Politické strany:

= nejvýzn. subjekty politického pluralismu
- jsou zaměřené na:
1. politický boj
2. získávání fcí v různých úřadech
3. dosažení výkonné moci
- stávají se vládními stranami, nebo spolupracují v koalici
- při porážce vstupují do parlamentní či mimoparlamentní opozice
- jádro tvoří aktivní skupina politiků
- jsou to právnické osoby ˇ= firma vystupující navenek jako právnická osoba, včele -> fyzická osoba)
- registrací jsou odděleny od státu => nemohou vydávat zákony, ale pouze je iniciovat (navrhovat)
- členem může být jedinec starší 18 let, jenž vstoupil dobrovolně

Druhy politických stran
1. podle politické ideologie ( komun., křesť., liberální)
2. podle umístění v politickém spektru –> v 18. stol. ve Francii – napravo byli šlechtici, nalevo zástupci nižších stavů

Druhy demokracie

1. přímá – rozhodují všichni občané (např. pomocí referenda atp.)
2. nepřímá (zastupitelská) – dochází k výběru na základě hlasování
= vláda elit, kt. řídí hosp. či kulturní život státu
- elity se musí kontrolovat pomocí rozdělení moci
na zákonodárnou, výkonnou a soudní
-> obměny pomocí voleb

Politický pluralismus
- základy položil W. Leibniz (17./18. stol.), další rozkvět v 19. až 20. stol. ( A. Bentley; R. Dahl: Pluralitní demokracie ve Spojených státech“, 1967)
- místo jediného centra suverénní moci musí existovat mnoho center a žádné z nich nemůže být zcela suverénní
- společnost je složena z plurality jedinců a skupin, kt. prosazují své cíle
R. Dahl: „Prosazují své cíle na základě konsensu (dohody)“
Postmodernismus ( Welsch, Foucault, Lyotard) -> proti Dahlově teorii: „Prosazují své cíle na základě disensu (rozporu). Dohoda ve společnosti není možná“ – později změnili názor-> „Dohoda je možná pouze v konkrétní situaci, ale ne obecně“

Další formy státu podle vlády

· Sofokracie = vláda filosofů
· Timokracie = vláda silných
· Aristokracie = vláda urozených
· Byrokracie = vláda úředníků
· Teokracie = vláda kněží

Politika a demokracie

Demokracie = vláda lidu vycházející z řecké tradice
- rozvíjí se v boji s absolutismem

Základní principy demokracie
1. státní moc je odvozena od suverenity lidu
2. pravidelné svobodné volby založené na všeobecném, přímém, rovném a tajném hlasovacím právu
3. cílem je:
1) služba lidu
2) dodržování všech zákl. lidských práv a svobod
3) rozdělování státní moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní
4) dodržování práva na soudní ochranu a spravedlnost
5) politický systém založený na svobodném vzniku a konkurenci politických stran
6) vláda většiny respektující menšinu
7) sociální spravedlnost
8) soukromé vlastnictví
9) nezávislé veřejné mínění

Formy státu

2. podle dědičnosti či nedědičnosti titulu či fce
· Monarchie a) absolutní (= totální vláda 1 jedince)
b) konstituční (= panovník je omezen dalšími vrstvami a musí se
řídit ústavou)
· Republika
3. podle formy režimu
· Diktatura (= potlačování práv a svobod jedinců)
· Demokracie

4. podle územně – správního členění
· Federace (vystupuje navenek jako jediný suverénní stát)
· Konfederace (= volné smluvní sdružení samostatných států, ve kt. má centrální vláda určitou moc nad vládami členských států, ale ne nad jejich obyvateli)
· Unitární stát (= jednotný, vnitřně nedělený)
5. podle národnostního složení
· Národní státy ( Dánsko, Portugalsko)
· Státy s národnostními menšinami ( převládá 1 národ + řada menšin = např. Slovensko)
· Státy 2 či více národů (Švýcarsko, Belgie)
· Občanské státy (= smíšené, např. USA)

Znaky státu

1. ohraničené území
2. obyvatelstvo
3. státní aparát (= soustava státních orgánů)
4. právní způsobilost (= způsobilost vystupovat samostatně v právních vztazích)
5. suverenita (= svrchovanost, samostatnost)

Vnější fce státu
- stát zabezpečuje politické a ekonomické zájmy vůči jiným státům a stará se o vlastní bezpečnost

Vnitřní fce státu
- v souladu s cíly elit aktivních skupin a veřejnosti zařizuje vnitřní bezpečnost občanů, stanovuje základní pravidla společenského života, řeší konflikty a zabezpečuje všestranný rozvoj

Formy státu
1. podle počtu suverénů (= podle počtu toho, kolik lidí ve státě vládne)
· Monarchie = vláda jednoho
· Oligarchie = vláda několik (spíše bohatých)
· Demokracie

Politologie a ostatní vědy

- vztah s filosofií, jejíž součástí byla, dále pak sociologie, ekonomie, historie, statistika, právní věda

Stát

Teorie vzniku státu
1. násilně
2. teologicky
3. patriarchálně
4. smluvně ( svobodní občané se vzdají části svých práv za účelem bezpečnosti a jistoty
-tuto teorii podporoval J. Locke, J. J. Rousseau)
5. normativně ( stát = právní řád )
6. psychologicky ( prioritou jsou psychologické potřeby jedinců )
7. funkcionalisticky ( dosahování kolektivních cílů )

Funkce státu
- stát disponuje
1. donucovací mocí vůči všemu obyvatelstvu
2. právem vydávat zákony a závazné předpisy
3. právem organizovat moc v určitém území
4. právem získávat a disponovat materiálními prostředky na svou činnost
5. právem uskutečňovat vnitřní a vnější politiku a to jménem veškerých obyvatel
- pro plnění těchto fcí zřizuje organizace a instituce, kt. formují pravidla života ve státě, regulují stát i občany
- formuje se profesní skupina lidí, kt. řídí stát ( státní aparát, policie a soudnictví)