Ekonomie - Pojmy

6) Pojmy
- měnový kurz:
o určuje vzájemný poměr, v jakém se dvě měny vzájemně k sobě směňují
- konvertibilita měny:
o znamená, že měna je plně směnitelná s ostatními měnami v určitém kurzu
- mezinárodní měnový systém:
o je souhrn všech vzájemných mezi měnami a měnovými systémy jednotlivých států a oblastí
- MMF:
o má podporovat stabilizaci mezinárodního měnového systému
o poskytuje zemím, které se dostávají do obtížné platební situace, úvěry (jejich poskytování je ošetřeno přísnými podmínkami)
- Světová banka:
o napomáhá činnosti MMF
o ekonomické analýzy a srovnávání výkonnosti světových ekonomik
o úvěrování zemí třetího světa
o poskytování pomoci zemím, která transformují svou ekonomiku z plánované na tržní
- privatizace:
o malá privatizace: znamená přímý prodej celých podniků formou veřejných akcií
o velká privatizace: označuje přeměnu velkých státních podniků na akciové společnosti a prodej akcií těchto společností
- kupónová privatizace:
o spočívá v rozdělení části státního majetku mezi obyvatele cestou investičních kupónů
- restituce:
o je navrácení majetku původním majitelům

Peněžní (monetární) politika vlády

b) Peněžní (monetární) politika vlády
- tato politika se zaměřuje na ovlivňování investic soukromých firem prostřednictvím regulace úrokové sazby a přístupu k úvěru
o politika levných peněz:
 zvyšováním nabídky peněz snižována úroková sazba, a tím je vytvářen větší zájem soukromých investorů používat úvěrů
o politika drahých peněz:
 nastává v podmínkách vystupňované konjunktury
 je založená na vysokých sazbách: tlak ve směru snižování poptávky po úvěru

Důchodová politika vlády

c) Důchodová politika vlády
- cílem této politiky je potlačovat inflaci bez negativního důsledku na vývoj HDP a zaměstnanosti
- je zaměřena na stabilizaci celkové hladiny ovlivňováním vývoje nominálních mezd, zisků a cen vládou
- dále pod ní spadá politika zaměstnanosti a strukturální politika
- v praxi je pro ni velice nesnadné dosáhnout dlouhodobějšího žádoucího efektu
- důchodová politika může mít formu:
o dobrovolná směrnice: určují procentuální roční přírůstek nominálních mezd stanovených po dohodě mezi vládou, odbory a podnikateli
o vládní kontrola mezd a cen
o daňové regulace mezd a cen: vyhlášení směrnic a postihy nedodržujících

Fiskální nástroje vládní hospodářské politiky

5) Fiskální nástroje vládní hospodářské politiky
- využívání státního rozpočtu jako nástroje prosazování předem stanovených cílů v různých oblastech
a) Rozpočtová (fiskální) politika
- státní rozpočet:
o plní funkci finančního plánu státu a je centralizovaným fondem finančních prostředků státu na určité rozpočtové období
o tvorba, rozdělování a užití všech finančních prostředků daného státu souhrnně
o odpovědná vláda usiluje o to, aby výdaje státního rozpočtu nebyly větší než jeho příjmy: aby byl rozpočet vyrovnaný, nebo skončil přebytkem
o státní rozpočet může být:
 vyrovnaný státní rozpočet
 přebytek
 schodek/ deficit (opakovaných schodkem vzniká vládní/ státní dluh; řešení státními dluhopisy)
- výdaje státního rozpočtu:
 nákupy statků a služeb, které uskutečňují vládní orgány
 skutečné rozpočtové výdaje: výdaje na sociální zabezpečení, školství a zdravotnictví, na obranu, na státní správu, ...

Nezaměstnanost

c) Nezaměstnanost
- nezaměstnanost:
o existence skupiny práceschopného obyvatelstva, které nabízí svou práci, ale nenachází pro ni na trhu práce uplatnění
o má negativní ekonomické a sociální důsledky: zatěžuje státní rozpočet
- míra nezaměstnanosti:
o vypočítává se jako podíl nedobrovolně nezaměstnaných a podíl ekonomicky aktivního obyvatelstva a násobí se 100, abychom dostali %
o do této statistiky se nezahrnují dobrovolně nezaměstnaní
- základní typy nezaměstnanosti:
o frikční: přirozené změny zaměstnání, nedostatečná informovanost, nedostateční mobilita pracovních sil
o strukturální: důsledkem je změna struktury ekonomiky
o cyklická: způsobena hospodářskou recesí a konjunkturou
o sezónní: sezónní charakter prací (plavčíci, sběrači jahod, vlekaři, ...)
- cena práce = mzda:
o pohyb mez závidí hlavně na poptávce a nabídce práce, stát garantuje minimu
o nominální mzda: konkrétní peněžní částka, kterou zaměstnanec skutečně dostává
o reálná mzda: objem statků a služeb, které si zaměstnanec za mzdu koupí
o hrubá mzda (bez srážek), čistá mzda (po zdanění a splacení pojištění)

Inflace

d) Inflace
- inflace:
o trvalý vzestup cenové hladiny statků a služeb v důsledku ekonomické nerovnováhy
- vypočítávání inflace = míra inflace:
o vypočítává se v procentech, jako: změna celkové hladiny v daném roce v porovnání s rokem předchozím a vynásobí se 100, abychom dostali %
o často se vypočítává také tzv. index spotřebitelských cen: výdaje za domácnost letos podělíme výdaji za domácnost vloni a vynásobí stem na %
- velikost inflace:
o do 10%: mírná inflace, bez větších důsledků, velmi častá
o 10 – 100%: pádivá inflace, negativní důsledky, velké znehodnocení
o nad 100%: peníze přestávají plnit svou funkci, přechod na naturální směnu
- negativní důsledky inflace:
o znehodnocování úspor a snížení kupní síly peněz
o snížení reálných mezd
o zvýšení míry nejistoty v rozhodování ekonomických subjektů
- projevy inflace:
o otevřená: projeví se zvýšením cen
o potlačená: vede ke vzniku černého trhu, potlačená skrze administrativní nástroje
o skrytá: výrobky nebyly zařazeny do sledovaného koše, nevíme o ní z výzkumu

Hlavní úkoly státu v tržní ekonomice

Hlavní úkoly státu v tržní ekonomice
- vytvářet společenské, právní a ekonomické prostředí
- určovat právní a některá ekonomické pravidla fungování ekonomiky a dozírat na jejich dodržování
- vymezovat cíle ekonomického rozvoje v určitém období a přijímat souhrn opatření k jejich realizaci
a) Ukazatele výkonnosti národní ekonomiky
I. Vysoká míra a tempo růstu celkového produktu
II. Vysoká míra zaměstnanosti a nízká míra nezaměstnanosti
III. Nízká míra inflace (stabilita cenové hladiny)
IV. Vyrovnaná platební bilance zahraničního obchodu (vyrovnanost dovozu a vývozu)
b) HDP a HNP
- HDP (hrubý domácí produkt):
o celková peněžní hodnota statků a služeb vytvořená za určité období výrobními zdroji na území určitého státu bez ohledu na to, jsou-li vlastněny občany státu nebo cizinci
o velikost HDP většinou za rok slouží ke srovnávání hospodářské výkonnosti národního hospodářství
o pro posouzení výkonnosti národního hospodářství má význam i tempo růstu HDP, které se vyjadřuje v %
- HNP:
o vyjadřuje objem statků a služeb vyrobených za určité období výrobními zdroji ve vlastnictví občanů a firem určitého státu – v penězích (doma i v zahraničí)

Burzy a cenné papíry

3) Burzy a cenné papíry
- cenný papír:
o je listina, která představuje určitý nárok vlastníka či osoby v cenném papíru uvedené vůči tomu, kdo tento cenný papír vystavil
o jejich zajímavou vlastností je jejich obchodovatelnost: možnost nakupovat je a prodávat je
 akcie: cenný papír, který vydává akciová společnost a který zakládá jeho vlastníkovi práva společníka akciové společnosti a majetková práva
 směnka: obsahuje písemný závazek výstavce zaplatit v určité době, na určitém místě určitou peněžní částku určité osobě, zákon stanoví náležitosti směnky
 šek: cenný papír, kterým majitel účtu v peněžním ústavu přikazuje peněžnímu ústavu vyplatit doručiteli šeku či uvedené osobě určitou peněžní částku
 obligace: dluhopis, zakládá vlastníkovi právo na splacení dluhopisu dlužné částky k určitému datu a právo na vyplacení pevně dohodnutého výnosu
 deviza: platné pohledávky, které znějí na cizí měnu a jsou splatné v cizině, např. nezaplacené faktury za výrobky dodané do zahraničí
- burza:
o je místo pravidelného shromažďování osob, organizovaného zvláštním způsobem, na předem určeném místě a v předem stanovené době, kde se obchoduje podle zvláštního zákona a podle burzovních předpisů
o jednou ze zvláštností obchodování na burzách je skutečnost, že zboží není na burze přítomno a jeho předání kupujícímu probíhá dodatečně
 peněžní burza: obchoduje se na nich s cennými papíry, s devizami nebo s valutami
 zbožová burza: obchoduje se na nich se zbožím, které má standardní a srovnatelnou jakost
 burzy lodního prostoru: obchoduje se s lodním prostorem (pronájem lodí)

Hospodářská politika státu

4) Hospodářská politika státu
- hospodářská politika daného státu prováděná v národním rámci
- za mezinárodní hospodářskou politiku se považuje politika, která je výsledkem dohody více států o úpravě vnějších hospodářských vztahů
- souhrn cílů, zásad, nástrojů, metod a opatření sloužících k vědomému ovlivňování a regulování ekonomických procesů
- hospodářská politika směřuje k formování všeobecných podmínek průběhu ekonomických procesů, k vytváření žádoucích proporcí v ekonomickém vývoji, ke vzniku organizací a institucí, které mohou ovlivňovat reprodukční proces jako celek nebo jeho dílčí prvky a momenty
- ovlivňuje rozvoj výrobních sil ve společnosti a rozvoj společensko výrobních vztahů
- vliv různých subjektů hospodářské politiky na průběh ekonomických procesů se liší podle jejich postavení ve společnosti a podle charakteru této společnosti
- podle časového horizontu se rozlišuje dlouhodobá, střednědobá a krátkodobá hospodářská politika, z hlediska oblasti reprodukčního procesu se hovoří o hospodářské politice v oblasti výroby, o důchodové politice ap.
- podle jednotlivých odvětví pak o politiku průmyslu, zemědělství, zahraničního obchodu, měnové, úvěrové, rozpočtové, investiční, cenové, technické, dopravní, energetické atd.

