75) Asfalty:
- v přírodě nebo při destilaci ropy. Organické směsi, které rozdělujeme na dvě skupiny:
a) malteny – olejovité součásti, plastické a elastické složky.
b) asfalteny – tmavé součásti, tvrdé složky asfaltu.
Přírodní asfalty – chemicky nejednotné, obsahují minerální příměsi.
Ropné asfalty - primární destilační asfalty –tuhé až polotuhé.
Krakované, extrakční – získané extrakci rozpouštědly z olejových ropných zbytku, Faukové – získávají se foukáním vzduchu do asfaltu, ředěné –silniční asfalty. Asfalty posuzujeme podle bodu měknutí.
Asfaltové emulze –jemné částice asfaltu.
76) Polymerace:
-základem polymerace je pochod, při němž probíhá tvorba makromolekulárních látek řetězením molekul výchozích látek, tzv. monomerů. Je ovlivněna přítomností substilátů základního uhlovodíku, jejich počtem, charakterem a polohou: polystyren z etylénu.
77) Polykondenzace:
- dochází k mnohonásobnému opakování kondenzace nejčastěji dvou výchozích nízkomolekulárních sloučenin za vzniku makromolekulárních látek a nízkomolekulární zplodiny: bakelit.
78) Termoplasty:
- stříkáním, litím, foukáním. Jedná se o uvolňování plynů z pojiv nebo rozpouštědel, přičemž je hmota dána do formy. Pěnový polystyren. Tuhnutá a měknutí se mohou mnohokrát opakovat.
79) Reaktoplasty:
- jsou to látky, které při vyšší teplotě měknou, ale pak se vytvrdí ve výrobek žádaného tvaru, pak při zahřátí netvrdne. Tvarovat lze pouze jednou: epoxidová pryskyřice.
80) Příčiny degradace plastu:
- příčinou je vysoká teplota, vzdušný kyslík, světelné záření a různé chemikálie. Dochází k depolymerizaci - vznik původního monomeru - mají nízkou polymerizační teplotu. 2NaCl+2HCl→2NaCl2+H2 , s vysokou se depolymerují za vzniku produktu.
Fotooxidační degradace - probíhá při atmosférickém stárnutí polymeru.
Slovnik - XIV - Asfalty, Polymerace, Polykondenzace, Termoplasty
75) Asfalty:
- v přírodě nebo při destilaci ropy. Organické směsi, které rozdělujeme na dvě skupiny:
a) malteny – olejovité součásti, plastické a elastické složky.
b) asfalteny – tmavé součásti, tvrdé složky asfaltu.
Přírodní asfalty – chemicky nejednotné, obsahují minerální příměsi.
Ropné asfalty - primární destilační asfalty –tuhé až polotuhé.
Krakované, extrakční – získané extrakci rozpouštědly z olejových ropných zbytku, Faukové – získávají se foukáním vzduchu do asfaltu, ředěné –silniční asfalty. Asfalty posuzujeme podle bodu měknutí.
Asfaltové emulze –jemné částice asfaltu.
76) Polymerace:
-základem polymerace je pochod, při němž probíhá tvorba makromolekulárních látek řetězením molekul výchozích látek, tzv. monomerů. Je ovlivněna přítomností substilátů základního uhlovodíku, jejich počtem, charakterem a polohou: polystyren z etylénu.
77) Polykondenzace:
- dochází k mnohonásobnému opakování kondenzace nejčastěji dvou výchozích nízkomolekulárních sloučenin za vzniku makromolekulárních látek a nízkomolekulární zplodiny: bakelit.
78) Termoplasty:
- stříkáním, litím, foukáním. Jedná se o uvolňování plynů z pojiv nebo rozpouštědel, přičemž je hmota dána do formy. Pěnový polystyren. Tuhnutá a měknutí se mohou mnohokrát opakovat.
79) Reaktoplasty:
- jsou to látky, které při vyšší teplotě měknou, ale pak se vytvrdí ve výrobek žádaného tvaru, pak při zahřátí netvrdne. Tvarovat lze pouze jednou: epoxidová pryskyřice.
80) Příčiny degradace plastu:
- příčinou je vysoká teplota, vzdušný kyslík, světelné záření a různé chemikálie. Dochází k depolymerizaci - vznik původního monomeru - mají nízkou polymerizační teplotu. 2NaCl+2HCl→2NaCl2+H2 , s vysokou se depolymerují za vzniku produktu.
Fotooxidační degradace - probíhá při atmosférickém stárnutí polymeru.
- v přírodě nebo při destilaci ropy. Organické směsi, které rozdělujeme na dvě skupiny:
a) malteny – olejovité součásti, plastické a elastické složky.
b) asfalteny – tmavé součásti, tvrdé složky asfaltu.
Přírodní asfalty – chemicky nejednotné, obsahují minerální příměsi.
Ropné asfalty - primární destilační asfalty –tuhé až polotuhé.
Krakované, extrakční – získané extrakci rozpouštědly z olejových ropných zbytku, Faukové – získávají se foukáním vzduchu do asfaltu, ředěné –silniční asfalty. Asfalty posuzujeme podle bodu měknutí.
Asfaltové emulze –jemné částice asfaltu.
76) Polymerace:
-základem polymerace je pochod, při němž probíhá tvorba makromolekulárních látek řetězením molekul výchozích látek, tzv. monomerů. Je ovlivněna přítomností substilátů základního uhlovodíku, jejich počtem, charakterem a polohou: polystyren z etylénu.
77) Polykondenzace:
- dochází k mnohonásobnému opakování kondenzace nejčastěji dvou výchozích nízkomolekulárních sloučenin za vzniku makromolekulárních látek a nízkomolekulární zplodiny: bakelit.
78) Termoplasty:
- stříkáním, litím, foukáním. Jedná se o uvolňování plynů z pojiv nebo rozpouštědel, přičemž je hmota dána do formy. Pěnový polystyren. Tuhnutá a měknutí se mohou mnohokrát opakovat.
79) Reaktoplasty:
- jsou to látky, které při vyšší teplotě měknou, ale pak se vytvrdí ve výrobek žádaného tvaru, pak při zahřátí netvrdne. Tvarovat lze pouze jednou: epoxidová pryskyřice.
80) Příčiny degradace plastu:
- příčinou je vysoká teplota, vzdušný kyslík, světelné záření a různé chemikálie. Dochází k depolymerizaci - vznik původního monomeru - mají nízkou polymerizační teplotu. 2NaCl+2HCl→2NaCl2+H2 , s vysokou se depolymerují za vzniku produktu.
Fotooxidační degradace - probíhá při atmosférickém stárnutí polymeru.
Slovnik - XIII - Hlinik, Princip řetězení uhlíku v organických sloučeninách...
69) Hliník:
- vyskytuje se ve sloučeninách, hlavně v podvojných křemičitanech (živec, slída, jíly). Vyrábí se z bauxitu. Stříbrolesklý bílý kov. Vlastnosti - na vzduchu je stálý. Použití - pro výrobu obalu a el. vodičů.
70) Princip řetězení uhlíku v organických sloučeninách:
- atomy jsou vázány kompletně. Chemické vazby se zesilují valenční čarou, počet valenčních čar je dán vaznosti. Uhlík je většinou čtyřvazný. Vazby mezi atomy uhlíku - jednoduchá, dvojná, trojná. Sloučeniny s vazbami mezi uhlíky se nazývají nasycené, s dvojnou nebo trojnou vazbou se nazývají nenasycené. Dvojnou vazbu vytvářejí 2 elektronové pasy, které nejsou rovnocenné. Trojnou vazbu vytvářejí sdílením 3 elektronových pásů. Řetězce uhlíku - rovně probíhajících - nerozvětvené a rozvětvené, uzavřené do cyklu - jednoduché, složené.
71) Organo-křemičité sloučeniny:
- Silony - jsou sloučeniny Si a H-SinHn+2. Bezbarvé plyny nebo kapaliny extremně reaktivní.
Deriváty silonu - monosilon, brialkymonosilon, bromosilon. Kondenzováním hydroxidu vznikají silikony, které obsahují velmi pevnou vazbu Si-O-Si. Silikony jsou kapalné až tuhé, odolávají vysokým teplotám.
Silanoláty - methylsilikát sodný.
72) Mýdla:
- zmýdelněním tuku a rostlinných olejů vznikají mýdla, minerální oleje zmýdelnění nepodléhají. Jednoduché lipidy a glyceridy.
Reakce glyceridu – alkalická (zmýdelnění) → vzniká glycerol a směs solí mastných kyselin, tzv. mýdla.
Tuhá jádrová mýdla → sodné soli vyšších mastných kyselin.
Polotuhá ,mazlavá mýdla → draselné soli vyšších mastných kyselin.
Užití: čistící, nebo detergentní prostředky, nelze použít v tvrdé vodě, vznik nerozpustných vápenatých a hořečnatých solí mastných kyselin, čistící účinek mizí.
73) Sacharidy,celulóza:
1)sacharidy: dělení – jednoduché (monosacharidy) - CnH2nOn . Struktura molekuly - lineární a cyklická. Např. glukóza, rybóza, galaktóza, manóza. Složení - vznikají řetězením molekul jednoduchých sacharidu.
2)celulóza - polysacharid je složen z 1000-3000 molekul glukózy, nerozpustná ve vodě, odolná proti chemikáliím, působením alkalických hydroxidu přechází v alkali-celulózu. 3)sacharóza - zpomaluje tuhnuti cementu
74) Chemické složení dřeva:
- dělení: hlavni složky 90-95%.
Sacharidická část 70% - celulóza a hemicelulóza. Anorganická část 25% lignin. + doprovodné složky 5-10%
organické (umaly, alkaly, bílkoviny). Anorganické (K+,Mg2+,Ca2+).
- vyskytuje se ve sloučeninách, hlavně v podvojných křemičitanech (živec, slída, jíly). Vyrábí se z bauxitu. Stříbrolesklý bílý kov. Vlastnosti - na vzduchu je stálý. Použití - pro výrobu obalu a el. vodičů.
70) Princip řetězení uhlíku v organických sloučeninách:
- atomy jsou vázány kompletně. Chemické vazby se zesilují valenční čarou, počet valenčních čar je dán vaznosti. Uhlík je většinou čtyřvazný. Vazby mezi atomy uhlíku - jednoduchá, dvojná, trojná. Sloučeniny s vazbami mezi uhlíky se nazývají nasycené, s dvojnou nebo trojnou vazbou se nazývají nenasycené. Dvojnou vazbu vytvářejí 2 elektronové pasy, které nejsou rovnocenné. Trojnou vazbu vytvářejí sdílením 3 elektronových pásů. Řetězce uhlíku - rovně probíhajících - nerozvětvené a rozvětvené, uzavřené do cyklu - jednoduché, složené.
71) Organo-křemičité sloučeniny:
- Silony - jsou sloučeniny Si a H-SinHn+2. Bezbarvé plyny nebo kapaliny extremně reaktivní.
Deriváty silonu - monosilon, brialkymonosilon, bromosilon. Kondenzováním hydroxidu vznikají silikony, které obsahují velmi pevnou vazbu Si-O-Si. Silikony jsou kapalné až tuhé, odolávají vysokým teplotám.
Silanoláty - methylsilikát sodný.
72) Mýdla:
- zmýdelněním tuku a rostlinných olejů vznikají mýdla, minerální oleje zmýdelnění nepodléhají. Jednoduché lipidy a glyceridy.
Reakce glyceridu – alkalická (zmýdelnění) → vzniká glycerol a směs solí mastných kyselin, tzv. mýdla.
Tuhá jádrová mýdla → sodné soli vyšších mastných kyselin.
Polotuhá ,mazlavá mýdla → draselné soli vyšších mastných kyselin.
Užití: čistící, nebo detergentní prostředky, nelze použít v tvrdé vodě, vznik nerozpustných vápenatých a hořečnatých solí mastných kyselin, čistící účinek mizí.
73) Sacharidy,celulóza:
1)sacharidy: dělení – jednoduché (monosacharidy) - CnH2nOn . Struktura molekuly - lineární a cyklická. Např. glukóza, rybóza, galaktóza, manóza. Složení - vznikají řetězením molekul jednoduchých sacharidu.
2)celulóza - polysacharid je složen z 1000-3000 molekul glukózy, nerozpustná ve vodě, odolná proti chemikáliím, působením alkalických hydroxidu přechází v alkali-celulózu. 3)sacharóza - zpomaluje tuhnuti cementu
74) Chemické složení dřeva:
- dělení: hlavni složky 90-95%.
Sacharidická část 70% - celulóza a hemicelulóza. Anorganická část 25% lignin. + doprovodné složky 5-10%
organické (umaly, alkaly, bílkoviny). Anorganické (K+,Mg2+,Ca2+).
Slovnik - XIII - Hlinik, Princip řetězení uhlíku v organických sloučeninách...
69) Hliník:
- vyskytuje se ve sloučeninách, hlavně v podvojných křemičitanech (živec, slída, jíly). Vyrábí se z bauxitu. Stříbrolesklý bílý kov. Vlastnosti - na vzduchu je stálý. Použití - pro výrobu obalu a el. vodičů.
70) Princip řetězení uhlíku v organických sloučeninách:
- atomy jsou vázány kompletně. Chemické vazby se zesilují valenční čarou, počet valenčních čar je dán vaznosti. Uhlík je většinou čtyřvazný. Vazby mezi atomy uhlíku - jednoduchá, dvojná, trojná. Sloučeniny s vazbami mezi uhlíky se nazývají nasycené, s dvojnou nebo trojnou vazbou se nazývají nenasycené. Dvojnou vazbu vytvářejí 2 elektronové pasy, které nejsou rovnocenné. Trojnou vazbu vytvářejí sdílením 3 elektronových pásů. Řetězce uhlíku - rovně probíhajících - nerozvětvené a rozvětvené, uzavřené do cyklu - jednoduché, složené.
71) Organo-křemičité sloučeniny:
- Silony - jsou sloučeniny Si a H-SinHn+2. Bezbarvé plyny nebo kapaliny extremně reaktivní.
Deriváty silonu - monosilon, brialkymonosilon, bromosilon. Kondenzováním hydroxidu vznikají silikony, které obsahují velmi pevnou vazbu Si-O-Si. Silikony jsou kapalné až tuhé, odolávají vysokým teplotám.
Silanoláty - methylsilikát sodný.
72) Mýdla:
- zmýdelněním tuku a rostlinných olejů vznikají mýdla, minerální oleje zmýdelnění nepodléhají. Jednoduché lipidy a glyceridy.
Reakce glyceridu – alkalická (zmýdelnění) → vzniká glycerol a směs solí mastných kyselin, tzv. mýdla.
Tuhá jádrová mýdla → sodné soli vyšších mastných kyselin.
Polotuhá ,mazlavá mýdla → draselné soli vyšších mastných kyselin.
Užití: čistící, nebo detergentní prostředky, nelze použít v tvrdé vodě, vznik nerozpustných vápenatých a hořečnatých solí mastných kyselin, čistící účinek mizí.
73) Sacharidy,celulóza:
1)sacharidy: dělení – jednoduché (monosacharidy) - CnH2nOn . Struktura molekuly - lineární a cyklická. Např. glukóza, rybóza, galaktóza, manóza. Složení - vznikají řetězením molekul jednoduchých sacharidu.
2)celulóza - polysacharid je složen z 1000-3000 molekul glukózy, nerozpustná ve vodě, odolná proti chemikáliím, působením alkalických hydroxidu přechází v alkali-celulózu. 3)sacharóza - zpomaluje tuhnuti cementu
74) Chemické složení dřeva:
- dělení: hlavni složky 90-95%.
