Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

HaDivadlo

HaDivadlo – původně Hanácké divadlo – amatérské divadlo zal. 1974 v Prostějově – pak přičleněné ke Státnímu divadlu v Brně.
- typické studiové divadlo
- osobité pojetí dramatizace
- poetická stylizace s groteskou

Studio Y – divadelní scéna v 60. letech nejdříve v Liberci, pak od r. 1978 v Praze (od r. 1981 součást Divadla J.Wolkera, od r.1990 samostatně)
- autorsky pojaté divadlo
- improvizace a hravé herectví
- L.Sobota, J.Lábus, M.Eben, O.Kaiser, M.Dejdar

Autorské osobnosti těchto divadel malých forem: Zdeněk Svěrák, Ladislav Smoljak, Bolek Polívka, Miroslav Horníček, Jiří Suchý, Miroslav Šimek, Jiří Krampol, Ivan Vyskočil aj.

Samizdatové a exilové drama:
- 70. a 80. léta - nastává období normalizace, množství autorů nesmí publikovat, někteří vězněni, jiní odchod do emigrace, pokusy o zkreslování "krizových" let
- většina her zůstává v čtené samizdatové podobě nebo inscenována v zahraničí
- Bytové divadlo Vlasty Chramostové

autoři: Pavel Kohout, Václav Havel, Josef Topol, Ivan Klíma, Milan Uhde, Karol Sidon, Pavel Landovský, Milan Kundera

Vliv Československé televize - velké množství seriálů
nejúspěšnější tvůrce Jaroslav Dietl – autor mnohadílných seriálů s aktuální společenskou tématikou, které vznikaly v době socialismu a byly tomuto režimu poplatné, přesto byly velmi oblíbené, protože jejich tématika byla z běžného všedního života, seriály měly zajímavé zápletky a vtipné dialogy
Tři chlapi v chalupě, Nemocnice na kraji města, Byli jednou dva písaři (na motivy knížky Gustava Flauberta), Žena za pultem, Okres na severu, Rozpaky kuchaře Svatopluka, Nejmladší z rodu Hamrů, Synové a dcery Jakuba Skláře, Velké sedlo

absurdní drama
– typ dramatické tvorby
– čerpá z existencialismu
– základní námět je pocit úzkosti, která se zrodila z pocitu absurdnosti lidského postavení ve světě
– chybí děj i zápletka, stejně jako motivy jednání postav či jejich charakteristika
– autoři: S.Beckett, E.Ionesco, T.Stoppard, V.Havel)

kabaret - zábavní podnik, kde vystupují herci, hudebníci, ... se samostatnými čísly, většinou humornými
šantán - zábavní podnik - zpívání kupletů a populárních písniček
avantgarda
1. skupina osob prosazujících nové myšlenky a názory oproti konzervativním
2. moderní umělecké směry 1.třetiny 20.století – různé umělecké směry: kubismus, futurismus, expresionismus, dadaismus, surrealismus

autorské divadlo
- autor hru napíše, sám v ní vystupuje a často ji režíruje
- např. Osvobozené divadlo, Divadlo Járy Cimrmana nebo kabarety v Semaforu apod.

satira
- vysmívá se nedostatkům ve společnosti nebo lidským chybám

drama
- literární žánr
- dialog i monolog
- přímá řeč postav
- herci na scéně

Václav Havel

- absurdní dramata:
Zahradní slavnost – ukazuje, jak v totalitě vše ovládá fráze
Vyrozumění
- proti komunistické byrokracii
- absurdita jazyků ptydepe a chorukor, výplod jakéhosi blíže neurčeného úřadu
- lidé tuto absurditu přijímají jako samozřejmost a nasazují všechny síly k tomu, aby sloužila ku prospěchu společnosti i jich samých
Ztížená možnost soustředění
Audience
- z Havlových osobních zážitků, kdy z politických důvodů pracoval jako pomocný dělník v pivovaru
- ukazuje myšlení a postoje lidí v 70. a 80. letech a motivy jejich jednání
- hlavním hrdinou je intelektuál, který se ocitá v neodpovídajícím prostředí,
- hra zachycuje situaci, kdy s tímto člověkem rozmlouvá jeho nadřízený, který je ve srovnání s ním naprosto přízemní člověk a nejsou schopni najít společné téma (v jednom představení hrál Václav Havel sám sebe a jeho partner byl Pavel Landovský)
Vernisáž – sonda do života moderní, ale měšťácké manželské dvojice
Protest
Largo desolato – disidentské téma
Asanace
Žebrácká opera
- Ztrácí se přehled o tom, co je zločin a co zákon: policajti posílají své lidi mezi zločince a ti zase mezi policajty. Nade vším kraluje Tygr Braun, který dostal oba klany pod kontrolu.

Husa na provázku

- divadlo v Brně založené r. 1967 (jako sdružení posluchačů a pedagogů Janáčkovy akademie múzických umění) –1969 až1990 název Divadlo na provázku
- inscenace v netypickém divadelním prostředí (tělocvična, ulice, volná příroda)
- za totality spolurádce s M.Kunderou, anonymně i s V.Havlem a M. Uhdem
- výrazné osobnosti Bolek Polívka a Miroslav Donutil

Činoherní studio
- divadlo v Ústí nad Labem, založ. v. r. 1972
- komediální styl s prvky grotesky a parodie

Činoherní klub
- založ. v r. 1965
- režiséři J.Menzl, E.Schorm,
- herci V.Pucholt, J.Hrzán, P.Landovský. P.Čepek, J.Abrhám, L.Šafránková

Reduta
- jazzová vinárna
- text-appealy (netradičně pojaté povídky, komentáře a písničky) Ivana Vyskočila, Josefa Škvoreckého a Jiřího Suchého (pořady z povídek, komentářů a písniček)

Divadlo Járy Cimrmana
- pravidelný provoz zahájen r. 1967
- „vědecká diskuse“ mystifikace – pseudovědeckost –nad dílem fiktivní postavy – génia J.C.- parodie na vědu
- záměrně naivní herectví – výhradně pánský herecký soubor
- během normalizace musí také některé hry stáhnout z repertoáru, jiné přepracovat a nové předkládat ke schválení (Posel z Liptákova nebo Lijavec)

Akt
Hospoda na mýtince
Vražda v salonním coupé
Němý Bobeš
Dlouhý, Široký a Krátkozraký
Posel z Liptákova
Vyšetřování ztráty třídní knihy
Dobytí severního pólu Čechem Karlem Němcem
- hlavní osobnosti L. Smoljak a Zdeněk Svěrák

Divadlo Drak

- založ. r. 1958 v Hradci Králové jako loutkové divadlo
- spojení loutek s živými herci

Kladivadlo
- v Ústí n.Labem
- začínají zde J.Dvořák a L.Sobota

Rokoko
- satirický kabaret – hl.protagonisté Darek Vostřel a Jiří Šašek (a populární zpěváci Vondráčková, Kubišová, Neckář, Štěsrý)

Studio Y
- v Liberci, později do Prahy
- Luděk Sobota, Bronislav Poloczek, Jiří Lábus

Divadlo Na zábradlí
- založ. v r. 1958 jako experimentální scéna několika malých forem – kabaret, hudba (Ljuba Herrmannová), černé divadlo, pantomima (Ladislav Fialka)
- muzikál Kdyby tisíc klarinetů (J.Suchý, Ivan Vyskočil)
- premiéry děl V. Havla

V roce 1944 je zakázán provoz většiny divadel

Po válce:
- schématičnost
- úpadek dramatické tvorby po r. 1848
- zánik satirické tvorby
- období tvrdé cenzury - vzniká především tvorba budovatelská a socialisticko-realistická
Rozšíření tématiky ve 2.pol. 50. let, snaha ukázat rozpory a hodnoty ve světě intelektuálů


Semafor (SEdm MAlých FORem - hudební komedie, jazzové koncerty, filmové produkce, poezie, pantomima, loutky, výtvarné umění)
- vznik roku 1959 - hudebně zábavné divadlo dvojce Jiří Suchý a Jiří Šlitr
- kontakt s divákem, hravost, životní moudrost, gagy (situační humor)
hry: Člověk z půdy
Zlá ztráta krve
Zuzana je sama doma
Jonáš a tingl – tangl (obnovení atmosféry kabaretů a šantánů)
Kytice
- rozhovory Jonáše s Melicharovou (Jitka Molavcová).
- po smrti Šlitra klesá úroveň
- od 60. let dvojice Jiří Grossmann a Miroslav Šimek - Besídka bývalých žáků zvláštní školy
- po Grossmannově smrti – partnerem Šimka L.Sobota a P.Nárožný
- později Šimek zakládá divadlo J.Grossmanna
- v současnosti se Z.Bubílkovou S politiky netančím

Jan Werich (1905 - 1980)

)- dramatik, herec, prozaik, esejista, autor písňových textů a básní
- vystudoval práva, nedokončil, věnoval se literární činnosti, na gymnáziu se seznámil s Jiřím Voskovcem, pseudonym J.W. Rich
- laureát státní ceny
- 1963 - národní umělec
- působil v Osvobozeném divadle, v divadle v Karlíně, a nakonec v divadla ABC
- kromě filmových komedií, kde hráli s Voskovcem:
Pudr a benzín (1931), Peníze nebo život (1932), Hej rup (1934) a Svět patří nám (1937)

vytvořil ještě řadu dalších filmových rolí: Císařův pekař a pekařův císař; Jindřich VIII.; Slzy, které svět nevidí; Byl jednou jeden král

Jiří Voskovec (1905 - 1981)- vl. jm. Jiří Wachsmann
- herec, básník, překladatel
- z emigrace v USA se na rozdíl od Wericha po válce nevrátil, živil se v Hollywoodu jako herec

Osvobozené divadlo

- vznik v roce 1926 jako pobočka Devětsilu
- zakladatelé Jindřich Honzl a Jiří Hořejší
- autorská a herecká dvojice: Jiří Voskovec a Jan Werich, později skladatel Jaroslav Ježek
- nejprve působilo v sále Na Slupi, pak v Umělecké besedě, odtud se přestěhovalo do divadla Atrie na Václavském náměstí, nakonec do paláce U Nováků - Vodičkova ulice
- první vystoupení Vest Pocket Revue
- smysl pro recesi, dadaistický humor, slovní hříčky, lyrická melancholie
- 30. léta od dadaistického humoru k politické satiře
- forbíny: předscény - aktuální poznámky k veřejnému životu

- hry:
Smoking revue
Kostky jsou vrženy
Fata morgana - jazzová revue, balet, hudba
Ostrov Dynamit - karikatura amerických filmů
Balada z hadrů - F. Villon jako tribun lidu, během této hry – první forbína
Sever proti Jihu
Golem
Caesar - diktatura, jak ji prožívají Římané Bulva a Papula
Osel a stín - požár Říšského sněmu '33- výsměch Hitlerovi a fašismu (autentické Hitlerovy výroky) =>diplomatické protesty
Kat a blázen
Panoptikum
Rub a líc – vagabundi Krev a Mlíko bojují proti koncernu (film: Svět patří nám)
Těžká Barbora - alegorie Eidam = Německo - vojáci z Yberlandu mají vyvolat záminku k válce
Pěst na oko aneb Caesarovo finále- satira na korupci, přetvářku, politiku, vývoj v okolních státech - inteligentní humor- představitelé Werich, Voskovec, Ježek
- V+W představují dva kumpány - procházejí světem, glosují jeho nedostatky, bojují za jeho lepší podobu
- písně J.Ježka často známější než hry, ze kterých pocházejí
- po Mnichovu byla OD odňata koncese
- Voskovec, Werich a Ježek v USA

Divadelní avantgarda, její význam

- vliv na vytváření spol. vědomí (divadlo)
- mnoho scén vzniklo po vzniku ČSR
- z českých her byly v 1.pol. 20.století hrány např.:
- nejznámější herecké osobnosti: Marie Hübnerová, Zdeněk Štěpánek, Hugo Haas
- režiséři: Jaroslav Kvapil, Karel Dostál, Jindřich Honzl + Jiří Frejka

Národní divadlo
- režisér Jaroslav Kvapil – hra Princezna Pampeliška (impresionismus, poetická náladovost)
- libreto k Dvořákově opeře Rusalka
- režisér Karel Hugo Hilar (nejdříve režisér ve Vinohradském)

Městské divadlo na Vinohradech (dramaturg K.Čapek) - v roce 1920 skončilo s operami a operetami a založilo Komorní divadlo pro lehčí repertoár

Neoficiální lidové divadlo:
- zábavní scény, šantány, kabarety – kabaret Červená sedma (Jiří Červený, Eduard Bass)

Revoluční scéna
– představitelé lidové komiky – Ferenc Futurista, Saša Rašilov, Vlasta Burian

D34 – 41
- index u písmene D znamená vždy konec divadelní sezóny
- řídil Emil František Burian - hudební skladatel, režisér, herec
- velice různorodý repertoár:
- hrána díla klasiků (Klicpera, Shakespeare)
- dramatizace prózy (Haškův Švejk, Dykův Krysař), ale i poezie (Máchův Máj)
- montáže z lidové poezie - pásmo Vojna
- hry současníků - Žebrácká opera, Milenci z kiosku, Manon Lescaut
- v roce 1941 divadlo gestapem zavřeno, E. F. Burian v koncentračním táboře
- po válce znovu otevřeno jako D 46 (stagnace, bezcenné hry)
- po Burianově smrti přejmenováno na Divadlo E. F. Buriana

Eduard Bass (1888 - 1946)

- novinář, reportér, prozaik, humorista, dramatik, kabaretiér
- zpěvák a textař v literárním kabaretu Červená sedma, fejetonista, redaktor (od r.1933 až do nuceného odchodu r.1942 šéfredaktorem Lidových novin)

Publicistická tvorba:
- veršované rozhlásky, fejetony, reportáže, sloupky (Kázáníčka)

Tvorba pro děti:
Klapzubova jedenáctka - fotbalové mužstvo synů českého chalupníka, které se proslavilo ve světě