Aktivní operace

Aktivní operace
- spočívají v půjčování peněz bankou, a to především podnikatelům, ale také jednotlivým občanům (tato činnost je nazývána také úvěrování)
- úvěry je možné rozlišovat podle různých hledisek:
o krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé
- za poskytnutí úvěru požadují banky úroky
Pasivní operace
- přijímaní peněžních vkladů: pro banku jsou tyto operace náklady, proto je úrok za ně nižší než za úvěry – liší se podle druh vkladu
o vklady na požádání (kdykoli vybratelné)
o vklady terminované (s výpovědní lhůtou, vklady na určitou dobu)
- banka svým zákazníkům nabízí ochranu těchto peněz
Zprostředkovatelské operace
- patří zde mnoho různých operací:
o vedení běžných účtů klientů
o zabezpečování bezhotovostního platebního styku
o směnárenské služby
o depozitní služby (uschovávání cenných papírů za poplatek)
- za zprostředkování bezhotovostního placení účtuje banka svým klientům určité poplatky
d) Specializované finanční instituce

Centrální banka -funkce centrální banky:

- funkce centrální banky:
o provádí makroekonomickou regulaci množství peněz v oběhu
o jako jediná vydává z pověření státu peníze
o určuje základní ekonomické podmínky poskytování úvěru (ovlivňuje výši úrokové sazby, kterou uplatňují komerční banky vůči svým klientům)
o je pověřena dozorem nad celým finančním systémem/ systémem bank (dohlíží nad činností komerčních bank)
o vede účty státního rozpočtu
 tyto funkce neplní centrální banka administrativními příkazy, ale nepřímo pomocí nepřímých ekonomických nástrojů řízení:
 diskontní politika
 operace na volném trhu
 určování povinných minimálních rezerv

Funkce peněz

b) Funkce peněz
- prostředek směny:
o mají schopnost zprostředkovat a usnadnit směnné akty
o funkce je založena na ochotě ekonomických subjektů přijímat je k úhradě závazků
o tuto úlohu plní jednak oběživo, jednak bankovní peníze
- míra hodnot a zúčtovací jednotka:
o nástroj porovnávání hodnot statků a služeb
o mají schopnost měřit hodnotu všech ostatních služeb a majetku
o v penězích se vyjadřují ceny, mzdy, náklad,y zisky, úroky, ....
- uchovatel hodnot:
o peníze umožňují uchovávat hodnoty v čase
o tuto funkci plní dobře jen tehdy, pokud se jejich hodnota v čase příliš nemění

Bankovní soustava

2) Bankovní soustava
- ke vzniku bank (peněžních ústavů) vedl rozvoj tržní ekonomiky a všestranné využívání peněz
- bank se zabývají především obchodováním na peněžním trhu a uskutečňováním peněžních operací (přijímají a opatrují peněžní vklady, půjčují peníze, nakupují a prodávají peníze cizích zemí; zprostředkovávají placení mezi podniky v tuzemsku i v cizině) bez ohledu na to, jak jsou označovány v praxi: banky, bankovní domy, spořitelny, záložny, směnárny, ...
- banky v tržní ekonomice vytvářejí ucelenou bankovní soustavu
a) Druhy bank v bankovní soustavě
I. Centrální banka
II. Komerční (obchodní) banky
III. Specializované finanční instituce
b) Centrální banka
- centrální banka má v bankovní soustavě zvláštní postavení:
o „banka všech bank“, v ČR tuto funkci plní České národní banka (ČNB)
o je zřizována vládou, ale je na vládě do jisté míry nezávislá
o neposkytuje běžné bankovní služby

Úprava správy daní

Úprava správy daní
- součást daňové soustavy a daňového zákonodárství
- řídí se zákonem číslo 212/ 1992 Sb. o soustavě daní
- k základním úkolům správy daní patří:
o stanovení orgánů, jimž se platí daně
o stanovení plátců příslušné daně a zabezpečení jejich evidence
o stanovení způsobu placení daní a termíny jejich splatnosti, včetně sankcí při nedodržení těchto termínů
o vytvoření systému daňové kontroly
o stanovení promlčecích lhůt u daňových povinností

Peníze

1) Peníze
- směnný prostředek; vznik peněz vytvořil podmínky pro nahrazení naturální směny založené na směňování statků v naturální podobě peněžní směnou
- umožňují efektivní fungování trhu a vede k úsporám ekonomických zdrojů
- vznik peněz v dnešní podobě je výsledkem přirozeného vývoje výroby, dělby práce a specializace
a) Vývoj peněz
- směna naturálií
- zbožové peníze (zvláštní druh statků, které jsou ochotni přijímat za své výrobky všichni lidé v určité oblasti, př. plátno, dobytek, kovy, ...)
- drahé kovy (zlato, stříbro, ...)
- mince (ražené mince z drahých kovů)
- mince a papírové peníze (poprvé se začaly užívat ve Francii v 18. století)
- bankovní peníze:
o depozitní peníze (v podobě zápisů jsou na účtech v bankách, ale můžeme si je vyzvednout nebo jo využít při bezhotovostním styku)
o termínované depozity (vklady, úspory, s určitou výpovědní lhůtou a obligace)

Druhy daní – rozdělení

Druhy daní – rozdělení
- podle přímosti a nepřímosti:
o přímé daně: odčerpávají část důchodu poplatníka na základě zjištění jeho důchodových či majetkových poměrů, poplatník sám je jejich plátcem; patří sem: daň z příjmu, daň z majetku, dědická daň
o nepřímé daně: jsou zahrnuty v ceně statků nebo služeb, poplatníkem je spotřebitel statků nebo služeb, ale plátcem, který odvádí daně státu, je výrobce či prodejce; jedna se o: spotřební daň, daň z přidané hodnoty
- podle možnosti zdanění:
o proporcionální: přímo úměrné – stále stejné
o progresivní: větší procento daně z většího zisku
o degresivní: menší procento daně z většího zisku
Systém daní – jednotlivé daně
- daň z přidané hodnoty:
o druh nepřímé daně, tuto daň odvádí do státního rozpočtu prodávající: DPH
o je součástí konečných cen zboží a služeb na trhu – součástí tzv. cen s DPH
o čistým výnosem daně je přidaná hodnota, což je ta část služby nebo zboží, kterou daňový subjekt k hodnotě vstupu, základem je cena bez DPH
o základní sazba je 19%, dále existuje snížená sazba 5%
- spotřební daně:
o druh nepřímé daně, státu ji odvádějí prodejci
o vztahují se na výrobky, jejichž spotřebu chce stát omezit
o zahrnuje se do cen těchto výrobků
o jde o různé daně, u kterých příslušný zákon vymezuje, co je vše je myšleno tímto zbožím, co je základem a daně a určuje také sazbu daně (%)
 daň z tabákových výrobků
 daň z uhlovodíkových paliv a maziv
 daň z lihu a lihovin
 daň z vína
 daň z piva

Druhy daní – rozdělení

- daně z příjmu a fyzických a právnických osob:
o druh přímé daně
o daň z příjmu fyzických osob:
 vztahuje se na zaměstnance, na osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které mají příjmy z podnikání, i na osoby, které mají další příjmy (z pronájmu, z kapitálového vkladu, ...)
o daň z příjmu právnických osob:
 vztahují se k příjmům podnikatelských subjektů, které jsou vedeny v podnikovém rejstříku
 nepodléhají ji zájmová sdružení občanů, politické strany a politická hnutí, církve a náboženské společnosti státem uznávané, rozpočtové a příspěvkové organizace a ČNB
- daň z nemovitosti:
o druh přímé daně; platí ji vlastníci nemovitostí: pozemků, staveb, bytů, ...
- daň silniční:
o přímá daň; platí ji všichni ti, kteří se zabývají dopravou jako výdělečnou činností a kteří užívají automobilu k dosažení příjmů, jež jsou předmětem daní z příjmů
o roční sazba této daně se stanovuje:
 u osobních automobilů: podle zdvihového objemu motoru
 u nákladních automobilů: podle počtu náprav a hmotnosti
- daň dědická, darovací a daň z převodu nemovitostí:
o druh přímé daně, progresivní daň
o dědice, příjemce darů nebo převodce převáděných nemovitostí zákon zařazuje do tří skupin, vymezuje základ daní a uvádí sazby daně

Daňová soustava

2) Daňová soustava
Co je to daň
- daň je povinná a nevratná platba vybíraná státními orgány od fyzických i právnických osob na základě zákona ve stanovené výši a ve stanoveném čase
- významný nástroj ovlivňování ekonomiky státem a hlavní zdroj příjmu stát
- daně musí být únosné, vysoké daně nemotivují k podnikání
- výběrem daní je pověřen finanční úřad(= správce daní)
- poplatník daně:
o ten, kdo je daní zatížen, komu se snižují po odečtení daně prostředky
- plátce daně:
o fyzická, nebo právnická osoba, které je povinná daň vypočítat a odvést do státního rozpočtu (př. daň ze mzdy zaměstnance vypočítává zaměstnavatel a vyúčtovává jej podnik)
- předmět daně:
o na co se daň vztahuje (fyzické osoby, nemovitost, motorové vozidlo, cigarety, ...)

Jiné druhy firem

d) Jiné druhy firem
Družstvo
- je právnická osoba, založená za účelem podnikání nebo zajištění hospodářských, sociálních a jiných služeb
- jeho obchodní jméno musí obsahovat slovo družstvo
- jeho členy mohou být právnické i fyzické osoby: nejméně 5 fyzických členů nebo 2 právnické osoby
- je to společenství neuzavřeného počtu osob
- družstva se řídí stanovami, ty určují:
o výši členského vkladu a výši základního jmění družstva (minimálně 50 000 Kč)
o upravují organizaci a právní vztahy mezi družstvem a jeho členy
- družstvo odpovídá za závazky svým jménem a majetkem, členové družstva neručí
- založení družstva probíhá na ustanovující členské schůzi, která se schází nejméně 1x za rok
- statutárním orgánem družstva je představenstvo/ předseda (řídí činnost družstva)
Příspěvkové organizace
- spojení se státním rozpočtem rozdílem svých výdajů a příjmů: dostávají úhradu své ztráty (divadla, muzea, galerie)
Rozpočtové organizace
- jejich výdaje a příjmy jsou součástí státního rozpočtu (ústavy sociální péče)

Státní podniky
- podniky jako právnické osoby založené orgány státní správy, státní vlastnictví
- v čele je ředitel a dozorčí rada
e) Rušení společností
- společnosti zanikají výmazem z obchodního rejstříku, kterému předchází její zrušení
o zánik společnosti likvidací
o zánik společnosti bez likvidace (př. fúze)

Akciové společnosti (a.s.)

c) Akciové společnosti (a.s.)
- je obchodní společnost, jejíž základní kapitál (minimálně 2 000 000 Kč) je rozvržen na určitý počet akcií
- souhrnná hodnota všech akcií musí odpovídat výši základního jmění společnosti
- akcie se vydávají na majitele nebo na jméno
- tato společnost může být založena i jediným zakladatelem (zakládací listina), pokud je právnickou osobou, jinak 2 a více zakladateli (zakladatelská smlouva)
- akciová společnost ručí za závazky svým majetkem, akcionář svým ostatním majetkem za její závazky neručí
- podíl na zisku akciových společností se nazývá dividenda
- zakladatelé akciové společnosti jsou povinni svolat ustavující valnou hromadu
o skládá se ze všech na ni přítomných akcionářů
o nejvyšší orgán společnosti
o rozhoduje o všech základních otázkách ve společnosti
o o složení představenstva (statutární orgán, platí pro ně zákaz konkurence) a dozorčí rady
o schvaluje výsledky hospodaření
o rozhoduje o rozdělení vytvořeného zisku a výplatě dividend
o rozhoduje o zániku společnosti
- společnost musí vytvořit rezervní fond, kterým zajišťuje platební schopnost: minimální výše je 10% základního jmění, přes rok se doplňuje, až dosáhne 20% - dividendy se vypočítávají až po doplnění rezervního fondu, který je uložen na účtu banky

Veřejné obchodní společnosti

Veřejné obchodní společnosti
- musí povinně v názvu obsahovat: v. o. s., veřejná obchodní společnost; někdy se označuje také jako: „jméno“ a spol.
- společnost ve které alespoň 2 osoby podnikají pod společným jménem a ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem společně a nerozdílně
- každý ze společníků je oprávněn k obchodnímu vedení společnosti podle zásad dohodnutých ve společenské smlouvě
- změnou společenské smlouvy může do společnosti přistoupit nový společník, zůstanou-li ve společnosti alespoň 2 společníci
- kdo přistoupí do společnosti, ručí za závazky vzniklé i před jeho přistoupením
- společník nesmí bez souhlasu ostatních podnikat mimo společnost ve stejném oboru (= zákaz konkurence)
Společnosti komanditní
- označuje se jako: kom. spol. nebo k. s.
- je druh společnosti, ve které se vyskytují dva druhy společníků: komandisté a komplementáři
o komandisté:
 ručí za závazky společnosti pouze svými vklady do společnosti
 neplatí mezi nimi zákaz konkurence
o komplementáři:
 ručí za společnost celým svým majetkem
 jen oni jsou oprávněni k vedení společnosti: obchodnímu zastupování
 pouze mezi nimi platí zákaz konkurence
- rozdělení zisku na část pro komandisty a část pro komplementáři se řídí společenskou smlouvou, není-li v ní stanoven, je 50:50

Společnosti s ručením omezeným (s.r.o.)

