky v oblasti stavebnictví patří:
- harmonizace právních předpisů týkajících se stavebnictví
- uznávání diplomů a jiných kvalifikačních dokladů
- harmonizace právní úpravy veřejných stavebních zakázek
- harmonizace úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Evropským předpisem v oblasti stavebnictví je směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích.
Technické požadavky na stavební výrobu se týkají především:
- zajištění sjednocení základních požadavků kladených ve veřejném zájmu na stavební výrobky
- volný pohyb výrobků
- požadavky na stavby
- technické specifikace
- certifikace shody systému řízení s EN – ISO
- jakost 9001:2001
- environment 14001:2005
- rizika a BOZ 18001:1999
Mezi další požadavky v oblasti stavebnictví patří:
- harmonizace právních předpisů týkajících se stavebnictví
- uznávání diplomů a jiných kvalifikačních dokladů
- harmonizace právní úpravy veřejných stavebních zakázek
- harmonizace úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
4. SWOT analýza- stavebnictví
4. SWOT analýza
4.1. Strengths – silné stránky
- hrozba substitutů je nízká
- hrozba vzniku nových velkých stavebních společností je vzhledem ke komplexnosti oboru nízká
- nižší náklady na pracovní sílu v porovnání s konkurencí z původní patnáctky EU
4.2. Weaknesses – slabé stránky
- náročnost na kapitál a jeho pomalý obrat
- vysoká citlivost na stav národního hospodářství
- nepředvídatelné působení klimatických vlivů
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- fluktuace pracovníků
4.3. Opportunities – příležitosti
- rozvoj a realizace developerských stavebních projektů
- příchod investicí postavených na principech PPP a přísun peněz na projekty ze strukturálních fondů
- rozvoj bytové výstavby podpořený vývojem trhu hypotečních úvěrů, stavebního spoření a úrovně úrokových sazeb
4.4. Threats – hrozby
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických nebo ekonomických změn
- vstup zahraničních stavebních firem na náš trh
- vstup nových členů do EU a otevření se trhu pro firmy z těchto zemí
- neprodloužení výjimky snížené sazby DPH 5% pro bytovou výstavbu
4.1. Strengths – silné stránky
- hrozba substitutů je nízká
- hrozba vzniku nových velkých stavebních společností je vzhledem ke komplexnosti oboru nízká
- nižší náklady na pracovní sílu v porovnání s konkurencí z původní patnáctky EU
4.2. Weaknesses – slabé stránky
- náročnost na kapitál a jeho pomalý obrat
- vysoká citlivost na stav národního hospodářství
- nepředvídatelné působení klimatických vlivů
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- fluktuace pracovníků
4.3. Opportunities – příležitosti
- rozvoj a realizace developerských stavebních projektů
- příchod investicí postavených na principech PPP a přísun peněz na projekty ze strukturálních fondů
- rozvoj bytové výstavby podpořený vývojem trhu hypotečních úvěrů, stavebního spoření a úrovně úrokových sazeb
4.4. Threats – hrozby
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických nebo ekonomických změn
- vstup zahraničních stavebních firem na náš trh
- vstup nových členů do EU a otevření se trhu pro firmy z těchto zemí
- neprodloužení výjimky snížené sazby DPH 5% pro bytovou výstavbu
6. Technické požadavky na stavební výrobu
6. Technické požadavky na stavební výrobu
Evropským předpisem v oblasti stavebnictví je směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích.
Technické požadavky na stavební výrobu se týkají především:
- zajištění sjednocení základních požadavků kladených ve veřejném zájmu na stavební výrobky
- volný pohyb výrobků
- požadavky na stavby
- technické specifikace
- certifikace shody systému řízení s EN – ISO
- jakost 9001:2001
- environment 14001:2005
- rizika a BOZ 18001:1999
Mezi další požadavky v oblasti stavebnictví patří:
- harmonizace právních předpisů týkajících se stavebnictví
- uznávání diplomů a jiných kvalifikačních dokladů
- harmonizace právní úpravy veřejných stavebních zakázek
- harmonizace úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Evropským předpisem v oblasti stavebnictví je směrnice Rady 89/106/EHS o stavebních výrobcích.
Technické požadavky na stavební výrobu se týkají především:
- zajištění sjednocení základních požadavků kladených ve veřejném zájmu na stavební výrobky
- volný pohyb výrobků
- požadavky na stavby
- technické specifikace
- certifikace shody systému řízení s EN – ISO
- jakost 9001:2001
- environment 14001:2005
- rizika a BOZ 18001:1999
Mezi další požadavky v oblasti stavebnictví patří:
- harmonizace právních předpisů týkajících se stavebnictví
- uznávání diplomů a jiných kvalifikačních dokladů
- harmonizace právní úpravy veřejných stavebních zakázek
- harmonizace úseku bezpečnosti a ochrany zdraví při práci
Stavební zákon
2.2.1. Stavební zákon
V současné době probíhá v ČR příprava nového stavebního zákona. Na počátku tohoto roku vrátil Senát návrh zákona Poslanecké sněmovně. Senátoři podpořili zjednodušení stavebního řízení v oblasti výstavby rodinných domů a rekonstrukcí bytů, kde by místo stavebního povolení občanům mělo pro malé stavby stačit jen ohlášení.
Nejdůležitější změna navržená Senátem se týká omezení možnosti vyvlastnění pouze na případ výstavby dopravní a technické infrastruktury, oproti sněmovní verzi operující s širším pojmem veřejně prospěšná stavba.
Dosud publikované verze nového stavebního zákona by přispěly k rychlejšímu povolování staveb, i když ještě nezaručují zásadu, že se o stejné věci rozhoduje pouze jednou a na jednom místě. Porušení této zásady tak otvírá prostor pro odsouvání zahajování investic, a zpomaluje to nejen výstavbu dopravních staveb (u dálnic až kriticky), ale nepříznivě ovlivňuje i zájem velkých zahraničních investorů – viz průběh jednání o automobilce v Moravskoslezském kraji.
