d) příslovečná příčinná (důvodová)
- vyjadřuje příčinu (důvod) děje věty řídící
- spojky že, protože, poněvadž, zast. Jelikož
- Nepřišel do školy, protože ho bolel zub. (pro bolest)
- Poněvadž se necítím zdráv, půjdu k lékaři.
- Jsi hodná, že jsi nezapomněla.
e) Příslovečná účelová
- vyjadřuje účel vzhledem k ději věty řídící (tj. okolnost, kam směřuje jednání)
- Uděláme všechno, abychom dobře maturovali. (pro, kvůli maturitě)
- obě věty - příslovečná i účelová - odpovídají na otázku proč, ale příčina předchází, účel následuje
f) Příslovečná podmínková
- vyjadřuje podmínku, na které může nastat děj věty řídící
- spojky jestliže, -li, kdyby, když, jestli
- Jestliže přijdete včas, vyhovím vám. (při včasném příchodu)
- Kdybych to věděl, neptal bych se ho.
- Představím-li si ten okamžik, nemohu usnout.
g) příslovečná přípustková
- vyjadřuje okolnost, která je v nesouladu s obsahem věty řídící
- spojky ač, ačkoli(v), třebas, třebaže, přestože, i když, i kdyby, byt; jakkoli
- Přestože bylo nepříznivé počasí, odjeli autem do hor. (přes nepřízeň počasí)
h) doplňková
- vyjadřuje doplněk věty řídící
- závisí na slovese věty řídící a zároveň se vztahuje k jménu v podmětu nebo v předmětu této věty
- závisí zpravidla na slovese smyslového vnímání (vidět, uvidět, pozorovat, slyšet, cítit apod.)
- Vzpomínám na otce, jak rád četl knížky (jako, jakožto čtenáře)
- Uviděl jsem, jak zmizel ve vysoké trávě (zmizevšího)..
Žádné komentáře:
Okomentovat