Antická literatura
Titus Livius - vytvořil rozsáhlé historické dílo kde popisoval celé římské dějiny od 9. stol. p.n.l.
Publius Kornelius Tacitus- Dějiny, letopisy. Do historie vkládal zábavné příběhy.
Josefus Flavius-žid. Válka židovská
Gayus Julius Caesar-Zápisky o válce galské, zápisky o válce občanské
Hístorická proza ve středověku
Rytířské eposy- alexandreidy, píseň o nibelunzích
Kroniky- Kosmova, Kronika česká, Zbraslavská kronika
Legendy-život svatého Václava, život svaté Kateřiny, o svatém Prokopu
KRONIKY- rozsáhlé epické útvary spojující prvky literatury odborné a umělecké. Istmické události jsou vyprávěny chronologicky.
• Kosmas- Kronika česká (psána latinsky)
• Václav Hájek z Libočan: Kronika česká (česky)
• Zbraslavská kronika od anonymního autora (latinsky)
LEGENDY- veršované nebo prozaické vyprávění o životě světců.
• Život svatého Václava
• Život svaté Kateřiny
RYTÍŘSKÁ HISTORICKÁ EPIKA- hrdinské eposy o rytířích, autor byl anonymní. Hrdina bojuje za svého pána, křesťanství a svobodu vlasti. Nejstarší epos je Beowulf (Bévof)
• Na západě rytíři
• Na východě bohatýři
• Na jihu junáci
Historie a preromantismus- J. W. Goethe, Schiller
PREROMANTISMUS: Objevuje se v literatuře a v malířství. V Anglii vzniká jezerní a hřbitovní poezie s depresivními prvky, tajuplné motivy. Důraz klade na rozvoj lidského citu, zachycení atmosféry, prožitek, zájem o ústní lidovou slovesnost. Věřilo se, že bohatství národa spočívá v lidové kultuře a v tradicích- vznik padělků.
J.W. Goethe-
Narozen ve Frankfurtu, studoval práva, věnoval se právu, politice. Byl básník, prozaik, dramatik, měl výtvarný talent, zajímala ho hudba a příroda. Spolu se Schillerem založili politickou stranu Sturm und Drank (bouře a vzdor). Nejdříve psal lidové balady, hl. námětem děl je láska (nešťastná, nenaplněná)
Díla: Faust- rozsáhlá básnická skladba až o 1000 veršů, brána jako divadelní představení. Má 2 části- Faust a Markétka, Faust.
Proza- Ifigenie na Tauridě
Fridrich Schiller- Zakladatel městského dramatu, velký básník a dramatik, divadelní kritik, byl nevolník ale dostal se z něj a stal se profesorem na univerzitě.
Díla: Oda na radost, Loupežníci, Valdštejn, Úklady s láskou
Národní obrození- vlastenecké hry, RKZ
1.fáze národního obrození 1780- 1820
Ovlivněno osvícenstvím, oslava lidského rozumu, žádá pravdivost ve vědě, i kdyby škodila myšlenkám obrození. Pokouší se o tvorbu spisovného českého jazyka, dává mu pravidlo. Vědecká díla se ale stále píší v němčině, v tom se češtině stále nevěří.
Josef Dobrovský-
Jazykovědec, historik, etnograf, vychovatel, zakladatel SLAVISTIKY (věda o jazyce)
Jako první označil Zelenohorský rukopis za podvrh, uváděl na pravou míru stáří mnohých písemných památek, vyvracel různé historické omyly.
Díla:
• Dějiny literatury a řeči (učebnice + čítanka, jen s tím co je historicky ověřené)
2. fáze národního obrození Počátek 19.století- 20. Léta 19. století
Ovlivněno preromantismem, nejde tolik o pravdivost ale o vlastenectví a oslavu českého národa.
Josef Jungmann- Jazykovědec, básník, překladatel. Organizátor národního života a jeho současnosti.
Díla:
• Historie literatury (povzbuzení národa)
Boje o RKZ- Rukopis Královedvorský, Zelenohorský
- 1. etapa rukopisy přijímá.
