Fonetika, fonologie, zásady správné výslovnosti
Fonetika
- zabývá se studiem artikulace hlásek a jejich seskupování ve složitější útvary, bez ohledu na jejich význam a funkci
Fonologie
- věda o struktuře zvukových prostředků jazyka
- tvoří systém fonémů - tj. hlásek s významotvornou funkcí
Zásady správné výslovnosti:
1. zvlášť pečlivá - slavnostní
2. základní = pečlivější, než v běžném hovoru, ve veřejných projevech..
3. hovorová = volnější, pohodlnější, často se zjednodušují hláskové skupiny
4. nespisovná = nepečlivá artikulace, výrazné zjednodušování
- výslovnost samohlásek
o zachováme náležitý tvar a kvalitu samohlásek
o zachováme náležitou délku či měkkost
o zdvojené hlásky vyslovujeme nesplývavě
- výslovnost souhlásek
o skupiny párových souhlásek někdy splývají ( sbor - zbor..)
o změny na konci slov (sud - sut..)
o splývá výslovnost skupin stejných hlásek ( činnost - činost..)
o tvary slovesa být - Jsem - vyslovováno bez J
o v ostatních skupinách vyslovujeme pečlivě všechny hlásky
Slovní přízvuk:
Slabiky: přízvučné a nepřízvučné
70 léta.
70 léta.
- přinášejí znovu obživení normalizace – cenzura
- většina autorů má zakázky – Milan Uhde, Václav Havel
- Václav Havel rozvíjí koncepci tzv. bytového divadla – do jeho bytu pozvána skupina kritiků a přátel, hry se hrály v jeho bytě – zakázaní herci
- Podle ohlasu je posílal do ciziny
- Vytváří divadelní hry aktovky – hry o jednom dějství
- Hry – Audience, Vernisáž, Protest – pocity úzkosti, neschopnost komunikovat., pocity ohrožení člověka totalitním systémem
- Pokračuje tvorba umělecké dvojice – Ivan Vyskočil a Leoš Suchařípa - produkují svoji nejlepší hru – Haprdáns – upravený Shakespearův motiv – obrácené (Hamlet princ dánský). Haprdáns je obyčejný člověk, žije mezi obyčejnými lidmi. Protože je normální, je podroben psychoterapii, aby se mohl začlenit do společnosti. Skrývá symboliku – narážka na totalitní systém zejména na éru normalizace – lidé kteří se vymykali byli převychováváni, pronásledováni
- Vzniká jedna z nejzajímavějších her – uvedena v Semaforu – hra Kytice – režie – Jiří Suchý. Zazářil protagonista hlavní role Josef Dvořák. Hra vtipná, plná nadsázky, 600 repríz
- Tvorba Ypsilonky pokračuje – stěhuje se z Liberce do Prahy. Stále si udržuje svůj charakter – improvizace, hudba, scénky, zpěv, vtahování diváků do děje. Vzniká jedna ze slavných divadelních představení 13 vůní – příběh obyčejné české rodiny z let 37 – 45 – groteskní obrazy ze života této rodiny. Skrytá nadsázka na současnost – na normalizaci. Žádný rozdíl mezi dobou okupace a dobou 60. a 70. let
- přinášejí znovu obživení normalizace – cenzura
- většina autorů má zakázky – Milan Uhde, Václav Havel
- Václav Havel rozvíjí koncepci tzv. bytového divadla – do jeho bytu pozvána skupina kritiků a přátel, hry se hrály v jeho bytě – zakázaní herci
- Podle ohlasu je posílal do ciziny
- Vytváří divadelní hry aktovky – hry o jednom dějství
- Hry – Audience, Vernisáž, Protest – pocity úzkosti, neschopnost komunikovat., pocity ohrožení člověka totalitním systémem
- Pokračuje tvorba umělecké dvojice – Ivan Vyskočil a Leoš Suchařípa - produkují svoji nejlepší hru – Haprdáns – upravený Shakespearův motiv – obrácené (Hamlet princ dánský). Haprdáns je obyčejný člověk, žije mezi obyčejnými lidmi. Protože je normální, je podroben psychoterapii, aby se mohl začlenit do společnosti. Skrývá symboliku – narážka na totalitní systém zejména na éru normalizace – lidé kteří se vymykali byli převychováváni, pronásledováni
- Vzniká jedna z nejzajímavějších her – uvedena v Semaforu – hra Kytice – režie – Jiří Suchý. Zazářil protagonista hlavní role Josef Dvořák. Hra vtipná, plná nadsázky, 600 repríz
- Tvorba Ypsilonky pokračuje – stěhuje se z Liberce do Prahy. Stále si udržuje svůj charakter – improvizace, hudba, scénky, zpěv, vtahování diváků do děje. Vzniká jedna ze slavných divadelních představení 13 vůní – příběh obyčejné české rodiny z let 37 – 45 – groteskní obrazy ze života této rodiny. Skrytá nadsázka na současnost – na normalizaci. Žádný rozdíl mezi dobou okupace a dobou 60. a 70. let
Divadlo Járy Cimrmana
Divadlo Járy Cimrmana
- spojeno s Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem
- točí se kolem fiktivní postavy pseudovědce Járy Cimrmana – chápána jako parodie na pracovitost bez výsledků, parodie na pseudovědectví
- hry – Dobytí severního pólu, Hospoda na mýtince, Vražda v salonu kupé, Vyšetřování ztráty třídní knihy
- pokouší se mísit humor situační, tak i jazykový
- chápáno jako parodie na čechášství
Divadlo Husa na provázku
- brněnské divadlo
- v 70. letech přejmenováno na Divadlo na provázku, dnes již opět Husa na provázku
- představitelé Jiří Pecha, Bolek Polívka – klaun, divadelní herec – teď Manéž Bolka Polívky
- Arnošt Goldflam – div. Hra Horor – groteskní příběh obyčejné rodiny.
Činoherní klub – v Ústí nad Labem – začínala zde řada významných dnešních umělců
- Ivan Rajmond – dnes řežisér v Národním divadle
- Chýlková, Roden…
Divadelní pětka – divadlo Sklep, baletní jednotka Křeč
- Vrata – protagonisté Tomáš Voret, Tomáš Hanák
- spojeno s Ladislavem Smoljakem a Zdeňkem Svěrákem
- točí se kolem fiktivní postavy pseudovědce Járy Cimrmana – chápána jako parodie na pracovitost bez výsledků, parodie na pseudovědectví
- hry – Dobytí severního pólu, Hospoda na mýtince, Vražda v salonu kupé, Vyšetřování ztráty třídní knihy
- pokouší se mísit humor situační, tak i jazykový
- chápáno jako parodie na čechášství
Divadlo Husa na provázku
- brněnské divadlo
- v 70. letech přejmenováno na Divadlo na provázku, dnes již opět Husa na provázku
- představitelé Jiří Pecha, Bolek Polívka – klaun, divadelní herec – teď Manéž Bolka Polívky
- Arnošt Goldflam – div. Hra Horor – groteskní příběh obyčejné rodiny.
Činoherní klub – v Ústí nad Labem – začínala zde řada významných dnešních umělců
- Ivan Rajmond – dnes řežisér v Národním divadle
- Chýlková, Roden…
Divadelní pětka – divadlo Sklep, baletní jednotka Křeč
- Vrata – protagonisté Tomáš Voret, Tomáš Hanák
Pavel Kohout
Pavel Kohout
- divadelní hra Taková láska - motivem je deziluze hlavních hrdinů, která podtrhuje ztrátu smyslu života.
- Děj se pohybuje do kruhu.
- Věnováno složitosti mezilidských vztahů, vinny trestu a morální odsouzení. Uplatňuje avantgardní postupy, metaforu.
1958 - vzniká legendární divadlo Na zábradlí
Divadlo Semafor
- vzniká r. 1959
- působí zde nejvýznamnější autorská dvojice 2. pol. 50. let - Ivan Vyskočil. Jiří Suchý
- v redutě vytvářeli tzv. text appealy (=přitažlivé texty) = pásma scének a písniček, kde důležitou roli hrála mystifikace a hlavně humor.
- Měly za úkol estetickou dokonalostí zaujmout diváka.
- reduty se staly velkou senzací
60. léta
- období velkých úpadků tzv. kamenných divadel - podléhala cenzuře - lidé ztrácejí o tato divadla zájem
- vznikají divadla menších forem
- amatérská divadla, autorská
Divadla menších forem
- využívají aktualizaci - výběr soudobých témat - satirické, s nadsázkou, úkolem vyprovokovat k názoru.
- větší mluvčí svoboda než v kamenných divadlech
- hry jsou dynamické, střídají se dialogy, pantomima, revue
- intelektuální humor (náročná forma) - snaží se diváka vtáhnout do děje, divák se stává spolutvůrcem děje.
- autorská dvojice Leoš Suchařípa a Ivan Vyskočil
- orientují se na intelektuální humor, používají groteskno
- vytvářejí v redutě tzv. textappealu nedivadlo - divadelní hry -pouze koncepce - nedokončené, pouze předem připravené.
- děj her se vytváří až na pódiu - herci vedou hru podle ohlasu diváků
- divadelní hra Taková láska - motivem je deziluze hlavních hrdinů, která podtrhuje ztrátu smyslu života.
- Děj se pohybuje do kruhu.
- Věnováno složitosti mezilidských vztahů, vinny trestu a morální odsouzení. Uplatňuje avantgardní postupy, metaforu.
1958 - vzniká legendární divadlo Na zábradlí
Divadlo Semafor
- vzniká r. 1959
- působí zde nejvýznamnější autorská dvojice 2. pol. 50. let - Ivan Vyskočil. Jiří Suchý
- v redutě vytvářeli tzv. text appealy (=přitažlivé texty) = pásma scének a písniček, kde důležitou roli hrála mystifikace a hlavně humor.
- Měly za úkol estetickou dokonalostí zaujmout diváka.
- reduty se staly velkou senzací
60. léta
- období velkých úpadků tzv. kamenných divadel - podléhala cenzuře - lidé ztrácejí o tato divadla zájem
- vznikají divadla menších forem
- amatérská divadla, autorská
Divadla menších forem
- využívají aktualizaci - výběr soudobých témat - satirické, s nadsázkou, úkolem vyprovokovat k názoru.
- větší mluvčí svoboda než v kamenných divadlech
- hry jsou dynamické, střídají se dialogy, pantomima, revue
- intelektuální humor (náročná forma) - snaží se diváka vtáhnout do děje, divák se stává spolutvůrcem děje.
- autorská dvojice Leoš Suchařípa a Ivan Vyskočil
- orientují se na intelektuální humor, používají groteskno
- vytvářejí v redutě tzv. textappealu nedivadlo - divadelní hry -pouze koncepce - nedokončené, pouze předem připravené.
- děj her se vytváří až na pódiu - herci vedou hru podle ohlasu diváků
Divadlo Ypsilonka
Divadlo Ypsilonka
- vzniklo r. 1963, původně liberecké divadlo
- r. 1963 režisér Jan Schmid - divadelní hra Večer na předanou - podtitulek chhaotická a kolektivní improvizace.
Divadlo Semafor
- navazovalo na tradici šantánů, kabaretů, filmových grotesek
- 1. významnou autorskou dvojicí Jiří Suchý a Jiří Šlitr
- součástí představení písně - významní interpreti: Waldemar Matuška, Hana Hegerová, E. Pilarová
- používají nadsázku, fantazii, groteskno až černý humor
- Šlitr- buňka -typ intelektuálního humoru
- Suchý - slamáček - typ lidového humoru
- divadlo veselé, optimistické, vyjadřovalo radost ze života
- divadelní hry - Tomáš a Tingltangl - sled scének, výstupů a písní, 250 repríz
- druhá autorská dvojice Jiří Grosman a Miloslav Šimek
- typické povídky, scénky - Návštěvní den 1-3
- tyto 2 autorské dvojice nemohli nikdy rozvinout svůj talent, protože jeden z dvojice umřel
- vzniklo r. 1963, původně liberecké divadlo
- r. 1963 režisér Jan Schmid - divadelní hra Večer na předanou - podtitulek chhaotická a kolektivní improvizace.
Divadlo Semafor
- navazovalo na tradici šantánů, kabaretů, filmových grotesek
- 1. významnou autorskou dvojicí Jiří Suchý a Jiří Šlitr
- součástí představení písně - významní interpreti: Waldemar Matuška, Hana Hegerová, E. Pilarová
- používají nadsázku, fantazii, groteskno až černý humor
- Šlitr- buňka -typ intelektuálního humoru
- Suchý - slamáček - typ lidového humoru
- divadlo veselé, optimistické, vyjadřovalo radost ze života
- divadelní hry - Tomáš a Tingltangl - sled scének, výstupů a písní, 250 repríz
- druhá autorská dvojice Jiří Grosman a Miloslav Šimek
- typické povídky, scénky - Návštěvní den 1-3
- tyto 2 autorské dvojice nemohli nikdy rozvinout svůj talent, protože jeden z dvojice umřel
Významní dramatici:
Významní dramatici:
Milan Uhde
- jako 1. se zaměřoval na satirické hry, které zesměšňují 50. léta - hry mají hluboký filozofický podtext
- Král Vávra - parodie na motivy K. H. Borovského - diváci se stávají herci a herci připravují pro diváky občerstvení
Václav Havel
- od kulisáka se vypracoval až po dramatika divadla Na zábradlí - psal absurdní drama
- věnuje se problematice dorozumění člověka, odlidštění mezilidských vztahů, nemožnost komunikace, hledání smyslu své existence
- Zahradní slavnost - hlavní hrdina Hugo Pludek - hledá smysl své existence. Celá hra chápána jako parodie na politické fráze 50., 60. let - všechny postavy mluví strohým jazykem. Odhaluje absurditu jazyka 50., 60. let. Ukazuje na jejich nesmyslnost -~ nemožnost komunikace. Celková kritika 50. let
- Vyrozumění
2. polovina 60. let
- rozrůstá se tvorba tzv. happeningů – volná akční scéna předvádění na ulicích s cílem oslovit kolemjdoucí lidi – cílem šokující metodou oslovit chodce
- představitelé – Eugen Brickius, Milan Knižák
- vzniká divadélko poezie – původně Orfeus dnes divadelní kavárna Viola
- )večery, recitace, poezie od Kajnara
- recitátoři Radim Vašinka, Petr Kovařík
Milan Uhde
- jako 1. se zaměřoval na satirické hry, které zesměšňují 50. léta - hry mají hluboký filozofický podtext
- Král Vávra - parodie na motivy K. H. Borovského - diváci se stávají herci a herci připravují pro diváky občerstvení
Václav Havel
- od kulisáka se vypracoval až po dramatika divadla Na zábradlí - psal absurdní drama
- věnuje se problematice dorozumění člověka, odlidštění mezilidských vztahů, nemožnost komunikace, hledání smyslu své existence
- Zahradní slavnost - hlavní hrdina Hugo Pludek - hledá smysl své existence. Celá hra chápána jako parodie na politické fráze 50., 60. let - všechny postavy mluví strohým jazykem. Odhaluje absurditu jazyka 50., 60. let. Ukazuje na jejich nesmyslnost -~ nemožnost komunikace. Celková kritika 50. let
- Vyrozumění
2. polovina 60. let
- rozrůstá se tvorba tzv. happeningů – volná akční scéna předvádění na ulicích s cílem oslovit kolemjdoucí lidi – cílem šokující metodou oslovit chodce
- představitelé – Eugen Brickius, Milan Knižák
- vzniká divadélko poezie – původně Orfeus dnes divadelní kavárna Viola
- )večery, recitace, poezie od Kajnara
- recitátoři Radim Vašinka, Petr Kovařík
Divadlo Emila Františka Buriana
Divadlo Emila Františka Buriana
- (D 34 - 47, pozn. - počet sezón, které divadlo odehrálo)
- založeno na přísně vedené režii, práci s herci - autorské divadlo - méně prostoru pro improvizaci - experimentální divadlo, ale autorské
- založeno r. 1933 v Praze
- u zrodu stojí E. F. Burian - zpěvák, herec skladatel - autorské, hrdou rukou vedené, režisérské divadlo
- v 1. fázi se divadlo orientovalo na převádění literárních děl do podoby divadelní - Švejk, Evžen Oněgin (Puškin), Utrpení mladého Werthra (Goethe).
- v 2. Pol. 30. Let uvádí hry současných dramatiků - Žebrácká opera (Bretolt Brecht), Manon Lescaut (Vítězslav Nezval) - poslední hra, kterou divadlo hrálo
- dále jsou uváděny jen české hry
- v sezóně 40-41 zařadil do svého repertoáru jen české hry
- r. 1941 - konec divadla - Burian zatčen gestapem a vězněn v koncentračním táboře. Roku 45 se vrací - zhoršené zdraví.
- r. 1946 obnova divadla - přejmenováno na D46, ale v 50. letech pod správou armády - po jeho smrti přejmenováno na divadlo Emila Františka Buriana
- vedle klasických her tvořil recitačně hudební pásma - využívá Voicebandu - recitační skupina, založena na práci s hlasem.
- Nejslavnější rok 1935 - vzniká pásmo lidové poezie - Volna - založeno na práci s hlasem. Burian za toto představení získal několik zahraničních ocenění.
- hrály se zde i hry Molierovi a Shakespearovi (Lakomec, Kupec Benátský)
- (D 34 - 47, pozn. - počet sezón, které divadlo odehrálo)
- založeno na přísně vedené režii, práci s herci - autorské divadlo - méně prostoru pro improvizaci - experimentální divadlo, ale autorské
- založeno r. 1933 v Praze
- u zrodu stojí E. F. Burian - zpěvák, herec skladatel - autorské, hrdou rukou vedené, režisérské divadlo
- v 1. fázi se divadlo orientovalo na převádění literárních děl do podoby divadelní - Švejk, Evžen Oněgin (Puškin), Utrpení mladého Werthra (Goethe).
- v 2. Pol. 30. Let uvádí hry současných dramatiků - Žebrácká opera (Bretolt Brecht), Manon Lescaut (Vítězslav Nezval) - poslední hra, kterou divadlo hrálo
- dále jsou uváděny jen české hry
- v sezóně 40-41 zařadil do svého repertoáru jen české hry
- r. 1941 - konec divadla - Burian zatčen gestapem a vězněn v koncentračním táboře. Roku 45 se vrací - zhoršené zdraví.
- r. 1946 obnova divadla - přejmenováno na D46, ale v 50. letech pod správou armády - po jeho smrti přejmenováno na divadlo Emila Františka Buriana
- vedle klasických her tvořil recitačně hudební pásma - využívá Voicebandu - recitační skupina, založena na práci s hlasem.
- Nejslavnější rok 1935 - vzniká pásmo lidové poezie - Volna - založeno na práci s hlasem. Burian za toto představení získal několik zahraničních ocenění.
- hrály se zde i hry Molierovi a Shakespearovi (Lakomec, Kupec Benátský)
Vítězslav Nezval
Vítězslav Nezval
- dramatická tvorba:
- Milenci z kiosku - z 30. let - divadelní hra o kráse a upřímnosti vztahu 2 lidí, kteří se náhodně potkají. Propukne u nich láska. Sonda do mezilidských vztahů.
- Manon Lescaut - napsán krásným, bohatým českým jazykem
- Dnes ještě zapadá slunce za Atlantidou - o možnosti zneužití jaderných zbraní. varování nad zhoršující se mezinárodní situací.
Vývoi českého divadla po roce 45
Reakce na 2. světovou válku
- vedle Osvobozeného Divadla a divadla Buriana
- vzniká divadelní hra Jana Drdv - Hrátky s čertem alegorická hra - peklo představuje fašizmus, souboj dobra se zlem.
Léta 47 - 48
- vzniká nejslavnější loutkové divadlo Speibla a Hurvínka - loutky vytvářel Skupa, hlas propůjčil Kirschner
50. léta
- dělí se na 2 etapy:
- 1. pol. 50. let - euforie z budování socializmu - vznikají šablonovité hry, agitační, opěvují budovaní socializmu ~ agitky - cílem vychovat, názorové vedení člověka.
- Tvůrcem agitek Kohout.
- Hry tohoto druhu neměli u diváků odezvu.
- přichází zlom -umírá Stalin, dochází k uvolnění situace.
- Drama Františka Hrubína - Srpnová neděle - uvedena v Národním divadle Krejčou. První hra, která upozorňuje na problémy soudobého člověka. Otázka smyslu života a socializmu. Hrubín se chtěl vyjádřit k aktuálnímu problému uvědomoval si mravní úpadek společnosti. Zaobírá se charaktery lidí žijících v době reálného socializmu. Pocity rozčarování a zklamání ze současného života, které hlavní hrdinové řeší únikem od reality. Pokus o zachycení pocitů Člověka žijícího v totalitním systému.
- dramatická tvorba:
- Milenci z kiosku - z 30. let - divadelní hra o kráse a upřímnosti vztahu 2 lidí, kteří se náhodně potkají. Propukne u nich láska. Sonda do mezilidských vztahů.
- Manon Lescaut - napsán krásným, bohatým českým jazykem
- Dnes ještě zapadá slunce za Atlantidou - o možnosti zneužití jaderných zbraní. varování nad zhoršující se mezinárodní situací.
Vývoi českého divadla po roce 45
Reakce na 2. světovou válku
- vedle Osvobozeného Divadla a divadla Buriana
- vzniká divadelní hra Jana Drdv - Hrátky s čertem alegorická hra - peklo představuje fašizmus, souboj dobra se zlem.
Léta 47 - 48
- vzniká nejslavnější loutkové divadlo Speibla a Hurvínka - loutky vytvářel Skupa, hlas propůjčil Kirschner
50. léta
- dělí se na 2 etapy:
- 1. pol. 50. let - euforie z budování socializmu - vznikají šablonovité hry, agitační, opěvují budovaní socializmu ~ agitky - cílem vychovat, názorové vedení člověka.
- Tvůrcem agitek Kohout.
- Hry tohoto druhu neměli u diváků odezvu.
- přichází zlom -umírá Stalin, dochází k uvolnění situace.
- Drama Františka Hrubína - Srpnová neděle - uvedena v Národním divadle Krejčou. První hra, která upozorňuje na problémy soudobého člověka. Otázka smyslu života a socializmu. Hrubín se chtěl vyjádřit k aktuálnímu problému uvědomoval si mravní úpadek společnosti. Zaobírá se charaktery lidí žijících v době reálného socializmu. Pocity rozčarování a zklamání ze současného života, které hlavní hrdinové řeší únikem od reality. Pokus o zachycení pocitů Člověka žijícího v totalitním systému.
Meziválečná divadelní tvorba
Meziválečná divadelní tvorba
- jádrem činnost 2 pražských divadel, kolem nichž se soustřeďuje divadelní dění
- Osvobozené divadlo
- Jiří Voskovec (Waschman), Jan Werich, Jaroslav Ježek
- založeno na fantazii, improvizaci, tvorivé schopnosti hlavních protagonistů
- improvizace, avantgardní divadlo, podloženo moderní hudbou Jaroslava Ježka
- r. 27 - Honzl pozval ke spolupráci 2 studenty práv J. Voskovce a J. Wericha. Od této chvíle velký úspěch - utvářejí jeho charakter až do 2. sv. války. Později přivádějí Jaroslava Ježka.
- vytvořili více než 20 her a revue, několik desítek písňových textů - nejznámější píseň - Šaty děla] člověka.
- Podle jejich tvorby natočeny 4 celovečemí filmy: Peníze nebo život, Pudr a benzín, Hej rup!, Svět patří nám.
- začínali jako tvůrci tzv. revue:
- Vest pocket revue - arevue z kapes u vesty° - původně psána úzkému okruhu přátel
- revue = sled, pásmo komických scének, písní a tanečních výstupů, které jsou soustředěny kolem jednoduchého děje.
- protagonisté se objevují ve svých typických maskách - jako klauni.
- velmi úspěšná revue, mnohokrát opakováno - navázali na ni další revue: Smoking revue
- rozvíjejí se tzv. forbín – předscény
- v době, kdy kulisáci vyměňovali kulisy, Voskovec a Werich před oponou improvizovali - bavili publikum během výměny kulis.
30. léta
- změna - vlivem hospodářské krize, příchodu fašizmu - Osvobozené divadlo
- V a W se- začínají orientovat na hry se společenskou tématikou - hry jsou kritické a parodické (nástup fašistické diktatury) - ostrá kritika.
- lidé ví, že za postavami se skrývají diktátora - směšné figurky - většina her zaměřena proti fašizmu.
- na počátku čerpají témata z historie a upravují si je podle sebe:
- Golem - příběh moci chtivého člověka, který chce využít síly Golema k ovládnutí světa
- Caesar - 1. ostrá politická satira, která byla namířena proti fašizmu
- Osel a stín - satira namířena proti lidské hlouposti, omezenosti a velikášství. Nejlépe přijato publikem. Využili starý antický mýt - soudní spor o stín osla mezi jeho majitelem a majitelem pozemku, kde je osel přivázán.
- Kat a Blázen - parodie na jakoukoliv formu diktatury
- Těžká Barbora - chápáno jako parodie na válečné konflikty. Těžká Barbora = název děla, které střílí smradlavý sýr - jestliže je vystřelen na nějaké město, donutí obyvatele toto město opustit.
- Pěst na oko - ostře útočí na fašizmus
- jádrem činnost 2 pražských divadel, kolem nichž se soustřeďuje divadelní dění
- Osvobozené divadlo
- Jiří Voskovec (Waschman), Jan Werich, Jaroslav Ježek
- založeno na fantazii, improvizaci, tvorivé schopnosti hlavních protagonistů
- improvizace, avantgardní divadlo, podloženo moderní hudbou Jaroslava Ježka
- r. 27 - Honzl pozval ke spolupráci 2 studenty práv J. Voskovce a J. Wericha. Od této chvíle velký úspěch - utvářejí jeho charakter až do 2. sv. války. Později přivádějí Jaroslava Ježka.
- vytvořili více než 20 her a revue, několik desítek písňových textů - nejznámější píseň - Šaty děla] člověka.
- Podle jejich tvorby natočeny 4 celovečemí filmy: Peníze nebo život, Pudr a benzín, Hej rup!, Svět patří nám.
- začínali jako tvůrci tzv. revue:
- Vest pocket revue - arevue z kapes u vesty° - původně psána úzkému okruhu přátel
- revue = sled, pásmo komických scének, písní a tanečních výstupů, které jsou soustředěny kolem jednoduchého děje.
