Hledejte v chronologicky řazené databázi studijních materiálů (starší / novější příspěvky).

Prezentační strategie pro typy kinestetické

Kinestetici oceňují informace , které mohou pochopit ve slovním smyslu . Používají v řeči plno kinestetických pojmů a jsou rádi , když to také učiníme .Tito lidé chtějí vše uchopit a ohmatat .Rozhodují se teprve tehdy , když mají dobrý pocit . Co to pro nás znamená :



1 Používejte co nejvíce kinestetické pojmy , Váš partner to bude pociťovat . Ptejte se :„Jak se cítíte ?“ , „ Vyhovuje Vám to ? „ , Chápete , co Vám chci říci ?“
2 Prezentujte se a jednejte vždy osobně , kinesteticky orientovaný č3 lověk s Vámi chce mluvit tváří v tvář , aby se mohl vyvinout dobrý pocit . Není to přítel telefonických hovorů a dlouhého psaní korespondence .
4 Zorganizujte možnosti , aby Váš partner mohl ohmatat , vyzkoušet danou věc .Dejte mu věci do ruky , ať předmět č5 i výsledek výzkumu nebo zprávu .
6 Při prezentaci zdůrazňujte pocity , emoce .Vkládejte emoce i do svého projevu , vyvolávejte emoce , emoč7 ní odezvu a hezké životní pocity .Vybudujte ve své prezentaci i spojení k Vám , emoč8 ní vazbu .
9 Použijte v projevu i pohyby oč10 í ve směru , který oslovuje kinestetiky .Dívejte se obč11 as dolů .Tento typ pocítí , že Vaše slova přicházejí od srdce .
12 Tito lidé mají rádi tělesný kontakt . Podání ruky č13 i poklepání na rameno pro ně hodně znamená .Mají rádi informace , které mohou uchopit , chtějí pochopit věci a potřebují dobrý pocit k tomu , aby se rozhodli .


Při rozhovoru se mezi oběma jedinci vytváří vztah důvěry a vzájemného ovlivňování , oba se setkávají v jejich modelu světa . Každý z nás má svůj obraz světa , zcela osobitý ; vztah důvěry a porozumění vzniká tehdy , jestliže náš partner cítí , že rozumíme i jeho světu . Současně se stává i více vnímavější vůči světu našemu . To nemá nic společného s tím, že by s námi partner musel souhlasit . Můžeme s někým vytvořit vnímavé spojení na jeho realitu , na jeho rozdílné zkušenosti , odlišný způsob života , ale můžeme s ním nepokrytě a otevřeně nesouhlasit . Z opačného pohledu - jestliže s někým souhlasíme , přesto to nezaručuje právě tento vztah důvěry , dokonce i při souhlasu nás tento člověk může dráždit a rozčilovat . NLP tento fungující vztah důvěry a vzájemného ovlivňování nazývá „raport“.Schopnost takto komunikovat se stává stále důležitější pro manažery na všech úrovních . Je to opak navyklého způsobu komunikace a kontroly v hierarchicky organizovaných institucích a podnicích , kde je postup práce rigidně popsán a takto je i vyžadován a kontrolován.Uvedený nový způsob komunikace se spíše blíží tomu , jak spolu lidé hovořili ve svobodných povoláních , na základě společných hodnot a důvěry i flexibility . Tito lidé byli ve své práci velmi efektivní . Vytváření dobrých vztahů na pracovišti , vedoucích k pocitům spokojenosti a štěstí je i podmínkou stávající i budoucí prosperity . Budovat takovouto kulturu vztahů , kde se lidem dostává pochopení a ocenění představuje chytré podnikatelské rozhodnutí . Tato schopnost se uplatňuje nejen v práci , ale i v rodině nebo u našich blízkých .