Sacharidická část 70% - celulóza a hemicelulóza. Anorganická část 25% lignin. + doprovodné složky 5-10%
organické (umaly, alkaly, bílkoviny). Anorganické (K+,Mg2+,Ca2+).
- vyskytuje se ve sloučeninách, hlavně v podvojných křemičitanech (živec, slída, jíly). Vyrábí se z bauxitu. Stříbrolesklý bílý kov. Vlastnosti - na vzduchu je stálý. Použití - pro výrobu obalu a el. vodičů.
70) Princip řetězení uhlíku v organických sloučeninách:
- atomy jsou vázány kompletně. Chemické vazby se zesilují valenční čarou, počet valenčních čar je dán vaznosti. Uhlík je většinou čtyřvazný. Vazby mezi atomy uhlíku - jednoduchá, dvojná, trojná. Sloučeniny s vazbami mezi uhlíky se nazývají nasycené, s dvojnou nebo trojnou vazbou se nazývají nenasycené. Dvojnou vazbu vytvářejí 2 elektronové pasy, které nejsou rovnocenné. Trojnou vazbu vytvářejí sdílením 3 elektronových pásů. Řetězce uhlíku - rovně probíhajících - nerozvětvené a rozvětvené, uzavřené do cyklu - jednoduché, složené.
71) Organo-křemičité sloučeniny:
- Silony - jsou sloučeniny Si a H-SinHn+2. Bezbarvé plyny nebo kapaliny extremně reaktivní.
Deriváty silonu - monosilon, brialkymonosilon, bromosilon. Kondenzováním hydroxidu vznikají silikony, které obsahují velmi pevnou vazbu Si-O-Si. Silikony jsou kapalné až tuhé, odolávají vysokým teplotám.
Silanoláty - methylsilikát sodný.
72) Mýdla:
- zmýdelněním tuku a rostlinných olejů vznikají mýdla, minerální oleje zmýdelnění nepodléhají. Jednoduché lipidy a glyceridy.
Reakce glyceridu – alkalická (zmýdelnění) → vzniká glycerol a směs solí mastných kyselin, tzv. mýdla.
Tuhá jádrová mýdla → sodné soli vyšších mastných kyselin.
Polotuhá ,mazlavá mýdla → draselné soli vyšších mastných kyselin.
Užití: čistící, nebo detergentní prostředky, nelze použít v tvrdé vodě, vznik nerozpustných vápenatých a hořečnatých solí mastných kyselin, čistící účinek mizí.
73) Sacharidy,celulóza:
1)sacharidy: dělení – jednoduché (monosacharidy) - CnH2nOn . Struktura molekuly - lineární a cyklická. Např. glukóza, rybóza, galaktóza, manóza. Složení - vznikají řetězením molekul jednoduchých sacharidu.
2)celulóza - polysacharid je složen z 1000-3000 molekul glukózy, nerozpustná ve vodě, odolná proti chemikáliím, působením alkalických hydroxidu přechází v alkali-celulózu. 3)sacharóza - zpomaluje tuhnuti cementu
74) Chemické složení dřeva:
- dělení: hlavni složky 90-95%.
Sacharidická část 70% - celulóza a hemicelulóza. Anorganická část 25% lignin. + doprovodné složky 5-10%
organické (umaly, alkaly, bílkoviny). Anorganické (K+,Mg2+,Ca2+).
Slovnik - XII - Vady cihlarskych vyrobku...
64) Vady cihlářských výrobku:
- výkvěty: -hlína obsahující soli v cihlářských výrobcích –především sírany Na2SO4, MgSO4, CaSO4*2H2O -bíle výkvěty, sloučeniny chrómu a vanadu -žluté. Bezbarvé sloučeniny mohou hydrát za zvětšen V,čímž může dojit k porušení výrobku.
65) Žáruvzdorná pojiva:
-keramické výrobky, které odolávají trvale vysokým teplotám - min1580°C. Rozdělení: -kyselé (dinas,samot), -zásadité (magnesitové,dolomitové), -neutrální (uhlíkové,chromitové).
Rozdělení chemicko-mineralogické - křemičité, hlinitokřemičité, hořečnaté, hořečnatokřemičité,
hořečnatovápenaté, uhlíkaté, křemičitokarbidové. Šamot - vysoký obsah SiO2,Al2O3, do 1500°C.
Dinas - vysoký obsah SiO2(92%). Magnesit –vysoký obsah MgO. Dolomit –vysoký obsah MgO*CaO
(méně než 95%). Tuhové výrobky, uhlíkové výrobky, speciální keramika.
66) Železo a Ocel:
- vyskytuje se ve sloučeninách - železné rudy - hematit, magnetit, limonit, siderit, pyrit.
- součástí krevního barviva. Výroba: - slouží rudy, jejíž chemickou podstatou je oxid železa. - nutná je předchozí
mechanická úprava rudy drcením a tříděním síty. - v pecích, kde se ruda spéká do slinku bohatých železem
a odstraní část balastních složek. - podstatou těch výroby Fe je redukce oxidu ve vysoké peci, která se plní shora
směsí železné rudy a metalurgického koksu Fe2O3+3CO → 2Fe+3CO2. Vlastnosti: kujnost a vodivost.
Ocel - vlastnosti: kujnost a tažnost. Získává se ze surového železa snížením obsahu uhlíku pod 1,7% → oxidace
uhlíku na CO2, který uniká a také o oxidaci dalších prvku (Si,Mn).
67) Chemická koroze Fe:
- koroze v nepřítomnosti rozpuštěného kyslíku. Fe0→Fe2++2e-. snižování pH pod 10,5 , ionty Fe2+ reaguji s ionty OH- vody. Fe2++2OH-→Fe(OH)2. Příčiny - spojeni dvou různých kovu, cizorodé látky v kovu, nehomogenita krystalové struktury kovu.
Koroze v přítomnosti rozpuštěného kyslíku - O2+2H2O+4e-→4OH-.
Závisí na –pH roztoku a parciálním tlaku kyslíku.
68) Elektrochemická koroze oceli v betonu:
- pH větší než 9(9-13) - chráněná před korozi. Přítomnost Cl-
-vytvoří se bílý povlak AgCl na betonu (časem má světle-fialové zbarvení). Přítomnost chloridových iontu se
zjišťuje reakci AgNO3 - přestříkává se K2Cr2O7 (nejsou-li přítomny chloridy – hnědočervené zbarvení). Ke zjištění
stupně koroze nutno provést chemickou analýzu (reaktogenovou strukturní analýzu), diferenční termickou
analýzou.
- výkvěty: -hlína obsahující soli v cihlářských výrobcích –především sírany Na2SO4, MgSO4, CaSO4*2H2O -bíle výkvěty, sloučeniny chrómu a vanadu -žluté. Bezbarvé sloučeniny mohou hydrát za zvětšen V,čímž může dojit k porušení výrobku.
65) Žáruvzdorná pojiva:
-keramické výrobky, které odolávají trvale vysokým teplotám - min1580°C. Rozdělení: -kyselé (dinas,samot), -zásadité (magnesitové,dolomitové), -neutrální (uhlíkové,chromitové).
Rozdělení chemicko-mineralogické - křemičité, hlinitokřemičité, hořečnaté, hořečnatokřemičité,
hořečnatovápenaté, uhlíkaté, křemičitokarbidové. Šamot - vysoký obsah SiO2,Al2O3, do 1500°C.
Dinas - vysoký obsah SiO2(92%). Magnesit –vysoký obsah MgO. Dolomit –vysoký obsah MgO*CaO
(méně než 95%). Tuhové výrobky, uhlíkové výrobky, speciální keramika.
66) Železo a Ocel:
- vyskytuje se ve sloučeninách - železné rudy - hematit, magnetit, limonit, siderit, pyrit.
- součástí krevního barviva. Výroba: - slouží rudy, jejíž chemickou podstatou je oxid železa. - nutná je předchozí
mechanická úprava rudy drcením a tříděním síty. - v pecích, kde se ruda spéká do slinku bohatých železem
a odstraní část balastních složek. - podstatou těch výroby Fe je redukce oxidu ve vysoké peci, která se plní shora
směsí železné rudy a metalurgického koksu Fe2O3+3CO → 2Fe+3CO2. Vlastnosti: kujnost a vodivost.
Ocel - vlastnosti: kujnost a tažnost. Získává se ze surového železa snížením obsahu uhlíku pod 1,7% → oxidace
uhlíku na CO2, který uniká a také o oxidaci dalších prvku (Si,Mn).
67) Chemická koroze Fe:
- koroze v nepřítomnosti rozpuštěného kyslíku. Fe0→Fe2++2e-. snižování pH pod 10,5 , ionty Fe2+ reaguji s ionty OH- vody. Fe2++2OH-→Fe(OH)2. Příčiny - spojeni dvou různých kovu, cizorodé látky v kovu, nehomogenita krystalové struktury kovu.
Koroze v přítomnosti rozpuštěného kyslíku - O2+2H2O+4e-→4OH-.
Závisí na –pH roztoku a parciálním tlaku kyslíku.
68) Elektrochemická koroze oceli v betonu:
- pH větší než 9(9-13) - chráněná před korozi. Přítomnost Cl-
-vytvoří se bílý povlak AgCl na betonu (časem má světle-fialové zbarvení). Přítomnost chloridových iontu se
zjišťuje reakci AgNO3 - přestříkává se K2Cr2O7 (nejsou-li přítomny chloridy – hnědočervené zbarvení). Ke zjištění
stupně koroze nutno provést chemickou analýzu (reaktogenovou strukturní analýzu), diferenční termickou
analýzou.
Slovnik - XII - Vady cihlarskych vyrobku...
64) Vady cihlářských výrobku:
- výkvěty: -hlína obsahující soli v cihlářských výrobcích –především sírany Na2SO4, MgSO4, CaSO4*2H2O -bíle výkvěty, sloučeniny chrómu a vanadu -žluté. Bezbarvé sloučeniny mohou hydrát za zvětšen V,čímž může dojit k porušení výrobku.
65) Žáruvzdorná pojiva:
-keramické výrobky, které odolávají trvale vysokým teplotám - min1580°C. Rozdělení: -kyselé (dinas,samot), -zásadité (magnesitové,dolomitové), -neutrální (uhlíkové,chromitové).
Rozdělení chemicko-mineralogické - křemičité, hlinitokřemičité, hořečnaté, hořečnatokřemičité,
hořečnatovápenaté, uhlíkaté, křemičitokarbidové. Šamot - vysoký obsah SiO2,Al2O3, do 1500°C.
Dinas - vysoký obsah SiO2(92%). Magnesit –vysoký obsah MgO. Dolomit –vysoký obsah MgO*CaO
(méně než 95%). Tuhové výrobky, uhlíkové výrobky, speciální keramika.
66) Železo a Ocel:
- vyskytuje se ve sloučeninách - železné rudy - hematit, magnetit, limonit, siderit, pyrit.
- součástí krevního barviva. Výroba: - slouží rudy, jejíž chemickou podstatou je oxid železa. - nutná je předchozí
mechanická úprava rudy drcením a tříděním síty. - v pecích, kde se ruda spéká do slinku bohatých železem
a odstraní část balastních složek. - podstatou těch výroby Fe je redukce oxidu ve vysoké peci, která se plní shora
směsí železné rudy a metalurgického koksu Fe2O3+3CO → 2Fe+3CO2. Vlastnosti: kujnost a vodivost.
Ocel - vlastnosti: kujnost a tažnost. Získává se ze surového železa snížením obsahu uhlíku pod 1,7% → oxidace
uhlíku na CO2, který uniká a také o oxidaci dalších prvku (Si,Mn).
67) Chemická koroze Fe:
- koroze v nepřítomnosti rozpuštěného kyslíku. Fe0→Fe2++2e-. snižování pH pod 10,5 , ionty Fe2+ reaguji s ionty OH- vody. Fe2++2OH-→Fe(OH)2. Příčiny - spojeni dvou různých kovu, cizorodé látky v kovu, nehomogenita krystalové struktury kovu.
Koroze v přítomnosti rozpuštěného kyslíku - O2+2H2O+4e-→4OH-.
Závisí na –pH roztoku a parciálním tlaku kyslíku.
68) Elektrochemická koroze oceli v betonu:
- pH větší než 9(9-13) - chráněná před korozi. Přítomnost Cl-
-vytvoří se bílý povlak AgCl na betonu (časem má světle-fialové zbarvení). Přítomnost chloridových iontu se
zjišťuje reakci AgNO3 - přestříkává se K2Cr2O7 (nejsou-li přítomny chloridy – hnědočervené zbarvení). Ke zjištění
stupně koroze nutno provést chemickou analýzu (reaktogenovou strukturní analýzu), diferenční termickou
analýzou.
- výkvěty: -hlína obsahující soli v cihlářských výrobcích –především sírany Na2SO4, MgSO4, CaSO4*2H2O -bíle výkvěty, sloučeniny chrómu a vanadu -žluté. Bezbarvé sloučeniny mohou hydrát za zvětšen V,čímž může dojit k porušení výrobku.
65) Žáruvzdorná pojiva:
-keramické výrobky, které odolávají trvale vysokým teplotám - min1580°C. Rozdělení: -kyselé (dinas,samot), -zásadité (magnesitové,dolomitové), -neutrální (uhlíkové,chromitové).
Rozdělení chemicko-mineralogické - křemičité, hlinitokřemičité, hořečnaté, hořečnatokřemičité,
hořečnatovápenaté, uhlíkaté, křemičitokarbidové. Šamot - vysoký obsah SiO2,Al2O3, do 1500°C.
Dinas - vysoký obsah SiO2(92%). Magnesit –vysoký obsah MgO. Dolomit –vysoký obsah MgO*CaO
(méně než 95%). Tuhové výrobky, uhlíkové výrobky, speciální keramika.
66) Železo a Ocel:
- vyskytuje se ve sloučeninách - železné rudy - hematit, magnetit, limonit, siderit, pyrit.
- součástí krevního barviva. Výroba: - slouží rudy, jejíž chemickou podstatou je oxid železa. - nutná je předchozí
mechanická úprava rudy drcením a tříděním síty. - v pecích, kde se ruda spéká do slinku bohatých železem
a odstraní část balastních složek. - podstatou těch výroby Fe je redukce oxidu ve vysoké peci, která se plní shora
směsí železné rudy a metalurgického koksu Fe2O3+3CO → 2Fe+3CO2. Vlastnosti: kujnost a vodivost.
Ocel - vlastnosti: kujnost a tažnost. Získává se ze surového železa snížením obsahu uhlíku pod 1,7% → oxidace
uhlíku na CO2, který uniká a také o oxidaci dalších prvku (Si,Mn).
67) Chemická koroze Fe:
- koroze v nepřítomnosti rozpuštěného kyslíku. Fe0→Fe2++2e-. snižování pH pod 10,5 , ionty Fe2+ reaguji s ionty OH- vody. Fe2++2OH-→Fe(OH)2. Příčiny - spojeni dvou různých kovu, cizorodé látky v kovu, nehomogenita krystalové struktury kovu.
Koroze v přítomnosti rozpuštěného kyslíku - O2+2H2O+4e-→4OH-.
Závisí na –pH roztoku a parciálním tlaku kyslíku.
