Charakteristika
• V 80 letech 19. stol.
• Poslanci se vrátili do říšského sněmu. Nijak výrazně neprosazují české požadavky. (1867 vznik Rakousko-Uherska)
• O vlastenectví se jen mluví. Mluví se o slavné minulosti. Lidé si kladou otázky národu.
• Z vlastenectví se stává fráze
• H. G. Schauer – kritik. V časopise čs napsal článek Naše dvě otázku, ve kterém mluví o tom, jací jsme -> obrovská kritika na něj. Rozvířil hladinu pohledu -> potřeba překonat národní sebeklam -> pohled místo do minulosti do přítomnosti jaký je národ.
• Na UK se tvoří skupina vědců (TGM + mladí profesoři), kteří vyvolali spor o Rukopisy (pravost X nepravost). Snažili se hledat pravdu, i když bude nepříjemná -> přerostlo ve spor o pravdivý pohled na českou historii a společnost. Iluze X skutečnost (pravdivě se podívat na národ)
• -> program politického realismu = způsob pohledu na svět (společnost a historie)
• -> pravdivě se dívat na svět. U nás literární realismus řeší otázku jaký je národ, ale cizí literatura neříká národ je takový, ale řeší mezilidské vztahy.
Literatura
• Jde také o pravdivé poznání sebe sama, čili národa. Hledání pravdy o českém národu.
• „Zjištění chorob českého národu“
• První pokusy o realismus spojeny s velkou kritikou. Kritici vytýkají
• Realismus není umění, ale jen nápodoba skutečnosti
• Nenárodní
• Odpudivé stránky skutečnosti (pletou si realismus a naturalismus)
• Obhajoba (Vilém Mrštík, O. Hostinský)
• Překládal ruské realisty, aby lidi seznámil s realismem
• Přeložil stať od Zoly – Experimentální román
• -> rozlišil realismus na naturalismus
• vysvětlil pojem TYPIZACE na českých dílech
• Nejvíce se realismus uplatnˇuje ve venkovské próze. Navazují na Němcovou, Karolínu Světlou a Hálka – obsahově. Blízko k realismu měli Němcová, Borovský a Neruda.
• Řeší rodina X majetek X člověk
• Obsahuje dlouhé popisné pasáže. Byly potřeba, protože lidé si neuměli místa děje představit. Nebyla TV. Snaha přiblížení reality.
Žádné komentáře:
Okomentovat