Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Vývoj české poezie od roku 1945 3

Vladimír Holan-
Panychida-smuteční slavnost za mrtvé, vzpomínka na padlé vojáky
Rudoarmějci-poezie psaná volným veršem, připomíná prózu a obsahem jsou popisy jednotlivých ruských vojáků, jejich pocity, zážitky, jsou vylíčeni nikoliv jako hrdinové, ale jako úplně obyčejní lidé
František Hrubín-(1910-1971) pocházel z Prahy, ale dětství prožil v Lešanech v Posázaví, nedokončil vysokoškolská studia a začal pracovat jako knihovník, později jako redaktor a nakonec jako spisovatel, psal převážně lyrické a lyricko-epické básně, nejstarší z nich vznikly už ve 30.letech a šlo hlavně o přírodní lyriku (Posázavská tématika) a milostnou lyriku /// za války psal hlavně vlastenecké verše, většinou připomínal českou krajinu /// za války psal i závažnější sbírky
Zpíváno z dálky, Krásná po chudobě /// Země sudička, Cikády, Včelí plást /// Chléb s ocelí, Jobbova noc
Včelí plást-cyklus básní o Praze
Hirošima-krátce po válce napsal tuto básnickou skladbu, reakce na první svržení atomové bomby, popisoval, že je to pro něj velké zklamání a velmi pesimisticky proto hodnotil poválečný svět, kritizoval, že není dost humánní a že se sám svou technikou může zničit, byla velmi kritizována, protože společnost tehdy očekávala šťastnou budoucnost
Hrubín se cítil dotčen a na několik let přestal psát pro dospělé čtenáře a věnoval se výhradně tvorbě pro děti, byl v té době redaktorem dětských časopisů (Malý čtenář, Mateřídouška), psal říkadla a veršované pohádky, dětská tvorba vyšla později souborně, takřka všechny jeho dětské práce byly ilustrovány velmi kvalitními malíři (Josef Lada, Josef Mánes, Jiří Trnka) a jako celek jsou hodnocena jako vysoká umělecká díla, původně byla určena jeho vlastním dětem, teprve později byla zveřejňována
Říkejte si s semnou+Špalíček pohádek-
Zasadil dědek řepu, Kuřátko a obilí
Po uvolnění poměrů v roce 1956 se vrátil k tvorbě pro dospělé čtenáře, k tématice techniky (obdivoval ji, ale zároveň z ní měl strach, obával se, aby lidstvu neublížila a že by v přetechnizovaném světě nemuselo zbýt místo pro lidský cit)

Žádné komentáře:

Okomentovat