Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

- Španělsko –

- Španělsko – Calderon de la Barca – „Život je sen“ (báseň)
- Anglie – spisovatel John Milton – „Ztracený ráj“ (prvotní hřích v ráji)
- Holandsko – malíři
o Rembrandt – obrazy se šerosvitem („Noční hlídka“)
o Rubens – hra světla a stínu
- Baroko u nás: malíři K. Škéta (portréty), P. Brandl; sochaři M. Braun (24 soch na zámku Kuks)
- Bílá Hora (1620) à hospodářský rozvrat à upevnění vlády Habsburků, vytlačování češtiny němčinou; literatura oficiální – duchovní (Bohuslav Balbín (jezuita) – obhajoval právo na vlastní jazyk „Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště českého“; „Učené Čechy“ (latinsky)), pololidová (interludia – krátká fraška ze života sedláků), lidová (lidová slovesnost – pohádky … jen mluvené)
- J. A. Komenský (1592 – 1670) „Listové do nebe“ (situace chudých); „Hlubina bezpečnosti“ (svět jako kolo jehož středem je Bůh); „Labyrint světa a ráj srdce“ (pouť světem, záchrana ve víře v boha a návrat do vlastního srdce); „Velká didaktika“ (postupy při výuce); „Brána jazyků otevřena“ (učebnice latiny); „Orbis Pictus“ (Svět v obrazech);“Škola hrou“; „O nápravě věcí lidských“ (nedokončeno)

B: Stavba souvětí:

B: Stavba souvětí: Když odešel do vyhnanství, musel se J. A. Komenský přizpůsobovat cizímu prostředí, a proto začal psát latinsky, aby si ostatní národy, které měly zájem o novou organizaci vyučování, mohly s jeho zásadami seznámit.
V1 (časová) à H2 à(důsledek)àH3ßV4 (účelová) ß V5 (přívlastková)

6. Úloha vědy a myšlenky slovanské vzájemnosti v době národního obrození
= 70. léta 18. stol. a pol. 19. stol; konec vlády Marie Terezie (zavedla povinnou školní docházku); spisovným jazykem čeština a němčina; vládce – Josef II. (zrušení nevolnictví -1781), toleranční patent – náboženská svoboda; nový směr – Osvícenství (rozhoduje lidský rozum – ne bůh à racionalismus
- Fáze obraná – obrana češtiny (položení základu jazyka)
o Josef Dobrovský - „Zevrubná mluvnice jazyka českého“;
„Německo-český slovník“ (2 díly); „Mluvnice staroslověnštiny“ (latinsky)
à Slavistika (psaní o slovanských národech); zavedl analogický pravopis (y,i v koncovkách)
o Václav Matěj Kramerius – vydavatel „Krameriusovy c. k. poštovské noviny“ (později přejmen. na …vlastenecké…); zal. Českou expedici
o Václav Thám – „Básně v řeči vázané“; překlady Shakespearových her
- Fáze ofenzivní – od 19. stol. – 20. léta 19. stol.; napoleonské války
Generace 20. let – nové podmínky pro lit. život, ústup osvícenství před nástupem romantismu

o Giovani Boccaccio (1304 – 1374)

o Giovani Boccaccio (1304 – 1374) „Dekameron“ – 10 šlechticů prchá před morem ve Florencii na venkovský statek, kde si vypráví různé příběhy
o Francesco Petrarca (1304 – 1374) vypovězen z Florencie a žil v jižní Francii; „Sonety Lauře“; Sonet = znělka – dramatické, 2 sloky
- Španělsko
o Miguel de Cervantes (1547 – 1616) „Důmyslný rytíř Don Quichote“
- Francie
o Francois Villon (1431- 1463) (proklatý básník) „Malý testament“ Velký testament“; Villonská balada – lyrická báseň, 2 – 3 rýmy, 7 – 12 veršů; jeho životopisný román napsala Jarmila Loukotková („Navzdory básník zpívá“)
- Anglie
o William Shakespeare (1564 – 1616)
- U nás – Snaha o vyrovnání s kulturou jiných zemí (Itálie, Německo…); odpor ke středověké latině
o Směr používající humanistickou latinu:
 Jan z Rabštejna – „Dialogus“ – fiktivní rozhovor 3 čes. šlechticů různých polit. názorů
 Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic – největší muž 80. let 15. stol.; „Satira k sv. Václavu“ – latinská báseň

o Národní humanismus užívající češtinu:

 Viktorin Kornel ze Všehrd (1460 – 1520) přeložil z latiny „Knihy o napravení padlého“ od řeckého spisovatele Jana Zlatoústého
 Jan Blahoslav (1523 – 1571) vyučoval na bratrských školách; „Gramatika česká“; „Filipika proti Misomusům“ – bojová řeč proti odpůrcům vyššího vzdělání; přeložil z řečtiny Nový zákon, později součást Kralické bible à Jednota Bratrská opatřila překlad celé bible, která vycházela v Kralicích 1579 – 1593
 Václav Hájek z Libočan – „Kronika česká“ – protihusitská, nevěrohodná
 Václav Šašek z Bířkova – „Cesta pana Lva z Rožmitálu“ – putování na pomoc proti papeži; „Historie o bratru Janu Palečkovi“ – 12 příběhů o šaškovi Jiřího z Poděbrad
B: Homonyma, Synonyma, Antonyma
- Homonyma = stejně znějící, ale různý význam
- Synonyma = stejný, podobný význam
- Antonyma = slova opačného významu

5. Barokní umění a česká literatura v době pobělohorské
= Charakteristika doby v Evropě i u nás: Evropa zmítána třicetiletou válkou, je upevněna moc katolické církve. U nás je pobělohorská doba=doba temna (posílení habsburské moci, útlak českého národa), společensko-kulturního úpadku, vzdělanci v emigraci, doma chybí nejen tvůrci literatury, ale i čtenáři. Barokní myšlení a jeho odraz v umění: člověk přestává věřit rozumu, pravda je mu zjevena, naturalistická konkrétnost, smysl pro dramatičnost, nedokonalost lidská proti božské, odvrat od přírody k bohu, člověk bezmocný proti osudu; architektura (kopule, oblouky, mramor); malířství (stíny, barevnost).

 jižní

 srbština
 chorvatština
 slovinština
II. Vztah českého a slovenského jazyka
 slovenština je nejbližší češtině
 společné soužití ve VM
 po rozpadu VM Češi a Slováci odděleni až do roku 1918, znovu odtrženi za Protektorátu 1939 (®Slovenský štát) od r. 1993 Slovenská republika
 spisovná slovenština od 19. stol. (Ľudovít Štůr)
 jazykové rozdíly č. j. a s. j. hlavně v hláskosloví, větná stavba podobná
 ô [uo]
 ä [e]

3. Snahy o nápravu církve a společnosti v české literatury 14. a 15. stol.
=vrchol demokratizačních snah v úrovni nábož. i spol., nové reformní myšlenky pronášejí univerzitní mistři a později kazatelé jako mluvčí lidu.
- Husitská liter. (předchůdci Husa: Konrád Waldhauser, Jan Milíč z Kroměříže, Tomáš Štítný ze Štítného)

- Hus –

- Hus – kázal v Betlémské kapli, vyhozen za svou kritiku vykázán z Prahy, kázal na Kozím Hrádku a na Krakovci. Zasloužil se o vydání Kutnohorského dekretu
(=UK-vliv cizinců omezen). Upálen 6. 7. 1415 à start husitství (1419)
Dílo: „O církvi“ – hlavou není papež ale Kristus, duchovní se mají chovat podle Bible; „Výklad viery, desatera a páteře“ – viera=zákl. křesť. motlitba, desatero=morální kodex, Páteř=Otčenáš;
„Postila“ – soubor kázání; „Knížky o svatokupectví“ – o poplatcích církvi (viz. maturitní text); „O českém pravopise“ – diakritika; „Listy“ – dopisy z Kostnice
- Husitství - program = 4 artikuly pražské (požadavky nábož. – dopad sociální).
o Velké změny v liter., písně popěvky, satira; Jistebnický kancionál (obsah. „Ktož sú boží bojovníci“); „Budyšínský rukopis“ (obsah. „Hádání Prahy s Kutnou Horou“ – alegorie)
o Hlavní zásluhy: zlidovění kultury, vzdělání ženám, zpřístupnění Bible, počeštění měst, rozvoj češtiny na celém území
o Důsledek poražení: utužení poddanství, postavení mimo evr. kulturu
- Po Lipanech – lit. polemika a lit. zábavná – Václav Šašek z Bířkova „Deník“ (cesta čes. Poselstva po evr.); Jan z Rabštejna „Dialogus“ (zájem státu nad z. církve); „Žilinská kniha“ (1. slovenská památka, česky se slovanismy);
Petr Chelčický „Sieť viery pravé“ (alegorie, síť trhají 2 velryby – král a papež)
Z jeho učení vychází Jednota Bratrská jejímž posledním biskupem byl Komenský à Bible Kralická

B: Vývoj národního jazyka: Indoevr.

B: Vývoj národního jazyka: Indoevr. j. à Praslovanština (z, v, jižní) à Staroslověnština (Cyril, Metoděj) à Soupeř. Latiny a Staroslověnštiny (9.-11. stol.) à Bohemika (jednotlivá česká slova + nejstarší česká věta se spřežkami – 11. – 12. stol.) à Diakritika (Hus 14. – 15. stol.) à rozvoj české lit. à temno – Bílá Hora (16. – 18. stol. úpadek à č.j. pouze na venkově) à Národní obrození (18. – 19. stol.)