Próza:
- román Cirkus Humberto
- román z cirkusového prostředí - neukazuje exotiku, ale tvrdou dřinu a kázeň (vrchol tvorby)
– Hlavní hrdina Vašek Karas najde s otcem u cirkusu nový a trvalý domov, prochází výcvikem v manéži, sňatek s dcerou ředitele cirkusu Berwitze, pak ředitelem cirkusu a ředitelem Pražského varieté .
- záměrem bylo ukázat důvěruv českého člověka, jeho schopnosti i inteligenci
- novela Lidé z maringotek
- satirický dekameron, milostné příběhy

Ferdinand Peroutka (zemř. v emigraci 1978 v New Yorku)
- 6 let v koncentračním táboře
- politická žurnalistika
- zastánce masarykovské demokracie

Bylo nás pět

- je určena dětem
- psal ji v době, když čekal na transport do koncentračního tábora, vydáno posmrtně
- svět maloměsta viděný očima dětí - Péti Bajzy (autora), Bejvala Antonína, Jirsáka Čeňka, Édy Kemlinka a Zilvara z chudobince
- v knize jsou jeho vlastní vzpomínky na dětství - vypravuje o různých klukovských lumpárnách, často komentují činy dospělých a tím ukazují mnohé nepravosti
- zfilmované, v knize je spojen sitkom s humorem jazykovým (kluci často napodobují mluvení dospělých – pravil, odvětil, jelikož - míchají výrazy knižní, nářeční – nýčko, prauda i nespisovné z obecné češtiny - abysem, dolejzá -, snaží se mluvit vznešeně a právě to působí komicky)

- Michelup a motocykl
- hlavní hrdina rád výhodně nakupuje, jednou sežene motocykl, i když ho na nic nepotřebuje a je pro něj spíš přítěží (plete se mu v bytě, musí platit řidiče), po havárii motorku prodá a koupí místo ní rádio
- z původního vyprávění o povrchním člověkovi vzniká vážnější příběh, když Michelup poslouchá v rádiu Hitlerův projev a domnívá se, že hitlerovské nebezpečí zmizí pouhým vypnutím rozhlasového přijímače

- Hlavní přelíčení
- hrdinou je obyčejný chudý člověk, který velmi touží po majetku, kvůli penězům zabil svou dívku a končí před soudem

- Povídky z Kočkodana

R.U.R. (Rossum’s Universal Robots)

- Roboti měli nahradit veškerou lidskou práci, navíc kromě toho, že neměli cit, byli od lidí k nerozeznání. Autor řeší otázku, zda lidstvu prospěje, když díky technice nemusí pracovat, dochází k tomu, že není morálně tak vyspělé, aby umělo využít volný čas. Dalším problémem je skutečnost, že roboti se proti lidem vzbouřili a vyhubili je. Kvůli konstrukční vadě se u dvou robotů náhodou objevil cit, stali se tak lidmi a zakládají novou generaci.
- poprvé zavedl slovo robot pro umělého člověka (neologismus vytvořil bratr Josef z ruštiny „robotať “)
- zlenivění a zpohodlnění člověka jak po stránce fyzické, tak i po stránce duševní a intelektuální

Věc Makropulos
- nápoj nesmrtelnosti (hl.hrdinka žije už 300 let)
- dlouhověkost je zbytečná, pokud není život čím naplnit
- hodnota života spočívá v jeho přirozenosti
- zhudebněno Leošem Janáčkem – stejnojmenná opera

Adam Stvořitel (spolu s bratrem Josefem)
- skeptický názor, že svět není ideální
- zásadní odmítnutí všech radikálních změn
- autoři se utěšují tím, že lepší se vytvořit nedá, můžeme jen napravovat chyby

Bílá nemoc
- drama
- protimilitaristická hra
- reaguje na politickou situaci v Evropě
- obrana demokracie
- V blíže neurčené zemi vypukla smrtelná epidemie bílé nemoci, pouze doktor Galén zná lék a léčí pouze obyčejné lidi. Země se v té době připravuje na válku, onemocní i zbrojař Krug a vojenský maršál, Galén slíbí, že ho vyléčí, když zastaví přípravy na válku. Maršál nakonec souhlasí, ale je už pozdě, protože zfanatizovaní lidé doktora k maršálovi nepustí a ušlapou ho - tragédie ušlechtilého člověka, který jako jedinec nic nezmůže.

Matka
Matka postupně ztrácí manžela a 4 z 5 synů, všichni zemřeli pro ideály, pro blaho lidstva. O jejich tragickém osudu se dovídá z rozhlasu a z rozhovoru s jejich stíny. Posledního, nejmladšího Toniho chce ušetřit, ale po vyslechnutí zpráv z rádia o válečných hrůzách, o bombardování škol a zabíjení dětí, mu sama podává pušku do ruky se slovy " Jdi ! "
- komorní, protiválečná hra
- těžké rozhodnutí matky, které posílá na frontu i svého posledního syna
- nečinností nelze zachraňovat lidstvo
syn Ondra - zemřel při výzkumu žluté zimnice
Jiří – zahynul jako pilot
Kornel - zabit v občanské válce
Petr - popraven
Tony = nejmladší

Překlady: - Francouzská poezie nové doby (Baudelaire, Apollinaire)
Tvůrčí období:
do 1920: povídky, hry
1920-27: dramatické a románové utopie
1928-33: soubory próz psaných původně pro noviny
1933-35: trilogie

Karel Poláček (1892 – 1944)

- prozaik, humorista, novinář (v redakci Lidových novin píše soudničky = beletristicky zpracované příběhy ze soudní síně, a sloupky)
- pochází z židovské kupecké rodiny => zájem o malé město a život českých Židů
- v r. 1914 na frontě
- zahynul v koncentračním táboře Osvětim

Próza:
- román Muži v offsidu
- psychologie a vášnivost sportovních fanoušků
Román vypráví o osudech otce a syna Habáskových - stoupenců žižkovské Viktorky a pana Načeradce, majitele obchodu a přívržence Slávie.

- román Hostinec U kamenného stolu
- opět maloměstské prostředí
- humor. próza o venkovských lázních, hostech
- za okupace vydal pod jménem malíře Vlastimila Rady

- román Dům na předměstí
- o majiteli domu a nájemnících (společenská kritika a satira)
– Hrdinou je nadstrážník Faktor, nesnášelivý majitel činžovního domu, který po úporném šetření koupil, ale tím okamžikem se úplně změnil a stal se z něj otrok toho domu a tyran nájemníků i vlastní rodiny.

- románová pentalogie Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město, Vyprodáno - 5. díl nezvěstný
- vrchol tvorby, obraz autorova rodiště před 1. svět. válkou
množství figurek (občané města od žebráků po důstojníky, především však rodina mladého Jaroslava Štědrého)
- dusná atmosféra před 1. sv. válkou a během ní - ani za války se nedovedou maloměšťáci zbavit svých malicherných slabostí.
- satirický obraz českého maloměšťáka v období kolem 1. světové války
- maloměšťáctví ohrožuje lidstvo - není směšné, ale nebezpečné (lhostejnost maloměšťáka = nejvhodnější pro totalitní režim)

- fantastická pohádka Edudant a Francimor

Pro děti:

Dášenka aneb život štěněte (text, kresby i fotografie – o foxteriérovi)
Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívažek (Doktorská, Pošťácká, Kočičí…)

Marsyas čili na okraj literatury
- o okrajových literárních žánrech

Život a dílo skladatele Foltýna
- nedokončeno
- zabývá se rozborem umělcovy povahy
- otázka umělcovy morálky

Dramata:

Lásky hra osudná - komedie dell´arte

Loupežník
- obdiv k výbojnosti mládí
- romantický hrdina, bouří se proti konvencím představovaným rodiči jeho lásky Mimi
– Porovnává život usedlého měšťáckého profesora a jeho rodiny s životem mládence, který se snaží získat profesorovu dceru, u něho obdivuje mládí, energii, ale zároveň si uvědomuje jeho nezodpovědnost a nezralost, sám váhá, komu z těch dvou generací dát přednost.
Ze života hmyzu
- spolupráce s bratrem Josefem
- satirická komedie a alegorie
- Na lesní mýtině se probouzí tulák a pozoruje hmyz. Motýli mu připomínají lehkomyslnost a nerozvážnost, hemžení mravenců válkychtivost, jepice - egocentrismus, chrobák sobectví a hrabivost, podobně jako v bajce: druhy hmyzu zde zastupují negativní lidské vlastnosti. Tulák = mluvčí autorů i lidstva - z pozorovatele se stane účastníkem - nakonec s výkřikem odporu "Ach, ty hmyze! Ty pitomý hmyze ! " rozdupá mravence i s vůdcem.

Trilogie Hordubal, Povětroň, Obyčejný život:

- díly nemají společné téma, ale filozofický podtext řešení otázky, zda člověka, svět a pravdu skutečně lze poznat
- relativistický pohled na pravdu, mnohotvárnost lidské osobnosti
Hordubal
Příběh sedláka ze Zakarpatské Ukrajiny, který se vrací z Ameriky, kam se vydal za výdělkem. Žena i dcera se mu mezitím odcizily a žena má milence, se kterým nakonec Hordubala, o němž nevědí, že je smrtelně nemocen, zavraždí. Příběh sledujeme očima Hordubalovýma, očima četníků, kteří vyšetřují vraždu i očima soudu.
- obtížnost pochopit pravé motivy lidského jednání
Povětroň
Příběh smrtelně zraněného člověka, který jako jediný přežil havárii letadla. Jeho osud, který je pro všechny velkou neznámou, se pokoušejí rekonstruovat tři lidé, kteří s ním v nemoci přicházejí do styku - jeptiška, jasnovidec a básník. Jejich příběhy mají jak rysy rozdílné, podle životních zkušeností toho, kdo příběh vypráví, tak rysy shodné, vyjadřující všelidskou zkušenost...
Obyčejný život
Životní retrospektiva starého železničního úředníka z různých pohledů ukazuje, že i v tom nejobyčejnějším člověku se střetá celá řada protichůdných bytostí, že i zdánlivě jednoduchý člověk je vnitřně mnohostranný a rozporuplný.
- problém lidského poznání (je možné poznat pravdu o světě ?)
- dorozumění mezi lidmi (je možné najít pochopení pro sebe a rozumět sobě?)

Témata z reálného života:
Povídky z jedné a druhé kapsy
- původně zveřejňovány časopisecky
- detektivní zápletky
- odhalení pachatele je vždy vysvětleno vztahy mezi lidmi a analýzou morálky
- užívá hovorových prvků, poutavý vypravěč, soustředil se na "malého člověka" a jeho vlastnosti

První parta
- z havířského prostředí: zával v dole překvapí skupinu složenou ze studenta, geologa, starého horníka
- velikost lidské solidarity

Válka s mloky
Mloci, které lidé nejprve využívají k práci a všemožně je podporují, se nakonec přemnoží, a začnou lidem bourat pevniny s omluvou : „Je nás příliš mnoho, potřebujeme místo, kde žít.“
- reportážní forma, doplněno výstřižky z novin
- varování před hrozbou nacismu
- Č. se zamýšlí nad osudem lidstva – otevřený konec románu

Demokratický proud meziválečné literatury

Karel Čapek (1890 - 1938)

- světově proslulý prozaik, dramatik a novinář, překladatel
- narodil se v rodině lékaře v Malých Svatoňovicích v Podkrkonoší
- dětství prožil v Úpici
- po gymnáziu studoval v Praze a v Berlíně
- studijní cesta s bratrem Josefem do Paříže
- doktor filozofie
- kandidát na Nobelovu cenu za literaturu
- bratr Josef – malíř a spisovatel, sestra Helena (provdaná Koželuhová, po smrti manžela podruhé za básníka J.Palivce)
- člen "klubu pátečníků"- pátečních debatních setkání různých osobností, kterých se účastnil i T. G. Masaryk. (Hovory s TGM)
- spolutvůrcem evropské varianty filozofického směru 20. století - pragmatismus = praktický, věcný, pravdivé je to, co je prospěšné
- tolerance - protože byl relativista, uznával mnohost názorů
- humanista - člověk je nejvyšší hodnota
- demokrat
- někdy spor mezi tolerancí a potřebou bránit demokracii (např. před fašismem, komunismem)
- po mnichovské kapitulaci roku 1938 byl Čapek napadán z pravých i levých pozic
- zemřel o Vánocích roku 1938 na zápal plic – uštván útoky na svou osobu, vyčerpán nemocí i tragickým osudem země

Dílo:
- myšlenkový, jazykový i stylistický mistr
- jeho dílo přeloženo do mnoha světových jazyků

Čapkova novinářská činnost:

- krátce v redakci Národních listů, od r.1922 až do své smrti v Lidových novinách
- "zajímal se o všechno na světě"
- pokračovatel J. Nerudy
- tvůrce sloupku (stručnější než fejeton; glosuje denní události; zabývá se morálkou, vkusem, běžnými životními situacemi) - denně sloupek
- vyjadřoval se srozumitelně, nikdy se neuchýlil k frázím

Soubory fejetonů:
O nejbližších věcech
Měl jsem psa a kočku
Kalendář
O lidech
Obrázky z domova
Jak se co dělá (Jak se dělají noviny; Jak se dělá film, Jak vzniká divadelní hra)
Zahradníkův rok

Cestopisy:
Italské listy
Výlet do Španěl
Obrázky z Holandska
Cesta na sever
Anglické listy

Cestopisy i sloupky doplňuje vlastními typickými ilustracemi.

