- Jean-Baptiste Poquelin (Molière, 1622-1673): chtěl být herec, nechtěl dělat rodině hanbu → změnil si jméno, 13 let kočoval po fr.venkově jako herec, režisér a posléze ředitel, psal vlastní frašky a komedie i v královských službách pak využíval tradice lidových frašek těžké boje s Akademií, zemřel proklet církví
- vycházel tedy z lidových her, antických komedií (zejména Plautových) a z italské komedie dell’arte
- soudobá pestrá mravní problematika, náhodná rozzuzlení (žádné násilné polepšování)
Tartuffe (1664-1669): zakazovaná, pronásledovaná, musel ji 2krát přepracovávat
- pokrytectví a svatouškovství, proti církvi a donašečskému systému jejích institucí
- Tartuffe si získá důvěru měšťana Orgona, ovládá ho a nabývá vlivu nad jeho rodinou, usiluje o jeho ženu, má si vzít jeho dceru a členové rodiny se tomu marně brání. Orgon dokonce T. připíše i svůj majetek a jen králův zásah odvrátí rodinu od zkázy
Lakomec (1668): inspirace Plautovým Zlatým hrncem; lichvář Harpagon je pro peníze schopen obětovat všechno a ztráta pokladnice je pro něj životní tragédií, poloviční šílenství a nenávist k celému lidstvu
Škola žen (1662), Misantrop (1666), Měšťák šlechticem (1670), Šibalství Skapinova (1671), Zdravý nemocný (1673)
Žádné komentáře:
Okomentovat