Je třeba si uvědomit, že vlastní stavební činnost není stavebním zákonem výrazně ovlivněna. Stavebním firmy jsou schopny stavět i dle stávajícího stavebního zákona. Vadí jim však pomalý rozhodovací proces, a tedy odsouvání stavební zakázky. Problém mají investoři s legislativním řešením, zejména liniových staveb. Jsou nuceni řešit povolování stavby po částech, ale logicky kontrahují celou stavbu najednou. Některé z dílčích stavebních povolení se vždy opozdí. Prodlužuje se tak lhůta výstavby, a zhoršují se tak ekonomické výsledky všech účastníků výstavby. Inflační doložkou ve smlouvě – jediným institutem, kterým lze reagovat, není možné řešit všechny náklady vyvolané prodloužením stavby.
V současné době probíhá v ČR příprava nového stavebního zákona. Na počátku tohoto roku vrátil Senát návrh zákona Poslanecké sněmovně. Senátoři podpořili zjednodušení stavebního řízení v oblasti výstavby rodinných domů a rekonstrukcí bytů, kde by místo stavebního povolení občanům mělo pro malé stavby stačit jen ohlášení.
Nejdůležitější změna navržená Senátem se týká omezení možnosti vyvlastnění pouze na případ výstavby dopravní a technické infrastruktury, oproti sněmovní verzi operující s širším pojmem veřejně prospěšná stavba.
Dosud publikované verze nového stavebního zákona by přispěly k rychlejšímu povolování staveb, i když ještě nezaručují zásadu, že se o stejné věci rozhoduje pouze jednou a na jednom místě. Porušení této zásady tak otvírá prostor pro odsouvání zahajování investic, a zpomaluje to nejen výstavbu dopravních staveb (u dálnic až kriticky), ale nepříznivě ovlivňuje i zájem velkých zahraničních investorů – viz průběh jednání o automobilce v Moravskoslezském kraji.
Je třeba si uvědomit, že vlastní stavební činnost není stavebním zákonem výrazně ovlivněna. Stavebním firmy jsou schopny stavět i dle stávajícího stavebního zákona. Vadí jim však pomalý rozhodovací proces, a tedy odsouvání stavební zakázky. Problém mají investoři s legislativním řešením, zejména liniových staveb. Jsou nuceni řešit povolování stavby po částech, ale logicky kontrahují celou stavbu najednou. Některé z dílčích stavebních povolení se vždy opozdí. Prodlužuje se tak lhůta výstavby, a zhoršují se tak ekonomické výsledky všech účastníků výstavby. Inflační doložkou ve smlouvě – jediným institutem, kterým lze reagovat, není možné řešit všechny náklady vyvolané prodloužením stavby.
Shrnutí faktorů obecného okolí
2.3. Shrnutí faktorů obecného okolí
Následující výčet představuje nejvýznamnější faktory, které zásadním způsobem ovlivňují činnost stavebních firem v ČR.
- zvýšení produktivity malých a velkých stavebních firem, pokles produktivity středních stavebních firem
- zvýšení počtu zaměstnanců ve stavebním sektoru o 2,9 %, z toho nejvyšší nárůst v plzeňském a jihočeském regionu
- zvýšení mezd ve stavebnictví o cca 6 %
- přijetí nového zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. s transpozicí evropských směrnic, především směrnice č. 2004/18/ES
- zvýšení cen stavebních prací a materiálů
- pokračující rozvoj bytové výstavby a infrastrukturních projektů
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických změn
Následující výčet představuje nejvýznamnější faktory, které zásadním způsobem ovlivňují činnost stavebních firem v ČR.
- zvýšení produktivity malých a velkých stavebních firem, pokles produktivity středních stavebních firem
- zvýšení počtu zaměstnanců ve stavebním sektoru o 2,9 %, z toho nejvyšší nárůst v plzeňském a jihočeském regionu
- zvýšení mezd ve stavebnictví o cca 6 %
- přijetí nového zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. s transpozicí evropských směrnic, především směrnice č. 2004/18/ES
- zvýšení cen stavebních prací a materiálů
- pokračující rozvoj bytové výstavby a infrastrukturních projektů
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických změn
3. Faktory oborového okolí
3. Faktory oborového okolí
3.1. Vyjednávací síla zákazníků
Stavební trh se značně liší od trhu klasických komerčních produktů. Zatímco komerční produkt je v podstatě vyráběn pro anonymního zákazníka, je drtivá většina stavebních zakázek vyráběna pro zákazníka konkrétního, jehož požadavky, vlastnosti a preference jsou přesně známy. Tento zákazník se účastní zrodu stavebního díla od samého počátku, od prvního záměru a studií, projektu k územnímu řízení, stavebnímu povolení až po vlastní realizaci a kolaudaci.
Zákazník, spolupráce s ním a jeho požadavky na výrobek (stavební dílo) hrají ve stavebnictví významnější roli než v odvětvích s klasickými produkty. Finanční náročnost stavebního díla je vysoká a na rozdíl od např. předmětů denní potřeby zákazník „kupuje“ stavební dílo pouze jednou nebo několikrát za život. Proto věnuje svému rozhodování mezi variantami velkou pozornost. Pro stavební firmu to představuje dlouhodobou, u větších zakázek i několikaletou, práci bez záruky jejího završení, tj. získání dodávky.
3.2. Hrozba vstupů
Existuje potenciální hrozba vstupu nových konkurentů na český stavební trh a to zejména prostřednictvím investic zahraničních subjektů z EU. Bohužel tato hrozba je pouze jednostranná, kdy zahraniční subjekty mohou takřka neomezeně pronikat na český stavební trh, avšak české stavební firmy nemají rovnocennou pozici, poněvadž otevření českého stavebního trhu vstupem ČR do EU nebylo následováno totožným otevřením trhu EU. Z toho důvodu jsou české stavební firmy vystaveny zvýšenému konkurenčnímu tlaku, a více se zaměřují na stavební trhy nových členů EU.
3.3. Hrozba substitutů
Vzhledem ke specifickému charakteru stavební výroby je hrozba substitutů pro většinu českých stavebních firem nevýrazná. Ze strany potenciálních zákazníků hrozí snaha o záměnu plánovaného výrobku za jiný substitut ojediněle. Dochází k ní výlučně u infrastrukturních projektů velkého rozsahu (například výstavbu rychlodráhy nahradit jiným druhem dopravy). Tyto však realizují velké firmy, či jejich sdružení, jež jsou vzhledem k univerzálnosti a rozsahu produkce schopny realizovat i tento substitut.