- protagonisté se objevují ve svých typických maskách - jako klauni.
- velmi úspěšná revue, mnohokrát opakováno - navázali na ni další revue: Smoking revue
- rozvíjejí se tzv. forbín – předscény
- v době, kdy kulisáci vyměňovali kulisy, Voskovec a Werich před oponou improvizovali - bavili publikum během výměny kulis.
30. léta
- změna - vlivem hospodářské krize, příchodu fašizmu - Osvobozené divadlo
- V a W se- začínají orientovat na hry se společenskou tématikou - hry jsou kritické a parodické (nástup fašistické diktatury) - ostrá kritika.
- lidé ví, že za postavami se skrývají diktátora - směšné figurky - většina her zaměřena proti fašizmu.
- na počátku čerpají témata z historie a upravují si je podle sebe:
- Golem - příběh moci chtivého člověka, který chce využít síly Golema k ovládnutí světa
- Caesar - 1. ostrá politická satira, která byla namířena proti fašizmu
- Osel a stín - satira namířena proti lidské hlouposti, omezenosti a velikášství. Nejlépe přijato publikem. Využili starý antický mýt - soudní spor o stín osla mezi jeho majitelem a majitelem pozemku, kde je osel přivázán.
- Kat a Blázen - parodie na jakoukoliv formu diktatury
- Těžká Barbora - chápáno jako parodie na válečné konflikty. Těžká Barbora = název děla, které střílí smradlavý sýr - jestliže je vystřelen na nějaké město, donutí obyvatele toto město opustit.
- Pěst na oko - ostře útočí na fašizmus
Končí 1. etapa - dramatická
Končí 1. etapa - dramatická
- hlavní protagonisté utekli do Ameriky, kde přečkali válku, poté se vrací jen Voskovec a Werich.
- Jedou ve starých kolejích, parodii si vztahují na sebe, začínají mít politické problémy. Když Voskovec viděl situaci zde - příklon k socializmu, utíká opět do Ameriky. Werich osamocen.
- zůstává zde pouze Werich jako ředitel přejmenovaného osvobozeného divadla na divadlo ABC
- působí zde nová autorská dvojice Jan Werich a Miroslav Horníček
- 50. letech se mu podařilo uvést hry Caesar, Kat a blázen, Těžká Barbora
- kritizoval nedostatky budoucího komunizmu - tyto hry se nelíbily cenzuře, poté byla jeho tvorba zakazována.
- filmová tvorba - Byl jednou jeden král, Pekařův císař, Císařův Pekař
- knihy - Italské prázdniny
- hlavní protagonisté utekli do Ameriky, kde přečkali válku, poté se vrací jen Voskovec a Werich.
- Jedou ve starých kolejích, parodii si vztahují na sebe, začínají mít politické problémy. Když Voskovec viděl situaci zde - příklon k socializmu, utíká opět do Ameriky. Werich osamocen.
- zůstává zde pouze Werich jako ředitel přejmenovaného osvobozeného divadla na divadlo ABC
- působí zde nová autorská dvojice Jan Werich a Miroslav Horníček
- 50. letech se mu podařilo uvést hry Caesar, Kat a blázen, Těžká Barbora
- kritizoval nedostatky budoucího komunizmu - tyto hry se nelíbily cenzuře, poté byla jeho tvorba zakazována.
- filmová tvorba - Byl jednou jeden král, Pekařův císař, Císařův Pekař
- knihy - Italské prázdniny
Ladislav Stroupežnícky
Ladislav Stroupežnícky
- dramaturg Národního divadla
- zpočátku psal veselohry - Zvíkovský rarášek, Paní Mincmistrová - odehrává se v Kutné hoře
- realistické drama - Naši Furianti - živé typy lidí, charakteristické vlastnosti vystihující některé rysy českého sedláka - především tvrdohlavost, pýchu, ale í vtipnost. Děj - spor o místo ponocného mezi vysloužilým vojákem a krejčím - dokonale vystiženy charaktery postav, psychologická propracovanost. Převážně mu šlo o zachycení venkovského způsobu života.
- furiantství - typicky česká vlastnost, směšná vlastnost. Typ člověka, který dává najevo svou nadřazenost, ale přitom vůbec není. Např. tvrdí, že je bohatý, ale není; hádání o majetek;
- dramaturg Národního divadla
- zpočátku psal veselohry - Zvíkovský rarášek, Paní Mincmistrová - odehrává se v Kutné hoře
- realistické drama - Naši Furianti - živé typy lidí, charakteristické vlastnosti vystihující některé rysy českého sedláka - především tvrdohlavost, pýchu, ale í vtipnost. Děj - spor o místo ponocného mezi vysloužilým vojákem a krejčím - dokonale vystiženy charaktery postav, psychologická propracovanost. Převážně mu šlo o zachycení venkovského způsobu života.
- furiantství - typicky česká vlastnost, směšná vlastnost. Typ člověka, který dává najevo svou nadřazenost, ale přitom vůbec není. Např. tvrdí, že je bohatý, ale není; hádání o majetek;
Gabriela Preisová, Alois a Vilém Mrštíkové
Gabriela Preisová
- představitelka realistického dramatu
- Gazdina róba - hl. hrdinkou je mladá dívka - venkovská švadlena odchází od muže ke svému milenci a jde s ním za prací. Mají spolu dítě, nakonec se vrací s dítětem a prosí vesničany o odpuštění. Důraz kladen na psychologickou propracovanost postav.
- Její pastorkyňa - zhudebnění Leošem Janáčkem přineslo tomuto dílu nesmrtelnost. Příběh staré mlynářky, která se dopustí zločinu, aby zachránila štěstí své nevlastí dcery (pastorkyňa) - zabíjí dceru své dcery, protože to bylo nemanželské dítě - v té době nepřípustné, opovrhovali by s ní, měla by těžký život.
Alois a Vilém Mrštíkové
- tvořili společně, ale i samostatně
- Maryša - dívka Maryša se provdá proti své vůli za sedláka Vávru - vybrali jí ho rodiče, protože byl bohatý, starší - toto bylo na venkově běžné - rodové tradice. Maryša se rodovým tradicím postaví a volí vraždu, otráví mu kávu a Vávra umírá.
- ústředním motivem bylo zobrazit úlohu majetkových poměrů na vesnici a sílu předsudků, které nedovolují vzepřít se vůli rodičům.
- představitelka realistického dramatu
- Gazdina róba - hl. hrdinkou je mladá dívka - venkovská švadlena odchází od muže ke svému milenci a jde s ním za prací. Mají spolu dítě, nakonec se vrací s dítětem a prosí vesničany o odpuštění. Důraz kladen na psychologickou propracovanost postav.
- Její pastorkyňa - zhudebnění Leošem Janáčkem přineslo tomuto dílu nesmrtelnost. Příběh staré mlynářky, která se dopustí zločinu, aby zachránila štěstí své nevlastí dcery (pastorkyňa) - zabíjí dceru své dcery, protože to bylo nemanželské dítě - v té době nepřípustné, opovrhovali by s ní, měla by těžký život.
Alois a Vilém Mrštíkové
- tvořili společně, ale i samostatně
- Maryša - dívka Maryša se provdá proti své vůli za sedláka Vávru - vybrali jí ho rodiče, protože byl bohatý, starší - toto bylo na venkově běžné - rodové tradice. Maryša se rodovým tradicím postaví a volí vraždu, otráví mu kávu a Vávra umírá.
- ústředním motivem bylo zobrazit úlohu majetkových poměrů na vesnici a sílu předsudků, které nedovolují vzepřít se vůli rodičům.
Národní divadlo
Národní divadlo
- 16. květen 1868 - položeni základního kamene při velké národní slavnosti, poklepnutím F. Palackého
- v r. 1881 slavnostní otevření divadla operou Libuše. O 3 měsíce později však budova ND shořela ¬rána pro celé národní snažení - nic nebylo ztraceno - opět byly pořádány sbírky na výstavbu ND. v r. 1883 znovuotevření - opět Smetanovou Libuší
- architekti - J. Zítek - novorenesanční budova. Po požáru dotvářel budovu Zítkův žák J. Schulz
- malíři - Mikoláš Aleš (Lunety), František Ženíšek (autor první opony), Julius Mařák (přírodní cykly), Vojtěch Hynais (opona Národ sobě), Václav Brožík (historické motivy).
- sochaři - Josef Václav Myslbek (postavy alegorie), B. Shirch-Triga (trojspřeží bohyně vítězství Niké).
- prvním ředitelem ND byl František Adolf Šubert -realistické a naturalistické tendence.
- Herce převzalo z Prozatímního divadla - F. Kolár, J. Mošna, F. F. Šemberk, M. Pospíšilová. V ND se také uplatňuje opera (Lev, Fibičková, Littová).
- Rozvíjí se hlavně balet (tanečním mistrem je mladý Berger)
- zpočátku hrálo ND výhradně české hry, později začala na jeviště ND pronikat zahraniční dramata - v 80. letech slavné činohry - Vrchlického Noc na Karlštejně, Tylovo Paličova dcera a další.
- česká opera – Smetana, Dvořák, Fibich, Blodek, Bendl.
- Dvořák uvádí operu Čert a Káča,
- Fibich - Blaník
- Smetana - hrají se téměř všechny.
- Již v r. 1884 se objevují slavné zahraniční opery jako Carmen, Aida, Faust, Židovka.
- balet - Štědrovečerní sen (Anger), Excelsior
- na jeviště ND přicházejí i slavná světová dramata - např. Goethův Faust
- zlom přichází v r. 1887 - uvedeni Stroupežnického Naši Furianti – kritikou odmítnuti.
- Tímto dílem vstupuje do ND realistická tvorba. Z dalších realistických děl následuje Preissové Gazdina róba nebo bratří Mrštíků Maryša.
- Hlavním dramaturgem ND 90. let je L. Stroupežnický.
- na jeviště se dostává další žánr - opereta - B. Foster
- ND musí stále čelit německé konkurenci - vedle Stavovského divadlo je otevřeno německé divadlo (bývalé Smetanovo, dnes Opera).
- do konce 19. st. nachází cestu do ND znovu romantická dramata (Cyrano z Bergeraku) a opery (Čajkovskij - Eugen Oněgin).
- na přelomu 19. a 20. století dochází k velkým změnám v ND - vedle nových herců pňchází i nové Kovařovicovo vedení, začíná se uplatňovat dramatik J. Nekvapil).
- V dramatické tvorbě zcela převládají realistická díla.
- Ze zahraničí je velmi patrný vliv realizmu - Henrik Ibsen (Nora), Gogol (Revizor), Zolla.
- 16. květen 1868 - položeni základního kamene při velké národní slavnosti, poklepnutím F. Palackého
- v r. 1881 slavnostní otevření divadla operou Libuše. O 3 měsíce později však budova ND shořela ¬rána pro celé národní snažení - nic nebylo ztraceno - opět byly pořádány sbírky na výstavbu ND. v r. 1883 znovuotevření - opět Smetanovou Libuší
- architekti - J. Zítek - novorenesanční budova. Po požáru dotvářel budovu Zítkův žák J. Schulz
- malíři - Mikoláš Aleš (Lunety), František Ženíšek (autor první opony), Julius Mařák (přírodní cykly), Vojtěch Hynais (opona Národ sobě), Václav Brožík (historické motivy).
- sochaři - Josef Václav Myslbek (postavy alegorie), B. Shirch-Triga (trojspřeží bohyně vítězství Niké).
- prvním ředitelem ND byl František Adolf Šubert -realistické a naturalistické tendence.
- Herce převzalo z Prozatímního divadla - F. Kolár, J. Mošna, F. F. Šemberk, M. Pospíšilová. V ND se také uplatňuje opera (Lev, Fibičková, Littová).
- Rozvíjí se hlavně balet (tanečním mistrem je mladý Berger)
- zpočátku hrálo ND výhradně české hry, později začala na jeviště ND pronikat zahraniční dramata - v 80. letech slavné činohry - Vrchlického Noc na Karlštejně, Tylovo Paličova dcera a další.
- česká opera – Smetana, Dvořák, Fibich, Blodek, Bendl.
- Dvořák uvádí operu Čert a Káča,
- Fibich - Blaník
- Smetana - hrají se téměř všechny.
- Již v r. 1884 se objevují slavné zahraniční opery jako Carmen, Aida, Faust, Židovka.
- balet - Štědrovečerní sen (Anger), Excelsior
- na jeviště ND přicházejí i slavná světová dramata - např. Goethův Faust
- zlom přichází v r. 1887 - uvedeni Stroupežnického Naši Furianti – kritikou odmítnuti.
- Tímto dílem vstupuje do ND realistická tvorba. Z dalších realistických děl následuje Preissové Gazdina róba nebo bratří Mrštíků Maryša.
- Hlavním dramaturgem ND 90. let je L. Stroupežnický.
- na jeviště se dostává další žánr - opereta - B. Foster
- ND musí stále čelit německé konkurenci - vedle Stavovského divadlo je otevřeno německé divadlo (bývalé Smetanovo, dnes Opera).
- do konce 19. st. nachází cestu do ND znovu romantická dramata (Cyrano z Bergeraku) a opery (Čajkovskij - Eugen Oněgin).
- na přelomu 19. a 20. století dochází k velkým změnám v ND - vedle nových herců pňchází i nové Kovařovicovo vedení, začíná se uplatňovat dramatik J. Nekvapil).
- V dramatické tvorbě zcela převládají realistická díla.
- Ze zahraničí je velmi patrný vliv realizmu - Henrik Ibsen (Nora), Gogol (Revizor), Zolla.
Divadlo a drama za májovců a lumírovců
- Divadlo a drama za májovců a lumírovců
- r. 1862 otevření tzv. Prozatímního divadla - budova stojící v místech dnešního ND - Rieger
Josef Jiří Kolár
- tragédie Pražský Žid - pohnuté události vlasteneckého Žida na pozadí pobělohorských událostí. - historická hra
- Směřičtí - bezohledný zápas o rodové dědictví.
Jaroslav Vrchlický
- vedle své rozsáhlé tvorby byl úspěšný také jako dramatik - zejména veselohra, která se dodnes hraje - Noc na Karlštejně - hra plná zápletek daných zákazem pobytu žen na hradě Karia IV.
- V sudu Diogenově (čerpal z antiky), Soud lásky (z prostředí papežského dvora v Avingonu). - knižní trilogie - Drahomíra, Bratři a Knížata - boj českého pohanství s křesYanstvím
- dramatická trilogie Hippodamie - Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie
Julius Zeyer
- dramatická vychází z českého dávnověku - Libušin hněv, Šárka, Neklan
- veselohra Stará historie - oblíbené studentské představení
- romantická pohádka Radúz a Mahulena - situovaná do slovenské krajiny, doprovázeno hudbou Josefa Suky. Prostá dívka Mahulena zachraňuje prince Radúze před zlou mocí a pomáhá mu k návratu do života plného lásky.
Alois Jirásek
- píše historická dramata historické hry
- husitská trilogie "tří Janů" - Jan Hus - popisuje vznik hnutí, Jan Žižka - popisuje jednotu v boji, Jan Roháč - popisuje vytrvalost v boji až do smrti
- Lucerna - vlastenecký, pohádkový charakter, lidové a humorné prvky. Vyjadřuje české politické . ideály. Povinnost mlynáře doprovázet kněžnu na zámek, láska schovanky k mlynáři.
• hry věnované soudobé tematice
- Vojnarka - drama konfliktu lásky milenecké a mateřské. Vdova Vojnarová odmítne svého milého Antonína, když zjistí, že se chová bezohledně k jejímu synkovi.
- Otec - lakomý sedlák Divíšek ničí štěstí svých dětí pro majetek, po smrti nejstaršího syna zjišYuje marnost svých životních snah.
- obě tyto hry prispěly k oživení repertoáru Národního divadla soudobou domácí tematikou
- r. 1862 otevření tzv. Prozatímního divadla - budova stojící v místech dnešního ND - Rieger
Josef Jiří Kolár
- tragédie Pražský Žid - pohnuté události vlasteneckého Žida na pozadí pobělohorských událostí. - historická hra
- Směřičtí - bezohledný zápas o rodové dědictví.
Jaroslav Vrchlický
- vedle své rozsáhlé tvorby byl úspěšný také jako dramatik - zejména veselohra, která se dodnes hraje - Noc na Karlštejně - hra plná zápletek daných zákazem pobytu žen na hradě Karia IV.
- V sudu Diogenově (čerpal z antiky), Soud lásky (z prostředí papežského dvora v Avingonu). - knižní trilogie - Drahomíra, Bratři a Knížata - boj českého pohanství s křesYanstvím
- dramatická trilogie Hippodamie - Námluvy Pelopovy, Smír Tantalův, Smrt Hippodamie
Julius Zeyer
- dramatická vychází z českého dávnověku - Libušin hněv, Šárka, Neklan
- veselohra Stará historie - oblíbené studentské představení
- romantická pohádka Radúz a Mahulena - situovaná do slovenské krajiny, doprovázeno hudbou Josefa Suky. Prostá dívka Mahulena zachraňuje prince Radúze před zlou mocí a pomáhá mu k návratu do života plného lásky.
Alois Jirásek
- píše historická dramata historické hry
- husitská trilogie "tří Janů" - Jan Hus - popisuje vznik hnutí, Jan Žižka - popisuje jednotu v boji, Jan Roháč - popisuje vytrvalost v boji až do smrti
- Lucerna - vlastenecký, pohádkový charakter, lidové a humorné prvky. Vyjadřuje české politické . ideály. Povinnost mlynáře doprovázet kněžnu na zámek, láska schovanky k mlynáři.
• hry věnované soudobé tematice
- Vojnarka - drama konfliktu lásky milenecké a mateřské. Vdova Vojnarová odmítne svého milého Antonína, když zjistí, že se chová bezohledně k jejímu synkovi.
- Otec - lakomý sedlák Divíšek ničí štěstí svých dětí pro majetek, po smrti nejstaršího syna zjišYuje marnost svých životních snah.
- obě tyto hry prispěly k oživení repertoáru Národního divadla soudobou domácí tematikou
Realistické drama
- Realistické drama
- prvotní ideu vytvoření ND, které by bylo jen české. vyslovil poprvé J. K. Tyl ve 40. letech 19. století.
- Roku 1848 byl ustaven sbor pro řízení ND - následovala porážka revoluce a Bachův absolutizmus.
- Sbor obnovil činnost až v 60. letech. Tehdy se v něm objevili 2 skupiny:
- radikální - chtěli vystavět divadlo, které by reprezentovalo české umění (Neruda, politik Sladkovský)
- konzervativní - domnívali se, že národ zatím nemá dost sil na vybudování takového divadla (Rieger)
- Riegrův názor zatím vítězil a r. 1862 vzniklo Prozatímní divadlo - mělo hospodářsky i umělecky připravovat vznik ND. Poslání -výchova dramatiků, herců a obecenstva.
- prvotní ideu vytvoření ND, které by bylo jen české. vyslovil poprvé J. K. Tyl ve 40. letech 19. století.
- Roku 1848 byl ustaven sbor pro řízení ND - následovala porážka revoluce a Bachův absolutizmus.
- Sbor obnovil činnost až v 60. letech. Tehdy se v něm objevili 2 skupiny:
- radikální - chtěli vystavět divadlo, které by reprezentovalo české umění (Neruda, politik Sladkovský)
- konzervativní - domnívali se, že národ zatím nemá dost sil na vybudování takového divadla (Rieger)
- Riegrův názor zatím vítězil a r. 1862 vzniklo Prozatímní divadlo - mělo hospodářsky i umělecky připravovat vznik ND. Poslání -výchova dramatiků, herců a obecenstva.
Josef Kajetán Tyl
Josef Kajetán Tyl
- dramatik, prozaik, publicista, básník, kritik, buditel, vůdčí osobnost kulturního a společenského života - od mládí miloval divadlo.
- Studoval na gymnáziu a v Hradci Králové (ovlivnil ho Klicpera - jeho profesor), na UK nedostudoval z nedostatku financí filozofickou fakultu.
- po studiu se stává členem kočovné divadelní společnosti.
- Po návratu pracuje jako úředník a současně se věnuje literatuře a divadlu.
- V letech 1846-52 byl dramaturgem českých her ve Stavovském divadle.
- Po porážce revoluce byl vyštván z Prahy a putoval s kočovnou společností, než zemřel a byl pochován v Plzni.
- redigoval časopis Květy (založil jej), pak lidovýchovný časopis Pražský posel.
- Za revoluce 1848 vydával politický list Sedlské noviny - dramatická tvorba od počátku výchovný charakter - zaměřena na sociální a národní problémy, proti prospěchářům, lidem vychytralým a zpátečníkům.
- rozdělení jeho dramatické tvorby:
frašky - Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka - fraška, děj se odehrává na pražské
pouti. Zobrazena láska bohatší dívky k chudému ševci. Teta dívky ji však nechce
dát ševcovi za ženu. Přijde slepý houslista Mareš se svou dcerou a začnou hrát. Píseň
změní chování všech lidí. Poprvé zde zazněla píseň Kde domov můj - skladatel
František Škroup, text - Tyl.
ze současnosti se sociálním podtextem
- Paličova dcera - životní příběhy mladé dívky Rozárky - je nucena starat se o své sourozence matka zemřela a otec odsouzen. Nikdo ji nechápe, nakonec ji pochopí jeden muž a vezme si ji za ženu. Tyl chce převychovat vykořisťovatele, postavit ho na stranu národa.
báchorky- pohádkové motivy a lidový humor. Zobrazení současných problémů venkovských
lidí.
- Strakonický dudák - hl. hrdina Švanda - zobrazen jako typicky český člověk - talentovaný, citlivý, ale podléhající touze po bohatství.
- Tvrdohlavá žena - hlavní hrdinkou je svéhlavá mlynářka Jahelková - Jiříkovo vidění - Jiřík by chtěl žít pohodlně a bez práce
- Lesní Panna - učitel Slovíčko odchází do Ameriky za vidinou svobody a štěstí
historické hry - vrchol jeho tvorby
- Kutnohorští havíři - první sociální drama, Tyl zde předvídal otřesy, jimiž společnost v krátké době projde. Zobrazuje proces potlačené vzpoury horníků koncem 15. století.
- Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové - zápas křesťanství s pohanství v Čechách a vztah k Němcům se dramaticky promítá do konfliktů knížecích bratrů. Zavraždění knížete Václava jeho bratrem Boleslavem
- Jan Hus - vzniká pod vlivem událostí roku 1848 a revolučních idejí. Aktualizuje Husovo úsilí dobrat se pravdy. Aktualizace hlavních hrdinů - umisťuje děj do r. 1848. Nezáleželo mu ani tak na historické pravdivosti hry, chtěl co nejpřesvědčivěji vyjádři národní ideály českého revolučního hnutí.
- dramatik, prozaik, publicista, básník, kritik, buditel, vůdčí osobnost kulturního a společenského života - od mládí miloval divadlo.
- Studoval na gymnáziu a v Hradci Králové (ovlivnil ho Klicpera - jeho profesor), na UK nedostudoval z nedostatku financí filozofickou fakultu.
- po studiu se stává členem kočovné divadelní společnosti.
- Po návratu pracuje jako úředník a současně se věnuje literatuře a divadlu.
- V letech 1846-52 byl dramaturgem českých her ve Stavovském divadle.
- Po porážce revoluce byl vyštván z Prahy a putoval s kočovnou společností, než zemřel a byl pochován v Plzni.
- redigoval časopis Květy (založil jej), pak lidovýchovný časopis Pražský posel.
- Za revoluce 1848 vydával politický list Sedlské noviny - dramatická tvorba od počátku výchovný charakter - zaměřena na sociální a národní problémy, proti prospěchářům, lidem vychytralým a zpátečníkům.
- rozdělení jeho dramatické tvorby:
frašky - Fidlovačka aneb žádný hněv a žádná rvačka - fraška, děj se odehrává na pražské
pouti. Zobrazena láska bohatší dívky k chudému ševci. Teta dívky ji však nechce
dát ševcovi za ženu. Přijde slepý houslista Mareš se svou dcerou a začnou hrát. Píseň
změní chování všech lidí. Poprvé zde zazněla píseň Kde domov můj - skladatel
František Škroup, text - Tyl.
ze současnosti se sociálním podtextem
- Paličova dcera - životní příběhy mladé dívky Rozárky - je nucena starat se o své sourozence matka zemřela a otec odsouzen. Nikdo ji nechápe, nakonec ji pochopí jeden muž a vezme si ji za ženu. Tyl chce převychovat vykořisťovatele, postavit ho na stranu národa.
báchorky- pohádkové motivy a lidový humor. Zobrazení současných problémů venkovských
lidí.
- Strakonický dudák - hl. hrdina Švanda - zobrazen jako typicky český člověk - talentovaný, citlivý, ale podléhající touze po bohatství.
- Tvrdohlavá žena - hlavní hrdinkou je svéhlavá mlynářka Jahelková - Jiříkovo vidění - Jiřík by chtěl žít pohodlně a bez práce
- Lesní Panna - učitel Slovíčko odchází do Ameriky za vidinou svobody a štěstí
historické hry - vrchol jeho tvorby
- Kutnohorští havíři - první sociální drama, Tyl zde předvídal otřesy, jimiž společnost v krátké době projde. Zobrazuje proces potlačené vzpoury horníků koncem 15. století.
- Krvavé křtiny aneb Drahomíra a její synové - zápas křesťanství s pohanství v Čechách a vztah k Němcům se dramaticky promítá do konfliktů knížecích bratrů. Zavraždění knížete Václava jeho bratrem Boleslavem
- Jan Hus - vzniká pod vlivem událostí roku 1848 a revolučních idejí. Aktualizuje Husovo úsilí dobrat se pravdy. Aktualizace hlavních hrdinů - umisťuje děj do r. 1848. Nezáleželo mu ani tak na historické pravdivosti hry, chtěl co nejpřesvědčivěji vyjádři národní ideály českého revolučního hnutí.