Apokryfy - konfrontace biblických motivů s motivy z historie a aktuálním spol. děním

Další próza:
- spolu s bratrem Josefem:
Zářivé hlubiny (stejnojmenná titulní povídky je inspirována zkázou Titaniku)
Krakonošova zahrada (konflikt člověka a techniky, obdiv k životu)

Boží muka ( filozofické detektivní povídky)
Trapné povídky ( všední příběhy, kritika maloměšťáctví a banálního života hrdinů)

Továrna na absolutno
- román původně vycházel v Lidových novinách na pokračování
- utopistické téma
- je psán formou fejetonů
- vynález karburátoru dokonale spalujícího hmotu a uvolňující Absolutno, hmotu se záhadnou silou => síla začne měnit lidi, vyvolává mezi nimi konflikty a válku

Krakatit
- utopický román
- ničivá síla vymyšlená lidmi o obrácená proti nim
- protiválečné zaměření
- vynálezce Prokop, kterému byl ukraden vynález
- odpovědnost vědce za důsledky svého vynálezu (inspirován vynálezcem dynamitu A.Nobelem)
- varování, že existují také vědci, kteří jsou ochotni obrátit své znalosti proti lidem
- předpověděl problémy, které měly vzniknout s objevením atomové energie
- „lépe než velké věci, jež chtějí převrátit svět, je dělat věci malé, které lidem pomáhají…“

Z prostředí Zakarpatské Ukrajiny (Podkarpatská Rus):

- tato oblast patřila v meziválečném období k Československu
- lišila se od zbytku státu svou zaostalostí, ale také naprosto neporušenou přírodou
- Olbrachta velmi zaujala, několikrát ji navštívil
- Hory a staletí
- soubor novinářských reportáží, které přibližují divokou přírodu Ukrajiny, drsné podmínky pro obyvatele, velmi zaostalý způsob života, chudobu, národnostní problémy (Židé)
- Nikola Šuhaj loupežník
- vrcholné dílo
o Hrdinou je Nikola, který zběhl z 1. světové války kvůli své dívce Eržice a vrátil se do rodné vesnice Koločavy, jako sběh se musí před četníky v lesích skrývat, po čase se k němu přidá několik jeho přátel a vytvoří loupežnickou bandu. Okrádali bohaté a případně i pomohli chudým, četníci nemohli Nikolu dopadnout, proto na něj nakonec vypsali odměnu a Nikolu pak zradili jeho přátelé z družiny a jeho i bratra zabili sekerou. Dílo označováno jako balada v próze (tragický příběh, román obsahuje lyrické popisy přírody, použit básnický jazyk) - vznikl na základě skutečné události - autor se na Ukrajině setkal s řadou pověstí o Nikolovi, ve kterých byl přirovnáván k Jánošíkovi, připisovány zázračné schopnosti (nezastřelitelnost) apod.
- Golet v údolí
- soubor tří povídek
- golet = 1.vyhnanství z původní vlasti
2. uzavřená komunita odlišující se od většinového obyvatelstva
- zde se jedná o Židy, kterých na Ukrajině žilo veliké množství, soubor povídek, ve kterých jsou popisovány různé zvyklosti a zvláštnosti Židů, kteří jsou líčeni jako velmi dobří obchodníci, některé příběhy jsou zfilmovány (povídka O smutných očích Hany Karadžičové)
Pro děti:
- v době okupace kvůli cenzuře nemohl volně publikovat, proto pouze přepracovával starší díla do srozumitelnější podoby pro mládež, většinou se snažil posílit národní sebevědomí
- Ze starých letopisů
- přepsal některé příběhy ze starých českých kronik
- O mudrci Bidpajovi a jeho zvířátkách
- přepracování staroindických bajek
- Čtení z Biblí kralické, Biblické příběhy
- přepracování biblických příběhů
- Dobyvatel
- hlavní postava Ferdinand Cortez
- beletristické zpracování dobytí Mexika (říše Aztéků), dají se tu nalézt určité souvislosti mezi dobyvatelem Cortesem a Hitlerem

Marie Pujmanová

- podobně jako Marie Majerová se věnovala hlavně ženské tématice
- ale prostředí bylo zcela odlišné, protože sama žila ve zcela odlišeném prostředí
- pocházela z velmi dobře postavené pražské rodiny – (její otec byl profesorem na Karlově universitě a její manžel pracoval jako režisér Národního divadla)
- dosáhla velmi vysokého vzdělání - žila velmi kulturně

Povídky:
- Pod křídly
- vzpomínky na šťastné dětství
- Povídky z městského sadu
- sociální problémy, které souvisely s první světovou válkou
- všechny příběhy jsou spojeny prostřednictvím sadu, kde si své příběhy lidé vypravují
- Předtucha
o Hlavní postavou je dospívající dívka, která je zpočátku vylíčena jako velmi lehkomyslná, starající se pouze o sebe, když se dozví o železničním neštěstí, kde měli zahynout její rodiče, změní se, náhle jakoby dospěje, stává se zodpovědnější a uvědomuje si i svoje povinnosti vůči dvěma mladším bratrům, její proměnu nezvrátí ani skutečnost, že rodiče žijí, protože ten vlak nestihli.

Romány:
- Lidé na křižovatce, Hra s ohněm, Život proti smrti
- trilogie,vrchol tvorby
-Lidé na křižovatce
o Líčí období před hospodářskou krizí, zachycuje prostředí intelektuálů (rodina právníka Gamzy). Ve středu pozornosti je zde dělnická rodina Urbanových, hlavní postavou je Ondřej Urban, který po vyučení nastoupil do textilní továrny, zpočátku velmi obdivoval jejího majitele jako energického a schopného podnikatele, po čase si uvědomil, že jeho úspěchy plynou jen z práce dělníků, kteří v továrně neměli dobré podmínky. Ondřejova sestra Růžena se za dělnický původ stydí a snaží se výhodně provdat, aby se dostala do lepší společnosti.
- Hra s ohněm
- reakce na šíření fašismu
o Advokát Gamza se účastní lipského procesu s bulharským komunistou Dimitrovem, kterého fašisté nespravedlivě obvinili ze zapálení říšského sněmu, aby získali záminku k pronásledování komunistů.
- Život proti smrti
o V průběhu 2.světové války jsou líčeny hlavně boje na východní frontě (tam bojuje Ondřej Urban), vylíčena problematika koncentračních táborů, vyhlazení Lidic, končí osvobozením Prahy.
- slabší úroveň 3.dílu, schematické

- Pacientka doktora Hegla
o Příběh emancipované ženy, která se rozhodla stát svobodnou matkou po tom, co se otec dítěte odmítl s ní oženit, musela tak čelit mnoha předsudkům ve své době.

Ivan Olbracht (vl. Jménem Kamil Zeman)

- jeho otec byl spisovatel Antal Stašek (pseudonym – vl.jménem Antonín Zeman)
- po maturitě se věnoval novinářství
- přispíval hlavně do dělnických novin Právo lidu (Rudé právo)
Psychologická tématika:
- O zlých samotářích
- soubor 3 povídek
- přinesl do literatury nový pohled na společenské vyděděnce
o Hrdiny jsou lidé z okraje společnosti, kterými ostatní opovrhují (tulák, komedianti, ras), tito lidé se cítí neprávem odstrčeni, většinou zatrpknou a stávají se z nich samotáři.
- Žalář nejtemnější
o Příběh úředníka, který oslepl, okolí se mu snaží pomáhat, ale on se se svým postižením nedovede vyrovnat, všem kolem sebe závidí zrak, stal se podezíravý a žárlivý, všichni přátelé ho postupně opouštějí a mezi nimi i jeho žena, žalářem je jeho slepota a samota.
- Podivné přátelství herce Jesenia
o Román, příběh dvou herců, kteří jsou zcela odlišní, jejich postoje v době 1. světové války, Jesenius je obětavý, vážný a svědomitý, Veselý je jeho opakem, je spontánní, živý společenský a lehkomyslný dobrodruh.
-politické reportáže ze Sovětského svazu Obrazy ze soudobého Ruska
- román Zamřížované zrcadlo
- čerpal z vlastní zkušenosti z vězení (během života byl 2x vězněn z politických důvodů, hlavně kvůli novinářským článkům, v nichž hájil dělníky)
Agitační román:
- Anna proletářka
o O venkovské dívce, sloužící v jedné pražské rodině, zpočátku je velmi naivní, pracuje v mizerných podmínkách a za minimální mzdu, ale později se seznámí s jedním mladým dělníkem a pod jeho vlivem se promění, nenechá si už všechno líbit a stává se z ní uvědomělá bojovnice za dělnická práva, umělecká úroveň díla je velmi nízká, psychologie postav působí velmi nevěrohodně, agitačně, na pozadí příběhu se dozvídáme o zrodu komunistické strany a o boji o Lidový dům.

Marie Majerová

- velkou část života prožila na Kladně, kde důkladně poznala život horníků a díky tomu pak psala většinou o nich a o jejich rodinách, pracovala jako novinářka Rudého práva, celý život usilovala o zrovnoprávnění žen, velmi často mají její knížky ženské hrdiny, vydávala ženské časopisy, hlavně v prvních knihách si všímala hlavně života dělnických žen nebo služek, upozorňovala na to, jak jsou využívány muži a společností
- Panenství
- povídka
- Nejkrásnější svět
- román
- proletářská literatura
- Náměstí republiky
- vliv anarchismu
- Siréna
- z dělnického Kladenska
o Popisuje osudy 4 generací hornické rodiny Hudcových, dozvídáme se o rozvoji průmyslu na Kladensku a o vzniku dělnického hnutí od poloviny 19.století do 1.světové války, hlavní postavou je Hudcovka (manželka v 1.generaci), autorka vycházela z vlastních zkušeností, kniha je proto velmi realistická, je psána formou kroniky, v textu používá často nadpisy tehdejších novinových článků.
- Havířská balada
- vrchol tvorby, volně navazují
o Líčí osudy nejmladšího z generace Hudců Rudly - po prohrané stávce utíká do Německa, ale ani tam se jeho rodině nedaří (příchod 1.světové války, při důlním neštěstí zahyne jeho syn), rozhodne se k návratu do vlasti, ale nemůže tady najít práci a končí jako žebrák, psáno jako balada v próze.
Pro děti:
- Bruno čili dobrodružství německého hocha v české vesnici
- Robinsonka
o Dívčí román, je hodnocen jako moderní četba, která nahradila dřívější sentimentální románky. Vypravuje o studentce, která se po smrti své matky při porodu bratříčka musí starat o domácnost – přirovnává sama sebe ke svému oblíbenému hrdinovi – Robinsonovi.

Pekař Jan Marhoul

- román
o Hrdinou je živnostník, který byl velkým dobrákem, každému pomáhal a půjčoval, okolí toho začalo zneužívat a pekař přišel na mizinu. Stal se z něj v pekárně řadový dělník a umírá v naprosté bídě.
- Konec starých časů
o Emigrant, bývalý ruský šlechtic, který odešel ze země po revoluci, se usadil na jednom jihočeském statku a jeho obyvatelům vypravuje svoje zážitky, dost si při tom vymýšlí, staré časy si idealizuje a pro svou fantazii je často přirovnáván k baronu Prášilovi.
- Pole orná a válečná
- válečná kniha, pásmo různých příběhů z fronty i ze zázemí
- Tři řeky
o Velmi dobře psychologicky zpracovaná postava hlavního hrdiny Jana Kostky, v době dětství a dospívání je vylíčen jako velmi slabý neduživý chlapec, který navíc trpí smrtí své matky a ani jeho otec nevěří, že se jedná o vlastního syna. Chlapec vystuduje medicínu a brzo na to odchází i se svými bratry do 1. světové války, bratři zahynou, ale on přežije v Rusku i Říjnovou revoluci a pod vlivem těchto zkušeností se domů vrací jako odvážný a rázný muž, i jeho otec uzná své otcovství.
- Občan don Quijote
o Autor využil Cervantesovu postavu rytíře Quijota, který je symbolem snílka naprosto odtrženého od reálného světa, hrdina povídky je zpočátku také takový, ale když se během války ve Španělsku stane svědkem řádění fašistů, promění se v uvědomělého občana, který se chce na boji proti fašismu přímo podílet.
- Obrazy z dějin národa českého
- vznikla během okupace, původně měla mít tři díly, ale poslední je nedokončený
- cílem bylo povzbudit sebevědomí okupovaného národa připomínáním slavné minulosti
- jednotlivé kapitoly jsou věnovány událostem nebo osobnostem českých dějin (neznámější kapitola věnovaná Kosmovi)
- Koně a vůz
- měl to být celý románový cyklus, autor stihl napsat 1.díl-Rodina Horvatova
2tvorba pro děti
- Kubula a Kuba Kubikula-příběh medvědáře a jeho medvěda
3divadelní hry
- Jezero Ukereve
- Josefína
- zpracovává podobné téma jako hra Pygmalion od G.B.Shawa (podle Shawovy hry natočen muzikál My Fair Lady)
o Příběh o obyčejné dívce s velmi dobrými charakterovými vlastnostmi, porovnávána s lidmi z lepší společnosti, kteří ale svou povahou stojí hluboce pod její úrovní.
4. filmová práce
- Marijka nevěrnice
- Před maturitou

Vladislav Vančura (1891-1942)

- původním povoláním lékař na Zbraslavi
- jeho žena Ludmila napsala knihu Dvacet šest krásných let (o Vančurovi)
- za 2.světové války se zapojil do ilegální činnosti a v roce 1942 byl Němci popraven
1.próza:
- prvky poetismu, velké části textu jsou lyrické
- i v próze používá básnický jazyk
- zvláštní kompoziční postupy – typické spíš pro pohádky, legendy, pověsti, zvláštní jazyk – nesmírně bohatý, používá jazykové vrstvy (lidové výrazy, slang, argot, knižní výrazy, archaismy, zastaralé tvary slov, např. přechodníky)
- velmi dlouhá souvětí (humanistická souvětí), hlavní hrdinové jsou většinou velmi činorodé postavy, velmi aktivní, většinou nesmírně milují život a dokážou si ho naplno užívat (renesanční)
- povídky Dlouhý, Široký a Bystrozraký
- vliv poetismu
- novela Rozmarné léto
- v duchu poetismu
- Hlavní postavou je majitel plovárny Antonín Důra. Zachycuje život v poklidném městečku, jehož klid naruší příjezd kouzelníka Arnošta s tanečnicí Annou. Důra a další muži vzplanou obdivem k této dívce, Důrova manželka zas chodí za kouzelníkem, ale po menším konfliktu kouzelník s Annou město opustí a všechno se vrací do starých kolejí. Zfilmováno (v hl. roli Rudolf Hrušinský).
- baladický román Markéta Lazarová
- drsný příběh ze středověku „balada v próze“
o Vůdcem loupežnické bandy je Mikuláš Kozlík, mezi bandou a šlechtickou rodinou Lazarových panuje dlouholeté nepřátelství. Loupežníci unesou Lazarovu dceru Markétu, ale ta se nakonec do Mikuláše Kozlíka zamiluje. Oslavuje sílu lásky. Román je zfilmovaný, režisér:František Vláčil.