68) Elektrochemická koroze oceli v betonu:
- pH větší než 9(9-13) - chráněná před korozi. Přítomnost Cl-
-vytvoří se bílý povlak AgCl na betonu (časem má světle-fialové zbarvení). Přítomnost chloridových iontu se
zjišťuje reakci AgNO3 - přestříkává se K2Cr2O7 (nejsou-li přítomny chloridy – hnědočervené zbarvení). Ke zjištění
stupně koroze nutno provést chemickou analýzu (reaktogenovou strukturní analýzu), diferenční termickou
analýzou.
Slovnik - XI - Koroze betonu...
60) Koroze betonu:
1) vnitřní - návrh betonové směsi - obsah a druh cementu, obsah vody, technologie výroby, použití chem. přísad
2) vnější – fyzikální (teplotní) – chemické (působení vod) –biologické(rostliny).
Koroze I. typu - koroze náporovými vodami – rozpouštění a vyluhování složek cementového tmelu. Tento typ koroze se týká především působení vod s nízkou tvrdosti - hladové vody. Jde o vody z řek, rybníků a srážkové. Hladové vody rozpouštějí a vyluhuji především Ca(OH)2 s cementového tmelu – rychlost rozpouštění je dána složením cementového tmelu a vnitřní strukturou.
61) Koroze II. typu:
1) Koroze náporovými vodami - reakce složek cementového tmelu s chemickými látkami za vzniku sloučenin
rozpustných nebo bez vazebných vlastnosti. Může byt způsobena –kyselostí za vzniku rozp. nebo nerozp. solí. –
agresivní CO2 – alkáliemi – horečnatými solemi.
2) Kyselinová koroze – u průmyslových odpadních vod a přírodních vod. Kysele vody reaguji především s Ca(OH)2 , který neutralizují vápenatou složkou CSH gelu – vody s oxidem uhličitým reaguje s Ca(OH)2 – tvoří se nerozpustný CaCO3, Ca(OH)2+ CO2→ CaCO3+H2O, - rozpuštění uhličitanu na hydrogenuhličitan CaCO3+ H2O+ CO2→ Ca(HCO3)2
62) Koroze III. typu:
- koroze náporovými vodami – v pórech cementového tmelu vznikají sloučeniny větších objemu, což vede vlivem krystalizačních tlaku k porušeni struktury a rozpadu betonu. - síranová koroze
1) sádrovinová - Ca(OH)2+Na2SO4+2H2O → CaSO4+2H2O+2NaOH. - hromadí se v pórech a narušuje strukturu.
2) sulfatolaminátová - zvětšuje svůj molární objem a vyvolává tlak na stěny kapilár a pórů. - krystalizace soli
- zvýšeni objemu a vývin tlaku. - tuky a oleje - obsahuji kyseliny, které způsobují měknutí betonu.
63) Atmosférická koroze betonu:
- Je způsobena agresivními plyny, obsazenými v atmosféře - CO2,SO2. CO2 napadá hydratační produkty cementu. Ca(OH)2+CO2+H2O→CaCO3+2H2O. - karbonatace betonu: - CaCO3 krystalizuje v nestabilních modifikacích valeritu nebo aragonitu, které se přeměňují na stabilní kalcit. - sulfatace betonu: -krystaly sádrovce tlakem na stěny pórů způsobí rozpad povrchové vrstvy betonu, - zjišťování korozního napadení betonu: -metody destruktivní v laboratořích, přímo na kci, nutno provést chemickou analýzu.
-ochrana proti korozi: 1)primární –je dána typem cementu -obsahem, vodou. 2)sekundární- u konstukcí vystavených
silnému agresivnímu prostředí-penetrace, nátěry.
1) vnitřní - návrh betonové směsi - obsah a druh cementu, obsah vody, technologie výroby, použití chem. přísad
2) vnější – fyzikální (teplotní) – chemické (působení vod) –biologické(rostliny).
Koroze I. typu - koroze náporovými vodami – rozpouštění a vyluhování složek cementového tmelu. Tento typ koroze se týká především působení vod s nízkou tvrdosti - hladové vody. Jde o vody z řek, rybníků a srážkové. Hladové vody rozpouštějí a vyluhuji především Ca(OH)2 s cementového tmelu – rychlost rozpouštění je dána složením cementového tmelu a vnitřní strukturou.
61) Koroze II. typu:
1) Koroze náporovými vodami - reakce složek cementového tmelu s chemickými látkami za vzniku sloučenin
rozpustných nebo bez vazebných vlastnosti. Může byt způsobena –kyselostí za vzniku rozp. nebo nerozp. solí. –
agresivní CO2 – alkáliemi – horečnatými solemi.
2) Kyselinová koroze – u průmyslových odpadních vod a přírodních vod. Kysele vody reaguji především s Ca(OH)2 , který neutralizují vápenatou složkou CSH gelu – vody s oxidem uhličitým reaguje s Ca(OH)2 – tvoří se nerozpustný CaCO3, Ca(OH)2+ CO2→ CaCO3+H2O, - rozpuštění uhličitanu na hydrogenuhličitan CaCO3+ H2O+ CO2→ Ca(HCO3)2
62) Koroze III. typu:
- koroze náporovými vodami – v pórech cementového tmelu vznikají sloučeniny větších objemu, což vede vlivem krystalizačních tlaku k porušeni struktury a rozpadu betonu. - síranová koroze
1) sádrovinová - Ca(OH)2+Na2SO4+2H2O → CaSO4+2H2O+2NaOH. - hromadí se v pórech a narušuje strukturu.
2) sulfatolaminátová - zvětšuje svůj molární objem a vyvolává tlak na stěny kapilár a pórů. - krystalizace soli
- zvýšeni objemu a vývin tlaku. - tuky a oleje - obsahuji kyseliny, které způsobují měknutí betonu.
63) Atmosférická koroze betonu:
- Je způsobena agresivními plyny, obsazenými v atmosféře - CO2,SO2. CO2 napadá hydratační produkty cementu. Ca(OH)2+CO2+H2O→CaCO3+2H2O. - karbonatace betonu: - CaCO3 krystalizuje v nestabilních modifikacích valeritu nebo aragonitu, které se přeměňují na stabilní kalcit. - sulfatace betonu: -krystaly sádrovce tlakem na stěny pórů způsobí rozpad povrchové vrstvy betonu, - zjišťování korozního napadení betonu: -metody destruktivní v laboratořích, přímo na kci, nutno provést chemickou analýzu.
-ochrana proti korozi: 1)primární –je dána typem cementu -obsahem, vodou. 2)sekundární- u konstukcí vystavených
silnému agresivnímu prostředí-penetrace, nátěry.
Slovnik - XI - Koroze betonu...
60) Koroze betonu:
1) vnitřní - návrh betonové směsi - obsah a druh cementu, obsah vody, technologie výroby, použití chem. přísad
2) vnější – fyzikální (teplotní) – chemické (působení vod) –biologické(rostliny).
Koroze I. typu - koroze náporovými vodami – rozpouštění a vyluhování složek cementového tmelu. Tento typ koroze se týká především působení vod s nízkou tvrdosti - hladové vody. Jde o vody z řek, rybníků a srážkové. Hladové vody rozpouštějí a vyluhuji především Ca(OH)2 s cementového tmelu – rychlost rozpouštění je dána složením cementového tmelu a vnitřní strukturou.
61) Koroze II. typu:
1) Koroze náporovými vodami - reakce složek cementového tmelu s chemickými látkami za vzniku sloučenin
rozpustných nebo bez vazebných vlastnosti. Může byt způsobena –kyselostí za vzniku rozp. nebo nerozp. solí. –
agresivní CO2 – alkáliemi – horečnatými solemi.
2) Kyselinová koroze – u průmyslových odpadních vod a přírodních vod. Kysele vody reaguji především s Ca(OH)2 , který neutralizují vápenatou složkou CSH gelu – vody s oxidem uhličitým reaguje s Ca(OH)2 – tvoří se nerozpustný CaCO3, Ca(OH)2+ CO2→ CaCO3+H2O, - rozpuštění uhličitanu na hydrogenuhličitan CaCO3+ H2O+ CO2→ Ca(HCO3)2
62) Koroze III. typu:
- koroze náporovými vodami – v pórech cementového tmelu vznikají sloučeniny větších objemu, což vede vlivem krystalizačních tlaku k porušeni struktury a rozpadu betonu. - síranová koroze
1) sádrovinová - Ca(OH)2+Na2SO4+2H2O → CaSO4+2H2O+2NaOH. - hromadí se v pórech a narušuje strukturu.
2) sulfatolaminátová - zvětšuje svůj molární objem a vyvolává tlak na stěny kapilár a pórů. - krystalizace soli
- zvýšeni objemu a vývin tlaku. - tuky a oleje - obsahuji kyseliny, které způsobují měknutí betonu.
63) Atmosférická koroze betonu:
- Je způsobena agresivními plyny, obsazenými v atmosféře - CO2,SO2. CO2 napadá hydratační produkty cementu. Ca(OH)2+CO2+H2O→CaCO3+2H2O. - karbonatace betonu: - CaCO3 krystalizuje v nestabilních modifikacích valeritu nebo aragonitu, které se přeměňují na stabilní kalcit. - sulfatace betonu: -krystaly sádrovce tlakem na stěny pórů způsobí rozpad povrchové vrstvy betonu, - zjišťování korozního napadení betonu: -metody destruktivní v laboratořích, přímo na kci, nutno provést chemickou analýzu.
-ochrana proti korozi: 1)primární –je dána typem cementu -obsahem, vodou. 2)sekundární- u konstukcí vystavených
silnému agresivnímu prostředí-penetrace, nátěry.
1) vnitřní - návrh betonové směsi - obsah a druh cementu, obsah vody, technologie výroby, použití chem. přísad
2) vnější – fyzikální (teplotní) – chemické (působení vod) –biologické(rostliny).
Koroze I. typu - koroze náporovými vodami – rozpouštění a vyluhování složek cementového tmelu. Tento typ koroze se týká především působení vod s nízkou tvrdosti - hladové vody. Jde o vody z řek, rybníků a srážkové. Hladové vody rozpouštějí a vyluhuji především Ca(OH)2 s cementového tmelu – rychlost rozpouštění je dána složením cementového tmelu a vnitřní strukturou.
61) Koroze II. typu:
1) Koroze náporovými vodami - reakce složek cementového tmelu s chemickými látkami za vzniku sloučenin
rozpustných nebo bez vazebných vlastnosti. Může byt způsobena –kyselostí za vzniku rozp. nebo nerozp. solí. –
agresivní CO2 – alkáliemi – horečnatými solemi.
2) Kyselinová koroze – u průmyslových odpadních vod a přírodních vod. Kysele vody reaguji především s Ca(OH)2 , který neutralizují vápenatou složkou CSH gelu – vody s oxidem uhličitým reaguje s Ca(OH)2 – tvoří se nerozpustný CaCO3, Ca(OH)2+ CO2→ CaCO3+H2O, - rozpuštění uhličitanu na hydrogenuhličitan CaCO3+ H2O+ CO2→ Ca(HCO3)2
62) Koroze III. typu:
- koroze náporovými vodami – v pórech cementového tmelu vznikají sloučeniny větších objemu, což vede vlivem krystalizačních tlaku k porušeni struktury a rozpadu betonu. - síranová koroze
1) sádrovinová - Ca(OH)2+Na2SO4+2H2O → CaSO4+2H2O+2NaOH. - hromadí se v pórech a narušuje strukturu.
2) sulfatolaminátová - zvětšuje svůj molární objem a vyvolává tlak na stěny kapilár a pórů. - krystalizace soli
- zvýšeni objemu a vývin tlaku. - tuky a oleje - obsahuji kyseliny, které způsobují měknutí betonu.
63) Atmosférická koroze betonu:
- Je způsobena agresivními plyny, obsazenými v atmosféře - CO2,SO2. CO2 napadá hydratační produkty cementu. Ca(OH)2+CO2+H2O→CaCO3+2H2O. - karbonatace betonu: - CaCO3 krystalizuje v nestabilních modifikacích valeritu nebo aragonitu, které se přeměňují na stabilní kalcit. - sulfatace betonu: -krystaly sádrovce tlakem na stěny pórů způsobí rozpad povrchové vrstvy betonu, - zjišťování korozního napadení betonu: -metody destruktivní v laboratořích, přímo na kci, nutno provést chemickou analýzu.
-ochrana proti korozi: 1)primární –je dána typem cementu -obsahem, vodou. 2)sekundární- u konstukcí vystavených
silnému agresivnímu prostředí-penetrace, nátěry.
Slovnik - X - Druhy poru v cementovem tmelu...
56) Druhy pórů v cementovém tmelu
- mikrostruktura zatvrdlého cementu závisí na vnitřních a vnějších proměnných. A-minerologické složení (alit,belit,celit), jemnost mletí,obsah vody přísady.
B-teplota, tlak, prostředí.
57) Vysokopecní struska pro výrobu směsných cementu:
- Strusky jsou pevné nekovové odpady hutní výroby, které vznikají roztavením rud, struskotvorných látek a minerálních podílu paliva.
Ve stavebnictví - plniva i pojiva. Jako pojivo je nejvhodnější vysokopecní struska, kterou je nutno granulovat – při
vypuštění z pece rychle ochladit, aby nedošlo ke krystalizaci. Tato úprava strusky vykazuje tzv. latentně
hydraulické vlastnosti.
58) Hlinitanový cement:
- Je hydraulická maltovina získaná jemným mletím hlinitanového slinku. Vyrábí se pálením bauxitu a vápence v poměru 1:1 v elektrické peci. Hlavním slínkovým minerálem je hlinitan vápenatý CaO*Al2O3(Ca). Tuhé produkty zaujmou 47,3% objemu → pórovitost cementového tmelu - značné snížení pevnosti. Tyto cementy jsou stále v žáru, dnes použití výhradně do želbet.
59) Koroze vápenných pojiv
- primární: volba materiálů, způsob jeho použití,
- sekundární: dodatečná ochrana.
Konstrukce proti působení korozivních vlivů. Cement - příčinou koroze je přítomnost Ca(OH)2, aluminátové fáze
a CSH gely. Kamenivo - SiO2 v aktivní formě(opál,chalcedon) - alkáliové rozpínání. Voda - nesmí obsahovat látky
ovlivňující hydrataci cementu a korozi výztuže.
- mikrostruktura zatvrdlého cementu závisí na vnitřních a vnějších proměnných. A-minerologické složení (alit,belit,celit), jemnost mletí,obsah vody přísady.
B-teplota, tlak, prostředí.
57) Vysokopecní struska pro výrobu směsných cementu:
- Strusky jsou pevné nekovové odpady hutní výroby, které vznikají roztavením rud, struskotvorných látek a minerálních podílu paliva.
Ve stavebnictví - plniva i pojiva. Jako pojivo je nejvhodnější vysokopecní struska, kterou je nutno granulovat – při
vypuštění z pece rychle ochladit, aby nedošlo ke krystalizaci. Tato úprava strusky vykazuje tzv. latentně
hydraulické vlastnosti.
58) Hlinitanový cement:
- Je hydraulická maltovina získaná jemným mletím hlinitanového slinku. Vyrábí se pálením bauxitu a vápence v poměru 1:1 v elektrické peci. Hlavním slínkovým minerálem je hlinitan vápenatý CaO*Al2O3(Ca). Tuhé produkty zaujmou 47,3% objemu → pórovitost cementového tmelu - značné snížení pevnosti. Tyto cementy jsou stále v žáru, dnes použití výhradně do želbet.