Stavovské Nosticovo divadlo , Loutkové divadlo
Stavovské Nosticovo divadlo
- svou činnost zahájilo r. 1783 - hráli se německé hry - nechal ho postavit F. A. Nostic - purkrabí v Čechách
- za ředitele Bully se ve Stavovském divadle hrálo česky od roku 1785 (Stephaniova veselohra Odběhlec z lásky synovské)
- r. 1787 zde byla uvedena světově významná premiéra Mozartovy opery Don Giovanni (sám ji řídil) - r. 1798 - divadlo převzali čeští stavové ~ Stavovské divadlo (později Tylovo, dnes Stavovské)
- překlady děl světových dramatiků, vzor v německých a vídeňských divadlech
Loutkové divadlo
- v 18. století, nejvýznamnějším představitelem Matěj Kopecký - kromě zábavy přinášelo obrozenské ideje do nejzapadlejších míst, na vesnice. Kočuje s divadlem po venkově.
- svou činnost zahájilo r. 1783 - hráli se německé hry - nechal ho postavit F. A. Nostic - purkrabí v Čechách
- za ředitele Bully se ve Stavovském divadle hrálo česky od roku 1785 (Stephaniova veselohra Odběhlec z lásky synovské)
- r. 1787 zde byla uvedena světově významná premiéra Mozartovy opery Don Giovanni (sám ji řídil) - r. 1798 - divadlo převzali čeští stavové ~ Stavovské divadlo (později Tylovo, dnes Stavovské)
- překlady děl světových dramatiků, vzor v německých a vídeňských divadlech
Loutkové divadlo
- v 18. století, nejvýznamnějším představitelem Matěj Kopecký - kromě zábavy přinášelo obrozenské ideje do nejzapadlejších míst, na vesnice. Kočuje s divadlem po venkově.
Václav Kliment Klicpera
Václav Kliment Klicpera
- prozaik, dramatik, pokračovatel Boudy.
- Položil základy historického dramatu, nejvýznamnější představitel 2. fáze NO - vnesl do českého dramatu trvalejší hodnoty.
- Některé hry se hrají dodnes
- psal i frašky, využití situační komiky a satirické kritiky soudobé společnosti - začínal historickými hrami ve vlasteneckém duchu - např. Blaník
- jeho dramatická tvorba spočívá ve veselohrách, kritizujících dobové lidské nedostatky jako lakomství, úřednickou nafoukanost, plané vlastenectví.
- Patří k nim - Divotvorný klobouk, Hadrián z Římsu, Rohovin Čtverrohý, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast
- za nejlepší ve své době byla pokládána historická hra Soběslav, selský kníže - dodnes se hraje parodie rytířské hry Hadrián z Římsů
- prozaik, dramatik, pokračovatel Boudy.
- Položil základy historického dramatu, nejvýznamnější představitel 2. fáze NO - vnesl do českého dramatu trvalejší hodnoty.
- Některé hry se hrají dodnes
- psal i frašky, využití situační komiky a satirické kritiky soudobé společnosti - začínal historickými hrami ve vlasteneckém duchu - např. Blaník
- jeho dramatická tvorba spočívá ve veselohrách, kritizujících dobové lidské nedostatky jako lakomství, úřednickou nafoukanost, plané vlastenectví.
- Patří k nim - Divotvorný klobouk, Hadrián z Římsu, Rohovin Čtverrohý, Veselohra na mostě, Každý něco pro vlast
- za nejlepší ve své době byla pokládána historická hra Soběslav, selský kníže - dodnes se hraje parodie rytířské hry Hadrián z Římsů
Václav Thám, Prokop Šedivv
Václav Thám
- zakladatel divadla Bouda
- psal historické hry z českých dějin - chtěl v nich zvýraznit významné chvíle z českých dějin
- r. 1774 soustředil skupinu divadelních nadšenců a nastudoval s nimi hru německého dramatika Stefania - Odběhlec z lásky synovské - hra sklidila úspěch - ve Stavovském divadle
- také přeložil některé Shakespearovy hry (společně s bratrem) - ne moc zdařilé překlady
- původní dramata Břetislav a Jitka aneb únos z kláštera a Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy - z Moliéra přeložený Don Žuán aneb Kamenný host, z němčiny pak přeložený Honza Kolohnát z Přelouče - lokální fraška
- přeložil teoretický spisek Schillerův Krátké pojednání o užitku divadla
Prokop Šedivv
- spolupracoval s Thámovými. Autor pražských lokálních frašek - Masné krámy a Pražští sedláci
- věrný obraz života českého měšťanstva a jeho svérázných jazykových projevů
- zdůrazňuje výchovné poslání divadla; (fraška = drama zesměšňující soudobou společnost)
- k dalším Thámovým spolupracovníkům patřil: Antonín Josef Zíma (tvůrce oblíbené historické hry - Oldňch a Božena).
- česky se také hrálo v divadle v Růžovém údolí a v klášteře U Hybernů
- zakladatel divadla Bouda
- psal historické hry z českých dějin - chtěl v nich zvýraznit významné chvíle z českých dějin
- r. 1774 soustředil skupinu divadelních nadšenců a nastudoval s nimi hru německého dramatika Stefania - Odběhlec z lásky synovské - hra sklidila úspěch - ve Stavovském divadle
- také přeložil některé Shakespearovy hry (společně s bratrem) - ne moc zdařilé překlady
- původní dramata Břetislav a Jitka aneb únos z kláštera a Vlasta a Šárka aneb Dívčí boj u Prahy - z Moliéra přeložený Don Žuán aneb Kamenný host, z němčiny pak přeložený Honza Kolohnát z Přelouče - lokální fraška
- přeložil teoretický spisek Schillerův Krátké pojednání o užitku divadla
Prokop Šedivv
- spolupracoval s Thámovými. Autor pražských lokálních frašek - Masné krámy a Pražští sedláci
- věrný obraz života českého měšťanstva a jeho svérázných jazykových projevů
- zdůrazňuje výchovné poslání divadla; (fraška = drama zesměšňující soudobou společnost)
- k dalším Thámovým spolupracovníkům patřil: Antonín Josef Zíma (tvůrce oblíbené historické hry - Oldňch a Božena).
- česky se také hrálo v divadle v Růžovém údolí a v klášteře U Hybernů
Vývoj českého divadla a jeho společenská funkce
Vývoj českého divadla a jeho společenská funkce
Smysl divadla:
- podává obraz doby ze které je hra, umožňuje prožitek něčeho, co člověk sám neprožil
- vychovávání národa….
- neplní jen funkci zábavnou, ale především funkci seznamovací v době
- NO jedním z nejvhodnějších prostředků, kterými bylo možné působit na lidy, ovlivňovat široké, ale i lidové vrstvy
- divadlo se u nás rozvíjí již od středověku - rituály na uctívání boha, pololidové hry…
- Neexistovali stabilní scény, ale kočovné společnosti a ochotnické soubory.
- baroko - pololidové hry, světská tématika - období turecké vojny, církevní tématika - hry, výjevy z písma(tzv.: interunia)
- Národní obrození - velký rozkvět divadla, absence českého jazyka, proto vznikají divadla, kde se hrálo česky lidé se dali vychovávat pomocí her k vlastenectví.
- existuje převážně kočovné divadlo - úplně odlišné od současného divadla.
- Kromě těchto divadel se také rozvíjí loutkové divadlo - v této době větší rozsah než dnes.
- v 18. století vznikají v Praze první stálé divadelní budovy
- české divadlo v době Národního obrození se obtížně prosazovalo vedle divadla německého a italské opery. Obrozenci se mu však soustavně věnovali pro jeho bezprostřední vliv na diváka.
- od r. 1738 existuje v Praze divadlo v Kotcích - pokus o vytvoření českého představení
- r. 1771 česká hra Kníže Honzík - vystupovali zde němečtí herci, kteří neovládali češtinu. Nezdařilý překlad.
- 1. české divadlo - novočeské divadlo. Oficiální název - Vlastenecké divadlo. - úkolem bylo zajistit pravidelné české představení, vychovat české herce a vytvářet české hry
- Bouda - vzniklo r. 1786 - dřevěné divadlo, stálo na koňském trhu (dnes Václavské náměstí)
- působí zde autor dramat Václav Thám, Prokop Šedivý a herec Karel Ignác Thám - také cizí překlady (Schiller, Shakespeare, Goethe)
Smysl divadla:
- podává obraz doby ze které je hra, umožňuje prožitek něčeho, co člověk sám neprožil
- vychovávání národa….
- neplní jen funkci zábavnou, ale především funkci seznamovací v době
- NO jedním z nejvhodnějších prostředků, kterými bylo možné působit na lidy, ovlivňovat široké, ale i lidové vrstvy
- divadlo se u nás rozvíjí již od středověku - rituály na uctívání boha, pololidové hry…
- Neexistovali stabilní scény, ale kočovné společnosti a ochotnické soubory.
- baroko - pololidové hry, světská tématika - období turecké vojny, církevní tématika - hry, výjevy z písma(tzv.: interunia)
- Národní obrození - velký rozkvět divadla, absence českého jazyka, proto vznikají divadla, kde se hrálo česky lidé se dali vychovávat pomocí her k vlastenectví.
- existuje převážně kočovné divadlo - úplně odlišné od současného divadla.
- Kromě těchto divadel se také rozvíjí loutkové divadlo - v této době větší rozsah než dnes.
- v 18. století vznikají v Praze první stálé divadelní budovy
- české divadlo v době Národního obrození se obtížně prosazovalo vedle divadla německého a italské opery. Obrozenci se mu však soustavně věnovali pro jeho bezprostřední vliv na diváka.
- od r. 1738 existuje v Praze divadlo v Kotcích - pokus o vytvoření českého představení
- r. 1771 česká hra Kníže Honzík - vystupovali zde němečtí herci, kteří neovládali češtinu. Nezdařilý překlad.
- 1. české divadlo - novočeské divadlo. Oficiální název - Vlastenecké divadlo. - úkolem bylo zajistit pravidelné české představení, vychovat české herce a vytvářet české hry
- Bouda - vzniklo r. 1786 - dřevěné divadlo, stálo na koňském trhu (dnes Václavské náměstí)
- působí zde autor dramat Václav Thám, Prokop Šedivý a herec Karel Ignác Thám - také cizí překlady (Schiller, Shakespeare, Goethe)
Počítače v knihovnách, Informační útvary
Počítače v knihovnách
- počítačových databází se využívá pro automatizované rešeršní služby
- pomocí počítače lze velmi rychle zjistit, co bylo v nedávné době o daném problému napsáno, vytisknout i refe¬rátové časopisy, pořídí rešerše, bibliografie, rejstříky a i seznam nově vydaných knih.
- V poslední době je velmi důležitým informačním zdrojem celosvětová síť Internet.
Informační útvary
- Zpráva - rozumíme zpravidla informaci čtenáře nebo posluchače o (jednoduché) události, která se už stala.
- Oznámení - zpravidla rozumíme informaci čtenáře nebo posluchače o (jednoduché) události, k níž teprve dojde.
- Informace mohou být podrobnější nebo stručnější, až heslovité. Vždy však musí být obsaženy všechny důležité
údaje: událost, kdy a kde se stala (stane) a případně účastníci. Zpráva a oznámení slouží prostému sdělení, zpravidla veřejnému, proto se v nich neužívá výrazů nespisovných ani citově zabarvených.
- Inzerát - krátké, heslovité sdělení obsahující důležité avšak stručné informace o inzerované věci, službě atd.
- Telegram - slouží k rychlému přenosu krátkého, heslovitého sdělení, uvádíme zde pouze podstatné náležitosti.
- počítačových databází se využívá pro automatizované rešeršní služby
- pomocí počítače lze velmi rychle zjistit, co bylo v nedávné době o daném problému napsáno, vytisknout i refe¬rátové časopisy, pořídí rešerše, bibliografie, rejstříky a i seznam nově vydaných knih.
- V poslední době je velmi důležitým informačním zdrojem celosvětová síť Internet.
Informační útvary
- Zpráva - rozumíme zpravidla informaci čtenáře nebo posluchače o (jednoduché) události, která se už stala.
- Oznámení - zpravidla rozumíme informaci čtenáře nebo posluchače o (jednoduché) události, k níž teprve dojde.
- Informace mohou být podrobnější nebo stručnější, až heslovité. Vždy však musí být obsaženy všechny důležité
údaje: událost, kdy a kde se stala (stane) a případně účastníci. Zpráva a oznámení slouží prostému sdělení, zpravidla veřejnému, proto se v nich neužívá výrazů nespisovných ani citově zabarvených.
- Inzerát - krátké, heslovité sdělení obsahující důležité avšak stručné informace o inzerované věci, službě atd.
- Telegram - slouží k rychlému přenosu krátkého, heslovitého sdělení, uvádíme zde pouze podstatné náležitosti.
Informatika, informační prameny, knihovny…
Informatika, informační prameny, knihovny…
- informace a jejich získávání
Informace = v širším smyslu slova se rozumí zpráva, poučení a to jednak akt sdělení zprávy, jednak jejích obsah, obsah nejen sdělení ústního, ale i článku referátu, knihy a také signálu.
Informatika - nový vědní obor, který vznikl v 50. letech 20. století = nauka o získávání, zpracování, ukládání, zpřístupňování a využívání odborných informací.
Knihovny
- hlavním zdrojem získávání informací
- velké knihovny nejen půjčují literaturu uměleckou, politickou i odbornou, ale provádějí tzv. dokumentaci. Tzn., že odbornou dokumentaci soustavně zaznamenávají a třídí přispívají k rozvoji vědecké a odborné práce vypracovávají odborné rešerše =informace o tom, v kterých pramenech se pojednává o jistém tématu.
- Knihovny pořádají výstavy k významným výročím, ale i průběžné výstavky, které informují o knižních novin¬kách, řídí čítárny, mají všeobecné i specializované studovny
- často potřebujeme rychle zjistit, které knihy pojednávají o tématu, jež nás zajímá.
- To nám umožňují katalogy:
- Katalog jmenný (autorský) - katalogizační lístky jsou v kartotéce řazeny abecedně nejprve podle příjmení, pak podle osobních jmen autorů, podle názvů děl a roku jejich vydání.
- Katalog systematický - katalog je rozdělen podle vědních oborů. Odpovídá na otázkou, kterou literaturu (které spisy) určitého oboru má daná knihovna.
- Katalog předmětový - katalog je uspořádán podle předmětových hesel. Odpovídá na otázkou, kterou literaturu určitého předmětu má daná knihovna. Podle výrazů užšího rozsahu hledáme tehdy, jestliže výraz širšího rozsahu by byl příliš široký (spisy pojednávající o životě J. A. Komenského - heslo Komenský, nikoli Životopisy).
- informace a jejich získávání
Informace = v širším smyslu slova se rozumí zpráva, poučení a to jednak akt sdělení zprávy, jednak jejích obsah, obsah nejen sdělení ústního, ale i článku referátu, knihy a také signálu.
Informatika - nový vědní obor, který vznikl v 50. letech 20. století = nauka o získávání, zpracování, ukládání, zpřístupňování a využívání odborných informací.
Knihovny
- hlavním zdrojem získávání informací
- velké knihovny nejen půjčují literaturu uměleckou, politickou i odbornou, ale provádějí tzv. dokumentaci. Tzn., že odbornou dokumentaci soustavně zaznamenávají a třídí přispívají k rozvoji vědecké a odborné práce vypracovávají odborné rešerše =informace o tom, v kterých pramenech se pojednává o jistém tématu.
- Knihovny pořádají výstavy k významným výročím, ale i průběžné výstavky, které informují o knižních novin¬kách, řídí čítárny, mají všeobecné i specializované studovny
- často potřebujeme rychle zjistit, které knihy pojednávají o tématu, jež nás zajímá.
- To nám umožňují katalogy:
- Katalog jmenný (autorský) - katalogizační lístky jsou v kartotéce řazeny abecedně nejprve podle příjmení, pak podle osobních jmen autorů, podle názvů děl a roku jejich vydání.
- Katalog systematický - katalog je rozdělen podle vědních oborů. Odpovídá na otázkou, kterou literaturu (které spisy) určitého oboru má daná knihovna.
- Katalog předmětový - katalog je uspořádán podle předmětových hesel. Odpovídá na otázkou, kterou literaturu určitého předmětu má daná knihovna. Podle výrazů užšího rozsahu hledáme tehdy, jestliže výraz širšího rozsahu by byl příliš široký (spisy pojednávající o životě J. A. Komenského - heslo Komenský, nikoli Životopisy).
Katalogizační lístek, Primární a sekundární informační dokumentu
Katalogizační lístek
- podávají podrobnější informace o jednotlivých dílech v katalogu autorském
- obsahuje tzv. bibliografické údaje - jméno autora, název díla, o kolikáté vydání se jedná, místo vydání, nakladatelství, datum vydání, počet stran (někdy i: kdo připravil vydání, kde byla kniha vytištěna, kolik vyšlo výtisků).
- některé katalogizační lístky obsahují i tzv. anotaci - stručná a jazykově zhuštěná informace o tématice díla.
- ycházejí také bibliografické časopisy, které se specializují vždy na některý vědní obor nebo zachycují naši knižní a časopiseckou produkci v různých vědních oborech.
Primární a sekundární informační dokumentu
- sekundární dokumenty - jejich hlavní funkcí je stručně informovat o existenci primárních dokumentů nebo zprostředkovat přístup k informacím obsažených v nich.
- Patří k nim bibliografické dokumenty, ale i katalogizační lístky, anotace, rešerše.
- primární dokumenty - hlavní druhy - patentová a firemní literatura. Přináší to první zveřejněný popis objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru a informují o tom, co bylo poznáno a vytvořeno.
- podávají podrobnější informace o jednotlivých dílech v katalogu autorském
- obsahuje tzv. bibliografické údaje - jméno autora, název díla, o kolikáté vydání se jedná, místo vydání, nakladatelství, datum vydání, počet stran (někdy i: kdo připravil vydání, kde byla kniha vytištěna, kolik vyšlo výtisků).
- některé katalogizační lístky obsahují i tzv. anotaci - stručná a jazykově zhuštěná informace o tématice díla.
- ycházejí také bibliografické časopisy, které se specializují vždy na některý vědní obor nebo zachycují naši knižní a časopiseckou produkci v různých vědních oborech.
Primární a sekundární informační dokumentu
- sekundární dokumenty - jejich hlavní funkcí je stručně informovat o existenci primárních dokumentů nebo zprostředkovat přístup k informacím obsažených v nich.
- Patří k nim bibliografické dokumenty, ale i katalogizační lístky, anotace, rešerše.
- primární dokumenty - hlavní druhy - patentová a firemní literatura. Přináší to první zveřejněný popis objevu, vynálezu, zlepšovacího návrhu a průmyslového vzoru a informují o tom, co bylo poznáno a vytvořeno.
20. léta 20. století
20. léta 20. století
- levicově orientovaní autoři (Marxistická literární kritika)
Bedřich Václavek
- profesor, kritik
- redigoval avantgardní časopisy "ReD", "Pásmo tvorba"
Kurt Konrád
- teoretická stať "O socialistickém realismu"
- boj proti fašismu a válce
20. léta u nás
Josef Hora
Jaroslav Seifert
- nejprogresivnější mládí
- spisovatelé vystupují proti novému komunistickému vědění
- navždy se rozcházejí s KSČ
- levicově orientovaní autoři (Marxistická literární kritika)
Bedřich Václavek
- profesor, kritik
- redigoval avantgardní časopisy "ReD", "Pásmo tvorba"
Kurt Konrád
- teoretická stať "O socialistickém realismu"
- boj proti fašismu a válce
20. léta u nás
Josef Hora
Jaroslav Seifert
- nejprogresivnější mládí
- spisovatelé vystupují proti novému komunistickému vědění
- navždy se rozcházejí s KSČ
50. až 60. léta 19. století
50. až 60. léta 19. století
- mění se postavení a úloha literární kritiky, noviny jí věnují místo
Jan Neruda
- literární, divadelní i výtvarný kritik
- obhajoval tvorbu a program své generace proti konzervativním odpůrcům
- kritiky pro rozvoj umění a kritiky
70. léta 19. století - velký rozvoj kritiky
Eliška Krásnohorská
- časopis Osvěta - požadoval pravdu v umění
90. léta 19. století
- vrcholné období literární kritiky
- vzniká " MANIFEST ČESK0 MODERNY" - pokus o sjednocení mladých literárních autorů, právo na osobité umění a pojetí tvorby
J.S.Machar,
V. Mrštík,
A.Sova,
Březina….
F.X.Šalda
- kritik, básník, prozaik, dramatik
- redigoval časopisy (zpočátku v redakci Ottova slovníku naučného)
- usiloval o pojetí kritiky jako samostatného žánru
- sbírka "Malé zápasy" - jeho kritické statě proti Vrchlickému, podporoval Sovu a Březinu
- "Duše a dílo" - cyklus literárních podobizen (esej o Máchovi, Němcové..) tzv "Kritický esej"
- mění se postavení a úloha literární kritiky, noviny jí věnují místo
Jan Neruda
- literární, divadelní i výtvarný kritik
- obhajoval tvorbu a program své generace proti konzervativním odpůrcům
- kritiky pro rozvoj umění a kritiky
70. léta 19. století - velký rozvoj kritiky
Eliška Krásnohorská
- časopis Osvěta - požadoval pravdu v umění
90. léta 19. století
- vrcholné období literární kritiky
- vzniká " MANIFEST ČESK0 MODERNY" - pokus o sjednocení mladých literárních autorů, právo na osobité umění a pojetí tvorby
J.S.Machar,
V. Mrštík,
A.Sova,
Březina….
F.X.Šalda
- kritik, básník, prozaik, dramatik
- redigoval časopisy (zpočátku v redakci Ottova slovníku naučného)
- usiloval o pojetí kritiky jako samostatného žánru
- sbírka "Malé zápasy" - jeho kritické statě proti Vrchlickému, podporoval Sovu a Březinu
- "Duše a dílo" - cyklus literárních podobizen (esej o Máchovi, Němcové..) tzv "Kritický esej"
Vývoj
Vývoj
Antika
Jan Blahoslav
- "Filipika proti Misomusům"
Česká literární kritika největší rozkvět v době Národního obrození - 70. léta 18. století
- měla nepatrný vliv na vývoj a charakter české literatury
Josef Dobrovský
- kritika především jazyka (méně obsahu nebo formy)
- kritiky divadelních představení
1830 - 1848 literární kritika směřovala k upevnění své pozice a existence
- snaha o samostatný literární žánr
- snaha, aby literární kritika byla spravedlivá, neúprosná, určitá a připravená důkladně
František Ladislav Čelakovský,
J. K. Chmelenský,
Karel Sabina
Josef Kajetán Tyl
- kritik Máchova "Máje",
- kritické výklady, recenze, referáty, názory
Karel Havlíček Borovský
- poprvé vystoupil s recenzí Tylova díla "Poslední čech"
- odsuzuje Tyla kvůli sentimentu
- je prvním teoretikem literární kritiky
- odsuzuje vlastenčení, požaduje realismus a vysokou uměleckou úroveň díla
- své názory vyložil ve svém díle "Kapitola o kritice" - jaká má být kritika
Antika
Jan Blahoslav
- "Filipika proti Misomusům"
Česká literární kritika největší rozkvět v době Národního obrození - 70. léta 18. století
- měla nepatrný vliv na vývoj a charakter české literatury
Josef Dobrovský
- kritika především jazyka (méně obsahu nebo formy)
- kritiky divadelních představení
1830 - 1848 literární kritika směřovala k upevnění své pozice a existence
- snaha o samostatný literární žánr
- snaha, aby literární kritika byla spravedlivá, neúprosná, určitá a připravená důkladně
František Ladislav Čelakovský,
J. K. Chmelenský,
Karel Sabina
Josef Kajetán Tyl
- kritik Máchova "Máje",
- kritické výklady, recenze, referáty, názory
Karel Havlíček Borovský
- poprvé vystoupil s recenzí Tylova díla "Poslední čech"
- odsuzuje Tyla kvůli sentimentu
- je prvním teoretikem literární kritiky
- odsuzuje vlastenčení, požaduje realismus a vysokou uměleckou úroveň díla
- své názory vyložil ve svém díle "Kapitola o kritice" - jaká má být kritika
Česká literární kritika
Česká literární kritika
- Literární kritika patří do literární vědy
- Smysl: hodnotit, rozebírat, vyjádřit svůj názor (ne kritizovat)
- Kritéria: mohou být různá
o Čistě literární
o Psychologický náhled (Klíma, Kafka)
o Sociální hlediska, odraz doby
o srovnávací charakter
- autor a kritika zásady zapsány v manifestu České moderny 1895
o mít vztah, či dobře znát rozebíranou skutečnost
o vnímat ji jako celek
o původní - autentické
o objektivní + subjektivní názor autora (vkládá svůj osobitý styl)
o autoři manifestu chtějí:
volnost, svobodu slova, bezohlednost
individualitu v tvorbě
kritická činnost osamostatněný literární žínr, rovnocenný všem ostatním
kritik = umělec
- Literární kritika patří do literární vědy
- Smysl: hodnotit, rozebírat, vyjádřit svůj názor (ne kritizovat)
- Kritéria: mohou být různá
o Čistě literární
o Psychologický náhled (Klíma, Kafka)
o Sociální hlediska, odraz doby
o srovnávací charakter
- autor a kritika zásady zapsány v manifestu České moderny 1895
o mít vztah, či dobře znát rozebíranou skutečnost
o vnímat ji jako celek
o původní - autentické
o objektivní + subjektivní názor autora (vkládá svůj osobitý styl)
o autoři manifestu chtějí:
volnost, svobodu slova, bezohlednost
individualitu v tvorbě
kritická činnost osamostatněný literární žínr, rovnocenný všem ostatním
kritik = umělec
Legenda
Legenda
legenda – duchovní epický útvar, veršované nebo prozaické provedení; většinou líčí život, zázraky, skutky a mučednictví křesťanských světců. Původně předčítány při mši v den svátku. Někdy popisuje život slavných osobností (rytířů, vládců, chrabrých mužů…); největší rozvoj ve středověku, poprvé už ve 2. stol. n. l., nejrozšířenější žánr středověkého písemnictví; autoři nejstarších legend se většinou drželi základního biblického textu, který pouze básnicky upravovali.
apokryfy – legendy, které se odkláněli od biblické předlohy; vyprávění s biblickou tématikou, která nebyla církevními autoritami uznány za součást Písma.
Středověk – náboženská literatura (latinsky)
• Jakub de Voragine – Legenda Aurea (Zlatá legenda) – sborník legend, o který se opírala i pozdější evropská tvorba.
• Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu – zpracování latinské legendy Gumpoldovy; náročný styl, typická středověká legenda;
• Kristiánova legenda – (latinsky) – život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily.
