KYSELINY

Látky obsahující ve svých molekulách atomy vodíku, které se vodném prostředí odštěpují ve formě vodíkových iontů. Odštěpené vodíkové ionty jsou v podstatě protony. Uvolněné elektrony udělují zbytku kyseliny záporný náboj. Kladné částice vzniklé rozkladem molekul – disociací – se nazývají obecně kationty, záporné částice anionty. Přitom počet kladných nábojů je shodný s počtem záporných. Podle počtu vodíkových atomů, které lze z molekul kyseliny odštěpit disociací, rozdělujeme kyseliny jednosytné, dvojsytné, trojsytné, případně vícesytné.

HCl = H+ + Cl-
H2SO4 = 2H+ + SO42-
H3PO4 = 3H+ + PO43-

Vodíkové kationty neexistují ve vodném roztoku samostatně, ale spojují se s molekulami vody. Pro jednoduchost vyjadřujeme tento stav zápisem H+ nebo tzv. hydroxoniový iont H3O+, vzniklý reakcí:

H+ + H2O = H3O+

Většinu anorganických kyselin, obsahujících kyslík, lze odvodit a v mnoho případech i vyrobit, sloučením nekovového oxidu s vodou.

SO3 + H2O = H2SO4
P2O5 + 3H2O = 2H3PO4


U kyselin, které nazýváme silné, probíhá disociace úplně, prakticky všechny molekuly této kyseliny jsou ve vodném roztoku rozštěpeny na ionty. Naproti tomu u slabých kyselin je disociace jen částečná – jen určitý, poměrně malý počet molekul kyseliny je disociaován.



Kyselina chlorovodíková
HCl

Reakce HCl 1 - Ke zkumavce přiložíme navlhčený pH-papírek a vzniklé zbarvení porovnáme se
škálou.
Výsledek - Unikající HCl tvoří ve vodném roztoku kyselinu, což se projeví zabarvením
pH-papírku do červena: pH-1

Reakce 2 - K otevřené lahvi s HCl přiložíme otevřenou láhev s koncentrovaným hydroxidem
amonným, z níž uniká plynný amoniak NH3.
Výsledek - Unikající amoniak reaguje s HCl za vzniku chloridu amonného (salmiaku),
tvořícího husté bílé dýmy. Reakce probíhá podle rovnice: NH3 + HCl = NH4Cl