Literatura doby husitské
Doba:
- Na konci 13. století vyvrcholila moc církve.
- Římští papežové se považují za vládce světe, vysocí duchovní hodnostáři soupeří o moc. Dochází k tzv. schizmatu = papežskému rozkolu (vláda dvou papežů – v Římě a v Avignonu - protestantské)
- Bohatí církevní hodnostáři nežijí v souladu s učením bible. Církev morálně upadá, vykořisťuje své poddané (desátky).
- Začínají se objevovat snahy o nápravu.
- Snahy vycházejí jednak z lidu (různé sekty), které žádají návrat k původním křest'anským ideálům především k chudobě a jednak z církve samotné, tedy od umučených příslušníků církve (ovlivněno názory anglického kazatele Jana Viklefa).
- Později se objevují také lidoví kazatelé, církevní moc je pronásleduje a mnozí končí na hranici jako kacíři.
- V Čechách na přelomu 14 a 15. století měla církev neomezenou moc. To vyvolávalo závist (šlechta, měšťanstv) a nenávist (lid): Církev vlastnila asi ½ půdy
- František z Assisi- snaha o reformu církve, zakládá řád Františkánů požadavek chudoby a tělesné práce
Žádné komentáře:
Okomentovat