Společnosti s ručením omezeným (s.r.o.)
- s.r.o.; spol. s.r.o.; společnost s ručením omezeným
- je obchodní společnost sdružující maximálně 50 společníků, o minimálním základním jmění 200 000 Kč a minimálním vkladu jednoho společníka 20 000 Kč
- každý společník ručí za závazky společnosti úhrnem nesplacených vkladů všech jejich společníků
- práva a povinnosti se řídí obchodním podílem společníků ve společnosti
- společník není oprávněn ze společnosti vystoupit, může o to ale z vážných důvodů zažádat soud: společnost mu pak vyplácí vypořádací podíl nebo jej společník převede na jinou osobu či společníka
- úmrtím společníka přechází jeho obchodní podíl ve společnosti na dědice
- valná hromada:
o nejvyšší orgán společnosti, jsou jí členy všichni společníci ve společnosti
o rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech společnosti
o jmenuje jednatele (popř. členy dozorčí rady), rozděluje zisky, společnost ruší, ...
- jednatelé:
o statutární orgán, který společnost vede a jedná jejím jménem
o jsou voleni valnou hromadou, zapsáni v obchodním rejstříku a ve společenské smlouvě společnosti
o platí pro ně zákaz konkurence
- dozorčí rada:
o zřizuje se, stanoví-li to společenská smlouva
o dohlíží na činnost jednatelů společnosti, kontroluje hospodaření

Druhy živností

Druhy živností
- ohlašovací živnosti:
o mohou být provozovány při splnění stanovených podmínek na základě ohlášení
o oprávnění k jejich provozování vzniká dnem ohlášení
o průkazem živnostenského oprávnění je u nich živnostenský list
o dále je dělíme na:
 řemeslné: odborná způsobilost získaná vyučením a praxe v oboru
 vázané: odborná způsobilost získaná podle toho, jak to stanovuje příloha živnostenského zákona (podmíněno vzděláním)
 volné: nejméně problematické, př. provoz stánků (nemá zvláštní podmínky)
- koncesované živnosti:
o mohou být provozovány až na základě koncese: oprávnění k jejich provozu vzniká dnem doručení koncesní listiny (př. taxislužba, instalatér, ...)
o často časově omezená platnost listin, vyžaduje odborné vzdělání v oboru

Dělení živností podle předmětu podnikání

Dělení živností podle předmětu podnikání
- obchodní: koupě a prodej, hostinská a ubytovací činnost, cestovní kanceláře, pronájem
- výrobní: oprávnění vyrábět, prodávat a opravovat výrobky
- služby poskytující: opravy a úpravy věcí, přeprava zboží/ osob
b) Společnosti partnerů: obchodní společnosti
- obchodní společnost:
o je právnickou osobou, založenou za účelem podnikání
o firma dvou a více spoluvlastníků
o jejich druh, vznik, činnost a zánik upravuje obchodní zákoník
o vzniká dnem, ke kterému je zapsána do obchodního rejstříku, svou existenci prokazuje jeho výpisem
o zaniká výmazem z obchodního rejstříku, kterému předchází zrušení společnosti

Firmy a jejich druhy

1) Firmy a jejich druhy
- v České republice podnikání právně upravuje zejména obchodní zákoník a zákon o živnostenském podnikání
- podnikání:
o je podle obchodního zákoníku soustavná činnost prováděná podnikatelem vlastním jménem a na vlastní zodpovědnost za účelem dosažení zisku
- živnost:
o soustavná činnost prováděná samostatně fyzickou nebo právnickou osobou vlastním jménem a na vlastní odpovědnost na základě živnostenského oprávnění za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem
o živnostenský zákon vymezuje živnostenské podnikání, druhy živností, živnostenská oprávnění a předpoklady pro jejich získání
o jde o užší pojem než podnikání (nepatří zde ostatní firmy, činnost lékařů, právníků, tlumočníků, znalců, zemědělců apod.)

Firmy a jejich druhy, Firmy jednoho vlastníka

a) Firmy jednoho vlastníka
- vlastníkem těchto firem je jedna osoba, která do ní vkládá kapitál, má výnos z podnikání a za závazky (dluhy, faktury, daně) odpovídá celým svým majetkem
- pokud není schopen své závazky splnit, krachuje firma i její majitel
- na tvorbě HDP se podílejí celkově asi 1/10 , velmi vysoký počet
- snadno vznikají a snadno zanikají
Podmínky pro získání živnostenského listu/ koncesní listiny
- všeobecné podmínky provozování živnosti:
 dosažení věku 18 let (fyzicky)
 způsobilost k právním úkonům
 bezúhonnost (čistý trestní rejstřík)
- zvláštní podmínky provozování činnosti
 odborná způsobilost (prokazuje se certifikáty, vysvědčením, výučním listem, ...)
 další způsobilost (osvědčení o odborné způsobilosti v elektrotechnice, ...)
Povinnosti
- povinnosti podnikatel před zahájením provozu:
o vystavené živnostenské oprávnění
o zápis v obchodním rejstříku
o registrace u příslušného finančního úřadu
o přihlášení sebe a zaměstnanců k povinnému pojištění zdravotnímu a sociálnímu
o vytvoření bankovního spojení a založení běžného účtu pro podnikatele
- povinnosti při provozování činnosti:
o udržovat provozovnu ve stavu způsobilém k provozu
o označení provozovny obchodním jménem, předmětem podnikání, příp. otvírací dobou, označení zboží a služeb cenami
o ochrana životního prostředí
o možnost ověřit si správnost účtování cen, vážení, měření, ...
o vydávat doklady o zakoupeném zboží či poskytnuté službě
o vést řádně účetnictví

Trh, Monopolistická konkurence

- postihuje se:
• tajné dohody (o rozdělení odbytiště, o cenách – podobné ceny)
• fúze (spojování firem – né všechny jsou trestné
o horizontální (pod jednou hlavičkou více firem)
o vertikální (dodavatel – odběratel: od těžby až k výrobku)
o konglomerátní (spojení různých odvětví, většinou nelogic-kých – spolu nesouvisejících)
• výhradní zastoupení (prodejny nenabízejí konkurenční zboží na základě smlouvy s dodavatelem – nevyhází z poptávky)
• diskriminace zákazníka (různé ceny stejného výrobku v různých oblastech)
e) Selhání trhu
1. Externality
o je označení pro vnější účinek nějakého ekonomického rozhodnutí, činnosti, kterou nese někdo jiný než její původce
o jako externality se označují náklady či výnosy jiných subjektů, za které se neplatí, původce si tyto výnosy (tzv. pozitivní externality) nemůže přivlastnit, popřípadě tyto náklady (tzv. negativní externality) od něj nelze vymáhat
o př.: sadař a včelař
2. Náklady převyšují cenu, kterou jsou kupující/ poptávající ochotni zaplatit
3. Veřejné statky
o přináší užitek i těm, pro které nebyl vybudován
o nemohou být poskytovány omezeně – pouze skupině lidí
o př.: veřejné osvětlení

Trh, Monopolistická konkurence

Monopolistická konkurence
- charakteristické je pro ni zejména to, že:
o výrobky nejsou identické (např. oplatky liší se obalem a chutí, ale jsou celkem podobné) - to dává prodejci možnost ovlivnit jejich cenu, díky oblíbenosti u zákazníků
o hraje zde roli reklama a inovace
- monopolistická konkurence je tržní struktura, připomínající dokonalou konkurenci (zejména tím, že uvažuje velký počet firem na trhu a značnou mobilitu firem)
- model nejpodobnější realitě
d) Antimonopolní opatření
- ve většině zemí světa jsou monopoly nějakým způsobem regulovány ze strany státu
- impuls pro jakýkoli regulační zásah proti konkrétnímu monopolu nebývá brána samotná existence monopolu, ale tzv. zneužití monopolního postavení
- posuzování a navržení trestů/ opatření: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
- nástroje regulace monopolu jsou:
• zvýšení daní
• cenová regulace
• státní vlastnictví
• antitrustové zákony

Trh

b) Činitelé ovlivňující změny poptávky a nabídky
1. změny cen substitutů
o substitut = zboží nahrazující zkoumané zboží – především zboží konkurence
2. změny cen komplementu
o komplement = zboží, které doprovází spotřebu zkoumaného zboží a kupuje se paralelně s ním (např. prudké zvýšení cen pojistného na zahraniční vozy může snížit poptávku po těchto vozech)
3. změny úrovně důchodu
o důchod = výplata, příjem
o se zvyšováním reálných příjmů roste celková poptávka a mění se i její struktura (dražší zboží, luxusní předměty)
4. změny v populaci
o rostoucí počet obyvatel – zvýšení poptávky
o změna věkového složení obyvatelstva v zemi – změna poptávky – jiný druh zboží
5. preference
o ovlivňuje reklama a trend
o např. kupování módního oblečení
6. změny nákladů na výrobu
7. změny výrobních podmínek
c) Struktura trhu – typy tržních struktur
Dokonalá konkurence
- teoretický model trhu, ve kterém platí následující předpoklady:
o existuje velký počet kupujících a prodávajících, z nichž žádný nemůže ovlivnit cenu nebo velikost výstupu odvětví
o produkce odvětví je homogenní
o neexistují bariéry vstupu do odvětví a výstupu z něj.
o všichni prodávající a kupující mají dokonalé informace o cenách a množstvích zboží směňovaných na trhu.
o firmy maximalizují zisk, spotřebitelé maximalizují užitek
- tyto předpoklady jsou tak silné, že tento model v realitě neexistuje, slouží však pro základní pochopení fungování trhu a odvíjejí se z něj další tržní modely

Trh, Monopol

Monopol
- v reálu v plné míře (jako celý trh) neexistuje – existuje pouze přirozený monopol (např. vedení plynu, minerální vody – podle složení, způsobeno restrikcemi na autorská práva a patenty, …)
- vstup jiných firem na daný trh je omezen bariérami, které se stávají zdrojem monopolní síly:
o průměrné náklady určité firmy dosahují minima při větším výstupu než požaduje poptávka.
o jediná firma kontroluje zdroje nezbytné pro výrobu – tento stav je označován jako monopol z vlastnictví jedinečného výrobního faktoru
o stát udělí jediné firmě výsadní právo produkovat daný statek
Oligopol
- oligopol, neboli koluze, je taková tržní struktura na straně nabídky, kdy v oboru existuje jen velmi málo výrobních firem, ty potom stanovují samy ceny a směr vývoje celého odvětví
- chování firem v oligopolu je ovlivněno vzájemnou závislostí, jeho základní rysy jsou:
o existence několika firem v odvětví
o zpravidla diferencovaný produkt
o bariéry vstupu znemožňující příchod nových firem
o každá firma je natolik silná, že může stanovit cenu vyšší než mezní náklady
- vývojem může směřovat k monopolu, nebo dokonalé konkurenci
- v praxi: mobilní operátoři

Trh

6) Trh
- společenské uspořádání směny zboží
- je to místo, kde se střetávají nabídka s poptávkou a kde dochází ke směně zboží a služeb prostřednictvím koupě a prodeje
a) Vztah poptávky a nabídky
- cena:
o je peněžní částka, kterou je kupující ochoten zaplatit za dané zboží a za kterou je prodávající ochoten dané zboží prodat
o prodávající požaduje, aby cena byla tak velká, aby mu uhradila vše, co musel na získání prodávaného zboží vynaložit a přinesla mu i určitý zisk
- nabídka:
o je souhrn všech zamýšlených prodejů, které chtějí prodávající uskutečnit za určité ceny
- poptávka:
o je souhrn všech zamýšlených nákupů, které kupující chtějí a mohou uskutečnit za určité ceny
 individuální: po 1 druhu zboží
 agregátní: všech po všech druzích zboží
 celková: všech po 1 druhu zboží

Mikroekonomie a makroekonomie, Pojmy

Náklady
- výnosy x příjmy:
o příjmy: i půjčené peníze
o výnosy: vše získané námi
- náklady x výdaje:
o náklady: peníze, které jdou pryč a nevrací se
o výdaje: vše co zaplatíme – později mohou být ziskem – např. půjčený zúročený obnos, investice do inovace, …
- explicitní náklady:
o náklady na dopravu, platy, koupi materiálu, úroky, …
- implicitní náklady:
o nejdou ven, ale jsou ztrátové (nevyužití jiného postupu, zaostávání za konkurencí)
- účetní zisk x ekonomický zisk:
o účetní zisk: výnosy po odečtení explicitních nákladů
o ekonomický zisk: výnosy po odečtení explicitních i implicitních nákladů
Tržní struktura
- souhrn vlastností, které charakterizují trh
- např.: velikost a počet firem vyskytujících se na trhu, možnost vstupu do výroby (nové firmy na trhu), povahy výrobku (rozlišené, nerozlišené), …