- 2. etapa v 19. Století rukopisy oslavuje, povzbuzuje národní sebevědomí
- 3. etapa zjišťuje nepravost rukopisů, ale neodsuzuje je jelikož oživily český národ patří k NO
František Palacký
Dějiny národa českého v čechách a na moravě - jsou základy českého vědeckého dějepisectví, napsal 5 dílů- 3 německy a do čeětiny je rovnou přeložil, a 2 psal rovnou česky. Popisuje období příchodu slovanských kmenů na naše území až po rok 1526. Za vrchol českých dějin považuje Husictví. Nechal se ovlivnit rukopisy.
Romantický historický román- W. Scott
Walther Scott- sběratel lidových skotských balad, zakladatel historického románu a historické povídky.
Díla: Waverly- román čerpající děj ze skotského povstání., Ivanhoe- román doby Richarda Lví srdce
Historický román- románový žánr, zaměřující se na minulost, jehož základ jsou historická fakta. Za tvůrce historického románu je považován W. Scott jehož romanticky laděná díla výrazně ovlivnila rozvoj nového žánru.
Karel Hynek Mácha, Josef Kajetán Tyl
KAREL HYNEK MÁCHA-
tetralogie- 4 dílná cyklus Kat, každý se měl odehrávat na jiném Hradě, napsal jen jedu- Křivoklát.
Pokoušel se o historickou prozu, ale ani jednu nedokončil- Boleslav, Bratrovrah, Bratři
J.K.Tyl- historické hry- Kutnohorští havíři, Jan Hus
Jan Neruda
V baldách často zpracovává národní tématiku námětů z Bible, nebo starých legend, objevuje se téma vztahů mezi matkou a synem.
Díla: Balada štědrovečerní, Balada pašijová, Balada o palečkovi, Romance Karlu IV (přirovnává českou povahu k vínu)
Svatopluk Čech
Husita na Baltu (historický epos, který srovnává dobu husitských válek s bouří v lidských a přírodních vztazích) Adamité, Žižka
Jaroslav Vrchlický
Duch a svět, smrt Odyssea, Noc na Karlštejně
Kritický realismus v české historické literatuře
Václav Beneš Třebízský –
Romány- Královna Dagmar, Anežka Přemyslovna
Alois Jirásek
Období NO: F.L. Věk- cílem bylo ukázat jak probíhá proces národního obrození. Historické postavy: Václav Thám, Kramerius
Období pobělohorské: Temno, Skály, Psohlavci
Dramata: Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč
Zikmund Winter
Starobylé obrázky z Rakovnicka
Díla: Mistr Kampanus, Krátký jeho svět, Rozina sebranec
První polovina 20. Stol.
Jaroslav Durych
Prozaik, básník, dramatik, publicista. Považován za dadaistu 1. Republiky. Hlásil se k fašismu.
Díla: Bloudění- trilogie z třicetileté války, Rekviem
Vladislav Vančura
Obrazy z dějin národa českého
Česká díla za 2. s. v.
Jiří Mařánek- Rožmberské trilogie: Barbar Vok, Romance o Závišovi, Petr Kajícník
2.pol. 20.stol.