59) Koroze vápenných pojiv
- primární: volba materiálů, způsob jeho použití,
- sekundární: dodatečná ochrana.
Konstrukce proti působení korozivních vlivů. Cement - příčinou koroze je přítomnost Ca(OH)2, aluminátové fáze
a CSH gely. Kamenivo - SiO2 v aktivní formě(opál,chalcedon) - alkáliové rozpínání. Voda - nesmí obsahovat látky
ovlivňující hydrataci cementu a korozi výztuže.
Slovnik - X - Druhy poru v cementovem tmelu...
56) Druhy pórů v cementovém tmelu
- mikrostruktura zatvrdlého cementu závisí na vnitřních a vnějších proměnných. A-minerologické složení (alit,belit,celit), jemnost mletí,obsah vody přísady.
B-teplota, tlak, prostředí.
57) Vysokopecní struska pro výrobu směsných cementu:
- Strusky jsou pevné nekovové odpady hutní výroby, které vznikají roztavením rud, struskotvorných látek a minerálních podílu paliva.
Ve stavebnictví - plniva i pojiva. Jako pojivo je nejvhodnější vysokopecní struska, kterou je nutno granulovat – při
vypuštění z pece rychle ochladit, aby nedošlo ke krystalizaci. Tato úprava strusky vykazuje tzv. latentně
hydraulické vlastnosti.
58) Hlinitanový cement:
- Je hydraulická maltovina získaná jemným mletím hlinitanového slinku. Vyrábí se pálením bauxitu a vápence v poměru 1:1 v elektrické peci. Hlavním slínkovým minerálem je hlinitan vápenatý CaO*Al2O3(Ca). Tuhé produkty zaujmou 47,3% objemu → pórovitost cementového tmelu - značné snížení pevnosti. Tyto cementy jsou stále v žáru, dnes použití výhradně do želbet.
59) Koroze vápenných pojiv
- primární: volba materiálů, způsob jeho použití,
- sekundární: dodatečná ochrana.
Konstrukce proti působení korozivních vlivů. Cement - příčinou koroze je přítomnost Ca(OH)2, aluminátové fáze
a CSH gely. Kamenivo - SiO2 v aktivní formě(opál,chalcedon) - alkáliové rozpínání. Voda - nesmí obsahovat látky
ovlivňující hydrataci cementu a korozi výztuže.
- mikrostruktura zatvrdlého cementu závisí na vnitřních a vnějších proměnných. A-minerologické složení (alit,belit,celit), jemnost mletí,obsah vody přísady.
B-teplota, tlak, prostředí.
57) Vysokopecní struska pro výrobu směsných cementu:
- Strusky jsou pevné nekovové odpady hutní výroby, které vznikají roztavením rud, struskotvorných látek a minerálních podílu paliva.
Ve stavebnictví - plniva i pojiva. Jako pojivo je nejvhodnější vysokopecní struska, kterou je nutno granulovat – při
vypuštění z pece rychle ochladit, aby nedošlo ke krystalizaci. Tato úprava strusky vykazuje tzv. latentně
hydraulické vlastnosti.
58) Hlinitanový cement:
- Je hydraulická maltovina získaná jemným mletím hlinitanového slinku. Vyrábí se pálením bauxitu a vápence v poměru 1:1 v elektrické peci. Hlavním slínkovým minerálem je hlinitan vápenatý CaO*Al2O3(Ca). Tuhé produkty zaujmou 47,3% objemu → pórovitost cementového tmelu - značné snížení pevnosti. Tyto cementy jsou stále v žáru, dnes použití výhradně do želbet.
59) Koroze vápenných pojiv
- primární: volba materiálů, způsob jeho použití,
- sekundární: dodatečná ochrana.
Konstrukce proti působení korozivních vlivů. Cement - příčinou koroze je přítomnost Ca(OH)2, aluminátové fáze
a CSH gely. Kamenivo - SiO2 v aktivní formě(opál,chalcedon) - alkáliové rozpínání. Voda - nesmí obsahovat látky
ovlivňující hydrataci cementu a korozi výztuže.
Slovnik - IX - Pucolánová aktivita, Elektrárenské popílky...
49) Pucolánová aktivita:
- Je schopnost reakce amorfního (nekrystalického) oxidu křemičitého (SiO2)
s Ca(OH)2 za vzniku hydratovaných křemičitanů vápenatých, které mají pojivé vlastnosti.
50) Elektrárenské popílky:
- Jsou minerální zbytky při spalovaní tuhých paliv, složení převážně z jemných kulovitých zrn o velikosti 0,001-0,1mm. Složení: SiO2 10-50%, Al2O3 19-30%, Fe2O3 5-16%, CaO 2-20%, MgO 0,3-3%, SO3 0,1-0,9%. Vlastnosti - kulovitá zrna - plná, dutá, průhledná, neprůhledná.
51) Portlandský cement:
- Patří do skupiny křemičitanových cementu. Suroviny na jeho výrobu: CaO, SiO2,Al2O3, Fe2O3, MgO, K2O, Na2O. - drcení, mletí, míšení suroviny, - tepelné zpracování surovin na slinek
- vypal (1350-1450°C) - mezi slinku s příměsemi na cement (sádrovce a vápence). Základními surovinami jsou
vápenec a hlíny nebo jíly, nejvhodnější je vápenec.
52) Slínkové minerály:
4 základní druhy:
- 3CaO*SiO2 trikalciumsilikát → C3S
- 2CaO* SiO2 křemičitan dvojvápenatý→C2S
- 3CaO* Al2O3 hlinitan trojvápenatý→C3A
- 4CaO* Al2O3* Fe2O3 hlinitoželezitan čtyřvápenatý→C4AF
Reakci, jimiž vznikají slínkové minerály, nabývají dostatečnou rychlost v rozmezí 1350-1450°C. Tato oblast je pro
tvorbu nejdůležitější, je nositelem typických vlastnosti portlandského cementu.
53) Hydratace portlandského cementu:
- Hydrataci cementu vznikají C-S-H gely, Ca(OH)2 a hydratované alumináty vápenaté. Všechny tyto 3 složky hydratovaného cementu mohou byt napadeny korozí. CaCO3+CO2+H2O→Ca(HCO3)2.
54) Princip zpomalování hydratačních reakci, Ettringit:
- Principem je rozpustný ettergit zvětšující svůj molární objem oproti C3AH6 2,6krát a vyvolává tlakem na stěny kapilár a pórů, porušení tmelu a vznik trhlin. Krystalizuje v jehlicovité krystaly a svou podobnosti s některými minerály se nazývá též cementový bacil.
55) Hydratační teplo cementu:
- Hydratační reakce cementu jsou provázeny vývinem tepla. Hydratační teplota slínkových minerálů. C3A 867 J*g –1, C3S 502 J*g –1, C4AF 419 J*g –1, C2S 260 J*g –1. Pro některé přísady užití je třeba, aby vývin hydratačního tepla cementu byl co nejmenší. To lze ovlivnit snížením obsahu C3A v cementu a přídavkem přísad, např. strusky nebo popílku.
- Je schopnost reakce amorfního (nekrystalického) oxidu křemičitého (SiO2)
s Ca(OH)2 za vzniku hydratovaných křemičitanů vápenatých, které mají pojivé vlastnosti.
50) Elektrárenské popílky:
- Jsou minerální zbytky při spalovaní tuhých paliv, složení převážně z jemných kulovitých zrn o velikosti 0,001-0,1mm. Složení: SiO2 10-50%, Al2O3 19-30%, Fe2O3 5-16%, CaO 2-20%, MgO 0,3-3%, SO3 0,1-0,9%. Vlastnosti - kulovitá zrna - plná, dutá, průhledná, neprůhledná.
51) Portlandský cement:
- Patří do skupiny křemičitanových cementu. Suroviny na jeho výrobu: CaO, SiO2,Al2O3, Fe2O3, MgO, K2O, Na2O. - drcení, mletí, míšení suroviny, - tepelné zpracování surovin na slinek
- vypal (1350-1450°C) - mezi slinku s příměsemi na cement (sádrovce a vápence). Základními surovinami jsou
vápenec a hlíny nebo jíly, nejvhodnější je vápenec.
52) Slínkové minerály:
4 základní druhy:
- 3CaO*SiO2 trikalciumsilikát → C3S
- 2CaO* SiO2 křemičitan dvojvápenatý→C2S
- 3CaO* Al2O3 hlinitan trojvápenatý→C3A
- 4CaO* Al2O3* Fe2O3 hlinitoželezitan čtyřvápenatý→C4AF
Reakci, jimiž vznikají slínkové minerály, nabývají dostatečnou rychlost v rozmezí 1350-1450°C. Tato oblast je pro
tvorbu nejdůležitější, je nositelem typických vlastnosti portlandského cementu.
53) Hydratace portlandského cementu:
- Hydrataci cementu vznikají C-S-H gely, Ca(OH)2 a hydratované alumináty vápenaté. Všechny tyto 3 složky hydratovaného cementu mohou byt napadeny korozí. CaCO3+CO2+H2O→Ca(HCO3)2.
54) Princip zpomalování hydratačních reakci, Ettringit:
- Principem je rozpustný ettergit zvětšující svůj molární objem oproti C3AH6 2,6krát a vyvolává tlakem na stěny kapilár a pórů, porušení tmelu a vznik trhlin. Krystalizuje v jehlicovité krystaly a svou podobnosti s některými minerály se nazývá též cementový bacil.
55) Hydratační teplo cementu:
- Hydratační reakce cementu jsou provázeny vývinem tepla. Hydratační teplota slínkových minerálů. C3A 867 J*g –1, C3S 502 J*g –1, C4AF 419 J*g –1, C2S 260 J*g –1. Pro některé přísady užití je třeba, aby vývin hydratačního tepla cementu byl co nejmenší. To lze ovlivnit snížením obsahu C3A v cementu a přídavkem přísad, např. strusky nebo popílku.
Slovnik - IX - Pucolánová aktivita, Elektrárenské popílky...
49) Pucolánová aktivita:
- Je schopnost reakce amorfního (nekrystalického) oxidu křemičitého (SiO2)
s Ca(OH)2 za vzniku hydratovaných křemičitanů vápenatých, které mají pojivé vlastnosti.
50) Elektrárenské popílky:
- Jsou minerální zbytky při spalovaní tuhých paliv, složení převážně z jemných kulovitých zrn o velikosti 0,001-0,1mm. Složení: SiO2 10-50%, Al2O3 19-30%, Fe2O3 5-16%, CaO 2-20%, MgO 0,3-3%, SO3 0,1-0,9%. Vlastnosti - kulovitá zrna - plná, dutá, průhledná, neprůhledná.
51) Portlandský cement:
- Patří do skupiny křemičitanových cementu. Suroviny na jeho výrobu: CaO, SiO2,Al2O3, Fe2O3, MgO, K2O, Na2O. - drcení, mletí, míšení suroviny, - tepelné zpracování surovin na slinek
- vypal (1350-1450°C) - mezi slinku s příměsemi na cement (sádrovce a vápence). Základními surovinami jsou
vápenec a hlíny nebo jíly, nejvhodnější je vápenec.
52) Slínkové minerály:
4 základní druhy:
- 3CaO*SiO2 trikalciumsilikát → C3S
- 2CaO* SiO2 křemičitan dvojvápenatý→C2S
- 3CaO* Al2O3 hlinitan trojvápenatý→C3A
- 4CaO* Al2O3* Fe2O3 hlinitoželezitan čtyřvápenatý→C4AF
Reakci, jimiž vznikají slínkové minerály, nabývají dostatečnou rychlost v rozmezí 1350-1450°C. Tato oblast je pro
tvorbu nejdůležitější, je nositelem typických vlastnosti portlandského cementu.
53) Hydratace portlandského cementu:
- Hydrataci cementu vznikají C-S-H gely, Ca(OH)2 a hydratované alumináty vápenaté. Všechny tyto 3 složky hydratovaného cementu mohou byt napadeny korozí. CaCO3+CO2+H2O→Ca(HCO3)2.
54) Princip zpomalování hydratačních reakci, Ettringit:
- Principem je rozpustný ettergit zvětšující svůj molární objem oproti C3AH6 2,6krát a vyvolává tlakem na stěny kapilár a pórů, porušení tmelu a vznik trhlin. Krystalizuje v jehlicovité krystaly a svou podobnosti s některými minerály se nazývá též cementový bacil.
55) Hydratační teplo cementu:
- Hydratační reakce cementu jsou provázeny vývinem tepla. Hydratační teplota slínkových minerálů. C3A 867 J*g –1, C3S 502 J*g –1, C4AF 419 J*g –1, C2S 260 J*g –1. Pro některé přísady užití je třeba, aby vývin hydratačního tepla cementu byl co nejmenší. To lze ovlivnit snížením obsahu C3A v cementu a přídavkem přísad, např. strusky nebo popílku.
- Je schopnost reakce amorfního (nekrystalického) oxidu křemičitého (SiO2)
s Ca(OH)2 za vzniku hydratovaných křemičitanů vápenatých, které mají pojivé vlastnosti.
50) Elektrárenské popílky:
- Jsou minerální zbytky při spalovaní tuhých paliv, složení převážně z jemných kulovitých zrn o velikosti 0,001-0,1mm. Složení: SiO2 10-50%, Al2O3 19-30%, Fe2O3 5-16%, CaO 2-20%, MgO 0,3-3%, SO3 0,1-0,9%. Vlastnosti - kulovitá zrna - plná, dutá, průhledná, neprůhledná.
51) Portlandský cement:
- Patří do skupiny křemičitanových cementu. Suroviny na jeho výrobu: CaO, SiO2,Al2O3, Fe2O3, MgO, K2O, Na2O. - drcení, mletí, míšení suroviny, - tepelné zpracování surovin na slinek
- vypal (1350-1450°C) - mezi slinku s příměsemi na cement (sádrovce a vápence). Základními surovinami jsou
vápenec a hlíny nebo jíly, nejvhodnější je vápenec.
52) Slínkové minerály:
4 základní druhy:
- 3CaO*SiO2 trikalciumsilikát → C3S
- 2CaO* SiO2 křemičitan dvojvápenatý→C2S
- 3CaO* Al2O3 hlinitan trojvápenatý→C3A
- 4CaO* Al2O3* Fe2O3 hlinitoželezitan čtyřvápenatý→C4AF
Reakci, jimiž vznikají slínkové minerály, nabývají dostatečnou rychlost v rozmezí 1350-1450°C. Tato oblast je pro
tvorbu nejdůležitější, je nositelem typických vlastnosti portlandského cementu.
53) Hydratace portlandského cementu:
- Hydrataci cementu vznikají C-S-H gely, Ca(OH)2 a hydratované alumináty vápenaté. Všechny tyto 3 složky hydratovaného cementu mohou byt napadeny korozí. CaCO3+CO2+H2O→Ca(HCO3)2.
54) Princip zpomalování hydratačních reakci, Ettringit:
- Principem je rozpustný ettergit zvětšující svůj molární objem oproti C3AH6 2,6krát a vyvolává tlakem na stěny kapilár a pórů, porušení tmelu a vznik trhlin. Krystalizuje v jehlicovité krystaly a svou podobnosti s některými minerály se nazývá též cementový bacil.
55) Hydratační teplo cementu:
- Hydratační reakce cementu jsou provázeny vývinem tepla. Hydratační teplota slínkových minerálů. C3A 867 J*g –1, C3S 502 J*g –1, C4AF 419 J*g –1, C2S 260 J*g –1. Pro některé přísady užití je třeba, aby vývin hydratačního tepla cementu byl co nejmenší. To lze ovlivnit snížením obsahu C3A v cementu a přídavkem přísad, např. strusky nebo popílku.