Jaroslav Kratochvíl (1885-1945)

- odmítl bojovat proti Rudé armádě
- sympatizuje s ruskou revolucí
- Prameny
- Cesta revoluce
- obě popisují poměry v Rusku před Říjnovou revolucí - viděno očima českých zajatců, kteří pracovali na statku ruského důstojníka, později se z nich stali legionáři

Rudolf Medek (1890-1940)
1.poezie:
- Zborov
- líčí hrdinství českých vojáků v bitvě u Zborova proti Rakušanům
2.drama:
- Plukovník švec
3.román:
- Anabáze
- velmi rozsáhlý 5-ti dílný cyklus o českých legionářích v Rusku

Josef Kopta (1894-1962)
- Třetí rota
- trilogie
- kronikářské vyprávění o našich legionářích v Rusku, o jejich vztahu k ruské revoluci
- popsán pokus o přesun legií přes Sibiř do Vladivostoku (odtud se legionáři měli plavit domů po moři)
- Hlídač číslo 47
- Příběh traťového hlídače, který přechodně ohluchl, ale po uzdravení dál předstírá hluchotu, aby neztratil možnost pracovat a žít s rodinou v hostinci, díky své „hluchotě“ se o sobě dozvídá spoustu nepříjemností včetně pomluvy, že ze žárlivosti zabil.
- Adolf čeká na smrt
- Příběh dělníka z cementárny, který se stále bojí tuberkulózy, pak odchází do 1.světové války, na čistém vzduchu na frontě se jeho zdraví zpevňuje, mezitím zemřely na tuberkulózy jeho děti => on tak ztratil smysl života ze msty zavraždil ředitele cementárny, nakonec na tuberkulózu umírá sám.

Próza meziválečného období

Charakteristika období:
- pokračují realisté (A. Jirásek, Z. Winter, K. V. Rais, T. Nováková, A. Stašek)
- naturalisté (Mrštíkové, K. M. Čapek-Chod)
- impresionisté - vrcholí (F. Šrámek)
- obraz války (F. Šrámek – MO č.20, R. Weiner, J. John, J. Hašek - viz MO 23, K. Konrád)
- legionářská literatura (R. Medek, J. Kopta, F. Langer, J. Kratochvíl) – viz MO 23
- vliv expresionismu (Lev Blatný, L. Klíma, R. Weiner, J. Weis aj.)
- demokratický proud (K. Čapek, K. Poláček, E. Bass) – viz MO 25
- imaginativní próza (V. Vančura, K. Konrád, K. Schulz)
- katolicky orientovaná linie (J. Deml, J. Durych, J. Čep)
- společenská, sociální próza, socialistický realismus (I. Olbracht, M. Majerová, K. Nový, M. Pujmanová) – levicově orientovaní autoři
- ruralisté (F. Křelina, J. Knap)
- psychologická próza (J. Havlíček, E. Hostovský, J. Glazarová, B. Benešová, A. M. Tilschová)
- historická próza (J. Durych)

- převaha menších prozaických žánrů - próza lyrická, utopická a reportážní
- ve 30. letech - dominantní postavení román, zvl. společenský, psychologický a historický, rozvíjí se i žánr balady

Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války

- humoristický protiválečný román
- neobvyklý pohled na válku – nelíčí její hrůzy, ale zesměšňuje ji
- 4 díly - poslední nedokončený, existuje neúspěšný pokus o dokončení (Vaněk)
- román se skládá z jednotlivých epizod:
o Začíná těsně po Sarajevském atentátu na následovníka trůnu, když se Švejk rozhodne přes své zdravotní problémy vstoupit do armády. Je vylíčena jeho služba u polního kněze Katze, který je opilcem a Švejka nakonec prohraje v kartách, Švejk se tak ocitne u nadporučíka Lukáše a po několika průšvihách (krádež psa) je se svým nadřízeným poslán na frontu. Tam se setkává s poručíkem Dubem (dříve gymnasiální profesor). Kniha končí tím, že se Švejk dostává do zajetí.
- někdy je Švejk vykládán jako naprostý hlupák, jindy jako vychytralý člověk, který hloupost jenom předstírá - geniální idiot
- všechny problémy řeší v klidu a s humorem, jeho chování údajně charakterizuje typicky českého člověka,
- Švejk takřka doslovně plní všechny příkazy a tím vychází najevo jejich nesmyslnost
- Švejkova postava se objevila už v povídkách - román vycházel původně v sešitové podobě
- všechna vydání jsou ilustrována Josefem Ladou
- byl několikrát zfilmován (Saša Rašilov, Rudolf Hrušinský) - existuje i loutkový animovaný film (Jiří Trnka), kreslený film (využíval Ladovy kresby)
- jazyk - běžně nespisovná čeština, výrazy z vojenského slangu, zkomolená němčina, vulgární slova, vše bylo záměrem, aby jazyk působil věrohodně

Jaromír John (1882-1952)

- psal hlavně psychologickou prózu
- Večery na slamníku
- povídky z 1. světové války
- často psané jako monology vojáků - vojenské zážitky, vzpomínky na domov, některé vyznívají smutně, jiné jsou humorné
- často psané jako monology vojáků

Jan Weiss
- expresionista
- psal hlavně vědeckofantastické knížky
- Barák smrti
- z prostředí zajateckého vojenského tábora, kde řádí tyfus a vojáci tam často blouzní ve vysokých horečkách
- střídání reálného popisu prostředí s fantastickými sny nemocných vojáků



***
Česká legionářská próza
- Legionáři - českoslovenští vojáci, kteří v 1. světové válce odmítli bojovat v rakouské armádě, utíkali do zahraničí, tam tvořili samostatné vojenské legie a ty bojovaly proti Rakousku, nejvíce jich bylo v Rusku, tam se stavěly proti říjnové revoluci a proto knihy o nich byly až do roku 1989 u nás zakazovány, řada účastníků legií později o svých zážitcích napsala

František Langer (1888-1965)
- vojenský lékař čsl. legií v Rusku
- Jízdní hlídka
- drama
- obraz hrdinství legionářů obklíčených ruskými bolševiky
- Železný vlk
- soubor povídek (zkušenosti z legií)
- Pes druhé roty
- pro děti

ČECHY

Jaroslav Hašek (1883-1923)
- jeden z našich nejpřekládanějších autorů
- pocházel z Prahy
- po maturitě na obchodní akademii střídal různá zaměstnání (úředník, prodavač v drogerii, redaktor, majitel psince, konferenciér v kabaretu)
- hlásil se k anarchistům, žil bohémským životem, dlouho nevydržel ani v manželství
- toulal se po Čechách i po okolních zemích
- holdoval alkoholu, přestože byl talentovaným autorem, jeho tvorba nebylo dlouho kvůli neuspořádanému životu uznávána
- zúčastnil se 1. světové války, bojoval na východní frontě proti Rusku a přeběhl do ruského zajetí, sympatie k carismu
- vstup do čs.legií, redaktorem jejich časopisu – konflikt s vedením legií => odchod z legií a vstup do Rudé armády – zde se stal politickým komisařem
- po návratu do Čech návrat k bohémskému životu
- uchýlil se do Lipnice nad Sázavou, kde strávil zbytek života a vzniklo tam jeho nejvýznamnější dílo
- předčasně umírá

Povídky:
- humoristické - vysmíval se v nich rakouské vládě, úřadům, policii a lidským vlastnostem
- Trampoty pana Tenkráta
- Můj obchod se psy
- Dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona
- kritizuje systém politických stran a volby v monarchii, sám tuto stranu založil

Ernest Hemingway (1899-1961)

- nositel Nobelovy ceny
- zpočátku ovlivněn 1.světovou válkou, které se zúčastnil jako dobrovolník na italské frontě
- Sbohem, armádo
- čerpá z vlastních zážitků
- líčí americkou jednotku v Itálii
- soustřeďuje se na jednoho muže - byl těžce raněn a rozhodl se z armády utéct
- Fiesta
- vypráví o mladých lidech, jejichž život byl poznamenán válkou - stejně jako Remarque pro ně používá termín „ztracená generace“ a sám se k nim počítá
- Komu zvoní hrana
- z doby občanské války ve Španělsku
- o skupině partyzánů, kteří bojovali proti fašistům
o Hlavní hrdina je Robert Jordan, skupina má za úkol zlikvidovat most. Jordan má pochybnost, že to pomůže, ale zúčastní se, most zničí, ale při ústupu zpět je raněn koněm a zlomí si nohu. Nemůže ustupovat s ostatními, rozhodně se alespoň zastavit nepřítele a když čeká na smrt, přemýšlí o životě a dochází k tomu, že jeho oběť nebude zbytečná.
-Stařec a moře
- symbolická novela o lidské nezdolnosti v boji s přírodou
- kubánský chudý stařec, rybář Santiago: boj s mořem a žraloky o úlovek – obrovskou

Henry Barbusse čti:[ánri barbis] (1873-1935)

- byl členem hnutí Clarité (Jasnost), které sdružovalo francouzské intelektuály proti fašismu
- Oheň
- protiválečný román
- autor čerpal z vlastní zkušenosti - v 1. světové válce byl vojenským dopisovatelem
- formou deníku
- nemá ústředního hrdinu - týká se celého vojenského oddílu
- líčí válku ve vší její hrůze - hlavně strádání samotných vojáků na frontě, nejčastější motivy: zranění, smrt, nemoc, zima, hlad, špína

RAKOUSKO
Arnold Zweig čti:[cvajg] (1887-1968)
- Spor o seržanta Gríšu
- protiválečný román z 1.světové války

NĚMECKO

Erich Maria Remarque čti:[remárk] (1898-1970)
- prožil 1.světovou válku jako řadový voják na frontě => silně ovlivnilo takřka veškerou jeho tvorbu (téměř všechny romány jsou protiválečné, píše o první i o 2.světové válce)
- pro své hrdiny používá pojem „ztracená generace“ (nemyslí tím, padlé a zraněné, ale i ty, kteří válku sice přežili, ale jejími hrůzami byli natolik psychicky poznamenáni, že už nikdy nebyli schopni normálního života)
- autor sám sebe počítá ke „ztracené generaci“ - některé postavy - autobiografické rysy
- pro své protifašistické smýšlení byl autor pronásledován a musel odejít z Německa
- Černý obelisk
- Noc v Lisabonu
o Útěk před Hitlerem.
- Tři kamarádi
- Vítězný oblouk
- Cesta zpátky
o Osudy lidí zničené válkou, návrat domů, konec frontových přátelství – vnitřní prázdnota, vykořeněnost.
- Čas žít, čas umírat
o Ze 2.světové války.
- Na západní frontě klid
- generační román z 1. světové války
- otřesné protiválečné svědectví
o Příběh o spolužácích, kteří podlehli fanatické agitaci svého tělocvikáře a dobrovolně se přihlásili do armády, prošli krátkým vojenským výcvikem a byli poslání na frontu, během této doby si uvědomili svou naivitu, na frontě prožívají všechny válečné hrůzy a jeden po druhém umírají. Poslední z nich padl v den, kdy rozhlas oznamoval, že na západní frontě je klid, to byla pro vojáky smutná ironie, protože klid na frontě nikdy není. Kniha byla zfilmována.

Tématika války v próze 20. let

- ubývá románů a přibývá povídek a novel
- v tématice zůstává historie
- autoři už detailně nepopisují postavy a prostředí, ale zaměřují se na psychologii postav
- téma sociální, většinou se týká života obyčejných lidí (velmi rozšířené v Americe, protože to souviselo s hospodářskou krizí)
- velmi výrazně se rozšířila vědecko-fantastická literatura (sci-fi), zpočátku - velmi optimisticky, obdiv nových vynálezů a techniky X později pesimismus, obavy ze zneužití techniky
- rozvíjí se literatura faktu (knihy, které používají reportážní postupy, psáno jako deníky nebo dopisy)
- na vyšší literární úroveň se dostali i dříve pokleslé žánry - detektivky


FRANCIE
Romain Rolland čti:[romén rolán] (1866-1944)
- prozaik a dramatik, hudební a výtvarný kritik
- řada životopisných románů: Michelangelo, Beethoven, Tolstoj, Ghándí
- v beletrii se také často inspiroval životy umělců - geniální osobnosti, morálně velmi vyspělé, ale živelné a často společností nepochopené
- 10 dílný cyklus = román – řeka: Jan Kryštof
o líčí příběh německého hudebníka (inspirován Beethovenem) - vztahy mezi Němci a Francouzi
- román Dobrý člověk ještě žije
- hrdinou je obyčejný francouzský venkovan, který v životě prožil velkou řadu problémů, ale pořád zůstává optimistou a dokáže se radovat z každodenních maličkostí
- novela Petr a Lucie
- protiválečná vyznění
- děj se odehrává v Paříží během 1.světové války
- příběh Petra a Lucie, kteří se do sebe v té době zamilovali a jejich vztah je kontrastem k válečným hrůzám
- celý příběh končí tragicky - oba dva zahynou v katedrále při bombardování Paříže (autor byl inspirován skutečným bombardováním Paříže, při kterém zahynuli někteří jeho přátelé)

Zpráva

komentovaná zpráva - hodnocení události se může lišit v novinách různých politických stran
úvodník - bývá na první straně
- týká se závažné události
- obsahuje prvky úvahy
rozhovor - nutnost připravených otázek, které na sebe mají návaznost a mají reagovat na odpovědi - otázky se mají týkat toho, čím je zpovídaná osoba zajímavá
reportáž - její podstatou je zachytit zcela bezprostředně nějakou událost nebo prostředí
- bývá velmi často formulována v přítomném čase
esej - spojuje subjektivní úvahu s objektivním výkladem
- zpracovávají filozofické nebo literární téma /// František Xaver Šalda, Václav Havel
inzeráty + reklamy - jsou tisknuty z ekonomických důvodů
dopisy čtenářů
zábavné texty - často v přílohách
umělecké texty - román na pokračování, povídky
recenze - druh kritiky, která nejčastěji hodnotí nějaké umělecké a vědecké dílo
odborný text