• Legenda o sv. Prokopu – (2. pol. 14. stol.) zájem o současný život, skutečný svět; srozumitelná a přístupná forma;
• Život sv. Kateřiny – (2. pol. 14. stol.) úsilí o výlučnost, exotičnost; vybroušená náročná forma;
legenda – duchovní epický útvar, veršované nebo prozaické provedení; většinou líčí život, zázraky, skutky a mučednictví křesťanských světců. Původně předčítány při mši v den svátku. Někdy popisuje život slavných osobností (rytířů, vládců, chrabrých mužů…); největší rozvoj ve středověku, poprvé už ve 2. stol. n. l., nejrozšířenější žánr středověkého písemnictví; autoři nejstarších legend se většinou drželi základního biblického textu, který pouze básnicky upravovali.
apokryfy – legendy, které se odkláněli od biblické předlohy; vyprávění s biblickou tématikou, která nebyla církevními autoritami uznány za součást Písma.
Středověk – náboženská literatura (latinsky)
• Jakub de Voragine – Legenda Aurea (Zlatá legenda) – sborník legend, o který se opírala i pozdější evropská tvorba.
• Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu – zpracování latinské legendy Gumpoldovy; náročný styl, typická středověká legenda;
• Kristiánova legenda – (latinsky) – život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily.
• Legenda o sv. Prokopu – (2. pol. 14. stol.) zájem o současný život, skutečný svět; srozumitelná a přístupná forma;
• Život sv. Kateřiny – (2. pol. 14. stol.) úsilí o výlučnost, exotičnost; vybroušená náročná forma;
Romantismus – realismus
Romantismus – realismus
• Victor Hugo – Legenda věků – rozsáhlý epický cyklus, vrcholem Hugovi básnické tvorby; zachycuje dějinný vývoj lidstva pojatý v optimistické víře v pokrok a možnosti lidstva; vývoj lidstva k humanismu, kontrastnost; motivy nešťastné lásky;
• Julius Zayer – inspirace cizími mýty a pověstmi; nerýmovaný verš; Tři legendy o krucifixu – dílo tvoří: Intus tzv. legenda pražská – příběh žebráka, kterého ukřižovala španělská sochařka, aby mohla zachytit výraz trpícího; ; Samko pták tzv. legenda slovenská – líčí obraz porobené země; El Christo de la Luz tzv. legenda toledská – zabývá se konfliktem mezi křesťanskou a židovskou vírou;
• Jan Neruda – Balady a romance – tradice lidové balady, vychází ze starých příběhů z historie, legend a mýtů;
• Victor Hugo – Legenda věků – rozsáhlý epický cyklus, vrcholem Hugovi básnické tvorby; zachycuje dějinný vývoj lidstva pojatý v optimistické víře v pokrok a možnosti lidstva; vývoj lidstva k humanismu, kontrastnost; motivy nešťastné lásky;
• Julius Zayer – inspirace cizími mýty a pověstmi; nerýmovaný verš; Tři legendy o krucifixu – dílo tvoří: Intus tzv. legenda pražská – příběh žebráka, kterého ukřižovala španělská sochařka, aby mohla zachytit výraz trpícího; ; Samko pták tzv. legenda slovenská – líčí obraz porobené země; El Christo de la Luz tzv. legenda toledská – zabývá se konfliktem mezi křesťanskou a židovskou vírou;
• Jan Neruda – Balady a romance – tradice lidové balady, vychází ze starých příběhů z historie, legend a mýtů;
Romantismus - realismus
Romantismus - realismus
o Viktor Hugo - "Legenda věků" - rozsáhlý epický cyklus, vrcholem Hugovy básnické tvorby, zachycuje dějinný vývoj lidstva pojatý v optimistické víře v pokrok a možnosti lidstva, vývoj lidstva k humanismu, kontrastnost, motivy nešťastné lásky
o Julius Zeyer - inspirace cizími mýty a pověstmi, nerýmovaný verš - "Tři legendy o krucifixu" - dílo tvoří: Intus tzv. legenda pražská - příběh žebráka, kterého ukřižovala španělská sochařka, aby mohla zachytit obraz trpícího, Samko pták - tzv. legenda slovenská - líčí obraz porobené země, El Christo de la Luz tzv. legenda toledská - zabývá se konfliktem mezi křesťanskou a židovskou vírou
o Jan Neruda - "Balady a romance" - tradice lidové balady, vychází ze starých příběhů historie, legendy a mýty.
- představitel poválečné světové literatury
o Viktor Hugo - "Legenda věků" - rozsáhlý epický cyklus, vrcholem Hugovy básnické tvorby, zachycuje dějinný vývoj lidstva pojatý v optimistické víře v pokrok a možnosti lidstva, vývoj lidstva k humanismu, kontrastnost, motivy nešťastné lásky
o Julius Zeyer - inspirace cizími mýty a pověstmi, nerýmovaný verš - "Tři legendy o krucifixu" - dílo tvoří: Intus tzv. legenda pražská - příběh žebráka, kterého ukřižovala španělská sochařka, aby mohla zachytit obraz trpícího, Samko pták - tzv. legenda slovenská - líčí obraz porobené země, El Christo de la Luz tzv. legenda toledská - zabývá se konfliktem mezi křesťanskou a židovskou vírou
o Jan Neruda - "Balady a romance" - tradice lidové balady, vychází ze starých příběhů historie, legendy a mýty.
- představitel poválečné světové literatury
Jazyky indoevropské, jazyky slovanské - jejich vývoj
Jazyky indoevropské, jazyky slovanské - jejich vývoj
Zařazení slovanských jazyků - jazykové rodiny:
Indoevropská - rozpadá se na jazykové skupiny:
1) Indoíránské - indické - belgálština
- íránské - perština, afghánština
2) Arménské
3) Řecké
4) Albánské
5) Italické - latina
- románské jazyky - francouzština, italština, španělština, portugalština
6) Keltské - irština, bretonština
7)Germánské - němčina, angličtina, švédština
8) Baltské - litevština, lotyština, pruština
9) Slovanské:
- a) západoslovanské - čeština, polština, slovenština, dříve polabština
- b) východoslovanské - ruština, ukrajinština, běloruština
- c) jihoslovanské - bulharština, makedonština, slovinština, srbochorvatština
Ugrofinská - finština, maďarština
Vývoj:
- rozpad jazyka idoevropského
- kolem 2000 př.n.l. - vyčlenění jazyka praslovanského
- z něj se postupně vyčleňují větve západní, východní a jižní
- vznik staroslovanštiny - 9. století - Cyril a Metoděj (užití k šíření křesťanství a vzdělanosti) - vyvinul se z bulharsko-makedonského nářečí
- Konstantin sestavuje písmo zvané hlaholice
- Kromě toho obměnou řeckého písma vzniká i cyrilice - z té vznikla později nynější azbuka
- Pak se vyvíjela v každé době viz otázka 1. vznik a vývoj češtiny
Zařazení slovanských jazyků - jazykové rodiny:
Indoevropská - rozpadá se na jazykové skupiny:
1) Indoíránské - indické - belgálština
- íránské - perština, afghánština
2) Arménské
3) Řecké
4) Albánské
5) Italické - latina
- románské jazyky - francouzština, italština, španělština, portugalština
6) Keltské - irština, bretonština
7)Germánské - němčina, angličtina, švédština
8) Baltské - litevština, lotyština, pruština
9) Slovanské:
- a) západoslovanské - čeština, polština, slovenština, dříve polabština
- b) východoslovanské - ruština, ukrajinština, běloruština
- c) jihoslovanské - bulharština, makedonština, slovinština, srbochorvatština
Ugrofinská - finština, maďarština
Vývoj:
- rozpad jazyka idoevropského
- kolem 2000 př.n.l. - vyčlenění jazyka praslovanského
- z něj se postupně vyčleňují větve západní, východní a jižní
- vznik staroslovanštiny - 9. století - Cyril a Metoděj (užití k šíření křesťanství a vzdělanosti) - vyvinul se z bulharsko-makedonského nářečí
- Konstantin sestavuje písmo zvané hlaholice
- Kromě toho obměnou řeckého písma vzniká i cyrilice - z té vznikla později nynější azbuka
- Pak se vyvíjela v každé době viz otázka 1. vznik a vývoj češtiny
Středověk - náboženská literatura (latinsky)
Středověk - náboženská literatura (latinsky)
o Jakub de Voraigne - Legenda Aurea (zlatá legenda)
o Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu - zpracování latinské legendy Gumpoldovy, náročný styl, typická středověká legenda
o Kristiánova legenda (latinsky) - život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily
o Legenda o sv. Prokopu (2.pol. 14. století) - zájem o současný život, zkutečný svět, srozumitelná přístupná forma
o Život sv. Kateřiny (2. pol. 14. století) - úsilí o výlučnost, exotičnost, vybroušená náročná forma
o Jakub de Voraigne - Legenda Aurea (zlatá legenda)
o Druhá staroslověnská legenda o sv. Václavu - zpracování latinské legendy Gumpoldovy, náročný styl, typická středověká legenda
o Kristiánova legenda (latinsky) - život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily
o Legenda o sv. Prokopu (2.pol. 14. století) - zájem o současný život, zkutečný svět, srozumitelná přístupná forma
o Život sv. Kateřiny (2. pol. 14. století) - úsilí o výlučnost, exotičnost, vybroušená náročná forma
Legenda, některý představitel poválečné světové literatury
Legenda, některý představitel poválečné světové literatury
Legenda
- duchovní epický útvar, veršované, nebo prozaické provedení.
- Většinou líčí život, zázraky, skutky a mučednictví křesťanských světců
- Původně předčítány při mši v den svátku
- Někdy popisuje život slavných osobností (rytířů, vládců, chrabrých mužů..)
- Největší rozvoj ve středověku, poprvé se objevuje již v 2. století n.l.
- Nejrozšířenější žánr českého písemnictví
- Autoři nejstarších legend se většinou drželi základního biblickéhop textu, který pouze básnicky upravovali
Apokryfy
- legendy, které se odkláněli od biblické předlohy, vyprávění s biblickou tématikou, která nebyla církevními autoritami uznána za součást písma
Legenda
- duchovní epický útvar, veršované, nebo prozaické provedení.
- Většinou líčí život, zázraky, skutky a mučednictví křesťanských světců
- Původně předčítány při mši v den svátku
- Někdy popisuje život slavných osobností (rytířů, vládců, chrabrých mužů..)
- Největší rozvoj ve středověku, poprvé se objevuje již v 2. století n.l.
- Nejrozšířenější žánr českého písemnictví
- Autoři nejstarších legend se většinou drželi základního biblickéhop textu, který pouze básnicky upravovali
Apokryfy
- legendy, které se odkláněli od biblické předlohy, vyprávění s biblickou tématikou, která nebyla církevními autoritami uznána za součást písma
Druhu popisu:
Druhu popisu:
1) prostý - usiluje o co největší názornost, nápadné vlastnosti
2) odborný - usiluje o co největší přesnost, podstatné vlastnosti
3) umělecký - umělecká literatura, je subjektivně zabarven ~ odráží city, vnímání člověka
4) statický - popis předmětu
5) dynamický - popis děje
6) popis pracovního postupu, návod
- Cíl popisu: čtenář si má vybudovat o předmětu, dědí nebo postupu představu o stránce vnější i vnitřní účelnost, výhody, nevýhody, klady, zápory.
- Popis často bývá doprovázen obrázkem, mapou, plánkem,
1) prostý - usiluje o co největší názornost, nápadné vlastnosti
2) odborný - usiluje o co největší přesnost, podstatné vlastnosti
3) umělecký - umělecká literatura, je subjektivně zabarven ~ odráží city, vnímání člověka
4) statický - popis předmětu
5) dynamický - popis děje
6) popis pracovního postupu, návod
- Cíl popisu: čtenář si má vybudovat o předmětu, dědí nebo postupu představu o stránce vnější i vnitřní účelnost, výhody, nevýhody, klady, zápory.
- Popis často bývá doprovázen obrázkem, mapou, plánkem,
Kompozice popisu
Kompozice popisu - buď popisujeme:
1) od celku k částem
2) od nejdůležitějších části k méně důležitým
3) popis od nejzajímavějších částí k měně zajímavým
4) na základně mechanického přístupu (od blízkého ke vzdálenému, zleva doprava, ...) - základní 2 vlastnosti - ucelenost a přehlednost
Postup: soustředěné pozorování, určení částí a vlastností, jejich pojmenování, logické řazení
Jazyk: převaha Po. jm.(pojmenován~ a Př. Jm. (vlastnosti), !!! Neopakovat stejná slova - Po synonymum, zájmeno či vypustit
Syntax: několikanásobné větné členy, postupně rozvíjené přívlastky (názornost), forma výčtu (enumerace)
Osnova
I.Úvod: - seznámení s předmětem, dějem, osobou
II. Vlastní popis - statický (části, vlastnosti, vztahy)
- Dynamický jednotlivé činnosti, děje vztahy mezi nimi, příčiny, důsledky)
III. Závěr: - souhrnný výčet předností, nedostatků, významných rysů (v dynam. popisu výsledný efekt), význam, využití, funkce
1) od celku k částem
2) od nejdůležitějších části k méně důležitým
3) popis od nejzajímavějších částí k měně zajímavým
4) na základně mechanického přístupu (od blízkého ke vzdálenému, zleva doprava, ...) - základní 2 vlastnosti - ucelenost a přehlednost
Postup: soustředěné pozorování, určení částí a vlastností, jejich pojmenování, logické řazení
Jazyk: převaha Po. jm.(pojmenován~ a Př. Jm. (vlastnosti), !!! Neopakovat stejná slova - Po synonymum, zájmeno či vypustit
Syntax: několikanásobné větné členy, postupně rozvíjené přívlastky (názornost), forma výčtu (enumerace)
Osnova
I.Úvod: - seznámení s předmětem, dějem, osobou
II. Vlastní popis - statický (části, vlastnosti, vztahy)
- Dynamický jednotlivé činnosti, děje vztahy mezi nimi, příčiny, důsledky)
III. Závěr: - souhrnný výčet předností, nedostatků, významných rysů (v dynam. popisu výsledný efekt), význam, využití, funkce
Underground - samizdat
3.) Underground - samizdat
- umění zatlačeno do podzemí, dává o sobě vědět
- existuje tzv. "hnědá kniha o procesech s undergroundem"
- nepřekládá se světová literatura jsme v kulturní izolaci
- samizdatové časopisy:
Vokno, Revolver revue
Egon Bondy
- Básník, prozaik, politolog a překladatel
- zakladatel undergroundové poezie
- představitel totálního realismu - drsný, syrový, vulgární, záznam reality, zaměřuje se na spodinu lidské společnosti
- jeho poezie je svědectvím o životě českého intelektuála žijícího v době stalinismu a v normalizačních letech na okraji společnosti
- "Útěcha z ontologie" - filozofické dílo
- "Naivita", "Malá kniha", Trhací kalendář"…..
- "Invalidní sourozenci" - próza o undergroundové mládeži,
- umění zatlačeno do podzemí, dává o sobě vědět
- existuje tzv. "hnědá kniha o procesech s undergroundem"
- nepřekládá se světová literatura jsme v kulturní izolaci
- samizdatové časopisy:
Vokno, Revolver revue
Egon Bondy
- Básník, prozaik, politolog a překladatel
- zakladatel undergroundové poezie
- představitel totálního realismu - drsný, syrový, vulgární, záznam reality, zaměřuje se na spodinu lidské společnosti
- jeho poezie je svědectvím o životě českého intelektuála žijícího v době stalinismu a v normalizačních letech na okraji společnosti
- "Útěcha z ontologie" - filozofické dílo
- "Naivita", "Malá kniha", Trhací kalendář"…..
- "Invalidní sourozenci" - próza o undergroundové mládeži,
Popis a jeho druhy
Popis a jeho druhy
- útvar slohového postupu popisného, obsahuje sled informací; vystihuje části předmětu, jejich vzájemné vztahy = celkový obraz jevu; předmět popisu: osoba, zvíře, věc, činnost, přírodní jev, ...
- patří k nejvíce používaným slohovým útvarům, uplatňuje se:
1) samostatně
2) v útvarech, kde se prolínají a střídají další postupy
3) ve výkladu, vypravování, životopisu
- úkolem popisu je podat celkový obraz popisovaného předmětu, vystihnout části předmětu, jeho vlastnosti a vzájemné vztahy.
- útvar slohového postupu popisného, obsahuje sled informací; vystihuje části předmětu, jejich vzájemné vztahy = celkový obraz jevu; předmět popisu: osoba, zvíře, věc, činnost, přírodní jev, ...
- patří k nejvíce používaným slohovým útvarům, uplatňuje se:
1) samostatně
2) v útvarech, kde se prolínají a střídají další postupy
3) ve výkladu, vypravování, životopisu
- úkolem popisu je podat celkový obraz popisovaného předmětu, vystihnout části předmětu, jeho vlastnosti a vzájemné vztahy.
Ludvík Vaculík, Milan Kundera
Ludvík Vaculík
- nejdříve nadšený komunista potom mění názor
- názory v souladu s humanitními cíly a přírodou
- edice "Petice" - 70. léta, doba normalizace
- fejeton 2000 slov 1968
- "Sekyra" - proměna venkova po 1948, degradace základních hodnot..
- "Morčata" - základní otázka máme být spokojeni s tím jak žijeme a nezkoumat okolnosti, jen je přijímat a být v relativním bezpečí? Nebo hledat, ptát se, pokoušet se měnit sebe i společenství?
o Rodina, soužití X morče - symbolizuje krotké zvířátko, kterému přestože otevřou klec nechce se ven
o Revolta proti společenským konvencím
Milan Kundera
- narozen v Brně, filozofická fakulta, nakonec filmová akademie Amu
- profesor i na univerzitě v Rennes
- hudebník, bývalý boxer. Dnes žije ve Francii
- sarkasmus, humor, ironie a erotika
- " Nesnesitelná lehkost bytí" - je příběhem Tomáše, pražského neurochirurga a jeho ženy Terezy, kteří po srpnových událostech roku 1968 emigrují do Švýcarska. Po zdánlivém počátečním úspěchu (Tereza se živí snímky z okupačních let) přichází částečné rozčarování a Tereza bez oznámení zcela impulzivně odjíždí zpět do Prahy, Tomáš ji následuje. Román potom líčí barvitě nedýchatelnou atmosféru normalizačního Československa - Tomáš je zaměstnán jako čistič oken, žije si svým bohatým milostným životem, aniž by to nějak poznamenalo jeho lásku k Tereze. V přesvědčení, že se vyhnou nátlaku policie se stěhují na venkov. Později zahynou při automobilové nehodě.
- nejdříve nadšený komunista potom mění názor
- názory v souladu s humanitními cíly a přírodou
- edice "Petice" - 70. léta, doba normalizace
- fejeton 2000 slov 1968
- "Sekyra" - proměna venkova po 1948, degradace základních hodnot..
- "Morčata" - základní otázka máme být spokojeni s tím jak žijeme a nezkoumat okolnosti, jen je přijímat a být v relativním bezpečí? Nebo hledat, ptát se, pokoušet se měnit sebe i společenství?
o Rodina, soužití X morče - symbolizuje krotké zvířátko, kterému přestože otevřou klec nechce se ven
o Revolta proti společenským konvencím
Milan Kundera
- narozen v Brně, filozofická fakulta, nakonec filmová akademie Amu
- profesor i na univerzitě v Rennes
- hudebník, bývalý boxer. Dnes žije ve Francii
- sarkasmus, humor, ironie a erotika
- " Nesnesitelná lehkost bytí" - je příběhem Tomáše, pražského neurochirurga a jeho ženy Terezy, kteří po srpnových událostech roku 1968 emigrují do Švýcarska. Po zdánlivém počátečním úspěchu (Tereza se živí snímky z okupačních let) přichází částečné rozčarování a Tereza bez oznámení zcela impulzivně odjíždí zpět do Prahy, Tomáš ji následuje. Román potom líčí barvitě nedýchatelnou atmosféru normalizačního Československa - Tomáš je zaměstnán jako čistič oken, žije si svým bohatým milostným životem, aniž by to nějak poznamenalo jeho lásku k Tereze. V přesvědčení, že se vyhnou nátlaku policie se stěhují na venkov. Později zahynou při automobilové nehodě.
Josef Škvorecký, Ota Pavel
Josef Škvorecký
- spisovatel, nakladatel, hudebník - Jazz
- díla souvisí s jeho prací pedagoga
- věnuje se filozofii, angličtině a literatuře
- redaktor časopisu "Světová literatura"
- "Tankový prapor", "Hříchy pro pátera Knoxe"
- 1969 exil Kanada zakládá nakladatelství "Sixty eight publishers"
- román "Zbabělci" - vypravěčem je Danny Smiřický (spojuje jeho všechny knihy)
- tento román ukazuje i záporné stránky českých občanů, zachycuje osm dní roku 1945 ve městě Kostelci, líčeno realisticky, bez idealizace. Román sugestivně zachycuje pocit bezstarostnosti mladé generace, která se ale nedokáže změnit posléze i zapojit do osvobozování
Ota Pavel
- židovská rodina, tři bratři
- sportovní tématika - reportáže - "Dukla mezi mrakodrapy"
- autobiografická próza - všude vypravěč Ota Pavel
- krátké prózy, povídky, novely a reportáže
- vypráví vždy retrospektivně, volba situací, prostředí
- postavy: dominantní otec, rybář
- "Smrt krásných srnců"…..
- spisovatel, nakladatel, hudebník - Jazz
- díla souvisí s jeho prací pedagoga
- věnuje se filozofii, angličtině a literatuře
- redaktor časopisu "Světová literatura"
- "Tankový prapor", "Hříchy pro pátera Knoxe"
- 1969 exil Kanada zakládá nakladatelství "Sixty eight publishers"
- román "Zbabělci" - vypravěčem je Danny Smiřický (spojuje jeho všechny knihy)
- tento román ukazuje i záporné stránky českých občanů, zachycuje osm dní roku 1945 ve městě Kostelci, líčeno realisticky, bez idealizace. Román sugestivně zachycuje pocit bezstarostnosti mladé generace, která se ale nedokáže změnit posléze i zapojit do osvobozování
Ota Pavel
- židovská rodina, tři bratři
- sportovní tématika - reportáže - "Dukla mezi mrakodrapy"
- autobiografická próza - všude vypravěč Ota Pavel
- krátké prózy, povídky, novely a reportáže
- vypráví vždy retrospektivně, volba situací, prostředí
- postavy: dominantní otec, rybář
- "Smrt krásných srnců"…..
Exilová literatura
2.) Exilová literatura
- 50. léta
- hlavně Paříž, Londýn, USA
- Exilová nakladatelství:
Sixty eight publishers - kanadské Toronto, zakládá Škvorecký
Rozmluvy - od roku 1982 v Londýně, po roce 1989 působí v čechách
Index - Kolín nad Rýnem
Poezie mimo domov - Mnichov
Konfrontace - Curych
Arkýř - Mnichov
- Exilové časopisy:
o Svědectví - Paříž, Pavel Tigrid
o Listy - Řím, politologický časopis
o Proměny - USA, kultura, literatura, filozofie…
Pavel Tigrit
- novinář, spisovatel, esejista, autor rozhlasových her
- "Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu" - fiktivní vyprávění mladé dívce z Československa, se kterou se autor setkal na Jadranu. Ve třinácti večerech vypráví o celé naší historii od Mnichovské dohody, přes válku, stalinismus, vznik republiky a Pražské jaro. Odhaluje zvrácenost komunismu
- 50. léta
- hlavně Paříž, Londýn, USA
- Exilová nakladatelství:
Sixty eight publishers - kanadské Toronto, zakládá Škvorecký
Rozmluvy - od roku 1982 v Londýně, po roce 1989 působí v čechách
Index - Kolín nad Rýnem
Poezie mimo domov - Mnichov
Konfrontace - Curych
Arkýř - Mnichov
- Exilové časopisy:
o Svědectví - Paříž, Pavel Tigrid
o Listy - Řím, politologický časopis
o Proměny - USA, kultura, literatura, filozofie…
Pavel Tigrit
- novinář, spisovatel, esejista, autor rozhlasových her
- "Kapesní průvodce inteligentní ženy po vlastním osudu" - fiktivní vyprávění mladé dívce z Československa, se kterou se autor setkal na Jadranu. Ve třinácti večerech vypráví o celé naší historii od Mnichovské dohody, přes válku, stalinismus, vznik republiky a Pražské jaro. Odhaluje zvrácenost komunismu
Arnošt Lustig
Arnošt Lustig
- prožil koncentrační tábor, v centru jsou mezní situace
- "Noc a naděje", "Démanty noci",
- "Modlitba pro Kateřinu Horovicovou"- kniha líčí život dvaceti bohatých židovských podnikatelů a obchodníků vracejících se z Ameriky, kam prchli před válkou . Jsou chyceni v Itálii roku 1943, v době, kdy německá armáda obsadila větší část země a Řím. Jsou převezeni do tábora, kde se jich ujímá pan Bedřich Brenske, velitel tajného oddělení. Ten má za úkol vymámit peníze z jejich švýcarských kont. Herman Cohen, jeden ze skupiny, se slituje nad krásnou polskou tanečnicí Kateřinou Horovitzovou a ta se za sto tisíc zlatých franků smí ke skupině připojit.Pod záminkou, že budou vyměněni za vysoké německé důstojníky, opouští skupina tábor a vydává seč vlakem do Hamburku, kde má být přistavena loď. Brenske předstírá neustále nějaké potíže a mámí na židech nějaké peníze. Protože byl velmi zdvořilý a vzdělaný, byli zpočátku všichni ochotni vyplácet mu velké sumy a důvěřovali mu. Jednou z potíží byla i Kateřina.Aby mohla vycestovat s ostatními, neměla totiž americký pas, byl Cohen ochoten se s ní oženit. To ovšem znamenalo, že se museli vrátit do tábora, kde je oddal rabín Dajem z Lodže. To vše znamenalo další peníze, teď už i od příbuzných židů. Vlak se vrací směrem do tábora s tím, že se jejich trasa mění, že pojedou přes švýcarsko. A protože už bylo dosaženo prvního cíle, dostat z židů peníze, byli nahnáni do plynové komory. Jen Kateřina, která již dříve vytušila podvod, se vzchopí k nějakému činu. V okamžiku, kdy jde nahá do plynu, vytrhne zbraň přihlížejícímu vojákovi a jeho a dalšího vojáka zastřelí, přestože ví, že je boj se smrtí marný…….