Slovnik - VIII - Hořečnatá maltovina(Sorelova)...
42) Hořečnatá maltovina(Sorelova):
- vzdušná maltovina - směs MgO + roztok MgCl2, oxid horečnatý (roztokMgSO4). Tvrdne na velmi pevnou hmotu - až 150MPa podle plniva. Chemická podstata - závisí na poměru surovin a koncentraci MgCl2. Čím je větší koncentrace MgCl2, maltovina pomaleji tuhne, ale má tím větší pevnost. Maltovina je málo odolná proti vodě H+ a OH- → nutno vně nebo vnitrně hydrofobizovat.
Vlastnosti - v závislosti na plnivu lze získat hotové výrobky (křemelinový písek), nízkopevnostní,
tepelně izolační (korek,piliny).
43) Vodní sklo:
- Je koloidní roztok křemičitanu sodného nebo draselného.Tuhnutí, tvrdnutí vodního skla je způsobeno tvorbou kontinuální sítě křemičitého hydrogelu a muže být vyvoláno: -snížení obsahu vody, -reakci s kyselinou uhličitou CO2+ H2O→ H2CO3.
Na2Si2O5 + H2CO3 →Na2CO3 + H2Si2O5
Zpětné převedení gelu na koloidní roztok je možné vařením v zásaditém prostředí, např. NaOH.
Roztoky se používají jako ochranný a těsnící prostředek.
44) Hydroxid vápenatý Ca(OH)2:
- silný hydroxid, málo rozpustný, rozpustnost klesá s rostoucí teplotou.
Pří 20°C přibližně 160mg Ca(OH)2 ve 100g H2O. pH nasyceného roztoku přibližně 12,45 při 25°C + Avagarova
konstanta 6,023*1023. Snadno reaguje se vzdušným CO2 za tvorby CaCO3 na povrchu zrna.
45) Vzdušné vápno:
- Technický název pro oxid vápenatý CaO. Hlavní suroviny pro výrobu jsou vápenec, nebo dolomitický vápenec. Výroba: - CaCO3→CaO+CO2 - Tepelné zpracování uhličitanu vápenatého při teplotě 950°C. Výroba: - rozdrcení vápence → předehřátí (dekarbonatace) → zpracování obou druhu vápence CaCO3 se rozkládá nad 800°C.MgCO3- dolomitické vápno. Podle obsahu barvicích oxidu(Fe2O3) se získává bílé, nebo zbarvené vápno.
46) Tvrdnuti vápenné malty:
- Při tuhnuti a tvrdnuti vápenné malty dochází nejprve k odsáti vody porézním spojovaným materiálem, dále k vysychání gelové sítě hydroxidu a k vázání CO2 ze vzduchu. Výsledkem je tvorba CaCO3. Ca(OH)2+ CO2→ CaCO3+H2O - karbonatace vápenné malty.
47) Karbidové vápno:- Je Ca(OH)2,který vzniká při výrobě acetylenu s karbidu vápníku. Používá se do malt a omítek. Karbidové vápno je nutno nechat odležet- vyprchání acetylenu, fosfinu, arzinu(zapáchají). Výhodou je nepřítomnost přepalu.
48) Hydraulické vápno:
- Obsahuji hydraulické složky SiO2,Al2O3, Fe2O3. Vyrábí se pálením vápenců, které jsou doprovázeny jílem. Při výpalu vznikají podobné sloučeniny jako ve slinku. P - cementace. Hranice mezi hydraulickým a vzdušným vápnem je modul 9.
Rozdělení - vzdušné vápno (vysoký obsah CaO, tuhne a je stále na vzduchu)
- hydraulické vápno (vzniká z méně čistých vápenců. Stupeň hydratační činnosti se posuzuje podle hydraulického modulu → poměr CaO s hydraulickými složkami.
- vzdušná maltovina - směs MgO + roztok MgCl2, oxid horečnatý (roztokMgSO4). Tvrdne na velmi pevnou hmotu - až 150MPa podle plniva. Chemická podstata - závisí na poměru surovin a koncentraci MgCl2. Čím je větší koncentrace MgCl2, maltovina pomaleji tuhne, ale má tím větší pevnost. Maltovina je málo odolná proti vodě H+ a OH- → nutno vně nebo vnitrně hydrofobizovat.
Vlastnosti - v závislosti na plnivu lze získat hotové výrobky (křemelinový písek), nízkopevnostní,
tepelně izolační (korek,piliny).
43) Vodní sklo:
- Je koloidní roztok křemičitanu sodného nebo draselného.Tuhnutí, tvrdnutí vodního skla je způsobeno tvorbou kontinuální sítě křemičitého hydrogelu a muže být vyvoláno: -snížení obsahu vody, -reakci s kyselinou uhličitou CO2+ H2O→ H2CO3.
Na2Si2O5 + H2CO3 →Na2CO3 + H2Si2O5
Zpětné převedení gelu na koloidní roztok je možné vařením v zásaditém prostředí, např. NaOH.
Roztoky se používají jako ochranný a těsnící prostředek.
44) Hydroxid vápenatý Ca(OH)2:
- silný hydroxid, málo rozpustný, rozpustnost klesá s rostoucí teplotou.
Pří 20°C přibližně 160mg Ca(OH)2 ve 100g H2O. pH nasyceného roztoku přibližně 12,45 při 25°C + Avagarova
konstanta 6,023*1023. Snadno reaguje se vzdušným CO2 za tvorby CaCO3 na povrchu zrna.
45) Vzdušné vápno:
- Technický název pro oxid vápenatý CaO. Hlavní suroviny pro výrobu jsou vápenec, nebo dolomitický vápenec. Výroba: - CaCO3→CaO+CO2 - Tepelné zpracování uhličitanu vápenatého při teplotě 950°C. Výroba: - rozdrcení vápence → předehřátí (dekarbonatace) → zpracování obou druhu vápence CaCO3 se rozkládá nad 800°C.MgCO3- dolomitické vápno. Podle obsahu barvicích oxidu(Fe2O3) se získává bílé, nebo zbarvené vápno.
46) Tvrdnuti vápenné malty:
- Při tuhnuti a tvrdnuti vápenné malty dochází nejprve k odsáti vody porézním spojovaným materiálem, dále k vysychání gelové sítě hydroxidu a k vázání CO2 ze vzduchu. Výsledkem je tvorba CaCO3. Ca(OH)2+ CO2→ CaCO3+H2O - karbonatace vápenné malty.
47) Karbidové vápno:- Je Ca(OH)2,který vzniká při výrobě acetylenu s karbidu vápníku. Používá se do malt a omítek. Karbidové vápno je nutno nechat odležet- vyprchání acetylenu, fosfinu, arzinu(zapáchají). Výhodou je nepřítomnost přepalu.
48) Hydraulické vápno:
- Obsahuji hydraulické složky SiO2,Al2O3, Fe2O3. Vyrábí se pálením vápenců, které jsou doprovázeny jílem. Při výpalu vznikají podobné sloučeniny jako ve slinku. P - cementace. Hranice mezi hydraulickým a vzdušným vápnem je modul 9.
Rozdělení - vzdušné vápno (vysoký obsah CaO, tuhne a je stále na vzduchu)
- hydraulické vápno (vzniká z méně čistých vápenců. Stupeň hydratační činnosti se posuzuje podle hydraulického modulu → poměr CaO s hydraulickými složkami.
Slovnik - VIII - Hořečnatá maltovina(Sorelova)...
42) Hořečnatá maltovina(Sorelova):
- vzdušná maltovina - směs MgO + roztok MgCl2, oxid horečnatý (roztokMgSO4). Tvrdne na velmi pevnou hmotu - až 150MPa podle plniva. Chemická podstata - závisí na poměru surovin a koncentraci MgCl2. Čím je větší koncentrace MgCl2, maltovina pomaleji tuhne, ale má tím větší pevnost. Maltovina je málo odolná proti vodě H+ a OH- → nutno vně nebo vnitrně hydrofobizovat.
Vlastnosti - v závislosti na plnivu lze získat hotové výrobky (křemelinový písek), nízkopevnostní,
tepelně izolační (korek,piliny).
43) Vodní sklo:
- Je koloidní roztok křemičitanu sodného nebo draselného.Tuhnutí, tvrdnutí vodního skla je způsobeno tvorbou kontinuální sítě křemičitého hydrogelu a muže být vyvoláno: -snížení obsahu vody, -reakci s kyselinou uhličitou CO2+ H2O→ H2CO3.
Na2Si2O5 + H2CO3 →Na2CO3 + H2Si2O5
Zpětné převedení gelu na koloidní roztok je možné vařením v zásaditém prostředí, např. NaOH.
Roztoky se používají jako ochranný a těsnící prostředek.
44) Hydroxid vápenatý Ca(OH)2:
- silný hydroxid, málo rozpustný, rozpustnost klesá s rostoucí teplotou.
Pří 20°C přibližně 160mg Ca(OH)2 ve 100g H2O. pH nasyceného roztoku přibližně 12,45 při 25°C + Avagarova
konstanta 6,023*1023. Snadno reaguje se vzdušným CO2 za tvorby CaCO3 na povrchu zrna.
45) Vzdušné vápno:
- Technický název pro oxid vápenatý CaO. Hlavní suroviny pro výrobu jsou vápenec, nebo dolomitický vápenec. Výroba: - CaCO3→CaO+CO2 - Tepelné zpracování uhličitanu vápenatého při teplotě 950°C. Výroba: - rozdrcení vápence → předehřátí (dekarbonatace) → zpracování obou druhu vápence CaCO3 se rozkládá nad 800°C.MgCO3- dolomitické vápno. Podle obsahu barvicích oxidu(Fe2O3) se získává bílé, nebo zbarvené vápno.
46) Tvrdnuti vápenné malty:
- Při tuhnuti a tvrdnuti vápenné malty dochází nejprve k odsáti vody porézním spojovaným materiálem, dále k vysychání gelové sítě hydroxidu a k vázání CO2 ze vzduchu. Výsledkem je tvorba CaCO3. Ca(OH)2+ CO2→ CaCO3+H2O - karbonatace vápenné malty.
47) Karbidové vápno:- Je Ca(OH)2,který vzniká při výrobě acetylenu s karbidu vápníku. Používá se do malt a omítek. Karbidové vápno je nutno nechat odležet- vyprchání acetylenu, fosfinu, arzinu(zapáchají). Výhodou je nepřítomnost přepalu.
48) Hydraulické vápno:
- Obsahuji hydraulické složky SiO2,Al2O3, Fe2O3. Vyrábí se pálením vápenců, které jsou doprovázeny jílem. Při výpalu vznikají podobné sloučeniny jako ve slinku. P - cementace. Hranice mezi hydraulickým a vzdušným vápnem je modul 9.
Rozdělení - vzdušné vápno (vysoký obsah CaO, tuhne a je stále na vzduchu)
- hydraulické vápno (vzniká z méně čistých vápenců. Stupeň hydratační činnosti se posuzuje podle hydraulického modulu → poměr CaO s hydraulickými složkami.
- vzdušná maltovina - směs MgO + roztok MgCl2, oxid horečnatý (roztokMgSO4). Tvrdne na velmi pevnou hmotu - až 150MPa podle plniva. Chemická podstata - závisí na poměru surovin a koncentraci MgCl2. Čím je větší koncentrace MgCl2, maltovina pomaleji tuhne, ale má tím větší pevnost. Maltovina je málo odolná proti vodě H+ a OH- → nutno vně nebo vnitrně hydrofobizovat.
Vlastnosti - v závislosti na plnivu lze získat hotové výrobky (křemelinový písek), nízkopevnostní,
tepelně izolační (korek,piliny).
43) Vodní sklo:
- Je koloidní roztok křemičitanu sodného nebo draselného.Tuhnutí, tvrdnutí vodního skla je způsobeno tvorbou kontinuální sítě křemičitého hydrogelu a muže být vyvoláno: -snížení obsahu vody, -reakci s kyselinou uhličitou CO2+ H2O→ H2CO3.
Na2Si2O5 + H2CO3 →Na2CO3 + H2Si2O5
Zpětné převedení gelu na koloidní roztok je možné vařením v zásaditém prostředí, např. NaOH.
Roztoky se používají jako ochranný a těsnící prostředek.
44) Hydroxid vápenatý Ca(OH)2:
- silný hydroxid, málo rozpustný, rozpustnost klesá s rostoucí teplotou.
Pří 20°C přibližně 160mg Ca(OH)2 ve 100g H2O. pH nasyceného roztoku přibližně 12,45 při 25°C + Avagarova
konstanta 6,023*1023. Snadno reaguje se vzdušným CO2 za tvorby CaCO3 na povrchu zrna.
45) Vzdušné vápno:
- Technický název pro oxid vápenatý CaO. Hlavní suroviny pro výrobu jsou vápenec, nebo dolomitický vápenec. Výroba: - CaCO3→CaO+CO2 - Tepelné zpracování uhličitanu vápenatého při teplotě 950°C. Výroba: - rozdrcení vápence → předehřátí (dekarbonatace) → zpracování obou druhu vápence CaCO3 se rozkládá nad 800°C.MgCO3- dolomitické vápno. Podle obsahu barvicích oxidu(Fe2O3) se získává bílé, nebo zbarvené vápno.
46) Tvrdnuti vápenné malty:
- Při tuhnuti a tvrdnuti vápenné malty dochází nejprve k odsáti vody porézním spojovaným materiálem, dále k vysychání gelové sítě hydroxidu a k vázání CO2 ze vzduchu. Výsledkem je tvorba CaCO3. Ca(OH)2+ CO2→ CaCO3+H2O - karbonatace vápenné malty.
47) Karbidové vápno:- Je Ca(OH)2,který vzniká při výrobě acetylenu s karbidu vápníku. Používá se do malt a omítek. Karbidové vápno je nutno nechat odležet- vyprchání acetylenu, fosfinu, arzinu(zapáchají). Výhodou je nepřítomnost přepalu.
48) Hydraulické vápno:
- Obsahuji hydraulické složky SiO2,Al2O3, Fe2O3. Vyrábí se pálením vápenců, které jsou doprovázeny jílem. Při výpalu vznikají podobné sloučeniny jako ve slinku. P - cementace. Hranice mezi hydraulickým a vzdušným vápnem je modul 9.
Rozdělení - vzdušné vápno (vysoký obsah CaO, tuhne a je stále na vzduchu)
- hydraulické vápno (vzniká z méně čistých vápenců. Stupeň hydratační činnosti se posuzuje podle hydraulického modulu → poměr CaO s hydraulickými složkami.
Slovnik - VII - Oxid uhličitý, kyselina uhličitá, uhličitany...
37) Oxid uhličitý, kyselina uhličitá, uhličitany:
- CO2 - vzniká přímou oxidaci uhlíku za přebytku kyslíku. Tato sloučenina je velmi reaktivní a hojně využívaná v průmyslu - jako chladící medium v potravinářském průmyslu, a plynný CO2 je důležitá látka ve stavebnictví, neboť ovlivňuje životnost betonů, malt a omítek.
Kyselina uhličitá H2CO3 - oxid uhličitý se rozpustí ve vodě na kyselinu uhličitou. CO2+H2O= H2CO3 (pomalá).
Některé tyto reakce jsou pomalým průběhem komplikované, a proto závisí na pH.