Publicistický styl = styl věcné komunikace:
- styl novin, časopisů aj. hromadných sdělovacích prostředků

Hromadné sdělovací prostředky – rozdíly mezi nimi:
- styl novinářský, televizní a rozhlasový

Požadavky:
- aktuálnost
- pravdivost
- srozumitelnost
- originalita
- stručnost

Jazykové prostředky publicistického stylu:
Jazyk – spisovný (knižní i hovorový)
-publicistická frazeologie
- snaha apelovat na city, společnost, politické kruhy
- zhuštěné vyjadřování s předložkovými vazbami (v zájmu bezpečnosti)
- pojmenování cizího původu (konference, rekvalifikace)
-automatizované výrazy
- snaha o rychlou a stručnou informaci =>ustálené prostředky
- struktura (uspořádání) novin – úvodník na 1.straně, fejeton pod čarou, sportovní rubrika na poslední straně apod.
- titulky – věty jednočlenné jmenné
-aktualizované výrazy
- nové, neobvyklé – oživují text – využití rčení a přísloví

Co je to sousloví?
- spojení dvou i více slov k pojmenování jednoho jevu (základní umělecká škola, šicí stroj, velmi krátké vlny, kočka domácí, kyselina solná, skok o tyči)

V Lidových novinách působil Karel Čapek

– vytvořil nový útvar sloupek
– psal je každý den – v nich běžné životní situace
– shromáždil je do knižních souborů (on sám nebo posmrtně M. Halík):
O nejbližších věcech
Měl jsem psa a kočku
Kalendář
O lidech
Obrázky z domova
Jak se co dělá
Zahradníkův rok.
– dále fejetony, cestopisné črty

V Lidových novinách také Karel Poláček (soudničky), Eduard Bass (veršované komentáře ke dni – tzv. rozhlásky)

Největší novinář „čapkovské generace“
-Ferdinand Peroutka
- působí v týdeníku Přítomnost, je politickým redaktorem Lidových novin
• přesná analýza současnosti
• potíral mýty
• jemný humor
- po válce do roku 1948 v týdeníku Dnešek
- tvůrce moderní české žurnalistiky
- v exilu v českém vysílání Svobodné Evropy

Za okupace – ilegální tisk
Po válce – krátké období rozkvětu do r. 1948 – rozmanitost
Po nástupu komunistů - úpadek tisku
- množství časopisů zrušeno
- tisk se stává hlásnou troubou politiky KSČ
- vše má stejný ráz
- velký rozkvět frází




Oživení (krátké) v 60.letech
– přibývá kritiky
– nové časopisy v roce 1968: Reportér, Student, Literární noviny
– 4.4.1968 zrušena cenzura => svoboda tisku

Novinářství po roce 1968 - 69

- po roce 1968 - období normalizace - cenzura, dohled nad tiskem, opět budování socialismu po vzoru Sovětského svazu
Samizdatové: Vokno, Kritický sborník, Obsah
Exilové časopisy:
Svědectví – nejvýznamnější - tištěno v Paříži - čtvrtletník, obsahuje literaturu a politické informace, vydával P.Tigrid
Listy - v Římě, politické články, založil J.Pelikán
Obrys - v Mnichově, čtvrtletník
Rozmluvy - Londýn, filosoficko literární revue
Proměny - v USA, literární časopis
V opisech kolují fejetony a eseje (V.Havel, L.Vaculík, P.Kohout, M.Šimečka, I.Klíma)

Ludvík Vaculík – nejlepší tradice českého fejetonu- soubory fejetonů:
Sólo pro psací stroj (spolu s jinými autory)
Jaro je tady
Srpnový rok

V současné době fejetony Rudolf Křesťan, Karel Steigerwald
- sloupky Jan Rejžek, Ivan Hofmann

Útvary publicistiky
fejeton - z franc. le feuilleton (lístek vkládaný do novin)
- poutavě a vtipně napsaný krátký článek - různé náměty z denního života
- satiricky nebo ironicky komentuje aktuální problémy
- spojuje znaky novinářského a uměleckého stylu /// Jan Neruda, Karel Čapek, Karel Poláček, Rudolf Křesťan
sloupek - též kurzíva
- kratší obdoba fejetonu
- glosuje denní události
- zabývá se morálkou, vkusem, běžnými životními situacemi
reportáž - líčení události na základě vlastního zážitku nebo dokumentárního materiálu
- věcná, pravdivá, objektivní
- publicistická - v novinách
- dokumentární - v literatuře faktu
- umělecká

Nejvýznamnější novinář 2.pol. 19. století - Jan Neruda

- skvělý pozorovací talent => vytvořil moderní podobu fejetonu
- přes 2000 fejetonů v Národních listech - označované trojúhelníčkem
-fejetony knižně:
- Žerty hravé a dravé
- Studie krátké a kratší
- Menší cesty
- Obrazy z ciziny
- (Význam tisku! Krásnohorská o J.N. řekla, že je „nejvyšší vládce veřejného mínění v Čechách“)
- hloubka pohledu, vtip
Vítězslav Hálek – fejetony

Josef Václav Sládek - fejetony z pobytu v Americe

Svatopluk Čech - z Krymu a Kavkazu

Novinářská činnost Jakuba Arbesa (Národní listy, Šotek) - ostré polemiky, radikální postoje => domovní prohlídky a soudy

Humoristické články – Jaroslav Hašek

„Zuřivý reportér“ – Egon Ervín Kisch
- syn pražského židovského obchodníka, reportáže uveřejňuje v pražských německy psaných novinách, berlínský dopisovatel Lidových novin
- reportáže
Levicoví novináři – v sociálně-demokratickém a komunistickém tisku: Marie Majerová, Ivan Olbracht, Julius Fučík (stalinistický postoj, tendenční reportáže ze Sovětského svazu)

Vývoj české žurnalistiky

- u nás dlouholetá tradice
- počátky novinářství – období NO

Vývoj:
1. Noviny ve formě letáku
- obsahovaly politické, vojenské nebo náboženské informace
2. Největší rozmach v době národního obrození

- zásluha Václava Matěje Krameria:
- vydával Pražské poštovské noviny
- od r. 1791 Krameriusovy c.k. vlastenské noviny s beletristickými přílohami Pražský posel a Přítel lidu
- politické a kulturní zprávy, rady pro hospodáře apod.
- 1.skutečné noviny
V redakci Pražských novin působil František Ladislav Čelakovský – zásluha o dobrou úroveň přílohy Česká včela (o F.L.Čelakovském MO 6 a 10)

Úspěšný novinář Josef Kajetán Tyl (viz MO 6 a 9)
- založil a redigoval časopis r. 1833 Jindy a nyní přejmenovaný r. 1834 na Květy (publikoval zde Sabina i Mácha), Vlastimil, Pražský posel, Sedlské noviny
- občanská odvaha, demokratičnost, aktuálnost

Zakladatel české moderní žurnalistiky - Karel Havlíček Borovský – více MO 11
- r. 1846 převzal redakci Pražských novin a přílohu Česká včela
- založil Národní noviny (satirická příloha Šotek- zde otiskuje své epigramy)
- po zastavení N.n. r. 1850 založil v KH týdeník Slovan, vydává soubor svých politických úvah a článků Epištoly kutnohorské
- za svou novinářskou činnost byl v letech 1851 – 1855 internován v Brixenu
Knižní soubor novinových článků K.H.B. – Duch Národních novin

Publicistická činnost Boženy Němcové – o venkovské problematice v článku Selská politika a Hospodyně na slovíčko

Vladimír Holan (1905 - 1980)

- epik, lyrik, překladatel

- poezie:
Blouznivý vějíř
- prvotina

- úsilí o absolutní čistotu poezie, rozpor a úzkost:
Triumf smrti
Vanutí
Oblouk
Kameni přicházíš...

- 1938 - společensky angažovaná poezie:
Havraním brkem - patří tam sbírky: Září, Sen
- úzkost a hněv nad zradou
Odpověď Francii
Zpěv tříkrálový
Okupace
- baladicky laděná epika
Terezka Planetová
Cesta mraku
- tragický baladický osud vesnického kováře


-po 1945:
Dokument - patří tam sbírky: Dík Sovětskému svazu
Panychida - báseň
Rudoarmějci
Tobě
Příběhy
- nešťastné lidské osudy, zamyšlení nad životem, bolestí a láskou
Smrt si jde pro básníka
Noc s Hamletem
- úvaha nad životem a smrtí

-překlady:
- např. Baudelaire, Mickiewicz

František Halas (1901 - 1949)

- narozen v Brně, rediguje levicové časopisy
- tvorba poznamenaná vnitřním rozporem
- otázky smyslu života
- 20.léta - matčina smrt -> blízkost spiritualismu
- rytmická nepravidelnost x poetistická libozvučnost
- myšlenková abstrakce
- skepse
- osobitý "halasovský" styl - hrubě opracované, těžkopádné, neuhlazené verše, formálně nedokonalé
- využívá archaismů a útržků z hovorového jazyka

- poezie:

Sépie
Kohout plaší smrt
- otázka života a smrti, smysl poezie
- milostná lyrika Tvář
Hořec
Staré ženy
- reaguje na ni S.K.Neumann
- motivy krutosti, zmaru a ošklivosti světa
- smrt
Dokořán
- reakce na fašismus ve Španělsku
-Torzo naděje
- ohrožení republiky
- básně Praha, Zpěv úzkosti, Mobilizace
Naše paní Božena Němcová
Já se tam vrátím
- domov a rodný kraj = základní jistoty člověka
Ladění
- pro děti
V řadě
- oslava osvoboditelů

-po válce:
Já se tam vrátím
Lenin
A co?
- po smrti, tvůrčí vyznání

- překlady:
- z polštiny

Význam:
- uvažuje o smyslu lidské existence

Próza:

Z mého života
- torzo pamětí

- dramata:
Milenci z kiosku
Manon Lescaut
Schovávaná na schodech
Dnes ještě nezapadá slunce nad Atlantidou

-překlady:
- hlavně z francouzštiny, ruštiny, angličtiny a němčiny

Význam:
- zdokonalení techniky verše
- bohatá představivost
- přední představitel meziválečné avantgardy
- bytostný optimismus
- do hloubky postihl složitý svět prožitků člověka moderní doby
- poezie na základě konkrétního zážitku

Vítězslav Nezval (1900 - 1958)

- místo narození: Biskoupky u Třebíče
- otec učitel
- gymnázium, práva (nedokončil), filosofie
- přítel Wolkera
- vstoupil do KSČ a Devětsilu
- zakládá surrealistickou skupinu

-poetismus:
- sbírka Most - prvotina
-báseň Podivuhodný kouzelník
- klíčová báseň českého poetismu
- čaroděj učí člověka chápat krásu světa
-básnická skladba Akrobat
- symbol básníka
-skladba Edison (součást sbírky Básně noci)
- polytematická báseň
- kompozicí je 5 dílná hudební sonáta
- lyrická osnova s epickými prvky
- elektrické světlo = symbol ohromujících výsledků práce
- Edison (vynálezce žárovky) - srovnání práce vynálezce a básníka
- víra v pokrok lidstva
- protiklady: smutek x radost, život x smrt:
o „Bylo tu však něco těžkého co drtí
smutek stesk a úzkost z života a smrti“
X
„Bylo tu však něco krásného co drtí
odvaha a radost z života a smrti“
- báseň Signál času
- inspirovaná Edisonovým úmrtím
-Menší růžová zahrada
- Pantomima - např. báseň Abeceda
- báseň Papoušek na motocyklu
- Skleněný havelok
- Zpáteční lístek

Surrealismus:

-Sbohem a šáteček
- zážitky z cest do Francie a Itálie
- Žena v množném čísle
- Praha s prsty deště
- Absolutní hrobař

- přelom:
- 52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida
- vydáno anonymně, tradiční poezie


- ohrožení republiky:
- obrací se k národu a historii
- stále optimismus
Matka naděje
- nemocná matka + ohrožení republiky
Pět minut za městem
- polytematické básně
- významové protiklady

-tvorba po 1945:
- radost ze svobody, láska k vlasti
- opěvování Stalina, básně poplatné komunistickému režimu
Historický obraz
Zpěv míru
Z domoviny
Chrpy a města
Stalin
Nedokončená

Stanislav Kostka Neumann (1875 - 1947)

- redaktor mnoha novin a časopisů
- ovlivněn dekadentním symbolismem, anarchismem a vitalismem
- Satanova sláva mezi námi
- anarchistická tvorba
- Apostrofy hrdé a vášnivé
- Jsem apoštol nového žití
- ostrá společenská kritika
- S městem za zády
- soubor fejetonů, zachycoval příhody venkovanů a vlastní zážitky
-Kniha lesů, vod a strání
- vitalismus
- sbírka přírodní lyriky, oslavuje život a moravskou přírodu, kde v té době žil
- Rudé zpěvy
- agitační a bojový tón
- boj proti třídnímu nepříteli
- proletářská poezie
- Staří dělníci
- vyzdvihuje jejich aktivitu, činorodost, oslavuje jejich práci (odpověď na Halasovy „Staré ženy“)

30.léta - ovlivněna hospodářskou krizí a nástupem fašismu => společensko-politická lyrika
-Srdce a mračna
-Sonáta horizontálního žití

Léta poválečná:
- ovlivněn prožitím války, vlastenecké verše
-Bezedný rok (1938 počátek okupace)
-Zamořená léta
- doba okupace
Anti-Gide neboli optimismus bez pověr a iluzí (1937)
- reaguje na knihu francouzského autora André Gida Návrat ze SSSR (A.G. v ní kriticky hodnotí stalinský režim)
- nekritický obdiv k SSSR bez vlastní zkušenosti

Konstantin Biebl (1898 - 1951)

- poetismus, surrealismus, prolet.poezie
- narodil se ve Slavětíně u Loun (v lékařské rodině)
- studoval medicínu, praxi neprovozoval
- proletářská poezie:
Věrný hlas
Zlom
Zloděj z Bagdadu
- věci každodenního života
- poetismus
Zlatými řetězy
S lodí, jež dováží čaj a kávu
- myšlenka dálek
- vlastní zážitky
- surrealismus:
Bez obav


Jindřich Hořejší (1886 - 1941)
- pochází z pražské proletářské rodiny
- studoval filozofii v Paříži (=> překlady)
- úředník
Hudba na náměstí
- zážitky z války, víra ve vítězství proletariátu
- jednota pracujících
Korálový náhrdelník
- láska k ženě
Den a noc
- odsouzení vykořisťování
- často zobrazoval město - rozpory
- překlady z francouzštiny a do fr.