- prožil koncentrační tábor, v centru jsou mezní situace
- "Noc a naděje", "Démanty noci",
- "Modlitba pro Kateřinu Horovicovou"- kniha líčí život dvaceti bohatých židovských podnikatelů a obchodníků vracejících se z Ameriky, kam prchli před válkou . Jsou chyceni v Itálii roku 1943, v době, kdy německá armáda obsadila větší část země a Řím. Jsou převezeni do tábora, kde se jich ujímá pan Bedřich Brenske, velitel tajného oddělení. Ten má za úkol vymámit peníze z jejich švýcarských kont. Herman Cohen, jeden ze skupiny, se slituje nad krásnou polskou tanečnicí Kateřinou Horovitzovou a ta se za sto tisíc zlatých franků smí ke skupině připojit.Pod záminkou, že budou vyměněni za vysoké německé důstojníky, opouští skupina tábor a vydává seč vlakem do Hamburku, kde má být přistavena loď. Brenske předstírá neustále nějaké potíže a mámí na židech nějaké peníze. Protože byl velmi zdvořilý a vzdělaný, byli zpočátku všichni ochotni vyplácet mu velké sumy a důvěřovali mu. Jednou z potíží byla i Kateřina.Aby mohla vycestovat s ostatními, neměla totiž americký pas, byl Cohen ochoten se s ní oženit. To ovšem znamenalo, že se museli vrátit do tábora, kde je oddal rabín Dajem z Lodže. To vše znamenalo další peníze, teď už i od příbuzných židů. Vlak se vrací směrem do tábora s tím, že se jejich trasa mění, že pojedou přes švýcarsko. A protože už bylo dosaženo prvního cíle, dostat z židů peníze, byli nahnáni do plynové komory. Jen Kateřina, která již dříve vytušila podvod, se vzchopí k nějakému činu. V okamžiku, kdy jde nahá do plynu, vytrhne zbraň přihlížejícímu vojákovi a jeho a dalšího vojáka zastřelí, přestože ví, že je boj se smrtí marný…….
Ota Pavel
Ota Pavel
- témata jeho malých dílek jsou jeho otec Leo a krásná příroda kolem Berounky a Buštěhradu..
- psal i povídky a reportáže ze sportovního prostředí
- autobiografické povídky
- "Dukla mezi mrakodrapy" - sportovní tématika, "Smrt krásných srnců" - svět dětství, chvíle jež trávil Pavel u převozníka Proška, jakoby mimochodem se dovídáme o odvozech do koncentračních táborů a dobové atmosféře po válce.
- "Jak jsem potkal ryby" - Pavlovy zážitky z přírody, v níž hledal rovnováhu v dobách své nemoci
- témata jeho malých dílek jsou jeho otec Leo a krásná příroda kolem Berounky a Buštěhradu..
- psal i povídky a reportáže ze sportovního prostředí
- autobiografické povídky
- "Dukla mezi mrakodrapy" - sportovní tématika, "Smrt krásných srnců" - svět dětství, chvíle jež trávil Pavel u převozníka Proška, jakoby mimochodem se dovídáme o odvozech do koncentračních táborů a dobové atmosféře po válce.
- "Jak jsem potkal ryby" - Pavlovy zážitky z přírody, v níž hledal rovnováhu v dobách své nemoci
Bohumil Hrabal
Bohumil Hrabal
- narodil se v Brně pak žil v Nymburce
- bohatý profesní život
- píše o sobě že je totální realista
- pitoreskní hemžení postav, překotnost dialogů
- bizardní, tragické i humorné obrazy
- postavy z dolních vrstev obyvatelstva, ale mají zdravý přístup k životu
- dynamické, neustálý proud myšlenek, živelné dialogy, metoda šoku
- "Perlička na dně","Pábitelé", "Ostře sledované vlaky" - děj novely se odehrává v únorových dnech 1945 na železniční stanici malého městečka. Hlavním hrdinou je Miloš Hrma, mladý, nesmělý elév dopravy. Ten je naprosto pohlcen svými vnitřními problémy. Je zamilován do Máši, ale když má dojít k naplnění jejich milostného vztahu on selže. Pokusí se o sebevraždu, ale na poslední chvíli je zachráněn. Vyprávění začíná den před jeho návratem do práce. Miloš se dovídá o aféře na jejich stanici. Výpravčí hubička proslulý svými milostnými avantýrami po celé dráze, otiskl při noční službě telegrafistce Zdeničce na zadek všechna razítka. Je z toho velké vyšetřování a výpravčího čeká disciplinární řízení. Týž den Hubička vypráví Milošovi, že během příští noci projede stanicí přísně sledovaný vojenský transport, vezoucí na frontu zbraně a střelivo. Dohodnou se že vlak vyhodí do vzduchu. V osudný den se Miloš opět setkává s Mášou. Všechno si vysvětlí a domluví si novou schůzku, ale Miloš má strach, že opět zklame. Jeho problém se nečekaně vyřeší příchodem mladé ženy jménem Viktoria Freie. Je to pracovnice odboje, která má panu Hubičkovi předat balíček s výbušninou. A právě s tou ženou získává Miloš svou první milostnou zkušenost. Poprvé v životě se cítí klidný a plný jistoty. Očekává transport a když vlak přijede, vyleze Miloš před semafor a hodí bombu doprostřed vagónu, všimne si ho voják v posledním vagónu a oba naráz na sebe vystřelí - padají do příkopu, kde společně umírají za ruce se držíce.
- " Něžný barbar", "Slavnosti sněženek" - román čerpající ze života v chatové oblasti Kersko,
- "Příliš hlučná samota" - monolog starého baliče papíru, který vzděláván proti své vůli medituje o smyslu života. Nakonec ukončí sám svůj život na lavičce v podnapilém stavu
- "Postřižiny" - oddechové dílo, prostředí Nymburského pivovaru
- "Obsluhoval jsem anglického krále"
- narodil se v Brně pak žil v Nymburce
- bohatý profesní život
- píše o sobě že je totální realista
- pitoreskní hemžení postav, překotnost dialogů
- bizardní, tragické i humorné obrazy
- postavy z dolních vrstev obyvatelstva, ale mají zdravý přístup k životu
- dynamické, neustálý proud myšlenek, živelné dialogy, metoda šoku
- "Perlička na dně","Pábitelé", "Ostře sledované vlaky" - děj novely se odehrává v únorových dnech 1945 na železniční stanici malého městečka. Hlavním hrdinou je Miloš Hrma, mladý, nesmělý elév dopravy. Ten je naprosto pohlcen svými vnitřními problémy. Je zamilován do Máši, ale když má dojít k naplnění jejich milostného vztahu on selže. Pokusí se o sebevraždu, ale na poslední chvíli je zachráněn. Vyprávění začíná den před jeho návratem do práce. Miloš se dovídá o aféře na jejich stanici. Výpravčí hubička proslulý svými milostnými avantýrami po celé dráze, otiskl při noční službě telegrafistce Zdeničce na zadek všechna razítka. Je z toho velké vyšetřování a výpravčího čeká disciplinární řízení. Týž den Hubička vypráví Milošovi, že během příští noci projede stanicí přísně sledovaný vojenský transport, vezoucí na frontu zbraně a střelivo. Dohodnou se že vlak vyhodí do vzduchu. V osudný den se Miloš opět setkává s Mášou. Všechno si vysvětlí a domluví si novou schůzku, ale Miloš má strach, že opět zklame. Jeho problém se nečekaně vyřeší příchodem mladé ženy jménem Viktoria Freie. Je to pracovnice odboje, která má panu Hubičkovi předat balíček s výbušninou. A právě s tou ženou získává Miloš svou první milostnou zkušenost. Poprvé v životě se cítí klidný a plný jistoty. Očekává transport a když vlak přijede, vyleze Miloš před semafor a hodí bombu doprostřed vagónu, všimne si ho voják v posledním vagónu a oba naráz na sebe vystřelí - padají do příkopu, kde společně umírají za ruce se držíce.
- " Něžný barbar", "Slavnosti sněženek" - román čerpající ze života v chatové oblasti Kersko,
- "Příliš hlučná samota" - monolog starého baliče papíru, který vzděláván proti své vůli medituje o smyslu života. Nakonec ukončí sám svůj život na lavičce v podnapilém stavu
- "Postřižiny" - oddechové dílo, prostředí Nymburského pivovaru
- "Obsluhoval jsem anglického krále"
Jan Otčenášek
Jan Otčenášek
- prozaik, scénárista, spisovatel a vynikající psycholog
- "Občan Brych", "Když v ráji pršelo"..
- "Romeo, Julie a Tma" - Román se odehrává v době 2. světové války v Praze. Jednoho dne se Pavel syn Krejčího setkává v parku na lavičce s dívkou Ester. Židovská dívka sem utekla před transportem do koncentračního tábora v Terezíně. Zoufalá, osamocená, neví co má dělat. Pavel se jí ujímá a rozhodl se jí ukrýt ve svém pokoji, který je hned vedle otcovy krejčovské dílny. Jeho čin je v době každodenních poprav v době heydrichiády velmi odvážný. Tajně nosí Ester jídlo a knížky, rodičům nic neřekne, aby je uchránil před hrůzou a strachem.
Po nějaké době si Pavel uvědomí, že má ester rád, že mu na ní velmi záleží. Také Ester se do Pavla zamilovala. Jednou se šla Ester umýt potají do dílny. Objevil ji tam tovaryš Čepek, ale byl to hodný člověk a tak se o tom opatrně zmínil Pavlovu otci.Ten po počátečním strachu souhlasí s Pavlovým návrhem, že Ester prozatím odvezou k tetě na venkov. Ale naneštěstí spatřil Ester i kolaborant Rejsek, který začal okamžitě vykřikovat, že v domě je židovka. Ester ví, že je Rejskem sledována. Další den obklíčí gestapo kostel v Resslově ulici, kde se skrývají parašutisté. Ester se snaží utéct z domu aby tím uchránila Pavla a ostatní nájemníky, ale daleko nedoběhla po několika krocích byla zastřelena….
- prozaik, scénárista, spisovatel a vynikající psycholog
- "Občan Brych", "Když v ráji pršelo"..
- "Romeo, Julie a Tma" - Román se odehrává v době 2. světové války v Praze. Jednoho dne se Pavel syn Krejčího setkává v parku na lavičce s dívkou Ester. Židovská dívka sem utekla před transportem do koncentračního tábora v Terezíně. Zoufalá, osamocená, neví co má dělat. Pavel se jí ujímá a rozhodl se jí ukrýt ve svém pokoji, který je hned vedle otcovy krejčovské dílny. Jeho čin je v době každodenních poprav v době heydrichiády velmi odvážný. Tajně nosí Ester jídlo a knížky, rodičům nic neřekne, aby je uchránil před hrůzou a strachem.
Po nějaké době si Pavel uvědomí, že má ester rád, že mu na ní velmi záleží. Také Ester se do Pavla zamilovala. Jednou se šla Ester umýt potají do dílny. Objevil ji tam tovaryš Čepek, ale byl to hodný člověk a tak se o tom opatrně zmínil Pavlovu otci.Ten po počátečním strachu souhlasí s Pavlovým návrhem, že Ester prozatím odvezou k tetě na venkov. Ale naneštěstí spatřil Ester i kolaborant Rejsek, který začal okamžitě vykřikovat, že v domě je židovka. Ester ví, že je Rejskem sledována. Další den obklíčí gestapo kostel v Resslově ulici, kde se skrývají parašutisté. Ester se snaží utéct z domu aby tím uchránila Pavla a ostatní nájemníky, ale daleko nedoběhla po několika krocích byla zastřelena….
Ladislav Fuks
Ladislav Fuks
- vyjadřuje nejskrytější kouty lidské psychiky
- hlavními hrdiny se stávají lidé, kteří jsou nějakým způsobem psychicky labilní či narušení
- "Mí černovlasí bratři", Příběh kriminálního rady,…..
- židovská tématika - "Pan Theodor Mundstock" - Hlavní postavou je bývalý židovský úředník pan Mundstock. V próze jsou zachyceny poslední měsíce jeho života v těžkém čase Heydrichiády v roce 1941, kdy jako mnoho jiných židů čeká i on na transport do koncentračního tábora. Pan Theodor je tragikomickou postavou. Třicet let pracoval tento skromný starý mládenec jako úředník a nyní byl vyhozen ze zaměstnání a je degradován na metaře. Pan Mundstock po této události ztratil duševní zdraví a trpí schizofrenií své druhé já si nazval Mon a často s ním vede dialogy. V knize se prolínají bezprostřední zážitky se vzpomínkami, realita se snovými přeludy.. pocit nejistoty, kterým trpí hrdina je přenášen i na čtenáře tím, že není zcela zřetelná hranice mezi realitou a vnitřním světem hlavního hrdiny. Po pokusu o sebevraždu je nabádán svým rabínem, aby se nebránil utrpení. Připravuje se na utrpení, které ho tam čeká a dělá si jakýsi trénink na koncentrační tábor, vymýšlí si různé situace, spí na prkně místo v posteli, chodí se koukat na transporty a dělá si podrobné poznámky o tom, jak by to dělat neměl, aby nebyl unavený a aby to vše přežil. Avšak jeho představy jsou v groteskním nepoměru se skutečností. Tato metoda však vnese do jeho života řád, dočasně mizí i Mon. Klid, který pan Theodor získává je pouze iluzorní. Cesta k záchraně je pouhým snem. Ironický závěr poukazuje na to, že žádná příprava ho nemůže zachránit. Dostává obsílku, aby se dostavil na shromaždiště, když však přechází ulici přejede ho německé auto….
- vyjadřuje nejskrytější kouty lidské psychiky
- hlavními hrdiny se stávají lidé, kteří jsou nějakým způsobem psychicky labilní či narušení
- "Mí černovlasí bratři", Příběh kriminálního rady,…..
- židovská tématika - "Pan Theodor Mundstock" - Hlavní postavou je bývalý židovský úředník pan Mundstock. V próze jsou zachyceny poslední měsíce jeho života v těžkém čase Heydrichiády v roce 1941, kdy jako mnoho jiných židů čeká i on na transport do koncentračního tábora. Pan Theodor je tragikomickou postavou. Třicet let pracoval tento skromný starý mládenec jako úředník a nyní byl vyhozen ze zaměstnání a je degradován na metaře. Pan Mundstock po této události ztratil duševní zdraví a trpí schizofrenií své druhé já si nazval Mon a často s ním vede dialogy. V knize se prolínají bezprostřední zážitky se vzpomínkami, realita se snovými přeludy.. pocit nejistoty, kterým trpí hrdina je přenášen i na čtenáře tím, že není zcela zřetelná hranice mezi realitou a vnitřním světem hlavního hrdiny. Po pokusu o sebevraždu je nabádán svým rabínem, aby se nebránil utrpení. Připravuje se na utrpení, které ho tam čeká a dělá si jakýsi trénink na koncentrační tábor, vymýšlí si různé situace, spí na prkně místo v posteli, chodí se koukat na transporty a dělá si podrobné poznámky o tom, jak by to dělat neměl, aby nebyl unavený a aby to vše přežil. Avšak jeho představy jsou v groteskním nepoměru se skutečností. Tato metoda však vnese do jeho života řád, dočasně mizí i Mon. Klid, který pan Theodor získává je pouze iluzorní. Cesta k záchraně je pouhým snem. Ironický závěr poukazuje na to, že žádná příprava ho nemůže zachránit. Dostává obsílku, aby se dostavil na shromaždiště, když však přechází ulici přejede ho německé auto….
Jan Drda
Jan Drda
- prozaik, dramatik, novinář, český lidový humor
- prolínání skutečnosti a fantazie
- pohoda, lidový humor, optimismus
- jeho hrdinové jsou přátelští a během čtení se do nich zamilujeme
- "Městečko na dlani"
- soubor povídek: Němá barikáda - obraz boje s fašismem, nepatetické hrdinství obyčejných lidí nebo dětí v mezních situacích. Povídková kniha, která vyzvedává hrdinství prostých lidí za okupace a v době Květnového povstání
o povídka - "Vyšší princip" - nenápadní hrdinové, profesor "vyšší princip" a jeho studenti, jednoho dne se studenti na plovárně baví o atentátu na Heydricha v tom smyslu, že jsou pro, někdo je udá a oni jsou obvinění a popraveni, celý příběh spočívá v tom, že profesor, který vypadal, že okolní svět jde kolem něj se postaví ke studentům a řekne "vražda na tyranu není zločinem.", zajímavá je situace, kdy se má škola nějak zachovat po popravě chlapců a celý profesorský sbor se rozdělí na několik skupinek - je zde vidět jak dokážou být lidé podlí a sobečtí jen aby si zachránili vlastní kůži.
- prozaik, dramatik, novinář, český lidový humor
- prolínání skutečnosti a fantazie
- pohoda, lidový humor, optimismus
- jeho hrdinové jsou přátelští a během čtení se do nich zamilujeme
- "Městečko na dlani"
- soubor povídek: Němá barikáda - obraz boje s fašismem, nepatetické hrdinství obyčejných lidí nebo dětí v mezních situacích. Povídková kniha, která vyzvedává hrdinství prostých lidí za okupace a v době Květnového povstání
o povídka - "Vyšší princip" - nenápadní hrdinové, profesor "vyšší princip" a jeho studenti, jednoho dne se studenti na plovárně baví o atentátu na Heydricha v tom smyslu, že jsou pro, někdo je udá a oni jsou obvinění a popraveni, celý příběh spočívá v tom, že profesor, který vypadal, že okolní svět jde kolem něj se postaví ke studentům a řekne "vražda na tyranu není zločinem.", zajímavá je situace, kdy se má škola nějak zachovat po popravě chlapců a celý profesorský sbor se rozdělí na několik skupinek - je zde vidět jak dokážou být lidé podlí a sobečtí jen aby si zachránili vlastní kůži.
Ladislav Štoll II
- IV. Sjezd spisovatelů (Kundera, Havel či Vaculík)
- roztržka mezi spisovateli - Kunderou a Skálou (komunista) - ostře se totiž ohradily vůči mnohaletému útlaku české literatury
- 1968
- od ledna stanul v čele strany Dubček, mohutné přeměny a euforická víra v lepší zítřek vyvrcholilo ostrou kritikou dosavadního komunistického vedení - provolání " Dva tisíce slov" - podepisováno tisíci lidí - umělci, dělníci, vědci…
- po srpnu 1968
- vpád Varšavských vojsk - pokus o humanizaci a demokratizaci Čs byl neproveditelný
- začíná " normalizační proces"
- zaměřen proti výsledkům reformního úsilí 60. let
- text: "poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti XIII. Sjezdu KSČ" - modla komunistů
- Charta 77 - prohlášení umělců - mluvčími Václav Havel, filozof Jan Patočka, a bývalý ministr školství Jiří Hájek
o V textu byl vznesen požadavek, aby soudobý režim dodržoval své vlastní zákony ve kterých se zavázal dodržovat lidská práva.
o Signatáři charty byli vězněni
- Důsledky normalizace:
o Likvidace všech nekomunistických periodik
o Zákaz publikování mnoha autorů
o Odchody spisovatelů do emigrace
o Přecházení některých neemigrujících autorů do jakési ilegality - vznik samizdatové literatury
o Vytvoření exilových nakladatelství
- roztržka mezi spisovateli - Kunderou a Skálou (komunista) - ostře se totiž ohradily vůči mnohaletému útlaku české literatury
- 1968
- od ledna stanul v čele strany Dubček, mohutné přeměny a euforická víra v lepší zítřek vyvrcholilo ostrou kritikou dosavadního komunistického vedení - provolání " Dva tisíce slov" - podepisováno tisíci lidí - umělci, dělníci, vědci…
- po srpnu 1968
- vpád Varšavských vojsk - pokus o humanizaci a demokratizaci Čs byl neproveditelný
- začíná " normalizační proces"
- zaměřen proti výsledkům reformního úsilí 60. let
- text: "poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti XIII. Sjezdu KSČ" - modla komunistů
- Charta 77 - prohlášení umělců - mluvčími Václav Havel, filozof Jan Patočka, a bývalý ministr školství Jiří Hájek
o V textu byl vznesen požadavek, aby soudobý režim dodržoval své vlastní zákony ve kterých se zavázal dodržovat lidská práva.
o Signatáři charty byli vězněni
- Důsledky normalizace:
o Likvidace všech nekomunistických periodik
o Zákaz publikování mnoha autorů
o Odchody spisovatelů do emigrace
o Přecházení některých neemigrujících autorů do jakési ilegality - vznik samizdatové literatury
o Vytvoření exilových nakladatelství
Proudy literatury - později splývají:
Proudy literatury - později splývají:
1.) Oficiální proud
- je podřízen ideologii
- černobílé zobrazení, zjednodušení
- funkce - aby napomáhaly socialismu
- pouze realismus sloužící socialismu - paradoxem je, že to žádný realismus nebyl
- budovatelská literatura, osidlování pohraničí
- zákon o cenzuře neexistuje, ale cenzura je!
Václav Řezáč
- román "Nástup" a "Bitva" - osidlování pohraničí a vývoj k únorovému převratu
- vzor sovětské literatury
- schematičnost, stereotyp v ideové a kompoziční stavbě
- nedostatečná psychologická motivace postav
Marie Majerová
- komunistická spisovatelka
- povídky: Dcery země, Přehrada, Siréna, Náměstí republiky a Havířská balada
1.) Oficiální proud
- je podřízen ideologii
- černobílé zobrazení, zjednodušení
- funkce - aby napomáhaly socialismu
- pouze realismus sloužící socialismu - paradoxem je, že to žádný realismus nebyl
- budovatelská literatura, osidlování pohraničí
- zákon o cenzuře neexistuje, ale cenzura je!
Václav Řezáč
- román "Nástup" a "Bitva" - osidlování pohraničí a vývoj k únorovému převratu
- vzor sovětské literatury
- schematičnost, stereotyp v ideové a kompoziční stavbě
- nedostatečná psychologická motivace postav
Marie Majerová
- komunistická spisovatelka
- povídky: Dcery země, Přehrada, Siréna, Náměstí republiky a Havířská balada
Ladislav Štoll
Ladislav Štoll
- marxistický publicista a kritik
- autorem legendární brožury - "Třicet let bojů za českou socialistickou poezii" - jak psát poezii socialistické ideály..
- on určoval co projde a neprojde cenzurou.
- počátek uvolňování kulturního ovzduší - kolem roku 1956
- po smrti Stalina a Gotwalda
- II. Sjezd spisovatelů, kde se přednášely památné projevy Františka Hrubína a Jaroslava Seiferta.
- Kritika patetismu, schematizma v literatuře, útlakovou praxi vládnoucí strany
- Byly zaměřeny proti jednoduchému chápání literatury jako to dělal Štoll.
- Postavily se za právo osobního prožitku
- Požadovali osobní svobodu jedince
- Svobodnější atmosféra - vydávání Faulknera, Camuse
- Škvoreckého - "Zbabělci"...
- Kulturní periodika - Literární noviny, Host do domu, Kultura, Světová literatura, Plamen…
- 60. léta konec nadějí
- rehabilitace
1. politické - 1960 - velká amnestie na svobodu se dostává řada nekomunistických spisovatelů (B. Fučík, J. Knap, J. Zahradníček, Z. Kalista…)
2. literární -- byla větší svoboda, ale stále nebyla povolena některá díla - Čapkova esej - "proč nejsem komunistou", "Hovory s T.G.M", u mnoha autorů vyšla okleštěná díla..
- 1963 - III. Sjezd spisovatelů
- Kafkovská konference, přinesl kritiku manipulování s literaturou, kritika stran, které využívají umění
- Projevy: Mňačko, Kundera, Havel..
- Rehabilitovali Kafku, který se poté začíná zase vydávat
- proces - Pražské jaro - 1967
- marxistický publicista a kritik
- autorem legendární brožury - "Třicet let bojů za českou socialistickou poezii" - jak psát poezii socialistické ideály..
- on určoval co projde a neprojde cenzurou.
- počátek uvolňování kulturního ovzduší - kolem roku 1956
- po smrti Stalina a Gotwalda
- II. Sjezd spisovatelů, kde se přednášely památné projevy Františka Hrubína a Jaroslava Seiferta.
- Kritika patetismu, schematizma v literatuře, útlakovou praxi vládnoucí strany
- Byly zaměřeny proti jednoduchému chápání literatury jako to dělal Štoll.
- Postavily se za právo osobního prožitku
- Požadovali osobní svobodu jedince
- Svobodnější atmosféra - vydávání Faulknera, Camuse
- Škvoreckého - "Zbabělci"...
- Kulturní periodika - Literární noviny, Host do domu, Kultura, Světová literatura, Plamen…
- 60. léta konec nadějí
- rehabilitace
1. politické - 1960 - velká amnestie na svobodu se dostává řada nekomunistických spisovatelů (B. Fučík, J. Knap, J. Zahradníček, Z. Kalista…)
2. literární -- byla větší svoboda, ale stále nebyla povolena některá díla - Čapkova esej - "proč nejsem komunistou", "Hovory s T.G.M", u mnoha autorů vyšla okleštěná díla..
- 1963 - III. Sjezd spisovatelů
- Kafkovská konference, přinesl kritiku manipulování s literaturou, kritika stran, které využívají umění
- Projevy: Mňačko, Kundera, Havel..
- Rehabilitovali Kafku, který se poté začíná zase vydávat
- proces - Pražské jaro - 1967
Česká literatura po roce 1948 do počátku 70. let
Česká literatura po roce 1948 do počátku 70. let
- po 2. světové válce
Témata:
- emigrace
- holocaust
- odboj - domácí i zahraniční
- život v protektorátu
Historické údaje:
- únor 1948 - začíná totalitní režim
1. politické čistky a likvidace inteligence
- zákon o táborech nucené práce z 25. října 1948 - tento zákon umožňoval poslat kohokoli bez soudů do tzv. lágrů
- založeny tzv. "Akční výbory" - tisíce studentů a profesorů vyloučeno z vysokých škol..
- byly provedeny čistky i v "Syndikátu českých spisovatelů" - vyloučeni byli legionáři, katoličtí spisovatelé, surrealisté. Syndikát zrušen 1949 a nahrazen svazem spisovatelů
2. procesy a popravy v 50. letech
- odsouzeni k smrti - Záviš Kalandra - filozof, estetik, novinář.., Evžen Klinger
- mnoholeté žaláře - j. Durych, J. Mucha, Jan Ladislav, Fr. Křelina, J. Frejka, Jan Zahradníček, Boleslav Pecka, Bedřich Fučík,
- ničení knih (Dostojevskij, Gogol, Kafka, katolické a duchovní časopisy…….)
