Mezopotámské písemnictví:
Sumerové v jižní Mezopotámii (z řečtiny = meziříčí) vynalezli klínové písmo. Toto písmo rozluštil český vědec Bedřich Hrozný. Sumerové vytvořili cyklus epických básní Epos o Gilgamešovi (ze dvou třetin bůh, z jedné člověk, krutý vládce v Uruku; bohové stvoří Enkyda, aby ho v boji porazil, ale Gilgameš Enkyda porazí a spřítelí se; za odmítnutí bohyně Ištar zaplatí životem Enkydu, aby Gilgameš přišel o přítele; potom hledá nesmrtelnost, pak se stává nesmrtelným svým dílem a kolem uruku nechá vybudovat hradby).
Některé příběhy z Gilgameše například o potopě, ale také o stvoření světa nebo člověka převzali křesťané a učinili je součástí starého zákona.
Chammurapiho zákoník – také patří mezi mezopotámské památky

Egyptská kultura:
Nejstarší egyptské texty se datují asi od 3. tisíciletí a byly to nápisy v hrobkách. Byly to magické texty, které měly zajistit nebožtíkům klid a blahobyt. Později vznikají knihy rad do života, cestopisy, oslavné básně (Na Nil, Na Slunce), životopisy (Vlastní životopis Synuhetův – text papyru uchovaného v Berlínském muzeu posloužil finskému spisovateli Miku Waltarimu jako podklad pro světoznámý román Egypťan Synuhet).
Písmo bylo hieroglyfické obrázkové, psali na papyrus.
Malířství = hlava a nohy z profilu, oko a trup z anfasu (ze předu)
Nejznámější Cheopsova pyramida byla jedním ze sedmi divů světa a jako jediná se dochovala.

Hebrejské písemnictví:
Nejstarší památkou hebrejského písemnictví je hebrejská Bible. Je to soubor příběhů, které vznikaly po staletí a odráží se v nich politický a duchovní vývoj Palestiny od nejstarších dob. Křesťané později učinili tyto texty ve formě Starého zákona součástí křesťanské Bible a ovlivnily celou evropskou kulturu. Křesťanská Bible se skládá z Pěti knih Mojžíšových a ty obsahují např. vyprávění o stvoření světa, člověka a také obsahují smlouvu Mojžíše s Bohem, jejímž základem je Desatero přikázání.
Knihy proroků a další oddíly obsahují příběhy O Jóbovi, O Lotově ženě, O Davidu a Goliášovi.

Nový zákon:
Základem Nového zákona jsou čtyři evangelia: sv. Matouše, sv. Marka, sv. Lukáše a sv. Jana. První tři z nich, zvaná synoptická, zahrnují vyprávění o životě a skutcích zakladatele křesťanství Ježíše Krista.
Dovídáme se o jeho narození v Betlémě, o jeho matce Marii a pěstounu sv. Josefovi, o útěku svaté rodiny před nebezpečím ze strany krále Heroda. Ježíš byl jedním z posledních proroků Janem Křtitelem uznán za Spasitele – Mesiáše, jehož příchod předpověděli prorokové ve Starém zákoně. Ježíš Kristus měl zázračné schopnosti, projevené v době, kdy spolu se svými učedníky (apoštoly) putuje zemí a hlásá názory, založené na lásce a přesvědčení o rovnosti mezi lidmi. Po příchodu do Jeruzaléma je vládnoucími kněžími obžalován – zrada jednoho z apoštolů – Jidáše. Ježíš je ukřižován.