Základní ekonomické otázky

4) Základní ekonomické otázky
1. Co vyrábět?
o otázka poptávky: jaké statky a služby produkovat, aby bylo vzácných zdrojů co nejlépe využito a aby byly existující potřeby co nejlépe (nejvíce) uspokojeny
2. Jak vyrábět?
o jak produkovat v závislosti na technologiích, materiálech: výrobní postupy
3. Pro koho vyrábět?
o rozdělení produkce: kdo budou spotřebitelé – kupující
5) Typy ekonomik – ekonomické systémy
Zvyková ekonomika
- znamená, že veškeré ekonomické chování je založeno na tradiciích a zvycích
- zkušenosti se přenáší z generace na generaci
- typický pro primitivní civilizace, v Evropě se vyskytoval do ranného středověku
Příkazová ekonomika/ centrálně plánovaná ekonomika
- označuje se také jako direktivní ekonomika
- řízení celého ekonomického života je uskutečňováno vládou pomocí centrálního plánu, který je rozpracován na nižší úrovně
- v plánu je určeno, co se má v jednotlivých podnicích vyrábět a v jakém množství , z větší části je také určeno, z jakých zdrojů se bude vyrábět a jakou technologií, rozdělování produkce je také určeno
- tento systém vede technickému zaostávání a pomalejšímu růstu životní úrovně
- formy vlastnictví jsou v tomto ekonomickém systému státní a družstevní
- fungovaly, nebo fungují v komunistických státech východní Evropy
Tržní ekonomika
- je taková ekonomika, kde jsou ceny určovány pomocí směny na trhu za cenu, s níž souhlasí obě strany směny
- státem neregulovaná, trh upravuje nabídka a poptávka
- stát se zapojuje pouze jako odběratel – poptává, nabízí – služby, vytváří právní prostředí (zákony, daně, antimonopolní opatření, ochrana spotřebitelů, inspekce, …)
Smíšená ekonomika
- smíšená ekonomika – principy tržní ekonomiky a ekonomiky příkazové
- trh řídí především přirozená nabídka a poptávka, je však do určitých mezí řízen státem
- existence státních podniků (doprava, pošta, velké závody, …)
- např. ČSR po II. světové válce

Mikroekonomie a makroekonomie, Pojmy

Užitek
- míra uspokojení dosahovaná spotřebou statků a služeb (zboží a služeb)
- omezení užitku:
o fyzické: nejsme schopni nekonečné konzumace, …
o časové: nemáme čas užívat všeho
o důchodové: omezuje náš nás příjem – nemůžeme si za něj pořídit vše
- celkový užitek:
o roste spotřebou statku (neplatí absolutně), celkový – započítán i předešlý (zvyšování sloupců v grafu, celé sloupce)
- mezní užitek:
o přírůstek užitku – o kolik, poslední bod, kdy ještě je užitek – poté není – stejná míra užitku (v grafu na nule; rozdíly mezi celými sloupcem – odpočty předešlých)
Výrobní zdroje – výrobní činitelé
- výrobní činitelé = prvky pracovního procesu
- základní prvky pracovního procesu:
o kapitál (sekundární zdroj: to co je vloženo – peníze, stroje, inovace, …)
o půda/ prvotní materiál pro výrobu (primární zdroje: místo a materiál k výrobě)
o práce (vzácný zdroj; produktivita, intenzita, dělba práce, kooperace)

Mikroekonomie a makroekonomie, Pojmy

3) Pojmy
Základní subjekty ekonomického života
- domácnost:
o rodiny a jejich členové
o mají své potřeby a hledají cesty, jimiž je mohou uspokojit
o uspokojení potřeb si mohou dovolit díky své schopnosti pracovat (zdroj práce)
- podniky (firmy):
o subjekty, které organizují výrobu nebo prodej výrobků (statků) či poskytují služby
o subjekty, které podnikají (dosahují při své činnosti zisku)
o potřeba práce (platí za práci členům domácnost)
- stát:
o všechny orgánu státu
o stanovuje obecná pravidla pro ekonomický život společnosti (právní prostředí) a sleduje jejich dodržování
o má také své potřeby (státní zaměstnanci, budovy, vybavení), finanční prostředky na ně získává ve formě daní a poplatků
Potřeba
- pocit nedostatku, který si člověk či jiný subjekt uvědomuje a usiluje o jeho překonání
- nedostatky překonáváme pomocí:
o statků:
 předměty sloužící uspokojování potřeb
 dělení: hmotné (televizor) a nehmotné (film), volné (sluneční svit) a vzácné (použití práce, omezené množství)
o služeb:
 činnosti sloužící k uspokojování sužeb, také o službách říkáme, že jsou vzácné: musí je někdo vykonávat (práce)

Definice ekonomie a ekonomiky

1) Definice ekonomie a ekonomiky
- ekonomie:
o společenská věda
o zkoumá nejobecnější souvislosti v ekonomickém (hospodářském) životě společnosti
- ekonomika:
o oblast společenské praxe, která zahrnuje především výrobu statků a služeb, jejich rozdělování směnu a spotřebu
o využívá teoretických poznatků ekonomie
o pojem ekonomika je užíván v různých významech:
 ekonomika jako hospodářství (národní hospodářství)
• tří ekonomie – ekonomické sektory:
o primární (prvovýroba = těžba surovin a obdělávání půdy)
o sekundární (výroba hmotných statků)
o terciární (oblast služeb pro výrobu i pro obyvatelstvo)
 ekonomika jako hospodaření (činnosti jež s chodem ekonomiky souvisejí)
 ekonomika jako hospodárnost (účelnost využití vstupních zdrojů v porovnání s dosaženými výsledky)

Mikroekonomie a makroekonomie

2) Mikroekonomie a makroekonomie
- dělení teorie ekonomie:
Mikroekonomie
- část ekonomie, která se zabývá obecnými souvislosti ekonomické činnosti společnosti především z pohledu jednotlivých ekonomických subjektů
- rodina, stát, podnik, potřeby, statky, užitek, …
Makroekonomie
- část ekonomie, která zkoumá nejobecnější souvislosti a to především na úrovni celého národního hospodářství
- inflace, HDP, nezaměstnanost, …

Pracovní právo, Dovolená – nárok na dovolenou

c) Dovolená – nárok na dovolenou
- nárok na dovolenou v plné výši vzniká po 60 dnech nepřetržitého pracovního poměru
- základní výměra dovolené:

o soukromý sektor: 4 týdny
o státní sektor: 5 týdnů
o pedagogičtí pracovníci: 8 týdnů

- nevyčerpaná dovolená přechází do dalšího roku, nebo se nechá proplatit – do třetího roku už ale nepřechází

- u vyčerpávajících prací (fyzicky i psychicky) má zaměstnanec nárok na dodatkovou dovolenou (nelze převést do dalšího roku, musí se vyčerpat téhož roku)

- za každých 21 odpracovaných dní (u přerušovaného pracovního poměru) vzniká nárok na 1/12 dovolené

- náhrada mzdy za období dovolené se vypočítává z průměru předešlého kvartálu

Mohlo by zajímat: 10 tipů, jak koupit levnou letenku a Kdy kam cestovat? Kde co nakupovat? a Last minute nebo first minute?

Pracovní právo, Pracovní podmínky žen a mladistvých

d) Pracovní podmínky žen a mladistvých
Pracovní podmínky žen
- všechny ženy:
o nesmějí pracovat v podzemí a dolech
- těhotné ženy a matky:
o v době těhotenství a 9 měsíců po porodu nesmí vykonávat určitá zaměstnání (riziková – s chemikáliemi, ...)
o pokud požádá o převedení práce (směn) na den, musí jí to být umožněno, zaměstnavatel ji musí vyhovět
o žena těhotná a do 8 let dítěte může odmítnout vyslání na služební cestu – svobodná matka až do 15 let dítěte
o v době těhotenství a do 1 roku dítěte matka nesmí pracovat přesčasy
Pracovní podmínky mladistvých
o nesmí pracovat na rizikových pracovištích a v podzemí, v dolech
o nesmí pracovat v noci (max. 1 hodinu navazující na předchozí nebo následující směnu)
o nesmí pracovat přesčasy

Pracovní právo, Ukončení pracovního poměru

Ukončení pracovního poměru
1. ukončení pracovního poměru dohodou mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem
2. výpověď
o výpovědní doba je stanovena jednotně v minimální délce 2 měsíce, lze tedy dohodnout výpovědní dobu delší. 2 měsíční výpovědní doba platí i v případě výpovědi z pracovního poměru ze strany zaměstnavatele z tzv. organizačních důvodů, kde činila dle dřívější právní úpravy délka výpovědní doby 3 měsíce
o v počítání výpovědní doby změny nejsou. Začíná běžet prvním dnem měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí posledním dnem druhé měsíce. Pokud tedy bude výpověď doručena například 1. ledna (stejně tak 30. ledna), začne výpovědní doba běžet 1. února a skončí 31.března
a. ze strany zaměstnance
 bez udání důvodů, nemá nárok na odstupné
b. ze strany zaměstnavatele
 při zániku společnosti, jejím přesídlení nebo nadbytečnosti funkce – trojnásobek platu jako odstupné
 při nemoci nebo úrazu způsobeného vykonáváním povolání – 12-ti násobek platu jako odstupné
 ze zdravotních důvodů, které nebyly přivozeny vykonáváním zaměstnání (12 měsíců odstupné)
 při neuspokojivých pracovních výsledcích zaměstnance (1 rok – vyzván ke změně)
 při porušování pracovní kázně (6 měsíců – vyzván ke změně)
3. okamžité zrušení pracovního poměru

Pracovní právo, Ukončení pracovního poměru

o zaměstnavatel: zaměstnanec je odsouzen nejméně na 1 rok nepodmíněně za úmyslný trestný čin nebo na ½ roku a více nepodmíněně za trestný čin s výkonem práce souvisejícím
o zaměstnavatel: zaměstnanec hrubě poruší pracovní kázeň
o zaměstnanec: zaměstnanec do 15 dnů po době splatnosti neobdrží odměnu za práci
o zaměstnanec: na základě posudku nemůže vykonávat svou práci
4. ve zkušební době
o zkušební doba může být max. 3 měsíce
o z obou stran bez udání důvodů – 3 dny předem se dává vědět druhé straně
o onemocní-li zaměstnanec v této době na dobu kratší než 14 dní, nemůže být propuštěn, až po návratu do práce
5. uplynutím doby (zaměstnání na dobu určitou, na úkol)
6. smrtí zaměstnance
- ochranná doba:
o doba - důvody, ve které nesmí být zaměstnanec propuštěn (pouze při zániku a přesídlení společnosti):
 na nemocenské
 těhotná žena
 žena na mateřské (28 týdnů)
 rodič na rodičovské dovolené (3 roky)

Pracovní právo, Přestávky v práci

b) Přestávky v práci
- zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci nejdéle po 6 hodinách nepřetržité práce přestávku v práci na jídlo a oddech v trvání nejméně 30 minut – tato doba se u normálních zaměstnání nezapočítává do pracovní doby
- jde-li o práce, které nemohou být přerušeny, musí být zaměstnanci i bez přerušení provozu nebo práce zajištěna přiměřená doba na oddech a jídlo; tato doba se započítává do pracovní doby
- mladistvému zaměstnanci musí být tato přestávka poskytnuta nejdéle po 4,5 hodinách nepřetržité práce, mladistvému zaměstnanci musí vždy být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech podle věty první

Pracovní právo

2) Pracovní právo
- odvětví soukromého práva, které částečně spadá také pod právo veřejné
- upravuje pracovně právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli
- zdrojem pracovního práva je Zákoník práce
a) Pracovní poměr
- základní druh pracovně právních vztahů: poměr mezi zaměstnancem a zaměstna-vatelem upravený zákoníkem práce na dobu určitou (max. 2 roky) nebo neurčitou
Vznik pracovního poměru
- pracovní poměr vzniká nejčastěji na základě pracovní smlouvy, může však být založen také volbou nebo jmenováním (se souhlasem pracovníka)
Pracovní smlouva, její náležitosti
- druh práce a místo vykonávání práce
- den nástupu do práce; je-li na neurčito, nebo určito
- zaměstnavatel, zaměstnanec – údaje
- (může obsahovat konkurenční doložku)