Uhličitany:
- magnezit MgCO3(výroba žáruvzdorného zboží).
- dolomit MgCO3* CaCO3(doprovází vápenec).
- vápenec, křída CaCO3
38) Oxid křemičitý, struktura, chem.vlastnosti, použití:
- tvoří nejméně 22 fází a12 polymorfních forem.
Je hlavní minerální směsí mnoha tavenin (žula, pískovec). Samostatně se vyskytuje jako křišťál.
Senite formy - diamant. Částečně hydratovaný SiO2, opály, jaspis. Struktura: Hlavni krystalické modifikace SiO2,
seskupeni tetrátu SiO4, které sdílejí vždy jeden společný vrchol. Chemické vlastnosti –odolává působení kyselin
s výjimkou HF, nerozpustný v roztocích alkalických hydroxidů.
Použití - jako brusivo, pro vysokou pevnost jako žáruvzdorný mat.
39) Sklo, výroba, vlastnosti, chem. koroze:
- Sklo - amorfní pevná látka. Postrádá pravidelné uspořádání stav. částic SiO4, některé oxidy (CaO,Na2O…). Výroba - sklářský křemen CaCO3, Na2CO2.
→taveni – chlazení → Na2O*CaO*6SiO2 - sklo vodovápenaté. Chemická koroze: odolnost vůči chemikáliím:
HF:SiO2+4HF→SiF4+2H2O,
CH: SiO2+2NaOH→Na2SiO3 + čistá skla (odolnost proti vodě).
40) Sádra, suroviny, výroba, druhy:
- vzniká částečnou nebo úplnou hydrataci sádrovce CaSO4+2H2O
- vzdušná maltovina, tuhnutím nabývá na objemu a zahřívá se
Rychle tuhnoucí. 1. stupeň (do 170°C) vzniká CaSO4+1/2 H2O … hemihydrát … tuhnutí za 15 minut
Pomalu tuhnoucí. 2. stupeň (800-1000°C) vzniká CaSO4 … anhydrit … tuhnuti za 90 minut
- anhydrátové pojivo - přírodní CaSO4 + budiče.
Výroba - pálením sádrovce přírodního nebo jako vedlejšího produktu.
Druhy - rychletuhnoucí, pomalutuhnoucí, sádrová maltovina, štukatérská, modelářská, stavební.
Tvrdnutí - CaSO4*1/2 H2O se rozpustí ve vodě → je to reakce hemihydrátu či anhydritu s vodou, tj. reakce opačná k reakci výroby sádry:
CaSO4*1/2H2O + 3/2 H2O→ CaSO4+2 H2O.
41) Fosfátová pojiva:
- Lze považovat za hlavní zástupce acidobazických organických pojiv. Proces tuhnutí
a tvrdnutí je vyvolán reakcemi mezi kyselým a zásaditým komponentem. Produktem této reakce je sůl
nebo hydrát soli. Reagují kysel složkou kysel a bazickou složkou amorfní kovy→výsledkem jsou chemické
keramické látky-lékařství.
- CO2 - vzniká přímou oxidaci uhlíku za přebytku kyslíku. Tato sloučenina je velmi reaktivní a hojně využívaná v průmyslu - jako chladící medium v potravinářském průmyslu, a plynný CO2 je důležitá látka ve stavebnictví, neboť ovlivňuje životnost betonů, malt a omítek.
Kyselina uhličitá H2CO3 - oxid uhličitý se rozpustí ve vodě na kyselinu uhličitou. CO2+H2O= H2CO3 (pomalá).
Některé tyto reakce jsou pomalým průběhem komplikované, a proto závisí na pH.
Uhličitany:
- magnezit MgCO3(výroba žáruvzdorného zboží).
- dolomit MgCO3* CaCO3(doprovází vápenec).
- vápenec, křída CaCO3
38) Oxid křemičitý, struktura, chem.vlastnosti, použití:
- tvoří nejméně 22 fází a12 polymorfních forem.
Je hlavní minerální směsí mnoha tavenin (žula, pískovec). Samostatně se vyskytuje jako křišťál.
Senite formy - diamant. Částečně hydratovaný SiO2, opály, jaspis. Struktura: Hlavni krystalické modifikace SiO2,
seskupeni tetrátu SiO4, které sdílejí vždy jeden společný vrchol. Chemické vlastnosti –odolává působení kyselin
s výjimkou HF, nerozpustný v roztocích alkalických hydroxidů.
Použití - jako brusivo, pro vysokou pevnost jako žáruvzdorný mat.
39) Sklo, výroba, vlastnosti, chem. koroze:
- Sklo - amorfní pevná látka. Postrádá pravidelné uspořádání stav. částic SiO4, některé oxidy (CaO,Na2O…). Výroba - sklářský křemen CaCO3, Na2CO2.
→taveni – chlazení → Na2O*CaO*6SiO2 - sklo vodovápenaté. Chemická koroze: odolnost vůči chemikáliím:
HF:SiO2+4HF→SiF4+2H2O,
CH: SiO2+2NaOH→Na2SiO3 + čistá skla (odolnost proti vodě).
40) Sádra, suroviny, výroba, druhy:
- vzniká částečnou nebo úplnou hydrataci sádrovce CaSO4+2H2O
- vzdušná maltovina, tuhnutím nabývá na objemu a zahřívá se
Rychle tuhnoucí. 1. stupeň (do 170°C) vzniká CaSO4+1/2 H2O … hemihydrát … tuhnutí za 15 minut
Pomalu tuhnoucí. 2. stupeň (800-1000°C) vzniká CaSO4 … anhydrit … tuhnuti za 90 minut
- anhydrátové pojivo - přírodní CaSO4 + budiče.
Výroba - pálením sádrovce přírodního nebo jako vedlejšího produktu.
Druhy - rychletuhnoucí, pomalutuhnoucí, sádrová maltovina, štukatérská, modelářská, stavební.
Tvrdnutí - CaSO4*1/2 H2O se rozpustí ve vodě → je to reakce hemihydrátu či anhydritu s vodou, tj. reakce opačná k reakci výroby sádry:
CaSO4*1/2H2O + 3/2 H2O→ CaSO4+2 H2O.
41) Fosfátová pojiva:
- Lze považovat za hlavní zástupce acidobazických organických pojiv. Proces tuhnutí
a tvrdnutí je vyvolán reakcemi mezi kyselým a zásaditým komponentem. Produktem této reakce je sůl
nebo hydrát soli. Reagují kysel složkou kysel a bazickou složkou amorfní kovy→výsledkem jsou chemické
keramické látky-lékařství.
Slovnik - VII - Oxid uhličitý, kyselina uhličitá, uhličitany...
37) Oxid uhličitý, kyselina uhličitá, uhličitany:
- CO2 - vzniká přímou oxidaci uhlíku za přebytku kyslíku. Tato sloučenina je velmi reaktivní a hojně využívaná v průmyslu - jako chladící medium v potravinářském průmyslu, a plynný CO2 je důležitá látka ve stavebnictví, neboť ovlivňuje životnost betonů, malt a omítek.
Kyselina uhličitá H2CO3 - oxid uhličitý se rozpustí ve vodě na kyselinu uhličitou. CO2+H2O= H2CO3 (pomalá).
Některé tyto reakce jsou pomalým průběhem komplikované, a proto závisí na pH.
Uhličitany:
- magnezit MgCO3(výroba žáruvzdorného zboží).
- dolomit MgCO3* CaCO3(doprovází vápenec).
- vápenec, křída CaCO3
38) Oxid křemičitý, struktura, chem.vlastnosti, použití:
- tvoří nejméně 22 fází a12 polymorfních forem.
Je hlavní minerální směsí mnoha tavenin (žula, pískovec). Samostatně se vyskytuje jako křišťál.
Senite formy - diamant. Částečně hydratovaný SiO2, opály, jaspis. Struktura: Hlavni krystalické modifikace SiO2,
seskupeni tetrátu SiO4, které sdílejí vždy jeden společný vrchol. Chemické vlastnosti –odolává působení kyselin
s výjimkou HF, nerozpustný v roztocích alkalických hydroxidů.
Použití - jako brusivo, pro vysokou pevnost jako žáruvzdorný mat.
39) Sklo, výroba, vlastnosti, chem. koroze:
- Sklo - amorfní pevná látka. Postrádá pravidelné uspořádání stav. částic SiO4, některé oxidy (CaO,Na2O…). Výroba - sklářský křemen CaCO3, Na2CO2.
→taveni – chlazení → Na2O*CaO*6SiO2 - sklo vodovápenaté. Chemická koroze: odolnost vůči chemikáliím:
HF:SiO2+4HF→SiF4+2H2O,
CH: SiO2+2NaOH→Na2SiO3 + čistá skla (odolnost proti vodě).
40) Sádra, suroviny, výroba, druhy:
- vzniká částečnou nebo úplnou hydrataci sádrovce CaSO4+2H2O
- vzdušná maltovina, tuhnutím nabývá na objemu a zahřívá se
Rychle tuhnoucí. 1. stupeň (do 170°C) vzniká CaSO4+1/2 H2O … hemihydrát … tuhnutí za 15 minut
Pomalu tuhnoucí. 2. stupeň (800-1000°C) vzniká CaSO4 … anhydrit … tuhnuti za 90 minut
- anhydrátové pojivo - přírodní CaSO4 + budiče.
Výroba - pálením sádrovce přírodního nebo jako vedlejšího produktu.
Druhy - rychletuhnoucí, pomalutuhnoucí, sádrová maltovina, štukatérská, modelářská, stavební.
Tvrdnutí - CaSO4*1/2 H2O se rozpustí ve vodě → je to reakce hemihydrátu či anhydritu s vodou, tj. reakce opačná k reakci výroby sádry:
CaSO4*1/2H2O + 3/2 H2O→ CaSO4+2 H2O.
41) Fosfátová pojiva:
- Lze považovat za hlavní zástupce acidobazických organických pojiv. Proces tuhnutí
a tvrdnutí je vyvolán reakcemi mezi kyselým a zásaditým komponentem. Produktem této reakce je sůl
nebo hydrát soli. Reagují kysel složkou kysel a bazickou složkou amorfní kovy→výsledkem jsou chemické
keramické látky-lékařství.
- CO2 - vzniká přímou oxidaci uhlíku za přebytku kyslíku. Tato sloučenina je velmi reaktivní a hojně využívaná v průmyslu - jako chladící medium v potravinářském průmyslu, a plynný CO2 je důležitá látka ve stavebnictví, neboť ovlivňuje životnost betonů, malt a omítek.
Kyselina uhličitá H2CO3 - oxid uhličitý se rozpustí ve vodě na kyselinu uhličitou. CO2+H2O= H2CO3 (pomalá).
Některé tyto reakce jsou pomalým průběhem komplikované, a proto závisí na pH.
Uhličitany:
- magnezit MgCO3(výroba žáruvzdorného zboží).
- dolomit MgCO3* CaCO3(doprovází vápenec).
- vápenec, křída CaCO3
38) Oxid křemičitý, struktura, chem.vlastnosti, použití:
- tvoří nejméně 22 fází a12 polymorfních forem.
Je hlavní minerální směsí mnoha tavenin (žula, pískovec). Samostatně se vyskytuje jako křišťál.
Senite formy - diamant. Částečně hydratovaný SiO2, opály, jaspis. Struktura: Hlavni krystalické modifikace SiO2,
seskupeni tetrátu SiO4, které sdílejí vždy jeden společný vrchol. Chemické vlastnosti –odolává působení kyselin
s výjimkou HF, nerozpustný v roztocích alkalických hydroxidů.
Použití - jako brusivo, pro vysokou pevnost jako žáruvzdorný mat.
39) Sklo, výroba, vlastnosti, chem. koroze:
- Sklo - amorfní pevná látka. Postrádá pravidelné uspořádání stav. částic SiO4, některé oxidy (CaO,Na2O…). Výroba - sklářský křemen CaCO3, Na2CO2.
→taveni – chlazení → Na2O*CaO*6SiO2 - sklo vodovápenaté. Chemická koroze: odolnost vůči chemikáliím:
HF:SiO2+4HF→SiF4+2H2O,
CH: SiO2+2NaOH→Na2SiO3 + čistá skla (odolnost proti vodě).
40) Sádra, suroviny, výroba, druhy:
- vzniká částečnou nebo úplnou hydrataci sádrovce CaSO4+2H2O
- vzdušná maltovina, tuhnutím nabývá na objemu a zahřívá se
Rychle tuhnoucí. 1. stupeň (do 170°C) vzniká CaSO4+1/2 H2O … hemihydrát … tuhnutí za 15 minut
Pomalu tuhnoucí. 2. stupeň (800-1000°C) vzniká CaSO4 … anhydrit … tuhnuti za 90 minut
- anhydrátové pojivo - přírodní CaSO4 + budiče.
Výroba - pálením sádrovce přírodního nebo jako vedlejšího produktu.
Druhy - rychletuhnoucí, pomalutuhnoucí, sádrová maltovina, štukatérská, modelářská, stavební.
Tvrdnutí - CaSO4*1/2 H2O se rozpustí ve vodě → je to reakce hemihydrátu či anhydritu s vodou, tj. reakce opačná k reakci výroby sádry:
CaSO4*1/2H2O + 3/2 H2O→ CaSO4+2 H2O.
41) Fosfátová pojiva:
- Lze považovat za hlavní zástupce acidobazických organických pojiv. Proces tuhnutí
a tvrdnutí je vyvolán reakcemi mezi kyselým a zásaditým komponentem. Produktem této reakce je sůl
nebo hydrát soli. Reagují kysel složkou kysel a bazickou složkou amorfní kovy→výsledkem jsou chemické
keramické látky-lékařství.
Slovnik - VI - Elektrolýza, Vzduch a ovzduší, složení atmosféry, škodliviny...
30) Elektrolýza:
- katoda - záporná - redukční děj …anoda - kladná - oxidační děj.
Ponoříme-li do roztoku elektrolytu dvě elektrody a necháme jimi procházet elektrický proud,budou kladně
nabité ionty putovat k záporné elektrodě(katodě), záporné ionty ke kladné elektrodě(anodě). Částice odevzdají
elektrodě elektrický náboj a existují pak jako samostatné molekuly, které reagují se svým okolím.
31) Vzduch a ovzduší, složení atmosféry, škodliviny:
- atmosféra do 300km. Hustota se směrem nahoru snižuje.Vzduch je směsí plynů, látek v různých skupenstvích. H2 78%, O2 20%, Ar 0,9%, CO2 0,03%.
Atmosférický vzduch obsahuje látky o nízké koncentraci(He,Ne,Kr,Xe,H,H2O.CH4,O3). Ozón absorbuje UV záření
- ochranný obal - poškozován freony, SO2. Devastace lesu oxidu dusíku, CO2 a uhlovodíky.
32) Voda (H2O):
- polární rozpouštědlo, rozpouští iontové sloučeniny. V kapalném skupenství jsou molekuly vody spojovány prostřednictvím vodíkových mostu ve větší celky. V tuhém prostředí je v těžišti a rozích atom kyslíku - opakující se pravidelný čtyřstěn - spojeny kovalentní a vodíkovou vazbou. Dipólový moment (úhel mezi H,O=106°) - rozpouštědlo polárních látek (např. solí), při vytvoření ledu - zvětšení objemu. V plynném skupenství para, bod táni 0°, var 100°C při normálním tlaku.
33) Tvrdost vody a způsoby jejího odstraňování:
- přechodná - způsobená Ca(HCO3)2, Mg(HCO2)2.