24. Vývoj dramatu od roku 1945 do současnosti
Drama 1945-1968
- po válce – doznívání okupačních tendencí s jinotaji – Jan Drda – pohádkové hry – Dalskabáty, hříšná ves aneb …, obnoveno D46, vliv totalitní ideologie
- 50.léta – zánik satirické tvorby a divadla, nástup komedie (oficiální optimismus) – výsměch třídnímu nepříteli, téma vesnice za války a po ní – Miroslav Stehlík – Mordová rokle, Jarní hromobití, téma historie – Vojtěch Cach – Duchcovský viadukt, Mostecká stávka, Milan Jariš, Boleslav I., budovatelská tematika – Vašek Káňa – Parta brusiče Karhana
- 2/2 50.let – tzv. generační hry, úsilí o pozitivního hrdinu
- Pavel Kohout – Taková láska – forma inscenovaného soudního procesu, sebevražda studentky z nešťastné lásky
- Josef Topol – básník a dramatik ze skupiny Tvář, hry o současných mladých lidech – Jejich den (střet životních koncepcí – ideály x výhodné a výnosné zaměstnání, Konec masopustu – hledání jistot na venkově x svět civilizace
Vítězslav Nezval – Dnes ještě zapadá Slunce nad Atlantidou – mystická hra, aktualizována, o zániku Atlantidy, varování před atomovým věkem – zneužitím přírody, před tyranií
František Hrubín – Srpnová neděle – lyrické drama, zfilmováno Krejčím, Křišťálová noc – mezilidské vztahy
- divadla malých forem i amatérská – Divadlo na zábradlí, Semafor – Člověk z půdy
- 60.léta – absurdní drama – obraz člověka, který ztratil smysl života - varování
Václav Havel – mluvčí Charty 77, hra Zahradní slavnost – banální životní situace v detailech, obraz života a světa jako nedohraná šachová partie (metafora), postavy hry (Hugo Pludek) jsou figurkami na šachovnici mocenských zájmů, odhalení intelektuální degradace a citového odlidštění, kariérismus, přizpůsobivost, důmyslná jazyková výstavba – nesmysly o nesmyslech, stupidní fráze, mechanické opakování modelů sdělení – jazyk plní fci nedorozumění, jednoaktovka, hra – Audience – postavy – spisovatel Vaněk, disident pracující v pivovaře vede dialog s nadřízeným sládkem, intelektuální kultivovanost x pseudolidová bodrost, rozhovor obou postav, kdy spisovatel donáší na spisovatele Kohouta StB
Drama 70. a 80.let
- oficiální poznamenáno normalizací, hodnotnější hry
- Oldřich Daněk – Válka vypukne po přestávce (ústřední postava herce, otázka umělcovy morálky)
- Karel Steigerwald – Neapolská choroba
- Jiří Hubač – Stará dobrá kapela (TV inscenace Nezralé maliny – o setkání dávných kamarádů, hledání cesty k sobě, zklamání z nesplněných ideálů), Ikarův pád
- Daniela Fischerová – Hodina noci mezi psem a vlkem
- vliv Československé TV v oblasti dramatické tvorby – množství seriálů – Jaroslav Dietl – mnohodílné seriály s aktuální společenskou problematikou a obrazem mezilidských vztahů v různých prostředích – Tři chlapi v chalupě, Nejmladší z rodu Hamrů, nemocnice na kraji města
- nová divadla malých forem, neprofesionální divadla – Studio Ypsilon, HA-divadlo, Divadlo Na provázku, Divadlo Járy Cimrmana, Sklep
- osobnosti – Z.Svěrák, L.Smoljak, B.Polívka, M.Horníček, J.Suchý, M.Šimek, J.Krampol, I.Vyskočil
- samizdatové divadlo, domácí divadlo Vlasty Chramostové – autoři P.Kohout, V.Havel, Josef Topol, I.Klíma, M.Uhde, Karol Sidon, P.Landovský, Milan Kundera
SVĚTOVÁ
George Bernard Shaw (1856-1950) – anglický dramatik, hry – Domy pana Sartoria, Živnost paní Warrenové, Pekelník, Pygmalion