3. zákazy v oblasti tisku
- zakázány mnohé kulturní a kulturně literární deníky a časopisy, roku 1952 bylo zastaveno vydávání lidových novin
- zakázáno vydávání moderní západoevropské literatury
4. psychický teror a následná emigrace
- pronásledování a obviňování mnoha spisovatelů jak nekomunistických tak i komunistických
- psychický tlak některé dovedl i k sebevraždě (K. Biebl, K. Teige, J. Frejka)
- emigrovalo hodně spisovatelů ať už z politických důvodů tak i z rasových (židé) - P. Tigrit, J. Čep či Egon Hostovský
- po 2. světové válce
Témata:
- emigrace
- holocaust
- odboj - domácí i zahraniční
- život v protektorátu
Historické údaje:
- únor 1948 - začíná totalitní režim
1. politické čistky a likvidace inteligence
- zákon o táborech nucené práce z 25. října 1948 - tento zákon umožňoval poslat kohokoli bez soudů do tzv. lágrů
- založeny tzv. "Akční výbory" - tisíce studentů a profesorů vyloučeno z vysokých škol..
- byly provedeny čistky i v "Syndikátu českých spisovatelů" - vyloučeni byli legionáři, katoličtí spisovatelé, surrealisté. Syndikát zrušen 1949 a nahrazen svazem spisovatelů
2. procesy a popravy v 50. letech
- odsouzeni k smrti - Záviš Kalandra - filozof, estetik, novinář.., Evžen Klinger
- mnoholeté žaláře - j. Durych, J. Mucha, Jan Ladislav, Fr. Křelina, J. Frejka, Jan Zahradníček, Boleslav Pecka, Bedřich Fučík,
- ničení knih (Dostojevskij, Gogol, Kafka, katolické a duchovní časopisy…….)
3. zákazy v oblasti tisku
- zakázány mnohé kulturní a kulturně literární deníky a časopisy, roku 1952 bylo zastaveno vydávání lidových novin
- zakázáno vydávání moderní západoevropské literatury
4. psychický teror a následná emigrace
- pronásledování a obviňování mnoha spisovatelů jak nekomunistických tak i komunistických
- psychický tlak některé dovedl i k sebevraždě (K. Biebl, K. Teige, J. Frejka)
- emigrovalo hodně spisovatelů ať už z politických důvodů tak i z rasových (židé) - P. Tigrit, J. Čep či Egon Hostovský
Shrnutí:
Motivy jsou faktory, kt.aktivizují lids.chování, zaměřují je na určitý cíl a v tomto směru je udržují po urč.dobu. Takto navozené jednání směřuje k uspokojení nějaké potřeby. Motiv vzniká na zákl.interakce vnitřního stavu jedince a vnějších podnětů. Potřeby lze rozlišovat z hlediska jejich vzniku i zaměření na primární biologické, primární psych. a sekundární psychosoc. Různé teorie motivace se liší svým důrazem na urč.potřeby, pudové nebo psychosoc.charakteru. Komplexní pojetí nabízí např. hierarchizovaná struktura potřeba A.Maslowa. Pud je definován jako vrozená tendence k uspokojování biolog. potřeb, ale u čl.bývají tyto projevy modifikovány zkušeností. Mezi zákl.pudy patří: obživný, sebezáchovy, sexuální, pud péče o potomstvo. Do kategorie zákl.psych., resp.psychosoc. potřeb patří: potř.bezpečí, stimulace, orientace, soc.kontaktu, seberealizace a smyslu vlastní existence. Působení potřeb a z nich vyplývajících motivů na lids.chování může být variabilní. V jednotlivých fázích života jsou důležité jiné potřeby.
Abraham Maslow
- amer.psycholog
- spoluzakladatel humanistické psychologie
- ve své teorii specificky lids.potřeb zdůraznil význam seberealizačních aktivit
- nově vysvětlil mechanismus uspokojování potřeb a jejich aktualizaci
- hl.dílo: Motivation and Personality (Motivace a osobnost).
Motivace
- užší pojetí = vědomé a záměrné úsilí o dosažení cíle
- v širším = i nevědomé úsilí, např. subjek si neuvědomuje, že jeho určité způsoby vystupování jsou druhem předvádění se, kt.je motivováno potřebou demonstrovat svou kompetenci (→ nedostatek uznání), často nevědomá motivace
Motivace a jednání
- sám vznik potřeby k instrumentálnímu jednání (vzorec jednání je prostředkem k dosažení uspokojení) nestačí
- je spuštěno za urč.podmínek: vyhlídka na dosažení cíle, cíl musí mít pro něj urč.hodnotu, např.pokusím se „sbalit“ pro mě přitažl.muže za předpokladu (subjekt.odhadu), že budu mít úspěch → 3 činitelé: výchozí motiv.stav (potřeba), subj.pravděpodobnost dosažení cíle a hodnota cíle
- spoluzakladatel humanistické psychologie
- ve své teorii specificky lids.potřeb zdůraznil význam seberealizačních aktivit
- nově vysvětlil mechanismus uspokojování potřeb a jejich aktualizaci
- hl.dílo: Motivation and Personality (Motivace a osobnost).
Motivace
- užší pojetí = vědomé a záměrné úsilí o dosažení cíle
- v širším = i nevědomé úsilí, např. subjek si neuvědomuje, že jeho určité způsoby vystupování jsou druhem předvádění se, kt.je motivováno potřebou demonstrovat svou kompetenci (→ nedostatek uznání), často nevědomá motivace
Motivace a jednání
- sám vznik potřeby k instrumentálnímu jednání (vzorec jednání je prostředkem k dosažení uspokojení) nestačí
- je spuštěno za urč.podmínek: vyhlídka na dosažení cíle, cíl musí mít pro něj urč.hodnotu, např.pokusím se „sbalit“ pro mě přitažl.muže za předpokladu (subjekt.odhadu), že budu mít úspěch → 3 činitelé: výchozí motiv.stav (potřeba), subj.pravděpodobnost dosažení cíle a hodnota cíle
Zvyšuje-li se motiv.napětí ...
- zvyšuje-li se motiv.napětí → potřeba je naléhavější → nároky na hodnotu cíle se snižují → odhad úspěchu může být zkreslen. Např. s narůstajícím hladověním se čl.může pustit i do pojídá nechutných potravin a může je pokusit získat je jakýmkoli způsobem
- vztah mezi jednáním a jeho cílem = VZTAH MEZI MOTIVACÍ A KOGNITIVNÍMI PROCESY = čl. si vytváří subjekt.obraz situace a podle toho jedná, např. na podnikovém večírku požádám svého šéfa o prosbu jinak než v jeho kanceláři
- překážka, nedosažení potřeby → NÁHRADNÍ CÍLOVÝ OBJEKT (V+W „Není –li tu ta, kt.mám rád, pak mám rád tu, kt.tu je.)
- OČEKÁVÁNÍ BUDOUCÍHO např. mnozí léta studují, aby mohly vykonávat urč.povolání nebo tvrdě pracují, aby si mohly postavit dům apod. → dlouhodobé cíle
- nutno rozlišovat DÍLČÍ CÍLE a ŽIV.LEITMOTIVY (vedoucí dominantní živ.cíle): lidé nežijí jen přítomností, ale i budoucností, nadějemi
- motivace → TENDENCE K UDRŽOVÁNÍ A RESTARACI PSYCH.ROVNOVÁHY (ta je na rozdíl od homeostázy dynamická, spočívá v odstrańování vnitřních rozporů, konfliktů)
- hl.aspektem lids.jednání SVĚT SUBJ.HODNOT – dominuje hodnota sama sebe (ego =já), proto nejsilnější motivy lids.jednání jsou potřeby obdivu, úcty, kompetence, uznání, souhlasu
- VÝVOJ LIDS.MOTIVACÍ od vrozených pudů (instinktů) k ego-vztažným motivacím
- vztah mezi jednáním a jeho cílem = VZTAH MEZI MOTIVACÍ A KOGNITIVNÍMI PROCESY = čl. si vytváří subjekt.obraz situace a podle toho jedná, např. na podnikovém večírku požádám svého šéfa o prosbu jinak než v jeho kanceláři
- překážka, nedosažení potřeby → NÁHRADNÍ CÍLOVÝ OBJEKT (V+W „Není –li tu ta, kt.mám rád, pak mám rád tu, kt.tu je.)
- OČEKÁVÁNÍ BUDOUCÍHO např. mnozí léta studují, aby mohly vykonávat urč.povolání nebo tvrdě pracují, aby si mohly postavit dům apod. → dlouhodobé cíle
- nutno rozlišovat DÍLČÍ CÍLE a ŽIV.LEITMOTIVY (vedoucí dominantní živ.cíle): lidé nežijí jen přítomností, ale i budoucností, nadějemi
- motivace → TENDENCE K UDRŽOVÁNÍ A RESTARACI PSYCH.ROVNOVÁHY (ta je na rozdíl od homeostázy dynamická, spočívá v odstrańování vnitřních rozporů, konfliktů)
- hl.aspektem lids.jednání SVĚT SUBJ.HODNOT – dominuje hodnota sama sebe (ego =já), proto nejsilnější motivy lids.jednání jsou potřeby obdivu, úcty, kompetence, uznání, souhlasu
- VÝVOJ LIDS.MOTIVACÍ od vrozených pudů (instinktů) k ego-vztažným motivacím
3. KOGNITIVNÍ MODEL
- 3. KOGNITIVNÍ MODEL = důraz na orientaci v aktuální situaci a její rozumové hodnocení. Motiv = zaměření na nějaký cíl. Důležitá představa žádoucího cíle, tj.budoucího uspokojení. Motivace ovlivňována minulou zkušeností. Vývoj osobní motivace souvisí se socializačním rozvojem jedince.
- 4. ČINNOSTNÍ MODEL = zdroj motivace v činnosti, kt. není pouze prostředkem k dosažení uspokojení, ale stává se cílem. Např.čl.těší pohyb.aktivita sama o sobě a není pro něj tak důležité dosáhnout urč.výkon.
- 5. EMOČNÍ MODEL = motivovanost i uspokojení signalizováno em.prožitky. Tělesnými (např.pocit nasycení) i jinými (např.prožitek úspěchu či odmítnutí). Em.prožitky REGULUJÍCÍ i INTEGRUJÍCÍ SLOŽKOU MOTIVACE, jedna z variant ZPĚTNÉ VAZBY, kt.čl.informuje o aktuální úrovni uspokojení a reguluje intenzitu i délku trvání aktivity i její zaměření.
- jednání čl.variabilní z hlediska způsobu (jak jedná v té či oné situaci) i z hlediska cílů
(proč jedná tak jak jedná, čeho chce dosáhnout)
- JEDNÁNÍ = v širším smyslu zaujetí nějakého vztahu k určité situaci (i když jen „nečině přihlíží“)
- zákl.parametry jedn. = (způsob), SMĚR (cíl), INTENZITA (síla) a TRVÁNÍ V ČASE = MOTIVACE = proces zaměřený na nějaký cíl, jeho intenzitu, trvání. V užším smyslu PSYCH.DŮVODY či PŘÍČINY CÍLE JEDNÁNÍ → uplatňuje se zde interakce subjektu a jeho živ.podmínek → vyúsťuje ve stav motivace či motiv.stav, tzv.POTŘEBU.
- 4. ČINNOSTNÍ MODEL = zdroj motivace v činnosti, kt. není pouze prostředkem k dosažení uspokojení, ale stává se cílem. Např.čl.těší pohyb.aktivita sama o sobě a není pro něj tak důležité dosáhnout urč.výkon.
- 5. EMOČNÍ MODEL = motivovanost i uspokojení signalizováno em.prožitky. Tělesnými (např.pocit nasycení) i jinými (např.prožitek úspěchu či odmítnutí). Em.prožitky REGULUJÍCÍ i INTEGRUJÍCÍ SLOŽKOU MOTIVACE, jedna z variant ZPĚTNÉ VAZBY, kt.čl.informuje o aktuální úrovni uspokojení a reguluje intenzitu i délku trvání aktivity i její zaměření.
- jednání čl.variabilní z hlediska způsobu (jak jedná v té či oné situaci) i z hlediska cílů
(proč jedná tak jak jedná, čeho chce dosáhnout)
- JEDNÁNÍ = v širším smyslu zaujetí nějakého vztahu k určité situaci (i když jen „nečině přihlíží“)
- zákl.parametry jedn. = (způsob), SMĚR (cíl), INTENZITA (síla) a TRVÁNÍ V ČASE = MOTIVACE = proces zaměřený na nějaký cíl, jeho intenzitu, trvání. V užším smyslu PSYCH.DŮVODY či PŘÍČINY CÍLE JEDNÁNÍ → uplatňuje se zde interakce subjektu a jeho živ.podmínek → vyúsťuje ve stav motivace či motiv.stav, tzv.POTŘEBU.
Potřeba
- nedostatek: 1. organismu (fyziol.potřeby →psych.odezvu např.pocit hladu, únavy)
- 2. v soc.podmínkách (např.potřeba exist.jistoty, opory, uznání, lásky)
- biogenní (většinou cyklický průběh) a sociogenní potřeby (nedostatek v soc.vztazích, např.uznání)
- potřeba vyjadřuje výsledný vnitřní stav psych.zpracování nedostatku
- „vnitřní stav“ → psych.pojetí potřeby, v jiných oborech potřeba i bez psych.odezvy, např.potř.vitaminů (fyziologie), auta (ekonomie) apod.
- CÍLE a PROSTŘEDKY
- týž objekt u různých osob → dosahování různých cílů, např. auto má někdo zejm. z potřeby dopravy (např.na vesnici, podnikatel), jiný pro potěšení z jízdy, další zejm. jako demonstraci majetku a vysokého postavení (luxusní auto) apod.
- potřeby směřují k USPOKOJENÍ, tzv.dovršující reakce, tj.onen konečný cíl, k němuž jednán směřuje. Např.potřeba jídla (pocit hladu) směřuje k najedení jako dovršující reakci
- ZPŘEDMĚTNĚNÍ POTŘEBY = učením, nalezení objektu, jenž se stává prostředkem uspokojení potř., s každou konk.potř. spojen určitý vzorec uspokojení
- uspokojení redukuje stav potřeby
- redukce potřeby → redukce vnitřního napětí a neg.emocí → úzké fční PROPOJENÍ POTŘEB a EMOCÍ
- 2. v soc.podmínkách (např.potřeba exist.jistoty, opory, uznání, lásky)
- biogenní (většinou cyklický průběh) a sociogenní potřeby (nedostatek v soc.vztazích, např.uznání)
- potřeba vyjadřuje výsledný vnitřní stav psych.zpracování nedostatku
- „vnitřní stav“ → psych.pojetí potřeby, v jiných oborech potřeba i bez psych.odezvy, např.potř.vitaminů (fyziologie), auta (ekonomie) apod.
- CÍLE a PROSTŘEDKY
- týž objekt u různých osob → dosahování různých cílů, např. auto má někdo zejm. z potřeby dopravy (např.na vesnici, podnikatel), jiný pro potěšení z jízdy, další zejm. jako demonstraci majetku a vysokého postavení (luxusní auto) apod.
- potřeby směřují k USPOKOJENÍ, tzv.dovršující reakce, tj.onen konečný cíl, k němuž jednán směřuje. Např.potřeba jídla (pocit hladu) směřuje k najedení jako dovršující reakci
- ZPŘEDMĚTNĚNÍ POTŘEBY = učením, nalezení objektu, jenž se stává prostředkem uspokojení potř., s každou konk.potř. spojen určitý vzorec uspokojení
- uspokojení redukuje stav potřeby
- redukce potřeby → redukce vnitřního napětí a neg.emocí → úzké fční PROPOJENÍ POTŘEB a EMOCÍ
9. MOTIVACE
- faktory aktivizující lids.chování, zaměřují je na určitý cíl, udržují jej po určitou dobu. Jednání směřující k uspokojení určit potřeby.
- bývá spojena s em.prožitkem, kt.slouží jako signál určité potřeby, prostředek hodnocení aktuálního stavu, stimuluje jednání zaměřené na její uspokojení. Např.prožitek hladu nepříjemný pocit navozující činnost směřující ke konzumavi jídla. Mohou aktivovat i příjemné emoce, např.čl. si připraví jídlo, na kt.má chuť.
- motivy určují: SMĚR = zaměření aktivity, její obsah, průběh určitého chování. INTENZITU = aktivita, míra úsilí vedoucí k dosažení cíle. DÉLKA TRVÁNÍ = obv.ji ukončuje uspokojení potřeby, kt.ji vyvolala.
- motivy = osobní příčiny určitého chování, kt.mu dávají smysl
- vědomé a nevědomé motivy
- v motivaci se odráží vnitřní psych.stav, somatický stav i vlivy vnějšího prostředí
- aktuální motivy vznikají v závislosti na interakci vnitřních a vnějších podnětů. Z hlediska vnitřního stavu je zdrojem motivu POTŘEBA dávající impuls k jednání, z hlediska vnějšího prostředí INCENTIVA = motivační pobídka, tj.vnější podnět, kt.vyvolá vznik potřeby a z ní vyplývajícího motivu.
- bývá spojena s em.prožitkem, kt.slouží jako signál určité potřeby, prostředek hodnocení aktuálního stavu, stimuluje jednání zaměřené na její uspokojení. Např.prožitek hladu nepříjemný pocit navozující činnost směřující ke konzumavi jídla. Mohou aktivovat i příjemné emoce, např.čl. si připraví jídlo, na kt.má chuť.
- motivy určují: SMĚR = zaměření aktivity, její obsah, průběh určitého chování. INTENZITU = aktivita, míra úsilí vedoucí k dosažení cíle. DÉLKA TRVÁNÍ = obv.ji ukončuje uspokojení potřeby, kt.ji vyvolala.
- motivy = osobní příčiny určitého chování, kt.mu dávají smysl
- vědomé a nevědomé motivy
- v motivaci se odráží vnitřní psych.stav, somatický stav i vlivy vnějšího prostředí
- aktuální motivy vznikají v závislosti na interakci vnitřních a vnějších podnětů. Z hlediska vnitřního stavu je zdrojem motivu POTŘEBA dávající impuls k jednání, z hlediska vnějšího prostředí INCENTIVA = motivační pobídka, tj.vnější podnět, kt.vyvolá vznik potřeby a z ní vyplývajícího motivu.
HODNOTA = to, (objekty, aktivity, situace) co může ...
- HODNOTA = to, (objekty, aktivity, situace) co může uspokojit subjektivně důležitou potřebu. HIERARCHIE HODNOT = rozvíjí se v průběhu života, mění se v závislosti na zkušenostech. Subjektivní hodnota jakéhokoli vnějšího podnětu se může měnit v závislosti na okolnostech i vnitřním stavu čl. Např.čl. celý víkend pracoval na zahrádce a už ho to přestalo bavit, ačkoliv má tuto činnost rád (nasycení urč.podněty jejich dočasné odmítání). Či naopak, čl. s dlouhotrvajícím specifickým strádáním bude mít pozitivní hodnotu k objektům, o kt.se domnívá, že by mohly uspokojit jeho potřebu, např.jakékoliv jídlo či sexuální partner.
- MOTIVOVANOST = vědomí rozporu mezi aktuálně prožívaným stavem a tím, čeho by chtěl jedinec dosáhnout.
- Madsen rozlišuje různé způsoby vzniku motivu i možnosti jak jej dosáhnout, tj.jejich uspokojení:
- 1. HOMESTATICKÝ MODEL = motivace stimulována narušením homeostázy a čl.automaticky usiluje o dosažení rovnováhy. Dvě varianty: MODEL NEDOSTATKU vycházející z nepříjemného pocitu prázdnoty, chybění něčeho subjektivně důležitého. Stimuluje chování, kt.by vedlo k naplnění. Např.potřeba nasycení, touha získat partnera či společenské uznání. MODEL PŘEBYTKU vycházejícího z napětí, vyplývající z přesycenosti , přetlaku. K uspokojení dochází tehdy, když čl.ze sebe něco vydá. Např.potřeba vybít energii, vyměšování, , tendence zbavit se nadměrné sociální stimulace např. v autobuse.
- 2. POBÍDKOVÝ MODEL = klade důraz na vnější činitele pro rozvoj motiv.jedn., jeho regulaci a popř. i pro uspokojení potřeby.
- MOTIVOVANOST = vědomí rozporu mezi aktuálně prožívaným stavem a tím, čeho by chtěl jedinec dosáhnout.
- Madsen rozlišuje různé způsoby vzniku motivu i možnosti jak jej dosáhnout, tj.jejich uspokojení:
- 1. HOMESTATICKÝ MODEL = motivace stimulována narušením homeostázy a čl.automaticky usiluje o dosažení rovnováhy. Dvě varianty: MODEL NEDOSTATKU vycházející z nepříjemného pocitu prázdnoty, chybění něčeho subjektivně důležitého. Stimuluje chování, kt.by vedlo k naplnění. Např.potřeba nasycení, touha získat partnera či společenské uznání. MODEL PŘEBYTKU vycházejícího z napětí, vyplývající z přesycenosti , přetlaku. K uspokojení dochází tehdy, když čl.ze sebe něco vydá. Např.potřeba vybít energii, vyměšování, , tendence zbavit se nadměrné sociální stimulace např. v autobuse.
- 2. POBÍDKOVÝ MODEL = klade důraz na vnější činitele pro rozvoj motiv.jedn., jeho regulaci a popř. i pro uspokojení potřeby.
Podobně jako výše.
Podobně jako výše. Em.jsou základním motivačním systémem lids.chování.Z hlediska adaptace mají em.různou fci, např.fcí radosti je pohoda a připravenost k přátelským interakcím, fcí strachu vyhýbání se ohrožení apod.
B) Teorie zaměřené na kognitivní interpretaci emocí
Je poznání předpokladem pro vznik emocí?
Schachter – Singerova teorie emocí
Fyziologické reakce, subjektivně vnímané jako vzrušení, jsou nespecifické a mohu nabývat jakéhokoliv obsahu. Specifičnost prožitku teprve na základě subjektivního zhodnocení situace, kt.jej vyvolala. Pro em.prožívání významné nespecifické vzrušení a následně subjektivní zhodnocení situace.
Teorie kognitivního zhodnocení Roberta Lazaruse
Em. je faktor s regulačním významem, tzn.povede k přerušení dosavadní činnosti a bude čl.aktivovat či tlumit, dle potřeby. Je-li čl. v situaci, kt.hodnotí jako výzvu či hrozbu, může na ni reagovat různým způsobem. Aby ji zvládnul, může měnit své pocity, přehodnotit význam situace či usilovat o její změnu.
B) Teorie zaměřené na kognitivní interpretaci emocí
Je poznání předpokladem pro vznik emocí?
Schachter – Singerova teorie emocí
Fyziologické reakce, subjektivně vnímané jako vzrušení, jsou nespecifické a mohu nabývat jakéhokoliv obsahu. Specifičnost prožitku teprve na základě subjektivního zhodnocení situace, kt.jej vyvolala. Pro em.prožívání významné nespecifické vzrušení a následně subjektivní zhodnocení situace.
Teorie kognitivního zhodnocení Roberta Lazaruse
Em. je faktor s regulačním významem, tzn.povede k přerušení dosavadní činnosti a bude čl.aktivovat či tlumit, dle potřeby. Je-li čl. v situaci, kt.hodnotí jako výzvu či hrozbu, může na ni reagovat různým způsobem. Aby ji zvládnul, může měnit své pocity, přehodnotit význam situace či usilovat o její změnu.
Ross Buck
Em.prožívání a kognitivní hodnocení v neustálé interakci, vzájemně se ovlivňují a stimulují.
c) Teorie zaměřené na výraz em. a další projevy chování
- usnadňují porozumění a komunikaci
- Ch. Darwin byl první, kdo zkoumal vliv emocí na chování, dílo: „Výraz emocí u člověka a u zvířat“
D) Neuropsychologické teorie emocí
James-Langova teorie emocí
- podnět vyvolá tělesnou reakci a vjem této fyziolog.změny má charakter em.prožitku. Např. máme strach, protože se třeseme.
Canon-Bardova teorie emocí
Fyziol.reakce nejsou příčinou emocí, ale projevy aktivity mozk.center,zejm.talamu, kt.příslušnou info.předává do mozk.kůry a autonomního nerv.systému.
c) Teorie zaměřené na výraz em. a další projevy chování
- usnadňují porozumění a komunikaci
- Ch. Darwin byl první, kdo zkoumal vliv emocí na chování, dílo: „Výraz emocí u člověka a u zvířat“
D) Neuropsychologické teorie emocí
James-Langova teorie emocí
- podnět vyvolá tělesnou reakci a vjem této fyziolog.změny má charakter em.prožitku. Např. máme strach, protože se třeseme.
Canon-Bardova teorie emocí
Fyziol.reakce nejsou příčinou emocí, ale projevy aktivity mozk.center,zejm.talamu, kt.příslušnou info.předává do mozk.kůry a autonomního nerv.systému.
SHRNUTÍ:
Em.lze definovat jako schopnost reagovat prožitkem libosti či nelibosti, spojeným s fyziologickými reakcemi a změnou aktivity, popř.i dalšími projevy. Fcí em.je základní orientace a regulace směřující k adaptaci na dané podmínky. Em.prožitky jsou spojené s fyziologickými reakcemi,kt.zajišťuje autonomní nerv.systém. Emoce lze diferencovat na zákl.jejich kvality, zaměření, intenzity a délky trvání. Teorií em.je mnoho, každá z nich zaměřena na urč.oblast např. na kognitivní interpretaci em., na fyziol.složku em.prožívání nebo na jejich vnější projev. Emoční inteligence je komplexní schopnost, na níž závisí životní spokojenost a úspěšnost v praktickém životě. Její důležitou součástí je empatie, tj.vnímavost k em.jiných lidí. Em.paměť představuje specifickou schopnost, užívající jiný způsob kódování. Em.jsou důležitou složkou psych.vývoje, podporují socializaci i rozvoj poznávacích schopností.
VYUŽITÍ V PRAXI: při studiu např. při zkoušce z psychologie, v každodenním životě (např.při zvládání vlastních emocí, empatii)
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s.155-158. ISBN: 80-246-0841-3
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s.167. ISBN: 80-246-0841-3
VYUŽITÍ V PRAXI: při studiu např. při zkoušce z psychologie, v každodenním životě (např.při zvládání vlastních emocí, empatii)
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s.155-158. ISBN: 80-246-0841-3
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s.167. ISBN: 80-246-0841-3
10. Projekční části mozk.kůry
- další zpracování a vyhodnocování významu em.reakcí, např. náhlý zvuk vyvolá úlek, ale když zjistíme, že to způsobila spadlá krabice, napětí zmizí a nastává pocit uvolnění.
- důležitá pro posouzení etického a estetického obsahu a jejich vztahu k sociokulturním normám
Teorie emocí
A)Teorie zaměřené na em.prožívání
Psychoevoluční teorie em.Roberta Plutchika.
Emoce jsou vrozené funkce důležité pro přežití, tj.pro adaptaci. Vyvolávají je podněty, kt.jsou subjektivně významné. Osm základních em.: radost, souhlas, strach, překvapení, smutek, odpor, vztek a očekávání. Mění se v závislosti na intenzitě.
Izardova teorie diskrétních emocí.
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s.144. ISBN: 80-246-0841-3
- důležitá pro posouzení etického a estetického obsahu a jejich vztahu k sociokulturním normám
Teorie emocí
A)Teorie zaměřené na em.prožívání
Psychoevoluční teorie em.Roberta Plutchika.
Emoce jsou vrozené funkce důležité pro přežití, tj.pro adaptaci. Vyvolávají je podněty, kt.jsou subjektivně významné. Osm základních em.: radost, souhlas, strach, překvapení, smutek, odpor, vztek a očekávání. Mění se v závislosti na intenzitě.
Izardova teorie diskrétních emocí.
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s.144. ISBN: 80-246-0841-3
Afekt, nálada a vášeň jsou základní ...
- afekt, nálada a vášeň jsou základní emoční stavy a největší rozdíl je v délce jejich trvání a v jejich intenzitě. Afekt je velmi krátký, zatímco vášeň a nálada je dlouhodobá. Afekt i vášeň jsou prudké city, zatímco nálada naše prožívání spíše podbarvuje.
- NENÁVIST = hluboká intenzivní em.vyjadřující zaujatost, nepřátelství a vztek vůči jiné osobě (popř.i vlastní osobě)., skupině či objektu. Je spojena s potřebou škodit a působit bolest a s pocitem radosti, když k naplnění této potřeby dojde. Nenávist k vlastní osobě je nejč.založená na negativním obrazu, kt.dítěti poskytovali rodiče, pěstouni, blízké okolí apod., vina za životní neúspěchy, selhání.
- VLASTNOSTI CITŮ: POLARITA (protikladnost) např.láska x nenávist, AMBIVALENCE (smíšenost) např. cit lásky zahrnuje radost, estetické city apod., ale i obavy o milovanou osobu, žárlivost apod. , AKTUÁLNOST = neopakovatelnost jednou prožitého citu, např.určitý vjem či myšlenku lze znovu a znovu vybavit ve stejné podobě ve vědomí, prožité city s příslušným obsahem se mění, STEREOTYPNOST či podmíněnost (setrvačnost) = např., když učitel znepříjemní žákovi nějaký předmět, může se prožívání nepříjemných citů objevovat v tomto předmětu i poté, kdy ho učí jiný kantor.
- NENÁVIST = hluboká intenzivní em.vyjadřující zaujatost, nepřátelství a vztek vůči jiné osobě (popř.i vlastní osobě)., skupině či objektu. Je spojena s potřebou škodit a působit bolest a s pocitem radosti, když k naplnění této potřeby dojde. Nenávist k vlastní osobě je nejč.založená na negativním obrazu, kt.dítěti poskytovali rodiče, pěstouni, blízké okolí apod., vina za životní neúspěchy, selhání.
- VLASTNOSTI CITŮ: POLARITA (protikladnost) např.láska x nenávist, AMBIVALENCE (smíšenost) např. cit lásky zahrnuje radost, estetické city apod., ale i obavy o milovanou osobu, žárlivost apod. , AKTUÁLNOST = neopakovatelnost jednou prožitého citu, např.určitý vjem či myšlenku lze znovu a znovu vybavit ve stejné podobě ve vědomí, prožité city s příslušným obsahem se mění, STEREOTYPNOST či podmíněnost (setrvačnost) = např., když učitel znepříjemní žákovi nějaký předmět, může se prožívání nepříjemných citů objevovat v tomto předmětu i poté, kdy ho učí jiný kantor.
Emoční citlivost
- Emoční citlivost = vnímání, odhadnutí a interpretace emocí
- Emoční paměť = obratnost v emočním myšlení
- Emoční jednání = porozumění a analýza emocí, využití emočních znalostí
- Emoční učení = uvážená regulace emocí podporující emoční a duševní růst
- Emoční inteligence = její součástí empatie
HARTL,P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál 2000, s.348. ISBN: 80-7178-303-X.
NAKONEČNÝ, M. Moderní psychologie. Praha: S&M 1997, s.53-56. ISBN: 80-901387-6-4
ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER, J. Psychologie. Praha: Avicenum 1987, s. 97-107. ISBN: 725108-069-87
Neurofyziologický základ emocí
8. struktury mozk.kmene
- rozlišení em.signálů podle významu
9. limbický systém a bazální ganglia
- dávají em.signálu obsah a umožňují na něj reagovat
- ovlivňují řízení a kontrolu em.pr.
- důležitý pro em.paměť
- hodnocení informací (libá, nelibá, ohrožující atd.)
- navozují pocity strachu, zlosti pohody
- umožňuje interpretaci vzpomínek
- bazální ganglia – exprese a regulace em.fcí
- Emoční paměť = obratnost v emočním myšlení
- Emoční jednání = porozumění a analýza emocí, využití emočních znalostí
- Emoční učení = uvážená regulace emocí podporující emoční a duševní růst
- Emoční inteligence = její součástí empatie
HARTL,P., HARTLOVÁ, H. Psychologický slovník. Praha: Portál 2000, s.348. ISBN: 80-7178-303-X.
NAKONEČNÝ, M. Moderní psychologie. Praha: S&M 1997, s.53-56. ISBN: 80-901387-6-4
ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER, J. Psychologie. Praha: Avicenum 1987, s. 97-107. ISBN: 725108-069-87
Neurofyziologický základ emocí
8. struktury mozk.kmene
- rozlišení em.signálů podle významu
9. limbický systém a bazální ganglia
- dávají em.signálu obsah a umožňují na něj reagovat
- ovlivňují řízení a kontrolu em.pr.
- důležitý pro em.paměť
- hodnocení informací (libá, nelibá, ohrožující atd.)
- navozují pocity strachu, zlosti pohody
- umožňuje interpretaci vzpomínek
- bazální ganglia – exprese a regulace em.fcí
8. EMOCE
- psych.procesy subjektivně hodnotící události, stavy
- zvláštní druhy zážitků mající 3 kvality:
1. příjemnou či nepříjemnou, a to v určité míře (jen málo em.tuto kvalitu nemají např.lítost)
2. určitá míra vzrušení
3. určitý osobitý zážitkový obsah (např.to co čl.prožívá, když má radost)
- vyjadřuje určitý stupeň aktivace organismu, tj.mobilizace jeho energie pro přípravu akce, např. k útěku před nebezpečím
- 2 stránky emocí: a) zážitková (vnitřní)
- b) behaviorální (emocionální chování, např.útěk)
- fce em. = hodnocení situace → reakce na subjektivní význam situace
- souvisejí s prožíváním a uspokojováním potřeb, tzn. s homeostázou a s prožíváním vnitřních konfliktů (např.vnitřní konflikt mezi agresivní tendencí a zábranou ji uskutečnit)
- 3 zákl.složky em.: VEGETATIVNÍ = fyzické změny, KOGNITIVNÍ = informace, které určují, jak situaci interpretujeme (např. otázka je to vrah nebo neškodný člověk?), EXPRESIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ = jak em.vyjadřujeme navenek (např.ztvrdnutí rysů)
- setrvávající em.stavy NÁLADY (rozjařenost, skleslost, úzkost) = vyjadřují pozadí, celkové podbarvení situace každodenního života (např.ve stavu skleslosti je čl.bez zájmu, vyhýbá se sociálním stykům apod.)
- zvláštní druhy zážitků mající 3 kvality:
1. příjemnou či nepříjemnou, a to v určité míře (jen málo em.tuto kvalitu nemají např.lítost)
2. určitá míra vzrušení
3. určitý osobitý zážitkový obsah (např.to co čl.prožívá, když má radost)
- vyjadřuje určitý stupeň aktivace organismu, tj.mobilizace jeho energie pro přípravu akce, např. k útěku před nebezpečím
- 2 stránky emocí: a) zážitková (vnitřní)
- b) behaviorální (emocionální chování, např.útěk)
- fce em. = hodnocení situace → reakce na subjektivní význam situace
- souvisejí s prožíváním a uspokojováním potřeb, tzn. s homeostázou a s prožíváním vnitřních konfliktů (např.vnitřní konflikt mezi agresivní tendencí a zábranou ji uskutečnit)
- 3 zákl.složky em.: VEGETATIVNÍ = fyzické změny, KOGNITIVNÍ = informace, které určují, jak situaci interpretujeme (např. otázka je to vrah nebo neškodný člověk?), EXPRESIVNĚ-BEHAVIORÁLNÍ = jak em.vyjadřujeme navenek (např.ztvrdnutí rysů)
- setrvávající em.stavy NÁLADY (rozjařenost, skleslost, úzkost) = vyjadřují pozadí, celkové podbarvení situace každodenního života (např.ve stavu skleslosti je čl.bez zájmu, vyhýbá se sociálním stykům apod.)
Výrazné fyziologické změny
- výrazné fyziologické změny → silné emoce, tzv.AFEKTY = zužují vědomí subjektu na předmět afektu např. v afektu vzteku čl.reaguje zkratovitě, impulzivně, tj.bez rozvahy, prudce a silně, je schopen neuvěřitelných výkonů spojených s fyzickou silou
- AGRESE = chování, které vědomě a se záměrem ubližuje, násilně omezuje svobodu a poškozuje jiné osoby nebo věci. Agrese, ať již fyzická či verbální, může vzniknout v afektu
- em.spojené s fyziologií organ. – vyvolané fyziolog.změny (↑ TK, vylučování většího množství adrenalinu z nadledvinek, zrychlení P apod.) slouží k energetizaci účelného chování, to zjištěno experimenty např.měřením fyziol.změn v organismu u kočky, u které byl vyvolán strach štěkajícím psem
- mnohé rozdílné em. mají stejné vzorce fyziolog.změn např.strach a hněv, rozdílné pocity jsou doprovázeny stejnými tělesnými procesy. Například pláč může být výrazem bolesti, zlosti, ale i radosti. Při radostném očekávání se zase stejně jako při strachu zvyšuje tepová frekvence.
- zákl.směry jednání APETENCE (přitažlivost) a AVERZE (odpudivost). Snažíme se dosáhnout příjemného (opakovat příjemné zkušenosti) a vyhýbat se nepříjemnému (neopakovat nepříjemné zkušenosti) → MOTIVUJÍCÍ FCE EM.
- em.život se v průběhu individuálního vývoje diferencuje
- AGRESE = chování, které vědomě a se záměrem ubližuje, násilně omezuje svobodu a poškozuje jiné osoby nebo věci. Agrese, ať již fyzická či verbální, může vzniknout v afektu
- em.spojené s fyziologií organ. – vyvolané fyziolog.změny (↑ TK, vylučování většího množství adrenalinu z nadledvinek, zrychlení P apod.) slouží k energetizaci účelného chování, to zjištěno experimenty např.měřením fyziol.změn v organismu u kočky, u které byl vyvolán strach štěkajícím psem
- mnohé rozdílné em. mají stejné vzorce fyziolog.změn např.strach a hněv, rozdílné pocity jsou doprovázeny stejnými tělesnými procesy. Například pláč může být výrazem bolesti, zlosti, ale i radosti. Při radostném očekávání se zase stejně jako při strachu zvyšuje tepová frekvence.
- zákl.směry jednání APETENCE (přitažlivost) a AVERZE (odpudivost). Snažíme se dosáhnout příjemného (opakovat příjemné zkušenosti) a vyhýbat se nepříjemnému (neopakovat nepříjemné zkušenosti) → MOTIVUJÍCÍ FCE EM.
- em.život se v průběhu individuálního vývoje diferencuje
ZÁKLADNÍ EM. , ...
- ZÁKLADNÍ EM. , kt.mají diferenciovaný obsah podle situací, kt.je vyvolávají
- - radost jako reakce na zisk
- - smutek jako reakce na ztrátu
- - strach jako reakce na hrozbu
- - hněv jako reakce na překážku
- konkrétní povaha zisků, ztrát, hrozeb a překážek pak určuje konkrétní em.prožitek např. získání prestiže vyvolá jiný druh radosti než malý finanční zisk apod.
- em.neurčují jen HODNOTY biologické ,ale také sociální a kulturní jako jsou pravda, krása, mravnost , s těmi souvisejí vývojově vyšší em. intelektuální, estetické a etické
- v prožívání em. i VLIV KULTURY - různé kultury připisují různé hodnoty různým em. např. v Japonsku zahanbení ze ztráty tváře, příslušnost k určitému společenství → velmi silné em. Rozdíly určované kulturními normami např. v tom, za co se stydí, co u nich vyvolává strach apod. Emoce signalizují nejen potřeby těla a jejich uspokojení, ale i potřeby související s hodnotami dané kultury
- CITOVÉ VZTAHY = déletrvající, reaktivní vztah k různým objektům, jsou jako všechny em.polární (radost x smutek), nejvýraznějšími láska a nenávist, afektivně zabarvené, tj. silné em.vztahy, VÁŠNĚ = nedostatek racionální kontroly. Citové vztahy jsou komplexní , vystupují v nich různé em.komponenty, ale každý má em.dominantu, kt.je trvalejší a určuje jeho podstatu. Např. i lidi, kt.milujeme u nás mohou občas vyvolávat negativní pocity.
- - radost jako reakce na zisk
- - smutek jako reakce na ztrátu
- - strach jako reakce na hrozbu
- - hněv jako reakce na překážku
- konkrétní povaha zisků, ztrát, hrozeb a překážek pak určuje konkrétní em.prožitek např. získání prestiže vyvolá jiný druh radosti než malý finanční zisk apod.
- em.neurčují jen HODNOTY biologické ,ale také sociální a kulturní jako jsou pravda, krása, mravnost , s těmi souvisejí vývojově vyšší em. intelektuální, estetické a etické
- v prožívání em. i VLIV KULTURY - různé kultury připisují různé hodnoty různým em. např. v Japonsku zahanbení ze ztráty tváře, příslušnost k určitému společenství → velmi silné em. Rozdíly určované kulturními normami např. v tom, za co se stydí, co u nich vyvolává strach apod. Emoce signalizují nejen potřeby těla a jejich uspokojení, ale i potřeby související s hodnotami dané kultury
- CITOVÉ VZTAHY = déletrvající, reaktivní vztah k různým objektům, jsou jako všechny em.polární (radost x smutek), nejvýraznějšími láska a nenávist, afektivně zabarvené, tj. silné em.vztahy, VÁŠNĚ = nedostatek racionální kontroly. Citové vztahy jsou komplexní , vystupují v nich různé em.komponenty, ale každý má em.dominantu, kt.je trvalejší a určuje jeho podstatu. Např. i lidi, kt.milujeme u nás mohou občas vyvolávat negativní pocity.
4-5 let - období dětských fantazmat
4-5 let - období dětských fantazmat (fantazijní myšlení)
6-1 1 let - vývoj logického myšlení
6-1 1 let - realistické myšlení
8-9let - začátek porozumění abstraktním pojmům (2. stád.)
11-12 let - začátek abstrakt. myšlení (3. stadium)
11-15 let - definování abstrakt. pojmů (4. stadium), systematizace myšlení, samostatné řešení
problémů
15-20 let - zvýrazněná analytickosystematická složka myšlení, vyšší stupeň abstrakce
(5. stadium), deduktivní myšlení
- projevují se výrazněji rozdíly mezi technickým a přírodovědným myšlením a myšlením
humanitní a jazykovým
20-30 let - období myšlenkové dynamiky
- plná zralost v souznění a usuzování, syntetizující myšlení
souvislost myšlení s řečí:
!!myšlení se uskutečňuje prostřednictvím řeči!!
Řeč je tedy nástrojem myšlení a zároveň prostředkem dorozumívání, mezilidské komunikace. Je to prostředek, který slouží k existenci, uchování a předávání zkušeností, které lidstvo získalo ve svém společenskohistorickém vývoji.
6-1 1 let - vývoj logického myšlení
6-1 1 let - realistické myšlení
8-9let - začátek porozumění abstraktním pojmům (2. stád.)
11-12 let - začátek abstrakt. myšlení (3. stadium)
11-15 let - definování abstrakt. pojmů (4. stadium), systematizace myšlení, samostatné řešení
problémů
15-20 let - zvýrazněná analytickosystematická složka myšlení, vyšší stupeň abstrakce
(5. stadium), deduktivní myšlení
- projevují se výrazněji rozdíly mezi technickým a přírodovědným myšlením a myšlením
humanitní a jazykovým
20-30 let - období myšlenkové dynamiky
- plná zralost v souznění a usuzování, syntetizující myšlení
souvislost myšlení s řečí:
!!myšlení se uskutečňuje prostřednictvím řeči!!
Řeč je tedy nástrojem myšlení a zároveň prostředkem dorozumívání, mezilidské komunikace. Je to prostředek, který slouží k existenci, uchování a předávání zkušeností, které lidstvo získalo ve svém společenskohistorickém vývoji.
Nutno rozlišovat řeč a jazyk.
Nutno rozlišovat řeč a jazyk. Zatímco řeč je nástrojem myšlení, jazyk je nástrojem řeči.
Shrnutí:
Myšlení lze definovat jako mentální manipulaci s různými informacemi, která slouží k porozumění jejich podstaty, k analýze jejich souvislostí a vztahů, na jejichž základě je možno odvodit určitý závěr. Myšlení se uplatňuje při vytváření pojmu, v úvahách a rozhodování i při řešení problému. Logické uvažování se dělí na dva typy, deduktivní a induktivní. Deduktivní usuzování postupuje od obecnějších tvrzení k jejich konkrétní aplikaci, induktivní vychází z konkrétní skutečnosti a směřuje ke zobecňování. Řešení problému probíhá v urč.fázích, důležité je definování problému, formulování strategie jeho řešení, ale i kontrola efektivity použitých prostředků a správnosti dosaženého výsledku. Problém je definován jako situace, kdy známe cíl, ale neznáme způsob, jak jej dosáhnout. Myšlení mohou ovlivnit i další psych. fce (učení, emoce, jazyk apod.).Vývoj myšlení prochází několika fázemi, jejichž významnou charakteristikou je míra respektování poznávané reality a pravidel logiky. Metakognice je poznávání zaměřené na samotné poznávací fce, na porozumění těmto fcím, a z toho vyplývá jejich lepší využití.
Zdroj:
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s.94-111. ISBN: 80-246-0841-3.
ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER, J. Psychologie. Praha: Avicenum 1987, s. . ISBN: 725108-069-87
Shrnutí:
Myšlení lze definovat jako mentální manipulaci s různými informacemi, která slouží k porozumění jejich podstaty, k analýze jejich souvislostí a vztahů, na jejichž základě je možno odvodit určitý závěr. Myšlení se uplatňuje při vytváření pojmu, v úvahách a rozhodování i při řešení problému. Logické uvažování se dělí na dva typy, deduktivní a induktivní. Deduktivní usuzování postupuje od obecnějších tvrzení k jejich konkrétní aplikaci, induktivní vychází z konkrétní skutečnosti a směřuje ke zobecňování. Řešení problému probíhá v urč.fázích, důležité je definování problému, formulování strategie jeho řešení, ale i kontrola efektivity použitých prostředků a správnosti dosaženého výsledku. Problém je definován jako situace, kdy známe cíl, ale neznáme způsob, jak jej dosáhnout. Myšlení mohou ovlivnit i další psych. fce (učení, emoce, jazyk apod.).Vývoj myšlení prochází několika fázemi, jejichž významnou charakteristikou je míra respektování poznávané reality a pravidel logiky. Metakognice je poznávání zaměřené na samotné poznávací fce, na porozumění těmto fcím, a z toho vyplývá jejich lepší využití.
Zdroj:
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s.94-111. ISBN: 80-246-0841-3.
ŠTEFANOVIČ, J., GREISINGER, J. Psychologie. Praha: Avicenum 1987, s. . ISBN: 725108-069-87
Individuálně specifická...
- individuálně specifická = vyplývá z vlastních zkušeností, zahrnuje hodnocení vlastních znalostí, schopností a dovedností.
- implicitní = neprojevuje se na vědomé úrovni, např.čtenář automaticky zpomalí v obtížnějším úseku, aniž by si přesně uvědomil proč, v oblasti zautomatizované činnosti
- explicitní = vědomé hodnocení vlastních schopností, ve vztahu k různým problémům i k možnosti jejich zvládnutí
poruchy myšlení
- bradypsychismus – zpomalené tempo, ochuzení zájmu, povrchní či nedokončené úsudky, nepružnost myšlení, výskyt např.u nemocných, unavených, depresivních či mentálně postižených jedinců
- tachypsychismus – opak bradypsychismu, projevuje se i v řeči – je rychlá až překotná, myšlenky jsou povrchní, nedokončené, výskyt př. Při radostném zážitku, v úzkostném stavu, mívají např.schizofrenici
- roztržité myšlení – do průběhu myšlení zasahuje cizí pochod
- zabíhavé myšlení – člověk nedovede odlišit podstatné věci od nepodstatných, výskyt u dětí předškolního věku a u mentálně retardovaných
- implicitní = neprojevuje se na vědomé úrovni, např.čtenář automaticky zpomalí v obtížnějším úseku, aniž by si přesně uvědomil proč, v oblasti zautomatizované činnosti
- explicitní = vědomé hodnocení vlastních schopností, ve vztahu k různým problémům i k možnosti jejich zvládnutí
poruchy myšlení
- bradypsychismus – zpomalené tempo, ochuzení zájmu, povrchní či nedokončené úsudky, nepružnost myšlení, výskyt např.u nemocných, unavených, depresivních či mentálně postižených jedinců
- tachypsychismus – opak bradypsychismu, projevuje se i v řeči – je rychlá až překotná, myšlenky jsou povrchní, nedokončené, výskyt př. Při radostném zážitku, v úzkostném stavu, mívají např.schizofrenici
- roztržité myšlení – do průběhu myšlení zasahuje cizí pochod
- zabíhavé myšlení – člověk nedovede odlišit podstatné věci od nepodstatných, výskyt u dětí předškolního věku a u mentálně retardovaných
Ulpívavé myšlení – člověk se ...
- ulpívavé myšlení – člověk se nedokáže přenést z jednoho typu řešení na jiný
- nevýpravné myšlení – myšlení, které nejde kupředu
- myšlenkový záraz – náhlá zástava správného myšlenkového procesu
- kathathymní myšlení – myšlení ovládané citem, předsudkem, osobní prestiží, šovinismem, apod.
- dominující myšlenka – soubor úvah, které se neustále člověku vracejí a odvracejí normální průběh myšlení
- paralogické myšlení – zachovává vnější logičnost, ale jednotlivé členy spojuje ne dle souvislostí, ale podle náhodných znaků, typické pro schizofrenii
- nutkavé myšlení – obsese – chorobné nejistoty,obavy, pochybnosti
fobie – neodůvodněný strach
- bludy – vážná porucha myšlení, nevyvratitelná nereálná myšlenky, typické pro schizofrenii, tzv.indukovaný blud – psychotik přesvědčí blízkou osobu, která byť naprosto zdravá, uvěří mu, že jeho blud je pravdivý
Vývoj myšlení
od 6 měsíců - primitivní myšlení
9-18 měsíců - konkrétní (situační) myšlení
18 měsíc - porozumění abstraktním situacím, 1. stadium abstrakt. myšlení
2 roky - verbální myšlení
3 roky - začátek zobecňování
- nevýpravné myšlení – myšlení, které nejde kupředu
- myšlenkový záraz – náhlá zástava správného myšlenkového procesu
- kathathymní myšlení – myšlení ovládané citem, předsudkem, osobní prestiží, šovinismem, apod.
- dominující myšlenka – soubor úvah, které se neustále člověku vracejí a odvracejí normální průběh myšlení
- paralogické myšlení – zachovává vnější logičnost, ale jednotlivé členy spojuje ne dle souvislostí, ale podle náhodných znaků, typické pro schizofrenii
- nutkavé myšlení – obsese – chorobné nejistoty,obavy, pochybnosti
fobie – neodůvodněný strach
- bludy – vážná porucha myšlení, nevyvratitelná nereálná myšlenky, typické pro schizofrenii, tzv.indukovaný blud – psychotik přesvědčí blízkou osobu, která byť naprosto zdravá, uvěří mu, že jeho blud je pravdivý
Vývoj myšlení
od 6 měsíců - primitivní myšlení
9-18 měsíců - konkrétní (situační) myšlení
18 měsíc - porozumění abstraktním situacím, 1. stadium abstrakt. myšlení
2 roky - verbální myšlení
3 roky - začátek zobecňování
Dedukce – aplikace obecného poznatku, ...
-dedukce – aplikace obecného poznatku, zpravidla na konkrétní případ, problém, např. dle obecného vzorce vypočítáme obsah konkrétního čtverce, upleteme svetr, uvaříme večeři, atd.
-analogie – myšlenkové vyvozování nového poznatku o nějakém předmětu nebo jevu na základě jeho podobnosti s jinými předměty a jevy, př. obecné tvrzení „blondýny jsou hloupé“ vede mnohdy člověka k tomu, že odsoudí ženu jen kvůli barvě jejích vlasů
druhy myšlení:
-praktické – př. metoda pokus a omyl, opravář při hledání a odstraňování závady na televizoru
-názorné (konkrétní) – využívá názorných představ,př.příprava učitele na hodinu, kdy si představí, jak bude hodina vypadat, představuje si též možné reakce žáků, apod.
