Pozitivizmus

- v 19. století nastává další antropologický obrat – ústředním tématem filozofie je člověk
- 2 směry - scientistní směr (pozitivismus, marxismus)
- iracionalismus (Schopnhauer, Nietzsche, Kirkegaard)

Pozitivizmus:
- Auguste Comte: - vědění má být pozitivní – věcné, určité
- vývoj vědění má 3 stádia:
1. teologické (lidé se zabývají konečnými a prvními příčinami a představují si
je jako nadpřirozené činitele)
2. metafyzické (lidé nahrazují nadpřirozené činitele abstrakcemi)
3. pozitivní
- z tohoto důvodu se nezabývá neřešitelnou metafyzikou, ale věnuje pozornost faktům
- Herbert Spencer: - stoupenec evolučního vývoje a „boje o přežití“
- dají se jimi vysvětlit i jevy sociální

Ludwig Feuerbach:
- kritika náboženství (vzniklo z lidského egoismu a touhy po štěstí – protože příroda klade člověku překážky, bylo snadnější představit si mocnou a vědoucí bytost)
- příroda je svět smyslových věcí
- člověk je bytost tělesná i smyslová a smyslovost mu umožňuje prožívat svět
- lidská podstata je ukryta v tomto prožitku, v nejhlubších emocích
- člověk musí ty nejlepší emoce a vlastnosti, které vtělil do Boha, navrátit sám sobě
- náboženství člověka – ne láska k Bohu, ale k lidem