Rodinné právo, e) Určení otcovství

e) c- určuje se podle doměnek, nebo prohlášení matky/ obou rodičů
- muž označený za otce má právo otcovství odmítnout do 6 měsíců poté, co se dozví o tom, že byl prohlášen za otce dítěte
- domněnky:
1. manžel matky dítěte (až 300 dní po rozvodu)
2. muž, kterého matka označí za otce dítěte a který s tímto prohlášením souhlasí
3. muž, který měl s ženou poměr (180 dní od narození , 300 dní od početí dítěte)
f) Vyživovací povinnost
- k dětem: max. do 26ti let věku dítěte – popř. do doby , než je dítě schopno samo se o sebe postarat
- dítě k rodičům: žijí-li ve společné domácnosti a má svůj příjem
- na svobodnou matku: od partnera – otce dítěte, max. 2 roky
- mezi manžely: nárok na stejnou životní úroveň, jakou má partner
- mezi rozvedenými manžely: sankční – u 3. typu rozvodu (trvá max. 3 roky)

Rodinné právo, Určení otcovství

e) c- určuje se podle doměnek, nebo prohlášení matky/ obou rodičů
- muž označený za otce má právo otcovství odmítnout do 6 měsíců poté, co se dozví o tom, že byl prohlášen za otce dítěte
- domněnky:
1. manžel matky dítěte (až 300 dní po rozvodu)
2. muž, kterého matka označí za otce dítěte a který s tímto prohlášením souhlasí
3. muž, který měl s ženou poměr (180 dní od narození , 300 dní od početí dítěte)
f) Vyživovací povinnost
- k dětem: max. do 26ti let věku dítěte – popř. do doby , než je dítě schopno samo se o sebe postarat
- dítě k rodičům: žijí-li ve společné domácnosti a má svůj příjem
- na svobodnou matku: od partnera – otce dítěte, max. 2 roky
- mezi manžely: nárok na stejnou životní úroveň, jakou má partner
- mezi rozvedenými manžely: sankční – u 3. typu rozvodu (trvá max. 3 roky)

Rodinné právo, Náhradní rodinná výchova

d) Náhradní rodinná výchova
- výchova dětí je také důležitým státním zájmem, proto stát organizuje výchovu dětí, o které se z různých důvodů rodiče nestarají
- rodičovskou výchovu nejlépe nahrazují osvojení (adopce) nebo pěstounství
Kolektivní
- ústavní výchova – dětské domovy
- ochranná výchova (např. mladí delikventi)
- pěstounská péče – např. SOS vesničky
Individuální
- osvojení:
o je přijetí cizího dítěte za vlastní
o zanikají příbuzenské vztahy dítěte k původní rodině
o dítě dostává příjmení osvojitelů, je zapsáno do rodného listu
o o osvojení rozhoduje soud na návrh osvojitele
o uskutečňuje se dvojí osvojení: zrušitelné a nezrušitelné
o osvojit lze pouze právně volné dítě ( sirotek, rodiče dali souhlas k osvojení, nezájem rodičů o dítě – 2 měsíce po porodu nebo 6 měsíců v dětském domově)

Rodinné právo, Náhradní rodinná výchova

- pěstounství:
o je dočasné, nemění se při něm příjmení dítěte ani jeho příbuzenské vztahy k jeho biologické rodině
o vzniká rozhodnutím soudu a zaniká dosažením zletilosti dítěte
o pěstoun dostává příspěvek na úhradu potřeb dítěte a odměnu za pěstounskou péči
o pěstoun zastupuje dítě pouze v běžných situacích
- opatrovnictví:
o podle českého práva zákonné zastoupení občana, k němuž dochází na základě rozhodnutí příslušného orgánu v případech zákonného stanovených, od opatrovnictví je třeba odlišovat zastoupení, které vzniká přímo ze zákona
o nejčastěji při selhání rodičů ve výchově
- poručenství:
o právní vztah nahrazující v určité míře vztah rodičů
o např. jiný příbuzný dítěte po jejich smrti – babička; nebo dočasně při úraze rodičů
o pokud rodiče navádějí dítě k trestné činnosti – rodiče nejsou zbaveni vyživovací povinnosti k dítěti (jsou zbaveni pouze rodičovské zodpovědnosti)

Rodinné právo, Překážky v uzavření manželství

Překážky v uzavření manželství, zplatnění (konvalidace) sňatku
1. překážka bigamie
o manželství je zplatněno, pokud dojde k zániku předešlého manželství
2. překážka nesvéprávnosti nebo nezpůsobilosti k právním úkonům
o v případě nezpůsobilosti k právním úkonům: může pominout otěhotněním partnerky - dosáhne zletilosti
3. překážka příbuznosti
o nepomíjí
o nelze uzavřít mezi sourozenci, mezi potomky a předky, mezi osvojiteli a nezrušitelně osvojenými
4. překážka sňatek pod nátlakem či pohrůžkou
o lze zrušit max. rok po obřadu – po roce se zplatňuje a nebere se námitka v potaz
5. nepochopení obřadu
o lze zrušit max. rok po obřadu – po roce se zplatňuje a nebere se námitka v potaz
6. záměna totožnosti
o lze zrušit max. rok po obřadu – po roce se zplatňuje a nebere se námitka v potaz
Zdánlivé manželství – manželství nevzniká
1. osoby mladší 16 let
2. mezi osobami stejného pohlaví
3. bylo použito fyzického násilí
4. u obřadu není přítomen matrikář
5. sňatek u neregistrované církve
6. před-oddavkové osvětlení starší tři měsíce – u církevního sňatku

Rodinné právo, Překážky v uzavření manželství

Práva a povinnosti manželů
- žít spolu
- být si věrni (ale není právní postih)
- pomáhat si
- společně vychovávat děti
- vytvářet zdravé rodinné prostředí
- podílet se na chodu domácnosti
- právo na stejnou životní úroveň
- právo zastupovat se v běžných situacích
Způsoby zániku manželství
- manželství může zaniknout jedním z těchto způsobů:
o rozvodem
o smrtí jednoho z manželů
o prohlášením manžela/ manželka za mrtvého
o prohlášením o neplatnosti manželství
b) Rozvod
1. smluvený rozvod
o manželství má minimálně 1 rok existence za sebou a ½ roku trvá odluka, nesnášenlivost mezi manžely
o písemně se dohodnou o uspořádání majetku mezi sebou po rozvodu
o manželé nemusí dokazovat kvalifikovaný rozvrat manželství, oba s rozvodem souhlasí
o proběhlo opatrovnické řízení – v případě manželů s nezletilými dětmi
2. sporný rozvod
o jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí
o musí dokázat kvalifikovaný rozvrat manželství – nepřekonatelný odpor
o manželství je rozvedeno po dokázání kvalifikovaného rozvratu, poté dochází k majetkovému vyrovnání mezi manžely
3. sporný rozvod s tvrdostní klauzulí
o překážky v rozvedení manželství – jednomu z manželů nebo dětem vzniká rozvodem újma
o manželství je po 3 letech odluky rozvedeno
o ve zvláštních případech: nemožný rozvod (újma postižených dětí, …)

Rodinné právo, Práva a povinnosti rodičů a dětí

c) Práva a povinnosti rodičů a dětí
Rodičovská zodpovědnost – funkce rodiny
- rodičovská zodpovědnost je souhrn práv a povinností při péči o nezletilé dítě, zahrnující zejména péči o jeho zdraví, jeho tělesný, citový, rozumový a mravní vývoj, při zastupování nezletilého dítěte a při správě jeho jmění
o péče o dítě (o jeho vývoj: citový, mravní, tělesný a rozumový)
o zastupování dítěte
o správa jmění dítěte
o právo použít přiměřených výchovných prostředků
o láska k dítěti a péče o dítě
Práva a povinnosti dítěte
- má právo na informace
- právo vyjadřovat se a být slyšeno
- povinnost úcty a respektu k rodičům
- povinnost pomáhat v chodu domácnosti
- právo na stejnou životní úroveň, jako mají jeho rodiče
- má-li vlastní příjem, má povinnost přispívat finančně na chod domácnosti
rodičovská zodpovědnost a výchovná opatření
- pozastavení rodičovské zodpovědnosti:
o např. při úraze rodičů – přechází na poručníka – na omezenou dobu
- omezení rodičovské zodpovědnosti:
o např. při selhání rodičů – opatrovník
- zbavení rodičovské zodpovědnosti:
o např. při navádění dítěte k trestné činnosti – na poručníka, trvá vyživovací povinnost

Trestní právo, Občanské soudní řízení

4) Občanské soudní řízení
- spadá pod soukromé právo
- jeho hlavním pramenem je zákon zvaný Občanský soudní řád
o obsahuje např. ustanovení o pravomoci a příslušnosti soudů
o průběhu a ukončení řízení
o o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu, …
Účastníci občanského soudního řízení
- žalobce: navrhovatel
- žalovaný: odpůrce
Průběh občanského soudního řízení
- řízení se zahajuje na písemný návrh účastníka, který musí obsahovat:
• přesné označení účastníků řízení
• věc návrhu – vylíčení rozhodujících skutečností
• navrhované důkazy
• návrh rozsudku – čeho se navrhovatel domáhá
o některá řízení soud zahájí i bez návrhu, např. ve věcech péče o nezletilé dítě
- následuje soudní řízení
• forma veřejného ústního jednání
• v jeho průběhu provádí soud dokazování: ověřování faktů, výslech svědků, …
- rozhodnutí soudu je buďto usnesení nebo rozsudek
 usnesení: rozhodnutí o průběhu řízení, přerušení, …
 rozsudek: rozhodnutí o věci, návrhu samotném
- může následovat obnova řízení = opravný prostředek proti rozsudky – musí být podán v odvolací lhůtě (viz přiložená informace)
- pokud povinná osoba = žalovaný nesplní, co mu ukládá rozsudek, může oprávněná osoba = žalobce navrhnout soudní výkon rozhodnutí neboli exekuci
5) Opravné prostředky řádné a mimořádné
- řádné: odvolání k soudu vyšší kategorie
- mimořádné: odvolání k vyššímu soudu, než k soudu vyšší kategorie, popř. k mezinárod-nímu soudu

Rodinné právo

1) Rodinné právo
- je souhrnem právních norem upravujících vztahy mezi rodiči a dětmi, manželství – vztahy mezi manžely, mezi dalšími příbuznými a vztahy při náhradní výchově děti
- spadá pod soukromé právo
a) Manželství
- je trvalé společenství muže a ženy uzavřené souhlasným prohlášením muže a ženy, že spolu vstupují do manželství
- musí být učiněno veřejně, slavnostním způsobem, za přítomnosti dvou svědků a před orgánem státní moci nebo registrované církve
- každé uzavření manželství se zapisuje do matriky
Formy uzavření manželství
- civilní obřad
- církevní obřad
- konzulární obřad
- sňatek v zastoupení
- na palubě lodi, letadla pod vlajkou ČR
Před-oddavkové řízení
- v rámci něho jsou snoubenci povinni předložit stanovené doklady (OP a rodné listy), jakož i prohlásit, že jim nejsou známy okolnosti vylučující uzavření manželství, že navzájem znají svůj zdravotní stav a že zvážili úpravu budoucích majetkových vztahů, uspořádání budoucího bydlení a hmotné zajištění rodiny po uzavření manželství
- řeší se také příjmení manželů – jaké jméno budou používat, jaké jméno budou používat pro děti

Trestní právo, Trestní právo procesní

3) Trestní právo procesní
- upravuje postup při zjišťování trestným činů a jejich pachatelů, při soudním trestním řízení a při výkonu uložených trestů či ochranných opatření
- hlavním pramenem je pro něj trestní řád
a) Průběh trestního řízení
1. přípravné řízení
o vyšetřování, shromažďování důkazu
o pachatel nazýván obviněný
(předběžné projednání obžaloby) (nemusí nastat vždy)
o neveřejné, „zkouška“ obžaloby
o je-li dostatek důkazů, případné doznání viníka
o pachatel nazýván obžalovaný
2. hlavní líčení
o obžaloba, obhajoba, soud – rozsudek
o pachatel přichází jako obžalovaný, odchází jako odsouzení, zproštěn obžaloby - nevinný
(odvolávací řízení) (nemusí nastat vždy)
o možné podat do 8 pracovních dní ode dne vydání rozsudku
3. vykonávací řízení
o následuje do 30 dní ode dne vydání rozsudku
o nástup k výkonu trestu