Oscar Wilde (1854-1900) – Angličan, rysy naturalismu, hry – Vějíř lady Windermerové, Jak je důležité míti Filipa, Ideální manžel
Bertolt Brecht – Němec, boj proti fašismu – východiskem je socialismus, Švejk za druhé světové války, Žebrácká opera, Matka Kuráž a její děti, Strach a bída třetí říše – hra s dokumentárním charakterem, Kavkazský křídový kruh – vydána až po válce, hra s dvěma vzájemně propojenými příběhy – hrány, vyprávěny, komentovány, ve hře princip „divadla na divadle“ – 2 příběhy s různými motivy, ději – spor žen o dítě
Max Frisch (1911-1991) – Švýcar, prozaik, dramatik, esejista, „německy píšící autor“, drama – Když bylo po válce, trilogie Čínská zeď, drama – Andorra – současnější tematika, příběh chlapce, pokládaného za Žida, antisemitismus, zabit, řeší kolektivní vinu a odsuzuje
Peter Weis (1916-1982) – „německy píšící autor“, drama – Přelíčení – líčí skutečný soudní proces ve Frankfurtu s válečnými zločinci z koncentračních táborů
Rolf Hochhuth (1931) – dramatik, prozaik, esejista, „německy píšící autor“, drama – Náměstek – osudy Židů v době fašistických režimů v Itálii, Německu, Lovcova smrt – o E.Hemingwajovi
Friedrich Dürenmatt (1921-1990) – Švýcar, dramatik, prozaik, esejista, drama – Fyzikové – paradoxní drama z psychiatrické léčebny, k vraždě ošetřovatele přizván vyšetřovatel, vrahy jsou fyzikové, kteří se vydávají za blázny, protože se obávají zneužití jejich objevů, Návštěva staré dámy – hlavní postava Kláry – je bohatá, chová se nadřazeně, vrací se do své rodné vsi Güllen s velkým dědictvím, sponzoruje obec, zfilmována i v ČR (J.Bohdalová)
Absurdní drama
- v 50. a 60.letech, pocity bezmoci, ohrožení moderními mechanismy, odcizení, díla jsou tragicky laděna i tragikomicky, řešeny formou grotesky, představitelé – Beckett, Ionesco, Havel
Samuel Beckett (1906-1989) – Francouz irského původu, Nobelova cena, drama Čekání na Godota – dvě scény, dialog dvou poutníků, tuláků, čekají na Godota, ač neví, kdo to je a kdy přijde, postavy Estragon, Vladimír, Godot představuje změnu, která však nepřichází a je jen v myslích obou poutníků
Eugene Ionesco (1912-1994) – Francouz rumunského původu, básník, dramatik, dramata = antihry, Plešatá zpěvačka – dialog dvou rodin o ničem, nudí se, stereotyp, dialogy navazují až po promluvě několika lidí, po chvíli
- po válce – doznívání okupačních tendencí s jinotaji – Jan Drda – pohádkové hry – Dalskabáty, hříšná ves aneb …, obnoveno D46, vliv totalitní ideologie
- 50.léta – zánik satirické tvorby a divadla, nástup komedie (oficiální optimismus) – výsměch třídnímu nepříteli, téma vesnice za války a po ní – Miroslav Stehlík – Mordová rokle, Jarní hromobití, téma historie – Vojtěch Cach – Duchcovský viadukt, Mostecká stávka, Milan Jariš, Boleslav I., budovatelská tematika – Vašek Káňa – Parta brusiče Karhana
- 2/2 50.let – tzv. generační hry, úsilí o pozitivního hrdinu
- Pavel Kohout – Taková láska – forma inscenovaného soudního procesu, sebevražda studentky z nešťastné lásky
- Josef Topol – básník a dramatik ze skupiny Tvář, hry o současných mladých lidech – Jejich den (střet životních koncepcí – ideály x výhodné a výnosné zaměstnání, Konec masopustu – hledání jistot na venkově x svět civilizace
Vítězslav Nezval – Dnes ještě zapadá Slunce nad Atlantidou – mystická hra, aktualizována, o zániku Atlantidy, varování před atomovým věkem – zneužitím přírody, před tyranií
František Hrubín – Srpnová neděle – lyrické drama, zfilmováno Krejčím, Křišťálová noc – mezilidské vztahy
- divadla malých forem i amatérská – Divadlo na zábradlí, Semafor – Člověk z půdy
- 60.léta – absurdní drama – obraz člověka, který ztratil smysl života - varování
Václav Havel – mluvčí Charty 77, hra Zahradní slavnost – banální životní situace v detailech, obraz života a světa jako nedohraná šachová partie (metafora), postavy hry (Hugo Pludek) jsou figurkami na šachovnici mocenských zájmů, odhalení intelektuální degradace a citového odlidštění, kariérismus, přizpůsobivost, důmyslná jazyková výstavba – nesmysly o nesmyslech, stupidní fráze, mechanické opakování modelů sdělení – jazyk plní fci nedorozumění, jednoaktovka, hra – Audience – postavy – spisovatel Vaněk, disident pracující v pivovaře vede dialog s nadřízeným sládkem, intelektuální kultivovanost x pseudolidová bodrost, rozhovor obou postav, kdy spisovatel donáší na spisovatele Kohouta StB
Drama 70. a 80.let
- oficiální poznamenáno normalizací, hodnotnější hry
- Oldřich Daněk – Válka vypukne po přestávce (ústřední postava herce, otázka umělcovy morálky)
- Karel Steigerwald – Neapolská choroba
- Jiří Hubač – Stará dobrá kapela (TV inscenace Nezralé maliny – o setkání dávných kamarádů, hledání cesty k sobě, zklamání z nesplněných ideálů), Ikarův pád
- Daniela Fischerová – Hodina noci mezi psem a vlkem
- vliv Československé TV v oblasti dramatické tvorby – množství seriálů – Jaroslav Dietl – mnohodílné seriály s aktuální společenskou problematikou a obrazem mezilidských vztahů v různých prostředích – Tři chlapi v chalupě, Nejmladší z rodu Hamrů, nemocnice na kraji města
- nová divadla malých forem, neprofesionální divadla – Studio Ypsilon, HA-divadlo, Divadlo Na provázku, Divadlo Járy Cimrmana, Sklep
- osobnosti – Z.Svěrák, L.Smoljak, B.Polívka, M.Horníček, J.Suchý, M.Šimek, J.Krampol, I.Vyskočil
- samizdatové divadlo, domácí divadlo Vlasty Chramostové – autoři P.Kohout, V.Havel, Josef Topol, I.Klíma, M.Uhde, Karol Sidon, P.Landovský, Milan Kundera
SVĚTOVÁ
George Bernard Shaw (1856-1950) – anglický dramatik, hry – Domy pana Sartoria, Živnost paní Warrenové, Pekelník, Pygmalion
Oscar Wilde (1854-1900) – Angličan, rysy naturalismu, hry – Vějíř lady Windermerové, Jak je důležité míti Filipa, Ideální manžel
Bertolt Brecht – Němec, boj proti fašismu – východiskem je socialismus, Švejk za druhé světové války, Žebrácká opera, Matka Kuráž a její děti, Strach a bída třetí říše – hra s dokumentárním charakterem, Kavkazský křídový kruh – vydána až po válce, hra s dvěma vzájemně propojenými příběhy – hrány, vyprávěny, komentovány, ve hře princip „divadla na divadle“ – 2 příběhy s různými motivy, ději – spor žen o dítě
Max Frisch (1911-1991) – Švýcar, prozaik, dramatik, esejista, „německy píšící autor“, drama – Když bylo po válce, trilogie Čínská zeď, drama – Andorra – současnější tematika, příběh chlapce, pokládaného za Žida, antisemitismus, zabit, řeší kolektivní vinu a odsuzuje
Peter Weis (1916-1982) – „německy píšící autor“, drama – Přelíčení – líčí skutečný soudní proces ve Frankfurtu s válečnými zločinci z koncentračních táborů
Rolf Hochhuth (1931) – dramatik, prozaik, esejista, „německy píšící autor“, drama – Náměstek – osudy Židů v době fašistických režimů v Itálii, Německu, Lovcova smrt – o E.Hemingwajovi
Friedrich Dürenmatt (1921-1990) – Švýcar, dramatik, prozaik, esejista, drama – Fyzikové – paradoxní drama z psychiatrické léčebny, k vraždě ošetřovatele přizván vyšetřovatel, vrahy jsou fyzikové, kteří se vydávají za blázny, protože se obávají zneužití jejich objevů, Návštěva staré dámy – hlavní postava Kláry – je bohatá, chová se nadřazeně, vrací se do své rodné vsi Güllen s velkým dědictvím, sponzoruje obec, zfilmována i v ČR (J.Bohdalová)
Absurdní drama
- v 50. a 60.letech, pocity bezmoci, ohrožení moderními mechanismy, odcizení, díla jsou tragicky laděna i tragikomicky, řešeny formou grotesky, představitelé – Beckett, Ionesco, Havel
Samuel Beckett (1906-1989) – Francouz irského původu, Nobelova cena, drama Čekání na Godota – dvě scény, dialog dvou poutníků, tuláků, čekají na Godota, ač neví, kdo to je a kdy přijde, postavy Estragon, Vladimír, Godot představuje změnu, která však nepřichází a je jen v myslích obou poutníků
Eugene Ionesco (1912-1994) – Francouz rumunského původu, básník, dramatik, dramata = antihry, Plešatá zpěvačka – dialog dvou rodin o ničem, nudí se, stereotyp, dialogy navazují až po promluvě několika lidí, po chvíli
23. Vývoj české prózy od roku 1945
První vlna
- prozaická díla se obracela k válečným událostem, popisují se zážitky z koncentračních táborů, a pobytu ve vězení, z fronty
Jiří Weil
- Život s hvězdou
Edvard Valenta
- Jdi za zeleným světlem
Druhá vlna
- autoři se na válku dívají s odstupem a snaží se najít souvislosti mezi válečnou minulostí a současností
Arnošt Lustig
- Noc a naděje
- Démanty noci
- Dita Saxová – novela, 18 ti leté dívky, která se vrací z koncentračního tábora a je zklamaná svým novým životem
Josef Škvorecký
- Zbabělci- román
Jan Otčenášek
- Romeo, Julie a tma
Ladislav Fuks
- Pan Theodor Mundstock – hl. postavou je starý žid, jehož cíl je přežít válku a každý de se připravuje na život k koncentráku a v den kdy má nastoupit do transportu umírá
Vladimír Körner
- Střepiny v trávě – novela
- Slepé rameno – zákeřnost války
- Adelheid – odehrává se hned po skončení války v severomoravském pohraničí
Díla s historickou tematikou
- vychází z ideového klimatu současnosti a k současnosti se opět vrací
- jejich cíle jsou zábavné nebo výchovné a autoři píší historická díla aby unikly současnosti
Miloš Václav Kratochvíl
- náměty pro svá díla čerpá z dob Husitských
- Mistr Jan
Vladimír Neff
- pentalogie, románu
- Sňatky z rozumu
Miroslav Hanuš
- zabýval se dobou pobělohorskou
- Osud národa
- Poutník v Amsterodamu
Budovatelský román
- specifický literární žánr, který vznikl po únoru 47
- autoři měli za úkol vytvořit obraz kladného hrdiny (dělníka, rolníka)
Marie Majerová
- Cesta blesku
Marie Pujmanová
- Svítání
Jan Otčenášek
- Občan Brych
Konfrontační próza
- využívají se válečné zážitky
- jejich díla se odehrávají v autorově současnosti
Ivan Klíma
- ještě žije a píše
- Hodina ticha
Milan Kundera
- Žert
- Směšné lásky
Ludvík Vaculík
- Sekera
Humoristická próza
Jan Werich
- Famfárum – moderní pohádky
- Italské prázdniny – cestopis
Miroslav Horníček
- Dobře utajené housle – rodinné historky
František Nepil
- Jak se dělá chalupa – povídka
- Lipová alej – povídka
Vědeckofantastická literatura
Josef Nesvadba
- Einsteinův mozek
- Výprava opačným směrem
Ludvík Souček
- Cesta slepých ptáků – zabýval se možnými kontakty s mimozemskými civilizacemi
Literatura faktu
Miroslav Ivanov
- zajímají ho literárně historické problémy, záhady českých dějin
Bohumil Hrabal
- začal psát už ve 30. letech
- Skřivánek na niti – 12 povídek
- Perlička na dně – povídky
- Vábitelé
- Ostře sledované vlaky – zfilmováno
- Utrpení Starého Werthera
- Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet
Vladimír Páral
- studoval gymnázium. pracoval jako technolog, vedoucí provozu
- Šest pekelných nocí – humoristický román
- Veletrh splněných přání
- Katapult
- Soukromá vichřice
- Milenci a vrazi – zfilmováno
- Román pro každého
- Profesionální žena
Próza v samizdatu a exilu 49 – 68
- nebyla tak rozsáhlá jako poezie
- próza byla ojedinělou záležitostí
Viktor Doschl
- exilový autor, ještě žije, je židovského původu
- Hovory s Janem Masarykem
- Píseň o lítosti – román osudech 4 židovských vězňů v koncentráku
Egon Hostovský
- exilový autor
- Sedmkrát v hlavní úloze
- Nezvěstný
- Půlnoční pacient
- Dobročinný večírek – psychologické romány
Ferdinand Peroutka
- především publicista
- Oblak a valčík
- Pozdější život panny – hlavní postavou je Johanka z Arku
Česká próza 70., 80. a 90. let XX. století
Charakteristika doby
viz. téma č. 23
Oficiálně vydávaná próza po roce 69
- nová jména a nové autory
- literárním žánrem se stává Budovatelský román, dochází k menšímu zkreslování skutečnosti a postavy jsou více věrohodné
Vladimír Páral
- Mladý muž a bílá velryba
- Generální zázrak – čerpá z technického a laboratorního prostředí
- Muka obraznosti – autobiografický román
- Romeo a Julie 2300
- Země žen
Próza s historickou tematikou
Valja Stýblová
- Skalpel
- Prosím
Zdena Vrubová
- Připravte operační sál
Próza s historickými náměty
Jarmila Louková
- zabývala se dějinami antického Říma
- Není římského lidu – román
- Pod maskou smích
Ludmila Vaňková
- náměty pouze z českých dějin
- Král železný, král zlatý – trilogie
Oldřich Daněk
- Vražda v Olomouci – vražda Václava III z Přemyslovců
Vladimír Körner
- navazuje na svoji tvorbu před rokem 68
- Písečná kosa- náměty ze 13 století
Próza čerpající náměty 20 století
Ota Pavel
- profesí byl sportovní redaktor
- Smrt krásných srnců – zfilmováno
- Jak jsem potakal ryby
- Dukla mezi mrakodrapy
- Plná bedna šampaňského
Jan Otčenášek
- Když v ráji pršelo – o nezdařeném pokusu 2 intelektuálů o provozování hostince v Šumavské přírodě
Venkovská próza
- jejím vzorem byli knihy Jana Kozáka
Jiří Navrátil
- čerpá z valašského venkova
- Spálená stráň
- Štěstí
- Slib – zabývá se stěhováním venkovana do města a naopak
Antonín Bajaja
- Mluviti stříbro – z Valašska
Humoristická próza
Miroslav Horníček
František Nepil
- Střevíce z líčí
- Lipová alej
Miroslav Švandrlík
- Černí baroni – zfilmováno
Detektivní literatura
- byla málo rozšířená
Václav Erben
- Smrt talentovaného ševce
Alena Vostrá
- Než dojde k vraždě
Radek John
- nejoblíbenější
- Džínový svět – prvotina
- Memento – román varující před užíváním drog
Samizdatová a exilová próza 68 – 89
Egon Bondy
- Invalidní sourozenci
Eva Kanturková
- Přítelkyně z domu smutku – román, zfilmováno
Lenka Procházková
- psala povídky
- Jan Palach, zpráva o životě, činu a smrti českého studenta
Ivan Klíma
- ještě žije, byl redaktorem lidových novin
- Milenci na jednu noc
- Milenci na jeden den
- Má veselá jitra – autobiografické povídky
- Moje zlatá řemesla
- Moje první lásky
- