V situaci mezilidské interakce , když s někým začínáme hovořit , nepoužíváme oba stejný jazyk .Naše schemata myšlení mohou být tak rozdílná , že riziko možného nedorozumění je vysoké . Ve
škole jsme se sice naučili stejné gramatice a dostali jsme stejný základ , ale již použití různé
struktury výpovědi vede k narušení smyslu sdíleného obsahu .Pokud větu „Letos nebylo hezké léto „ , jejíž smysl je ihned zřejmý přeformulujeme do podoby „ Léto hezké nebylo letos“ , na první pohled vidíme , že poněkud ztrácí svůj jasný význam , struktura věty , její slovosled je nesprávný , to vidíme okamžitě . Potvrzuje nám to tedy zjištění , že pouze určitý sled , pořadí slov ve větě dává zamýšlený smysl . Změna struktury , někdy i úmyslná , může vést ke zdůraznění jistého obsahu , nebo chybně postavena k nesrozumitelnosti .
Slovní zásoba každého jednotlivého člověka je rovněž rozdílná , bohatší slovní zásoba svědčí o bohatším vnitřním životě i větších zkušenostech , odráží se v ní třeba i vliv učitele na škole a slovník , kterým s námi komunikoval . Samozřejmě je zde i vliv rodičů , rodiny vůbec , sociálního okolí i knih , které jsme přečetli . V praktickém životě potkáváme lidi , jejichž slovník je i v mateřské řeči omezen ; projevuje se to zvláště tím , že tito lidé říkají stejné ve stejných situacích , že velmi spoře popisují jinak obsahově bohaté vnitřní stavy či někdy s námahou hledají vhodná slova , eventuálně se o slova dohadují . Slova tedy představují pokus popsat znalosti , zážitky , okamžiky i pocity a odpovídajícím způsobem je vysvětlit . Naše řeč tedy rozhoduje o našem úspěchu v mezilidských vztazích a tím i o kvalitě našeho osobního života .
Komunikace však vždy představuje uzavřený kruh s permanentním vzájemným ovlivňováním . Pokud ponecháme výběr našich slov náhodě , můžeme se dočkat i neočekávaných reakcí . Úspěšná komunikace je založena na vědomé volbě slov , na vlastní zodpovědnosti , na precizním vnímání a na naší flexibilitě . Jestliže volíme slova vědomě a uváženě , musí následovat i pozorné vnímání reakcí , řeči těla partnera , jako bude reagovat , jak s námi mluví , co říká , odpovídá tomu jeho řeč těla ? Právě včasnou registrací těchto signálů rozeznáme , jestli naše zpráva „dobře došla“či zda na základě reakce musíme ihned provést korekturu toho , co ještě chceme dodat , aby nedošlo k nedorozumění . Nezapomínejme , že řeč není nic povrchního!!! Všechna naše slova , která vyslovíme nebo nám je řekne někdo jiný jsou výsledkem vnitřních , v hloubce uložených procesů . To , co říkáme či slyšíme je již silně korigováno , redukováno či naopak doplněno ; velmi často zasáhne náš rozum - zvláště v tom případě , když jsme uvolnili stavy našich emocí . V řadě případů to má svůj smysl , je to i jistý obranný mechanismus , který zabrání vyslovit neuvážená , spontánně volená slova .
Následuje krátký dotazník ke zjištění vlastních řečových kvalit : Jak mluvíte ?
Mluvíte : ? hodně ? málo
? nahlas ? tiše
? rychle ? pomalu
? v krátkých ? v dlouhých větách
? věcně ? s důrazem na pocity
? neutrálně ? zábavně ?
Používáte často :
? stejná ? odlišná , jiná slova
? pozitivní ? negativní formulace
? většinou formy ? většinou formy času minulého
přítomného času
? způsob oznamovací ? způsob podmiňovací
? jasné ? vágní , neurčité údaje
Nyní zaškrtněte odpovídající odpovědi a požádejte svého partnera ve dvojici , aby totéž vyplnil o vás , jak vás sám vnímá . Svá vlastní hodnocení si zatím ponechte , srovnejte si je až po výměně .Jak Vám se daří odhadnout jiné lidi ?
Žádné komentáře:
Okomentovat