4. Humanismus a renesance ve světové a české literatuře
= vznik v Itálii v 13. stol.; human=lidský, zaměření na vzdělání a poznání člověka; rozvoj veškerých vědních oborů; odvrat od církve; renesance = obrození výtvarných umění a zvláště antických vzorů. Objevy přírodních věd (Galileo Galiley), zámořské objevy a vynález Knihtisku, renesance se projevila i v jiných druzích umění, hlavně ve výtvarném (Leonardo da Vinci, Michelangelo Buonaroti)
- Itálie
o Dante Alighieri (1265 – 1321) 20 let ve vyhnanství, láska k Beatrici se odrazila v duchovním eposu „Božská komedie“ – hlavní hrdina Dante, 3 díly: Peklo, Očistec (průvodce Vergilius) a Ráj (provádí Beatricie); nové myšlenky: touha po svobodě myšlení, snaha po poznání, myšlenky sjednocení Itálie

 staroslověnská literatura ztrácí ...

 staroslověnská literatura ztrácí své pozice, dále jen modlitbách
 Staroslověnština přijímá české prvky - nejstarší duchovní píseň „Hospodine, pomiluj ny“, původně staroslověnská, vyjadřuje prosbu o mír a úrodu
 péče o písemnictví je pouze v rukách duchovenstva (latina)
 Kosmas – kronika česká (latinsky)
 1. dílo o osudech národa
 politický cíl – upevnění ČS, bez zmínky o slovanské liturgii
 prameny – bájná vyprávění starců, svědectví, vlastní zážitky
 Kosmas – vzdělaný a scestovalý
 Pronikání češtiny do náboženství – Glosy
 Duchovní píseň „Svatý Václave“ – prosba k patronu české země o ochranu národa
V. Písemnictví vrcholného feudalismu
 vznik a rozvoj česky psané literatury
 Přemysl Otakar I. – zlikvid. feud roztříštěnost a vytvořil pevný stát
 1212 - Zlatá bula sicilská – upravuje postavení státu a krále
 Rozvoj česky psané literatury
 snaha osvobodit lit. od závislosti na duchovenstvu
 vznik světské tvorby
 tvůrci z řad šlechty a později vzdělanci spjati s měšťanstvem

 Nejstarší dochované skladby

 duchovní lyrika – Ostrovská píseň, Kunhutina motlitba
 duchovní epika – legendy – O Jidášovi
 Kronika Zbraslavská 13. – 14. stol.
 Pasionál abatyše Kunhuty (z Jiřského kláštera)
 hlavní dílo světské epiky – Alexandreis
 Dalimilova kronika – 1. česky psaná (veršovaná) neznámý vlastenecký autor (odpor proti cizím vlivům) – dějiny od příchodu praotce Čecha
B: Čeština a příbuzné jaz. (hlavně Slovenština)
I. Indoevropské jazyky
 germánské j.
 románské j.
 baltské j.
 slovanské j.
 západní
 čeština
 slovenština
 polština
 východní
 ruština
 Bělorusčina
 Ukrajinčina

II. Knihovny

1. dělení podle přístupnosti
A) veřejné
B) poloveřejné (v podnicích, ústavech, školách …)
2. dělení podle velikosti
A) malé (obvodní)
B) velké (Městská, Univerzitní – Mariánské nám.)
 možnost i půjčení CD
3. výpůjčky
A) malé knihovny – knihy jsou řazeny abecedně podle autorů
B) velké knihovny
a) elektronický knihovnický katalog „Koniáš“ (vstup pomocí elektromagnetické karty
b) klasické katalogy s papírovou kartotékou (podle jmen autorů), systematické (=podle vědních oborů)
 katalogizační lístek – anotace (zhuštěná informace o tématu a pro koho je dílo určeno)

2. Středověké umění, zvláště literatura

 5. až 15 století n. l. (Starověk – Novověk à Středověk)
 Začátky školství – 1. klášterní školy
 Feudální řád – vznik na troskách Římské říše (v Římě otrokářství)
 o moc se dělí
 církev (papež + duchovenstvo)
 světský panovník (král, císař)
 společnost rozdělena na
 feudály (panovník + šlechta)
 duchovenstvo
 poddaní
 ideologie – křesťanství
 uznávané náboženství
 představa o posmrtném životě
 společenský řád dán Bohem a člověk se podřizuje
 přináší závislost na vůli boží
II. Umělecké styly na našem území
 Románský:
rotundy, baziliky, kláštery, některé domy na Starém Městě
 Gotický:
Lomený oblouk
Hrady, katedrály, kláštery, Prašná brána, Karlův most
 Renesanční
Zámky, letohrádky (Belvedér)

