- román – Kladivo na čarodějnice - (vyšlo v r. 1963), dílo vyvolalo velký rozruch, v 69 bylo zfilmováno režisérem Otakarem Vávrou, film byl okamžitě zakázán; odehrává se ve druhé polovině 17. stol. v moravském Šluknovském výběžku, hl. témata – procesy, byla upálena spousta žen, inkvizitor Bömbings z Egerstadtu – podílí se na mučení žen; -> aktualizoval procesy 60. let (jejich mechanismy se nezměnily za 250 let), nesmyslnost obvinění; otázka Kde se bere zlo? (je v nás, záleží pouze na podmínkách, kdy se může projevit), odkaz na středověkou knihu – jak se čarodějnice poznaly (ďábelské znamení na těle, zaříkávaly, věděly, co se stane…)
- další autoři: Jarmila Loukotová, Josef Toman, Jan Procházka
Jan Procházka (*1929 - 1971) – zemřel předčasně – uštvala ho státní bezpečnost, kromě spisovatele byl také scénárista, napsal 2 novely
1) Kočár do Vídně – konec 2. sv. války, 2 mladí kluci – nacisté se chtějí dostat z Moravy domů do Rakouska, zabaví jednomu sedlákovi žebřiňák a ženu jako rukojmí, během cesty se vymění role, u hranic je zastaví partyzáni – znásilní selku a zastřelí vojáky; zlo, válka a krutost neznají meze, nesmyslná smrt
2) Ucho – název metafora (špinavé uši – štěnice), komunističtí funkcionáři + manželka se vrací z party, odposlouchávají je (narážka na Rudolfa Slánského), odhaleny praktiky st. bezpečnosti; černá groteska+ film zakázán, mocenský boj o přežití
Žádné komentáře:
Okomentovat