-teoretické (abstraktní) – operuje s pojmy, symboly a jejich významy. Předpokládá vyšší stupeň rozvoje myšlení a uplatňuje se zejména v teoretické, vědecké činnosti.
-sbíhavé (konvergentní) – uplatňuje se v úlohách, které mají pouze jedno řešení, př. matematika, IQ testy
-rozbíhavé (divergentní) – uplatňuje se v úlohách, které mohou mít, či mají více řešení
-analogie – myšlenkové vyvozování nového poznatku o nějakém předmětu nebo jevu na základě jeho podobnosti s jinými předměty a jevy, př. obecné tvrzení „blondýny jsou hloupé“ vede mnohdy člověka k tomu, že odsoudí ženu jen kvůli barvě jejích vlasů
druhy myšlení:
-praktické – př. metoda pokus a omyl, opravář při hledání a odstraňování závady na televizoru
-názorné (konkrétní) – využívá názorných představ,př.příprava učitele na hodinu, kdy si představí, jak bude hodina vypadat, představuje si též možné reakce žáků, apod.
-teoretické (abstraktní) – operuje s pojmy, symboly a jejich významy. Předpokládá vyšší stupeň rozvoje myšlení a uplatňuje se zejména v teoretické, vědecké činnosti.
-sbíhavé (konvergentní) – uplatňuje se v úlohách, které mají pouze jedno řešení, př. matematika, IQ testy
-rozbíhavé (divergentní) – uplatňuje se v úlohách, které mohou mít, či mají více řešení
Individuální vlastnosti myšlení:
-přesnost – schopnost umět jasně, výstižně, srozumitelně a logicky formulovat své myšlenky
-pružnost – schopnost operativně měnit plán a způsob řešení problémů, nelpět na ustálených způsobech. Opakem pružnosti je tzv.rigidita (strnulost).
-hloubka – schopnost pronikat do podstaty problému, chápat jej ze všech stran a ve všech souvislostech. Opakem hloubky je povrchnost.
-šířka – obsažnost myšlení, schopnost brát při řešení v úvahu všechny možné souvislosti, využívat vlastní všestranné vědomosti a bohaté zkušenosti.
-rychlost – spočívá v pohotovém nalezení správného postupu řešení i v situaci časové tísně, kdy se člověk musí rychle rozhodnout.
-samostatnost – schopnost řešit daný problém zásadně bez cizí pomoci, nenechat se ovlivňovat cizími názory, myšlenkami.
-kritičnost – schopnost přísně a pokud možno i objektivně hodnotit své vlastní i cizí myšlenky a názory, odmítat předsudky a slepou víru v autority.
-tvořivost – viz. výše
Metakognice = zahrnuje znalosti a zkušenosti s poznávacími fcemi i schopnost o nich uvažovat, tzn. schopnost posoudit problém a jeho obtížnost, vhodnost použití určité strategie a zvolit variantou, kt. je vzhledem k situaci adekvátní.
-obecná metakognice = schopnost posuzovat různé možnosti poznávání a jejich limity, závislá na celkové úrovni rozum.schopností a na zkušenostech
-pružnost – schopnost operativně měnit plán a způsob řešení problémů, nelpět na ustálených způsobech. Opakem pružnosti je tzv.rigidita (strnulost).
-hloubka – schopnost pronikat do podstaty problému, chápat jej ze všech stran a ve všech souvislostech. Opakem hloubky je povrchnost.
-šířka – obsažnost myšlení, schopnost brát při řešení v úvahu všechny možné souvislosti, využívat vlastní všestranné vědomosti a bohaté zkušenosti.
-rychlost – spočívá v pohotovém nalezení správného postupu řešení i v situaci časové tísně, kdy se člověk musí rychle rozhodnout.
-samostatnost – schopnost řešit daný problém zásadně bez cizí pomoci, nenechat se ovlivňovat cizími názory, myšlenkami.
-kritičnost – schopnost přísně a pokud možno i objektivně hodnotit své vlastní i cizí myšlenky a názory, odmítat předsudky a slepou víru v autority.
-tvořivost – viz. výše
Metakognice = zahrnuje znalosti a zkušenosti s poznávacími fcemi i schopnost o nich uvažovat, tzn. schopnost posoudit problém a jeho obtížnost, vhodnost použití určité strategie a zvolit variantou, kt. je vzhledem k situaci adekvátní.
-obecná metakognice = schopnost posuzovat různé možnosti poznávání a jejich limity, závislá na celkové úrovni rozum.schopností a na zkušenostech
Sylogystické uvažování
- sylogystické uvažování = založeno na 2 premisách vyjadřující určité vztahy platný závěr např. Eva je větší než Lucie. Lucie je větší než Tereza. Kt. z dívek je největší?
- kategorický sylogismus = všichni čápi jsou ptáci. Všichni ptáci jsou obratlovci. A proto jsou čápi obratlovci.
b) induktivní = vychází z konkrétní skutečnosti a směřuje k určitému zobecnění , využívá zkušenosti, informací vyvozuje závěr
- uvažujeme tehdy, když nejsou jednoznačné premisy, resp.vztahy mezi jednotlivými složkami
- často zahrnuje proces hypotéz (potvrzeny nebo vyloučeny
- vyvozování závěrů příčinných vztazích, hledání příčiny nějaké události
- vyvozování kategorií tj.zobecnění nějakého tvrzení platného pro určitou třídu např. Kos má peří. Pelikán má peří. Tzn. ptáci mají peří. Možné i chybné závěry např. Kos létá. Husa létá. Tzn. všichni ptáci létají.
- usuzování podle analogie – např. Loď:voda = letadlo:? (vzduch)
Řešení problému
- problém = situace, kdy známe cíl, ale neznáme způsob jak jej dosáhnout
- fáze:
1. identifikace problému – např. potřebuji získat byt a nemám peníze (znám východisko i cíl.. Jak ho dosáhnout?)
- kategorický sylogismus = všichni čápi jsou ptáci. Všichni ptáci jsou obratlovci. A proto jsou čápi obratlovci.
b) induktivní = vychází z konkrétní skutečnosti a směřuje k určitému zobecnění , využívá zkušenosti, informací vyvozuje závěr
- uvažujeme tehdy, když nejsou jednoznačné premisy, resp.vztahy mezi jednotlivými složkami
- často zahrnuje proces hypotéz (potvrzeny nebo vyloučeny
- vyvozování závěrů příčinných vztazích, hledání příčiny nějaké události
- vyvozování kategorií tj.zobecnění nějakého tvrzení platného pro určitou třídu např. Kos má peří. Pelikán má peří. Tzn. ptáci mají peří. Možné i chybné závěry např. Kos létá. Husa létá. Tzn. všichni ptáci létají.
- usuzování podle analogie – např. Loď:voda = letadlo:? (vzduch)
Řešení problému
- problém = situace, kdy známe cíl, ale neznáme způsob jak jej dosáhnout
- fáze:
1. identifikace problému – např. potřebuji získat byt a nemám peníze (znám východisko i cíl.. Jak ho dosáhnout?)
2. Definování problému
2. definování problému – vymezení, zařazení do kategorie, někt. jasně definované = jasné, jednoznačné řešení, např. výpočet matematické rovnice), jiné nejednoznačně definované = nemají předem dané řešení či jich je více, obtížnější
- izomorfní problémy = takové, jejichž formální struktura je shodná, ale mají jiný obsah např. pro děti může být obtížné pochopit podobnost slovních úloh, je-li jejich obsah rozdílný či jsou-li v jiném kontextu
3. Formulování strategie řešení, tj. plánování dílčích operací – zkušenosti, pak nová
a) pokus-omyl – např. zkouším postupně všechny klíče než odemknu zámek, základem operantního podmiňování, zdlouhavé, často neefektivní
b) aplikace známého způsobu řešení – konvergentní myšlení (přímočaré hledání většinou jednoho správného či logického závěru, resp. řešení), strategie algoritmu (přesně vymezený postup, souhrn pravidel jsoucí předpokladem správného řešení)
Myšlení = mentální manipulace s různými informacemi (např.s kognitivními prvky, vjemy, představami atd.), které slouží k porozumění jejich podstaty a k analýze různých souvislostí a vztahů, na jejichž základě odvozujeme určité závěry.
Pojem = kategorie (třída) určitých objektů (jevů), jejich vlastností a vztahů, které mají společné podstatné znaky. Některé lze vymezit např. definice trojúhelníku, jiné jsou zařazovány na základě jejich vztahu k prototypu.
Prototyp = vzor, nejreprezentativnější varianta kategorie.
Kategorie = skupina či třída jevů určitého třídícího hlediska. Základní a nejobecnější pojem vědy.
Úsudek = zákl.myšl.proces, rozumová operace, při kt. se z daných soudů vyvozuje soud nový, závěr se vyvozuje z předcházejících výroků, tzv.premis.
- izomorfní problémy = takové, jejichž formální struktura je shodná, ale mají jiný obsah např. pro děti může být obtížné pochopit podobnost slovních úloh, je-li jejich obsah rozdílný či jsou-li v jiném kontextu
3. Formulování strategie řešení, tj. plánování dílčích operací – zkušenosti, pak nová
a) pokus-omyl – např. zkouším postupně všechny klíče než odemknu zámek, základem operantního podmiňování, zdlouhavé, často neefektivní
b) aplikace známého způsobu řešení – konvergentní myšlení (přímočaré hledání většinou jednoho správného či logického závěru, resp. řešení), strategie algoritmu (přesně vymezený postup, souhrn pravidel jsoucí předpokladem správného řešení)
Myšlení = mentální manipulace s různými informacemi (např.s kognitivními prvky, vjemy, představami atd.), které slouží k porozumění jejich podstaty a k analýze různých souvislostí a vztahů, na jejichž základě odvozujeme určité závěry.
Pojem = kategorie (třída) určitých objektů (jevů), jejich vlastností a vztahů, které mají společné podstatné znaky. Některé lze vymezit např. definice trojúhelníku, jiné jsou zařazovány na základě jejich vztahu k prototypu.
Prototyp = vzor, nejreprezentativnější varianta kategorie.
Kategorie = skupina či třída jevů určitého třídícího hlediska. Základní a nejobecnější pojem vědy.
Úsudek = zákl.myšl.proces, rozumová operace, při kt. se z daných soudů vyvozuje soud nový, závěr se vyvozuje z předcházejících výroků, tzv.premis.
Myšlenkové operace:
-analýza – myšlenkové rozdělení celku na části,př. muž se cítí psychicky špatně(celek), s psychologem analyzuje (rozebere, rozdělí), proč se cítí psychicky špatně(části- je unavený z práce, hádá se s manželkou,atd…) – tyto části způsobují, že se celkově necítí dobře
-syntéza – myšlenkové spojování jednotlivých částí do celku, opak analýzy
Analýza a syntéza jsou nerozlučně spjaté, navzájem se podmiňují, organicky prolínají a spojují. Analyticko-syntetická činnost se uplatňuje např.při každém druhu lidského učení.
-srovnávání – zjišťování podobnosti či rozdílnosti různých předmětů a jevů. Vede ke klasifikaci a třídění.
-abstrakce – vyčleňování podstatných a obecných vlastností předmětů a jevů a opomíjení nepodstatných, vedlejších, individuálních. Např. při popisu vlastností modelky abstrahujeme - zmiňujeme fyzické přednosti, opomíjíme psychické vlastnosti.
-zobecňování – myšlenkové zjišťování a spojování společných a podstatných vlastností jednotlivých předmětů a jevů určité skupiny, př.člověk řekne „jdu do sadu na ovoce“, nikoli „jdu do sadu na jablka, hrušky, švestky,…“ - zobecňuje
-indukce – myšlenkové vyvozování obecného tvrzení na základě znalosti jednotlivých případů, př. na základě osobní zkušenosti s několika lidmi jedné firmy odvozujeme obecný názor na celou firmu
-syntéza – myšlenkové spojování jednotlivých částí do celku, opak analýzy
Analýza a syntéza jsou nerozlučně spjaté, navzájem se podmiňují, organicky prolínají a spojují. Analyticko-syntetická činnost se uplatňuje např.při každém druhu lidského učení.
-srovnávání – zjišťování podobnosti či rozdílnosti různých předmětů a jevů. Vede ke klasifikaci a třídění.
-abstrakce – vyčleňování podstatných a obecných vlastností předmětů a jevů a opomíjení nepodstatných, vedlejších, individuálních. Např. při popisu vlastností modelky abstrahujeme - zmiňujeme fyzické přednosti, opomíjíme psychické vlastnosti.
-zobecňování – myšlenkové zjišťování a spojování společných a podstatných vlastností jednotlivých předmětů a jevů určité skupiny, př.člověk řekne „jdu do sadu na ovoce“, nikoli „jdu do sadu na jablka, hrušky, švestky,…“ - zobecňuje
-indukce – myšlenkové vyvozování obecného tvrzení na základě znalosti jednotlivých případů, př. na základě osobní zkušenosti s několika lidmi jedné firmy odvozujeme obecný názor na celou firmu
Poruchy paměti
- deteriorizace – patický úbytek paměťových schopností organického původu, typický např.u senilní demence, arteriosklerózy
2. amnézie = ztráta paměti (částečná – pro určitý časový úsek, úplná – žádné vzpomínky na minulost)
3. vzpomínkové klamy = jedinec vzpomíná na události, které nikdy neprožil
4. paramnézie = bájná lhavost
5. konfabulace = vyprávění skutečných událostí doplněných o vymyšlené příběhy
6. iluze již viděného či prožitého – poruchy v přiřazování časových dat vnímaným událostem
7. kvantitativní poruchy: hypomnézie = snížená schopnost zapamatování, hypermnézie = zesílená paměť
Shrnutí:
Paměť umožňuje uchovat minulou zkušenost a v tomto smyslu je nezbytným předpokladem pro učení. Paměťový proces má tři fáze: zakódování, uchování v paměti a vybavení. Z hlediska způsobu zakódování a uložení informace rozlišujeme paměť krátkodobou a dlouhodobou. Dlouhodobá paměť zahrnuje různé moduly, např.explicitní a implicitní paměť. Vybavování lze chápat jako proces dekódování informací, uložených v určitém paměťovém modulu. Metapaměť, tj. soubor veškerých znalostí a zkušeností s paměťovými fcemi, je důležitým regulačním mechanismem.
2. amnézie = ztráta paměti (částečná – pro určitý časový úsek, úplná – žádné vzpomínky na minulost)
3. vzpomínkové klamy = jedinec vzpomíná na události, které nikdy neprožil
4. paramnézie = bájná lhavost
5. konfabulace = vyprávění skutečných událostí doplněných o vymyšlené příběhy
6. iluze již viděného či prožitého – poruchy v přiřazování časových dat vnímaným událostem
7. kvantitativní poruchy: hypomnézie = snížená schopnost zapamatování, hypermnézie = zesílená paměť
Shrnutí:
Paměť umožňuje uchovat minulou zkušenost a v tomto smyslu je nezbytným předpokladem pro učení. Paměťový proces má tři fáze: zakódování, uchování v paměti a vybavení. Z hlediska způsobu zakódování a uložení informace rozlišujeme paměť krátkodobou a dlouhodobou. Dlouhodobá paměť zahrnuje různé moduly, např.explicitní a implicitní paměť. Vybavování lze chápat jako proces dekódování informací, uložených v určitém paměťovém modulu. Metapaměť, tj. soubor veškerých znalostí a zkušeností s paměťovými fcemi, je důležitým regulačním mechanismem.
Zdroj:
NAKONEČNÝ, M. Moderní psychologie. Praha: S&M 1997, s.61 - 65. ISBN: 80-901387-6-4.
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s.61-73. ISBN: 80-246-0841-3.
7. Myšlení a řeč
- poznávání vázající se na aktivitu vědomí
- nezbytné minimální vstupní informace, nejdůležitější je způsob jejich zpracování
- mentální manipulace s různými informacemi (tj. s kognitivními prvky, vjemy, představami atd.), kt. slouží k porozumění jejich podstaty a k analýze různých souvislostí a vztahů odvozujeme určité závěry
- pro rozvoj myšlení významná zejm. oblast prefrontální mozk. kůry (umožňuje plánovat a regulovat jednotlivé kroky při řešení úkolu, hledá podobnosti a rozdíly, dochází k závěrům, koordinace slovního uvažování, dozrává v průběhu dětství, na dosažení její zralosti závisí i rozvoj myšlení, při jejím porušení nápadně narušené uvažování)
VÁGNEROVÁ, M. Základy psychologie. Praha: Karolinum 2004, s.61-73. ISBN: 80-246-0841-3.
7. Myšlení a řeč
- poznávání vázající se na aktivitu vědomí
- nezbytné minimální vstupní informace, nejdůležitější je způsob jejich zpracování
- mentální manipulace s různými informacemi (tj. s kognitivními prvky, vjemy, představami atd.), kt. slouží k porozumění jejich podstaty a k analýze různých souvislostí a vztahů odvozujeme určité závěry
- pro rozvoj myšlení významná zejm. oblast prefrontální mozk. kůry (umožňuje plánovat a regulovat jednotlivé kroky při řešení úkolu, hledá podobnosti a rozdíly, dochází k závěrům, koordinace slovního uvažování, dozrává v průběhu dětství, na dosažení její zralosti závisí i rozvoj myšlení, při jejím porušení nápadně narušené uvažování)
Způsoby využití myšlení:
1. vytváření pojmů
- pojem = kategorie (třída) určitých objektů (jevů), jejich vlastností a vztahů, kt. mají společné podstatné znaky, někt.lze vymezit např. definice trojúhelníku, jiné zařazovány na základě jejich vztahu k prototypu (= nejreprezentativnější varianta kategorie)
2. usuzování a hodnocení
- usuzování = na zákl. úvah lze dojít k závěru tzv.úsudku
3. řešení problémů
Usuzování, hodnocení a rozhodování
- důležitá interpretace, význam, vědomosti
- volbu způsobu uvažování (např.logické) může ovlivnit obsah a kontext problému
- generalizace = zevšeobecňování, vytváření obecných pojmů či zákonitostí
1. logické usuzování
a) deduktivní = postupuje od obecnějších tvrzení k jejich konkrétní aplikaci
- vychází z určitých předpokladů, soudů a výroků = tzv. premisy ( = předpoklad; první, výchozí část úsudku) - ty hodnoceny, srovnávány a kategorizovány - závěry
- př. úsudku : Zelenina je zdravá. Kausta je zelenina. Tzn., že kapusta je zdravá.
- podmíněné usuzování = vymezené podmínkou tzn. platí jen za určitých okolností např. pan Novák je ženatý, má tedy manželku
- pojem = kategorie (třída) určitých objektů (jevů), jejich vlastností a vztahů, kt. mají společné podstatné znaky, někt.lze vymezit např. definice trojúhelníku, jiné zařazovány na základě jejich vztahu k prototypu (= nejreprezentativnější varianta kategorie)
2. usuzování a hodnocení
- usuzování = na zákl. úvah lze dojít k závěru tzv.úsudku
3. řešení problémů
Usuzování, hodnocení a rozhodování
- důležitá interpretace, význam, vědomosti
- volbu způsobu uvažování (např.logické) může ovlivnit obsah a kontext problému
- generalizace = zevšeobecňování, vytváření obecných pojmů či zákonitostí
1. logické usuzování
a) deduktivní = postupuje od obecnějších tvrzení k jejich konkrétní aplikaci
- vychází z určitých předpokladů, soudů a výroků = tzv. premisy ( = předpoklad; první, výchozí část úsudku) - ty hodnoceny, srovnávány a kategorizovány - závěry
- př. úsudku : Zelenina je zdravá. Kausta je zelenina. Tzn., že kapusta je zdravá.
- podmíněné usuzování = vymezené podmínkou tzn. platí jen za určitých okolností např. pan Novák je ženatý, má tedy manželku
3) Dlouhodobá paměť
- uplatňuje především sémantické kódování významů, pamětní stopu může uchovávat v podstatě neomezeně dlouho, má tři složky
1. epizodickou – zapamatování významných životních událostí subjektu
2. sémantickou – „duchovní slovník abstraktního vědění, pravidel, sítě pojmů
3. procedurální – pamětní vzorce provádění určitých činností
- dvě formy kódování – obrazové (ikonické v širokém slova smyslu, hmatové, vizuální, auditivní, chuťové) a verbální (kódování ve formě slov vnitřní řeči)
- obsah paměti je tedy uložen ve formě neuronové reprezentace obrazů a slov
- tři složky uložených zkušeností – způsob organizace
a. propozice (síť pojmů a její jednotlivé uzly)
b. schémata (abstraktní, komplexní struktury vědění, např. vysvětlování pomocí příčin)
c. skripta (konkrétní, algoritmy určitých činností)
obsahy paměti
d. deklarativní (fakta a události, které mohou být sdělovány verbálně)
e. procedurální (poznání ve formě dovedností a kognitivních operací – těžce sdělitelné až nesdělitelné slovy)
f. epizodická (vzpomínky na významné osobní události)
g. sémantická (obecné poznatky o světě např. matika, identifikace písmen)
1. epizodickou – zapamatování významných životních událostí subjektu
2. sémantickou – „duchovní slovník abstraktního vědění, pravidel, sítě pojmů
3. procedurální – pamětní vzorce provádění určitých činností
- dvě formy kódování – obrazové (ikonické v širokém slova smyslu, hmatové, vizuální, auditivní, chuťové) a verbální (kódování ve formě slov vnitřní řeči)
- obsah paměti je tedy uložen ve formě neuronové reprezentace obrazů a slov
- tři složky uložených zkušeností – způsob organizace
a. propozice (síť pojmů a její jednotlivé uzly)
b. schémata (abstraktní, komplexní struktury vědění, např. vysvětlování pomocí příčin)
c. skripta (konkrétní, algoritmy určitých činností)
obsahy paměti
d. deklarativní (fakta a události, které mohou být sdělovány verbálně)
e. procedurální (poznání ve formě dovedností a kognitivních operací – těžce sdělitelné až nesdělitelné slovy)
f. epizodická (vzpomínky na významné osobní události)
g. sémantická (obecné poznatky o světě např. matika, identifikace písmen)
Kognitivní mapy
Kognitivní mapy = mentální reprezentace vnějšího světa, které jsou výsledkem pamětního uspořádávání. Vnější svět je zakódován do kódů pamětního systému, s uplatněním automatického a usilovného procesování s různou hloubkou zpracování informace v paměti
» mělké procesování = analýza fyzických a percepčních vlastností
» střední procesování = podnět je rozpoznán a označen
» hluboké procesování = je užita sémantická významová symbolická charakteristika
Kategorizace informací
- afektivní kategorie – shrnují různé věci a události, které však u nás vyvolávají stejné emocionální reakce
- funkcionální kategorie – shrnují věci a jevy, které vykazují společnou funkci
- formální kategorie – zahrnují formálně definované objekty a události
Pamětní typy člověka
vizuální, auditivní, motorický
Ebbinghausovy (německý psychiatr) křivky: po 1 hodině člověk zapomeneme 40% pamatovaného, po 12 hodinách 10-12%, po měsíci 20%
» mělké procesování = analýza fyzických a percepčních vlastností
» střední procesování = podnět je rozpoznán a označen
» hluboké procesování = je užita sémantická významová symbolická charakteristika
Kategorizace informací
- afektivní kategorie – shrnují různé věci a události, které však u nás vyvolávají stejné emocionální reakce
- funkcionální kategorie – shrnují věci a jevy, které vykazují společnou funkci
- formální kategorie – zahrnují formálně definované objekty a události
Pamětní typy člověka
vizuální, auditivní, motorický
Ebbinghausovy (německý psychiatr) křivky: po 1 hodině člověk zapomeneme 40% pamatovaného, po 12 hodinách 10-12%, po měsíci 20%
Procesy v paměti (dva na sobě závislé)
a) recepce (vštípení, zapamatování) – osvojování nových poznatků, jejich upevňování a spojování s dosavadními zkušenostmi, může být spontánní (= zapamatování nějaké dramatické události) a záměrné („memorování“ – učení se něčemu nazpaměť) ; mechanické a logické
b) retence (uchování) – zde dochází k zapomínání, obtíže
při vyhledávání pamětní stopy (oslabení a vyhasínání zapamatovaného materiálu, dlouho nedošlo k prohledávání), nelze záměrně zapomenout (výjimka – represe = afektogenní zapomínání – potlačení, vytěsnění afektu z vědomí do nevědomí, ale vracejí se v chybných výkonech, jako např. přeřeknutí. Pravděpodobně z psychopatologie, jev hysterické amnézie.)
c) vybavování = znovu vyvolání zapamatovaných zážitků, funkce prohledávání pamětních stop, vyvolání není nikdy přesnou kopií; bezděčné, úmyslné, mechanické a logické (vnější projev paměti)
- znovupoznání - spontánně
- reprodukce - úmyslně
- vzpomínky – spontánně i úmyslně, propojení skutečných zážitků a představ
i. ovlivněno – kontextem učení, emocionálním kontextem
ii. efektivita vybavování je tím větší – čím více jsou propracovány položky zapamatovaného, použitím zapamatovaného v praxi nebo opakováním v duchu, kontext vybavování odpovídá kontextu ukládání
iii. ztěžují ho interference (pamětní útlumy) – asociační, afektivní, proaktivní a retroaktivní
b) retence (uchování) – zde dochází k zapomínání, obtíže
při vyhledávání pamětní stopy (oslabení a vyhasínání zapamatovaného materiálu, dlouho nedošlo k prohledávání), nelze záměrně zapomenout (výjimka – represe = afektogenní zapomínání – potlačení, vytěsnění afektu z vědomí do nevědomí, ale vracejí se v chybných výkonech, jako např. přeřeknutí. Pravděpodobně z psychopatologie, jev hysterické amnézie.)
c) vybavování = znovu vyvolání zapamatovaných zážitků, funkce prohledávání pamětních stop, vyvolání není nikdy přesnou kopií; bezděčné, úmyslné, mechanické a logické (vnější projev paměti)
- znovupoznání - spontánně
- reprodukce - úmyslně
- vzpomínky – spontánně i úmyslně, propojení skutečných zážitků a představ
i. ovlivněno – kontextem učení, emocionálním kontextem
ii. efektivita vybavování je tím větší – čím více jsou propracovány položky zapamatovaného, použitím zapamatovaného v praxi nebo opakováním v duchu, kontext vybavování odpovídá kontextu ukládání
iii. ztěžují ho interference (pamětní útlumy) – asociační, afektivní, proaktivní a retroaktivní
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)