III. Státní útvary na našem území

 9. stol. – Velká Morava
 10. stol. – Přemyslovský stát
IV. na území Velké Moravy se šíří křesťanství od Franků (ze západu) a z druhého směru z říše Byzantské. Vládce Velké Moravy Rastislav žádá byzantského císaře o vyslání věrozvěstů aby odolal tlakům Francké říše.
 r. 863 příchod věrozvěstů Konstantina (Cyrila) a Metoděje (svátek 6.7.), na Velkou Moravu i politický charakter a upevnila se tak moc knížete Rastislava a církve.
 Cyril a Metoděj - základy vzdělanosti, Staroslověnština a písmo Hlaholice (malá písmena řecké abecedy - rozsypaný čaj na maturitním textu) a Cyrilice (velká písmena řecké abecedy) přeložena důležitá díla (Bible, modlitby). Proglas (veršovaná předmluva k Bibli, který zdůrazňuje právo na vlastní jazyk)
 r. 973 vznik biskupství
 r. 995 vyvraždění Slavníkovců
 Středisko staroslověnské vzdělanosti - Sázavský klášter (1032 - 1097)
 Staroslověnská literatura
 Život sv. Václava (= legenda)
 Latinská literatura (souběžně se staroslověnskou l.)
 Kristiánova legenda („Život a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily“)
 11. stol.

IV. Literární druhy (Žánry)

1. Lyrika
A) bez příběhu, vyjadřuje pocity, nezachycuje čas
B) původně báseň za doprovodu lyry
C) často v poezii
D) dělí se na
a) přírodní (Antonín Sova báseň Olše)
b) milostnou (Vítězslav Hálek - Večerní písně)
c) reflexivní - úvahová (K. H. Mácha - Máj)
d) společenskou (Jan Neruda - Zpěvy páteční)
2. Epika
A) vyprávění, má příběh
B) častěji v próze (málokdy v poezii)
C) dělí se podle rozsahu na
a) malou
 příběh, bajka - Ezop
b) střední
 mýty – Prométheus
 báje
 pověsti – Faust
 pohádky
 povídky

 jednoduchý děj, ...

 jednoduchý děj, hlavní postava se nevyvíjí
 dělí se na
 městské (Neruda – Povídky Malostranské)
 venkovské (Němcová – Divá Bára, Babička)
 historické (Jirásek – Filosofská historie)
 sci-fi (O. Neff)
 novela
c) velkou
 Epos (veršované)
 Román (rozsáhlé, vedlejší děje, někdy veršované)
 dělí se na
 dobrodružný (Jules Werne)
 sci-fi, fantasy
 psychologický (Jaroslav Havlíček – Petrolejové lampy)
 životopisný
 historický (Vladimír Neff)
3. Drama
A) realizované na jevišti prostřednictvím herců
B) dramatický text (monology a dialogy)

C) kořeny v antice

a) tragédie – hrdina se setkává se silnějšími silami a podléhá (Romeo a Julie)
b) komedie – vychází z průvodů na oslavu Dionýsa, komické prvky, zesměšnění, šťastný konec (Zkrocení zlé ženy)
c) fraška – hrubší komedie (Fidlovačka)
d) činohra – psychologicky i společensky propracované postavy a jejich stavy duše (Maryša)
e) muzikál – děj + hudba + tanec
f) opera
g) opereta
B: Základy informatiky (bibliografie knihy; knihovny)
I. Sestavit bibliografii knihy
1. autor
2. název
3. překlad
4. ilustrace
5. nakladatel
6. pořadí vydání
7. rok vydání

1. Literatura a její společenská funkce

=Literatura je jedním z druhů umění – estetická funkce (krása, ošklivost)Každé umění má nějaký základní materiál (liter ® písmeno ® slovo® slovesnost)
I. Dělení podle
1. formy
A) psaná
B) ústní
2. obsahu
A) odborná
B) jednací (administrativní)
C) umělecká (beletrie)
3. rozšíření
A) národní
B) světová (díla obecně uznávaná - Jar. Hašek - Švejk)
II. Funkce
1. estetická - zachycuje realitu (nepřesně uměleckým způsobem)
2. vyslovení se k aktuálním problémům (J.X. Doležal - Marihuana)
3. poučení (nové poznatky)

III. Složky literárního díla

1. jazyková
A) stylové rozvrstvení, slovní zásoby (styl neutrální či zabarvený)
B) spisovný či nespisovný jazyk
C) skladební prostředky (větná skladba - rozsáhlá souvětí či krátké věty)
2. tematická
A) o čem se píše
B) jaké jevy ze skutečnosti vybírá
C) hlavní téma = hlavní postava
D) epizoda = samostatně stojící příběh vložený do díla
3. kompoziční
A) uspořádání díla
a) v čase
 chronologický
 retrospektivní (návrat v čase uprostřed či na konci děje)
 střídání časových rovin