Jan Neruda

• Básník, prozaik, novinář
 Básně
• „Hřbitovní kvítí“ (1858) – vychází souběžně s Hálkem, je veřejností odmítán. Příčinou je jeho životní pocit – nevíra, pesimismus, beznaděj díky situaci národa – čtenář nerad čte nepovzbudivé věci o sobě; báseň „Z času zaživa pohřbených“
• Prochází vnitřní přeměnou z pesimisty na reálný pohled na svět (1858 -> 1868)
• „Knihy veršů“ (1868) – obsahuje básnické i epické i sociální balady. „Vším jsem byl rád“
• „Písně kosmické“ – nejúspěšnější už za jeho života
• „Balady a romance“ – psal v době, kdy mu bylo 50 let a byl těžce nemocen. „Romance o Karlu IV“
• „Prosté motivy“ – spíše lyrická poezie
• „Zpěvy páteční“ – posmrtně, sesbíral a vydal Vrchlický
 Povídky
• Vychází jako soubory povídek
• „Povídky Malostranské“ (1878)
• povídky, které se odehrávají na malé straně, hrdinové neopouští Malostranský svět (pokud opustí, končí špatně) , životní styl Biedermaier
• „Hastrman“, „Doktor Kazisvět“, „Týden v tichém domě“,…
• I. skupina názvů – ironi ke vztahu k obsahu – „O měkkém srdci paní Rusky“ – Ruska je mrcha – není vůbec hodná
• II. Skupina názvů – ironie v samém názvu – „Přivedla žebráka na mizinu“ – žebrák odmítne ženu a ta o něm rozhlásí ostatním lidem, že je bohatý díky tomu, že mu dávají žebrat. Žebrák je znemožněn a musí odejít.
 Noviny
• Celý jeho život, hlavní povolání
• Psal fejetony – kraťounký příběh až úvaha, musí být aktuální ( = novinka čí něco každodenního, ale zajímavého), spěje ke konci, nějaké myšlence
• Psal je 30 let, celkem napsal přes 2200 fejetonů. Vydávají se ve výboru.
• „Žerty hravé a dravé“ – vybral sám Neruda
• Působil v novinách Národní listy, fejetony vychází v nedělním vydání.
• Fejeton „Kam s ním“ – kam s odpadem ze slaměných matrací -> chodí a trousí kornouty