Josef Hora (1891 - 1945)

- básník a překladatel (z ruštiny)
- gymnázium, práva, žurnalistika - vedl kulturní rubriku (Právo lidu, Rudé právo)
- první sbírky byly ovlivněny vitalismem, později převažuje proletářská poezie, vycházel z vlastní zkušenosti, protože byl z velmi chudé rodiny

-proletářská poezie:
Pracující den
- báseň Dělnická madona
Bouřlivé jaro
Srdce a vřava světa
- všímá si práce a života dělníků, vyjadřuje soucit s ponižováním dělníků a s nezaměstnanými
Hladový rok
- román, proletářská tématika v próze
Máchovské variace
- hlásí se k odkazu K.H.Máchy (k 100.výročí Máchovy smrti)
Domov
- vrcholem tvorby - z 30.let (reagoval na nebezpečí fašismu a okupace a snažil se povzbudit český národ připomínám slavné historie anebo významných českých osobností)
Zpěv rodné zemi
- snaží se posílit víru v lepší budoucnost - hovoří o zemi, která v minulosti prošla mnoha útrapami, ale vždycky znovu získala svobodu
Zahrada Popelčina
Jan Houslista

Další Seifertův vývoj:

Jablko z klína
Ruce Venušiny
Jaro sbohem
- písňová forma verše

- okupace a válka:
Zhasněte světla
- později částí sb.Přilba z hlíny
- vlastenecká tematika; okupace
Vějíř Boženy Němcové
Světlem oděná
- o Praze
Kamenný most
- válka a Mnichov '38
- vyzývá k boji
- cit k domovu, vlasti

- po válce:
Šel malíř chudě do světa
- na motivy obrázků Lady a Alše
Maminka
Píseň Viktorce
Chlapec a hvězdy

- šedesátá léta - nová etapa:
Koncert na ostrově
Halleyova kometa
Odlévání zvonů
Deštník z Picadilly
Morový sloup
Býti básníkem
- reflexivní lyrika
- smysl života a poezie
Všechny krásy světa
- vzpomínková próza

Nobelova cena - 1984

Sociální pohádky pro dospělé

O milionáři, který ukradl slunce
O kominíkovi
o Příběh sirotka, který touží po splnění přání podle pověry o kominíkovi, ale nemá žádný knoflík, když ho konečně získá a potká kominíka, rozrušením si knoflík utrhne a z přání nic není.
-Táborový deník Jiřího Wolkera
- deník z autorova dětství - ze skautského tábora

-básně z období nemoci – léčí se ve Vysokých Tatrách, kde píše své poslední básně:
- Rekonvalescent, Umírající, Na nemocniční postel padá svět
- Epitaf - nápis na hrob, který si sám napsal:
„Zde leží Jiří Wolker,
básník, jenž miloval svět
a pro spravedlnost jeho šel se bít.
Dřív než moh srdce k boji vytasit,
zemřel, mlád dvacet čtyři let.“
Význam:
- láska k životu
- vřelý vztah k člověku
- soucit s trpícími
- odsouzení třídní nespravedlnosti

Jaroslav Seifert (1901 - 1986)

- narozen v Praze, otec zámečník – soc.demokrat, matka katolička
- gymnázium, žurnalistika
- patří k zakladatelům Devětsilu

- proletářská poezie
Město v slzách
- odhodlání chlapce bojovat – revoluce
- pokora a vůle k sebeobětování
Samá láska
- částečně poetismus
- sen o spravedlivější budoucnosti
- neony, osvětlení - chvilky radosti
- přehledný, prozaizovaný verš (Neumann)
- smysly a lyrická hravost
- poetismus:
Na vlnách TSF
Slavík zpívá špatně
- skepse vůči napravení světa
- sociální tematika

Jiří Wolker (1900-1924)

- pocházel z měšťanské rodiny z Prostějova
- studoval gymnázium, pak práva v Praze
- onemocněl tuberkulózou a předčasně umírá (24 let)
- poezie:
-Host do domu
- projevil se vliv vitalismu
- pohled očima dítěte – obdivuje obyčejné věci, polidšťuje je, hovoří s nimi
- básně: Poštovní schránka, Věci, Pokora, Kamna
-Svatý Kopeček
- poutní místo - inspirován vzpomínkami na prázdniny, které trávil s rodiči na Svatém Kopečku u Olomouce
- poprvé se objevují náznaky vážnějšího pohledu na život (díky kamarádům z dělnických rodin si uvědomuje, že na světě existuje také bída)
- přechod k proletářské poezii
- samostatná polytematická skladba (podobně jako Apollinairovo Pásmo)
-Těžká hodina
- proletářská poezie
- „Těžká hodina“ - chlapecké srdce se mění v srdce muže (ruce a mozoly, statečnost)
o „Dnes je má těžká hodina. Chlapecké srdce mně zemřelo a sám v rakvi je vynáším.“
- končí bezstarostnost a začíná si uvědomovat problémy světa
- některé básně psány formou balad (na rozdíl od Nerudy a Bezruče sociální problémy pouze neformuluje, ale přímo vyzývá dělníky k boji za lepší život), W. = zakladatel moderní sociální balady
- Balada o snu
o Příběh mladého dělníka, který v noci sní o spravedlivé společnosti a o dostatku pro všechny lidi, po probuzení však vidí jen bídu, jeho dívka mu vypráví, že ji také trápil sen o tom, že má svého milého a snu se zbavila teprve, když si chlapce opravdu našla, radí mu vlastně, že sen ho přestane trápit teprve tehdy, když ho uskuteční.
- je to přímá výzva dělníkům, aby bojovali za lepší svět
- Balada o nenarozeném dítěti
- Balada o očích topičových
o Příběh dělníka z elektrárny, který při práci s otevřeným ohněm u pece ztratil zrak, ale nelituje se a uvědomuje si, že díky své práci umožnil vidět dalším lidem.
„Dělník je smrtelný, práce je živá.“
- U rentgenu
o Báseň dokazuje ho obdiv k technice a projevuje se tam jeho vlastní zkušenost získaná jeho tuberkulózou. Prohlídka dělníka, v němž lékař pomocí rentgenu odhaluje spoustu nemocí a nejvážnější je objevení nenávisti ke společnosti, která jeho situaci zavinila.
Umírající
- reaguje na svou vlastní nemoc

Surrealismus

- osvobození umění od pasivního nazírání na svět
- vychází z podvědomí autora
- automatické texty - popírá logiku
- malba nedefinovatelných objektů
- zobrazují šero, mlhu, podvečer
- člověk pouze součástí přírody
- Louis Aragon,
Sigmund Freud,
Salvador Dalí,
André Breton .

Poezie - dva proudy:
- materialistická – proletářská, boj za sociální otázky
- spiritualistická - duchovno, intimní problémy, otázky života a smrti

Poetismus

původně český literární směr
- vznikl v 1924 a přetrvával do 1929
- toto označení vymyslel Karel Teige (architekt)
- navazuje na proletářskou poezii tím, že:
o vyvíjí se jako opozice proti měšťácké kultuře a proti "rozumové" poezii proletářské
o nezabývá se už problémy pracujících
o nevyzývá je k boji za lepší život
o ale všímá si hlavně jejich volného času a zobrazuje především lidové zábavy (jarmark, pouť, cirkus)
o podstatou je radost ze života, veselí, bohatá fantasie, hravost
soustředěno ve sdružení Devětsil (založen v r.1920)
- 1929 - zmizel, když přišla hospodářská krize
- sociální problémy se znovu vyostřily
- v textech se znovu objevily tragičtější náměty
- Jaroslav Seifert, Karel Teige, Vítězslav Nezval, Vladimír Holan, Konstantin Biebl, František Halas
- program: báseň Papoušek na Motocyklu (Nezval)

Futurismus
- snaží se podpořit novou etapu lidstva a zničit staré
- chce zaplavit svět technikou a stroji
- zakladatelem F.T.Marinetti
- v poezii nepravidelná forma verše
- v Itálii: obhajoba fašismu
- v Rusku: revoluce

Česká poezie v meziválečném období

Proletářská poezie
- vzniká ve 20.letech
- navazuje na generaci „buřičů“ Gellnera, Šrámka, Tomana – ovlivněna ruským básníkem Vladimírem Majakovským
- znaky uvedl Wolker v článku "Proletářské umění":
- sny o revoluci
- tendenčnost
- boj proti sociálnímu útlaku
- oslava děl.třídy, zájem o život dělníků
- jasný, srozumitelný, názorný jazyk
- kolektivní záležitost – poezie určena k hlasitému přednesu (např. na schůzích)
- časopisy a noviny: Červen, Kmen, Rudé Právo, Var

Dadaismus
- chce vše převrátit naruby
- radost a všeobecné veselí (až přehnané) má zastřít hrůzy války

Haškovi povídky:

- humoristické - vysmíval se v nich rakouské vládě, úřadům, policii a lidským vlastnostem
- Trampoty pana Tenkráta
- Můj obchod se psy
- Dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona
- kritizuje systém politických stran a volby v monarchii, sám tuto stranu založil
- Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- humoristický protiválečný román
- neobvyklý pohled na válku – nelíčí její hrůzy, ale zesměšňuje ji
- 4 díly - poslední nedokončený, existuje neúspěšný pokus o dokončení (Vaněk)
- román se skládá z jednotlivých epizod:
o Začíná těsně po Sarajevském atentátu na následovníka trůnu, když se Švejk rozhodne přes své zdravotní problémy vstoupit do armády. Je vylíčena jeho služba u polního kněze Katze, který je opilcem a Švejka nakonec prohraje v kartách, Švejk se tak ocitne u nadporučíka Lukáše a po několika průšvihách (krádež psa) je se svým nadřízeným poslán na frontu. Tam se setkává s poručíkem Dubem (dříve gymnasiální profesor). Kniha končí tím, že se Švejk dostává do zajetí.
- někdy je Švejk vykládán jako naprostý hlupák, jindy jako vychytralý člověk, který hloupost jenom předstírá - geniální idiot
- všechny problémy řeší v klidu a s humorem, jeho chování údajně charakterizuje typicky českého člověka,
- Švejk takřka doslovně plní všechny příkazy a tím vychází najevo jejich nesmyslnost
- Švejkova postava se objevila už v povídkách - román vycházel původně v sešitové podobě
- všechna vydání jsou ilustrována Josefem Ladou
- byl několikrát zfilmován (Saša Rašilov, Rudolf Hrušinský) - existuje i loutkový animovaný film (Jiří Trnka), kreslený film (využíval Ladovy kresby)
- jazyk - běžně nespisovná čeština, výrazy z vojenského slangu, zkomolená němčina, vulgární slova, vše bylo záměrem, aby jazyk působil věrohodně

Jaroslav Hašek (1883-1923)

- jeden z našich nejpřekládanějších autorů
- pocházel z Prahy
- po maturitě na obchodní akademii střídal různá zaměstnání (úředník, prodavač v drogerii, redaktor, majitel psince, konferenciér v kabaretu)
- hlásil se k anarchistům, žil bohémským životem, dlouho nevydržel ani v manželství
- toulal se po Čechách i po okolních zemích
- holdoval alkoholu, přestože byl talentovaným autorem, jeho tvorba nebylo dlouho kvůli neuspořádanému životu uznávána
- zúčastnil se 1. světové války, bojoval na východní frontě proti Rusku a přeběhl do ruského zajetí, sympatie k carismu
- vstup do čs.legií, redaktorem jejich časopisu – konflikt s vedením legií => odchod z legií a vstup do Rudé armády – zde se stal politickým komisařem
- po návratu do Čech návrat k bohémskému životu
- uchýlil se do Lipnice nad Sázavou, kde strávil zbytek života a vzniklo tam jeho nejvýznamnější dílo
- předčasně umírá

Stanislav Kostka Neumann (1875 – 1947)

- složitý básnický vývoj od dekadence a symbolismu přes anarchismus, civilismus, naturalismus, avantgardu až ke komunismu
- redaktor časopisů Nový kult, Červen
- nejvíce se angažoval v anarchistickém hnutí
- střediskem anarchistických autorů se stala jeho olšanská vila v Praze na Žižkově
-sb. Jsem apoštol nového žití, Apostrofy hrdé a vášnivé, Satanova sláva mezi námi
- vliv symbolismu, dekadence, satanismu
-sb. Kniha mládí a vzdoru
- projev anarchismu
-sb. Kniha lesů, vod a strání
- vliv vitalismu
-sb. Nové zpěvy
- oslava civilizace
-sb. Rudé zpěvy
- proletářská poezie
-sb.Srdce a mračna
- obdiv k SSSR (!)
Tvorba za okupace:
-sb. Bezedný rok
- reakce na Mnichov
-sb. Zamořená léta
- obraz války, okupace

Stříbrný vítr

- impresionistický román
- symbolický název
- zfilmováno
o Symbolizuje mládí plné ideálů, snů, mládí zaměřené na krásu, lásku, impresionistický román, nemá pevnou kompozici, skládá se z jednotlivých epizod, vyjadřuje hlavně pocity hlavního hrdiny, což je student gymnázia Jan Ratkin, zachycena doba jeho dospívání, prochází jí velmi těžce, protože postupně proniká do světa dospělých a zjišťuje, že jeho idealistické představy o světě byly velmi naivní, že svět je ve skutečnosti plný zla, přetvářky, lží, nenávisti a je z toho velmi zklamaný.
-Tělo
- vitalistický román
- chvála plného života
-Žasnoucí voják
- povídky
Drama zvl. impresionistické:
-Léto
- lyrická oslava mládí a lásky
-Měsíc nad řekou
- zfilmováno
- Vypráví o srazu bývalých spolužáků, kteří už ve vyšším věku vzpomínají na svoje mladické sny, ze kterých se jim téměř nic nepovedlo realizovat, ale většinou toho už nelitují, protože zmoudřeli a přijímají život takový, jaký je.