Trestní právo, Trestní právo procesní

b) Zásady trestního řízení
1. presumpce neviny
2. hlavní líčení je ústní a veřejné (existují výjimky, rozsudek je ale vždy veřejný)
3. odvolávací řízení probíhá u soudy vyššího stupně
4. nikdo nemůže být stíhán jinak než na základě obžaloby
5. nikdo nemůže být stíhán z jiných než zákonných důvodů a jiným než zákonným způsobem
c) Pojmy
- orgány činní v trestním řízení: policejní orgán, státní zástupce, soudy, advokáti
- místní příslušnost soudu: rozhoduje místo spáchání trestného činu
- věcná příslušnost soudu: závisí na závažnosti spáchaného trestného činu
o (méně než 5 let trestu – u okresního soudu, 5 a více let trestu – u krajského soudu)
- vazba:
o před vynesením rozsudku – zamezení zahlazování důkazů, vydírání svědků, páchání další trestné činnosti
o každé 3 měsíce – ověření důvodu vazby; max. 1 – 4 roky u výjimečných trestů; započítává se do výměry trestu; propuštění z vazby na záruku (peníze, slib, …)
- zatčení: policejní orgán (24h) s příkazem soudu (24h) na popud státního zástupce
- zadržení: při nebo po trestném činu policejním orgánem(48h), není třeba příkazu soudu (24h)
- svědectví: povinné, odmítnout můžeme pouze pokud bychom mohli přivodit stíhání sobě nebo osobě blízké

Trestní právo, Druhy trestů

Ochranná opatření
o ochranná výchova (pachatelé mladší 15 let, v některých případech i 15 – 18 let)
o ochranná léčba (návyky, psychické poruchy, devianté, …)
o zabrání věci (suroviny k výrobě drog, pašované věci, …)
c) Skutkové podstaty trestných činů
1. trestné činy proti republice, cizímu státu nebo mezinárodní organizace
o vyzvědačství, služba v cizím vojsku, vlastizrada, teroristický útok, …
2. trestné činy hospodářské
o krácení daní, neoprávněné podnikání, padělání peněz, …
3. trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných
o podplácení, útok na veřejného činitele, …
4. trestné činy obecně nebezpečné
o výroba lihu, šíření nemoci
5. trestné činy hrubě narušující občanské soužití
o výtržnictví, týrání zvířat, hanobení ostatků, hanobení skupiny, kuplířství, …
6. trestné činy proti rodině a mládeži
o únos, podávání alkoholu mládeži, bigamie
7. trestné činy proti životu a zdraví
o ohrožování pohlavní nemocí, nedovolené přerušení těhotenství, …
8. trestné činy proti svobodě a lidské důstojnosti
o loupež, vydírání, znásilnění, zneužití, rukojmí, …
9. trestné činy proti majetku
o krádež, podvod, poškozování věřitele, …
10. trestné činy proti lidskosti
o genocida, mučení, organizace podporující odnětí práv skupině osob(1 – 5 let)/ nacismus či komunismus (6 měsíců – 3 roky)
11. trestné činy proti brannosti
o nenastoupení služby v případě ohrožení země
12. trestné činy vojenské
o vydání zbraně nepříteli, neplnění bojového úkolu, zběhnutí v době válečného stavu, zbabělost před nepřítelem, …

Trestní právo, Pojmy

d) Pojmy
- podmíněné propuštění:
o je možné udělit po polovině odpykání trestu ve věznici, u závažných zločinů po 2/3 odpykání trestu, u výjimečných trestů po 20 letech
- promlčení trestnosti:
o neplatí pro všechny tresty
o promlčecí doba je delší než případná výměra trestu, který by za tento trestný čin byl udělen
o do promlčecího času se započítává pouze čas strávený na území státu , né v cizině
- promlčení výkonu trestu:
o nastává při nenastoupení do výkonu trestu po dobu delší než je trest
- zahlazení odsouzení:
o = výmaz trestního rejstříku
 trest 5 a více let :výmaz po 10 letech
 trest 5 let až 1 rok :výmaz po 5 letech
 méně než 1 rok :výmaz po 3 letech

Trestní právo, Podmínky trestní odpovědnosti

Podmínky trestní odpovědnosti
1. naplnění skutkové podstaty trestného činu
o došlo k uskutečnění činu, který je trestním zákonem definován jako trestný čin
2. vina
o pachatelův vztah k okolnostem, které naplňují skutkovou podstatu trestného činu
A. úmysl
• přímý (čin byl spáchán naprosto vědomě a záměrně )
• nepřímý (např. ublížení na zdraví s následkem smrti)
B. nedbalost
• vědomá (věděl, že se může něco stát, ale spoléhal, že se nastane)
• nevědomá (nevěděl, že může něco svým konáním způsobit, ale způsobil a vědět měl: neznalost zákona neomlouvá)
3. nevyloučena trestnost
o dostatečný věk, k činu nedošlo v krajní nouzi, sebeobraně, ..
Pominutí/vyloučení trestnosti
1. věk pachatele
o do 15 let – ochranná výchova
o 15 – 18 let (pokud nedojde ke zplnoletnění sňatkem) poloviční sazby/ nižší tresty
o 18 let plné sazby
2. nepříčetnost
o záleží na tom, čeho je důsledkem, například:
• omluvitelné: duševní choroba
• přitěžující okolnost: způsobená návykovou látkou
3. nutná obrana
o přiměřená sebeobrana (prominutí ublížení na zdraví, zastřelení v případě ozbrojeného přepadení s raněnými oběťmi, …)
4. krajní nouze
o např. řízení pod vlivem alkoholu v případě odvozu do nemocnice pokud není poskytnuta sanitka
5. oprávněné použití zbraně
o např. policista ve službě
b) Druhy trestů a ochranná opatření

Trestní právo, Druhy trestů

Druhy trestů
- odnětí svobody
o méně než 1 – 15 let, nepodmíněně nebo podmíněně (u navrženého trestu max. délky 2 roky, podmínka až pětiletá)
o výjimečný trest: 15 – 25 let, doživotí (pouze nepodmíněné)
- ztráta čestných titulů a vyznamenání
o dochází k ní při odsouzení nejméně na 2 roky – čin motivovaný zavrženíhodnými důvod
- ztráta vojenských hodností
o dochází k ní při odsouzení nejméně na 2 roky, zavrženíhodné důvody
- zákaz činnosti
o rozsah zákazu: 1 – 10 let
o pokud je v kombinaci s jiným trestem pachatel si je odpyká sériově (např. trest odnětí svobody, poté zákaz činnosti)
- propadnutí majetku
o zabrání majetku až na věci nezbytně nutné
o uložením tohoto trestu zaniká společné jmění manželů (SJM)
- propadnutí věci
o předmět pomocí kterého byl páchán trestný čin; pašovaných věcí, …
- peněžitý trest
o může být uložen ve výši 2000 – 5 000 000 (pokuta: za přestupky, řeší je správní právo)
- vyhoštění
o uděluje se na 10 let nebo dobu neurčitou
o není možné takto potrestat občany státu, občany EU (ve státech EU) a uživatele azylu
- zákaz pobytu
o uděluje se na 1 – 5 let
o platí na určitou oblast, město, část města, … - výjimka: místo trvalého bydliště pachatele (nelze udělit zákaz pobytu na tuto lokalitu)
o týká se i občanů, …
- obecně prospěšné práce
o „náhradní trest“ při sazbě 1 – 5 let
o za rok 50 – 400 hodin

Občanské právo,Další druhy smluv

e) Další druhy smluv
- pojistná smlouva:
o je uzavírána písemně mezi pojistníkem a pojistitelem/ pojišťovnou
o pojistník se zavazuje platit pojistné, pojistitel se zavazuje k plnění ve sjednaném rozsahu
- smlouva o vkladu:
o vzniká mezi vkladatelem a peněžním ústavem složením a přijetím vkladu
o vkladatel má právo na úroky nebo jiné majetkové výhody dle prováděcích předpisů
o vkladový vztah se ruší pokud vkladatel s vkladem nenakládal a od zrušení běží promlčecí doba
4) Odpovědnost za škodu
- znehodnoceno může být:
 zdraví
 majetek
 životní prostředí
- druhy odpovědnosti za škodu/ škody:
 obecná škoda (každá FO i PO, porušením svých povinností, nehodou, …)
 zvláštní škoda (porušení povinnosti na věcech, které jsou předmětem závazku)
 škody způsobené dětmi (nesou rodiče/ dohled – nejsou schopny nést následky svého jednání, posuzuje se nakolik mohl rodič/ dohled vzniklé škodě zabránit)
 odpovědnost za věci vnesené/ uschované a odložené (trvá i přes vyvěšení tabulky o nenesení odpovědnosti či nařízení školy – zákon je jim nadřazen)

Trestní právo

1) Trestní právo
- je souhrnem právních norem o trestání fyzických osob za závažná provinění proti chráněným společenským a individuálním zájmům
- spadá pod veřejné právo
2) Trestní právo hmotné
- obsahuje právní normy o podmínkách a způsobech trestání, vymezuje, co jsou trestné činy a jaké tresty se za ně ukládají
- jeho hlavním pramenem je trestní zákon
a) Trestnost
- pachatelem trestného může být pouze fyzická osoba, popřípadě skupina fyzických osob
- za účast na trestném činu je trestně postižitelný i pachatelův návodce, pomocník nebo organizátor trestného činu
- trestnost se vztahuje i na nedokončený trestný čin, popř. přípravu k trestnému činu

Občanské právo,Nájem bytu

- písemnou výpovědí:
o výpovědní lhůta – je nejméně tříměsíční, musí končit ke konci kalendářního měsíce, začíná prvním dnem následujícího měsíce – po měsíci, ve kterém byla doručena výpověď druhé straně
o pro nájemce zákon nepředepisuje nutnost uvedení výpovědního důvodu, ani přivolení soudu k výpovědi, nájemce může tedy nájem vypovědět z jakýchkoliv důvodů, nebo i bez uvedení důvodů, musí pouze uvést výpovědní lhůtu tak, jak je stanovena zákonem
o pronajímatel může na rozdíl od nájemce vypovědět nájem pouze z důvodů stanovených v zákoně a s přivolením soudu
a) ze strany pronajímatele:
bytová náhrada:
• náhradní byt: je byt, který podle velikosti a vybavení zajišťuje lidsky důstojné ubytování nájemce a členů jeho domácnosti
(pro rodinu s nezletilými dětmi vždy náhradní byt)
• náhradní ubytování: byt o jedné místnosti nebo pokoj ve svobodárně nebo podnájem v zařízené nebo nezařízené části bytu jiného nájemce
• přístřeší (na věci) – nejčastější
 důvody pro výpověď nájmu i bez přivolení soudu
3 měsíční výpovědní lhůta
60 dní na odvolání se k soudu
v některých případech se nájemníci musí vystěhovat až po sehnání bytové náhrady – po sehnání do 15 dní opustit
• porušování dobrých mravů (po upozornění)
• porušení povinností (neplacení nájmu, nenahlášení nájemníka +)
• nájemník má více bytů v nájmu
• nájemník byt neužívá
 důvody pro výpověď nájmu s přivolením soudu
• potřebuje byt pro svou rodinu
• potřebuje byt k podnikání
b) ze strany nájemce:
 odstoupením od smlouvy
- u družstevních bytů: zaniká zánikem členství osoby v bytovém družstvu

- mnohdy se stává, že nájemce bytu neuzavře písemnou dohodu, ani nedá pronajímateli výpověď a z bytu se odstěhuje, nájem bytu nekončí tím, že jej nájemce fakticky vyklidí a třeba i odevzdá klíče, nájemce je v takovém případě dál povinen platit nájemné, neboť nedošlo podle zákona ke skončení nájmu
- nájemce je podle občanského zákoníku povinen vrátit předmět nájmu pronajímateli nebo jím pověřené osobě, zákon pro předání bytu nestanoví žádnou lhůtu, a proto je nezbytné určit v dohodě o zániku nájmu datum/ v nájemní smlouvě, ke kterému nájemce byt pronajímateli předá
- odevzdávaný byt musí být vyklizený a ve stavu, v jakém byt nájemce převzal s přihlédnutím k jeho obvyklému opotřebení
- v době odevzdání bytu musejí být provedeny drobné opravy, jejichž potřeba vznikla v průběhu užívání bytu, jinak je nájemce povinen nahradit dodatečně náklady, které bylo nutné na tyto opravy vynaložit

