• Řecké drama – v Řecku se žánr vyvíjel od eposu přes lyrické bajky až k dramatu. Drama se vyvinulo z obřadných her boha Dionýsa, základem byly mimické výstupy s maskami. Později se vyvíjí dva základní žánry:
o Tragédie - náměty z oblasti morálky, cti, konflikt člověka a bodů, tragický konec
- používají se masky; ženské role hrají muži
- objevuje se chór – sbor, který komentuje události
- zpočátku 1 herec, později 2 až 3 herci
AISCHYLOS - ve svých hrách řeší všelidské mravní otázky
- čerpal ze starých mýtů, podle kterých bohové určují předem lidem jejich osud
- zavedl na scénu 2. herce – vznikl tedy dialog
Oresteia – jediná řecká trilogie (Agamemnon se vrací domů od Tróje, je však zabit vlastní ženou Klytaimestrou a jejím milencem Aigisthem; Agamemnonův syn Orestes, ukrytý v cizině, se po letech vrací a z příkazu boha Apollona zabije Aigistha a vlastní matku, nová vražda žádá nové potrestání; Orestes je však nakonec osvobozen a do budoucna bude posuzovat vinu a nevinu občanský soudní sbor)
Peršané – zde opěvuje hrdinství Řeků v Řecko-Perských válkách
SOFOKLES - uvedl na scénu 3. herce
- námětem se mu staly báje a pověsti o thébském rodu
- ze 123 dramat se dochovalo 7
Král Oidipus – myšlenkou díla je, že proti vůli bohů jsme bezmocní (Théby trpí za zločiny nevědomky spáchané Oidipem – vražda otce a incest s matkou, Oidipus se olepí, aby neviděl následky hrůz, jejichž se dopustil
Antigona – zachycuje konflikt mezi „proměnlivými“ zákony vládců a věčnými pravidly morálky (Hlavní hrdinkou je Oidipova dcera Antigona. Po odchodu Oidipa bojují jeho dva synové o trůn, ale zahynou a králem se stává Kreón. Jeden z bratrů zůstává nepohřben za vlastizradu, ale Antigona se rozhodne pohřbít i přes Kreónův zákaz. Kreón ji proto zaživa zazdí do královské hrobky a za to ho stihne trest bohů. Jeho syn i manželka spáchají sebevraždu. Kreón chce také zemřít.
Elektra – oslavuje hrdinský postoj Agamemnonovy dcery Elektry, která vzdoruje vrahům svého otce a pomáhá pomstít jeho smrt
Oidipus podrobněji: Hlavní hrdina je trestán za viny, kterých se dopustil nevědomky. Syn thébského krále Laia Oidipus je po narození pohozen svými rodiči a vyroste v cizí zemi. Když dospěje, vyslechne věštbu delfského boha Apollóna, že se stane vrahem svého otce a manželem své vlastní matky. Aby se vyhnul sutbě, nezamíří k domnělým rodičům, ale do Théb. Na cestě se potká s neznámým cizincem, dostane se s ním do sporu a zabije ho. Netuší, že zabil Laia, svého pravého otce. Zachrání pak Théby a za odměnu dostane osiřelý thébský trůn a za manželku královnu Iakastu, svou vlastní matku. Po létech vypukne ve městě mor. Apollon dává novou věštbu: mor nepřestane, dokud bude žít v zemi Laiův vrah. Oidipus zahajuje pátrání. Z vraždy je obviněn slepým věštcem, ale nevěří mu. Vůle dokázat svou nevinu se obrátí v opak. Nakonec se usvědčí. Za trest se oslepí.
OdpovědětVymazat