3.4. Konkurenční rivalita v odvětví
Konkurenční rivalita v odvětví se rozdílně projevuje v rámci následujících způsobů získání stavební zakázky.
V prvním způsobu hraje klíčovou roli zákon o veřejných zakázkách. Tímto zákonem se musí řídit všechny zakázky, které jsou alespoň částečně financovány z veřejných prostředků. Jedná se o zákon, který je všeobecně koncipován pro veřejné zakázky jakéhokoliv charakteru, tedy i stavební. Veřejné zakázky tvoří značný podíl na celkových stavebních aktivitách na trhu. Stavebnictví je oborem silně závislým na těchto zakázkách. Soukromí investoři nemají takové investiční možnosti, aby svými požadavky zasytili potenciál stavebních firem.
Druhým zdrojem zakázek jsou soukromí investoři. Tito investoři se řídit zákonem o veřejných zakázkách nemusí. Při výběru zhotovitele mají zcela volnou ruku.
Třetí možností získávání zakázek je aktivní komunikace firmy s potenciálním investorem, kterého se snaží sama vyhledat. Vstupuje do volného tržního prostoru a pomocí nástrojů marketingového mixu mapuje tržní segmenty a vyhledává stavební příležitosti. Takým případem je pro např. developerská činnost.
3.5. Shrnutí faktorů oborového okolí
- specifické podmínky stavebnictví
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- tři zdroje stavebních zakázek : státní, soukromé, developerské projekty
3.1. Vyjednávací síla zákazníků
Stavební trh se značně liší od trhu klasických komerčních produktů. Zatímco komerční produkt je v podstatě vyráběn pro anonymního zákazníka, je drtivá většina stavebních zakázek vyráběna pro zákazníka konkrétního, jehož požadavky, vlastnosti a preference jsou přesně známy. Tento zákazník se účastní zrodu stavebního díla od samého počátku, od prvního záměru a studií, projektu k územnímu řízení, stavebnímu povolení až po vlastní realizaci a kolaudaci.
Zákazník, spolupráce s ním a jeho požadavky na výrobek (stavební dílo) hrají ve stavebnictví významnější roli než v odvětvích s klasickými produkty. Finanční náročnost stavebního díla je vysoká a na rozdíl od např. předmětů denní potřeby zákazník „kupuje“ stavební dílo pouze jednou nebo několikrát za život. Proto věnuje svému rozhodování mezi variantami velkou pozornost. Pro stavební firmu to představuje dlouhodobou, u větších zakázek i několikaletou, práci bez záruky jejího završení, tj. získání dodávky.
3.2. Hrozba vstupů
Existuje potenciální hrozba vstupu nových konkurentů na český stavební trh a to zejména prostřednictvím investic zahraničních subjektů z EU. Bohužel tato hrozba je pouze jednostranná, kdy zahraniční subjekty mohou takřka neomezeně pronikat na český stavební trh, avšak české stavební firmy nemají rovnocennou pozici, poněvadž otevření českého stavebního trhu vstupem ČR do EU nebylo následováno totožným otevřením trhu EU. Z toho důvodu jsou české stavební firmy vystaveny zvýšenému konkurenčnímu tlaku, a více se zaměřují na stavební trhy nových členů EU.
3.3. Hrozba substitutů
Vzhledem ke specifickému charakteru stavební výroby je hrozba substitutů pro většinu českých stavebních firem nevýrazná. Ze strany potenciálních zákazníků hrozí snaha o záměnu plánovaného výrobku za jiný substitut ojediněle. Dochází k ní výlučně u infrastrukturních projektů velkého rozsahu (například výstavbu rychlodráhy nahradit jiným druhem dopravy). Tyto však realizují velké firmy, či jejich sdružení, jež jsou vzhledem k univerzálnosti a rozsahu produkce schopny realizovat i tento substitut.
3.4. Konkurenční rivalita v odvětví
Konkurenční rivalita v odvětví se rozdílně projevuje v rámci následujících způsobů získání stavební zakázky.
V prvním způsobu hraje klíčovou roli zákon o veřejných zakázkách. Tímto zákonem se musí řídit všechny zakázky, které jsou alespoň částečně financovány z veřejných prostředků. Jedná se o zákon, který je všeobecně koncipován pro veřejné zakázky jakéhokoliv charakteru, tedy i stavební. Veřejné zakázky tvoří značný podíl na celkových stavebních aktivitách na trhu. Stavebnictví je oborem silně závislým na těchto zakázkách. Soukromí investoři nemají takové investiční možnosti, aby svými požadavky zasytili potenciál stavebních firem.
Druhým zdrojem zakázek jsou soukromí investoři. Tito investoři se řídit zákonem o veřejných zakázkách nemusí. Při výběru zhotovitele mají zcela volnou ruku.
Třetí možností získávání zakázek je aktivní komunikace firmy s potenciálním investorem, kterého se snaží sama vyhledat. Vstupuje do volného tržního prostoru a pomocí nástrojů marketingového mixu mapuje tržní segmenty a vyhledává stavební příležitosti. Takým případem je pro např. developerská činnost.
3.5. Shrnutí faktorů oborového okolí
- specifické podmínky stavebnictví
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- tři zdroje stavebních zakázek : státní, soukromé, developerské projekty
Stavební zákon
2.2.1. Stavební zákon
V současné době probíhá v ČR příprava nového stavebního zákona. Na počátku tohoto roku vrátil Senát návrh zákona Poslanecké sněmovně. Senátoři podpořili zjednodušení stavebního řízení v oblasti výstavby rodinných domů a rekonstrukcí bytů, kde by místo stavebního povolení občanům mělo pro malé stavby stačit jen ohlášení.
Nejdůležitější změna navržená Senátem se týká omezení možnosti vyvlastnění pouze na případ výstavby dopravní a technické infrastruktury, oproti sněmovní verzi operující s širším pojmem veřejně prospěšná stavba.