Tvrdost se odstraní povařením Ca(HCO3)2 Ca CO3+ H2O+ CO2.
- trvalá - způsobena sírany CaSO4 ;MgSO4 . možné částečné měkčení sodou.
34) Eutrofizace vod:
-Rozmnožení ras a sinic ve vodných nádržích, které negativně ovlivňují kvalitu vody.
Využívají zdroj C,O,H (CO2, H2O) a zdrojem energie je jim sluneční záření. Ovlivněno přítomnosti nutričních prvků
N,P - čištění a odstranění organických látek a látek obsahujících N,P. Amonné soli, dusičnany, fosforečnany.
35) Voda pro přípravu betonu, vlastnosti z hlediska obsahu škodlivin:
- důležitá složka pro hydrataci cementu. Záměsová a ošetřovací voda. Omezena je koncentrace látek, které mohou zabraňovat pevnosti cementu, nebo snižovat pevnost betonu. - humidové látky ve vodách rašelinišť. - špatný vliv síranu a Mg, projevuje se zejména po zatuhnutí betonu. Chloridy působí korozivně na ocelovou výztuž.
36) Náporová voda, sledované parametry:
- voda, která se dostává do styku se stavebními materiály
a konstrukcemi. Voda slabě, středně a silně agresivní. Podle hodnoty pH - silně agresivní pod pH=4
a podle obsahuCO2,SO4,Mg a NH4. Účinky náporové H2O jsou ovlivněny druhem její agresivity, koncentraci
agresivních látek, způsobem styku H2O a B.
- katoda - záporná - redukční děj …anoda - kladná - oxidační děj.
Ponoříme-li do roztoku elektrolytu dvě elektrody a necháme jimi procházet elektrický proud,budou kladně
nabité ionty putovat k záporné elektrodě(katodě), záporné ionty ke kladné elektrodě(anodě). Částice odevzdají
elektrodě elektrický náboj a existují pak jako samostatné molekuly, které reagují se svým okolím.
31) Vzduch a ovzduší, složení atmosféry, škodliviny:
- atmosféra do 300km. Hustota se směrem nahoru snižuje.Vzduch je směsí plynů, látek v různých skupenstvích. H2 78%, O2 20%, Ar 0,9%, CO2 0,03%.
Atmosférický vzduch obsahuje látky o nízké koncentraci(He,Ne,Kr,Xe,H,H2O.CH4,O3). Ozón absorbuje UV záření
- ochranný obal - poškozován freony, SO2. Devastace lesu oxidu dusíku, CO2 a uhlovodíky.
32) Voda (H2O):
- polární rozpouštědlo, rozpouští iontové sloučeniny. V kapalném skupenství jsou molekuly vody spojovány prostřednictvím vodíkových mostu ve větší celky. V tuhém prostředí je v těžišti a rozích atom kyslíku - opakující se pravidelný čtyřstěn - spojeny kovalentní a vodíkovou vazbou. Dipólový moment (úhel mezi H,O=106°) - rozpouštědlo polárních látek (např. solí), při vytvoření ledu - zvětšení objemu. V plynném skupenství para, bod táni 0°, var 100°C při normálním tlaku.
33) Tvrdost vody a způsoby jejího odstraňování:
- přechodná - způsobená Ca(HCO3)2, Mg(HCO2)2.
Tvrdost se odstraní povařením Ca(HCO3)2 Ca CO3+ H2O+ CO2.
- trvalá - způsobena sírany CaSO4 ;MgSO4 . možné částečné měkčení sodou.
34) Eutrofizace vod:
-Rozmnožení ras a sinic ve vodných nádržích, které negativně ovlivňují kvalitu vody.
Využívají zdroj C,O,H (CO2, H2O) a zdrojem energie je jim sluneční záření. Ovlivněno přítomnosti nutričních prvků
N,P - čištění a odstranění organických látek a látek obsahujících N,P. Amonné soli, dusičnany, fosforečnany.
35) Voda pro přípravu betonu, vlastnosti z hlediska obsahu škodlivin:
- důležitá složka pro hydrataci cementu. Záměsová a ošetřovací voda. Omezena je koncentrace látek, které mohou zabraňovat pevnosti cementu, nebo snižovat pevnost betonu. - humidové látky ve vodách rašelinišť. - špatný vliv síranu a Mg, projevuje se zejména po zatuhnutí betonu. Chloridy působí korozivně na ocelovou výztuž.
36) Náporová voda, sledované parametry:
- voda, která se dostává do styku se stavebními materiály
a konstrukcemi. Voda slabě, středně a silně agresivní. Podle hodnoty pH - silně agresivní pod pH=4
a podle obsahuCO2,SO4,Mg a NH4. Účinky náporové H2O jsou ovlivněny druhem její agresivity, koncentraci
agresivních látek, způsobem styku H2O a B.
Slovnik - VI - Elektrolýza, Vzduch a ovzduší, složení atmosféry, škodliviny...
30) Elektrolýza:
- katoda - záporná - redukční děj …anoda - kladná - oxidační děj.
Ponoříme-li do roztoku elektrolytu dvě elektrody a necháme jimi procházet elektrický proud,budou kladně
nabité ionty putovat k záporné elektrodě(katodě), záporné ionty ke kladné elektrodě(anodě). Částice odevzdají
elektrodě elektrický náboj a existují pak jako samostatné molekuly, které reagují se svým okolím.
31) Vzduch a ovzduší, složení atmosféry, škodliviny:
- atmosféra do 300km. Hustota se směrem nahoru snižuje.Vzduch je směsí plynů, látek v různých skupenstvích. H2 78%, O2 20%, Ar 0,9%, CO2 0,03%.
Atmosférický vzduch obsahuje látky o nízké koncentraci(He,Ne,Kr,Xe,H,H2O.CH4,O3). Ozón absorbuje UV záření
- ochranný obal - poškozován freony, SO2. Devastace lesu oxidu dusíku, CO2 a uhlovodíky.
32) Voda (H2O):
- polární rozpouštědlo, rozpouští iontové sloučeniny. V kapalném skupenství jsou molekuly vody spojovány prostřednictvím vodíkových mostu ve větší celky. V tuhém prostředí je v těžišti a rozích atom kyslíku - opakující se pravidelný čtyřstěn - spojeny kovalentní a vodíkovou vazbou. Dipólový moment (úhel mezi H,O=106°) - rozpouštědlo polárních látek (např. solí), při vytvoření ledu - zvětšení objemu. V plynném skupenství para, bod táni 0°, var 100°C při normálním tlaku.
33) Tvrdost vody a způsoby jejího odstraňování:
- přechodná - způsobená Ca(HCO3)2, Mg(HCO2)2.
Tvrdost se odstraní povařením Ca(HCO3)2 Ca CO3+ H2O+ CO2.
- trvalá - způsobena sírany CaSO4 ;MgSO4 . možné částečné měkčení sodou.
34) Eutrofizace vod:
-Rozmnožení ras a sinic ve vodných nádržích, které negativně ovlivňují kvalitu vody.
Využívají zdroj C,O,H (CO2, H2O) a zdrojem energie je jim sluneční záření. Ovlivněno přítomnosti nutričních prvků
N,P - čištění a odstranění organických látek a látek obsahujících N,P. Amonné soli, dusičnany, fosforečnany.
35) Voda pro přípravu betonu, vlastnosti z hlediska obsahu škodlivin:
- důležitá složka pro hydrataci cementu. Záměsová a ošetřovací voda. Omezena je koncentrace látek, které mohou zabraňovat pevnosti cementu, nebo snižovat pevnost betonu. - humidové látky ve vodách rašelinišť. - špatný vliv síranu a Mg, projevuje se zejména po zatuhnutí betonu. Chloridy působí korozivně na ocelovou výztuž.
36) Náporová voda, sledované parametry:
- voda, která se dostává do styku se stavebními materiály
a konstrukcemi. Voda slabě, středně a silně agresivní. Podle hodnoty pH - silně agresivní pod pH=4
a podle obsahuCO2,SO4,Mg a NH4. Účinky náporové H2O jsou ovlivněny druhem její agresivity, koncentraci
agresivních látek, způsobem styku H2O a B.
- katoda - záporná - redukční děj …anoda - kladná - oxidační děj.
Ponoříme-li do roztoku elektrolytu dvě elektrody a necháme jimi procházet elektrický proud,budou kladně
nabité ionty putovat k záporné elektrodě(katodě), záporné ionty ke kladné elektrodě(anodě). Částice odevzdají
elektrodě elektrický náboj a existují pak jako samostatné molekuly, které reagují se svým okolím.
31) Vzduch a ovzduší, složení atmosféry, škodliviny:
- atmosféra do 300km. Hustota se směrem nahoru snižuje.Vzduch je směsí plynů, látek v různých skupenstvích. H2 78%, O2 20%, Ar 0,9%, CO2 0,03%.
Atmosférický vzduch obsahuje látky o nízké koncentraci(He,Ne,Kr,Xe,H,H2O.CH4,O3). Ozón absorbuje UV záření
- ochranný obal - poškozován freony, SO2. Devastace lesu oxidu dusíku, CO2 a uhlovodíky.
32) Voda (H2O):
- polární rozpouštědlo, rozpouští iontové sloučeniny. V kapalném skupenství jsou molekuly vody spojovány prostřednictvím vodíkových mostu ve větší celky. V tuhém prostředí je v těžišti a rozích atom kyslíku - opakující se pravidelný čtyřstěn - spojeny kovalentní a vodíkovou vazbou. Dipólový moment (úhel mezi H,O=106°) - rozpouštědlo polárních látek (např. solí), při vytvoření ledu - zvětšení objemu. V plynném skupenství para, bod táni 0°, var 100°C při normálním tlaku.
33) Tvrdost vody a způsoby jejího odstraňování:
- přechodná - způsobená Ca(HCO3)2, Mg(HCO2)2.
Tvrdost se odstraní povařením Ca(HCO3)2 Ca CO3+ H2O+ CO2.
- trvalá - způsobena sírany CaSO4 ;MgSO4 . možné částečné měkčení sodou.
34) Eutrofizace vod:
-Rozmnožení ras a sinic ve vodných nádržích, které negativně ovlivňují kvalitu vody.
Využívají zdroj C,O,H (CO2, H2O) a zdrojem energie je jim sluneční záření. Ovlivněno přítomnosti nutričních prvků
N,P - čištění a odstranění organických látek a látek obsahujících N,P. Amonné soli, dusičnany, fosforečnany.
35) Voda pro přípravu betonu, vlastnosti z hlediska obsahu škodlivin:
- důležitá složka pro hydrataci cementu. Záměsová a ošetřovací voda. Omezena je koncentrace látek, které mohou zabraňovat pevnosti cementu, nebo snižovat pevnost betonu. - humidové látky ve vodách rašelinišť. - špatný vliv síranu a Mg, projevuje se zejména po zatuhnutí betonu. Chloridy působí korozivně na ocelovou výztuž.
36) Náporová voda, sledované parametry:
- voda, která se dostává do styku se stavebními materiály
a konstrukcemi. Voda slabě, středně a silně agresivní. Podle hodnoty pH - silně agresivní pod pH=4
a podle obsahuCO2,SO4,Mg a NH4. Účinky náporové H2O jsou ovlivněny druhem její agresivity, koncentraci
agresivních látek, způsobem styku H2O a B.
Slovnik - V - Gely, Koloidní disperzní soustavy...
25) Gely:
- Disperzní částice vytvořené souvislou síťovou strukturou, nejsou schopny translačního pohybu. Ireverzibilní gely:- vznikají spojením micelyosolu. Pokud stabilizaci porušíme přídavkem elektrolytu(KCl). Vysušením ireverzibilního gelu vzniká xerogel, má objem původního gelu, ale je velmi porézní. Nevrátí se do původního stavu, jako normální gel, ten se po roztřepání stane lyosolem, a když se nechá v klidu, tak se zase vrátí zpět.
Reverzibilní gely:- obsahuji makromolekulární látku (želatina), bobtnají. Když se po vysušení vznikly xerogel
smíchá s původní, nebo jinou kapalinou, převede se zpět na rosol.
26) Koloidní disperzní soustavy:
- makročástice jsou rozmělněny na velikost odpovídající koloidní disperzi
(10-7- 10-9m), potřebují vyšší energii. Patři mezi pravé roztoky. Brownův pohyb: -rozptyluji světlo.
Dělí se: -lyofobní koloidní disperze,
-lyofilní koloidní disperze.
27) Polymorfie, alotropie, izomorfie:
- Polymorfie: - krystalické látky, které se vyskytuji v různých krystalických podobách (krystalické modifikace), látka krystalizuje ve více modifikacích.
Alotropie: - prvek krystalizuje ve více modifikacích.
Izomorfie: - skupiny látek, které vytvářejí krystaly stejného typu, mohou vykrystalizovat ze směsí nasycených roztoku = směsné krystaly.
28) Oxidace a redukce:
- reakce, při níž dochází ke změně oxidačního čísla prvku nebo iontu.
Částice, které uvolňují elektrony zvyšují své oxidační číslo - redukovadla.
Částice elektrony přijímající snižují své oxidační číslo - oxidovadla.
29) Řada napětí kovů, standardní elektronové potenciály:
- standardní elektronové potenciály různých redoxních systémů lze sestavit do takzvané řady napětí.
Prvky - částice s nejnegativnějším potenciálem mají největší tendenci uvolňovat elektrony a přicházet
do iontového stavu, a naopak prvky s pozitivním potenciálem mají spíše tendenci elektrony přijímat.
- Disperzní částice vytvořené souvislou síťovou strukturou, nejsou schopny translačního pohybu. Ireverzibilní gely:- vznikají spojením micelyosolu. Pokud stabilizaci porušíme přídavkem elektrolytu(KCl). Vysušením ireverzibilního gelu vzniká xerogel, má objem původního gelu, ale je velmi porézní. Nevrátí se do původního stavu, jako normální gel, ten se po roztřepání stane lyosolem, a když se nechá v klidu, tak se zase vrátí zpět.
Reverzibilní gely:- obsahuji makromolekulární látku (želatina), bobtnají. Když se po vysušení vznikly xerogel
smíchá s původní, nebo jinou kapalinou, převede se zpět na rosol.
26) Koloidní disperzní soustavy:
- makročástice jsou rozmělněny na velikost odpovídající koloidní disperzi
(10-7- 10-9m), potřebují vyšší energii. Patři mezi pravé roztoky. Brownův pohyb: -rozptyluji světlo.
Dělí se: -lyofobní koloidní disperze,
-lyofilní koloidní disperze.
27) Polymorfie, alotropie, izomorfie:
- Polymorfie: - krystalické látky, které se vyskytuji v různých krystalických podobách (krystalické modifikace), látka krystalizuje ve více modifikacích.
Alotropie: - prvek krystalizuje ve více modifikacích.
Izomorfie: - skupiny látek, které vytvářejí krystaly stejného typu, mohou vykrystalizovat ze směsí nasycených roztoku = směsné krystaly.
28) Oxidace a redukce:
- reakce, při níž dochází ke změně oxidačního čísla prvku nebo iontu.
Částice, které uvolňují elektrony zvyšují své oxidační číslo - redukovadla.
Částice elektrony přijímající snižují své oxidační číslo - oxidovadla.
29) Řada napětí kovů, standardní elektronové potenciály:
- standardní elektronové potenciály různých redoxních systémů lze sestavit do takzvané řady napětí.