Tyto mechanismy samozřejmě platí zvláště v jiné kultuře . Pokud jednáme s Číňany či Japonci , je třeba si předem o nich zjistit pokud možno maximum informací . Kontakty se navazují při pití , jídle , v Číně u kulatého stolu , bez kontaktů to prostě nefunguje . Oba národy se vyhýbají jakékoliv konfrontaci , která by znamenala „ztrátu tváře“. Číňan neumí říci otevřeně „ne“. Pokud Vám řekne , že se zítra setkáme , ale zatím nezná čas , můžete jet klidně domů , protože již nemá úmysl se s Vámi setkat , jinak by jistě řekl přesný čas zítřejší schůzky . Pokud Vám Japonec během hovoru přikyvuje , neznamená to souhlas , ale potvrzení toho , že Vás poslouchá .

Rakouský.obchodník perského původu , žijící asi třicet let v Tyrolsku , hovořící plynně arabsky , persky , turecky , azerbajdžánsky a dalšími třemi evropskými jazyky má většinu obchodních partnerů v Dubaji , v Emirátech a v Saudské Arábii . Po příjezdu do Dubaje se ubytuje v Sheratonu v rozlehlém apartmá a čeká na příchod několika bohatých arabských obchodníků , se kterými má domluvenou schůzku . Když druhý den přijdou , bratrsky se vzájemně objímají , vyptávají se na děti , na rodinu , popíjejí čaj a asi po necelé půlhodině náhle vstanou a odcházejí .Na jeho dotaz obsluhujícímu číšníkovi tento odvětí , že panstvo je unaveno a odešli odpočívat a spát. Kdy se vrátí ? Až nebudou unaveni . Uběhne několik dní , obchodník čeká v hotelu a náhle všichni znovu přicházejí , usmívají se , jakoby odešli
před pěti minutami a znovu začíná stejný rozhovor.Teprve po několika dnech se dostávají k tématu obchodu a po desíti dnech rakouský obchodník konečně uzavírá zajímavý obchod . Pobyt stál horentní sumu peněz , v apartmá musí mít bílé křídlo , protože jeden ze synů jeho obchodního partnera se učí hrát na klavír a co kdyby si chtěl zahrát , když náhodou s otcem přijde . Obchodník je na tento způsob jednání již zvyklý , respektuje jej , ale dobře ví , že ne každý má tolik trpělivosti i prostředků , aby mohl tento způsob akceptovat .

Uvedený vztah mezi dvěma hovořícími se tedy utváří ne tím , co říkají , ale spíše „řečí těla „, podvědomými signály v mimice , v gestech , v hlase . Slova jsou nositeli informace , „řeč těla „ vytváří vztah . Během hovoru se „napojujeme“ na řeč druhých , na jejich „řeč těla „ , tón hlasu , dikci .Lidé , kteří spolu hovoří a jsou v raportu , mají podobné držení těla , podobné pohyby a gestikulaci , přizpůsobují se jako v tanci . Řídí se i pravidly , jež se týkají odpovídající vzdálenosti dvou hovořících osob , respektují osobní zóny , odlišné v různých kulturách .Pokud tuto zónu někdo narušuje , cítíme se nepříjemně , jsme v rozpacích . Upřený pohled na nás není také příjemný a obsahuje i jistou dávku agrese , pokud to není žena a není to pohled vyzývavý . Pokud se chceme „napojit „ na řeč těla jiné osoby , musíme si sednout , pokud si ona sedá , věnovat jí přibližně tolik pohledů , kolik ona nám , přizpůsobit i gesta , jejich častost i sklon hlavy . To vše je třeba dělat přirozeně . Nekopírujeme proti nám sedící osobu , ale pokoušíme se jí porozumět .Dva tanečníci tančí sladěně , ale nekopírují otrocky pohyby druhého , spíše je zrcadlově doplňují , vyjadřují svůj vzájemný vztah . Přizpůsobení v rozhovoru tedy musí být flexibilní . Pokoušíme se napojit i na dechový stereotyp druhé osoby , zkusíme dýchat jako ona , všímáme si zvedání a klesání jejich ramen při dýchání , všímejte si , jak se Váš protějšek před zahájením rozhovoru nadechuje . Tato dechová synchronizace Vám dává představu o tom , jak se cítí on , jaké je to být v jeho kůži . Částečně se Vám změní svět , protože náhle dýcháte jinak , než jste navyklí , dýcháte jako jiný člověk .

Žádné komentáře:

Okomentovat