Dosud publikované verze nového stavebního zákona by přispěly k rychlejšímu povolování staveb, i když ještě nezaručují zásadu, že se o stejné věci rozhoduje pouze jednou a na jednom místě. Porušení této zásady tak otvírá prostor pro odsouvání zahajování investic, a zpomaluje to nejen výstavbu dopravních staveb (u dálnic až kriticky), ale nepříznivě ovlivňuje i zájem velkých zahraničních investorů – viz průběh jednání o automobilce v Moravskoslezském kraji.
Je třeba si uvědomit, že vlastní stavební činnost není stavebním zákonem výrazně ovlivněna. Stavebním firmy jsou schopny stavět i dle stávajícího stavebního zákona. Vadí jim však pomalý rozhodovací proces, a tedy odsouvání stavební zakázky. Problém mají investoři s legislativním řešením, zejména liniových staveb. Jsou nuceni řešit povolování stavby po částech, ale logicky kontrahují celou stavbu najednou. Některé z dílčích stavebních povolení se vždy opozdí. Prodlužuje se tak lhůta výstavby, a zhoršují se tak ekonomické výsledky všech účastníků výstavby. Inflační doložkou ve smlouvě – jediným institutem, kterým lze reagovat, není možné řešit všechny náklady vyvolané prodloužením stavby.
V současné době probíhá v ČR příprava nového stavebního zákona. Na počátku tohoto roku vrátil Senát návrh zákona Poslanecké sněmovně. Senátoři podpořili zjednodušení stavebního řízení v oblasti výstavby rodinných domů a rekonstrukcí bytů, kde by místo stavebního povolení občanům mělo pro malé stavby stačit jen ohlášení.
Nejdůležitější změna navržená Senátem se týká omezení možnosti vyvlastnění pouze na případ výstavby dopravní a technické infrastruktury, oproti sněmovní verzi operující s širším pojmem veřejně prospěšná stavba.
Dosud publikované verze nového stavebního zákona by přispěly k rychlejšímu povolování staveb, i když ještě nezaručují zásadu, že se o stejné věci rozhoduje pouze jednou a na jednom místě. Porušení této zásady tak otvírá prostor pro odsouvání zahajování investic, a zpomaluje to nejen výstavbu dopravních staveb (u dálnic až kriticky), ale nepříznivě ovlivňuje i zájem velkých zahraničních investorů – viz průběh jednání o automobilce v Moravskoslezském kraji.
Je třeba si uvědomit, že vlastní stavební činnost není stavebním zákonem výrazně ovlivněna. Stavebním firmy jsou schopny stavět i dle stávajícího stavebního zákona. Vadí jim však pomalý rozhodovací proces, a tedy odsouvání stavební zakázky. Problém mají investoři s legislativním řešením, zejména liniových staveb. Jsou nuceni řešit povolování stavby po částech, ale logicky kontrahují celou stavbu najednou. Některé z dílčích stavebních povolení se vždy opozdí. Prodlužuje se tak lhůta výstavby, a zhoršují se tak ekonomické výsledky všech účastníků výstavby. Inflační doložkou ve smlouvě – jediným institutem, kterým lze reagovat, není možné řešit všechny náklady vyvolané prodloužením stavby.
Shrnutí faktorů obecného okolí
2.3. Shrnutí faktorů obecného okolí
Následující výčet představuje nejvýznamnější faktory, které zásadním způsobem ovlivňují činnost stavebních firem v ČR.
- zvýšení produktivity malých a velkých stavebních firem, pokles produktivity středních stavebních firem
- zvýšení počtu zaměstnanců ve stavebním sektoru o 2,9 %, z toho nejvyšší nárůst v plzeňském a jihočeském regionu
- zvýšení mezd ve stavebnictví o cca 6 %
- přijetí nového zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. s transpozicí evropských směrnic, především směrnice č. 2004/18/ES
- zvýšení cen stavebních prací a materiálů
- pokračující rozvoj bytové výstavby a infrastrukturních projektů
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických změn
Následující výčet představuje nejvýznamnější faktory, které zásadním způsobem ovlivňují činnost stavebních firem v ČR.
- zvýšení produktivity malých a velkých stavebních firem, pokles produktivity středních stavebních firem
- zvýšení počtu zaměstnanců ve stavebním sektoru o 2,9 %, z toho nejvyšší nárůst v plzeňském a jihočeském regionu
- zvýšení mezd ve stavebnictví o cca 6 %
- přijetí nového zákona o veřejných zakázkách č. 137/2006 Sb. s transpozicí evropských směrnic, především směrnice č. 2004/18/ES
- zvýšení cen stavebních prací a materiálů
- pokračující rozvoj bytové výstavby a infrastrukturních projektů
- možný pokles objemu státních zakázek v případě politických změn
3. Faktory oborového okolí
3. Faktory oborového okolí
3.1. Vyjednávací síla zákazníků
Stavební trh se značně liší od trhu klasických komerčních produktů. Zatímco komerční produkt je v podstatě vyráběn pro anonymního zákazníka, je drtivá většina stavebních zakázek vyráběna pro zákazníka konkrétního, jehož požadavky, vlastnosti a preference jsou přesně známy. Tento zákazník se účastní zrodu stavebního díla od samého počátku, od prvního záměru a studií, projektu k územnímu řízení, stavebnímu povolení až po vlastní realizaci a kolaudaci.
Zákazník, spolupráce s ním a jeho požadavky na výrobek (stavební dílo) hrají ve stavebnictví významnější roli než v odvětvích s klasickými produkty. Finanční náročnost stavebního díla je vysoká a na rozdíl od např. předmětů denní potřeby zákazník „kupuje“ stavební dílo pouze jednou nebo několikrát za život. Proto věnuje svému rozhodování mezi variantami velkou pozornost. Pro stavební firmu to představuje dlouhodobou, u větších zakázek i několikaletou, práci bez záruky jejího završení, tj. získání dodávky.
3.2. Hrozba vstupů
Existuje potenciální hrozba vstupu nových konkurentů na český stavební trh a to zejména prostřednictvím investic zahraničních subjektů z EU. Bohužel tato hrozba je pouze jednostranná, kdy zahraniční subjekty mohou takřka neomezeně pronikat na český stavební trh, avšak české stavební firmy nemají rovnocennou pozici, poněvadž otevření českého stavebního trhu vstupem ČR do EU nebylo následováno totožným otevřením trhu EU. Z toho důvodu jsou české stavební firmy vystaveny zvýšenému konkurenčnímu tlaku, a více se zaměřují na stavební trhy nových členů EU.