Občanské právo,Podnájem

Podnájem
- podnájemní smlouvu lze sjednat pouze s písemným souhlasem pronajímatele – bez tohoto souhlasu je podnájemní smlouva neplatná
- občasný zákoník nemá ustanovení o formě podnájemní smlouvy, doporučuje se ovšem forma písemná
- ve smlouvě o podnájmu by mělo být vymezeno:
o předmět podnájmu a výše úhrady za podnájem
o bližší vymezení práv a povinností účastníků podnájemního vztahu
o ujednání o době, na kterou je podnájem sjednán
- podnájem zaniká nejpozději s koncem nájmu a to i v tom případě, že je sjednán na delší dobu
- nezávisle na vztahu nájemním zaniká vztah podnájemní dle smlouvy o podnájmu

Občanské právo,Nájem bytu

Nájem bytu
- uzavírá se na dobu určitou i neurčitou
- pronajímatel může po nájemci požadovat až trojnásobek měsíčního nájemného jako zálohu, které může v případě nezaplacení použít k zaplacení nájmu – pokud nejsou tyto peníze k tomuto určeny, jsou nájemci vráceny
- nájemné: dohodou sjednaná částka
- opravy:
a) nezbytné opravy (většího rozsahu)
 buď platí nájemci a poté mu je pronajímatel proplatí
 nebo je hradí pronajímatel
b) drobné opravy
 hradí nájemce (vymalováni, oprava zásuvky, …)
Společný nájem
- nájemník má povinnost nahlásit nové nájemníky – spolunájemníky – pokud tak neučiní jedná se o hrubé porušení nájemní smlouvy
- společný nájem manželů:
o u výpovědi z nájmu musí smlouvu vypovědět oba manželé
o po rozvodu – nájem (kdo zůstane v bytě) řeší soud
- přechod nájmu (smrt nájemníka – uvedeného ve smlouvě):
o na manžela/ manželu: automaticky
o děti, rodiče, sourozenci, zeť, snacha, registrovaný partner – kteří žili se zůstavitelem v pronajatém bytě a nemají vlastní bydlení – přechod bez podmínek
o druzi – více než 3 roky s nájemníkem a nemají vlastní bydlení – přechod nájmu
o vnuci – i méně než 3 roky, nemají vlastní bydlení
Zánik nájmu
- uplynutím nájemní doby
- zaniknutím předmětu nájmu (např. po živelné katastrově a spadnutí domu)
- dohodou
- smrtí nájemníka: pokud nedochází k přechodu nájmu podle občanského zákoníku na osoby, které žily s nájemcem ve společné domácnosti po dobu stanovenou zákonem a nemají vlastní byt/ byt v nájmu

Občanské právo,Reklamace

Reklamace
- prodávající odpovídá za vady věci při převzetí i za vady v záruční době – je povinen vady kupujícímu nahlásit, pokud věc nějaké má – v případě neprovedení má kupující právo odstoupit od smlouvy
- prodávající neodpovídá za vady vzniklé jejím používáním a opotřebením
- reklamace = uplatnění nároku z odpovědnosti za vady koupené věci v záruční lhůtě
a) základní: 24 měsíců
 vada odstranitelná
• bezplatně odstraněna do 30 dní – jinak vrácení peněz
• pokud věc nebyla ještě používána – může být požadována výměna
 vada neodstranitelná
• vada bránící dalšímu užívání
• kupující má právo na výměnu či odstoupení od smlouvy
b) u potravin: 8 dní/ 24 hodin – podle druhu potraviny

Občanské právo,smlouvy

b) Darovací smlouva
- pojmenování osob: dárce a obdarovaný
- podstata darovací smlouvy: dárce bezúplatně věc přenechá obdarovanému
 u nemovitých věcí se uskutečňuje vždy písemně, přenechává se vkladem do katastru
 movité věci písemně nebo ústně
- dárce může požadovat vrácení daru
• v případě špatných mravů obdarovaného
• pokud se na něm obdarovaný dopustí trestného činu
c) Smlouva o dílo
- pojmenování osob: zhotovitel a objednatel
- podstata smlouvy o dílo: zhotovitel vykoná práci/ dílo za úplatu na vlastní nebezpečí
c) na počkání nebo na objednávku
d) duševní, materiální
- pokud dochází k navýšení cen zhotovitel musí informovat objednatele, má-li v pracích pokračovat – objednatel může odstoupit – musí vykompenzovat zhotovitele
- pokud objednatel dodá zhotoviteli materiál a ten má vady, zhotovitel o tom musí objednatele spravit – může v práci pokračovat na zhotovitelovu odpovědnost
d) Nájemní smlouva – nájem
- pojmenování osob: pronajímatel, nájemce

Občanské právo, Smlouvy - druhy pojmenovaných smluv

3) Smlouvy - druhy pojmenovaných smluv
- typy smluv:
 pojmenované (kupní smlouva, darovací smlouva, smlouva o dílo, …)
 nepojmenované (nedefinované přesně)
 smíšené
a) Kupní smlouva
- pojmenování osob: prodávající a kupující
- podstata kupní smlouvy:
a) změna vlastnictví věci/ předmětu koupě za dohodnutou úplatu
- forma kupní smlouvy:
a) písemná (u nemovitostní – povinně, u věcí movitých dle situace)
b) ústní (u movitých věcí, většinou menší koupě)
- pojmy související s koupí (může nastat – není pravidlem u všech koupí):
a) výhrada vlastnictví= vlastníkem se kupující stává až tehdy, když uhradí předmět koupě celou částkou
b) předkupní právo= u podílového spoluvlastnictví (viz podílové spoluvlastnictví ot.3)
c) právo zpětné koupě= pokud se kupující rozhodne předmět kupní smlouvy prodat, musí jej nabídnout předchozímu prodejci/ prodejce prodá věc, jakmile má peníze koupí ji zpět
Nákup zboží
- nákup zboží mimo prodejnu: sedm dní na odstoupení od smlouvy
- nákup zboží v prodejně: 24 měsíců, 24 hodin, 8 dní – reklamace

Občanské právo, uzavírání smlouvy:

- uzavírání smlouvy:
a) k uzavírání smlouvy dochází většinou tak, že jeden účastník předloží nabídku (ofertu): obsahuje náležitosti budoucí smlouvy
b) smlouva je uzavřena přijetím nabídky (akceptací) druhým účastníkem
c) Zajištění závazku
- pokud závazky nejsou řádně plněny:
a) smluvní pokuty
b) srážky ze mzdy (až na životní minimum)
c) ručitel (regres – vymáhání ručitelem po skutečném dlužníkovi zpět)
d) zadržovací právo věřitele
d) Zánik závazku
- závazky zanikají nejčastěji včasným a řádným plněním
- závazky mohou zanikat i jinými způsoby:
 dohodou= mezi věřitelem a dlužníkem o zrušení nesplněného závazku (musí mít písemnou formu)
 nemožnosti plnění= zaniká většinou tehdy, zanikne-li předmět jeho plnění
 uplynutím doby= zanikají závazky na dobu určitou (nájem bytu)
 smrtí dlužníka= zaniká jen takový dluh, který měl splnit dlužník osobně, ostatní přecházejí dědictvím
 smrtí věřitele= zaniká jen taková pohledávka, která se týkala výlučně jeho osoby, ostatní jsou předmětem dědictví
 splynutím= závazek zaniká, jestliže věřitel a dlužník splynou v jeden subjekt (fúze společností), nebo jiným způsobem splyne právo a povinnost v jedené osobě (např. dědictvím)
 kompenzací= uskutečňuje se mezi účastníky, kteří mají mezi sebou vzájemné splatné pohledávky stejného druhu
 výpovědí= jednostranný akt, vypovědění ze závazků dohodnutých na neurčitou dobu (výpověď u nájmu bytu)
 neuplatněním práva= zánik závazku v případě, kdy je trvání nároku omezeno lhůtou (záruční doby, stravenky)
e) Změna v závazku
- změna účastníků závazku:
 změna dlužníka: původní dlužník potřebuje písemný souhlas věřitele
 změna věřitele: původní věřitel musí písemně oznámit dlužníkovi
- změna obsahu závazku:
 oboustranně – dohoda, souhlas – nová smlouva

Dědické právo, Společné jmění

Společné jmění
- existuje pouze mezi manžely ve vztahu k majetku získanému za trvání manželství, s výjimkou věcí, které jeden z manželů dostal darem, zdědil, které slouží jeho osobní potřebě nebo výkonu povolání
- každý z manželů může sám vyřizovat běžné záležitosti týkající se společného majetku
- společné jmění manželů zaniká zánikem manželství nebo rozhodnutím soudu za trvání manželství, je-li k tomu závažný důvod
- možnost upravení SJM pomocí předmanželské smlouvy
3) Věcná práva k cizím věcem
a) Věcné břemeno
- omezení vlastníka nemovitosti ve prospěch někoho jiného (týká se pouze movitých věcí)
o spojené s osobou (až majitel zemře, břemeno zaniká)
o spojené s nemovitostí (musí být zapsáno do katastru – není povinnost oznamovat jej při změně vlastníka)
b) Zástavní právo
- zástavní právo slouží k zajištění pohledávky pro případ, že dluh, který jí odpovídá, nebude včas splněn s tím, že v tomto případě lze dosáhnout uspokojení z výtěžku zpeněžení zástavy
 ručení věcí
 v případě nesplacení – náhrada
- zástava je oboustranný akt
 movité věci = lombard, fyzicky držena u osoby poskytující pohledávku
 nemovité věci = omezení dispozičního práva po dob splácení (hypotéka)
- vznikne-li na zástavě více zástavních práv, uspokojují se zajištěné pohledávky postupně v pořadí určeném podle doby vzniku zástavních práv
c) Zadržovací právo
- zadržení je jednostranný akt, k němuž se nevyžaduje ani předchozí výzva dlužníka, aby splnil svůj závazek, ani poskytnutí náhradní lhůty pro splnění; věřitel ale musí bezodkladně vyrozumět dlužníka o zadržení věci a o důvodech, které k zadržení vedly
- umožňuje věřiteli, aby zadržel movitou věc, jejímž vlastníkem je dlužník, za účelem zajištění své splatné peněžní pohledávky – věc neprodává, pouze zadržuje
- zadržovanou věc nesmí věřitel užívat nedohodne-li se s dlužníkem jinak

Občanské právo

1) Občanské právo
- upravuje občanskoprávní vztahy mezi občany navzájem a mezi občany a organizacemi
- účastníky těchto vztahů mohou být: občané, organizace nebo stát
- základní právní normou občanského práva je občanský zákoník
- realizaci práv a povinnosti , které normuje občanský zákoník, zajišťuje procesně-právní norma občanský soudní řád
a) obsahuje např. ustanovení o pravomoci a příslušnosti soudů
b) průběhu a ukončení řízení
c) o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu, …
2) Závazky
- občanské právo závazkové upravuje vztahy mezi věřiteli a dlužníky
- pohledávky: to, co je nám dluženo (obsah závazku z pohledu věřitele)
- závazky: to, co dlužíme (obsah závazku z pohledu dlužníka)
a) Obsah závazku
- v právní teorii se všechny možné obsahy závazku vyjadřují latinsky termíny:
 dare= něco dát, platit (darovací smlouva)
 pati=něco trpět (užívání pronajaté věci – podmínky)
 facere= něco konat (smlouva o dílo)
 non- facere= něco nekonat (nepřenechat vypůjčenou věc další osobě)
b) Vznik závazku
- vznikají nejčastěji ze smluv, mohou však vzniknout i jinými právními skutečnostmi (způsobení škody, bezdůvodné obohacení)

Dědické právo, Vydědění

Vydědění
- týká se neopomenutelných dědiců = potomků – pouze u nich je nutné jej sepsat – podat, ostatní příslušníky rodiny může zůstavitel „vyřadit“ z dědictví závětí
o může být provedeno z těchto důvodů:
 v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli potřebnou pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech,
 o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl,
 byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku
 trvale vede nezřízený život
- listina o vydědění musí mít všechny náležitosti závěti a musí v ní být uveden i důvod pro vydědění

Dědické právo, Dědická nezpůsobilost

Dědická nezpůsobilost
- k děděni je nezpůsobilý ten, který se dopustí trestného činu na zůstaviteli nebo jeho nejbližších – naprostá ztráta nároku na dědictví (pokud mu není zůstavitelem odpuštěno)
c) Spoluvlastnictví
Podílové spoluvlastnictví
- v podílovém spoluvlastnictví je velikost podílů mírou, podle které se rozvrhují mezi spoluvlastníky jejich práva a povinnosti k vlastněné věci (majetku)
- např. spoluvlastníci domu si mezi sebe podle podílů uhrazují náklady a rozdělují výnosy
- spoluvlastník může svůj podíl přenést volně pouze na blízké osoby (tj. manžela, předky čí potomky a na sourozence) – v jiných případech mají ostatní spoluvlastníci předkupní právo
- podílové vlastnictví lze zrušit buďto dohodou nebo rozhodnutím soudu

