Jiří Kolář-původním povoláním je truhlář, střídal různá zaměstnání, ve velké oblibě měl staroanglickou poezii, překládal ji a pod jejím vlivem začal sám psát, stal se členem Skupiny 42, poezie byla velmi tragická, zaměřoval se na smutný osud městského člověka, na čas psal jen pro děti, teprve později se vrátil k tvorbě pro dospělé, v této době vznikla jeho vrcholná díla, byl také výtvarníkem, kde tvořil také koláže
Limb a jiné básně, Ódy a variace
Sedm kantát-zpěvná báseň
Dny v roce-kvůli ním byl kritizován, nesměl publikovat a dokonce byl politických důvodů vězněn
Mistr Sun o básnickém umění-soubor básnických esejů o poslání poezie
Vršovický Ezop-psána formou koláže, autor využívá například výroky našich národních obrozenců, vězňů z koncentračních táborů, kolemjdoucích lidí, spojuje je v jeden text pomocí svých vlastních slov
Nový Epiktet-soubor esejů, jsou to parafráze na myšlenky starověkého mudrce
Ivan Blatný-taky byl členem Skupiny 42, po roce 1948 emigroval do Velké Británie a strávil tam zbytek svého života (do 1990), většinu času tam strávil v psychiatrické léčebně, většina jeho sbírek vypovídá také pesimisticky o světě, v textu se kromě češtiny objevují i výrazy anglické nebo z francouzštiny
Staré bydliště, Melancholické vycházky, Paní Jitřenka, Pomocná škola v Bixley
Jan Skácel-byl členem brněnské literární skupiny Host do domu, za druhé světové války byl na nucených pracích v Německu, po válce potom dostudoval filozofickou fakultu v Praze, pracoval jako redaktor, dlouho psal pouze pro sebe a pro veřejnost publikoval až po roce 1956, autor je často označován jako mistr zkratky, psal velmi krátké básničky (většinou čtyřverší), ale byly velmi bohaté, většinou šlo o lyriku, která v závěru obsahovala nějaké morální poučení, často psal taky o slovácké vesnici, konkrétně o koloběhu práce na Vinohradech, popisuje nejenom těžkou práci, ale vzdává hold i samotnému vínu
Smuténka, Metličky, Oříšky pro černého papouška, Chyba broskví, Kolik příležitostí má růže, Hodina mezi psem a vlkem, Talisman, Co zbylo z anděla
Dávné proso-ve vzpomínkách se vrací do dětství
Žádné komentáře:
Okomentovat