3.3. Hrozba substitutů
Vzhledem ke specifickému charakteru stavební výroby je hrozba substitutů pro většinu českých stavebních firem nevýrazná. Ze strany potenciálních zákazníků hrozí snaha o záměnu plánovaného výrobku za jiný substitut ojediněle. Dochází k ní výlučně u infrastrukturních projektů velkého rozsahu (například výstavbu rychlodráhy nahradit jiným druhem dopravy). Tyto však realizují velké firmy, či jejich sdružení, jež jsou vzhledem k univerzálnosti a rozsahu produkce schopny realizovat i tento substitut.
3.4. Konkurenční rivalita v odvětví
Konkurenční rivalita v odvětví se rozdílně projevuje v rámci následujících způsobů získání stavební zakázky.
V prvním způsobu hraje klíčovou roli zákon o veřejných zakázkách. Tímto zákonem se musí řídit všechny zakázky, které jsou alespoň částečně financovány z veřejných prostředků. Jedná se o zákon, který je všeobecně koncipován pro veřejné zakázky jakéhokoliv charakteru, tedy i stavební. Veřejné zakázky tvoří značný podíl na celkových stavebních aktivitách na trhu. Stavebnictví je oborem silně závislým na těchto zakázkách. Soukromí investoři nemají takové investiční možnosti, aby svými požadavky zasytili potenciál stavebních firem.
Druhým zdrojem zakázek jsou soukromí investoři. Tito investoři se řídit zákonem o veřejných zakázkách nemusí. Při výběru zhotovitele mají zcela volnou ruku.
Třetí možností získávání zakázek je aktivní komunikace firmy s potenciálním investorem, kterého se snaží sama vyhledat. Vstupuje do volného tržního prostoru a pomocí nástrojů marketingového mixu mapuje tržní segmenty a vyhledává stavební příležitosti. Takým případem je pro např. developerská činnost.
3.5. Shrnutí faktorů oborového okolí
- specifické podmínky stavebnictví
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- tři zdroje stavebních zakázek : státní, soukromé, developerské projekty
3.1. Vyjednávací síla zákazníků
Stavební trh se značně liší od trhu klasických komerčních produktů. Zatímco komerční produkt je v podstatě vyráběn pro anonymního zákazníka, je drtivá většina stavebních zakázek vyráběna pro zákazníka konkrétního, jehož požadavky, vlastnosti a preference jsou přesně známy. Tento zákazník se účastní zrodu stavebního díla od samého počátku, od prvního záměru a studií, projektu k územnímu řízení, stavebnímu povolení až po vlastní realizaci a kolaudaci.
Zákazník, spolupráce s ním a jeho požadavky na výrobek (stavební dílo) hrají ve stavebnictví významnější roli než v odvětvích s klasickými produkty. Finanční náročnost stavebního díla je vysoká a na rozdíl od např. předmětů denní potřeby zákazník „kupuje“ stavební dílo pouze jednou nebo několikrát za život. Proto věnuje svému rozhodování mezi variantami velkou pozornost. Pro stavební firmu to představuje dlouhodobou, u větších zakázek i několikaletou, práci bez záruky jejího završení, tj. získání dodávky.
3.2. Hrozba vstupů
Existuje potenciální hrozba vstupu nových konkurentů na český stavební trh a to zejména prostřednictvím investic zahraničních subjektů z EU. Bohužel tato hrozba je pouze jednostranná, kdy zahraniční subjekty mohou takřka neomezeně pronikat na český stavební trh, avšak české stavební firmy nemají rovnocennou pozici, poněvadž otevření českého stavebního trhu vstupem ČR do EU nebylo následováno totožným otevřením trhu EU. Z toho důvodu jsou české stavební firmy vystaveny zvýšenému konkurenčnímu tlaku, a více se zaměřují na stavební trhy nových členů EU.
3.3. Hrozba substitutů
Vzhledem ke specifickému charakteru stavební výroby je hrozba substitutů pro většinu českých stavebních firem nevýrazná. Ze strany potenciálních zákazníků hrozí snaha o záměnu plánovaného výrobku za jiný substitut ojediněle. Dochází k ní výlučně u infrastrukturních projektů velkého rozsahu (například výstavbu rychlodráhy nahradit jiným druhem dopravy). Tyto však realizují velké firmy, či jejich sdružení, jež jsou vzhledem k univerzálnosti a rozsahu produkce schopny realizovat i tento substitut.
3.4. Konkurenční rivalita v odvětví
Konkurenční rivalita v odvětví se rozdílně projevuje v rámci následujících způsobů získání stavební zakázky.
V prvním způsobu hraje klíčovou roli zákon o veřejných zakázkách. Tímto zákonem se musí řídit všechny zakázky, které jsou alespoň částečně financovány z veřejných prostředků. Jedná se o zákon, který je všeobecně koncipován pro veřejné zakázky jakéhokoliv charakteru, tedy i stavební. Veřejné zakázky tvoří značný podíl na celkových stavebních aktivitách na trhu. Stavebnictví je oborem silně závislým na těchto zakázkách. Soukromí investoři nemají takové investiční možnosti, aby svými požadavky zasytili potenciál stavebních firem.
Druhým zdrojem zakázek jsou soukromí investoři. Tito investoři se řídit zákonem o veřejných zakázkách nemusí. Při výběru zhotovitele mají zcela volnou ruku.
Třetí možností získávání zakázek je aktivní komunikace firmy s potenciálním investorem, kterého se snaží sama vyhledat. Vstupuje do volného tržního prostoru a pomocí nástrojů marketingového mixu mapuje tržní segmenty a vyhledává stavební příležitosti. Takým případem je pro např. developerská činnost.
3.5. Shrnutí faktorů oborového okolí
- specifické podmínky stavebnictví
- otevřenost stavebního trhu ČR zahraničním subjektům, omezení působení českých firem na stavebních trzích západoevropských členů EU
- tři zdroje stavebních zakázek : státní, soukromé, developerské projekty
Faktory obecného okolí
Faktory obecného okolí
2.1. Vybrané právní normy
- Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (úz. plánování, úz. rozhodnutí, staveb. povolení, stavba (Smlouva o dílo), stavební řízení)
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (postup práce úřadů státní správy)
- Zákon č. 344/1992 Sb., Katastrální zákon (Katastr nemovitostí ČR, Správa KN, povinnosti vlastníka, povinnosti obcí, státu a státních orgánů)
- Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
- Zákon č. 139/2006 SB., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon)
- Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
- Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
- Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
- Vyhláška č. 137/98 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu
2.1. Vybrané právní normy
- Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (úz. plánování, úz. rozhodnutí, staveb. povolení, stavba (Smlouva o dílo), stavební řízení)
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (postup práce úřadů státní správy)
- Zákon č. 344/1992 Sb., Katastrální zákon (Katastr nemovitostí ČR, Správa KN, povinnosti vlastníka, povinnosti obcí, státu a státních orgánů)
- Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
- Zákon č. 139/2006 SB., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon)
- Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
- Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
- Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
- Vyhláška č. 137/98 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu
2.2. Zákon o veřejných zakázkách
2.2. Zákon o veřejných zakázkách
S účinností k 1.7.2006 byl přijat zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přinášející řadu změn vyplývajících z transpozice nových právních předpisů ES – směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, a jejich institutů. Neméně významným cílem bylo napravit nedostatky zákona č. 40/2004 Sb., zajistit větší přehlednost zákona a vyšší jednoznačnost a flexibilitu nové právní úpravy.
Zákon rozlišuje veřejné, dotované a sektorové zadavatele. Dělí veřejné zakázky do 3 kategorií na nadlimitní, podlimitní, a pro zakázky s předpokládanou hodnotou nižší než 2 mil. Kč (dříve nepovažované za veřejné), zavádí kategorii zakázky malého rozsahu. Limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních zakázek budou každé 2 roky upravovány nařízením Evropské Komise, což vyvolá potřebu novelizací zákona. (Do 31.12.2007 je stanoven limit pro stavební práce 165 288 000 Kč). Zákon zachoval rozdělení veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a služby. U stavebních prací došlo ke změně definice veřejné zakázky, kde v předmětu zakázky rozlišuje jednotlivé činnosti dle OKEČ od zhotovení celé stavby. Významnou změnou je zadávání zakázek na stavební práce, jejichž předmětem je jak zpracování projektu (samostatně by šlo o služby), tak provedení stavebních prací. Rozhodnutí zda zadat vcelku, či per partes přísluší zadavateli.
Ke stávajícím 4 druhům zadávacího řízení tj. otevřené, užší, jednací s uveřejněním a bez uveřejnění, zákon přidává soutěžní dialog, kde dále jedná se všemi zájemci, kteří splnili kvalifikaci, a zjednodušené podlimitní, mající charakter výzvy vybraným zájemcům. Zákon zavádí nové instituty:
- rámcové smlouvy, zjednodušující výběrová řízení
- elektronizaci zadávacích řízení, jež by se dle plánu Evropské Komise měla stát v budoucnu výlučnou formou zadávání
- elektronické aukce vedoucí ke snižování nabídkových cen
- dynamické nákupní systémy, pro elektronické zadávací řízení již kvalifikovaných dodavatelů
- centrální zadávání umožňující centrálnímu zadavateli zadávat za další zadavatele
V oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek došlo k úpravám lhůt pro podávání námitek, a následných opatření. V případě, že námitky byly zadavatelem odmítnuty,se uchazeč dalšího řízení vzdá, nebo podá k Úřadu na ochranu Hospodářské soutěže návrh na zahájení přezkumného řízení. V naprosté většině případů však uchazeči zvolí první možnost.Důvodem je účast v dalších soutěžích identického zadavatele,tak i nová úprava , která zvyšuje limit kauce z 1 na 2 mil Kč.
S účinností k 1.7.2006 byl přijat zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přinášející řadu změn vyplývajících z transpozice nových právních předpisů ES – směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, a jejich institutů. Neméně významným cílem bylo napravit nedostatky zákona č. 40/2004 Sb., zajistit větší přehlednost zákona a vyšší jednoznačnost a flexibilitu nové právní úpravy.
Zákon rozlišuje veřejné, dotované a sektorové zadavatele. Dělí veřejné zakázky do 3 kategorií na nadlimitní, podlimitní, a pro zakázky s předpokládanou hodnotou nižší než 2 mil. Kč (dříve nepovažované za veřejné), zavádí kategorii zakázky malého rozsahu. Limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních zakázek budou každé 2 roky upravovány nařízením Evropské Komise, což vyvolá potřebu novelizací zákona. (Do 31.12.2007 je stanoven limit pro stavební práce 165 288 000 Kč). Zákon zachoval rozdělení veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a služby. U stavebních prací došlo ke změně definice veřejné zakázky, kde v předmětu zakázky rozlišuje jednotlivé činnosti dle OKEČ od zhotovení celé stavby. Významnou změnou je zadávání zakázek na stavební práce, jejichž předmětem je jak zpracování projektu (samostatně by šlo o služby), tak provedení stavebních prací. Rozhodnutí zda zadat vcelku, či per partes přísluší zadavateli.
Ke stávajícím 4 druhům zadávacího řízení tj. otevřené, užší, jednací s uveřejněním a bez uveřejnění, zákon přidává soutěžní dialog, kde dále jedná se všemi zájemci, kteří splnili kvalifikaci, a zjednodušené podlimitní, mající charakter výzvy vybraným zájemcům. Zákon zavádí nové instituty:
- rámcové smlouvy, zjednodušující výběrová řízení
- elektronizaci zadávacích řízení, jež by se dle plánu Evropské Komise měla stát v budoucnu výlučnou formou zadávání
- elektronické aukce vedoucí ke snižování nabídkových cen
- dynamické nákupní systémy, pro elektronické zadávací řízení již kvalifikovaných dodavatelů
- centrální zadávání umožňující centrálnímu zadavateli zadávat za další zadavatele
V oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek došlo k úpravám lhůt pro podávání námitek, a následných opatření. V případě, že námitky byly zadavatelem odmítnuty,se uchazeč dalšího řízení vzdá, nebo podá k Úřadu na ochranu Hospodářské soutěže návrh na zahájení přezkumného řízení. V naprosté většině případů však uchazeči zvolí první možnost.Důvodem je účast v dalších soutěžích identického zadavatele,tak i nová úprava , která zvyšuje limit kauce z 1 na 2 mil Kč.
Faktory obecného okolí
Faktory obecného okolí
2.1. Vybrané právní normy
- Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (úz. plánování, úz. rozhodnutí, staveb. povolení, stavba (Smlouva o dílo), stavební řízení)
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (postup práce úřadů státní správy)
- Zákon č. 344/1992 Sb., Katastrální zákon (Katastr nemovitostí ČR, Správa KN, povinnosti vlastníka, povinnosti obcí, státu a státních orgánů)
- Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
- Zákon č. 139/2006 SB., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon)
- Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
- Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
- Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
- Vyhláška č. 137/98 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu
2.1. Vybrané právní normy
- Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (úz. plánování, úz. rozhodnutí, staveb. povolení, stavba (Smlouva o dílo), stavební řízení)
- Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád (postup práce úřadů státní správy)
- Zákon č. 344/1992 Sb., Katastrální zákon (Katastr nemovitostí ČR, Správa KN, povinnosti vlastníka, povinnosti obcí, státu a státních orgánů)
- Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách
- Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání
- Zákon č. 139/2006 SB., o koncesních smlouvách a koncesním řízení (koncesní zákon)
- Zákon č. 184/2006 Sb., o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění)
- Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník
- Zákon č.100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění zákona č. 93/2004 Sb.
- Vyhláška č. 137/98 Sb., o obecně technických požadavcích na výstavbu
2.2. Zákon o veřejných zakázkách
2.2. Zákon o veřejných zakázkách
S účinností k 1.7.2006 byl přijat zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přinášející řadu změn vyplývajících z transpozice nových právních předpisů ES – směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, a jejich institutů. Neméně významným cílem bylo napravit nedostatky zákona č. 40/2004 Sb., zajistit větší přehlednost zákona a vyšší jednoznačnost a flexibilitu nové právní úpravy.
Zákon rozlišuje veřejné, dotované a sektorové zadavatele. Dělí veřejné zakázky do 3 kategorií na nadlimitní, podlimitní, a pro zakázky s předpokládanou hodnotou nižší než 2 mil. Kč (dříve nepovažované za veřejné), zavádí kategorii zakázky malého rozsahu. Limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních zakázek budou každé 2 roky upravovány nařízením Evropské Komise, což vyvolá potřebu novelizací zákona. (Do 31.12.2007 je stanoven limit pro stavební práce 165 288 000 Kč). Zákon zachoval rozdělení veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a služby. U stavebních prací došlo ke změně definice veřejné zakázky, kde v předmětu zakázky rozlišuje jednotlivé činnosti dle OKEČ od zhotovení celé stavby. Významnou změnou je zadávání zakázek na stavební práce, jejichž předmětem je jak zpracování projektu (samostatně by šlo o služby), tak provedení stavebních prací. Rozhodnutí zda zadat vcelku, či per partes přísluší zadavateli.
Ke stávajícím 4 druhům zadávacího řízení tj. otevřené, užší, jednací s uveřejněním a bez uveřejnění, zákon přidává soutěžní dialog, kde dále jedná se všemi zájemci, kteří splnili kvalifikaci, a zjednodušené podlimitní, mající charakter výzvy vybraným zájemcům. Zákon zavádí nové instituty:
- rámcové smlouvy, zjednodušující výběrová řízení
- elektronizaci zadávacích řízení, jež by se dle plánu Evropské Komise měla stát v budoucnu výlučnou formou zadávání
- elektronické aukce vedoucí ke snižování nabídkových cen
- dynamické nákupní systémy, pro elektronické zadávací řízení již kvalifikovaných dodavatelů
- centrální zadávání umožňující centrálnímu zadavateli zadávat za další zadavatele
V oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek došlo k úpravám lhůt pro podávání námitek, a následných opatření. V případě, že námitky byly zadavatelem odmítnuty,se uchazeč dalšího řízení vzdá, nebo podá k Úřadu na ochranu Hospodářské soutěže návrh na zahájení přezkumného řízení. V naprosté většině případů však uchazeči zvolí první možnost.Důvodem je účast v dalších soutěžích identického zadavatele,tak i nová úprava , která zvyšuje limit kauce z 1 na 2 mil Kč.
S účinností k 1.7.2006 byl přijat zákon č.137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, přinášející řadu změn vyplývajících z transpozice nových právních předpisů ES – směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES, a jejich institutů. Neméně významným cílem bylo napravit nedostatky zákona č. 40/2004 Sb., zajistit větší přehlednost zákona a vyšší jednoznačnost a flexibilitu nové právní úpravy.
Zákon rozlišuje veřejné, dotované a sektorové zadavatele. Dělí veřejné zakázky do 3 kategorií na nadlimitní, podlimitní, a pro zakázky s předpokládanou hodnotou nižší než 2 mil. Kč (dříve nepovažované za veřejné), zavádí kategorii zakázky malého rozsahu. Limity pro rozlišení nadlimitních a podlimitních zakázek budou každé 2 roky upravovány nařízením Evropské Komise, což vyvolá potřebu novelizací zákona. (Do 31.12.2007 je stanoven limit pro stavební práce 165 288 000 Kč). Zákon zachoval rozdělení veřejných zakázek na dodávky, stavební práce a služby. U stavebních prací došlo ke změně definice veřejné zakázky, kde v předmětu zakázky rozlišuje jednotlivé činnosti dle OKEČ od zhotovení celé stavby. Významnou změnou je zadávání zakázek na stavební práce, jejichž předmětem je jak zpracování projektu (samostatně by šlo o služby), tak provedení stavebních prací. Rozhodnutí zda zadat vcelku, či per partes přísluší zadavateli.
Ke stávajícím 4 druhům zadávacího řízení tj. otevřené, užší, jednací s uveřejněním a bez uveřejnění, zákon přidává soutěžní dialog, kde dále jedná se všemi zájemci, kteří splnili kvalifikaci, a zjednodušené podlimitní, mající charakter výzvy vybraným zájemcům. Zákon zavádí nové instituty:
- rámcové smlouvy, zjednodušující výběrová řízení
- elektronizaci zadávacích řízení, jež by se dle plánu Evropské Komise měla stát v budoucnu výlučnou formou zadávání
- elektronické aukce vedoucí ke snižování nabídkových cen
- dynamické nákupní systémy, pro elektronické zadávací řízení již kvalifikovaných dodavatelů
- centrální zadávání umožňující centrálnímu zadavateli zadávat za další zadavatele
V oblasti dohledu nad zadáváním veřejných zakázek došlo k úpravám lhůt pro podávání námitek, a následných opatření. V případě, že námitky byly zadavatelem odmítnuty,se uchazeč dalšího řízení vzdá, nebo podá k Úřadu na ochranu Hospodářské soutěže návrh na zahájení přezkumného řízení. V naprosté většině případů však uchazeči zvolí první možnost.Důvodem je účast v dalších soutěžích identického zadavatele,tak i nová úprava , která zvyšuje limit kauce z 1 na 2 mil Kč.
1. Specifika stavebnictví
1. Specifika stavebnictví
Pro stavebnictví jsou typické aspekty, které z hlediska jejich unikátní povahy nelze nalézt v dalších odvětvích národního hospodářství.
Stavební trh se vyznačuje:
- značnou náročností na kapitál a jeho pomalý obrat
- komplikovaností a unikátností smlouvy mezi investorem a dodavatelem (smlouva o dílo)
- rozdílem v charakteru investora (veřejný, soukromý či kombinace)
- mimořádnou rozmanitostí požadavků dle typů staveb (stavebních oborů)
- různým způsobem zadávání stavby (výběrová řízení, druhy kontraktů, smluvní ceny, apod.)
- vysokou citlivostí poptávky na stav národního hospodářství
V porovnání s průmyslem pro stavebnictví platí:
- stavby se nevyrábějí do zásoby (určitý rozdíl je u developerské činnosti)
- působí klimatické vlivy (snaha o jejich eliminaci vývojem kvalitnějších výrobků, které prodlouží stavební sezónu vs. zvýšení nákladů)
- výroba je téměř vždy individuální
- pracoviště (staveniště) je dočasným místem výroby
- velká fluktuace pracovníků (velký problém)
- manuální náročnost, nutná odbornost
- velké rozměry a hmotnost stavby
- nepřemístitelnost stavby, pevné spojení s pozemkem
Pro stavebnictví jsou typické aspekty, které z hlediska jejich unikátní povahy nelze nalézt v dalších odvětvích národního hospodářství.
Stavební trh se vyznačuje:
- značnou náročností na kapitál a jeho pomalý obrat
- komplikovaností a unikátností smlouvy mezi investorem a dodavatelem (smlouva o dílo)
- rozdílem v charakteru investora (veřejný, soukromý či kombinace)
- mimořádnou rozmanitostí požadavků dle typů staveb (stavebních oborů)
- různým způsobem zadávání stavby (výběrová řízení, druhy kontraktů, smluvní ceny, apod.)
- vysokou citlivostí poptávky na stav národního hospodářství
V porovnání s průmyslem pro stavebnictví platí:
- stavby se nevyrábějí do zásoby (určitý rozdíl je u developerské činnosti)
- působí klimatické vlivy (snaha o jejich eliminaci vývojem kvalitnějších výrobků, které prodlouží stavební sezónu vs. zvýšení nákladů)
- výroba je téměř vždy individuální
- pracoviště (staveniště) je dočasným místem výroby
- velká fluktuace pracovníků (velký problém)
- manuální náročnost, nutná odbornost
- velké rozměry a hmotnost stavby
- nepřemístitelnost stavby, pevné spojení s pozemkem
1. Specifika stavebnictví
1. Specifika stavebnictví
Pro stavebnictví jsou typické aspekty, které z hlediska jejich unikátní povahy nelze nalézt v dalších odvětvích národního hospodářství.
Stavební trh se vyznačuje:
- značnou náročností na kapitál a jeho pomalý obrat
- komplikovaností a unikátností smlouvy mezi investorem a dodavatelem (smlouva o dílo)
- rozdílem v charakteru investora (veřejný, soukromý či kombinace)
- mimořádnou rozmanitostí požadavků dle typů staveb (stavebních oborů)
- různým způsobem zadávání stavby (výběrová řízení, druhy kontraktů, smluvní ceny, apod.)
- vysokou citlivostí poptávky na stav národního hospodářství
V porovnání s průmyslem pro stavebnictví platí:
- stavby se nevyrábějí do zásoby (určitý rozdíl je u developerské činnosti)
- působí klimatické vlivy (snaha o jejich eliminaci vývojem kvalitnějších výrobků, které prodlouží stavební sezónu vs. zvýšení nákladů)
- výroba je téměř vždy individuální
- pracoviště (staveniště) je dočasným místem výroby
- velká fluktuace pracovníků (velký problém)
- manuální náročnost, nutná odbornost
- velké rozměry a hmotnost stavby
- nepřemístitelnost stavby, pevné spojení s pozemkem
Pro stavebnictví jsou typické aspekty, které z hlediska jejich unikátní povahy nelze nalézt v dalších odvětvích národního hospodářství.
Stavební trh se vyznačuje:
- značnou náročností na kapitál a jeho pomalý obrat
- komplikovaností a unikátností smlouvy mezi investorem a dodavatelem (smlouva o dílo)
- rozdílem v charakteru investora (veřejný, soukromý či kombinace)
- mimořádnou rozmanitostí požadavků dle typů staveb (stavebních oborů)
- různým způsobem zadávání stavby (výběrová řízení, druhy kontraktů, smluvní ceny, apod.)
- vysokou citlivostí poptávky na stav národního hospodářství
V porovnání s průmyslem pro stavebnictví platí:
- stavby se nevyrábějí do zásoby (určitý rozdíl je u developerské činnosti)
- působí klimatické vlivy (snaha o jejich eliminaci vývojem kvalitnějších výrobků, které prodlouží stavební sezónu vs. zvýšení nákladů)
- výroba je téměř vždy individuální
- pracoviště (staveniště) je dočasným místem výroby
- velká fluktuace pracovníků (velký problém)
- manuální náročnost, nutná odbornost
- velké rozměry a hmotnost stavby
- nepřemístitelnost stavby, pevné spojení s pozemkem
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)