Někdy používáme i čichové nebo chuťové obraty : „má čich na lidi , na obchod , zůstala nám po tom nepříjemná pachuť v ústech apod.“
Tento posledně uvedený typ prostě svět pociťuje , používá pojmy , jež zdůrazňují pocity , respektive používá tělesné pojmy.
Tyto rozličné formy vnímání vedou i k preferenci jednotlivých způsobů myšlení . Pokud například preferujeme zrak , projeví se to ve větším zájmu o vizuální umění jako je televize , film ; nemůže být dobrý režisér , kdo by neměl dobrou obrazovou představivost . Sluchová preference vede k zájmu o hudbu , jazyky , dramatické umění , přednášení . Kinestetická preference vede k zájmu o sport , o tanec , o gymnastiku . Přitom používáme všechny smysly , ale některé jsou rozvinutější a preferované .
Tito lidé myslí celým tělem , mívají uvolněné držení těla , pokleslá ramena , pomalu dýchají , řeč je pomalejší , hlouběji položena . Pokud spolu hovoří kinestetický a vizuální typ , bývá to pro oba velmi náročné ; zatímco vizuální typ člověka netrpělivě bubnuje prsty na stole , protože pomalé tempo kinestetika jej „nervuje“ , kinestetik zase bývá zaskočen tempem střídání obrazů vizuálního typu . Samozřejmě jde o obecné tendence , které neplatí absolutně.
Pohyby očí patří k tzv. řeči těla . Ta je ovšem ještě mnohem jemnější , skrytější , je těžké ji předvídat . V tom jsme všichni jedineční , neopakovatelní . Někteří lidé se mračí , když se rozzlobí , lidé vizuálního typu stejně tak svraští čelo , když se zamyslí a „zaostřují“ své vnitřní obrazy .Autoři
Ian Mc Dermott a Joseph O Connor uvádějí zajímavou příhodu u jedné britské policejní jednotky :když se policisté seznámili s touto teorií očních pohybů , jakýchsi „ přistupových klíčů“ , jak se nazývají v neurolingvistickém programování , udělali si z toho závěr , že každý podezřelý či zatčený, pokud se při odpovědi na otázku policisty dívá vpravo nahoru , tak jednoznačně lže - tento pohyb je totiž v NLP,* spojován s konstruovaným , ne zapamatovaným mentálním obrazem .To podle autorů obsahuje dvě chyby : ne každý , kdo tímto směrem obrací při odpovědi zrak , musí
lhát , řada praváků a většina leváků se tam dívá i když si vybavují zapamatované obrazy . A navíc - ne vše vykonstruované musí být lež .
* NLP - neurolingvistické programování patří již více jak druhé desítiletí k nejpoužívanějším psychologickým metodám jak rozšířit a rozvinout duševní i duchovní potenciál člověka .Je to věda o struktuře lidské zkušenosti a vysvětluje nám , jak si utváříme svůj vnitřní svět , jak jej vnímáme , jak myslíme, jak komunikujeme i jak se učíme . Již podle názvu vidíme , že má vztah k lingvistice , k jazyku ; mimo jiné i zkoumá , jak nás jazyk ovlivňuje Metody NLP byly vypracovány na základě studia myšlení a jednání řady mimořádně úspěšných osobností - model NLP umožňuje dosahovat vyjímečných výkonů v různých oblastech činnosti.
Můžeme si však všímat těchto jemných signálů u lidí , s nimiž se dlouhodobě stýkáme či které vedeme ; pomůže nám to odhalovat účinek našich slov .Uvádí se , že vůdcovství je schopnost změnit druhou část věty na základě odezvy na její první část - tu odezvu ale musíme zaregistrovat . Tato řeč těla nám často ukazuje reakci na námi sdělené obsahy ještě dříve , než partner začal hovořit .V našem kulturním prostředí nevěnujeme těmto subtilním signálům takřka žádnou pozornost , my vnímáme hlavně slovy sdílené obsahy . Musíme se učit věnovat více pozornosti tomu , jak nám jsou informace sdělovány .
Poznámka pro všechny , kteří se něčemu učí :
Co se učení týká , je dobré zapojovat všechny smysly , pokud to látka dovoluje . Anglický filosof - senzualista a předchůdce J.A. Komenského zdůrazňoval , že „ v našem rozumu nemůže být nic , co neprošlo našimi smysly“.Lidé při
učení užívají různých strategií , které jsou zcela individuální . Jedná se např. o pořadí , v němž různé smyslové reprezentace používají - někdo z nás upřednostňuje nejdříve poslech látky , potom teprve vlastní čtení s diagramy a grafy a nakonec přijdou nějaké pocity , které si o látce vytvoří . Někdo si vše potřebuje nejprve ohmatat , jiný v klidu prodiskutovat . Musíme respektovat tyto různé strategie našich spolupracovníků či nadřízených - náš nadřízený může být nepozorný a nejevit odpovídající zájem , když mu podáváme zprávu , ale možná není auditivní typ a potřebuje mít zprávu napsanou , je to typ vizuální . Je třeba tuto rozdílnost respektovat i z jiného důvodu : ten , kdo myslí v obrazech , chce mít uspořádané pracovní prostředí , aby nebyl rozptylován . Hluk bude zase vadit auditivnímu typu , který myslí ve zvucích . Kinestetičtí jedinci se cítí dobře v pohodlném křesle .
Žádné komentáře:
Okomentovat