Prvky - částice s nejnegativnějším potenciálem mají největší tendenci uvolňovat elektrony a přicházet
do iontového stavu, a naopak prvky s pozitivním potenciálem mají spíše tendenci elektrony přijímat.
Slovnik - V - Gely, Koloidní disperzní soustavy...
25) Gely:
- Disperzní částice vytvořené souvislou síťovou strukturou, nejsou schopny translačního pohybu. Ireverzibilní gely:- vznikají spojením micelyosolu. Pokud stabilizaci porušíme přídavkem elektrolytu(KCl). Vysušením ireverzibilního gelu vzniká xerogel, má objem původního gelu, ale je velmi porézní. Nevrátí se do původního stavu, jako normální gel, ten se po roztřepání stane lyosolem, a když se nechá v klidu, tak se zase vrátí zpět.
Reverzibilní gely:- obsahuji makromolekulární látku (želatina), bobtnají. Když se po vysušení vznikly xerogel
smíchá s původní, nebo jinou kapalinou, převede se zpět na rosol.
26) Koloidní disperzní soustavy:
- makročástice jsou rozmělněny na velikost odpovídající koloidní disperzi
(10-7- 10-9m), potřebují vyšší energii. Patři mezi pravé roztoky. Brownův pohyb: -rozptyluji světlo.
Dělí se: -lyofobní koloidní disperze,
-lyofilní koloidní disperze.
27) Polymorfie, alotropie, izomorfie:
- Polymorfie: - krystalické látky, které se vyskytuji v různých krystalických podobách (krystalické modifikace), látka krystalizuje ve více modifikacích.
Alotropie: - prvek krystalizuje ve více modifikacích.
Izomorfie: - skupiny látek, které vytvářejí krystaly stejného typu, mohou vykrystalizovat ze směsí nasycených roztoku = směsné krystaly.
28) Oxidace a redukce:
- reakce, při níž dochází ke změně oxidačního čísla prvku nebo iontu.
Částice, které uvolňují elektrony zvyšují své oxidační číslo - redukovadla.
Částice elektrony přijímající snižují své oxidační číslo - oxidovadla.
29) Řada napětí kovů, standardní elektronové potenciály:
- standardní elektronové potenciály různých redoxních systémů lze sestavit do takzvané řady napětí.
Prvky - částice s nejnegativnějším potenciálem mají největší tendenci uvolňovat elektrony a přicházet
do iontového stavu, a naopak prvky s pozitivním potenciálem mají spíše tendenci elektrony přijímat.
- Disperzní částice vytvořené souvislou síťovou strukturou, nejsou schopny translačního pohybu. Ireverzibilní gely:- vznikají spojením micelyosolu. Pokud stabilizaci porušíme přídavkem elektrolytu(KCl). Vysušením ireverzibilního gelu vzniká xerogel, má objem původního gelu, ale je velmi porézní. Nevrátí se do původního stavu, jako normální gel, ten se po roztřepání stane lyosolem, a když se nechá v klidu, tak se zase vrátí zpět.
Reverzibilní gely:- obsahuji makromolekulární látku (želatina), bobtnají. Když se po vysušení vznikly xerogel
smíchá s původní, nebo jinou kapalinou, převede se zpět na rosol.
26) Koloidní disperzní soustavy:
- makročástice jsou rozmělněny na velikost odpovídající koloidní disperzi
(10-7- 10-9m), potřebují vyšší energii. Patři mezi pravé roztoky. Brownův pohyb: -rozptyluji světlo.
Dělí se: -lyofobní koloidní disperze,
-lyofilní koloidní disperze.
27) Polymorfie, alotropie, izomorfie:
- Polymorfie: - krystalické látky, které se vyskytuji v různých krystalických podobách (krystalické modifikace), látka krystalizuje ve více modifikacích.
Alotropie: - prvek krystalizuje ve více modifikacích.
Izomorfie: - skupiny látek, které vytvářejí krystaly stejného typu, mohou vykrystalizovat ze směsí nasycených roztoku = směsné krystaly.
28) Oxidace a redukce:
- reakce, při níž dochází ke změně oxidačního čísla prvku nebo iontu.
Částice, které uvolňují elektrony zvyšují své oxidační číslo - redukovadla.
Částice elektrony přijímající snižují své oxidační číslo - oxidovadla.
29) Řada napětí kovů, standardní elektronové potenciály:
- standardní elektronové potenciály různých redoxních systémů lze sestavit do takzvané řady napětí.
Prvky - částice s nejnegativnějším potenciálem mají největší tendenci uvolňovat elektrony a přicházet
do iontového stavu, a naopak prvky s pozitivním potenciálem mají spíše tendenci elektrony přijímat.
Slovnik - IV - Základní termochemické zákony, Pravé roztoky...
20) Základní termochemické zákony
- termochemie se zabývá tepelnými změnami při chemických reakcích
Laplaceův-Lavoisierův zákon
Hodnota reakčního tepla přímé nebo protisměrné reakce je stejná, mění se však hodnota jeho znaménka (+/-). Hessův zákon
Výsledná hodnota reakčního tepla nezáleží na průběhu chemické reakce, ale pouze na jeho počátečním a konečném stavu.
V termochemických rovnicích je důležité vyjadřovat skupenství všech látek, které se reakce zúčastní, protože změny skupenství jsou spojeny s výměnou tepla.
Skupenství látek:
pevné = solidus (s)
kapalné = liquidus (l)
plynné = gasseus (g)
vodný roztok = aquatic (aq)
21) Pravé roztoky:
- tvoří je homogenní jednofázová soustava. V rozpouštědle jsou homogenně rozptýleny molekuly, ionty nebo atomy rozpuštěných látek.. Disperzní prostředí u pravých roztoku se nazývá rozpouštědlo,a dispergovaná fáze– rozpuštěná látka. Pravé roztoky se připravuji rozpouštěním látek ve vhodných rozpouštědlech.
22) Aerosoly:
- jsou soustavy s plynným disperzním prostředím.
Vznik: - kapalina, nebo tuhá látka se rozptýlí v plynu, nejčastěji ve vzduchu.
Prachy: - vznikají při mletí pevných látek (cementové mouky),
Dýmy: - vznikají při chemických reakcích (HCl+NH3=NH4Cl),
Mlhy: - vznikají při rozstřikování kapaliny proudem plynu, mlha v přírodě vzniká kondenzaci vodních par,
Koagulace: - zánik částic, částice po srážce ztrácejí energii,
spojování disperzních částic ve větší celky = zánik aerosolu.
23) Pěny:
- Jsou disperze plynu v kapalině. Pěny vlhké- Bubliny zaujímají max. 85% objemu,
suché pěny- plynu je více jak 85%. Pěny se připravují: - probublávání kapalin plynem, šleháním, nebo
třepáním. Kvalita pěny závisí na kvalitě přepážek mezi bublinami. Nejstabilnější pěny jsou mýdla, detergenty,
bílkoviny a polymery. Odpěňování: fyzikálně- změnou tlaku a teploty, chemicky- povrchově aktivní látky, které
vytvoří nekvalitní přepážky a pěna zanikne.
24) Emulze:
- Soustava nemísitelných kapalin, z nichž je jedna ve formě malých kapiček rozptýlena ve druhé
( olej ve vodě). Emulze se připravují intenzivním mícháním s emulgátorem - látka zvyšující stabilitu emulze
vytvořením ochranné vrstvy na částici. Emulgátory- mýdla, bílkoviny, polysacharidy…
- termochemie se zabývá tepelnými změnami při chemických reakcích
Laplaceův-Lavoisierův zákon
Hodnota reakčního tepla přímé nebo protisměrné reakce je stejná, mění se však hodnota jeho znaménka (+/-). Hessův zákon
Výsledná hodnota reakčního tepla nezáleží na průběhu chemické reakce, ale pouze na jeho počátečním a konečném stavu.
V termochemických rovnicích je důležité vyjadřovat skupenství všech látek, které se reakce zúčastní, protože změny skupenství jsou spojeny s výměnou tepla.
Skupenství látek:
pevné = solidus (s)
kapalné = liquidus (l)
plynné = gasseus (g)
vodný roztok = aquatic (aq)
21) Pravé roztoky:
- tvoří je homogenní jednofázová soustava. V rozpouštědle jsou homogenně rozptýleny molekuly, ionty nebo atomy rozpuštěných látek.. Disperzní prostředí u pravých roztoku se nazývá rozpouštědlo,a dispergovaná fáze– rozpuštěná látka. Pravé roztoky se připravuji rozpouštěním látek ve vhodných rozpouštědlech.
22) Aerosoly:
- jsou soustavy s plynným disperzním prostředím.
Vznik: - kapalina, nebo tuhá látka se rozptýlí v plynu, nejčastěji ve vzduchu.
Prachy: - vznikají při mletí pevných látek (cementové mouky),
Dýmy: - vznikají při chemických reakcích (HCl+NH3=NH4Cl),
Mlhy: - vznikají při rozstřikování kapaliny proudem plynu, mlha v přírodě vzniká kondenzaci vodních par,
Koagulace: - zánik částic, částice po srážce ztrácejí energii,
spojování disperzních částic ve větší celky = zánik aerosolu.
23) Pěny:
- Jsou disperze plynu v kapalině. Pěny vlhké- Bubliny zaujímají max. 85% objemu,
suché pěny- plynu je více jak 85%. Pěny se připravují: - probublávání kapalin plynem, šleháním, nebo
třepáním. Kvalita pěny závisí na kvalitě přepážek mezi bublinami. Nejstabilnější pěny jsou mýdla, detergenty,
bílkoviny a polymery. Odpěňování: fyzikálně- změnou tlaku a teploty, chemicky- povrchově aktivní látky, které
vytvoří nekvalitní přepážky a pěna zanikne.
24) Emulze:
- Soustava nemísitelných kapalin, z nichž je jedna ve formě malých kapiček rozptýlena ve druhé
( olej ve vodě). Emulze se připravují intenzivním mícháním s emulgátorem - látka zvyšující stabilitu emulze
vytvořením ochranné vrstvy na částici. Emulgátory- mýdla, bílkoviny, polysacharidy…
Slovnik - IV - Základní termochemické zákony, Pravé roztoky...
20) Základní termochemické zákony
- termochemie se zabývá tepelnými změnami při chemických reakcích
Laplaceův-Lavoisierův zákon
Hodnota reakčního tepla přímé nebo protisměrné reakce je stejná, mění se však hodnota jeho znaménka (+/-). Hessův zákon
Výsledná hodnota reakčního tepla nezáleží na průběhu chemické reakce, ale pouze na jeho počátečním a konečném stavu.
V termochemických rovnicích je důležité vyjadřovat skupenství všech látek, které se reakce zúčastní, protože změny skupenství jsou spojeny s výměnou tepla.
Skupenství látek:
pevné = solidus (s)
kapalné = liquidus (l)
plynné = gasseus (g)
vodný roztok = aquatic (aq)
21) Pravé roztoky:
- tvoří je homogenní jednofázová soustava. V rozpouštědle jsou homogenně rozptýleny molekuly, ionty nebo atomy rozpuštěných látek.. Disperzní prostředí u pravých roztoku se nazývá rozpouštědlo,a dispergovaná fáze– rozpuštěná látka. Pravé roztoky se připravuji rozpouštěním látek ve vhodných rozpouštědlech.
22) Aerosoly:
- jsou soustavy s plynným disperzním prostředím.
Vznik: - kapalina, nebo tuhá látka se rozptýlí v plynu, nejčastěji ve vzduchu.
Prachy: - vznikají při mletí pevných látek (cementové mouky),
Dýmy: - vznikají při chemických reakcích (HCl+NH3=NH4Cl),
Mlhy: - vznikají při rozstřikování kapaliny proudem plynu, mlha v přírodě vzniká kondenzaci vodních par,
Koagulace: - zánik částic, částice po srážce ztrácejí energii,
spojování disperzních částic ve větší celky = zánik aerosolu.
23) Pěny:
- Jsou disperze plynu v kapalině. Pěny vlhké- Bubliny zaujímají max. 85% objemu,
suché pěny- plynu je více jak 85%. Pěny se připravují: - probublávání kapalin plynem, šleháním, nebo
třepáním. Kvalita pěny závisí na kvalitě přepážek mezi bublinami. Nejstabilnější pěny jsou mýdla, detergenty,
bílkoviny a polymery. Odpěňování: fyzikálně- změnou tlaku a teploty, chemicky- povrchově aktivní látky, které
vytvoří nekvalitní přepážky a pěna zanikne.
24) Emulze:
- Soustava nemísitelných kapalin, z nichž je jedna ve formě malých kapiček rozptýlena ve druhé
( olej ve vodě). Emulze se připravují intenzivním mícháním s emulgátorem - látka zvyšující stabilitu emulze
vytvořením ochranné vrstvy na částici. Emulgátory- mýdla, bílkoviny, polysacharidy…
- termochemie se zabývá tepelnými změnami při chemických reakcích
Laplaceův-Lavoisierův zákon
Hodnota reakčního tepla přímé nebo protisměrné reakce je stejná, mění se však hodnota jeho znaménka (+/-). Hessův zákon
Výsledná hodnota reakčního tepla nezáleží na průběhu chemické reakce, ale pouze na jeho počátečním a konečném stavu.
V termochemických rovnicích je důležité vyjadřovat skupenství všech látek, které se reakce zúčastní, protože změny skupenství jsou spojeny s výměnou tepla.
Skupenství látek:
pevné = solidus (s)
kapalné = liquidus (l)
plynné = gasseus (g)
vodný roztok = aquatic (aq)
21) Pravé roztoky:
- tvoří je homogenní jednofázová soustava. V rozpouštědle jsou homogenně rozptýleny molekuly, ionty nebo atomy rozpuštěných látek.. Disperzní prostředí u pravých roztoku se nazývá rozpouštědlo,a dispergovaná fáze– rozpuštěná látka. Pravé roztoky se připravuji rozpouštěním látek ve vhodných rozpouštědlech.
22) Aerosoly:
- jsou soustavy s plynným disperzním prostředím.
Vznik: - kapalina, nebo tuhá látka se rozptýlí v plynu, nejčastěji ve vzduchu.
Prachy: - vznikají při mletí pevných látek (cementové mouky),
Dýmy: - vznikají při chemických reakcích (HCl+NH3=NH4Cl),
Mlhy: - vznikají při rozstřikování kapaliny proudem plynu, mlha v přírodě vzniká kondenzaci vodních par,
Koagulace: - zánik částic, částice po srážce ztrácejí energii,
spojování disperzních částic ve větší celky = zánik aerosolu.
23) Pěny:
- Jsou disperze plynu v kapalině. Pěny vlhké- Bubliny zaujímají max. 85% objemu,
suché pěny- plynu je více jak 85%. Pěny se připravují: - probublávání kapalin plynem, šleháním, nebo
třepáním. Kvalita pěny závisí na kvalitě přepážek mezi bublinami. Nejstabilnější pěny jsou mýdla, detergenty,
bílkoviny a polymery. Odpěňování: fyzikálně- změnou tlaku a teploty, chemicky- povrchově aktivní látky, které
vytvoří nekvalitní přepážky a pěna zanikne.
24) Emulze:
- Soustava nemísitelných kapalin, z nichž je jedna ve formě malých kapiček rozptýlena ve druhé
( olej ve vodě). Emulze se připravují intenzivním mícháním s emulgátorem - látka zvyšující stabilitu emulze
vytvořením ochranné vrstvy na částici. Emulgátory- mýdla, bílkoviny, polysacharidy…
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)