Obecná charakteristika pojmu náboženství:
- jev, kdy je na jedné straně člověk a na druhé „něco“ člověku nadřazeného, absolutně jiného, posvátného – duch, bůh či bozi, princip apod., zkrátka transcendentno
- náboženství je pak reálný, životní, osobní vztah člověka k tomuto transcendentnu
Původ náboženství:
- evoluční hypotéza – náboženství vzniklo na počátku lidstva jako pokus pochopit svět a vlastní život
- některé filozofické směry (fenomenologie, strukturalismus, existencionalismus či psychoanalýza) nehledají původ náboženství v čase, ale v lidské psychice, řeči, kulturní paměti, existenci samé, odkud náboženství stále znovu vyrůstá, bez ohledu na historicko-sociální kontext
Typologie náboženství:
- teistická (osobní) - za transcendentno je považován bůh nebo bozi
- monoteistická – jeden bůh (křesťanství, judaismus, islám…)
- polyteistická – více bohů (hinduismus, antická náboženství Řecka a Říma…)
- neteistická (neosobní) - za transcendentno je považován princip (taoismus)
- západní (prorocká) - bůh se lidem zjevuje mimo lidského ducha
- kladný postoj ke světu, základní vlastnost je dobrota
- usiluje o vykoupení či proměnu tohoto hříšného světa
- judaismus, křesťanství, islám…
- východní (spasitelská) - člověk nachází boha uvnitř sebe
- záporný postoj ke světu
- pokouší se osvobodit duši z věčného koloběhu znovuzrození a převtělování
- hinduismus, buddhismus
Žádné komentáře:
Okomentovat