Další členění slovní zásoby:

Další členění slovní zásoby:
1) z hlediska slohové zabarvenosti
- největší část slovní zásoby je slohově neutrální (nezabarvená) = může se použít kdekoliv
- slova hovorová - původně patřila do nespisovné češtiny, slova byla často používaná a přešla do spisovných (koukat, pololetky)
- slova knižní - využívají se v umělecké, odborné literatuře a ve slavnostních projevech (dlít, arci, péci, ...). Většinou infinitivy (dbáti, péci, líti, ...)
- slova básnická = poetizmy - využívají se v umělecké literatuře. Doba rozkvětu básnických slov je 19. století -tvorba Vrchlického (oř, luna, modrojas, ...)
- odborné výrazy = termínu - využívají se v odborné oblasti (destilace, časování, robot, ...).
2) z hlediska citové zabarvenosti a historičnosti
- kladně citově zabarvená (maminečka, matička, ...)
- záporně citově zabarvená - vulgarizmy (chrápat, ...)
- historizmy - slova používaná v minulosti, zanikly však již v té dané době. Užívají se v historické četbě.
- neologizmy - slova nově vytvořená, které se ještě neužívají. (pálení - pábitel)
- archaizmy - zastaralé slovo. Už je pro něj jiný název, ale stále existuje.
- expresivní slova - silně citově zabarvená - kladně i záporně
3) z hlediska obraznosti
- nepřímá obrazná pojmenování:
- metafora - pojmenování na základě podobnosti - vznikají slova mnohoznačná (list, oko, hlava, ...)
- homonymita - pojmenování tvarů mezi nimiž není podobnost (pila - nástroj, min. čas od píti)
- synekdocha - přenesení pojmenování z části na celek (Vrátil se pod rodnou střechu. = celý dům)
- antonyma - slova opačného významu;
- synonyma - slova stejného nebo podobného významu;
- homonyma - slova stejné podoby, ale vyjadřují různé skutečnosti