- Jaromír John – Moudrý Engelbert
Eduard Bass - Cirkus Humberto - zachycení cirkusových generací; oslava schopností českého člověka
Čtení o roce osmačtyřicátém – vzpoura, boj
Karel Poláček - Hostinec u kamenného stolu – mezilidské vztahy
deník Se žlutou hvězdou – zákazy, příkazy, Židům
Vladislav Vančura - Obrazy z dějin národa českého - má podpořit národní cítění; opora v těžké době; český národ
přežil mnoho špatných věcí
Karel Shulc – Prsten královnin, Kámen a bolest – Michelangelo
J. Čep – soubor próz Tvář pod pavučinou
Ivan Olbracht – Ze starých letopisů
Marie Majerová – Robinsonka
Karel Nový – Rytíři a lapkové – historický román z předhusitské doby
Marie Pujmanová - Předtucha - vykolejený vlak s rodiči spojí dříve rozhádané sourozence k sobě
psych.: Jaroslav Havlíček - Helimadoe - lékař nutí své dcery (Helena, Lidmila ...) k domácím pracím; Dora uteče z domu, ale
lékař potrestá nejmladší Emu
Egon Hostovský – Listy z vyhnanství
Václav Řezáč – Černé světlo, Svědek, Rozhraní
Jarmila Glazarová – Chudá přadlena
Jan Drda - Městečko na dlani - Rukapáň; každá z pěti částí (prstů) je jiná; na první pohled idyla
Putování Petra Sedmilháře
krimin: E. Fiker – Fantom operety
humor.: Zdeněk Jirotka - Saturnin
František Kubka - Skytský jezdec, Karlštejnské vigilie
hist.: Miloš Václav Kratochvíl – Král obléká Helenu
Jiří Mařánek – Barbar Vok, Romance o Závišovi, Petr Krajícník (Rožmberská trilogie)
pozdější inspirace: seriál Cirkus Humberto
Německo
Heinrich Mann – jeho knihy se otevřeně pálily, potají prodávaly
Profesor Neřád-despotický profesor chodí do bordelu,aby nachytal své studenty;zamiluje se do prostitutky,snaží se to utajit
¨Mládí krále Jindřicha IV., Zrání krále Jindřicha IV.
Thomas Mann – Nobelova cena za literaturu, získává u nás občanství
Josef a bratří jeho - dali ho do otroctví do Egypta, tam se ale vypracoval; později se zase bratři dostali do otroctví, ale
Josef jim odpustil a vysvobodil je; humanistické poselství
Doktor Faust, Buddenbrookovi
Erich Maria Remarque – ztracená generace, účastnil se bojů v 1. světové válce
Na západní frontě klid - autobiografické; příběh chlapce, který se se svými spolužáky rozhodl jít do války;
zbytečnost války, návrat z ní je velmi těžký
Cesta zpátky – navazuje, neschopnost normálně existovat, ovlivněni válkou
Tři kamarádi, Miluj bližního svého, Nebe nezná vyvolených (prostředí sanatoria)
Čas žít, čas umírat
Vítězný oblouk
Lion Feuchtwanger - Žid Süss - velmi obratný obchodník;i za cenu smrti se rozhodne pro pomstu; touha najít nějaké uplatnění
ve společnosti
Goya - Španělský malíř; ovlivňování politiky malířstvím; malířství má jít pořád dál
Židovka z Toleda, Ošklivá vévodkyně, Bláznova moudrost
Franz Kafka - Proměna - povídka, hlavní hrdina se promění v odporného brouka jako trest za to, že vedl přemechanizovaný
život
Proces - povídka, s Josefem K. je veden proces a je popraven, i když neví za co; nedokázal se postavit osudu
Zámek - román, hlavní postava - zeměměřič K., všichni mu zabraňují dostat se do zámku; závěr nedokončený, složitá
Interpretace
Amerika (román), povídka V kárném táboře
Franz Werfel - Čtyřicet dnů - ke konci války; hlavní hrdina se stává radou vesnice, je vnitřně rozpolcený (Turci ji chtějí vyvraždit)
Rakousko:
Stephan Zweig – Svět včerejška – vzpomínky z dětství, nástup Hitlera
biografie – Ramain Rolland
romány – Marie Stuartovna, Marie Antoanetta, Amok
Arnold Zweig – Spor o seržanta Grýšu
USA:
Theodore Dreiser - Americká tragédie - kritika tzv. "amerického snu" - bohatství a prestiž; lidé dělají vše pro to, aby ho
uskutečnili
Ernest Hemingway - Sbohem, armádo - voják se zamiluje do nemocniční sestry; uprchne z fronty a odcestují spolu do
Švýcarska
Komu zvoní hrana - smysl života je jak člověk žije a ne jak dlouho
Stařec a moře - hlavní hrdina - rybář Santiago; je důležité nevdávat se a bojovat až do úplného konce
Feista, Zelené pahorky africké, Ostrovy uprostřed proudu
William Faulkner - Absolone, Absolone! - úpadek plantážnické rodiny; hlavní hrdina je z chudé rodiny, chce se dostat výš, ale
ztrácí lidskost
John Steinbeck - Hrozny hněvu - strašené sociální podmínky rolníků
Na plechárně - humorný popis života amerických bezdomovců
Pláň Sortilla, O myších a lidech, Toulavý autobus
Sinclair Lewis – společenské romány, kritika amerického snu, Nobelova cena
Hlavní třída, Arrowsmith (dějová složka je druhořadá), Babbit
Rusko:
Maxim Gorkij – trilogie – Dětství, Do světa, Moje university
drama – Na dně, Dostigájev a ti druzí
Ivan Gunin – Temné aleje – erotika, láska, detabuizované
Boris Pasternak – Doktor Živago – Nobelova cena
Michal Bulgakov - předchůdce magického realismu, nelze postřehnout, kde je hranice mezi sne a skutečností
Mistr a Markétka - filozoficko-historický satirický román; faustovské motivy; 1. rovina - nepochopený spisovatel píšící o
Pilátu Pontském; 2. rovina - fantazijní - kouzelník (ďábel) Woland; 3. rovina - historická (Pilát Pontský)
Moliér, Puškin, Bílá Verda, Zápisky mladého lékaře, Zápisky na manžetách
Isaak Babel – Deník 1920, povídky Rudá jízda
Profesor Neřád-despotický profesor chodí do bordelu,aby nachytal své studenty;zamiluje se do prostitutky,snaží se to utajit
¨Mládí krále Jindřicha IV., Zrání krále Jindřicha IV.
Thomas Mann – Nobelova cena za literaturu, získává u nás občanství
Josef a bratří jeho - dali ho do otroctví do Egypta, tam se ale vypracoval; později se zase bratři dostali do otroctví, ale
Josef jim odpustil a vysvobodil je; humanistické poselství
Doktor Faust, Buddenbrookovi
Erich Maria Remarque – ztracená generace, účastnil se bojů v 1. světové válce
Na západní frontě klid - autobiografické; příběh chlapce, který se se svými spolužáky rozhodl jít do války;
zbytečnost války, návrat z ní je velmi těžký
Cesta zpátky – navazuje, neschopnost normálně existovat, ovlivněni válkou
Tři kamarádi, Miluj bližního svého, Nebe nezná vyvolených (prostředí sanatoria)
Čas žít, čas umírat
Vítězný oblouk
Lion Feuchtwanger - Žid Süss - velmi obratný obchodník;i za cenu smrti se rozhodne pro pomstu; touha najít nějaké uplatnění
ve společnosti
Goya - Španělský malíř; ovlivňování politiky malířstvím; malířství má jít pořád dál
Židovka z Toleda, Ošklivá vévodkyně, Bláznova moudrost
Franz Kafka - Proměna - povídka, hlavní hrdina se promění v odporného brouka jako trest za to, že vedl přemechanizovaný
život
Proces - povídka, s Josefem K. je veden proces a je popraven, i když neví za co; nedokázal se postavit osudu
Zámek - román, hlavní postava - zeměměřič K., všichni mu zabraňují dostat se do zámku; závěr nedokončený, složitá
Interpretace
Amerika (román), povídka V kárném táboře
Franz Werfel - Čtyřicet dnů - ke konci války; hlavní hrdina se stává radou vesnice, je vnitřně rozpolcený (Turci ji chtějí vyvraždit)
Rakousko:
Stephan Zweig – Svět včerejška – vzpomínky z dětství, nástup Hitlera
biografie – Ramain Rolland
romány – Marie Stuartovna, Marie Antoanetta, Amok
Arnold Zweig – Spor o seržanta Grýšu
USA:
Theodore Dreiser - Americká tragédie - kritika tzv. "amerického snu" - bohatství a prestiž; lidé dělají vše pro to, aby ho
uskutečnili
Ernest Hemingway - Sbohem, armádo - voják se zamiluje do nemocniční sestry; uprchne z fronty a odcestují spolu do
Švýcarska
Komu zvoní hrana - smysl života je jak člověk žije a ne jak dlouho
Stařec a moře - hlavní hrdina - rybář Santiago; je důležité nevdávat se a bojovat až do úplného konce
Feista, Zelené pahorky africké, Ostrovy uprostřed proudu
William Faulkner - Absolone, Absolone! - úpadek plantážnické rodiny; hlavní hrdina je z chudé rodiny, chce se dostat výš, ale
ztrácí lidskost
John Steinbeck - Hrozny hněvu - strašené sociální podmínky rolníků
Na plechárně - humorný popis života amerických bezdomovců
Pláň Sortilla, O myších a lidech, Toulavý autobus
Sinclair Lewis – společenské romány, kritika amerického snu, Nobelova cena
Hlavní třída, Arrowsmith (dějová složka je druhořadá), Babbit
Rusko:
Maxim Gorkij – trilogie – Dětství, Do světa, Moje university
drama – Na dně, Dostigájev a ti druzí
Ivan Gunin – Temné aleje – erotika, láska, detabuizované
Boris Pasternak – Doktor Živago – Nobelova cena
Michal Bulgakov - předchůdce magického realismu, nelze postřehnout, kde je hranice mezi sne a skutečností
Mistr a Markétka - filozoficko-historický satirický román; faustovské motivy; 1. rovina - nepochopený spisovatel píšící o
Pilátu Pontském; 2. rovina - fantazijní - kouzelník (ďábel) Woland; 3. rovina - historická (Pilát Pontský)
Moliér, Puškin, Bílá Verda, Zápisky mladého lékaře, Zápisky na manžetách
Isaak Babel – Deník 1920, povídky Rudá jízda
SVĚTOVÉ DRAMA
nové umělecké styly - symbolismus, impresionismus, expresionismus ..., důraz na jevištní provedení
G. B. Shaw - Pygmalion - námět - řecký sochař Pygmalion vytesá sochu ženy, požádá Athénu, aby jí vdechla život
Higgins (profesor) vychová Lízu Doolittlovou (květinářka), která stoupá ve společnosti, postupně si
uvědomuje sama sebe, je na sebe hrdá - emancipace; využití jazyků všech společenských vrstev
(My fair lady)
Gerhart Hauptmann - Před východem slunce - rodina najde na svém pozemku ropu - morální degradace, impresionismus
Bertold Brecht - zakladatel epického divadla - cílem je poučení diváka; divadlo nemá vytvářet iluze - využívání zcizovacích
efektů (komentář, vystoupení z děje ...)
Matka kuráž a její děti - protiválečné drama z období 30leté války; hlavní hrdinka projíždí s vojáky celou Evropou,
zemřou jí všechny děti, ale válka ji živí a ona nechce, aby skončila; neuvědomí si, že ji válka obrala o všechno
Třígrošová opera - inspirace Žebráckou operou, lupič je čestnější než společnost
Život Galileiho - jak se člověk vyrovnává se svědomím, když musel odvolat to, s čím souhlasil
Kavkazský křídový kruh – mateřská láska
Strach a bída Třetí říše, Švejk za druhé světové války
Maxim Gorkij – důraz na psychiku
Jegor Bulyčov a ti druzí, Na dně, Dostigájev a ti druzí
Alfred Jarry - Král Ubu - neomezená moc člověka zničí; silou se stane králem, ale je sesazen; parodie lidských vlastností
Luigi Pirandello - Jindřich IV. - hlavní hrdina si myslí, že je Jindřich Iv. ale postupně si uvědomí, že jím není, ale baví ho
předstírat, že je blázen; v afektu zabije, a tak musí nadosmrti předstírat, že je blázen, aby nebyl trestán
Šest postav hledá autora - styl divadla na divadle; nemožnost se dorozumět
Anton Pavlovič Čechov – Tři sestry, Strýček Váňa, Višňový sad
Oscar Wilde – Jak je důležité míti Filipa
pozdější inspirace: film - Stařec a moře; My Fair Lady - Pygmalion
G. B. Shaw - Pygmalion - námět - řecký sochař Pygmalion vytesá sochu ženy, požádá Athénu, aby jí vdechla život
Higgins (profesor) vychová Lízu Doolittlovou (květinářka), která stoupá ve společnosti, postupně si
uvědomuje sama sebe, je na sebe hrdá - emancipace; využití jazyků všech společenských vrstev
(My fair lady)
Gerhart Hauptmann - Před východem slunce - rodina najde na svém pozemku ropu - morální degradace, impresionismus
Bertold Brecht - zakladatel epického divadla - cílem je poučení diváka; divadlo nemá vytvářet iluze - využívání zcizovacích
efektů (komentář, vystoupení z děje ...)
Matka kuráž a její děti - protiválečné drama z období 30leté války; hlavní hrdinka projíždí s vojáky celou Evropou,
zemřou jí všechny děti, ale válka ji živí a ona nechce, aby skončila; neuvědomí si, že ji válka obrala o všechno
Třígrošová opera - inspirace Žebráckou operou, lupič je čestnější než společnost
Život Galileiho - jak se člověk vyrovnává se svědomím, když musel odvolat to, s čím souhlasil
Kavkazský křídový kruh – mateřská láska
Strach a bída Třetí říše, Švejk za druhé světové války
Maxim Gorkij – důraz na psychiku
Jegor Bulyčov a ti druzí, Na dně, Dostigájev a ti druzí
Alfred Jarry - Král Ubu - neomezená moc člověka zničí; silou se stane králem, ale je sesazen; parodie lidských vlastností
Luigi Pirandello - Jindřich IV. - hlavní hrdina si myslí, že je Jindřich Iv. ale postupně si uvědomí, že jím není, ale baví ho
předstírat, že je blázen; v afektu zabije, a tak musí nadosmrti předstírat, že je blázen, aby nebyl trestán
Šest postav hledá autora - styl divadla na divadle; nemožnost se dorozumět
Anton Pavlovič Čechov – Tři sestry, Strýček Váňa, Višňový sad
Oscar Wilde – Jak je důležité míti Filipa
pozdější inspirace: film - Stařec a moře; My Fair Lady - Pygmalion
Česká literatura 1. poloviny 40. let 20. století
vlny persekucí - hlavně studenti a inteligence; smrt mnoha významných umělců (Poláček, Vančura, Fučík); vlna emigrace
germanizace, cenzura, vyřazování knih z knihoven; omezený počet novin a časopisů
domácí oficiální literatura: hlavní funkce - povzbudit; opora v tradicích; pracuje s alegorií; důležitost jazyka - láska a úcta
národní historie (doby, kdy na tom byl národ dobře), mobilizace (básně – děje předcházejí válce), láska k rodné zemi, výrazné postavy minulosti (Němcová, Borovský), humorná (ulehčení), psychologická, detektivní
poezie - Jan Hora – Zahrada popelčina – zachycení prožívání života, nezničitelnost života)
Vítězslav Nezval – Pět minut za městem
Jaroslav Seifert - Kamenný most - těžkost doby; víra, že se vše změní;
Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná, Přilba hlíny
Bohuslav Reynek – Pieta – matka, země, utrpení, rodná země)
František Halas - Naše paní Božena Němcová = žena se silným charakterem; oslava jejích vlastností i národa
Ladění - portréty významných českých umělců (Mácha, Smetana, Šalda ...)
Vilém Závada - Hradní věž - reakce na Mnichov a okupaci; rodný domov = ztracený ráj
Vladimír Holan - Záhřmotí - lyrika; čemu má člověk věřit; motivy naděje
První testament - o neúspěšném pokusu oživit dávný milostný vztah
Terezka Planetová - zbytečná smrt a promarněná láska - lítost nad tím; že všechno pomine
Cesta mraku
František Hrubín - Včelí plást - spirituálně laděná; tzv. básně-modlitby; touha po míru
Země sudička, Cikády, Mávnutí křídel
Jiří Orten -Čítanka jaro - optimistické
Jeremiášův pláč - Jeremiáš - židovský prorok, měl vidění o zkáze židovského státu - to se právě naplňuje
Ohnice, Cesta k mrazu, deníky – Žíhaná kniha
poezie duchovní orientace - Jan Zahradníček - Korouhve, Svatý Václav - obrací se k našim svatým; motivy víry
představitelé nové generace - Jarní almanach básnický 1940 - Kamil Bednář - Slovo k mladým - vyjadřuje pocity
generace; termín "mlčenlivá generace" - nemohou se naplno projevit; požadavek "nahého člověka" - člověk by
se měl vrátit k věčným hodnotám (Kainar, Mikulášek, Zdeněk Griebel, Orten, Kamil Bednář, Ivan Blatný) –
zachycují tragický lidský osud
Skupina 42 - Jindřich Chalupecký - Svět, v němž žijeme - člověk musí brát svět takový, jaký je; snaha
bezprostředního zachycení skutečnosti; depoetizace - přímé vyjadřování, bez básnických prostředků
Jiří Kolář - Křestný list - využití běžně mluvené řeči a kontrastů
Josef Kainar - Příběhy a menší básně
Ivan Blatný - Paní Jitřenka - navození příjemných pocitů; melancholické vycházky Brnem
germanizace, cenzura, vyřazování knih z knihoven; omezený počet novin a časopisů
domácí oficiální literatura: hlavní funkce - povzbudit; opora v tradicích; pracuje s alegorií; důležitost jazyka - láska a úcta
národní historie (doby, kdy na tom byl národ dobře), mobilizace (básně – děje předcházejí válce), láska k rodné zemi, výrazné postavy minulosti (Němcová, Borovský), humorná (ulehčení), psychologická, detektivní
poezie - Jan Hora – Zahrada popelčina – zachycení prožívání života, nezničitelnost života)
Vítězslav Nezval – Pět minut za městem
Jaroslav Seifert - Kamenný most - těžkost doby; víra, že se vše změní;
Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná, Přilba hlíny
Bohuslav Reynek – Pieta – matka, země, utrpení, rodná země)
František Halas - Naše paní Božena Němcová = žena se silným charakterem; oslava jejích vlastností i národa
Ladění - portréty významných českých umělců (Mácha, Smetana, Šalda ...)
Vilém Závada - Hradní věž - reakce na Mnichov a okupaci; rodný domov = ztracený ráj
Vladimír Holan - Záhřmotí - lyrika; čemu má člověk věřit; motivy naděje
První testament - o neúspěšném pokusu oživit dávný milostný vztah
Terezka Planetová - zbytečná smrt a promarněná láska - lítost nad tím; že všechno pomine
Cesta mraku
František Hrubín - Včelí plást - spirituálně laděná; tzv. básně-modlitby; touha po míru
Země sudička, Cikády, Mávnutí křídel
Jiří Orten -Čítanka jaro - optimistické
Jeremiášův pláč - Jeremiáš - židovský prorok, měl vidění o zkáze židovského státu - to se právě naplňuje
Ohnice, Cesta k mrazu, deníky – Žíhaná kniha
poezie duchovní orientace - Jan Zahradníček - Korouhve, Svatý Václav - obrací se k našim svatým; motivy víry
představitelé nové generace - Jarní almanach básnický 1940 - Kamil Bednář - Slovo k mladým - vyjadřuje pocity
generace; termín "mlčenlivá generace" - nemohou se naplno projevit; požadavek "nahého člověka" - člověk by
se měl vrátit k věčným hodnotám (Kainar, Mikulášek, Zdeněk Griebel, Orten, Kamil Bednář, Ivan Blatný) –
zachycují tragický lidský osud
Skupina 42 - Jindřich Chalupecký - Svět, v němž žijeme - člověk musí brát svět takový, jaký je; snaha
bezprostředního zachycení skutečnosti; depoetizace - přímé vyjadřování, bez básnických prostředků
Jiří Kolář - Křestný list - využití běžně mluvené řeči a kontrastů
Josef Kainar - Příběhy a menší básně
Ivan Blatný - Paní Jitřenka - navození příjemných pocitů; melancholické vycházky Brnem
SVĚTSKÁ LITERATURA
vzniká z náboženské přidáváním světských prvků (laicizací); v národních jazycích
šlechtická - hrdina - rytíř, šlechtic, má rytířské ctnosti (čestnost apod.)
nezájem o historické souvislosti
žánr - hrdinský národní epos - důraz na děj a popis, řada vedlejších epizod, mnoho postav
Beowulf - Anglie, hlavní motiv - boj dobra se zlem, křesťanské prvky
Chansons de Geste - cyklus národních eposů - Francie
Píseň o Rollandovi - za Karla Velikého, boje proti Saracénům
Píseň o Cidovi - Španělsko, boje proti Maurům, Cid je bojovat, aby dokázal svou nevinu
na rozdíl od C. de G. a Beo. je Cid líčen jako milující otec a manžel
Píseň o Nibelunzích - Německo, Nibelungové - trpaslíci střežící poklad
Siegfried - téměř nezranitelný, získá poklad s magickými artefakty, později je zabit kmenem
Burgundů, jeho manželka Kriemhilda ho pomstí
Slovo o pluku Igorově - Rusko, z doby rozmachu Kyjevské Rusi; boje proti Polovcům; + popisy přírody
rytířský epos - důraz na fantazii, není vazba na historické reálie
Příběhy tzv. Bretaňského cyklu - hlavní postava - král Artuš, původně keltská pověst, nejznámější anglická
verze rytíři kulatého stolu, Merlin, Lancelot, Guineira - manželka Artuše, Svatý grál
Tristan a Izolda - keltského původu, mnoho verzí
dvorská (kurtoazní) lyrika - vyznává rytířský kult ženy, vznik ve Francii
autoři těchto děl je i přednášeli (trubadůři - Francie, minnesängři - Německo, minstrelové - Anglie)
žánry - pastorela - pastýřská mil. píseň; epistola - milostný list; alba - loučení milenců za úsvitu
městská - všímá si nedostatků, je kritická a zábavná; šiřitelé - studenti; žánry - fabliaux - komická, zvířecí epos –
několik bajek, měšťanské drama - vznik z církevních
šlechtická - hrdina - rytíř, šlechtic, má rytířské ctnosti (čestnost apod.)