Dědické právo

b) Dědické právo
- dědické právo, upravuje právní vztahy vznikající po smrti fyzické osoby (zůstavitele) při přechodu jejího majetku na právní nástupce (dědice)
- smrtí sice zanikají ta práva a povinnosti, která byla neoddělitelně spjata s osobou zemřelého, avšak většina práv a povinností smrtí nezaniká a pouze přechází podle stanovených pravidel na určené subjekty
- dědické právo je tak úzce spjato s právem vlastnickým
o způsoby dědění:
 ze zákona
 ze závěti
 za zákona a ze závěti
• je-li v závěti ošetřena (rozdělena) pouze část majetku
• je-li v zátavy vynechán neopomenutelný dědic
- dědictví (nebo jeho část), kterou nenabude žádný dědic/ kterou dědic odmítne, připadne státu jako tzv. odumrť (caducum)
Závěť
- se smyslovým postižením znemožňujícím psát nebo číst:
o písemná forma za účasti 3 svědků a pisatele/ předčitatele
o předčitatel může být svědkem, pisatel nesmí být zároveň svědkem
o v listině musí být uvedeno, že zůstavitel nemůže číst nebo psát, kdo listinu napsal a kdo četl a jakým způsobem zůstavitel potvrdil že je vše v pořádku
- od 18 let:
o vlastní rukou beze svědků
o jiná písemná forma za účasti 2 svědků
o notářský zápis
- od 15 let do 18 let:
o pouze formou notářského zápisu
- svědci:
o svědky mohou být pouze:
 osoby, které jsou způsobilé k právním úkonům
o svědky nemohou být:
 osoby nevidomé, neslyšící, němé, ty, které neznají jazyk, ve kterém se projev vůle činí, a osoby, které mají podle závěti dědit
- závětí povolaný, ani zákonný dědic a osoby jim blízké nemohou při pořizování závěti působit jako úřední osoby, svědci, pisatelé, tlumočníci nebo předčitatelé
- v závěti zůstavitel ustanoví dědice, popřípadě určí jejich podíly nebo věci a práva, které jim mají připadnout. Nejsou-li podíly více dědiců v závěti určeny, platí, že podíly jsou stejné.
- nezletilým potomkům se musí dostat aspoň tolik, kolik činí jejich dědický podíl ze zákona, a zletilým potomkům aspoň tolik, kolik činí jedna polovina jejich dědického podílu ze zákona – pokud závěť tomu odporuje, je v této části neplatná (nedošlo-li k vydědění uvedených potomků)
- závěť se zrušuje platnou závětí pozdější, pokud vedle ní nemůže obstát, anebo odvoláním závěti; odvolání musí mít formu, jaké je třeba k závěti (popř. zničením)

Dědické právo, Dědění ze zákona

Dědění ze zákona
- univerzální postup, který je uplatňován v případě nezanechání závěti zůstavitelem
- v tomto případě dědí pouze osoby fyzické
o dědické skupiny
 I. manžel – automaticky ½, 2. polovina mezi potomky a manžela
reg. Partner ½, ostatní mezi potomky
• v první skupině dědí zůstavitelovy děti a manžel nebo partner každý z nich stejným dílem, nedědí-li některé dítě, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti, jestliže nedědí ani tyto děti nebo některé z nich, dědí stejným dílem jejich potomci
 II. druh (1 a více let ve společné domácnosti)
manžel + rodiče
• nedědí-li zůstavitelovy potomci, dědí ve druhé skupině manžel nebo partner, zůstavitelovi rodiče a dále ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele
• dědici druhé skupiny dědí stejným dílem, manžel nebo partner však vždy nejméně polovinu dědictví.
 III.sourozenci, děti sourozenců zůstavitele
• nedědí-li manžel, partner, ani žádný z rodičů, dědí ve třetí skupině stejným dílem zůstavitelovi sourozenci a ti, kteří žili se zůstavitelem nejméně po dobu jednoho roku před jeho smrtí ve společné domácnosti a kteří z tohoto důvodu pečovali o společnou domácnost nebo byli odkázáni výživou na zůstavitele
• nedědí-li některý ze sourozenců zůstavitele, nabývají jeho dědického podílu stejným dílem jeho děti.
 IV. prarodiče, teta, strýc
• nedědí-li žádný dědic ve třetí skupině, ve čtvrté skupině dědí stejným dílem prarodiče zůstavitele a nedědí-li žádný z nich, dědí stejným dílem jejich děti

Občanské právo

1) Občanské právo
- upravuje občanskoprávní vztahy mezi občany navzájem a mezi občany a organizacemi
- účastníky těchto vztahů mohou být: občané, organizace nebo stát
- základní právní normou občanského práva je občanský zákoník
- realizaci práv a povinnosti , které normuje občanský zákoník, zajišťuje procesně-právní norma občanský soudní řád
o obsahuje např. ustanovení o pravomoci a příslušnosti soudů
o průběhu a ukončení řízení
o o opravných prostředcích proti rozhodnutí soudu, …

Vlastnická práva

2) Vlastnická práva
a) Vlastnické právo
- je nejvýznamnějším věcným právem
- vlastník má nejvyšší a úplnou moc nad věcí, která je předmětem jeho vlastnického práva
Dílčí vlastnická práva
o svou věc může vlastník:
o držet
o užívat
o sklízet její plody
o disponovat s věcí
o domáhat se vydání své věci, je-li neprávem zadržována
Nabytí majetku
- vlastnické právo (nabýt majetku) lez získat především:

o smlouvou (kupní, darovací, …)
o děděním
o vydržením
o hotovením nebo přírůstkem
Omezení vlastnického práva
- vlastnictví omezuje a zavazuje: vykonáváním dílčích vlastnických práv na našem majetku nesmíme omezovat práva jiných lidí
- je nepřípustné obtěžovat sousedy nad míru přiměřenou poměrům, např. hlukem, zápachem, prachem, kouřem, odpady nebo stíněním
- vlastník také nesmí nechat svá chovaná zvířata vnikat na sousedův pozemek
- vlastník musí dovolit vstup na svůj pozemek/ stavbu, jestliže to vyžaduje údržba a obhospodařování sousedního pozemku nebo stavby
- je povinen v případě nouze nebo v případě veřejného zájmu byla použita jeho věc
omezení vlastnického práva:
o donucení oplotit pozemek
o uložení věcného břemena
o vyvlastnění státem (výjimečně)
o omezení vlastnického práva

9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva

IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
- hospodářská a sociální práva:
• právo na svobodnou volbu povolání
• právo podnikat
• právo sdružovat se v zájmových a odborových organizacích
• právo na spravedlivou odměnu za práci
• právo na stávku (vyjma: soudců, policie, hasičů, armády, záchranářů)

- kulturní práva:
• právo na vzdělání
• ochrana práv k výsledků duševní tvůrčí činnosti

V. Právo na soudní a jinou právní ochranu
• právo na právní pomoc, právo na advokáta
• možnost domáhat se svého práva u nezávislého a nestranného soudu
• ustanovení, že pouze soud rozhoduje o vině a trestu
• právo na tlumočníka


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz

10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

VI. Ustanovení společná
- platí pro občany i cizince na našem území
- možnost zažádání o politický azyl v naši zemi


4) Proces schvalování zákona (legislativa)
- právo zákonodárné iniciativy (právo navrhnout zákon) mají:
o poslanec, skupina poslanců, poslanecká sněmovna, senát
o vláda
o zastupitelstvo vyššího územního správního ceku

- proces schvalování zákonů:
o zákone je navrhnut, jde do poslanecké sněmovny
- není-li navržen vládou může se k němu do 30 dní vyjádřit
o v poslanecké sněmovně – většina přítomných
- A: schválí – jde do senátu
- B: neschválí – konec jednání o zákoně
o v senátu – většina přítomných
- A: schválí – jde k prezidentovi
- B: vrátí do poslanecké sněmovny s připomínkami (pozměněním) – většina přítomných:
• schválí s připomínkami – jde k prezidentu
• neschválí s připomínkami – projednává se původní návrh, který je většinou všech ze sněmovny buď schválen – jde k prezidentovi, nebo neschválen – konec jednání o zákoně
- C: neschválí – vrací se do sněmovny, pokud je tam odhlasován většinou všech, jde k prezidentovi
o u prezidenta:
- A: zákon podepíše a zákon se vyhlásí
- B: vrátí s odůvodněním do poslanecké sněmovny (vyjma ústavního zákona – nemá právo vracet) do 15 dní
• většina všech v poslanecké sněmovně jej schválí – následuje přijetí zákona
• většina všech jej v poslanecké sněmovně odmítne – konec jednání o zákoně


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz

8) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení


3) Listina základních práv a svobod
a) Zdroje, ze kterých Listina základních práv a svobod vychází
- Všeobecná deklarace lidských práv a svobod (1948)
- Evropská úmluva pro ochranu lidských práv a svobod (1950)
- Mezinárodní pakt o občanských a politických právech
- Mezinárodní pakt o hospodářských sociálních a kulturních právech

b) Obsah a členění Listiny základních práv a svobod
- je uspořádaný seznam práv a svobod, které musí být dodržovány a chráněny
- dělení podle obsahu do 6 oddílů, celkem 44 článků – stručných: doplnění zákony
I. Obecná ustanovení
- Česká republika je právní a demokratický stát
- lidé (její občané) jsou svobodní a jsou si rovni

II. Lidská práva a základní svobody
- základní lidská práva svobody:
• právo na život
• právo na osobní svobodu
• právo vlastnit
• svoboda pohybu
• svoboda vyznání
- politická práva:
• svoboda projevu a právo na informace + právo šířit je
• nepřípustnost cenzury
• svoboda shromažďování a sdružování
• právo šířit svůj názor
• právo na petici
• volební právo

III. Práva etických a národnostních menšin
• právo na vzdělání a informace ve svém jazyce
• právo na rozvoj své kultury
• příslušníku skupiny nesmí být jeho příslušnost na újmu


Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
1. ÚSTAVA
2. VÝVOJ ÚSTAVY
3. PREAMBULE
4. HLAVA PRVNÍ – ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ
5. HLAVA DRUHÁ – MOC ZÁKONODÁRNÁ
6. Legislativní proces parlamentu
7. Průběh voleb
8. HLAVA TŘETÍ – MOC VÝKONNÁ
9. HLAVA ČTVRTÁ – MOC SOUDNÍ
10. HLAVA PÁTÁ – NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD
11. HLAVA ŠESTÁ – ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA
12. HLAVA SEDMÁ – ÚZEMNÍ SAMOSPRÁVA
13. HLAVA OSMÁ – PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
14. LISTINA ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD

1. Ústava České republiky
2. Hlava první
3.Hlava třetí
4. Dále prezident
5. Ústavní soud
6. Ústavní soud rozhoduje
7. Ústavní řád
8.2. Zákonodárná, výkonná a soudní moc
9. Složka státní moci
10. Dělba moci v demokratických státech má dvě základní varianty:
11. Poslanecká sněmovna
12.2.Výkonná moc
13.3.Soudní moc

1. ÚSTAVA ČESKÉ REPUBLIKY
2. Základ ústavy
3. ČESKÝ ÚSTAVNÍ VÝVOJ
4. VÝKONNÁ MOC
5. Listinu základních práv a svobod

1) Ústava České republiky
2) Ústava České republiky

12. Ústava, ústavní práva a svobody občanů

1) Ústavní právo
2) Ústava
3) Ústava
4) Ústava, Hlava II.: Moc zákonodárná
5) Ústava, Hlava III.: Moc výkonná
6) Státní zastupitelství
7) Ústava - Hlava V.: Nejvyšší kontrolní úřad, Hlava VI.: Česká národní banka, Hlava VII.: Územní samospráva
8) Ústava, VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení
9) Ústava, IV. Hospodářská, sociální a kulturní práva
10) Ústava, Hlava VIII.: Přechodná a závěrečná ustanovení

5. Ústava ( charakteristika, typy)
6. Ústavy u nás od r. 1848 do r. 1918, jejich charakteristika

Ústava
Články na hledaný výraz "Ústava" naleznete na bezuceni.cz