Karel Toman (1877 – 1946)

- vl. jménem Antonín Bernášek
- básník, vrcholný básnický zjev generace
- nedostudoval práva (bohémský život)
- nespokojenost se životem - často měnil zaměstnání
- typické jsou básně tulácké (vlastní zkušenost: 1904 – 1905 putoval západní Evropou zcela bez prostředků, mezi vyhnanci, tuláky a bohémy, cestu z Paříže musel ujít pěšky a o hladu)
Dílo:
- tvůrčí kázeň, hutné verše, které dlouho nosil v hlavě (na pěších cestách)
- vychází se symbolismu - lehká písňová forma - pravidelný rytmus
- často motiv krve
- básně bez anarchistického zabarvení (rozčarování z pobytu v kolonii anarchistů v Anglii)
sb. Pohádky krve
- dekadence, symbolismus
-sb.Torzo života
- už vyhraněnější autorovo vidění
-sb.Melancholická pouť a sb.Sluneční hodiny
- inspirace toulkami po Evropě
- touha po domově
-sb.Stoletý kalendář
-sb.Měsíce
- vrchol tvorby – 12 básní s obrazy (nejmenší dílo české literatury)

Fráňa Šrámek (1877 – 1952)

- místo narození - Sobotka, gymnázium v Písku
- ve skupině klem časopisu Nový kult - propagace anarchismu
- antimilitaristická propaganda => 4 týdny vojenského vězení, ze stejného důvodu mu prodloužili o rok vojenskou službu
- účastnil 1. světové války Itálie, Halič, Rumunsko) - velká část jeho díla je silně protiválečná
- vitalismus - nálada po 1.sv.válce - radost z nejprostších věcí
- nepatřil k žádné literární škole
- básník senzualista
- prozaik, dramatik
Poezie:
-sb. Života bído, přec tě mám rád
- pod vlivem anarchismu
- plné vzdoru a odporu
- erotické krize
- tuláci, žebráci
-sb. Modrý a rudý
- barvy: vojáci a anarchismus
- nesmírně oblíbená, některé texty zlidověly a zpívaly se na nápěvy lidových písní
- protiválečný obsah, velmi jednoduché a srozumitelné texty
- b. Píšou mi psaní - povolávací rozkaz
- b. Raport
- protiválečný protest
o Hlášení vojáka na frontě, který viděl umírat zastřeleného koně, smrt zvířete se mu zdá horší, protože na mrtvé vojáky si už zvykl.
-sb. Splav
- milostná lyrika (vitalismus)
-sb. Rány, růže
- verše z doby konce 1. republiky a okupace – vlastenectví, odpor k fašismu

František Gellner (1881 – 1914)

- básník, prozaik, kreslíř, karikaturista a ilustrátor
- vedl bohémský způsob života
- navazuje na Machara
- témata básní: noční podniky, tělesnost, sexuální láska a alkohol, život ve velkoměstě
- jazyk: hovorová a vulgární slova, běžné obraty, ironie, prvky lidové písně - blíží se hovorovému prozaickému sdělení
- od r.1905 žil roky v cizině, zejména v Paříži, od r.1911 žil v Brně – redaktor Lidových novin
- padl v prvním roce války
-sb. Po nás ať přijde potopa!
- Píseň zhýralého jinocha
-sb. Radosti života
- využití dobových forem lidové zábavy
- šokující otevřenost
- proti měšťáctví - cynismus, provokace, pocit marnosti a deziluze

Viktor Dyk (1877 – 1931)

- básník, dramatik, prozaik – největší ironik, romantik; právník a politik
Poezie:
-sb. Síla života, Marnosti
-sb. Satiry a sarkasmy, Pohádky z naší vesnice – satiry na politický a společenský život
-skladba Milá sedmi loupežníků
- balada o lásce, žárlivosti, zradě a pomstě
o Rozsáhlá básnická skladba, balada, příběh dívky, která utíká mezi loupežníky, protože je chápe jako symbol odporu proti společnosti, ve které se sama necítí dobře, po čase ale všechny loupežníky zradí a tím se jim mstí za smrt svého přítele
-sb. Lehké a těžké kroky, Anebo, Poslední rok, Okno = válečná tetralogie
např. b. Země mluví
-sb. Devátá vlna
- alegorie
- lyrická sbírka - vznikla na konci jeho života (v předtuše vlastní smrti), píše o vlnách, které postupně přicházejí z moře, přinášejí různé osudy a devátá přináší smrt, báseň končí verši:
„Devátá vlna smete, s čím osm hrálo si. Devátá nese, však živé nenosí.“
Próza:
-novela Krysař
- novela vznikla podle starší předlohy podle německé pověsti ze 13.století
o Vypravuje o krysaři, který v jednom městečku nedostal za svou práci zaplaceno, naopak všichni lidé jím pohrdali. Krysaři se zdáli být zcela bez citu a připadali mu proto jako krysy, aby se pomstil, odvádí zvukem své píšťalky všechny špatné lidi do propasti, zachránil se jen Sep Jorgen (zaostalý), který uslyšel pláč nemluvněte, a proto se vrátil, aby mu pomohl, tím jako jediný projevil svůj lidský cit.
Drama:
-drama Zmoudření dona Quijota
- vliv symbolismu
- podle díla španělského renesančního autora Miguela de Cervantese – pokračování:
o Přátelé dona Quijota se ho snaží zapojit do skutečného života, chtějí, aby to už nebyl takový snílek, který si hraje na rytíře, připravili proto slavnost se soubojem, v němž byl don Quijote poražen, on pak skutečně prohlédl, jak se věci mají, ale nebyl schopen v reálném světě žít a nakonec umírá, zmoudření = smrt.

– mluví jako slezský bard = mluvčí slezského lidu, který je utlačován sociálně i národnostně, rebel
-b. Sedmdesát tisíc
- Konkrétně autor vypočítává, že ve Slezsku bylo 100.000 lidí poněmčeno, dalších 100.000 popolštěno a že zbývá už jen 70.000 česky mluvících obyvatel.
-b.Horník, Ostrava, Pole na horách (sedlák brání úrodu před panskou zvěří, je zastřelen)
c) sociální balady
- navazuje na tradici balady v české literatuře, kterou založil Erben
- nový typ sociální balady
-balada Kantor Halfar
o Hl. hrdina učitel, který učí česky, a proto je v nemilosti úřadů, nemá stálé místo, nemůže se ani oženit => společností dohnán k sebevraždě, oběsí se. Pohřben v rohu hřbitova. Ironický závěr -konečně Halfar našel stálé místo: „a tak dostal Halfar místo.“
-balada Maryčka Magdonova
- zhudebnil Leoš Janáček
o Tragický příběh mladé dívky, nejstarší z pěti sirotků, musí se starat o své sourozence, je přistižena v panském lese při sbírání dřeva, odvádí ji četník, neunese hanbu a beznadějnost chudoby => končí sebevraždou, skočí do říčky Ostravice…
-Stužkonoska modrá
- básnická skladba
- melancholické ohlížení za svým životem

Petr Bezruč (1867 – 1958)

- pseudonym (vl.jménem Vladimír Vašek)
- poštovní úředník
- poezie realistická, symbolistická, impresionistická a sociální
- předznamenával nástup nové generace (autorů narozených v letech 70. a 80.- Dyk, Toman, Šrámek, Gellner…)
- sám nebyl nikdy anarchista
- nedá se zařadit do žádného literárního proudu – jeho jediná sb. Slezské písně – osamocena v české literatuře
-sb. Slezské písně
- obrazy poroby a záhuby slezského lidu
- na rozdíl od Nerudy Bezruč nejenom zformuje problém, ale hledá i řešení
- dramatické napětí vyjádřeno protiklady: pán X otrok, spravedlnost X bezpráví, revolta X rezignace, láska X zrada
- vždy po určité době obměňoval (několik vydání, každé jiné): poslední sbírky – nářečí
- obraz sociálního a národnostního útisku na Ostravsku (b. Zem pod horami), výzva k odboji
- bída havířů, beskydských horalů, ovdovělých žen a sirotků; útisk uhlobaronů a jejich pomahačů; německá nebo polská škola, polský kostel, odrodilci, krčmáři a lichváři
a) úvodní báseň Červený květ – obraz kaktusu s jediným rudým květem = obraz vzpoury, vlastního osudu (bez lásky)

Jednotlivé básně psal nejdřív do časopisu Čas, později bylo vydáno zvláštní Slezské číslo časopisu, kde byly básně otisknuty pohromadě. Vydání vzbudilo velkou pozornost a literární kritici začali pátrat, kdo je skutečným autorem. Volil jméno Bezruč proto, že chtěl vzbudit dojem, že autorem básní je nějaký horník a toto jméno bylo ve Slezsku rozšířené, jako státní zaměstnanec se obával o svoje místo, protože básník ostře kritizoval sociální poměry v zemi.


b) revolta, básníkova autostylizace – věštec, mluvčí (= bard) slezského lidu

Mladší generační vrstva předválečné literatury Anarchističtí buřiči“ a další.

- krize soudobé české společnosti: neúspěchy v národním boji (nespokojenost s vídeňskou vládou)
- individualistický postoj ke světu

Literatura: snaha o vylíčení vnitřních stavů člověka

- vliv anarchismu – úsilí o neomezenou svobodu člověka, odmítnutí všech autorit, tradiční morálky, spořádané existence => snaha dráždit měšťáky
- antimilitarismus – hnutí odmítající válku
- civilismus – oslava moderní techniky a civilizace
- vitalismus – oslava života, přírody
- vzniká tzv. skupina anarchistických buřičů – kolem časopisu Nový kult (1897-1905)

Symbolismus

- reakce na realismus, naturalismus i impresionismus
- vznikl v 80. letech ve Francii
- (Manifest symbolismu 1886) - inspirováni tvorbou severoamerického básníka a prozaika E.A.Poea
- symbol jako hlavní prostředek moderní poezie
- vyjádření pomocí náznaků, symbolů, obrazových pojmenování (přenášení významů, vyslovení abstraktní nebo skryté představy)
- důraz na hudebnost verše - podmanivá působivost
- snaha vsugerovat pocit
- volný verš
básníci: Francouzi - Charles Baudelaire, Paul Verlaine, Jean Arthur Rimbaud, Stéphan Mallarmé, Češi - O. Březina, A. Sova, K. Hlaváček

Dekadence
- „čisté umění“, tj. „umění pro umění“ - z franc. lartpourlartismus
- tento životní pocit - někdy označován i jako dekadence (z fr. décadence = úpadek)
- zalíbení v náladách smutku, skepse, nudy, marnosti, opovržení životem
- pocity rozkladu a smrti
- únik z reálného světa, který básníkům připadal těsný, úzký, nedokonalý => do světa snů, k mystice - víra v Boha
básníci: Francouzi - P. Verlaine, S. Mallarmé, Angličan - Oscar Wilde, u nás - básníci: Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovvic

Novoklasicismus
- navazuje na klasické umění (lat. classicus, tj. vynikající, vzorový)
- důraz na intelekt
- návrat k antickým tématům - schopnost vyjádřit současné vidění světa
básníci: soustředění kolem časopisu Nouvelle revue francaise - A. Gide, P. Verlain

Otokar Březina (1868-1929)

- vlastním jménem Václav Jebavý
- je nejznámějším českým symbolistou
- narodil se v Počátcích na Českomoravské vysočině
- učitel v Nové říši na Moravě
- žil v ústraní
- navržen na udělení Nobelovy ceny za literaturu
sb.Tajemné dálky
- vzpomínky na neradostné mládí v chudobě
- hluboký vztah k mrtvé matce
- pocit samoty
- b. Moje matka
-sb.Svítání na západě
b. Tys nešla
-sb.Větry od pólů
- v těchto básních hledá odpověď na nejzákladnější filozofické otázky
-sb. Stavitelé chrámů
- podle básníka "stavitelé chrámů" jsou básníci, umělci a vůdcové
- tito "stavitelé chrámů" vybudují lepší budoucnost
-sb. Ruce
- každý jedinec je spojen s vesmírem řetězem neviditelných rukou (mlhavá představa o sbratření lidstva)
-knihy esejí:
-Hudba pramenů
-Skryté dějiny
- nedokončené

Karel Hlaváček (1874-1898)

- představitel české dekadence (skupina kolem časopisu Moderní revue)
- chudoba a TBC (umírá ve 24 letech)
-sb. Pozdě k ránu
- pocit melancholie, marnosti, neskutečná krajina
-sb. Mstivá kantiléna
- vzpoura, symbol odboje
- hudebnost, melodičnost verše
- b.Svou violu jsem naladil co možno nejhlouběji
- b.Hrál kdosi na hoboj

František Xaver Šalda
- profesor světových literatur na filozofické fakultě UK
- největší kritik 19. století (zvědečtění kritiky)
- psal také prózu a dramata
-Boje o zítřek
- úvahy o smyslu umění
-Duše a dílo
- medailóny českých a světových autorů (např.Mácha, Němcová, Neruda, Zeyer, Vrchlický, Sova, Březina, Ibsen, Flaubert aj.)

Impresionismus

- v 80. letech 19. stol. ve Francii (z franc. impression = dojem) nejprve jako malířský směr
Malířství
- důraz na světlo a barvu
- vystižení dojmu, nálady
- hra světel a stínů - mozaika barev, neurčité kontury
Literatura
- sdělení bezprostředního dojmu
- vyjádření okamžité nálady, neopakovatelné chvíle (smutek, radost, melancholie, nostalgie)
- potlačení rozumu
- melodičnost
- lyrika (především přírodní)
- bohatá metafora, rýmy
Malíři: Edouard Manet, Claude Monet, A. Renoir, E. Degas,
Sochař: Auguste Rodin
Hudba: Claude Debussy
Básník: Paul Verlain, u nás - básníci: A. Sova, K. Hlaváček, v próze F. Šrámek

ČESKÁ MODERNA

Společenská situace – viz Charakteristika doby
- r. 1895 - Manifest České moderny
Josef Svatopluk Machar
Antonín Sova
Otokar Březina
František Xaver Šalda
Vilém Mrštík
- negativní postoj k vládnoucí třídě (základní jednotící prvek České moderny)
- ostré útoky proti lumírovcům a proti realismu
- návaznost na Havlíčka a Nerudu
- neměla jednotný umělecký program (naopak: individualismus)
- cíl: pronikání nových uměleckých směrů do české literatury
- krátké trvání skupiny (vnitřní diferencovanost, pronikání nových uměleckých směrů = „otvírání oken do Evropy“)

Josef Svatopluk Machar (1864 - 1942)
- narodil se v Kolíně
- stal se úředníkem ve Vídni
- po vzniku ČSR generálním inspektorem čs. Armády
- později se uzavřel do soukromí
- ironik, útočný kritik
-Confiteor (Zpovídám se)
- sb. společenské a politické lyriky
-Čtyři knihy sonetů
- objevuje se tón zklamání a vyjádření pocitů mladé generace
-Tristium Windobona (Žalozpěvy z Vídně)
- politická lyrika
- inspiraci našel v Ovidiových žalozpěvech z vyhnanství
-Zde by měly růže kvést
- sb. epických básní - kritizuje měšťáckou společnost (neupřímnost, sobectví)
- osudy žen
-Magdaléna
- totéž téma, román ve verších
-dílo po r. 1900:
- změna Macharovy poezie (r.1900 - rozpad České moderny)
- Machar zdůrazňuje individualismus (myšlenky Fridriecha Nietzscheho)
- ztělesnění ideálu výjimečných osobností, hledá Machar v minulosti (hl. v antice)
-Svědomím věků

Antonín Sova (1864-1928)

- narodil se v Pacově v Jižních Čechách
- impresionista a symbolista
- největší básník české krajiny (rodného kraje)
- získal i světový věhlas
- vystudoval práva
- pracoval jako úředník Městské knihovny v Praze
- trpěl chorobou míchy
- byl samotář, velmi plachý
tématika:
- únik ze světa děsných zážitků do vysněného rodného kraje
impresionistické sbírky (přírodní lyrika):
-sb. Květy intimních nálad
- b. U řek
- tzv. lyrická krajinomalba
-sb. Z mého kraje
- citlivý vztah k rodnému kraji
- určitá barevnost
-sb.Zlomená duše
- každá radost musí být vykoupena hořkostí a zklamáním
- rozpor mezi snem a skutečností
- symbolická poezie:
-Ještě jednou se vrátíme
- intimní lyrika, hořkost, smutek
-Údolí nového království
-Zpěvy domova
- reakce na 1. svět.válku
Psal také prózu.

Paul Verlaine čti: [pól verlén] (1844 - 1896)

- syn důstojníka
- studoval v Paříži
- stal se úředníkem na magistrátu
- sklony k bohémskému životu
- ve 22 letech první sbírka
Bouřlivé přátelství s Arthurem Rimbaudem – Paul Verlaine ho postřelil, když mu Arthur oznámil, že se s ním chce rozejít => dva roky ve vězení. Zde konverze. Pak učí na soukromých školách v Anglii a ve Francii, pije a toulá se.
Znaky:
- představitel symbolismu
- citovost
- hudebnost veršů
- zvukomalba
-sb. Saturnské básně
- b. Podzimní píseň
-sb.Moudrost
- kniha obratu k pokání a katolictví
- život mezi krčmou a nemocnicí, mezi hýřením a křesťanskou pokorou

Arthur Rimbaud čti: [artyr rembó] (1854 - 1891)

- otec kapitán pěchoty opustil rodinu se čtyřmi dětmi
- matka velmi přísná, konzervativní => Arthurovy útěky z domova a výbuchy hněvu jako reakce na matčinu výchovu
- zázračné dítě, tj. velmi nadaný
- v době Pařížské komuny odchází do Paříže – seznámení s Verlainem – přinesl mu ukázat svou první báseň „Opilý koráb“ (v té době je mu 16 let)
- přátelství s P.V.- společný život v Paříži, Anglii, Belgii – po rozchodu s P.V.přestává definitivně psát
- bouřlivý a neklidný celý život:
V Holandsku vstoupil do koloniálního vojska, na Jávě dezertoval, s cirkusem prošel celou Evropu, Švédsko a Norsko, r.1880 byl v Egyptě, pak na Kypru, prošel celou Somálskou poušť, usadil se na čas v Harare (Zimbabwe), kde obchoduje se zlatem a slonovinou a stává se poradcem krále Menelika II. R.1891 si dal ve Francii operovat nádor v koleně a zemřel.
Poezie:
- zralý talent už v 15 -19 letech
- tulácké motivy v jeho díle („Chtěl bych projít celý svět, který vlastně není tak veliký!“), protiválečné motivy, satirické básně, kontrastní metafory („mé sny jako trus“) – „opilý koráb“ (symbolický obraz básníka), šokující otevřenost, zvukomalba)
- své verše sám nevydal
-sb. Iluminace
- vydal Paul Verlaine , bez R-a souhlasu
- b. Mé bohémství
- motiv tuláctví
- pocit spokojenosti a štěstí
-b. Opilý koráb
- fantazie (v té době moře dosud neviděl)
- předchůdce symbolistů a celé moderní poezie
Překladatelé francouzské moderní poezie:
Svatopluk Kadlec, Jaroslav Vrchlický, Karel Čapek, Vladimír Holan, František Hrubín, Vítězslav Nezval, Viktor Dyk, Hanuš Jelínek, Jaroslav Seifert a další

Charles Baudelaire čti: [šárl bódlér] (1821 Paříž – 1867 Paříž)

- otec bývalý kněz, po revoluci profesor, pak úředník
- matka dcera londýnského emigranta
- 6letému umírá otec - matka se znovu vdala za společensky velmi významného muže (generál, vyslanec, senátor)
- Ch. cítí k nevlastnímu otci odpor – bouří se proti společnosti, měšťáctví
- před maturitou vyloučený ze školy
- odmítá jakékoliv zaměstnání, žije bohémsky (hašiš, opium)
- rodina ho poslala na obchodní lodi do Kalkaty (Indie) - ale předčasně se vrací
- po dosažení plnoletosti utrácí dědictví po otci – žije s mulatkou ( „černá Venuše“)
- rodina mu dává soudního opatrovníka => omezení financí => vydělává jako kritik a překladatel (z angličtiny- E.A.Poe)
-Květy zla
- básně Zdechlina, Ó, já tě zbožňuji
- jediná sbírka
- píše ji 15 let
- postaven za ni před soud => peněžitá pokuta (6 básní zakázaných, kniha byla stažena)
-Malé básně v próze
- Koláč
Znaky B-y poezie:
- hledá harmonii mezi skutečným světem a ideálem
- velmi často cynismus
- posedlost milostnou touhou se prolíná s krutou bezcitností
- mluví otevřeně o věcech, o kterých se nemluví
- černý humor, ironie, krutost, něha, hluboké zoufalství, revolta
- ale také: soucit s trpícími

Alois a Vilém Mrštíkovi

-Maryša (drama)
- odehrává se na slovácké vesnici – postavy mluví hanáckým nářečím
- obraz sociálních rozdílů – úloha peněz na vesnici
- 5 jednání
- drama má klasickou výstavbu děje: naznačena expozice, kolize, krize, peripetie, katastrofa
o Maryša, dcera sedláka Lízala, je donucena k sňatku s vdovcem mlynářem Vávrou, bohatým, ale starším než Maryša a surovým, necitelným člověkem. Maryša miluje chudého Francka. Francek se vrací z vojny a přemlouvá Maryšu, aby s ním utekla do Brna. Maryša jeho návrh odmítá. V okamžiku, kdy Vávrova žárlivost stupňuje její trýzeň a ohrožuje Franckův život, utrápená Maryša sahá k zoufalému činu – otráví nemilovaného manžela a zděšená jeho smrtí klesá na kolena a dovolává se božího slitování.



Alois Jirásek
-Otec
-Vojnarka
- hry ze současnosti
-Lucerna
- hra s pohádkovými motivy
-historické hry

Více – viz MO č.15

Literární moderna

Charakteristika období:
Ve společnosti:
- konec století vyvolává únavu a pesimismus
- prohloubení politické krize (nedořešen boj za politickou svobodu národa, sociální rozpory)
- politický zápas s vídeňskou vládou; vzrůst radikalismu v politickém životě
V literatuře:
- proměny uměleckých směrů – hledání nových cest
- odpor spisovatelů ke společnosti, její morálce i vkusu
- pocity hořkého zklamání a osamocenosti
- zdůrazňování svobody jedince (individualismus)
- vliv moderních proudů evropského umění požadavek umělecké individuality (ale i vědomí národní odpovědnosti)
- vlna spiritualismu (zduchovnění)
- „prokletí básníci“
- básnické směry: symbolismus, dekadence, impresionismus, expresionismus, naturalismus, vitalismus, satanismus, anarchismus, civilismus, umění pro umění (lartpourlartismus)

„prokletí básníci“
- skupina francouzských básníků
- nebyli pochopeni společností, odsuzováni
- zakladatelé nové poezie
- bouřliváci - proti vlastním rodinám i proti měšťácké společnosti
- vyjadřovali hrůzy života i nadšení životem

Ladislav Stroupežnický (1850-1892)

- 1.dramaturg Národního divadla
- psal jednoaktovky (hra, která má jen jedno dějství – akt)
Historické hry:
-1. Zvíkovský rarášek (veselohra)
o O nezdařilých záletech renesančního kutnohorského měšťana Mikuláše Dačického z Heslova, známého „frejíře a rváče“, autora spisu Paměti.
-2. Paní mincmistrová
o Děj se odehrává v Kutné Hoře a hlavní postavou je opět Mikuláš Dačický z Heslova.

Hra ze současnosti:
-Naši furianti (komedie)
- z jihočeské vesnice
- označována jako první realistická hra u nás, zlom ve vývoji českého dramatu
- spor o to, kdo bude ve vsi ponocným
- vlastnosti českých vesničanů, jejich tvrdohlavost, ale i jejich smysl pro humor
o Postavy: starosta obce Dubský – nejbohatší sedlák, sedlák Bušek, kandidáti na ponocného: švec Fiala, otec 7 dětí, voják Bláha, který se vrátil ze světa- nakonec je ponocný zvolen spravedlivě, voják Bláha se stane ponocným

Gabriela Preissová ((1862-1946)

- narodila se v Kutné Hoře, provdala se do Hodonína na Slovácko
- v dílech ženské hrdinky – kritizuje postavení žen ve společnosti (nejsou rovnoprávné s muži)
- užívá nářečí – realistické
-Gazdina roba
- zhudebněno Josefem Bohuslavem Foersterem (opera Eva)
o Chudá švadlena Eva miluje selského synka Mánka, ale uražena jeho matkou se ho zřekne a vezme si kulhavého Samka. Po čase Eva opustí nešťastné manželství a odjede s Mánkem, „gazdou“ zemědělských dělníků, do Rakouska. Když však slabošský Mánek není schopen se pro ni dát rozvést a Eva je morálně poražena tím, že s ním žije jenom jako „gazdina roba“ (v nemanželském poměru), spáchá sebevraždu – vrhne se do Dunaje.
-Její pastorkyňa
- zhudebněno Leošem Janáčkem – stejnojmenná opera
o Jenůfka je pastorkyňa (schovanka) pyšné vdovy kostelničky. Jenůfku opustí její milý, lehkomyslný Števa, přesto, že čeká jeho dítě. Kostelnička zatají, že Jenůfa čeká dítě a schová ji. Později novorozeňátko utopí z lásky k Jenůfce, aby jí ulehčila život. Hra však nekončí tragicky, nýbrž pokáním kostelničky a pokusem Jenůfy začít nový život s Lacem, který ji už dlouho upřímně miluje.

2. polovina 19. století

1850 - zřízen Sbor pro zřízení Národního divadla - předsedou F. Palacký - 1. veřejné sbírky
1862 – narychlo vystavěno Prozatímní divadlo
- (tvořilo část zadního traktu budoucího Národního divadla)
- 1. představení = hra Král Vukašín (od V. Hálka)
- zpočátku neměli k dispozici dobré české hry
1864 = rok 300.výročí Shakespearova narození => cyklus Shakespearových her
16.5.1868 položen základní kámen k Národnímu divadlu
- postaveno v novorenesančním slohu
- byly organizovány sbírky na jeho stavbu => nápis na oponě„Národ sobě“
- na stavbě se podíleli nejvýznamnější umělci a mluví se o nich jako o generaci Národního divadla ( architekt Josef Zítek, sochaři Josef Václav Myslbek a Bohumil Schnirch (trigy), malíři Mikoláš Aleš, Vojtěch Hynais (opona), František Ženíšek, Václav Brožík
- v literatuře nastupuje generace ruchovců a lumírovců
- po znovuotevření ND přichází kritický realismus
1881 – ND dokončeno, ale vzápětí vyhořelo
1883 - znovuotevřeno po opravě - otevřeno operou Bedřicha Smetany Libuše
1983 - dokončena rekonstrukce, zároveň postavena Nová scéna Národního divadla

- v hudbě vynikají Bedřich Smetana, Antonín Dvořák a Zdeněk Fibich
Bedřich Smetana
- tvůrce české národní hudby a české opery:
Braniboři v Čechách
Prodaná nevěsta
Dalibor
Libuše
Dvě vdovy
Hubička
Tajemství
Čertova stěna
Antonín Dvořák
Jakobín
Čert a Káča
Rusalka
Zdeněk Fibich
- melodram Hippodamie
- opera Nevěsta mesinská