nezájem o historické souvislosti
žánr - hrdinský národní epos - důraz na děj a popis, řada vedlejších epizod, mnoho postav
Beowulf - Anglie, hlavní motiv - boj dobra se zlem, křesťanské prvky
Chansons de Geste - cyklus národních eposů - Francie
Píseň o Rollandovi - za Karla Velikého, boje proti Saracénům
Píseň o Cidovi - Španělsko, boje proti Maurům, Cid je bojovat, aby dokázal svou nevinu
na rozdíl od C. de G. a Beo. je Cid líčen jako milující otec a manžel
Píseň o Nibelunzích - Německo, Nibelungové - trpaslíci střežící poklad
Siegfried - téměř nezranitelný, získá poklad s magickými artefakty, později je zabit kmenem
Burgundů, jeho manželka Kriemhilda ho pomstí
Slovo o pluku Igorově - Rusko, z doby rozmachu Kyjevské Rusi; boje proti Polovcům; + popisy přírody
rytířský epos - důraz na fantazii, není vazba na historické reálie
Příběhy tzv. Bretaňského cyklu - hlavní postava - král Artuš, původně keltská pověst, nejznámější anglická
verze rytíři kulatého stolu, Merlin, Lancelot, Guineira - manželka Artuše, Svatý grál
Tristan a Izolda - keltského původu, mnoho verzí
dvorská (kurtoazní) lyrika - vyznává rytířský kult ženy, vznik ve Francii
autoři těchto děl je i přednášeli (trubadůři - Francie, minnesängři - Německo, minstrelové - Anglie)
žánry - pastorela - pastýřská mil. píseň; epistola - milostný list; alba - loučení milenců za úsvitu
městská - všímá si nedostatků, je kritická a zábavná; šiřitelé - studenti; žánry - fabliaux - komická, zvířecí epos –
několik bajek, měšťanské drama - vznik z církevních
ČESKÉ ZEMĚ
– 9. stol. - nejprve Velká Morava - míšení vlivů Z a V, 5.7. 863 - příchod Konstantina a Metoděje - posílili moc
knížat, založili církevní organizace a podpořili kulturu; zavedli staroslověnštinu, hlaholici, cyrilici -> azbuka
- staroslověnština byla přinesena, čeština se vyvíjí na našem území
- staroslověnské centrum – Sázavský klášter
Zákon sudnyj ljudem - řeší občanská práva
Život Konstantinův, Život Metodějův
Paterik - popisuje život poustevníků a mnichů
Proglas - veršovaná předmluva k evangeliu, vyjádřili program kázání ve slovanském jazyce
Panonské legendy - vznikly po jejich smrti, obhajují jejich učení
10. století
Život svatého Václava, Druhá staroslověnská legenda o svatém Václavu - legendy, důraz na jeho zázraky + glosy
Hospodine, pomiluj ny - česky s prvky staroslověnštiny, funkce hymny, jednoduchá forma bez rýmu a strofic. členění
latinská literatura - Kristiánova legenda - Život a umučení sv. Václava a sv. Ludmily, babičky jeho – historické
vyprávění
12. století
Kosmova kronika - zachycení českých dějin od mýtických dob až po současnost
3 části - bájivá vyprávění starců, vyprávění pamětníků, očité svědectví Kosmy
význam - historický, politický (upevnění moci), umělecký
formální stránka - čtivá, humor, citáty, bohemika - česká slova vložená do latinského textu
vznik česky psané literatury - nejdříve bohemika a glosy; 1. česká věta na zakládací listině Litoměřické kapituly
překlady modliteb a částí Bible
Svatý Václave - nejstarší česká duchovní píseň, 3 sloky, složitější styl než u Hospodine - zvuková shoda,
básnické přívlastky; později slavnostní i válečný chorál
pozdější inspirace: Pierre Corneille - Cid, Tolkien - Beowulf, Kalevala, baroko, Vančura - Kosmas
indoevropské jazyky - Indické (cikánština), řečtina, románské, keltské, germánské, baltské, slovanské
izolační - ohýbání bez koncovek (franc.), aglutinační - s mnoha příponami a koncovkami (maď.), flexivní - ohýbání koncovkami
(češ.), vnitroflexivní - ohýbání změnou kořene (arab.), polysyntetický - mnoho složenin (něm.)
knížat, založili církevní organizace a podpořili kulturu; zavedli staroslověnštinu, hlaholici, cyrilici -> azbuka
- staroslověnština byla přinesena, čeština se vyvíjí na našem území
- staroslověnské centrum – Sázavský klášter
Zákon sudnyj ljudem - řeší občanská práva
Život Konstantinův, Život Metodějův
Paterik - popisuje život poustevníků a mnichů
Proglas - veršovaná předmluva k evangeliu, vyjádřili program kázání ve slovanském jazyce
Panonské legendy - vznikly po jejich smrti, obhajují jejich učení
10. století
Život svatého Václava, Druhá staroslověnská legenda o svatém Václavu - legendy, důraz na jeho zázraky + glosy
Hospodine, pomiluj ny - česky s prvky staroslověnštiny, funkce hymny, jednoduchá forma bez rýmu a strofic. členění
latinská literatura - Kristiánova legenda - Život a umučení sv. Václava a sv. Ludmily, babičky jeho – historické
vyprávění
12. století
Kosmova kronika - zachycení českých dějin od mýtických dob až po současnost
3 části - bájivá vyprávění starců, vyprávění pamětníků, očité svědectví Kosmy
význam - historický, politický (upevnění moci), umělecký
formální stránka - čtivá, humor, citáty, bohemika - česká slova vložená do latinského textu
vznik česky psané literatury - nejdříve bohemika a glosy; 1. česká věta na zakládací listině Litoměřické kapituly
překlady modliteb a částí Bible
Svatý Václave - nejstarší česká duchovní píseň, 3 sloky, složitější styl než u Hospodine - zvuková shoda,
básnické přívlastky; později slavnostní i válečný chorál
pozdější inspirace: Pierre Corneille - Cid, Tolkien - Beowulf, Kalevala, baroko, Vančura - Kosmas
indoevropské jazyky - Indické (cikánština), řečtina, románské, keltské, germánské, baltské, slovanské
izolační - ohýbání bez koncovek (franc.), aglutinační - s mnoha příponami a koncovkami (maď.), flexivní - ohýbání koncovkami
(češ.), vnitroflexivní - ohýbání změnou kořene (arab.), polysyntetický - mnoho složenin (něm.)
Světová próza a drama 1. poloviny 20. století
SVĚTOVÁ PRÓZA
1. světová válka, VŘSR, krize na Newyorské burze, nástup fašismu, 2. světová válka
společenský vývoj je ovlivněn vynálezy a objevy v psychologii (Freud); hlavní filozofické názory - pragmatismus (pravda=účelnost); unanimismus - nerozhoduje jednotlivec, ale společnost
tři tendence: realistická - kratší; tradiční dějová linie; důraz na jednotlivce
experimentální - dějová složka potlačena; prolínání mnoha rovin; subjektivita; absurdita
detabuizující - otevírá témata, o nichž se dříve nemluvilo
architektura – funkcionalismus, konstruktivismus
výtvarné umění – kubismus, fauvismus
filmové umění – rozvíjí se (chaplin, Laurel a Hardy) – němý i zvukový, režiséři – Ejžnstejn (Křižák Potěmkin)
Francie
André Gide – nositel Nobelovy ceny za literaturu, zabýváí se jedincem, hodně cestoval
Penězokazi – děti z bohatých rodin, zachycuje vznik románu (román o románu)
Antoine de Saint-Exupéry – byl vězněn a sestřelen
Citadela, Malý princ, Válečný pilot, Posádka, Zemělidé (o leteckých kurýrech)
Romain Rolland – držitel Nobelovy ceny
životopisná díla: Beethowen, Haydn, Tolstoj
předválečné: Jan Kryštof – cyklus 20 dílů, život hudebníka, inspirace Beethowenwm
protiválečná: Petr a Lucie, Okouzlené duše, Dobrý člověk ještě žije
Henri Barbusse – téma 1. světové války – román Oheň (kolektivní hrdina – četa)
Marcel Proust – Hledání ztraceného času - stěžejní jsou vzpomínky i samo jejich hledání
André Breton – řada manifestů surrealismu
Nadja – milenecký nenaplněný vztah
James Joyce - Dubliňané - soubor povídek o obyčejných lidech, kteří žijí nešťastně a nedokáží to změnit
Odysseus - paralela mezi Odyseem a Leopoldem Bloomem; ten prochází během jednoho dne Dublinem i svým
vlastním podvědomím - metoda proudu vědomí - myšlenky na sebe volně navazují; kontrast mezi antikou a
skutečností; každá kapitola souhlasí s částí Odyssey
Virginie Woolfová - využívá metody proudu vědomí; lyričtější než Joyce
K majáku - rodina si vyjede na odpolední výlet k majáku; po 10 letech tři z nich zemřeli a zbytek rodiny na ně
vzpomíná - rodina je tím stále pohromadě
Orlando, Mezi akty, Flush (hlavním hrdinou je pes)
David Herbert Lawrence – detabuizovaná próza
Milenci lady Chatterlyové – otevřeně mluví o sexu
John Glasworthy – Sága rodu Forsytů – majetek a peníze
Moderní komedie, Konec kapitoly
1. světová válka, VŘSR, krize na Newyorské burze, nástup fašismu, 2. světová válka
společenský vývoj je ovlivněn vynálezy a objevy v psychologii (Freud); hlavní filozofické názory - pragmatismus (pravda=účelnost); unanimismus - nerozhoduje jednotlivec, ale společnost
tři tendence: realistická - kratší; tradiční dějová linie; důraz na jednotlivce
experimentální - dějová složka potlačena; prolínání mnoha rovin; subjektivita; absurdita
detabuizující - otevírá témata, o nichž se dříve nemluvilo
architektura – funkcionalismus, konstruktivismus
výtvarné umění – kubismus, fauvismus
filmové umění – rozvíjí se (chaplin, Laurel a Hardy) – němý i zvukový, režiséři – Ejžnstejn (Křižák Potěmkin)
Francie
André Gide – nositel Nobelovy ceny za literaturu, zabýváí se jedincem, hodně cestoval
Penězokazi – děti z bohatých rodin, zachycuje vznik románu (román o románu)
Antoine de Saint-Exupéry – byl vězněn a sestřelen
Citadela, Malý princ, Válečný pilot, Posádka, Zemělidé (o leteckých kurýrech)
Romain Rolland – držitel Nobelovy ceny
životopisná díla: Beethowen, Haydn, Tolstoj
předválečné: Jan Kryštof – cyklus 20 dílů, život hudebníka, inspirace Beethowenwm
protiválečná: Petr a Lucie, Okouzlené duše, Dobrý člověk ještě žije
Henri Barbusse – téma 1. světové války – román Oheň (kolektivní hrdina – četa)
Marcel Proust – Hledání ztraceného času - stěžejní jsou vzpomínky i samo jejich hledání
André Breton – řada manifestů surrealismu
Nadja – milenecký nenaplněný vztah
James Joyce - Dubliňané - soubor povídek o obyčejných lidech, kteří žijí nešťastně a nedokáží to změnit
Odysseus - paralela mezi Odyseem a Leopoldem Bloomem; ten prochází během jednoho dne Dublinem i svým
vlastním podvědomím - metoda proudu vědomí - myšlenky na sebe volně navazují; kontrast mezi antikou a
skutečností; každá kapitola souhlasí s částí Odyssey
Virginie Woolfová - využívá metody proudu vědomí; lyričtější než Joyce
K majáku - rodina si vyjede na odpolední výlet k majáku; po 10 letech tři z nich zemřeli a zbytek rodiny na ně
vzpomíná - rodina je tím stále pohromadě
Orlando, Mezi akty, Flush (hlavním hrdinou je pes)
David Herbert Lawrence – detabuizovaná próza
Milenci lady Chatterlyové – otevřeně mluví o sexu
John Glasworthy – Sága rodu Forsytů – majetek a peníze
Moderní komedie, Konec kapitoly
Literatura raného středověku
od 4. stol. - stěhování národů, zlegalizování křesťanství
křesťanství: podporuje vznik a udržení feudalismu; svět a společenský řád jsou dány Bohem, společnost je rozdělena na trojí lid (duchovenstvo, šlechta, poddaní); pozemský život je přípravou na posmrtný; Z - latina, V – řečtina
- 313 Edikt Milánský – křesťanství je uznáno oficiálním náboženstvím, 11.-13. stol – křížové výpravy, Vznikají nové mnišské řády – Benediktýni, Cisterciáci, Premonstráti
kultura – vznik univerzit (11. stol – Bologna, 12. stol. – Oxford, 13. stol. – Sorbona)
- Karolinská renesance (9. stol.) vládl Karel Veliký, soustředil umění do Cách
- Otonská renesance (10. stol.) nástupci Karla Velikého – centrum do Říma
románské umění – 10.-12. stol, - široké zdi, malá okna, půlkruhový oblouk, křížová a valená klenba – rotundy a baziliky
gotika – 12.-15. stol. – vysoké štíhlé stavby, fiály – věžičky, lomený oblouk, chrliče, žebrová klenba (chrám sv. Víta, Notterdam,
Křivoklát, Karlštejn) – blíže k bohu
LATINSKY PSANÁ LITERATURA - duchovní
je určena pro církevní účely; centrem vzdělanosti - kláštery, později školy; základní text - Bible; hlavní hrdina - světec
(=> legenda, soubor legend - pasionál), mučedník nebo poustevník; žánry - duchovní lyrika, modlitba
náboženské drama - nenavazuje na antiku
nejdříve snaha potlačit lidové obřady, potom je církev vzala za své a vzniklo náboženské drama
základem - evangelia; typy her - Mistérium - ze života Krista, Mirákl - o zázracích světců, Moralita - alegorie,
výchova v křesťanském duchu, Pašijové hry - o ukřižování a vzkříšení Krista
Nový zákon - v řečtině, 4 evangelia (Marek, Matouš, Lukáš, Jan), skutky apoštolské, apoštolské listy - epištoly - pro
povzbuzení, vidění sv. Jana - Apokalypsa, části přeloženy do češtiny už ve 13. stol.
křesťanství: podporuje vznik a udržení feudalismu; svět a společenský řád jsou dány Bohem, společnost je rozdělena na trojí lid (duchovenstvo, šlechta, poddaní); pozemský život je přípravou na posmrtný; Z - latina, V – řečtina
- 313 Edikt Milánský – křesťanství je uznáno oficiálním náboženstvím, 11.-13. stol – křížové výpravy, Vznikají nové mnišské řády – Benediktýni, Cisterciáci, Premonstráti
kultura – vznik univerzit (11. stol – Bologna, 12. stol. – Oxford, 13. stol. – Sorbona)
- Karolinská renesance (9. stol.) vládl Karel Veliký, soustředil umění do Cách
- Otonská renesance (10. stol.) nástupci Karla Velikého – centrum do Říma
románské umění – 10.-12. stol, - široké zdi, malá okna, půlkruhový oblouk, křížová a valená klenba – rotundy a baziliky
gotika – 12.-15. stol. – vysoké štíhlé stavby, fiály – věžičky, lomený oblouk, chrliče, žebrová klenba (chrám sv. Víta, Notterdam,
Křivoklát, Karlštejn) – blíže k bohu
LATINSKY PSANÁ LITERATURA - duchovní
je určena pro církevní účely; centrem vzdělanosti - kláštery, později školy; základní text - Bible; hlavní hrdina - světec
(=> legenda, soubor legend - pasionál), mučedník nebo poustevník; žánry - duchovní lyrika, modlitba
náboženské drama - nenavazuje na antiku
nejdříve snaha potlačit lidové obřady, potom je církev vzala za své a vzniklo náboženské drama
základem - evangelia; typy her - Mistérium - ze života Krista, Mirákl - o zázracích světců, Moralita - alegorie,
výchova v křesťanském duchu, Pašijové hry - o ukřižování a vzkříšení Krista
Nový zákon - v řečtině, 4 evangelia (Marek, Matouš, Lukáš, Jan), skutky apoštolské, apoštolské listy - epištoly - pro
povzbuzení, vidění sv. Jana - Apokalypsa, části přeloženy do češtiny už ve 13. stol.
Socialistická próza:
Ivan Olbracht – levicově orientovaná próza, syn Antala Staška, zájem o Podkarpatskou Rus
Nikola Šuhaj loupežník - děj za 1. sv. v. a těsně po ní v zakarpatské vesnici Kolčavě; prolínání skutečných příběhů a
legendy; dezertér z 1. sv. války musí loupit, aby se uživil (reálný příběh) - pro lidi ztělesněním dobra - bohatým
bral a chudým dával; dostal od baby kouzelnou moc - nemohla ho zasáhnou kulka, vlastní přátelé ho zabili
sekerou
Země beze jména
Golet v údolí - zachycuje pravověrné Židy v uzavřené skupině na Zakarpatské Ukrajině
Marie Majerová – sociální próza, socialistická témata
Náměstí republiky - ruský emigrant chce spáchat anarchistický čin, ale nic tím nevyřeší
Siréna - román zachycující Kladno od poloviny 19. stol. do 1. sv. v.; zachycuje osudy individualit i společnosti jako
celku
Přehrada
Havířská balada - volné pokračování Sirény
Robinsonka, Bruno (pro děti a mládež)
sociální proud:
Marie Pujmanová – sociální a psychologická próza
Pacientka doktora Hegela – povídka, otázka svobodné vůle
trilogie: Hra s Ohněm, Život proti smrti, Lidé na křižovatce - celá řada postav, nedůležitý jedinec, osudy dvou rodin
(dělnická a pokrokově smýšlející)
Sestra Alena, Předtucha
psychologická próza:
Jarmila Glazarová - Vlčí jáma - obraz dívky a despotické rodiny
Advent - ženě zemřel manžel a ona se kvůli lásce k synovi provdá za despotického sedláka
Roky v kruhu – obraz šťastného manželství
Jaroslav Havlíček – narozen v Jilemnici, psychologická próza a novely
Petrolejové lampy - psychologický román; dívka touží po lásce, ale prostředí jí to neumožní (maloměsto)
Neviditelný - hlavní hrdina touží po penězích - prodá se za bohatou továrnici, ale netuší, že v jejich rodině je dědičná
psychická choroba - myslí si, že jsou neviditelní; manželka umírá a on se musí starat o duševně nemocného
syna; odsouzení touhy po penězích
Ta třetí, Helimadoe
Egon Hostovský – narozen v Hronově, pracoval na ministerstvu zahraničí, po válce se vrací do Čech, v dílech naráží na
nekomunikativní spol., hlavní hrdinové emigranti, psychologické romány
Cizinec hledá byt, Sedmkrát v hlavní úloze, Půlnoční pacient
Listy z vyhnanství - emigranti se chtějí vrátit zpět do vlasti
Václav Řezáč – pro mládež Poplach v kovářské uličce, Kluci, hurá za ním
Svědek – méněcennost
Černé světlo – mravně narušený člověk s pocitem méněcennosti
Rozhraní – vnitřní morální zrání středoškolského učitele
Nástup, Bitva – píše v 50. letech
pozdější inspirace: film - Muži z ofsajdu, Golet v údolí, Zapomenuté světlo
Nikola Šuhaj loupežník - děj za 1. sv. v. a těsně po ní v zakarpatské vesnici Kolčavě; prolínání skutečných příběhů a
legendy; dezertér z 1. sv. války musí loupit, aby se uživil (reálný příběh) - pro lidi ztělesněním dobra - bohatým
bral a chudým dával; dostal od baby kouzelnou moc - nemohla ho zasáhnou kulka, vlastní přátelé ho zabili
sekerou
Země beze jména
Golet v údolí - zachycuje pravověrné Židy v uzavřené skupině na Zakarpatské Ukrajině
Marie Majerová – sociální próza, socialistická témata
Náměstí republiky - ruský emigrant chce spáchat anarchistický čin, ale nic tím nevyřeší
Siréna - román zachycující Kladno od poloviny 19. stol. do 1. sv. v.; zachycuje osudy individualit i společnosti jako
celku
Přehrada
Havířská balada - volné pokračování Sirény
Robinsonka, Bruno (pro děti a mládež)
sociální proud:
Marie Pujmanová – sociální a psychologická próza
Pacientka doktora Hegela – povídka, otázka svobodné vůle
trilogie: Hra s Ohněm, Život proti smrti, Lidé na křižovatce - celá řada postav, nedůležitý jedinec, osudy dvou rodin
(dělnická a pokrokově smýšlející)
Sestra Alena, Předtucha
psychologická próza:
Jarmila Glazarová - Vlčí jáma - obraz dívky a despotické rodiny
Advent - ženě zemřel manžel a ona se kvůli lásce k synovi provdá za despotického sedláka
Roky v kruhu – obraz šťastného manželství
Jaroslav Havlíček – narozen v Jilemnici, psychologická próza a novely
Petrolejové lampy - psychologický román; dívka touží po lásce, ale prostředí jí to neumožní (maloměsto)
Neviditelný - hlavní hrdina touží po penězích - prodá se za bohatou továrnici, ale netuší, že v jejich rodině je dědičná
psychická choroba - myslí si, že jsou neviditelní; manželka umírá a on se musí starat o duševně nemocného
syna; odsouzení touhy po penězích
Ta třetí, Helimadoe
Egon Hostovský – narozen v Hronově, pracoval na ministerstvu zahraničí, po válce se vrací do Čech, v dílech naráží na
nekomunikativní spol., hlavní hrdinové emigranti, psychologické romány
Cizinec hledá byt, Sedmkrát v hlavní úloze, Půlnoční pacient
Listy z vyhnanství - emigranti se chtějí vrátit zpět do vlasti
Václav Řezáč – pro mládež Poplach v kovářské uličce, Kluci, hurá za ním
Svědek – méněcennost
Černé světlo – mravně narušený člověk s pocitem méněcennosti
Rozhraní – vnitřní morální zrání středoškolského učitele
Nástup, Bitva – píše v 50. letech
pozdější inspirace: film - Muži z ofsajdu, Golet v údolí, Zapomenuté světlo
České drama a divadlo
pozitivní pocity vzniku státu, 1. světová válka, po válce
oficiální (kamenná) divadla - Národní divadlo a Městské divadlo na Vinohradech
režiséři - Jaroslav Kvapil - v Národním divadle, impresionismus a symbolismus
Princezna Pampeliška – sny o lásce, štěstí (symbolismus, impres.)
Rusalka – nešťastná láska
Karel Hugo Hilar - Vinohrady, potom Národní; expresionismus
autoři – Fráňa Šrámek - Léto - člověk by měl žít v souladu s přírodou, oslava mládí
Měsíc nad řekou - impresionismus, ztracené iluze mládí - setkání středoškoláků po 25 letech
Plačící satir, Hagenbeg
Viktor Dyk - Zmoudření dona Quijota - přátelé ho vyvedou z jeho ideálů, ale on umírá
Lev Blatný - expresionismus - Kokodák! – kritika měšťanství
Jiří Mahen - Husa na provázku – poetismus, cyklus libret
Jánošík – historické, proti útisku
Mrtvé moře – histirické, osudy Jednoty bratrské
Alois Jirásek – historické Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
Lucerna, Vojnarka
František Langer - Velbloud uchem jehly – komedie
Obrácení Ferdyše Pištoly, Jízdní hlídka – vojenské zájmy
Karel Čapek – Loupežník – komedie, začátky
Ze života hmyzu - satira na lidské slabosti; každá skupina hmyzu představuje vlastnosti lidí
20. léta: R.U.R. (Rozum's universal robots) - vzpoura robotů, vyhladí lidstvo, ale dva z nich mají lidské vlastnosti –
lidstvo je zachráněno
Věc Makropulos - motiv věčného života (elixír za éry Rudolfa II.)
30. léta: Bílá nemoc - zachvátila lidstvo (alegorie na fašismus); doktor Galén léčí jen chudé, bohaté jen za slib, že
nebudou zbrojit; nakonec umírá i on
Matka – reakce na válku ve Španělsku, poprvé se objevují postavy duchů
F.X.Šalda – Zástupové drama – hlavním hrdinou je kolektiv
zábavné scény (kabarety) - hlavně ve 20. letech - Červená sedma (Bass, Hašler); Revoluční scéna (Longen); Dědrasbor – dělnický dramatický sbor (Honzl), lidoví komici Ferenc Futurista, Vlasta Burian, Saša Rašilov
oficiální (kamenná) divadla - Národní divadlo a Městské divadlo na Vinohradech
režiséři - Jaroslav Kvapil - v Národním divadle, impresionismus a symbolismus
Princezna Pampeliška – sny o lásce, štěstí (symbolismus, impres.)
Rusalka – nešťastná láska
Karel Hugo Hilar - Vinohrady, potom Národní; expresionismus
autoři – Fráňa Šrámek - Léto - člověk by měl žít v souladu s přírodou, oslava mládí
Měsíc nad řekou - impresionismus, ztracené iluze mládí - setkání středoškoláků po 25 letech
Plačící satir, Hagenbeg
Viktor Dyk - Zmoudření dona Quijota - přátelé ho vyvedou z jeho ideálů, ale on umírá
Lev Blatný - expresionismus - Kokodák! – kritika měšťanství
Jiří Mahen - Husa na provázku – poetismus, cyklus libret
Jánošík – historické, proti útisku
Mrtvé moře – histirické, osudy Jednoty bratrské
Alois Jirásek – historické Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
Lucerna, Vojnarka
František Langer - Velbloud uchem jehly – komedie
Obrácení Ferdyše Pištoly, Jízdní hlídka – vojenské zájmy
Karel Čapek – Loupežník – komedie, začátky
Ze života hmyzu - satira na lidské slabosti; každá skupina hmyzu představuje vlastnosti lidí
20. léta: R.U.R. (Rozum's universal robots) - vzpoura robotů, vyhladí lidstvo, ale dva z nich mají lidské vlastnosti –
lidstvo je zachráněno
Věc Makropulos - motiv věčného života (elixír za éry Rudolfa II.)
30. léta: Bílá nemoc - zachvátila lidstvo (alegorie na fašismus); doktor Galén léčí jen chudé, bohaté jen za slib, že
nebudou zbrojit; nakonec umírá i on
Matka – reakce na válku ve Španělsku, poprvé se objevují postavy duchů
F.X.Šalda – Zástupové drama – hlavním hrdinou je kolektiv
zábavné scény (kabarety) - hlavně ve 20. letech - Červená sedma (Bass, Hašler); Revoluční scéna (Longen); Dědrasbor – dělnický dramatický sbor (Honzl), lidoví komici Ferenc Futurista, Vlasta Burian, Saša Rašilov
Avantgardní divadlo:
- Jiří Frejka - Cirkus Daudin - amatérské divadlo
Osvobozené divadlo – od r. 1925-1935, od r. 1929 W+V (začínají Vespocket revue)
Režiséři: Jindřich Honzl, Jiří Frejka
Herci: Kopecký, Filipovský, Hermanová
Voskovec a Werich - hráli postavy obyčejných, zdánlivě nedůležitých lidí;
forbina - předscéna - improvizované
nepolitické období - West pocket revue, Fata morgana, Golem
reakce na dobovou situaci - Caesar, Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů (insp. Villonem), Těžká
Barbora (=kanón, alegorie na Německo); ke konci zavření divadla a emigrace V+W do USA; Voskovec –
Klobouk ve křoví - vzpomínky na začátky Osvobozeného divadla; Werich - Italské prázdniny, Fimfárum
- hra byla přerušována orchestrálními vstupy Jaroslava Ježka
- ovlivnilo český humor, satiru a ovlivnilo divadelní scénu u nás
Vítězslav Nezval – Milenci z kiosku
Manon Lescaut - dívka, pro kterou tělo nic neznamená, je obviněna z prostituce
Vladislav Vančura - Jezero Ukereve - proti kolonialismu, rasismu a fašismu
D34-39 – režisérské divadlo - číslovka se měnila podle divadelní sezóny; zakladatel - E. F. Burian; syntetické divadlo - všechno bylo propojené - hudba, světlo, tanec; přesné instrukce od režiséra; repertoár - díla klasiků (Shakespeare, Klicpera), současná díla (Brecht, Nezval), dramatizace děl (Dobrý voják Švejk, Máj), pásma lidové poezie - inspirace lidovým dramatem
Autorské divadlo – autor je i režisérem
divadlo za okupace - Divadélko pro 99 - režisér Honzl, Román lásky a cti - založené na korespondenci Nerudy a Světlé
Větrník - Limonádový Joe
pozdější inspirace: film - Limonádový Joe
Osvobozené divadlo – od r. 1925-1935, od r. 1929 W+V (začínají Vespocket revue)
Režiséři: Jindřich Honzl, Jiří Frejka
Herci: Kopecký, Filipovský, Hermanová
Voskovec a Werich - hráli postavy obyčejných, zdánlivě nedůležitých lidí;
forbina - předscéna - improvizované
nepolitické období - West pocket revue, Fata morgana, Golem
reakce na dobovou situaci - Caesar, Osel a stín, Kat a blázen, Balada z hadrů (insp. Villonem), Těžká
Barbora (=kanón, alegorie na Německo); ke konci zavření divadla a emigrace V+W do USA; Voskovec –
Klobouk ve křoví - vzpomínky na začátky Osvobozeného divadla; Werich - Italské prázdniny, Fimfárum
- hra byla přerušována orchestrálními vstupy Jaroslava Ježka
- ovlivnilo český humor, satiru a ovlivnilo divadelní scénu u nás
Vítězslav Nezval – Milenci z kiosku
Manon Lescaut - dívka, pro kterou tělo nic neznamená, je obviněna z prostituce
Vladislav Vančura - Jezero Ukereve - proti kolonialismu, rasismu a fašismu
D34-39 – režisérské divadlo - číslovka se měnila podle divadelní sezóny; zakladatel - E. F. Burian; syntetické divadlo - všechno bylo propojené - hudba, světlo, tanec; přesné instrukce od režiséra; repertoár - díla klasiků (Shakespeare, Klicpera), současná díla (Brecht, Nezval), dramatizace děl (Dobrý voják Švejk, Máj), pásma lidové poezie - inspirace lidovým dramatem
Autorské divadlo – autor je i režisérem
divadlo za okupace - Divadélko pro 99 - režisér Honzl, Román lásky a cti - založené na korespondenci Nerudy a Světlé
Větrník - Limonádový Joe
pozdější inspirace: film - Limonádový Joe
Karel Čapek
Karel Čapek - prozaik a publicista (Národní listy, Lidové noviny);pragmatik, noetický skeptik - neexistuje objektivní pravda, jen subjektivní, autor "sloupku" - kratší humorný text v pravém sloupci 1. strany novin
Do r. 1921: Zářivé hlubiny a jiné prózy - soubor povídek psaných spolu s bratrem Josefem, inspirace potopení Titaniku
Boží muka - zamýšlí se nad tím, v čem je pravé poznání; noetický skepticismus
Krakonošova zahrada
Trapné povídky - lidé nechávají svůj život upadat do trapnosti a nedokáží s tím nic dělat
1921-1927: Krakatit - vědec vynalezne třaskavinu schopnou zničit svět (Krakatit); motiv odpovědnosti
Továrna na absolutno - hlavní hrdina vynalezne karburátor, který sice spaluje veškerou hmotu, ale uvolňuje se
absolutno, které ovlivňuje lidi; masová výroba; každý chápe absolutno jinak - chaos, války; satira na poválečné
zásobování, církev ...
1924-1933: cestopisné knížky (causerie) - Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl
Povídky z jedné a druhé kapsy
Eduard Bass – Klabzubova jedenáctka
Jaroslav Durych – Tři dukáty, Tři troníčky, Sedmikráska (milostný příběh, oslava chudiny)
Bloudění - větší valdštejnská trilogie
Rekviem – menší valdštejnská trilogie
Ivan Olbracht - O zlých samotářích (tíživá samoty, zlí k okolí)
psych: Žalář nejtemnější (samota, uzavření do sebe)
Podivné přátelství herce Jesenia
Anna Proletářka (přeměna z prosté dívky na bojovnici za lidská práva, socialismus)
Marie Majerová – Náměstí republiky, Nejkrásnější svět
Marie Pujmanová – Pod křídly (příběh dívčího dospívání)
Jakub Deml – Šlépěje
novoromantismus:
Viktor Dyk - Krysař
pozdější inspirace: film - Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války; Bertold Brecht - Švejk za druhé světové války
věta: slovní vyjádření myšlenky, má stránku významovou, mluvnickou, zvukovou a grafickou; výpověď - konkrétní realizace věty
větné vztahy:podobně jako mezi větnými členy ve větě jednoduché-hypotaxe, parataxe;oba principy lze kombinovat a vzniká složité souvětí
větný člen - nejmenší jednotka větné struktury: Kostka str. 55-60
Do r. 1921: Zářivé hlubiny a jiné prózy - soubor povídek psaných spolu s bratrem Josefem, inspirace potopení Titaniku
Boží muka - zamýšlí se nad tím, v čem je pravé poznání; noetický skepticismus
Krakonošova zahrada
Trapné povídky - lidé nechávají svůj život upadat do trapnosti a nedokáží s tím nic dělat
1921-1927: Krakatit - vědec vynalezne třaskavinu schopnou zničit svět (Krakatit); motiv odpovědnosti
Továrna na absolutno - hlavní hrdina vynalezne karburátor, který sice spaluje veškerou hmotu, ale uvolňuje se
absolutno, které ovlivňuje lidi; masová výroba; každý chápe absolutno jinak - chaos, války; satira na poválečné
zásobování, církev ...
1924-1933: cestopisné knížky (causerie) - Italské listy, Anglické listy, Výlet do Španěl
Povídky z jedné a druhé kapsy
Eduard Bass – Klabzubova jedenáctka
Jaroslav Durych – Tři dukáty, Tři troníčky, Sedmikráska (milostný příběh, oslava chudiny)
Bloudění - větší valdštejnská trilogie
Rekviem – menší valdštejnská trilogie
Ivan Olbracht - O zlých samotářích (tíživá samoty, zlí k okolí)
psych: Žalář nejtemnější (samota, uzavření do sebe)
Podivné přátelství herce Jesenia
Anna Proletářka (přeměna z prosté dívky na bojovnici za lidská práva, socialismus)
Marie Majerová – Náměstí republiky, Nejkrásnější svět
Marie Pujmanová – Pod křídly (příběh dívčího dospívání)
Jakub Deml – Šlépěje
novoromantismus:
Viktor Dyk - Krysař
pozdější inspirace: film - Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války; Bertold Brecht - Švejk za druhé světové války
věta: slovní vyjádření myšlenky, má stránku významovou, mluvnickou, zvukovou a grafickou; výpověď - konkrétní realizace věty
větné vztahy:podobně jako mezi větnými členy ve větě jednoduché-hypotaxe, parataxe;oba principy lze kombinovat a vzniká složité souvětí
větný člen - nejmenší jednotka větné struktury: Kostka str. 55-60
Česká próza 30. let 20. století
30. léta - vrcholný rozvoj české prózy; 2 typy románů - společenský a individuální; důraz na psychologii postav; baladičnost
demokratická próza:
Karel Čapek – prozaik, dramatik, novinář Národních listů – tvůrce sloupku, otec lékař, narozen ve Svatoňovicích
- představitel pragmatismu – snaží se hledat příčiny určitého stavu, představitel relativismu – nic není trvalé, ale proměnné 1933-1935: Hordubal - děj na Zakarpatské Ukrajině; sedlák se vrací z USA, zavražděn
Povětroň - jasnovidec, jeptiška a básník stojí nad zraněným letcem a vymýšlí jeho předchozí život
Obyčejný život - hlavní postava rozebírá retrospektivně svůj na první pohled obyčejný život, ale uvědomuje si, že
každý je svým způsobem unikátní
1935-1938: Válka s mloky - utopický román o nebezpečí fašismu
První parta – z hornického prostředí
Hovory s TGM, Dášeňka čili život štěněte, Devatero pohádek
Karel Poláček – prozaik, novinář Národních listů, byl Žid, za okupace zemřel v Osvětimi
Dům na předměstí - majetnický pud probouzí v lidech špatné vlastnosti (domovník)
Muži v ofsajdu - satira na fotbalové fanoušky
Okresní město - nedokončený románový cyklus; jak se mění město za 1. sv. v.; nejhorší vlastnost - lhostejnost, plodí
totalitu
Bylo nás pět - humorný román, kontrast mezi nezkažeností dětí a dospělými; vyprávěno prostřednictvím dětského
hrdiny (Petr Bajza, Tonda Bejval, Čeněk Jirsák, Eda Kremlink, Zilvar z chudobince)
Eduard Bass – Cirkus Humberto – dynastie cirkusáků
Lidé z maringotek – povídky, satirický dekameron
Vladislav Vančura - Markéta Lazarová - ze středověku; renesanční typy lidí; láska Markéty ke zbojníkovi (láska vše překonává)
Luk královny Dorotky - soubor milostných povídek; inspirace Dekameronem
Tři řeky - snaží se zachytit celou společnost, mladý člověk hledá místo ve společnosti
Útěk do Budína, Konec starých časů
Karel Schulz – Kámen a bolest
demokratická próza:
Karel Čapek – prozaik, dramatik, novinář Národních listů – tvůrce sloupku, otec lékař, narozen ve Svatoňovicích
- představitel pragmatismu – snaží se hledat příčiny určitého stavu, představitel relativismu – nic není trvalé, ale proměnné 1933-1935: Hordubal - děj na Zakarpatské Ukrajině; sedlák se vrací z USA, zavražděn
Povětroň - jasnovidec, jeptiška a básník stojí nad zraněným letcem a vymýšlí jeho předchozí život
Obyčejný život - hlavní postava rozebírá retrospektivně svůj na první pohled obyčejný život, ale uvědomuje si, že
každý je svým způsobem unikátní
1935-1938: Válka s mloky - utopický román o nebezpečí fašismu
První parta – z hornického prostředí
Hovory s TGM, Dášeňka čili život štěněte, Devatero pohádek
Karel Poláček – prozaik, novinář Národních listů, byl Žid, za okupace zemřel v Osvětimi
Dům na předměstí - majetnický pud probouzí v lidech špatné vlastnosti (domovník)
Muži v ofsajdu - satira na fotbalové fanoušky
Okresní město - nedokončený románový cyklus; jak se mění město za 1. sv. v.; nejhorší vlastnost - lhostejnost, plodí
totalitu
Bylo nás pět - humorný román, kontrast mezi nezkažeností dětí a dospělými; vyprávěno prostřednictvím dětského
hrdiny (Petr Bajza, Tonda Bejval, Čeněk Jirsák, Eda Kremlink, Zilvar z chudobince)
Eduard Bass – Cirkus Humberto – dynastie cirkusáků
Lidé z maringotek – povídky, satirický dekameron
Vladislav Vančura - Markéta Lazarová - ze středověku; renesanční typy lidí; láska Markéty ke zbojníkovi (láska vše překonává)
Luk královny Dorotky - soubor milostných povídek; inspirace Dekameronem
Tři řeky - snaží se zachytit celou společnost, mladý člověk hledá místo ve společnosti
Útěk do Budína, Konec starých časů
Karel Schulz – Kámen a bolest
Vítězslav Nezval a další
poetismus: Podivuhodný kouzelník - pásmo, kouzelník učí lidi všímat si věcí kolem sebe a jejich proměn
Pantomima - v podstatě manifest poetismu, hravost
Edison - život člověka zároveň deptá a povznáší; smysl života je v tvůrčí činnosti; dvojpólovost života; důležitost tech.
pokroku
Papoušek na motocyklu, Abeceda (asociace – porovnává písmenka ke všedním věcem)
surrealismus: Sbohem a šáteček - inspirace jeho cestami po Evropě
Žena v množném čísle - motivy ženy a měst
Praha s prsty deště - smyslové vnímání Prahy
Skleněný habelok
intimní: (pod psedonymem)
52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida, Sto sonetů zachránkyni věčného studenta Roberta Davida,
70 básní na rozloučenou se stínem věčného studenta Roberta Davida
válečné – protiválečné: Matka naděje - motiv obav o nemocnou matku a obava o osud národa
Pražský chodec, Pět minut za městem
období války: Manon Lescaut
poválečná tvorba: Zpěv míru
poema: Stalin
drama: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou
pro děti: Anička skřítek a slaměný Hubert
Bohuslav Reynek – motivy křesťanství, spiritualismu
Rybí šupiny - i v smrti je něco krásného
Had ve sněhu, Mráz v okně
František Hrubín – nebyl ovlivněn proletáři, píše milostnou a přírodní lyriku, motivy války a nebezpečí
poezie – předválečná: intimní, přírodní
Země po polednách (šp. obč. válka), Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě - okouzlení českou přírodou
a prostými věcmi
- válečná: pocity ohrožení, obav, strachu, naděje, hledání, jistoty – historie, rodina
Včelí plást, Cikády, Země sudička
- poválečná: Chléb s ocelí, Řeka Nezapomnění
básn. skladby: Jobova noc (vlastenectví, Jobova zvěst – neblahá zpráva)
Hirošima (motiv ohrožení, obavy ze zneužití techn. Vynálezů)
Proměna (obava ze zneužití atomové energie)
Můj zpěv (intimní poezie, přírodní motivy)
pro děti: Verše pro děti, Říkejte si se mnou, Mánesův orloj, Zvířátka a Petrovští, Špalíček veršů a
pohádek
lyricko-epická: Lešanské jesličky (domov, dětství, Vánoce)
Romance pro křídlovku (období dospívání, první láska)
próza: U stolu (vzpomínková)
drama: Zlatá reneta, Srpnová neděle
překlad: Kráska a zvíře
Josef Hora - rozchází se s komunistickou stranou, ale ne s myšlenkami
civilismus, vitalismus: Strom v květu
prol. poezie: Srdce a vřava světa, Pracující den, Bouřlivé jaro, román Hladový rok
profaš.: Máchovské variace, Zpěv rodné zemi, Domov, Jan Houslista
mezi prol. a protifaš.: intimní – Struny ve větru
Vladimír Holan – meditativní poezie
do r. 1938:Triumf smrti - úvahová subjektivní poezie; spíše negativní pocity
Kameni, přicházíš - reakce na občanskou válku ve Španělsku
Vanutí, Oblouk
konec 30. let: sbírka Havraním brkem, intimní – Zahřmotí, lyrickoep. příběhy – První testament, Cesta mraku
povál. soubor: Dokument (Dík Sovětskému svazu, Panychida, Rudoarmejci, Tobě)
do 60. let: represivní lyrika – Bez názvu, Na sotnách, Asklépiovi kohouta, Předposlední, Sbohem?
Příběhy, Noc s Hamletem
Vilém Závada – básník Ostravska
Panychida - tvůrčí principy tzv. "tragického poetismu"; tragika války
Sirény – hornické práce
Cesta pěšky - motiv cesty krajem, která člověka uklidní; život je nesnadný, ale člověk i národ se s ním musí poprat
Hradní věž (nebezpečí fašismu)
Živote, díky – podobné Býti básníkem (minulost je krásná)
ěpozdější inspirace: Vančura, Suchý+Šlitr + 60. léta - poetismus;
Pantomima - v podstatě manifest poetismu, hravost
Edison - život člověka zároveň deptá a povznáší; smysl života je v tvůrčí činnosti; dvojpólovost života; důležitost tech.
pokroku
Papoušek na motocyklu, Abeceda (asociace – porovnává písmenka ke všedním věcem)
surrealismus: Sbohem a šáteček - inspirace jeho cestami po Evropě
Žena v množném čísle - motivy ženy a měst
Praha s prsty deště - smyslové vnímání Prahy
Skleněný habelok
intimní: (pod psedonymem)
52 hořkých balad věčného studenta Roberta Davida, Sto sonetů zachránkyni věčného studenta Roberta Davida,
70 básní na rozloučenou se stínem věčného studenta Roberta Davida
válečné – protiválečné: Matka naděje - motiv obav o nemocnou matku a obava o osud národa
Pražský chodec, Pět minut za městem
období války: Manon Lescaut
poválečná tvorba: Zpěv míru
poema: Stalin
drama: Dnes ještě zapadá slunce nad Atlantidou
pro děti: Anička skřítek a slaměný Hubert
Bohuslav Reynek – motivy křesťanství, spiritualismu
Rybí šupiny - i v smrti je něco krásného
Had ve sněhu, Mráz v okně
František Hrubín – nebyl ovlivněn proletáři, píše milostnou a přírodní lyriku, motivy války a nebezpečí
poezie – předválečná: intimní, přírodní
Země po polednách (šp. obč. válka), Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě - okouzlení českou přírodou
a prostými věcmi
- válečná: pocity ohrožení, obav, strachu, naděje, hledání, jistoty – historie, rodina
Včelí plást, Cikády, Země sudička
- poválečná: Chléb s ocelí, Řeka Nezapomnění
básn. skladby: Jobova noc (vlastenectví, Jobova zvěst – neblahá zpráva)
Hirošima (motiv ohrožení, obavy ze zneužití techn. Vynálezů)
Proměna (obava ze zneužití atomové energie)
Můj zpěv (intimní poezie, přírodní motivy)
pro děti: Verše pro děti, Říkejte si se mnou, Mánesův orloj, Zvířátka a Petrovští, Špalíček veršů a
pohádek
lyricko-epická: Lešanské jesličky (domov, dětství, Vánoce)
Romance pro křídlovku (období dospívání, první láska)
próza: U stolu (vzpomínková)
drama: Zlatá reneta, Srpnová neděle
překlad: Kráska a zvíře
Josef Hora - rozchází se s komunistickou stranou, ale ne s myšlenkami
civilismus, vitalismus: Strom v květu
prol. poezie: Srdce a vřava světa, Pracující den, Bouřlivé jaro, román Hladový rok
profaš.: Máchovské variace, Zpěv rodné zemi, Domov, Jan Houslista
mezi prol. a protifaš.: intimní – Struny ve větru
Vladimír Holan – meditativní poezie
do r. 1938:Triumf smrti - úvahová subjektivní poezie; spíše negativní pocity
Kameni, přicházíš - reakce na občanskou válku ve Španělsku
Vanutí, Oblouk
konec 30. let: sbírka Havraním brkem, intimní – Zahřmotí, lyrickoep. příběhy – První testament, Cesta mraku
povál. soubor: Dokument (Dík Sovětskému svazu, Panychida, Rudoarmejci, Tobě)
do 60. let: represivní lyrika – Bez názvu, Na sotnách, Asklépiovi kohouta, Předposlední, Sbohem?
Příběhy, Noc s Hamletem
Vilém Závada – básník Ostravska
Panychida - tvůrčí principy tzv. "tragického poetismu"; tragika války
Sirény – hornické práce
Cesta pěšky - motiv cesty krajem, která člověka uklidní; život je nesnadný, ale člověk i národ se s ním musí poprat
Hradní věž (nebezpečí fašismu)
Živote, díky – podobné Býti básníkem (minulost je krásná)
ěpozdější inspirace: Vančura, Suchý+Šlitr + 60. léta - poetismus;
Česká próza 90. let 19. století po 20. léta 20. století
próza 20. a 30. let - vedle sebe existuje mnoho názorů; do ČSR se dostávají i podněty z cizích literatur
směry - kritický realismus a naturalismus - především starší autoři
levicově orientovaná próza - proletářská
demokraticky orientovaná - stěžejní zásady humanismu
avantgardní, katolická, ruralistická (venkov), impresionismus, vitalismus, novoklasicismus, expresionismus ...
žánrová diferenciace - psychologická próza - pocity lidí v rozporuplné době
filozofická próza - smysl lidské existence, postavení člověka
historická, životopisná próza
20. léta - bezprostřední reakce na politickou situaci, hlavně experimentální próza
pokračují realisté:
Alois Jirásek - Staré pověsti české
Z Čech až na konec světa - přepracovaný cestopis Václava Šaška z Bířkova
Mezi proudy - 1. husitská trilogie, kontrast královského světa s obyčejným, o vzniku husitského hnutí
Proti všem - 2. husitská trilogie, není důležitý jedinec, ale kolektiv, zachycuje osudy lidí v bitvě, nejen historické
události
Bratrstvo - 3. husitská trilogie, osudy husitů po bitvě u Lipan
Husitský král - nedokončené, o Jiřím z Poděbrad
Temno - za období nejtěžší protireformace, činnost katolické šlechty a jezuitů (Koniáš)
Psohlavci - chodské povstání, Jan Sladký Kozina X Lomikar
F. L. Věk - počátky národního obrození, důraz na práci české inteligence
Filozofská historie - maloměsto je rozděleno na 2 vrstvy - českou a německou
Zikmund Winter -Mistr Kampanus - popisuje poměry na UK po Bílé hoře
povídky – Rozina Sebranec
Karel Václav Rais - zachycuje Podkrkonoší a Vrchovinu
Kalibův zločin, O ztraceném ševci, Pantáta Bezoušek
Výminkáři, Rodiče a děti - soubory povídek, generační problémy na vesnici
Zapadlí vlastenci - činnost drobné venkovské inteligence, idylicky optimistický
Tereza Nováková - postavy - "hledači pravdy" - nedokáží naplnit své ideály
Jan Jílek - z období protireformace, českobratrský kněz, jeho názory nejsou lidmi pochopeny
Jiří Šmatlán - typický hledač pravdy, nejdřív katolík, potom evangelík a utopický socialista, věří v budoucí
spravedlivost lidstva
Drašar - obrozenecký kněz vystoupil z církve kvůli nechuti k celibátu, umírá jako alkoholik
Děti čistého živého
Antal Stašek - zachycuje hlavně Podkrkonoší
Blouznivci našich hor - lidé hledají štěstí, ale nenacházejí ho - útěk ke spiritismu
V temných vírech - sociální a národnostní problémy, inspirováno skutečnou stávkou dělníků
směry - kritický realismus a naturalismus - především starší autoři
levicově orientovaná próza - proletářská
demokraticky orientovaná - stěžejní zásady humanismu
avantgardní, katolická, ruralistická (venkov), impresionismus, vitalismus, novoklasicismus, expresionismus ...
žánrová diferenciace - psychologická próza - pocity lidí v rozporuplné době
filozofická próza - smysl lidské existence, postavení člověka
historická, životopisná próza
20. léta - bezprostřední reakce na politickou situaci, hlavně experimentální próza
pokračují realisté:
Alois Jirásek - Staré pověsti české
Z Čech až na konec světa - přepracovaný cestopis Václava Šaška z Bířkova
Mezi proudy - 1. husitská trilogie, kontrast královského světa s obyčejným, o vzniku husitského hnutí
Proti všem - 2. husitská trilogie, není důležitý jedinec, ale kolektiv, zachycuje osudy lidí v bitvě, nejen historické
události
Bratrstvo - 3. husitská trilogie, osudy husitů po bitvě u Lipan
Husitský král - nedokončené, o Jiřím z Poděbrad
Temno - za období nejtěžší protireformace, činnost katolické šlechty a jezuitů (Koniáš)
Psohlavci - chodské povstání, Jan Sladký Kozina X Lomikar
F. L. Věk - počátky národního obrození, důraz na práci české inteligence
Filozofská historie - maloměsto je rozděleno na 2 vrstvy - českou a německou
Zikmund Winter -Mistr Kampanus - popisuje poměry na UK po Bílé hoře
povídky – Rozina Sebranec
Karel Václav Rais - zachycuje Podkrkonoší a Vrchovinu
Kalibův zločin, O ztraceném ševci, Pantáta Bezoušek
Výminkáři, Rodiče a děti - soubory povídek, generační problémy na vesnici
Zapadlí vlastenci - činnost drobné venkovské inteligence, idylicky optimistický
Tereza Nováková - postavy - "hledači pravdy" - nedokáží naplnit své ideály
Jan Jílek - z období protireformace, českobratrský kněz, jeho názory nejsou lidmi pochopeny
Jiří Šmatlán - typický hledač pravdy, nejdřív katolík, potom evangelík a utopický socialista, věří v budoucí
spravedlivost lidstva
Drašar - obrozenecký kněz vystoupil z církve kvůli nechuti k celibátu, umírá jako alkoholik
Děti čistého živého
Antal Stašek - zachycuje hlavně Podkrkonoší
Blouznivci našich hor - lidé hledají štěstí, ale nenacházejí ho - útěk ke spiritismu
V temných vírech - sociální a národnostní problémy, inspirováno skutečnou stávkou dělníků
Naturalisté
Karel Matěj Čapek - Chod - Kašpar Lén - mstitel - mstí se za to, že se jeho dívka stala z donucení prostitutkou, následně
soudní proces - lhostejnost k lidskému utrpení
Mrštíkové – Rok na vsi, Vilém – Pohádka máje, Santa Lucia
impresionismus:
Fráňa Šrámek – Žasnoucí voják
Stříbrný vítr - hlavní postava dospívající chlapec, zachycení jeho vnitřního života - život je třeba naplno prožít; stříbrný
vítr - symbol očekávání a štěstí, které má člověk před sebou; oslava lásky a života
Tělo - vitalistický román; ženu opustí muž, který musí do války
psychologická próza:
Anna Maria Tilschová – Stará rodina, Synové, Dědicové (rodiny lpící na tradici, soudržnost, navenek musela působit dobře)
uměl. – Vykoupení, Alma Mater, Orlí hnízdo, Haldy
Božena Benešová – Don Pablo, Don Pedro a Věra Lukášová
próza reagující na válku:
Božena Benešová – Úder, Podzemníci, Tragická duha (osudy mladé dívky, přerod na proletářku)
Richard Weiner - Lítice - expresionismus, bezmocnost člověka
Jan Weiss - Barák smrti - jeho válečné zkušenosti (byl zajatcem); motiv halucinací z horeček - hrůzy se pořád vracejí
Dům o tisíci patrech - voják pod vlivem horeček svádí boj s řadou postav
Jaroslav John – Večery na slamníku (povídky z války, jak se lidé mění)
Jaroslav Hašek – bohém, byl v rak. armádě, přešel do ruského zajetí
humoresky: Trampoty pana tenkráta, Obchod se psy
legion. literatura: Dobrý voják Švejk, Dobrý voják Švejk v zajetí, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- moudrý blázen, inteligentní, ve všech situacích si umí poradit, ukazuje na nesmyslnost války, rozkazy plní doslova, hovorová až nespisovná čeština, používá němčinu
Dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona
legionářská literatura:
Rudolf Medek - Anabáze - rozsáhlý román, vznik ČS legií a jejich střet s revolucí
Josef Kopta – Třetí rota, Třetí rota na magistrále, Třetí rota doma
noví autoři:
Vladislav Vančura - imaginativní próza - důraz na fantazii a představivost; insp. humanistickou češtinou - archaická slova a dlouhá souvětítypy postav - lidé srdce - důraz na lásku a dobrotu, nemají ve světě šanci; renesanční lidé - dokáží se radovat ze života; nespokojenci - bouří se proti světu
Amazonský proud - fantazijní a snové motivy, pocit mimočasovosti
Pekař Jan Marhoul - je to člověk srdce, o všechno přichází a ke konci mu zůstávají jen nejbližší; kritika světa, který to
Dopustí
Útěch do Budína, Markéta Lazarová
Pole orná a válečná - epizody z fronty i zázemí; ukazuje zmatek a paradoxy, které válka přináší
Rozmarné léto - inspirace poetismem; přátelé na plovárně si povídají o všem možném; do vesnice přijede cirkus a
žena, která všechny okouzlí
soudní proces - lhostejnost k lidskému utrpení
Mrštíkové – Rok na vsi, Vilém – Pohádka máje, Santa Lucia
impresionismus:
Fráňa Šrámek – Žasnoucí voják
Stříbrný vítr - hlavní postava dospívající chlapec, zachycení jeho vnitřního života - život je třeba naplno prožít; stříbrný
vítr - symbol očekávání a štěstí, které má člověk před sebou; oslava lásky a života
Tělo - vitalistický román; ženu opustí muž, který musí do války
psychologická próza:
Anna Maria Tilschová – Stará rodina, Synové, Dědicové (rodiny lpící na tradici, soudržnost, navenek musela působit dobře)
uměl. – Vykoupení, Alma Mater, Orlí hnízdo, Haldy
Božena Benešová – Don Pablo, Don Pedro a Věra Lukášová
próza reagující na válku:
Božena Benešová – Úder, Podzemníci, Tragická duha (osudy mladé dívky, přerod na proletářku)
Richard Weiner - Lítice - expresionismus, bezmocnost člověka
Jan Weiss - Barák smrti - jeho válečné zkušenosti (byl zajatcem); motiv halucinací z horeček - hrůzy se pořád vracejí
Dům o tisíci patrech - voják pod vlivem horeček svádí boj s řadou postav
Jaroslav John – Večery na slamníku (povídky z války, jak se lidé mění)
Jaroslav Hašek – bohém, byl v rak. armádě, přešel do ruského zajetí
humoresky: Trampoty pana tenkráta, Obchod se psy
legion. literatura: Dobrý voják Švejk, Dobrý voják Švejk v zajetí, Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- moudrý blázen, inteligentní, ve všech situacích si umí poradit, ukazuje na nesmyslnost války, rozkazy plní doslova, hovorová až nespisovná čeština, používá němčinu
Dějiny Strany mírného pokroku v mezích zákona
legionářská literatura:
Rudolf Medek - Anabáze - rozsáhlý román, vznik ČS legií a jejich střet s revolucí
Josef Kopta – Třetí rota, Třetí rota na magistrále, Třetí rota doma
noví autoři:
Vladislav Vančura - imaginativní próza - důraz na fantazii a představivost; insp. humanistickou češtinou - archaická slova a dlouhá souvětítypy postav - lidé srdce - důraz na lásku a dobrotu, nemají ve světě šanci; renesanční lidé - dokáží se radovat ze života; nespokojenci - bouří se proti světu
Amazonský proud - fantazijní a snové motivy, pocit mimočasovosti
Pekař Jan Marhoul - je to člověk srdce, o všechno přichází a ke konci mu zůstávají jen nejbližší; kritika světa, který to
Dopustí
Útěch do Budína, Markéta Lazarová
Pole orná a válečná - epizody z fronty i zázemí; ukazuje zmatek a paradoxy, které válka přináší
Rozmarné léto - inspirace poetismem; přátelé na plovárně si povídají o všem možném; do vesnice přijede cirkus a
žena, která všechny okouzlí
Sdružení Devětsil – Nezval, Seifert, Frejka, W+V+J
1920 – sdružení Devětsil – Nezval, Seifert, Frejka, W+V+J – svoboda slova, umění, nová témata
1922 – časopis Var – vychází stať Wolkera (Proletářské umění – o nižší vrstvě, ale i pro ni, přijatelná všem, většina k hlasité recitaci)
poetismus – ryze český směr, jediný vzniklý na našem území (Seifert, Biebel, Nezval, Teige) – zabývá se radostí, veselím, štěstím, blízko k dadaismu
Osvobozené divadlo – Vespocket revue
konec 20. stol. – politické vlivy (Gottwald) – požadovali díla prodělnická – autoři vydávají Manifest sedmi (Seifert, Majerová) – psát, co chtějí, někteří odešli ze strany
30. léta – surrealismus – nezasáhl všechny autory – otázka podvědomí (neměl prostor se rozvinout) – píší se texty varující
Jiří Wolker - Host do domu - dívá se na svět s úžasem, opěvuje všední věci a krásu života
Svatý kopeček -pásmo přidané k Host do domu; autobiografické - setkání s dávnými přáteli; věří, že se
bude moci podílet na přebudování světa
Těžká hodina - jeho názory na svět se mění; ztráta mladických ideálů; chce vidět svět takový, jaký doopravdy je
Balada o očích topičových, Balada o nenarozeném dítěti, Umírající, Epitaf
Pohádky – O listonošovi, O kominíkovi, O milionáři, který ukradl slunce
Konstantin Biebl – spáchal sebevraždu
prol.: Zloděj z Bagdádu - okouzlení nejprostšími věcmi, vidí ale i sociální rozpory; snaha zmírnit utrpení
Věrný hlas (na smrt Wolkrovu), Zlom
poetismus: S lodí jež dováží čaj a kávu - okouzlení z cest
Nový Ikaros - snaha vyjádřit životní pocit – rozporuplnost, vzpomínka na milování ve školním kabinetě
poválečná: Bez obav (shrnutí básní z předchozích let)
Jaroslav Seifert – jeho sbírky vycházely samizdatem, byl pronásledovaný, 1984 – Nobelova cena za literaturu
prol. poezie: Město v slzách, Samá láska - okouzlení světem, vědomí pokory; svět je krásný jen pro bohaté, chce, aby byl i pro
chudé
poetismus: Na vlnách TSF (slovní hříčky), Slavík zpívá špatně, Poštovní holub
intimní (30. léta): Ruce Venušiny, Jablko z klína, Jaro s Bohem
konec 30. let a poč. války: obava z fašismu, o rodnou zem, strach z války
Zhasněte světla, Kamenný most, Vějíř Boženy Němcové
těsně povál. tvorba: Přilba hlíny (reakce na osvobození)
po r. 1948 – 1968: vzpomínky na výrazné osobnosti, měl k nim blízký vztah
Šel malíř chudě do světa, Chlapec a hvězdy, Maminka, Píseň o Viktorce
po roce 1968: normalizace, jeho sbírky nejsou vydávány (nebyl zakázán úplně)
Deštník z Picadilly, Halleyova kometa, Odlévání zvonů, Morový sloup, Býti básníkem
próza: Všecky krásy světa
František Halas - Kohout plaší smrt - reakce na dobu, pocit rozporuplnosti
Hořec - Halas se uzavírá sám do sebe, negativní pocity
Staré ženy - negativní pocity ze stáří
Sépie (poetismus), Tvář
30. léta – Naše paní Božena Němcová, Ladění
Torzo naděje - reakce na Mnichov
lyrizovaná próza: Já se tam vrátím – pocity, motivy rodného kraje
1922 – časopis Var – vychází stať Wolkera (Proletářské umění – o nižší vrstvě, ale i pro ni, přijatelná všem, většina k hlasité recitaci)
poetismus – ryze český směr, jediný vzniklý na našem území (Seifert, Biebel, Nezval, Teige) – zabývá se radostí, veselím, štěstím, blízko k dadaismu
Osvobozené divadlo – Vespocket revue
konec 20. stol. – politické vlivy (Gottwald) – požadovali díla prodělnická – autoři vydávají Manifest sedmi (Seifert, Majerová) – psát, co chtějí, někteří odešli ze strany
30. léta – surrealismus – nezasáhl všechny autory – otázka podvědomí (neměl prostor se rozvinout) – píší se texty varující
Jiří Wolker - Host do domu - dívá se na svět s úžasem, opěvuje všední věci a krásu života
Svatý kopeček -pásmo přidané k Host do domu; autobiografické - setkání s dávnými přáteli; věří, že se
bude moci podílet na přebudování světa
Těžká hodina - jeho názory na svět se mění; ztráta mladických ideálů; chce vidět svět takový, jaký doopravdy je
Balada o očích topičových, Balada o nenarozeném dítěti, Umírající, Epitaf
Pohádky – O listonošovi, O kominíkovi, O milionáři, který ukradl slunce
Konstantin Biebl – spáchal sebevraždu
prol.: Zloděj z Bagdádu - okouzlení nejprostšími věcmi, vidí ale i sociální rozpory; snaha zmírnit utrpení
Věrný hlas (na smrt Wolkrovu), Zlom
poetismus: S lodí jež dováží čaj a kávu - okouzlení z cest
Nový Ikaros - snaha vyjádřit životní pocit – rozporuplnost, vzpomínka na milování ve školním kabinetě
poválečná: Bez obav (shrnutí básní z předchozích let)
Jaroslav Seifert – jeho sbírky vycházely samizdatem, byl pronásledovaný, 1984 – Nobelova cena za literaturu
prol. poezie: Město v slzách, Samá láska - okouzlení světem, vědomí pokory; svět je krásný jen pro bohaté, chce, aby byl i pro
chudé
poetismus: Na vlnách TSF (slovní hříčky), Slavík zpívá špatně, Poštovní holub
intimní (30. léta): Ruce Venušiny, Jablko z klína, Jaro s Bohem
konec 30. let a poč. války: obava z fašismu, o rodnou zem, strach z války
Zhasněte světla, Kamenný most, Vějíř Boženy Němcové
těsně povál. tvorba: Přilba hlíny (reakce na osvobození)
po r. 1948 – 1968: vzpomínky na výrazné osobnosti, měl k nim blízký vztah
Šel malíř chudě do světa, Chlapec a hvězdy, Maminka, Píseň o Viktorce
po roce 1968: normalizace, jeho sbírky nejsou vydávány (nebyl zakázán úplně)
Deštník z Picadilly, Halleyova kometa, Odlévání zvonů, Morový sloup, Býti básníkem
próza: Všecky krásy světa
František Halas - Kohout plaší smrt - reakce na dobu, pocit rozporuplnosti
Hořec - Halas se uzavírá sám do sebe, negativní pocity
Staré ženy - negativní pocity ze stáří
Sépie (poetismus), Tvář
30. léta – Naše paní Božena Němcová, Ladění
Torzo naděje - reakce na Mnichov
lyrizovaná próza: Já se tam vrátím – pocity, motivy rodného kraje
Antonín Sova
Antonín Sova – Česká moderna, symbolismus, impresionismus (lyrika – přírodní, intimní), vzdor společnosti, motiv 1.sv.v.
impresionismus - Květy intimních nálad
Ještě jednou se vrátíme - neurčitost, náznakovost; smutek, hořkost, nemožnost realizace svých
představ, přírodní lyrika a přírodní lyrika
Z mého kraje - popisování jihočeské krajiny, melancholické
Soucit a vzdor - výraz revolty a odporu, symbolismus+impresionismus
symbolismus - Zlomená duše - jako intermezzo - Smetanovo kvarteto Z mého života; pocit, že génius je vždy uštván
okolím (dav opouští sál, úspěšně přijatý, autor je zvláště nadšený, II – pocity z hudby, její
rozbor, III – popisuje, jak Smetana ohluchl a jak se s tím vypořádal – duševně silný, IV –
Smetana věnoval život hudbě – odměna hluchoty, zešílel, okolí – v zahraničí uznáván,
doma ne, nezanevřel na lidi, kteří ho nechali v nemoci – není tam výčitka)
Údolí nového království - vidina budoucí společnosti, motiv poutníka, který se z hor snů vrátil na zem, citový nesoulad
lyrika - Zpěvy domova - reakce na 1. světovou válku, jeho vztah k domovu, odpor k válce
Drsná láska - závěr tvorby, smíření se životem
Básníkovo jaro
próza - Pankrác Budecius kantor - historická povídka
Otokar Březina - lyrická a symbolická poezie, preferuje duchovní hodnoty, věří v nadosobní princip, mysticismus, vl. Jménem
Václav Jebavý
Tajemné dálky - pesimistické, hlavní na světě je umění (neměl radostné mládí, Mrtvé mládí, Moje matka)
Svítání na západě - smrt je východiskem k něčemu lepšímu; bolest a utrpení pomohou poznat sama sebe
Větry od pólů - vývoj jedince i lidstva není možný bez lásky a tolerance
Stavitelé chrámu, Ruce - víra v budoucnost, optimistické
Karel Hlaváček - symbolismus a dekadence
Pozdě k ránu - pocit melancholie, zmaru (zvukomalba, odchází noc, ještě není den, jde od přítelkyně, je mu krásně
smutno – zachycení nálad)
Mstivá kantiléna - motivy odboje, i když je boj dopředu prohraný (nizozemští Gézové)
Skotské sonety – optimistické, veselé
Arnošt Procházka - literární kritik a překladatel
Jiří Karásek ze Lvovic - představitel dekadence
pozdější inspirace: Gellner - Machar; Bezruč - Sova, Březina; Nezval - Březina;
impresionismus - Květy intimních nálad
Ještě jednou se vrátíme - neurčitost, náznakovost; smutek, hořkost, nemožnost realizace svých
představ, přírodní lyrika a přírodní lyrika
Z mého kraje - popisování jihočeské krajiny, melancholické
Soucit a vzdor - výraz revolty a odporu, symbolismus+impresionismus
symbolismus - Zlomená duše - jako intermezzo - Smetanovo kvarteto Z mého života; pocit, že génius je vždy uštván
okolím (dav opouští sál, úspěšně přijatý, autor je zvláště nadšený, II – pocity z hudby, její
rozbor, III – popisuje, jak Smetana ohluchl a jak se s tím vypořádal – duševně silný, IV –
Smetana věnoval život hudbě – odměna hluchoty, zešílel, okolí – v zahraničí uznáván,
doma ne, nezanevřel na lidi, kteří ho nechali v nemoci – není tam výčitka)
Údolí nového království - vidina budoucí společnosti, motiv poutníka, který se z hor snů vrátil na zem, citový nesoulad
lyrika - Zpěvy domova - reakce na 1. světovou válku, jeho vztah k domovu, odpor k válce
Drsná láska - závěr tvorby, smíření se životem
Básníkovo jaro
próza - Pankrác Budecius kantor - historická povídka
Otokar Březina - lyrická a symbolická poezie, preferuje duchovní hodnoty, věří v nadosobní princip, mysticismus, vl. Jménem
Václav Jebavý
Tajemné dálky - pesimistické, hlavní na světě je umění (neměl radostné mládí, Mrtvé mládí, Moje matka)
Svítání na západě - smrt je východiskem k něčemu lepšímu; bolest a utrpení pomohou poznat sama sebe
Větry od pólů - vývoj jedince i lidstva není možný bez lásky a tolerance
Stavitelé chrámu, Ruce - víra v budoucnost, optimistické
Karel Hlaváček - symbolismus a dekadence
Pozdě k ránu - pocit melancholie, zmaru (zvukomalba, odchází noc, ještě není den, jde od přítelkyně, je mu krásně
smutno – zachycení nálad)
Mstivá kantiléna - motivy odboje, i když je boj dopředu prohraný (nizozemští Gézové)
Skotské sonety – optimistické, veselé
Arnošt Procházka - literární kritik a překladatel
Jiří Karásek ze Lvovic - představitel dekadence
pozdější inspirace: Gellner - Machar; Bezruč - Sova, Březina; Nezval - Březina;
Česká poezie od přelomu 19. a 20. století do 20. let 20. století
protispolečenští buřiči – postoj prezentovali dílem i běžným životem, ovlivněni procesem s omladinou
S. K. Neumann – byl zasažen snad všemi směry
symbolismus a dekadence:Jsem apoštol nového žití - pokládá se za nadřazeného měšťákům
Sen o zástupu zoufajících - satan se stává personifikací radosti ze života
Satanova sláva mezi námi, Apostrofy hrdé a vášnivé
civilismus: Nové zpěvy – Zpěvy drátů a světel, Zpěvy z lomozu - oslava práce a technického pokroku
prol. poezie: Rudé zpěvy, Sonáta horizontálního života
za okupace: Bezedný rok, Zamořená léta
fejetony: S městem za zády
vzpom. Próza: Válečné civilistvo
Kniha lesů, vod a strání - přírodní lyrika, přírodu má člověk obdivovat
Viktor Dyk - Marnosti - pocity beznaděje, rozpor mezi touhou a skutečností, ctí pomoc slabším
Aporta inferi, Síla života
Pohádky z naší vesnice - insp. Hálkem, místo obrazu českého venkova obraz společnosti, ironické, protiměšťácké
Milá sedmi loupežníků - novoromantická balada, motivy odporu proti autoritám, nespoutanosti
Válečná tetralogie - sbírka společenské lyriky, hledá něco, na co se člověk může spolehnout - národ
Lehké a těžké kroky - před válkou a začátek; Anebo, Poslední rok, Okno - báseň Země mluví (země mluví
k národu, matka země mluví sama o sobě, porovnání matky země a syna národa, vše zlé se dá obnovit – jen nedat zemi, Ona zůstane, ale mělo by se bojovat za svou zemi, národ bez země zahyne)
Devátá vlna - sbírka intimní lyriky, rekapitulace svého života
Krysař - novoromantismus
Fráňa Šrámek - "básník mládí" - oslava naplno prožitého života, lyričnost (impresionismus+symbolismus), vliv anarchismu
Života bído, přec tě mám rád - přes všechno tragické by člověk měl žít naplno
Modrý a rudý - reakce na jeho odvolání na frontu, říká že je modrý rezervista a rudý anarchista; antimilitaristické
Raport – zbytečnější smrt koně než vojáka, smrt člověka je normální
Píšou mi psaní – povolávací rozkaz, boj za něco, co nemá rád
Splav - oslava lásky, mládí, života ..., touží po lásce, ale má strach, jaké to bude, až ji najde
román:Stříbrný vítr – dospívání studenta, zachycení přírody
drama: Měsíc nad řekou, Léto
soubor próz: Žasnoucí voják
Karel Toman - Torzo života - život stojí za to prožít, i když je nedokonalý
Sluneční hodiny - touha po řádu (příroda)
Měsíce - 12 básní věnované každému měsíci, reakce na válku, prolínání abstraktní a konkrétní roviny
Hlas ticha - reaguje na poválečný společenský vývoj a na vznik ČSR
Stoletý kalendář - motiv věčného koloběhu, završení jeho tvorby
František Gellner - Po nás ať přijde potopa - člověk by si měl užít života, dokud to jde, jakoby byl poslední den života
Radosti života - ironický pohled na to,co jsou životní radosti(ženy, alkohol, drogy);výsměch sobě samému X
smutek,čím prochází
Don Juan - flegmatický bohém, prostřednictvím jeho pohledu kritizuje společnost
Petr Bezruč – bard slezkého lidu, vl. jménem Vladimír Vašek
Slezské písně - sjednocující prvky - vyjadřuje pocity své i kolektivu, prolínání intimní a společenské lyriky, bojuje
proti národnostnímu a sociálnímu útisku
intimní: Já - báseň, autostylizace do barda - zpívá to, co trápí jeho lid
Škaredý zjev – symbolismus a dekadence, chování uhlobaronů k chudině
Jen jedenkrát - o svobodě, lítost nad tím, co neudělal
Leonidas - hledá něco kladného (antika); paralela, co bylo dříve a co je teď (marný vzdor)
sociální: Maryčka Magdonova – postavení horníků, rodin a vrchnosti
Ostrava – národní tématika
Kantor Halfar – trochu i národní, život kantora – chce učit česky a nesmí
S. K. Neumann – byl zasažen snad všemi směry
symbolismus a dekadence:Jsem apoštol nového žití - pokládá se za nadřazeného měšťákům
Sen o zástupu zoufajících - satan se stává personifikací radosti ze života
Satanova sláva mezi námi, Apostrofy hrdé a vášnivé
civilismus: Nové zpěvy – Zpěvy drátů a světel, Zpěvy z lomozu - oslava práce a technického pokroku
prol. poezie: Rudé zpěvy, Sonáta horizontálního života
za okupace: Bezedný rok, Zamořená léta
fejetony: S městem za zády
vzpom. Próza: Válečné civilistvo
Kniha lesů, vod a strání - přírodní lyrika, přírodu má člověk obdivovat
Viktor Dyk - Marnosti - pocity beznaděje, rozpor mezi touhou a skutečností, ctí pomoc slabším
Aporta inferi, Síla života
Pohádky z naší vesnice - insp. Hálkem, místo obrazu českého venkova obraz společnosti, ironické, protiměšťácké
Milá sedmi loupežníků - novoromantická balada, motivy odporu proti autoritám, nespoutanosti
Válečná tetralogie - sbírka společenské lyriky, hledá něco, na co se člověk může spolehnout - národ
Lehké a těžké kroky - před válkou a začátek; Anebo, Poslední rok, Okno - báseň Země mluví (země mluví
k národu, matka země mluví sama o sobě, porovnání matky země a syna národa, vše zlé se dá obnovit – jen nedat zemi, Ona zůstane, ale mělo by se bojovat za svou zemi, národ bez země zahyne)
Devátá vlna - sbírka intimní lyriky, rekapitulace svého života
Krysař - novoromantismus
Fráňa Šrámek - "básník mládí" - oslava naplno prožitého života, lyričnost (impresionismus+symbolismus), vliv anarchismu
Života bído, přec tě mám rád - přes všechno tragické by člověk měl žít naplno
Modrý a rudý - reakce na jeho odvolání na frontu, říká že je modrý rezervista a rudý anarchista; antimilitaristické
Raport – zbytečnější smrt koně než vojáka, smrt člověka je normální
Píšou mi psaní – povolávací rozkaz, boj za něco, co nemá rád
Splav - oslava lásky, mládí, života ..., touží po lásce, ale má strach, jaké to bude, až ji najde
román:Stříbrný vítr – dospívání studenta, zachycení přírody
drama: Měsíc nad řekou, Léto
soubor próz: Žasnoucí voják
Karel Toman - Torzo života - život stojí za to prožít, i když je nedokonalý
Sluneční hodiny - touha po řádu (příroda)
Měsíce - 12 básní věnované každému měsíci, reakce na válku, prolínání abstraktní a konkrétní roviny
Hlas ticha - reaguje na poválečný společenský vývoj a na vznik ČSR
Stoletý kalendář - motiv věčného koloběhu, završení jeho tvorby
František Gellner - Po nás ať přijde potopa - člověk by si měl užít života, dokud to jde, jakoby byl poslední den života
Radosti života - ironický pohled na to,co jsou životní radosti(ženy, alkohol, drogy);výsměch sobě samému X
smutek,čím prochází
Don Juan - flegmatický bohém, prostřednictvím jeho pohledu kritizuje společnost
Petr Bezruč – bard slezkého lidu, vl. jménem Vladimír Vašek
Slezské písně - sjednocující prvky - vyjadřuje pocity své i kolektivu, prolínání intimní a společenské lyriky, bojuje
proti národnostnímu a sociálnímu útisku
intimní: Já - báseň, autostylizace do barda - zpívá to, co trápí jeho lid
Škaredý zjev – symbolismus a dekadence, chování uhlobaronů k chudině
Jen jedenkrát - o svobodě, lítost nad tím, co neudělal
Leonidas - hledá něco kladného (antika); paralela, co bylo dříve a co je teď (marný vzdor)
sociální: Maryčka Magdonova – postavení horníků, rodin a vrchnosti
Ostrava – národní tématika
Kantor Halfar – trochu i národní, život kantora – chce učit česky a nesmí
Francie
Charles Baudelaire - Květy zla - hledá krásu tam, kde ji nikdo nečeká (v negativních věcech)
- Zdechlina – 4 verší, střídavý rým, život X smrt, krása X ošklivost
- vzpomínka na letní ráno = krása, našli mršinu – rozkládá se, popis přírody (život
jde dál), řekl své milé, že podobně skončí
- stírá rozdíly mezi lidmi, nelíbilo se společnosti
- Ó, já tě zbožňuji – zoufalství z lásky, naturalistické přirovnání, uctívání lásky
- Epigraf na odsouzencovu knihu – vyčítá, že čtenář nepochopil jeho knihu
- Malé básně v próze –názor na společnost, nevkus okolí, motivy samoty
- Pařížský splín = koláč – smutek, že je ve spol. bída
Paul Verlaine - Básnické umění - jak by měla vypadat literatura, nutnost hudebnosti a neurčitosti, snaží se omezit rým a mnoho
slov, mísení vjemů – synestesie (sluch, barva, zrak, čich)
Saturnské básně - vyjadřuje své pocity z okolního světa (nejistota, beznaděj)
Jean Arthur Rimbaud - Sezóna v pekle - popisuje vztah alkoholika a týrané ženy (alegorie na jeho vztah k Verlainovi)
Alchymie slova – Mé bohémství (char. Sám sebe jako chudého, radost ze života s poezií), Večerní modlitba, Opilý
koráb - sní o tom, že něco dokáže, ale potom touží jen po klidu
Stéphane Malarmé - Faunovo odpoledne - je u krásných nymf, ale bojí se něco udělat, protože neví, jestli je to skutečnost
Paul Valéry – Naras mluví
- Zdechlina – 4 verší, střídavý rým, život X smrt, krása X ošklivost
- vzpomínka na letní ráno = krása, našli mršinu – rozkládá se, popis přírody (život
jde dál), řekl své milé, že podobně skončí
- stírá rozdíly mezi lidmi, nelíbilo se společnosti
- Ó, já tě zbožňuji – zoufalství z lásky, naturalistické přirovnání, uctívání lásky
- Epigraf na odsouzencovu knihu – vyčítá, že čtenář nepochopil jeho knihu
- Malé básně v próze –názor na společnost, nevkus okolí, motivy samoty
- Pařížský splín = koláč – smutek, že je ve spol. bída
Paul Verlaine - Básnické umění - jak by měla vypadat literatura, nutnost hudebnosti a neurčitosti, snaží se omezit rým a mnoho
slov, mísení vjemů – synestesie (sluch, barva, zrak, čich)
Saturnské básně - vyjadřuje své pocity z okolního světa (nejistota, beznaděj)
Jean Arthur Rimbaud - Sezóna v pekle - popisuje vztah alkoholika a týrané ženy (alegorie na jeho vztah k Verlainovi)
Alchymie slova – Mé bohémství (char. Sám sebe jako chudého, radost ze života s poezií), Večerní modlitba, Opilý
koráb - sní o tom, že něco dokáže, ale potom touží jen po klidu
Stéphane Malarmé - Faunovo odpoledne - je u krásných nymf, ale bojí se něco udělat, protože neví, jestli je to skutečnost
Paul Valéry – Naras mluví
AVANTGARDNÍ UMĚLECKÉ STYLY
expresionismus – výrazně pesimistický, vyjadřuje skutečnost pomocí lidské psychiky; vychází z mezních situací - válka, smrt; negativní pocity; v literatuře - citové zabarvení, negativní témata (Vincent van Gogh, Eduard Munch - Výkřik), nejvýraznější v Německu (desiluze)
secese – optimistický směr, zdobnost, ornamenty, přírodní motivy (Mucha), Obecní dům v Praze
fauvismus - důležitost barev
kubismus - Picasso, Braque; části obrazu mají tvar základních geometrických útvarů; v literatuře rozebírání na elementy (slovo), nazírání z různých úhlů; kaligramy - básně graficky upravené do určitého tvaru
futurismus – 1909 Manifest futurismu (Filippo Marinetti) - odpor ke všem tradicím, důraz na budoucnost; požadavek rychlosti a dynamiky, upřednostnění války – očistí od špatného, odmítají řád - anarchie
literatura - slova jsou izolovaná, bez souvislostí, neudržuje metrum, osvobozená slova (zakázaná, novotvary), nespisovný jazyk, bez interpunkce, osvobození hlásek (poskládání hlásek vedle sebe)
Marinettiho sbírka . Zzang tůmp tůmp
kubofuturismus – zachycuje skutečnost z různých směrů, nepoužívá interpunkci
dadaismus – Manifest dadaismu 1918, Tristan Tzara - Rumun, jeden ze zakladatelů; snaha šokovat, důraz na absurditu života a náhodu; využití nesmyslů a nelogičností; fonetické a optické básně (dada – dětské žvatlání)
surrealismus - zakladatel - Andre Breton; inspirace psychoanalýzou - důraz na podvědomí, z něhož vychází automaticky proud motivů; obrazotvornost, představivost; volný verš, inspirace ve snech; automatický text - to, co se hned objeví v mysli (Salvátor Dalí)
konstruktivismus – architektonický směr (Veletřžní palác v Praze), použití nových materiálů, všechno je vidět – estetická fce
funkcionalismus – budovy přímo určené k jednomu účelu
purismus – architektonické zdobné prvky se odstraňují
Francie
Andre Breton - inspirace surrealismem a dadaismem; hlavní motivy: příroda, žena, láska a poezie
Bláznivá láska - automatický text
Nadja - poetická próza, 2 roviny - osudy hlavní hrdinky a tvůrčí principy surrealismu
Paul Eluard – od dadaismu k surrealismu
Svoboda - vyznívá jako milostné vyznání, ale na konci se vyjeví, že autor chce svobodu
Nepřerušená poezie - zamyšlení nad životem a poezií obecně; poezie obohacuje život
Veřejná růže, Poezie a pravda
Guillaume Appolinaire – kubofuturismus
Alkoholy - básnická sbírka, uvozené Pásmem - polytematická báseň; základ - volné asociace; mnoho
rovin, prostupují jedna druhou; motivy pohybu (Praha X Paříž)
Kaligramy - básně graficky upravené do obrazce
Rusko
Vladimír Majakovskij – futurismus, kubofuturismus
Flétna – páteř, Vladimír Iljič Lenin, Vladimír Majakovskij, Plným hlasem
150 000 000 - zidealizované vítězství revoluce
Sergej Alexandrovič Jesenin - představitel imažinismu - základem je básnický obraz, zřetelná stopa futurismu
Zpověď chuligána - prochází krčmami v Moskvě
Velemír Chlebnikov – tvůrce zaumného jazyka – neobvyklý, mimorozumový
USA
Carl Sandburg – civilizační poezie
Dobré jitro, Ameriko!
pozdější inspirace: Debussy - Faunovo odpoledne; Březina - Baudelaire; Vítězslav Nezval - surrealismus
secese – optimistický směr, zdobnost, ornamenty, přírodní motivy (Mucha), Obecní dům v Praze
fauvismus - důležitost barev
kubismus - Picasso, Braque; části obrazu mají tvar základních geometrických útvarů; v literatuře rozebírání na elementy (slovo), nazírání z různých úhlů; kaligramy - básně graficky upravené do určitého tvaru
futurismus – 1909 Manifest futurismu (Filippo Marinetti) - odpor ke všem tradicím, důraz na budoucnost; požadavek rychlosti a dynamiky, upřednostnění války – očistí od špatného, odmítají řád - anarchie
literatura - slova jsou izolovaná, bez souvislostí, neudržuje metrum, osvobozená slova (zakázaná, novotvary), nespisovný jazyk, bez interpunkce, osvobození hlásek (poskládání hlásek vedle sebe)
Marinettiho sbírka . Zzang tůmp tůmp
kubofuturismus – zachycuje skutečnost z různých směrů, nepoužívá interpunkci
dadaismus – Manifest dadaismu 1918, Tristan Tzara - Rumun, jeden ze zakladatelů; snaha šokovat, důraz na absurditu života a náhodu; využití nesmyslů a nelogičností; fonetické a optické básně (dada – dětské žvatlání)
surrealismus - zakladatel - Andre Breton; inspirace psychoanalýzou - důraz na podvědomí, z něhož vychází automaticky proud motivů; obrazotvornost, představivost; volný verš, inspirace ve snech; automatický text - to, co se hned objeví v mysli (Salvátor Dalí)
konstruktivismus – architektonický směr (Veletřžní palác v Praze), použití nových materiálů, všechno je vidět – estetická fce
funkcionalismus – budovy přímo určené k jednomu účelu
purismus – architektonické zdobné prvky se odstraňují
Francie
Andre Breton - inspirace surrealismem a dadaismem; hlavní motivy: příroda, žena, láska a poezie
Bláznivá láska - automatický text
Nadja - poetická próza, 2 roviny - osudy hlavní hrdinky a tvůrčí principy surrealismu
Paul Eluard – od dadaismu k surrealismu
Svoboda - vyznívá jako milostné vyznání, ale na konci se vyjeví, že autor chce svobodu
Nepřerušená poezie - zamyšlení nad životem a poezií obecně; poezie obohacuje život
Veřejná růže, Poezie a pravda
Guillaume Appolinaire – kubofuturismus
Alkoholy - básnická sbírka, uvozené Pásmem - polytematická báseň; základ - volné asociace; mnoho
rovin, prostupují jedna druhou; motivy pohybu (Praha X Paříž)
Kaligramy - básně graficky upravené do obrazce
Rusko
Vladimír Majakovskij – futurismus, kubofuturismus
Flétna – páteř, Vladimír Iljič Lenin, Vladimír Majakovskij, Plným hlasem
150 000 000 - zidealizované vítězství revoluce
Sergej Alexandrovič Jesenin - představitel imažinismu - základem je básnický obraz, zřetelná stopa futurismu
Zpověď chuligána - prochází krčmami v Moskvě
Velemír Chlebnikov – tvůrce zaumného jazyka – neobvyklý, mimorozumový
USA
Carl Sandburg – civilizační poezie
Dobré jitro, Ameriko!
pozdější inspirace: Debussy - Faunovo odpoledne; Březina - Baudelaire; Vítězslav Nezval - surrealismus
Česká literatura 90. let 19. století – moderní umělecké směry
zklamání z doby, lidé neměli nové ideály;vyhrocování politické situace-snaha o samostatnost; velký kulturní rozvoj, dosažení světové úrovně
Česká moderna – kritici Krejčí, Šalda, spisovatelé - Machar, Březina, Sova, Mrštík, Šlejhar, politici – Třebický, Pelcl, Soukup, pokrokáři – Kolman a Choc - požadavek svobody slova, odmítají napodobování, diferenciace lit. na beletrii a kritiku – minimálně se věnovali literatuře, maximálně politice
- boj za rovnoprávnost Čechů s Rakušany
- 1895 – Česká moderna – uskupení literárních umělců (nebojí se o svůj jazyk, volné uskupení), požadavek individuality, totéž v politice (politik=hotový člověk – názorově vyhraněný, jasná představa), v literatuře – svoboda slova, názoru, lit. kritika – samostatný vědní obor
- rovnoprávnost češtiny a němčiny – o jazyk se nebojíme – vytvářet díla, umět s ním pracovat
- vystupuje proti hejslovanství a kdedomování (proti vlastenectví – slovní, chtěli činy, ne slova)
Uskupené směry:
Manifest české moderny
Skupina protispolečenských buřičů – Šrámek, Dyk – proti společnosti
Dekadence - dekadentní sklony;je spojena se satanismem; Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Hlaváček, Arnošt Procházka
Nový kult - sdružoval anarchisty - S. K. Neumann, Toman, Gellner, Šrámek; odmítali jakoukoliv autoritu (hlavně stát), otevřenost
(hlavně v erotice; náznaky satanismu a antimilitarismu)
Satanismus – oslava Satana, nespokojenost, 1894 proces s Omladinou – vykonstruováno, studenti byli nařčeni ze spiknutí proti
rakouské vládě – odsouzeni (S.K.Neumann) - vězení
Symbolismus – Sova, Březina
Impresionismus - Šrámek
Josef Svatopluk Machar – představitel České moderny, průkopník realismu, rozchází se názorově s Masarykem
lyrika - Confiteor I-III- z latinského zpovídám se; kritika současné doby, pocity zklamání
Čtyři knihy sonetů - členění podle ročních období, pocity zklamání - vyjadřuje dojmy celé generace (Sonet na sklonku
století – smutek z konce, Sonet o dějinách sonetů, Sonet o sobě)
Tristium Vindobona - = Vídeňské žalozpěvy; politická lyrika reagující na současný stav, skeptické
epika - Zde by měly kvést růže - kritizuje špatné sociální postavení ženy, ta je "otrokyní otroka" (Teta, Žena, Magdalena)
Magdalena - prostitutka je lepší než její okolí, kritika pokrytectví
Svědomím věků - epický básnický cyklus-zabývá se etickými hodnotami a jejich vývojem, ukazuje to na významných
osobnostech
V záři helénského slunce - antiku považuje za vrchol lidstva
Jed z Judey - odsuzuje křesťanství
Golgata
Posel – přináší smutné zprávy, musel odejít z boje, který je předem prohraný, jeho život skončil u Thermopyl, stydí se,
smysl pro čest
- Machar hledal ideál člověka v Antice
Česká moderna – kritici Krejčí, Šalda, spisovatelé - Machar, Březina, Sova, Mrštík, Šlejhar, politici – Třebický, Pelcl, Soukup, pokrokáři – Kolman a Choc - požadavek svobody slova, odmítají napodobování, diferenciace lit. na beletrii a kritiku – minimálně se věnovali literatuře, maximálně politice
- boj za rovnoprávnost Čechů s Rakušany
- 1895 – Česká moderna – uskupení literárních umělců (nebojí se o svůj jazyk, volné uskupení), požadavek individuality, totéž v politice (politik=hotový člověk – názorově vyhraněný, jasná představa), v literatuře – svoboda slova, názoru, lit. kritika – samostatný vědní obor
- rovnoprávnost češtiny a němčiny – o jazyk se nebojíme – vytvářet díla, umět s ním pracovat
- vystupuje proti hejslovanství a kdedomování (proti vlastenectví – slovní, chtěli činy, ne slova)
Uskupené směry:
Manifest české moderny
Skupina protispolečenských buřičů – Šrámek, Dyk – proti společnosti
Dekadence - dekadentní sklony;je spojena se satanismem; Jiří Karásek ze Lvovic, Karel Hlaváček, Arnošt Procházka
Nový kult - sdružoval anarchisty - S. K. Neumann, Toman, Gellner, Šrámek; odmítali jakoukoliv autoritu (hlavně stát), otevřenost
(hlavně v erotice; náznaky satanismu a antimilitarismu)
Satanismus – oslava Satana, nespokojenost, 1894 proces s Omladinou – vykonstruováno, studenti byli nařčeni ze spiknutí proti
rakouské vládě – odsouzeni (S.K.Neumann) - vězení
Symbolismus – Sova, Březina
Impresionismus - Šrámek
Josef Svatopluk Machar – představitel České moderny, průkopník realismu, rozchází se názorově s Masarykem
lyrika - Confiteor I-III- z latinského zpovídám se; kritika současné doby, pocity zklamání
Čtyři knihy sonetů - členění podle ročních období, pocity zklamání - vyjadřuje dojmy celé generace (Sonet na sklonku
století – smutek z konce, Sonet o dějinách sonetů, Sonet o sobě)
Tristium Vindobona - = Vídeňské žalozpěvy; politická lyrika reagující na současný stav, skeptické
epika - Zde by měly kvést růže - kritizuje špatné sociální postavení ženy, ta je "otrokyní otroka" (Teta, Žena, Magdalena)
Magdalena - prostitutka je lepší než její okolí, kritika pokrytectví
Svědomím věků - epický básnický cyklus-zabývá se etickými hodnotami a jejich vývojem, ukazuje to na významných
osobnostech
V záři helénského slunce - antiku považuje za vrchol lidstva
Jed z Judey - odsuzuje křesťanství
Golgata
Posel – přináší smutné zprávy, musel odejít z boje, který je předem prohraný, jeho život skončil u Thermopyl, stydí se,
smysl pro čest
- Machar hledal ideál člověka v Antice
Nové umělecké směry ve světové literatuře v 2. polovině 19. století a 1. polovině 20. století
výrazný rozvoj vědy, vznik nových vědních oborů (vyčlenily se literární kritika, estetika)
- pozitivismus – upřednostňuje se vše, co je dokazatelné, smysly, zkušeností
- optimismus, negativní – společenské rozdíly, snižuje se víra v Boha – oslabeno postavení církve
- konec 19. stol. – smutek z konce století, lidé neviděli v budoucnosti nic dobrého – pasivita, autoři se snaží najít nové cesty k zachycení skutečnosti
- ½ 20. stol. – technický rozvoj (pásová výroba, komunikace, doprava…), 1. sv. válka – světová hosp. krize (nadvýroba), 2. sv. válka
umělecké směry
symbolismus - využití konkrétní skutečnosti k vyjádření abstraktních věcí; počátky E.A.Poe, směřuje symbolem ke čtenáři –
rozvoj fantazie, představivosti
- představitelé – Arthur Rimbaud, Karel Hlaváček, Antonín Sova
dekadence – na konci století, výrazně pesimistické (smutek)
- představitelé – Paul Verlaine, Stéphane Mallarmé, Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic
impresionismus - nejdříve se projevuje v malířství (Claude Monet - Katedrála v Rouenu, Renoir, Rodin - sochař)
- vyznačuje se zachycením okamžiku, optimismus, bohatá metafora, zpěvné texty – euforie, verše mají spád,
hodně používání sloves
novoklasicismus – návrat ke klasicismu, k antickým ideálům (pevná forma, žádné exp., hra se slovem)
unanimismus – smír hledající společnou duši všeho (živoč.+člověk+rostl.), hledání spol. duše lidského společenství
civilismus - zobrazení technických záležitostí světa
vitalismus - zdrojem radosti jsou maličkosti; srozumitelnost; reakce na válku
- 2. pol. 19. stol. - hlavně tzv. Prokletí básníci - pobuřovali společnost, nereaspektovali tehdejší mravy, vyzkoušeli si drogy, volný způsob života a sexu – odsuzováni společností X díla jsou oceňována(staví do protikladu lásku a ošklivost), ovlivnili celou další literární tvorbu
- Paul Verlaine, Stéphane Mallarmé, Arthur Rimbaud, Charles Baudelaire
- pozitivismus – upřednostňuje se vše, co je dokazatelné, smysly, zkušeností
- optimismus, negativní – společenské rozdíly, snižuje se víra v Boha – oslabeno postavení církve
- konec 19. stol. – smutek z konce století, lidé neviděli v budoucnosti nic dobrého – pasivita, autoři se snaží najít nové cesty k zachycení skutečnosti
- ½ 20. stol. – technický rozvoj (pásová výroba, komunikace, doprava…), 1. sv. válka – světová hosp. krize (nadvýroba), 2. sv. válka
umělecké směry
symbolismus - využití konkrétní skutečnosti k vyjádření abstraktních věcí; počátky E.A.Poe, směřuje symbolem ke čtenáři –
rozvoj fantazie, představivosti
- představitelé – Arthur Rimbaud, Karel Hlaváček, Antonín Sova
dekadence – na konci století, výrazně pesimistické (smutek)
- představitelé – Paul Verlaine, Stéphane Mallarmé, Karel Hlaváček, Jiří Karásek ze Lvovic
impresionismus - nejdříve se projevuje v malířství (Claude Monet - Katedrála v Rouenu, Renoir, Rodin - sochař)
- vyznačuje se zachycením okamžiku, optimismus, bohatá metafora, zpěvné texty – euforie, verše mají spád,
hodně používání sloves
novoklasicismus – návrat ke klasicismu, k antickým ideálům (pevná forma, žádné exp., hra se slovem)
unanimismus – smír hledající společnou duši všeho (živoč.+člověk+rostl.), hledání spol. duše lidského společenství
civilismus - zobrazení technických záležitostí světa
vitalismus - zdrojem radosti jsou maličkosti; srozumitelnost; reakce na válku
- 2. pol. 19. stol. - hlavně tzv. Prokletí básníci - pobuřovali společnost, nereaspektovali tehdejší mravy, vyzkoušeli si drogy, volný způsob života a sexu – odsuzováni společností X díla jsou oceňována(staví do protikladu lásku a ošklivost), ovlivnili celou další literární tvorbu
- Paul Verlaine, Stéphane Mallarmé, Arthur Rimbaud, Charles Baudelaire
Historická próza - výchovná funkce, faktografická věrnost
Alois Jirásek - Staré pověsti české
Z Čech až na konec světa - přepracovaný cestopis Václava Šaška z Bířkova
Mezi proudy - 1. husitská trilogie, kontrast královského světa s obyčejným, o vzniku husitského hnutí
Proti všem - 2. husitská trilogie, není důležitý jedinec, ale kolektiv, zachycuje osudy lidí v bitvě, nejen historické
události
Bratrstvo - 3. husitská trilogie, osudy husitů po bitvě u Lipan
Husitský král - nedokončené, o Jiřím z Poděbrad
Temno - za období nejtěžší protireformace, činnost katolické šlechty a jezuitů (Koniáš)
Psohlavci - chodské povstání, Jan Sladký Kozina X Lomikar
F. L. Věk - počátky národního obrození, důraz na práci české inteligence
Filozofská historie - maloměsto je rozděleno na 2 vrstvy - českou a německou
Zikmund Winter -Mistr Kampanus - popisuje poměry na UK po Bílé hoře
Josef Svátek – Kat Mydlář
próza s městskou tematikou - nejvíce kritická - sociální problematika (Neruda)
Jakub Arbes - Kandidáti existence - o nájemných dělnících a jejich sociálních podmínkách; nemožnost utopických románů
Moderní upíři - syn vidí v otci konkurenta, brojí proti jeho firmě
romaneto - jeho žánr, kratší než román a delší než povídka, záhadný děj je vyřešen vědecky
Newtonův mozek - romaneto, protiválečné zaměření
Svatý Xaverius - v obrazu je skryt návod k nalezení pokladu, ale nikdo nic nenajde
naturalismus
Karel Matěj Čapek - Chod - Kašpar Lén - mstitel - mstí se za to, že se jeho dívka stala z donucení prostitutkou, následně soudní proces - lhostejnost k lidskému utrpení
Josef Karel Šlejhar - Kuře melancholik - paralela mezi umírajícím dítětem a kuřetem; boj o život je bezohledný, zvítězí ten, kdo
je zlý
Z Čech až na konec světa - přepracovaný cestopis Václava Šaška z Bířkova
Mezi proudy - 1. husitská trilogie, kontrast královského světa s obyčejným, o vzniku husitského hnutí
Proti všem - 2. husitská trilogie, není důležitý jedinec, ale kolektiv, zachycuje osudy lidí v bitvě, nejen historické
události
Bratrstvo - 3. husitská trilogie, osudy husitů po bitvě u Lipan
Husitský král - nedokončené, o Jiřím z Poděbrad
Temno - za období nejtěžší protireformace, činnost katolické šlechty a jezuitů (Koniáš)
Psohlavci - chodské povstání, Jan Sladký Kozina X Lomikar
F. L. Věk - počátky národního obrození, důraz na práci české inteligence
Filozofská historie - maloměsto je rozděleno na 2 vrstvy - českou a německou
Zikmund Winter -Mistr Kampanus - popisuje poměry na UK po Bílé hoře
Josef Svátek – Kat Mydlář
próza s městskou tematikou - nejvíce kritická - sociální problematika (Neruda)
Jakub Arbes - Kandidáti existence - o nájemných dělnících a jejich sociálních podmínkách; nemožnost utopických románů
Moderní upíři - syn vidí v otci konkurenta, brojí proti jeho firmě
romaneto - jeho žánr, kratší než román a delší než povídka, záhadný děj je vyřešen vědecky
Newtonův mozek - romaneto, protiválečné zaměření
Svatý Xaverius - v obrazu je skryt návod k nalezení pokladu, ale nikdo nic nenajde
naturalismus
Karel Matěj Čapek - Chod - Kašpar Lén - mstitel - mstí se za to, že se jeho dívka stala z donucení prostitutkou, následně soudní proces - lhostejnost k lidskému utrpení
Josef Karel Šlejhar - Kuře melancholik - paralela mezi umírajícím dítětem a kuřetem; boj o život je bezohledný, zvítězí ten, kdo
je zlý
Vědecký realismus
T. G. Masaryk – 1. československý prezident, pocházel z Hodonína, studoval ve Vídni, byl v Americe, představitel Realistické strany, Hilsneriáda – postavil se za to, aby měl Hilsner poctivý soud
Česká otázka, Jan Hus, Karel Havlíček
pozdější inspirace: Eliška Krásnohorská - Hubička
slovesa - slova dějového významu, vyjadřují činnost, stav, změny stavu; děj probíhající, který proběhne a který proběhl
vyjadřují osobu, číslo, čas, způsob, rod a vid; ve větě funkce přísudku; infinitiv může mít i jiné funkce (doplněk, předmět atd.)
typy sloves: plnovýznamová - mají samostatný věcný význam (bezpředmětová - jít, předmětová (přechodná - předmět ve 4. pádu - nést vodu; nepřechodná - předmět v jiném pádě - dosáhnout cíle)); pomocná - ve spojení s jinými plnovýznamovými slovesy - vlastní pomocní (být), modální (chtít), fázová (vyjadřují fáze plvz. slovesa - začít); zvratná - spojena s tvarem zvratných sloves (mýt se)
vid - nedokonavý-děj neohraničený-padá;mohou vyjadřovat přítomnost (čte), budoucnost buďto opisem (budu číst) nebo předponou (ponesu)
dokonavý-děj časově ohraničený(padne), nemohou vyjadřovat přítomnost, ale jen děj uskutečněný(dočetl jsem) a neuskutečněný (dočtu)
slovesné tvary-určité(tvary oznamovacího, rozkazovacího a podmiňovacího způsobu),neurčité(infinitiv, přechodníky, příčestí minulé a trpné)
jednoduché - jen tvar plnovýznamového slovesa; složené - obsahují navíc tvar pomocného slovesa; všechny slovesné tvary se
tvoří od slovesných kmenů (přítomný, minulý a infinitivní)
mluvnické kategorie sloves - Kostka str. 48-52 (tato maturitní otázka je bez přechodníkových konstrukcí)
Česká otázka, Jan Hus, Karel Havlíček
pozdější inspirace: Eliška Krásnohorská - Hubička
slovesa - slova dějového významu, vyjadřují činnost, stav, změny stavu; děj probíhající, který proběhne a který proběhl
vyjadřují osobu, číslo, čas, způsob, rod a vid; ve větě funkce přísudku; infinitiv může mít i jiné funkce (doplněk, předmět atd.)
typy sloves: plnovýznamová - mají samostatný věcný význam (bezpředmětová - jít, předmětová (přechodná - předmět ve 4. pádu - nést vodu; nepřechodná - předmět v jiném pádě - dosáhnout cíle)); pomocná - ve spojení s jinými plnovýznamovými slovesy - vlastní pomocní (být), modální (chtít), fázová (vyjadřují fáze plvz. slovesa - začít); zvratná - spojena s tvarem zvratných sloves (mýt se)
vid - nedokonavý-děj neohraničený-padá;mohou vyjadřovat přítomnost (čte), budoucnost buďto opisem (budu číst) nebo předponou (ponesu)
dokonavý-děj časově ohraničený(padne), nemohou vyjadřovat přítomnost, ale jen děj uskutečněný(dočetl jsem) a neuskutečněný (dočtu)
slovesné tvary-určité(tvary oznamovacího, rozkazovacího a podmiňovacího způsobu),neurčité(infinitiv, přechodníky, příčestí minulé a trpné)
jednoduché - jen tvar plnovýznamového slovesa; složené - obsahují navíc tvar pomocného slovesa; všechny slovesné tvary se
tvoří od slovesných kmenů (přítomný, minulý a infinitivní)
mluvnické kategorie sloves - Kostka str. 48-52 (tato maturitní otázka je bez přechodníkových konstrukcí)
Vývoj českého divadla a dramatu do konce 19. století
14. století – náboženské (pašijové hry), světské (život lidí mimo církev – Mastičkář – původně byl náb., nespisovný jazyk, lidské vlastnosti)
15. století – husitské hnutí – nerozvíjí se
16. století – renesance – filozofická a vědecká díla
17. století – Komenský – Škola hrou (otázky a texty), Svět v obrazech
baroko – Matěj Kopecký – loutkové divadlo (cizí prostředí – Faust…)
18. století – kočovné společnosti (svátky, trhy)
- první divadelní budovy - 1738 - divadlo V Kotcích
- 1783 – Nosticovo divadlo
- 1786 - Bouda - dřevěné divadlo, stálá scéna českého divadla; domácí tvorba –
vlastenecké hry
- potom Stavovské divadlo; nejdříve se tam hrálo německy, potom bylo dovoleno i česky, ale v omezené míře
1. česká hra – Kníže Honzík (div. Kotce)
Václav Thám - napsal přes 50 her (Břetislav a Jitka; Vlasta a Šárka)
Prokop Šedivý - psal frašky - slouží k pobavení, kritika špatných vlastností (Masné krámy; Pražští sládci)
Divadlo na počátku 19. stol.
česká scéna (nestálá) byla ve Stavovském divadle (po zániku Boudy), potom také v divadle U Hybernů; oživení divadla - 20. léta 19. stol. - z původního amatérského souboru vzniká 1. profesionální scéna; repertoár: hry z minulosti - tzv. rytířské hry, nízká úroveň
Jan Nepomuk Štěpánek - autor veseloher odehrávajících se na venkově; Čech a Němec - situační a jazyková komika
Václav Kliment Klicpera - snaží se o propracovanost, využívá tzv. principu "kuklení" - postavy se vydávají za někoho jiného
Blaník - pověst o Blanických rytířích
Rohovín čtverrohý - kritika lidské hlouposti, panovačnosti ...
Každý něco pro vlast - popisuje volbu starosty, kritika lid. prospěchářství
Hadrián z Římsů - parodie na rytířské hry
Divadlo ve 2. polovině 19. století
hlavní význam - Stavovské divadlo - 1x až 2x týdně česká hra; Novoměstské divadlo - 1859 - na místě bývalého Smetanova divadla, ale mohlo se v něm hrát jen v létě - bylo dřevěné; 60. léta - rozvoj divadla - Aréna na hradbách - v místech Národního divadla
sílí snahy vybudovat stálé české kamenné divadlo - Tyl, Palacký; nejsilnější snahy v roku 1848, potom útlum - Bachův absolutismus
2 koncepce pro vybudování divadla - Staročeši - konzervativní, většina - Rieger jsou pro Prozatímní divadlo - společnost není dost vyspělá
Mladočeši - Neruda, Hálek, Sladkovský - radikálnější, jsou pro Národní divadlo
1962 - za několik měsíců bylo vybudováno Prozatímní divadlo - na místě dnešního Národního divadla; Shakespearovský cyklus - na počest 300 výročí narození W. Shakespeara; vysoká úroveň - opery od Smetany
květen 1868 - položení základního kamene Národního divadla, manifestace proti Rakousko - uherskému vyrovnání
červen 1881 - první otevření, kvůli požáru musí být znovu zavřeno; lidové sbírky Þ 1 000 000 miliónů zlatých na rekonstrukci
18. 11. 1883 - definitivní otevření, zahajovací dílo - Smetanova Libuše
1977 - 1983 - velká rekonstrukce, přistavena Nová scéna
Národní divadlo - novorenesanční sloh; architekt - Josef Zítek, po požáru Josef Schulz; výzdoba - alegorická zobrazení, slovanská mytologie a rukopisy, krajinomalba; Bohumil Schnirch - sochař - Triga, Apollón a 9 Múz; Josef Václav Myslbek - alegorie soch, busty Němcové a Smetany; Mikoláš Aleš - obrazy z českých dějin, lunety; František Ženíšek - malby kolem lustru; Vojtěch Hynais - malíř, alegorické budování Národního divadla, opona
Josef Kajetán Tyl – historická díla – Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Kutnohorští havíři
- ze současnosti – Paní Mariánka, Tvrdohlavá žena, Paličova dcera, Pražský flamendr, Fidlovačka (1834)
- dramatické báchorky – Strakonický dudák, Jiříkovo vidění
Neruda - Ženich z hladu, Hálek - Král Vukašín - nepříliš úspěšné hry
Zeyer - Radúz a Mahulena, láska je silnější než prokletí
Eliška Krásnohorská – libreta ke Smetanovi
Ladislav Stroupežnický - Naši furianti - furiant - ten, kdo se vytahuje; otázka, kdo bude v jihočeské vesnici ponocným
- Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová
Gabriela Preissová - Gazdina Roba - příběh ženy, která obětovala lásce všechno, ale nenašla štěstí
Její pastorkyňa - Kostelnička zavraždí ze soucitu dítě Jenůfy, vše dobře dopadne
Alois a Vilém Mrštíkovi - Maryša - miluje Francka, ale ten odjede na vojnu a rodiče ji nutí vdát se za Vávru, a ona svolí. Francek chce Vávru zabít, ale Maryša dá Vávrovi otrávenou kávu, aby ochránila Francka.
zvuková stránka řečnických projevů - důležitost jasné, plynulé řeči a správné výslovnost; nutné vhodné členění, přízvuk a tempo řeči
spisovná výslovnost - pravidla určuje ortoepie, vady v řeči napravuje logopedie; mezi psanou a mluvenou formou jazyka jsou rozdíly (i/y; bje/bě, mňe/mě(mně)); výslovnostní styly: výslovnost zvláště pečlivá, hovorová a nespisovná; výslovnost souhlásek - dochází k spodobě znělosti - sbor [zbor]; změny na konci slova - sud [sut];
slovní přízvuk - hlavní - na první slabice slova, popřípadě na jednoslabičné předložce (na zemi); vedlejší - na liché slabice; příklonky - (mě, tě, se ...) - výrazy bez vlastního přízvuku tvořící zvukovou jednotku s předcházejícím přízvučným slovem; předklonky - výrazy bez vlastního přízvuku tvořící zvukovou jednotku s následujícím přízvučným slovem
zvuková podoba věty - členění na větné úseky = frázování - potřeba nadechnutí, přispívá k pochopení obsahu věty; na nich záleží tempo věty (krátké úseky - pomalé, dlouhé úseky - rychlé); větný přízvuk - v oznamovací větě často na konci věty (je tam nejdůležitější sdělení); při citovém zabarvení je často na začátku; melodie - oznamovací, žádací a doplňovací - klesavá; tázací - stoupavá; zvolací - klesavá nebo stoupavě klesavá; nekoncový úsek (projev pokračuje) - stoupavá
15. století – husitské hnutí – nerozvíjí se
16. století – renesance – filozofická a vědecká díla
17. století – Komenský – Škola hrou (otázky a texty), Svět v obrazech
baroko – Matěj Kopecký – loutkové divadlo (cizí prostředí – Faust…)
18. století – kočovné společnosti (svátky, trhy)
- první divadelní budovy - 1738 - divadlo V Kotcích
- 1783 – Nosticovo divadlo
- 1786 - Bouda - dřevěné divadlo, stálá scéna českého divadla; domácí tvorba –
vlastenecké hry
- potom Stavovské divadlo; nejdříve se tam hrálo německy, potom bylo dovoleno i česky, ale v omezené míře
1. česká hra – Kníže Honzík (div. Kotce)
Václav Thám - napsal přes 50 her (Břetislav a Jitka; Vlasta a Šárka)
Prokop Šedivý - psal frašky - slouží k pobavení, kritika špatných vlastností (Masné krámy; Pražští sládci)
Divadlo na počátku 19. stol.
česká scéna (nestálá) byla ve Stavovském divadle (po zániku Boudy), potom také v divadle U Hybernů; oživení divadla - 20. léta 19. stol. - z původního amatérského souboru vzniká 1. profesionální scéna; repertoár: hry z minulosti - tzv. rytířské hry, nízká úroveň
Jan Nepomuk Štěpánek - autor veseloher odehrávajících se na venkově; Čech a Němec - situační a jazyková komika
Václav Kliment Klicpera - snaží se o propracovanost, využívá tzv. principu "kuklení" - postavy se vydávají za někoho jiného
Blaník - pověst o Blanických rytířích
Rohovín čtverrohý - kritika lidské hlouposti, panovačnosti ...
Každý něco pro vlast - popisuje volbu starosty, kritika lid. prospěchářství
Hadrián z Římsů - parodie na rytířské hry
Divadlo ve 2. polovině 19. století
hlavní význam - Stavovské divadlo - 1x až 2x týdně česká hra; Novoměstské divadlo - 1859 - na místě bývalého Smetanova divadla, ale mohlo se v něm hrát jen v létě - bylo dřevěné; 60. léta - rozvoj divadla - Aréna na hradbách - v místech Národního divadla
sílí snahy vybudovat stálé české kamenné divadlo - Tyl, Palacký; nejsilnější snahy v roku 1848, potom útlum - Bachův absolutismus
2 koncepce pro vybudování divadla - Staročeši - konzervativní, většina - Rieger jsou pro Prozatímní divadlo - společnost není dost vyspělá
Mladočeši - Neruda, Hálek, Sladkovský - radikálnější, jsou pro Národní divadlo
1962 - za několik měsíců bylo vybudováno Prozatímní divadlo - na místě dnešního Národního divadla; Shakespearovský cyklus - na počest 300 výročí narození W. Shakespeara; vysoká úroveň - opery od Smetany
květen 1868 - položení základního kamene Národního divadla, manifestace proti Rakousko - uherskému vyrovnání
červen 1881 - první otevření, kvůli požáru musí být znovu zavřeno; lidové sbírky Þ 1 000 000 miliónů zlatých na rekonstrukci
18. 11. 1883 - definitivní otevření, zahajovací dílo - Smetanova Libuše
1977 - 1983 - velká rekonstrukce, přistavena Nová scéna
Národní divadlo - novorenesanční sloh; architekt - Josef Zítek, po požáru Josef Schulz; výzdoba - alegorická zobrazení, slovanská mytologie a rukopisy, krajinomalba; Bohumil Schnirch - sochař - Triga, Apollón a 9 Múz; Josef Václav Myslbek - alegorie soch, busty Němcové a Smetany; Mikoláš Aleš - obrazy z českých dějin, lunety; František Ženíšek - malby kolem lustru; Vojtěch Hynais - malíř, alegorické budování Národního divadla, opona
Josef Kajetán Tyl – historická díla – Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč, Kutnohorští havíři
- ze současnosti – Paní Mariánka, Tvrdohlavá žena, Paličova dcera, Pražský flamendr, Fidlovačka (1834)
- dramatické báchorky – Strakonický dudák, Jiříkovo vidění
Neruda - Ženich z hladu, Hálek - Král Vukašín - nepříliš úspěšné hry
Zeyer - Radúz a Mahulena, láska je silnější než prokletí
Eliška Krásnohorská – libreta ke Smetanovi
Ladislav Stroupežnický - Naši furianti - furiant - ten, kdo se vytahuje; otázka, kdo bude v jihočeské vesnici ponocným
- Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová
Gabriela Preissová - Gazdina Roba - příběh ženy, která obětovala lásce všechno, ale nenašla štěstí
Její pastorkyňa - Kostelnička zavraždí ze soucitu dítě Jenůfy, vše dobře dopadne
Alois a Vilém Mrštíkovi - Maryša - miluje Francka, ale ten odjede na vojnu a rodiče ji nutí vdát se za Vávru, a ona svolí. Francek chce Vávru zabít, ale Maryša dá Vávrovi otrávenou kávu, aby ochránila Francka.
zvuková stránka řečnických projevů - důležitost jasné, plynulé řeči a správné výslovnost; nutné vhodné členění, přízvuk a tempo řeči
spisovná výslovnost - pravidla určuje ortoepie, vady v řeči napravuje logopedie; mezi psanou a mluvenou formou jazyka jsou rozdíly (i/y; bje/bě, mňe/mě(mně)); výslovnostní styly: výslovnost zvláště pečlivá, hovorová a nespisovná; výslovnost souhlásek - dochází k spodobě znělosti - sbor [zbor]; změny na konci slova - sud [sut];
slovní přízvuk - hlavní - na první slabice slova, popřípadě na jednoslabičné předložce (na zemi); vedlejší - na liché slabice; příklonky - (mě, tě, se ...) - výrazy bez vlastního přízvuku tvořící zvukovou jednotku s předcházejícím přízvučným slovem; předklonky - výrazy bez vlastního přízvuku tvořící zvukovou jednotku s následujícím přízvučným slovem
zvuková podoba věty - členění na větné úseky = frázování - potřeba nadechnutí, přispívá k pochopení obsahu věty; na nich záleží tempo věty (krátké úseky - pomalé, dlouhé úseky - rychlé); větný přízvuk - v oznamovací větě často na konci věty (je tam nejdůležitější sdělení); při citovém zabarvení je často na začátku; melodie - oznamovací, žádací a doplňovací - klesavá; tázací - stoupavá; zvolací - klesavá nebo stoupavě klesavá; nekoncový úsek (projev pokračuje) - stoupavá
LUMÍROVCI
Jaroslav Vrchlický –
- epika - Zlomky epopeje - rozsáhlý básnický cyklus, zachycuje myšlenkový vývoj lidstva - je čím dál lepší
Duch a svět - filozofický charakter, popisuje lidstvo od pravěku po současnost
Zlomky epopeje, Nové zlomky epopeje
Hilarion - ze starého Egypta - žil asketicky, ale uvědomil si, že nic neprožil, oslava naplno prožitého života
Bar Kochba - o vzpouře Židů proti Římanům
- milost. - Dojmy a rozmary, Poutí k Eldorádu, Eklogy a písně - optimistické, oslava lásky a štěstí
- lyrické – Sonety samotáře, Poslední sonety samotáře
Josef Václav Sládek - Básně - impulsy - smrt manželky, utiskování indiánů v USA
Světlou Stopou, Sluncem a stínem - optimistické
Skřivánčí písně, Zvony a zvonky - poezie pro děti, inspirace ÚLS
Selské písně a české znělky - pronárodní, trochu zidealizované; všímá si sociálních rozporů
Jiskry na moři – vlastenecká a národní lyrika
Julius Zeyer - Karolínská epopeja - inspirace z nejstarších francouzských děl, oslava rytířských ctností
- Vyšehrad
pozdější inspirace: německá okupace - Zpěvy páteční, Dyk - Pohádky z naší vesnice
morfologie - část mluvnice (gramatiky), nauka o tvarech slov; zabývá se tříděním slov na slovní druhy a jejich mluvnickými významy
mluvnické kategorie jmen: pád - předložkové nebo bezpředložkové; syntaktické funkce: 1. pád - podmět; 2. pád - přívlastek (střecha domu) i předmět (dosáhl cíle); 3. pád - příslovečné určení nebo předmět; 4. pád - předmět; 5. pád - nemá platnost větného členu, vyjadřuje zvolání, výzvu; 6. a 7. pád - příslovečné určení (jel po mostě, autem); 7. pád - doplněk (zvolili ho králem) i předmět
věcné významy: 1. pád - původce děje (nominativ jmenovací - město Praha) ; 2. pád - přivlastňovací (dílo Nerudy), původce děje (přednáška profesora) ...; 3. pád - prospěch (dám matce knihu); 4. pád - cíl děje; 6. a 7. pád - okolnosti děje
číslo - jednotné, množné nebo duál - pro označení páru (na ramenou); jména pomnožná - tvar množného čísla, ale označuje 1 věc (kamna); jména hromadná - jednotné číslo označuje větší počet věcí (uhlí); jména látková - tvar jednotného čísla označuje věci shodné s celkem (voda, mák)
rod - mužský (životný, neživotný), ženský, střední; odchylky od biologické a mluvnické (ne)životnosti - dobytek, nebožtík, koně
se plašili; u některých slov - životné i neživotné koncovky - ledoborce/i; přechod v rodě - dítě (n.), děti (f.); dvourodost -
kedluben/a; ; odchylky od biologického a mluvnického rodu - děvče; rozdíly v pohlaví a jejich (ne) vyjadřování - mandelinka (f.)
je škůdce (m.), jména zvířat (sýkorka, had) - nelze utvořit jméno opačného pohlaví jinak než opisem; pojmenování vespolné (kočka) - označuje celý druh
podstatná jména - jména osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, nejčastěji funkce podmětu nebo předmětu; druhy substantiv - konkrétní (pes), abstraktní (trpělivost), druhová (zvíře), látková (mouka), vlastní (Čech); Kostka - str. 37-40
přídavná jména - pojmenování jakostní (sladký) a vztahová (dospělý); nejčastěji funkce shodného přívlastku, doplňku nebo jmenné části přísudku; lze je stupňovat; druhy adjektiv - složená (tvrdá - mladý, měkká - jarní), jmenná (mlád), přivlastňovací (bratrův); Kostka str. 41-42
zájmena - zastupují nebo naznačují podstatná jména; svými tvary vyjadřují pády, dvojí číslo a někdy i trojí rod (1 tvar pro všechny rody); ve větě mají funkci podstatného (přídavného) jména, které zastupují; druhy pronomin - osobní, přivlastňovací, ukazovací, vztažná, neurčitá; Kostka str. 42-45
číslovky - vyjadřují kvantovost počítanou (vyjádřitelnou čísly - pět) nebo nepočítanou (neurčitou - málo); zčásti sklonné, zčásti nesklonné (dvakrát); rodové (druhý/á/é) nebo bezrodé (s šesti kamarády, dívkami, děvčaty); ve větě mají platnost substantiv; druhy numerálií - základní, řadové, druhové, násobné, podílné; Kostka str. 45-47
- epika - Zlomky epopeje - rozsáhlý básnický cyklus, zachycuje myšlenkový vývoj lidstva - je čím dál lepší
Duch a svět - filozofický charakter, popisuje lidstvo od pravěku po současnost
Zlomky epopeje, Nové zlomky epopeje
Hilarion - ze starého Egypta - žil asketicky, ale uvědomil si, že nic neprožil, oslava naplno prožitého života
Bar Kochba - o vzpouře Židů proti Římanům
- milost. - Dojmy a rozmary, Poutí k Eldorádu, Eklogy a písně - optimistické, oslava lásky a štěstí
- lyrické – Sonety samotáře, Poslední sonety samotáře
Josef Václav Sládek - Básně - impulsy - smrt manželky, utiskování indiánů v USA
Světlou Stopou, Sluncem a stínem - optimistické
Skřivánčí písně, Zvony a zvonky - poezie pro děti, inspirace ÚLS
Selské písně a české znělky - pronárodní, trochu zidealizované; všímá si sociálních rozporů
Jiskry na moři – vlastenecká a národní lyrika
Julius Zeyer - Karolínská epopeja - inspirace z nejstarších francouzských děl, oslava rytířských ctností
- Vyšehrad
pozdější inspirace: německá okupace - Zpěvy páteční, Dyk - Pohádky z naší vesnice
morfologie - část mluvnice (gramatiky), nauka o tvarech slov; zabývá se tříděním slov na slovní druhy a jejich mluvnickými významy
mluvnické kategorie jmen: pád - předložkové nebo bezpředložkové; syntaktické funkce: 1. pád - podmět; 2. pád - přívlastek (střecha domu) i předmět (dosáhl cíle); 3. pád - příslovečné určení nebo předmět; 4. pád - předmět; 5. pád - nemá platnost větného členu, vyjadřuje zvolání, výzvu; 6. a 7. pád - příslovečné určení (jel po mostě, autem); 7. pád - doplněk (zvolili ho králem) i předmět
věcné významy: 1. pád - původce děje (nominativ jmenovací - město Praha) ; 2. pád - přivlastňovací (dílo Nerudy), původce děje (přednáška profesora) ...; 3. pád - prospěch (dám matce knihu); 4. pád - cíl děje; 6. a 7. pád - okolnosti děje
číslo - jednotné, množné nebo duál - pro označení páru (na ramenou); jména pomnožná - tvar množného čísla, ale označuje 1 věc (kamna); jména hromadná - jednotné číslo označuje větší počet věcí (uhlí); jména látková - tvar jednotného čísla označuje věci shodné s celkem (voda, mák)
rod - mužský (životný, neživotný), ženský, střední; odchylky od biologické a mluvnické (ne)životnosti - dobytek, nebožtík, koně
se plašili; u některých slov - životné i neživotné koncovky - ledoborce/i; přechod v rodě - dítě (n.), děti (f.); dvourodost -
kedluben/a; ; odchylky od biologického a mluvnického rodu - děvče; rozdíly v pohlaví a jejich (ne) vyjadřování - mandelinka (f.)
je škůdce (m.), jména zvířat (sýkorka, had) - nelze utvořit jméno opačného pohlaví jinak než opisem; pojmenování vespolné (kočka) - označuje celý druh
podstatná jména - jména osob, zvířat, věcí, vlastností, dějů, nejčastěji funkce podmětu nebo předmětu; druhy substantiv - konkrétní (pes), abstraktní (trpělivost), druhová (zvíře), látková (mouka), vlastní (Čech); Kostka - str. 37-40
přídavná jména - pojmenování jakostní (sladký) a vztahová (dospělý); nejčastěji funkce shodného přívlastku, doplňku nebo jmenné části přísudku; lze je stupňovat; druhy adjektiv - složená (tvrdá - mladý, měkká - jarní), jmenná (mlád), přivlastňovací (bratrův); Kostka str. 41-42
zájmena - zastupují nebo naznačují podstatná jména; svými tvary vyjadřují pády, dvojí číslo a někdy i trojí rod (1 tvar pro všechny rody); ve větě mají funkci podstatného (přídavného) jména, které zastupují; druhy pronomin - osobní, přivlastňovací, ukazovací, vztažná, neurčitá; Kostka str. 42-45
číslovky - vyjadřují kvantovost počítanou (vyjádřitelnou čísly - pět) nebo nepočítanou (neurčitou - málo); zčásti sklonné, zčásti nesklonné (dvakrát); rodové (druhý/á/é) nebo bezrodé (s šesti kamarády, dívkami, děvčaty); ve větě mají platnost substantiv; druhy numerálií - základní, řadové, druhové, násobné, podílné; Kostka str. 45-47
Česká próza 2. poloviny 19. století
- 80.-90- léta 19. stol., staročeši ztrácejí pozice – do popředí se dostávají mladočeši
- přichází Masaryk jako profesor, procesy s Omladinou – 90. léta (rak. Vláda nařkla studenty z povstání proti Rakousku, nebyla to pravda – S.K.Neumann), nástup vědeckého realismu, vše vysvětleno na základě vědeckého zkoumání
- spor o pravdivosti rukopisu Zelenohorského a Královehradeckého - padělky
Jan Neruda - Arabesky - drobné příběhy, ironizuje svérázné postavy z pražského prostředí
Povídky malostranské - inspirace jeho životem; na první pohled idylické, ale popisuje i špatné stránky života; vybírá si
zvláštní postavy; Hastrman, Doktor Kazisvět
autorem fejetonů (Kam s ním? - problematika odpadů, Obrazy z ciziny, Studie krátké a kratší)
Vítězslav Hálek - Komediant - román z hereckého prostředí
Na vejminku, Na statku a v chaloupce - generační a sociální rozpory na venkově
Poldík rumař - žánr "křídová kresba" - důležitá psychologie postav; rumař - ten, kdo vozil odpad, písek, dobré
vlastnosti
Svatopluk Čech - Pravý výlet pana Broučka do Měsíce - parodie na utopické romány
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15. století - kontrast špatných vlastností Broučka X dobrých husitů
Julius Zeyer -Jan Maria Plojhar - autobiografické rysy, má pocit, že mu okolí nerozumí, tragický konec - nešťastná láska
Dům u tonoucí hvězdy - věčné hledání a nemožnost dosáhnout cíle
venkovská próza - nejde jen o příběh, ale má i popisnou funkci; trochu idealizace - hlavně ve výběru postav
Karolína Světlá - tzv. Ještědské prózy - (Kříž u potoka) - morálně silné ženy, které obětují cit na úkor ideálu
Frantina - žena, která nemohla žít v přetvářce, nositelkou názorů Světlé
Kresby z Ještědí - povídky, všímá si způsobu života (Hubička)
Černý Petříček, První Češka
Antal Stašek - zachycuje hlavně Podkrkonoší
Blouznivci našich hor - lidé hledají štěstí, ale nenacházejí ho - útěk ke spiritismu
V temných vírech - sociální a národnostní problémy, inspirováno skutečnou stávkou dělníků
Karel Václav Rais - zachycuje Podkrkonoší a Vrchovinu
Výminkáři, Rodiče a děti - soubory povídek, generační problémy na vesnici
Zapadlí vlastenci - činnost drobné venkovské inteligence, idylicky optimistický
Tereza Nováková - postavy - "hledači pravdy" - nedokáží naplnit své ideály
Jan Jílek - z období protireformace, českobratrský kněz, jeho názory nejsou lidmi pochopeny
Jiří Šmatlán - typický hledač pravdy, nejdřív katolík, potom evangelík a utopický socialista, věří v budoucí
spravedlivost lidstva
Drašar - obrozenecký kněz vystoupil z církve kvůli nechuti k celibátu, umírá jako alkoholik
Jindřich Šimon Baar – Lůsy, Osmačtyřicátníci, Paní komisarka ( Božena Němcová)
- přichází Masaryk jako profesor, procesy s Omladinou – 90. léta (rak. Vláda nařkla studenty z povstání proti Rakousku, nebyla to pravda – S.K.Neumann), nástup vědeckého realismu, vše vysvětleno na základě vědeckého zkoumání
- spor o pravdivosti rukopisu Zelenohorského a Královehradeckého - padělky
Jan Neruda - Arabesky - drobné příběhy, ironizuje svérázné postavy z pražského prostředí
Povídky malostranské - inspirace jeho životem; na první pohled idylické, ale popisuje i špatné stránky života; vybírá si
zvláštní postavy; Hastrman, Doktor Kazisvět
autorem fejetonů (Kam s ním? - problematika odpadů, Obrazy z ciziny, Studie krátké a kratší)
Vítězslav Hálek - Komediant - román z hereckého prostředí
Na vejminku, Na statku a v chaloupce - generační a sociální rozpory na venkově
Poldík rumař - žánr "křídová kresba" - důležitá psychologie postav; rumař - ten, kdo vozil odpad, písek, dobré
vlastnosti
Svatopluk Čech - Pravý výlet pana Broučka do Měsíce - parodie na utopické romány
Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do 15. století - kontrast špatných vlastností Broučka X dobrých husitů
Julius Zeyer -Jan Maria Plojhar - autobiografické rysy, má pocit, že mu okolí nerozumí, tragický konec - nešťastná láska
Dům u tonoucí hvězdy - věčné hledání a nemožnost dosáhnout cíle
venkovská próza - nejde jen o příběh, ale má i popisnou funkci; trochu idealizace - hlavně ve výběru postav
Karolína Světlá - tzv. Ještědské prózy - (Kříž u potoka) - morálně silné ženy, které obětují cit na úkor ideálu
Frantina - žena, která nemohla žít v přetvářce, nositelkou názorů Světlé
Kresby z Ještědí - povídky, všímá si způsobu života (Hubička)
Černý Petříček, První Češka
Antal Stašek - zachycuje hlavně Podkrkonoší
Blouznivci našich hor - lidé hledají štěstí, ale nenacházejí ho - útěk ke spiritismu
V temných vírech - sociální a národnostní problémy, inspirováno skutečnou stávkou dělníků
Karel Václav Rais - zachycuje Podkrkonoší a Vrchovinu
Výminkáři, Rodiče a děti - soubory povídek, generační problémy na vesnici
Zapadlí vlastenci - činnost drobné venkovské inteligence, idylicky optimistický
Tereza Nováková - postavy - "hledači pravdy" - nedokáží naplnit své ideály
Jan Jílek - z období protireformace, českobratrský kněz, jeho názory nejsou lidmi pochopeny
Jiří Šmatlán - typický hledač pravdy, nejdřív katolík, potom evangelík a utopický socialista, věří v budoucí
spravedlivost lidstva
Drašar - obrozenecký kněz vystoupil z církve kvůli nechuti k celibátu, umírá jako alkoholik
Jindřich Šimon Baar – Lůsy, Osmačtyřicátníci, Paní komisarka ( Božena Němcová)
ŘÍMSKÁ LITERATURA
archaické období – (3.-2. stol.př.n.l.) velký vliv řecké literatury
Titus Maccius Plautus - komedie ze všedního života
Chlubný voják, Lišák Pseudolus
klasické období – (2.-1. stol.př.n.l.)
Marcus Tullius Cicero - řečník, prozaik a filozof, jeho jazyk - norma klasické latiny
Gaius Julius Caesar – Zápisky o válce gallské, Zápisky o válce občanské
Gaius Valerius Catullus - Nenávidím a miluji - poezie
Publius Vergilius Maro - Bucolica, Georgica - idyly
Aeneis - epos, oslava Říma, spojení jeho dějin s Trójou
Quintus Horatius Flaccus - Ódy
Publius Ovidius Naso
Proměny - zpracoval staré řecké a římské báje, v každé z nich motiv proměny
Žalozpěvy - elegie, touha po vlasti
Umění milovat – rady, jak si najít partnera
postklasické - rozvíjí se satyra
Petronius - Satirikon - kritika římské společnosti
Juvenalis - Satiry
Martialis - Epigramy - původně nápis na hrobě
Tacitus - Letopisy
Seneca - vychovatel Nerona, filozof
Listy Luciliovy – otázka okolo přátelství
Titus Maccius Plautus - komedie ze všedního života
Chlubný voják, Lišák Pseudolus
klasické období – (2.-1. stol.př.n.l.)
Marcus Tullius Cicero - řečník, prozaik a filozof, jeho jazyk - norma klasické latiny
Gaius Julius Caesar – Zápisky o válce gallské, Zápisky o válce občanské
Gaius Valerius Catullus - Nenávidím a miluji - poezie
Publius Vergilius Maro - Bucolica, Georgica - idyly
Aeneis - epos, oslava Říma, spojení jeho dějin s Trójou
Quintus Horatius Flaccus - Ódy
Publius Ovidius Naso
Proměny - zpracoval staré řecké a římské báje, v každé z nich motiv proměny
Žalozpěvy - elegie, touha po vlasti
Umění milovat – rady, jak si najít partnera
postklasické - rozvíjí se satyra
Petronius - Satirikon - kritika římské společnosti
Juvenalis - Satiry
Martialis - Epigramy - původně nápis na hrobě
Tacitus - Letopisy
Seneca - vychovatel Nerona, filozof
Listy Luciliovy – otázka okolo přátelství
ANTICKÁ KULTURA
ANTICKÁ KULTURA
architektura - funkční jednoduchost, dokonalost, soulad; chrámy - obdélníkový půdorys, na vyvýšených místech –
akropolích, průčelí - architrávový systém - sloupy, na nich mramorové desky, na nich tympanon +
karyatidy, divadlo - důraz na pohodlí člověka
sochařství - snaha po souladu, dokonalém těle
Feidias - Athéna, Myrón - Diskobolos
malířství - nástěnné malby, mozaiky
pozdější inspirace: hlavně Bible, Egypt - Mika Valtari - Egypťan Sinuhet, Joyce - Odysseus,Freud - psychoanalýza (Oidipovský
komplex), Moliére - typy postav od Plauta
komunikace - jazyková - mluvená nebo písemná forma
mimojazyková - podání ruky, gesta, mimika, pantomima, zvukové a světelné signály ...
řeč - člověk vyjadřuje pomocí mluvidel své myšlenky
komunikativní, myšlenková, expresivní, apelová a estetická funkce
dorozumívání řečí - vytváření jazykových projevů a jejich chápání, předpoklad - znalost jazykového
systému
jazyk - soustava ustálených znaků; národní a mateřský
přirozený - přes 3000, vznikly vývojem lidské společnosti, zvuková i optická forma
umělý - jazyk hluchoněmých, esperanto, programovací jazyky, matematické a fyzikální značky ...
architektura - funkční jednoduchost, dokonalost, soulad; chrámy - obdélníkový půdorys, na vyvýšených místech –
akropolích, průčelí - architrávový systém - sloupy, na nich mramorové desky, na nich tympanon +
karyatidy, divadlo - důraz na pohodlí člověka
sochařství - snaha po souladu, dokonalém těle
Feidias - Athéna, Myrón - Diskobolos
malířství - nástěnné malby, mozaiky
pozdější inspirace: hlavně Bible, Egypt - Mika Valtari - Egypťan Sinuhet, Joyce - Odysseus,Freud - psychoanalýza (Oidipovský
komplex), Moliére - typy postav od Plauta
komunikace - jazyková - mluvená nebo písemná forma
mimojazyková - podání ruky, gesta, mimika, pantomima, zvukové a světelné signály ...
řeč - člověk vyjadřuje pomocí mluvidel své myšlenky
komunikativní, myšlenková, expresivní, apelová a estetická funkce
dorozumívání řečí - vytváření jazykových projevů a jejich chápání, předpoklad - znalost jazykového
systému
jazyk - soustava ustálených znaků; národní a mateřský
přirozený - přes 3000, vznikly vývojem lidské společnosti, zvuková i optická forma
umělý - jazyk hluchoněmých, esperanto, programovací jazyky, matematické a fyzikální značky ...
Česká poezie 60.-80. let 19. století
pád Bachova absolutismu, Národní strana se rozštěpila na Staročechy a Mladočechy; vznik Hlahole a Sokola (Tyrš); rozvoj publicistiky (Květy, Národní listy)
Rakousko - Uherské vyrovnání - pocit národního zklamání; rozvoj almanachů - Lada-Niola;
almanach Máj - generační vystoupení - přihlásili se k odkazu KHM, protože vyjadřoval stejný životní postoj jako oni; program - pravdivé zachycení skutečnosti; sociální problémy, požadavek umělecké svobody; spíše naučná funkce než estetická
Ruchovci (Sládek, Čech) - literatura se má podřídit národu, zájem o venkov a minulost (husitství); vlastenecká a politická poezie
Lumírovci (Neruda, Hálek) - snaží se o světovost lit., překladatelská činnost, požadavek svébytnosti - jen estetická funkce; intimní poezie
historismus - umělci se inspirují předchozími styly (hlavně architektura) - novogotika, novorenesance (Národní divadlo)
MÁJOVCI
Jan Neruda – otec byl trafikantem a matka přisluhovačka, bydlel v domě U Dvou slunců, nedostudoval práva ani filozofii – finanční důvody, člen redakce Národních listů
Hřbitovní kvítí - zklamání ze života;nerovnost na hřbitově, motiv smrti, negativní ohlas
Knihy veršů - 1. část - Kniha veršů výpravných - sociální balady, tragika je v životní situaci X Erben - lidský zločin
2. část - Kniha veršů lyrických a smíšených; věnovaný jeho blízkým (Otci, Matičce)
3. část - Kniha veršů časových a příležitostných - vlastenecká lyrika
Písně kosmické - už není pesimistická - o vztahu člověka k poznání (člověk dokáže všechno)
Balady a romance - striktně je nerozlišuje; Balada stará-stará - žena porodí nemanželské dítě; Romance o Karlu IV.
Prosté motivy - intimní lyrika, rozrůznění podle ročních období
Zpěvy páteční - vydána posmrtně; je nutno bojovat za budoucnost Čech
zakladatel sociální balady – Dědova mísa
Vítězslav Hálek - Večerní písně – lyrika, hlavní motivy - žena a láska
V přírodě - lyrika
Pohádky z naší vesnice - na první pohled idyla, ale i sociální problémy (Na vejminku)
Jen dál – podobné nerudově Vzhůru již hlavu, národe, vlastenectví
Adolf Hejduk – Cimbál a husle
Václav Šolc – Prvosenky – Píseň o ruce mozolné (oslava tvrdé práce)
RUCHOVCI
Svatopluk Čech - patřil k Ruchovcům i Lumírovcům
- epika - Husita na Baltu - kontrast slavné minulosti a přítomnosti
Adamité - porušili soudržnost - spravedlivý trest vyhlazení
Evropa - na lodi vznikne vzpoura, radikálové ji zničí - nejednota způsobí zkázu
Slávie - stejný děj jako v Evropě, ale Slované drží při sobě a potlačí vzpouru
- lyrika - Ve stínu lípy - lidé si pod lípou vyprávějí příběhy
Lešetínský kovář - jak je český venkov rušen průmyslem
Hanuman - kritika poměrů v Čechách
Jitřní písně, Nové písně, Písně otroka - politická lyrika - všímá si národní svébytnosti
Eliška Krásnohorská - libretistka (Hubička, Tajemství, Čertova stěna)
Rakousko - Uherské vyrovnání - pocit národního zklamání; rozvoj almanachů - Lada-Niola;
almanach Máj - generační vystoupení - přihlásili se k odkazu KHM, protože vyjadřoval stejný životní postoj jako oni; program - pravdivé zachycení skutečnosti; sociální problémy, požadavek umělecké svobody; spíše naučná funkce než estetická
Ruchovci (Sládek, Čech) - literatura se má podřídit národu, zájem o venkov a minulost (husitství); vlastenecká a politická poezie
Lumírovci (Neruda, Hálek) - snaží se o světovost lit., překladatelská činnost, požadavek svébytnosti - jen estetická funkce; intimní poezie
historismus - umělci se inspirují předchozími styly (hlavně architektura) - novogotika, novorenesance (Národní divadlo)
MÁJOVCI
Jan Neruda – otec byl trafikantem a matka přisluhovačka, bydlel v domě U Dvou slunců, nedostudoval práva ani filozofii – finanční důvody, člen redakce Národních listů
Hřbitovní kvítí - zklamání ze života;nerovnost na hřbitově, motiv smrti, negativní ohlas
Knihy veršů - 1. část - Kniha veršů výpravných - sociální balady, tragika je v životní situaci X Erben - lidský zločin
2. část - Kniha veršů lyrických a smíšených; věnovaný jeho blízkým (Otci, Matičce)
3. část - Kniha veršů časových a příležitostných - vlastenecká lyrika
Písně kosmické - už není pesimistická - o vztahu člověka k poznání (člověk dokáže všechno)
Balady a romance - striktně je nerozlišuje; Balada stará-stará - žena porodí nemanželské dítě; Romance o Karlu IV.
Prosté motivy - intimní lyrika, rozrůznění podle ročních období
Zpěvy páteční - vydána posmrtně; je nutno bojovat za budoucnost Čech
zakladatel sociální balady – Dědova mísa
Vítězslav Hálek - Večerní písně – lyrika, hlavní motivy - žena a láska
V přírodě - lyrika
Pohádky z naší vesnice - na první pohled idyla, ale i sociální problémy (Na vejminku)
Jen dál – podobné nerudově Vzhůru již hlavu, národe, vlastenectví
Adolf Hejduk – Cimbál a husle
Václav Šolc – Prvosenky – Píseň o ruce mozolné (oslava tvrdé práce)
RUCHOVCI
Svatopluk Čech - patřil k Ruchovcům i Lumírovcům
- epika - Husita na Baltu - kontrast slavné minulosti a přítomnosti
Adamité - porušili soudržnost - spravedlivý trest vyhlazení
Evropa - na lodi vznikne vzpoura, radikálové ji zničí - nejednota způsobí zkázu
Slávie - stejný děj jako v Evropě, ale Slované drží při sobě a potlačí vzpouru
- lyrika - Ve stínu lípy - lidé si pod lípou vyprávějí příběhy
Lešetínský kovář - jak je český venkov rušen průmyslem
Hanuman - kritika poměrů v Čechách
Jitřní písně, Nové písně, Písně otroka - politická lyrika - všímá si národní svébytnosti
Eliška Krásnohorská - libretistka (Hubička, Tajemství, Čertova stěna)
Nejstarší písemné památky světa
vysoká úroveň, ale dochovala se jen malá část
Egypt - hieroglyfické písmo, nejdříve obrázkové, později až hláskové (rozluštil je Champollion); psali na papyrové svitky
třtinovým perem
literatura - hlavně báje a filozofické spisy
Naučení Ptahhotepovo – vztah muže a ženy, manžel by se měl starat, rozhodovat, žena má právo mlčet
Kniha mrtvých, živých - výběr nejdůležitějších egyptských textů, obsahuje morální zásady a magické formule, jak
uniknout nástrahám ze záhrobí
Mezopotámie - Sumerové, používali klínové písmo (psalo se trojhranným rydlem na hliněné destičky), později až abecední
písmo; psali Sumerštinou, která je později nahrazována Akkadštionou
Epos o Gilgamešovi - cyklus básní, Gilgameš - ze 2/3 božský, král, řeší základní otázky lidského života a hledá
tajemství nesmrtelnosti (je v činech), poprvé se objevuje motiv potopy
Hebrejské písemnictví
Bible - soubor textů, pravidla náboženské morálky, (z řeckého biblia - knížky), vliv na další díla, mnoho jiných názvů (Kniha, Kniha knih, Písmo svaté...), vznikala postupně, je žánrově i tematicky bohatá, v 1. stol. po Kr. kanonizována - uzákonění jejího obsahu; součást - Starý zákon - nejstarší části hebrejsky, mladší aramejsky, obsahuje židovskou mytologii a historická vyprávění, 3 části Tóra - 5 knih Mojžíšových, nejvýznamnější - Genesis - o stvoření světa a člověka, Exodus, Leviticus, Numeri,
Deuteronomium
Knihy prorocké - skutky proroků, ti odsuzovali současnou společnost a prorokovali příchod mesiáše + dějiny
Izraele
Svaté spisy - různá díla - žalmy, Píseň písní, Knihy Žalmů, kniha Kazatel, dějiny Izraele (knihy soudců a
knihy královské), kniha přísloví, o Adamovi a Evě, potopa, Babylónská věž ... Mojžíš, David
Chetitské písemnictví - zhruba v dnešním Turecku, písmo rozluštil ho Bedřich Hrozný, piktogramy
Fénické písemnictví - používali abecední písmo, ale bez samohlásek, převzali jej Řekové
Indie - nejstarší písmo - védské (soubor hymnů), potom sanskrt
Mahábhárata, Rámájana - hrdinské eposy
vznikaly i dramata a bajky
Čína - vliv na evropskou lit. až v novověku, měli znakové písmo, psali štětcem na papír nebo hedvábí
Kniha písní - vznikala postupně, soubor nejstarší čínské poezie
Konfucius - Hovory - filozofické dílo o uspořádání světa, sepsané jeho žáky
Li Po, Tu Fu - středověcí básníci
Persie - Avesta - soubor básní, modliteb, mýtů...
Arábie - Korán - hlavní náboženská kniha zvěstovaná Mohamedem
Pohádky tisíce a jedné noci
MAYSKÁ LITERATURA – Popol Vuh – představa o stvoření světa
Egypt - hieroglyfické písmo, nejdříve obrázkové, později až hláskové (rozluštil je Champollion); psali na papyrové svitky
třtinovým perem
literatura - hlavně báje a filozofické spisy
Naučení Ptahhotepovo – vztah muže a ženy, manžel by se měl starat, rozhodovat, žena má právo mlčet
Kniha mrtvých, živých - výběr nejdůležitějších egyptských textů, obsahuje morální zásady a magické formule, jak
uniknout nástrahám ze záhrobí
Mezopotámie - Sumerové, používali klínové písmo (psalo se trojhranným rydlem na hliněné destičky), později až abecední
písmo; psali Sumerštinou, která je později nahrazována Akkadštionou
Epos o Gilgamešovi - cyklus básní, Gilgameš - ze 2/3 božský, král, řeší základní otázky lidského života a hledá
tajemství nesmrtelnosti (je v činech), poprvé se objevuje motiv potopy
Hebrejské písemnictví
Bible - soubor textů, pravidla náboženské morálky, (z řeckého biblia - knížky), vliv na další díla, mnoho jiných názvů (Kniha, Kniha knih, Písmo svaté...), vznikala postupně, je žánrově i tematicky bohatá, v 1. stol. po Kr. kanonizována - uzákonění jejího obsahu; součást - Starý zákon - nejstarší části hebrejsky, mladší aramejsky, obsahuje židovskou mytologii a historická vyprávění, 3 části Tóra - 5 knih Mojžíšových, nejvýznamnější - Genesis - o stvoření světa a člověka, Exodus, Leviticus, Numeri,
Deuteronomium
Knihy prorocké - skutky proroků, ti odsuzovali současnou společnost a prorokovali příchod mesiáše + dějiny
Izraele
Svaté spisy - různá díla - žalmy, Píseň písní, Knihy Žalmů, kniha Kazatel, dějiny Izraele (knihy soudců a
knihy královské), kniha přísloví, o Adamovi a Evě, potopa, Babylónská věž ... Mojžíš, David
Chetitské písemnictví - zhruba v dnešním Turecku, písmo rozluštil ho Bedřich Hrozný, piktogramy
Fénické písemnictví - používali abecední písmo, ale bez samohlásek, převzali jej Řekové
Indie - nejstarší písmo - védské (soubor hymnů), potom sanskrt
Mahábhárata, Rámájana - hrdinské eposy
vznikaly i dramata a bajky
Čína - vliv na evropskou lit. až v novověku, měli znakové písmo, psali štětcem na papír nebo hedvábí
Kniha písní - vznikala postupně, soubor nejstarší čínské poezie
Konfucius - Hovory - filozofické dílo o uspořádání světa, sepsané jeho žáky
Li Po, Tu Fu - středověcí básníci
Persie - Avesta - soubor básní, modliteb, mýtů...
Arábie - Korán - hlavní náboženská kniha zvěstovaná Mohamedem
Pohádky tisíce a jedné noci
MAYSKÁ LITERATURA – Popol Vuh – představa o stvoření světa
ŘECKÁ LITERATURA
Antika – antikus – starodávný, starobylý
archaické období – (od 6. stol. př. n. l.) rapsódi - pěvci hrdinských eposů
Homér - Ilias a Odysea - z hrdinských eposů, soubor řecké mytologie a historických událostí; Ilias - Trójská
válka (Paris a Helena), Odysea - Odyseův návrat na Ithaku mnoho popisů Anakreon – Anakreontea - milostné a pijácké písně
Hesiodos – Práce a dni – bez práce nejsou koláče, musí se pracovat
Sapfó - intimní lyrika
Ezop - bajky
attické období – (5.-4. stol. př.n.l.) starořecké drama - tragédie, potom se oddělily komedie, sborové zpěvy na oslavu
Dionýsa; náměty - báje a hrdinské pověsti, hlavní téma - konflikt člověka s osudem
Tragédie:
Aischylos - zavedl do her dialog
Oresteia - mravní problém - krále zabila jeho manželka, její syn (Or.) ji musí zabít
Sofoklés - Král Oidipus - nemožnost vzepřít se osudu (syn zabije otce a ožení se se svou matkou)
Antigona - přes zákaz pohřbí svého bratra - odsouzena ke smrti
Euripídés - zavádí "deus ex machina"
Médea
Komedie:
Aristofanes - Lysistrate - komedie, válka Athén proti Spartě
Jezdci, Ptáci
Próza:
Herodotos - historik;
Historie (řecko-perské války)
Thukidides - zakladatel moderního dějepisectví
Dějiny Peloponéské války
Démosthénés - filipika - útočný projev, původně proti Filipovi II.
Sókratés - nejzákladnější je umět poznat sám sebe
Platón - objektivní idealismus, skutečnost se dá zachytit jen rozumem
Symposion, Kreón, Faidros
Aristoteles - vychovatel Alexandra Makedonského, mnoho vědních oborů
Poetika, Rétorika
helénistické období - řečtina po celém známém světě
Menandros – hra Škarohlíd
archaické období – (od 6. stol. př. n. l.) rapsódi - pěvci hrdinských eposů
Homér - Ilias a Odysea - z hrdinských eposů, soubor řecké mytologie a historických událostí; Ilias - Trójská
válka (Paris a Helena), Odysea - Odyseův návrat na Ithaku mnoho popisů Anakreon – Anakreontea - milostné a pijácké písně
Hesiodos – Práce a dni – bez práce nejsou koláče, musí se pracovat
Sapfó - intimní lyrika
Ezop - bajky
attické období – (5.-4. stol. př.n.l.) starořecké drama - tragédie, potom se oddělily komedie, sborové zpěvy na oslavu
Dionýsa; náměty - báje a hrdinské pověsti, hlavní téma - konflikt člověka s osudem
Tragédie:
Aischylos - zavedl do her dialog
Oresteia - mravní problém - krále zabila jeho manželka, její syn (Or.) ji musí zabít
Sofoklés - Král Oidipus - nemožnost vzepřít se osudu (syn zabije otce a ožení se se svou matkou)
Antigona - přes zákaz pohřbí svého bratra - odsouzena ke smrti
Euripídés - zavádí "deus ex machina"
Médea
Komedie:
Aristofanes - Lysistrate - komedie, válka Athén proti Spartě
Jezdci, Ptáci
Próza:
Herodotos - historik;
Historie (řecko-perské války)
Thukidides - zakladatel moderního dějepisectví
Dějiny Peloponéské války
Démosthénés - filipika - útočný projev, původně proti Filipovi II.
Sókratés - nejzákladnější je umět poznat sám sebe
Platón - objektivní idealismus, skutečnost se dá zachytit jen rozumem
Symposion, Kreón, Faidros
Aristoteles - vychovatel Alexandra Makedonského, mnoho vědních oborů
Poetika, Rétorika
helénistické období - řečtina po celém známém světě
Menandros – hra Škarohlíd
BIBLE
dělí se na 2 části Starý a Nový zákon
Ճ Starý zákon
– původně napsán hebrejsky a je základní knihou Judaismu
- patří sem právnické, umělecké, historické a církevní texty
- uctívání jednoho Boha Jahve (Hospodin)
- skládá se:
5 knih Mojžíšových (začíná stvořením světa → do vyvedení Židů z Egypta)
Prorokové (dějiny Izraele)
Žalmy (uměl. texty)
Jóbi
Kniha přísloví
Ճ Nový zákon
– napsán řecky a je to křesťanská část bible
4 Evangelia (podle evangelistů Marka, Matouše, Lukáše a Jana - zpráva o narození, životě, smrti a vzkříšení Ježíše Krista)
Apokalypsa (zpráva o zániku světa)
ჶ ŘECKO
- dělí se na 3 období
Archaické období (8. – 6. století AC)
- převládá poezie, nejdříve ústní pak i písemná
Epos – rozsáhlá epická báseň s pomalu plynoucím dějem
Ճ HOMÉR (8. století AC)
- pravděpodobně autor eposů Ilias a Odyssea, náměty z řeckých pověstí, popis přirozeného chování bohů
ILIAS – líčení konec Trojské války (válka mezi řeckými kmeny)
ODYSSEA – návrat Odyssea z války na ostrov Ithaca, kde je vládcem a má ženu Penelopu
Ճ ANAKREÓN (6.století AC)
- víno, ženy, zpěv, psal proti válečná díla, oslava míru
Ճ SAPFÓ (6.století AC)
- žila na ostrově Lesbos, psala milostnou lyriku, stejná témata jako Anakreón
Ճ EZOP
- psal bajky – příběh ze života zvířat, mají vlastnosti jako lidé, skrývá se v ní ponaučení, skrytá satira, aby nepřišel o hlavu
Ճ Starý zákon
– původně napsán hebrejsky a je základní knihou Judaismu
- patří sem právnické, umělecké, historické a církevní texty
- uctívání jednoho Boha Jahve (Hospodin)
- skládá se:
5 knih Mojžíšových (začíná stvořením světa → do vyvedení Židů z Egypta)
Prorokové (dějiny Izraele)
Žalmy (uměl. texty)
Jóbi
Kniha přísloví
Ճ Nový zákon
– napsán řecky a je to křesťanská část bible
4 Evangelia (podle evangelistů Marka, Matouše, Lukáše a Jana - zpráva o narození, životě, smrti a vzkříšení Ježíše Krista)
Apokalypsa (zpráva o zániku světa)
ჶ ŘECKO
- dělí se na 3 období
Archaické období (8. – 6. století AC)
- převládá poezie, nejdříve ústní pak i písemná
Epos – rozsáhlá epická báseň s pomalu plynoucím dějem
Ճ HOMÉR (8. století AC)
- pravděpodobně autor eposů Ilias a Odyssea, náměty z řeckých pověstí, popis přirozeného chování bohů
ILIAS – líčení konec Trojské války (válka mezi řeckými kmeny)
ODYSSEA – návrat Odyssea z války na ostrov Ithaca, kde je vládcem a má ženu Penelopu
Ճ ANAKREÓN (6.století AC)
- víno, ženy, zpěv, psal proti válečná díla, oslava míru
Ճ SAPFÓ (6.století AC)
- žila na ostrově Lesbos, psala milostnou lyriku, stejná témata jako Anakreón
Ճ EZOP
- psal bajky – příběh ze života zvířat, mají vlastnosti jako lidé, skrývá se v ní ponaučení, skrytá satira, aby nepřišel o hlavu
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)