- hospodářským a společenským předpokladem NO byl ekonomický pokrok, rozvoj výroby průmyslu a v zemědělství
- za Čecha byl považován ten kdo česky mluvil a psal
- rozvíjel se český jazyk, důraz kladen na jazykovědu
- počátky české kultury – divadlo, zábavné čtení, první knihy
- u nás vládl Josef II. a Marie Terezie
Reformy Josefa II.
- omezil moc katolické církve
- zrušení nevolnictví
- školská reforma (ukončená povinná školní docházka)
- trestní patenty
Reformy Marie Terezie
- nové centrální úřady
- založena povinná školní docházka
- povinné zapisování pohybu pozemků –tereziánský katastr
I. fáze NO (obranná)
Josef Dobrovský – jazykovědec, největší osobnost 18 a 19 století, vystudoval gymnázium v Havlíčkově Brodě a Klatovech, teologii v Praze, působil jako vychovatel ve šlechtické rodině, psal německy a latinsky, česky psal až koncem života
- Dějiny českého jazyka a literatury – dějiny české literatury, nejvíce doba veleslavínská
- podrobná mluvnice jazyka českého – mluvnické zásady (spisovná čeština)
- Základy jazyka staroslověnského – stal se zakladatelem slavistiky = jazyková disciplína, která se zabývá slovanskými jazyky
František Palacký – historik, redaktor časopisu, později historiograf
- Dějiny národu českého v Čechách i na Moravě –životní dílo německy od roku 1848 česky, próza, dějiny do roku 1526
Pavel Josef Šafařík – narodil se na Slovensku, působil jako profesor v Uhrách, v Praze jako knihovník na univerzitě, žil v nouzi a strádání, byl zastánce slavistiky
- Slovanské starožitnosti – nejvýznamnější dílo, vylíčil nejstarší dějiny slovanských národů
Jan Kolár – narodil se na Slovensku, studoval v Sasku v Jeně bohoslovectví, odešel jako kněz do Pešti
- Básně – některé vypustil, cenzura by je nedovolila
- Slávy dcera – rozšířením Básní, Mína se proměnila v alegorii Slovanstva = láska tu splývá s vlasteneckým citem
František Ladislav Čelakovsky – narodil se ve Strakonicích, studoval filozofii v Praze a Českých Budějovicích (vyloučen ze studií za četbu Husovy „Postily“), pracoval jako vychovatel, redaktor, stal se profesorem slavistiky, sbíral ústní lidovou slovesnost a vydával lidovou poezii a přísloví a pořekadla
- Mudrosloví
- Ohlas písní ruských – zájem o ruskou lidovou slovesnost ! Ilja Muromec“ – ruský hrdina
- Ohlas písní českých – život venkovského lidu, písně satirické a výsměšné, písně a popěvky – míří na vrchnost
- Toman a lesní panna – balada o vášnivé lásce a tajemných přírodních silách
Václav Matěj Kramerius – novinář, týdeník „Pražské noviny“ později „Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny“, založil knihkupectví „ Česká expedice“, vydával díla starší české literatury (Letopisy trojánské)
- Noviny a časopisy – Krameriusovy c.k. vlastenecké noviny, později přejmenovány na Pražské noviny“
Prokop Šedivý – psal pražské frašky
- Masné krámy – hry
II. fáze NO (ofenzivní)
- hnutí sílilo a stalo se organizovanou silou
- prohloubení demokratismu
- chtějí uzákonit spisovný jazyk a vytvořit vědu v národním jazyce
Josef Jungman – jazykovědec, studoval v Praze filozofii, působil jako profesor na gymnáziu v LTM, Praze, usiloval o zavedení češtiny do škol a úřadů
- Slovesnost – učebnice pro gymnázia (čeština i čítanka)
- Historie literatury české – vývoj české literatury chápe tu NO jako počátek nové etapy české literatury
- Slovník česko- německý -5 dílů, slova čerpal ze starší i nové literatury, z lidové řeči, přidal Novotvary
Václav Kliment Klicpera – psal historické hry ve vlasteneckém duchu
- Blaník
- Božena – zpracoval podle kronik
- Divotvorný klobouk - veselohra
- Hadrián z římsů – rytířská hra
Rukopisy
Rukopis Královédvorský – dle místa nálezu u Dvora Králové, obsahoval 6 větších epických básní
- Záboj a Slavoj – z českých dějin
- Oldřicha Boleslav – z doby historické
dále obsahoval 2 skladby lyrické- epické a 6 lyrických básní –většinou milostné
Rukopis Zelenohorský – obsahoval zlomek básně kmetů a vladyků + skladbu –
- Libušin soud – spor bratří Chrudoše a Šťáhlava
III. fáze NO (vyvrcholení)
Karel Havlíček Borovský – vystudoval gymnázium – do Prahy se zapsal do teologického semináře, jak výchovně působit na lidi, odešel do Ruska tam působil jako vychovatel, překládal od Gogola „Mrtvé duše“ vrací se zpět do Čech
- poslední Čech – kritika
- Národní noviny + příloha Šotek
- Slovan – časopis, v Kutné Hoře
- Obrazy z Rus – cestopisné reportáže
- Epigramy – krátké, útočné satirické básně
Božena Němcová – (Barbora Panklová) – narozena ve Vídni, mládí strávila na Starém Bělidle )zde chodí do školy) později vychovatelka na zámku Chvalovec, v 17 letech se vdala , měli 4 děti, studovala zvyky, pověsti a mravy. Aktivně se účastnila politického hnutí = pronásledování = stálé stěhování = slovensko, později sama v Praze
- Národní báchorky a pověsti – ( popelka, pyšná princezna, bajaja, 7 krkavců)
- Obrazy z okolí Domažlického
- Divá Bára
- Karla
- Dobrý člověk
- Pan učitel
- V zámku a podzámčí
- Babička – událost 1 roku, podtitul „Obrazy z venkovského života“, ukázat život prostých lidí, hlavní postava: babička přijíždí na Staré Bělidlo
Žádné komentáře:
Okomentovat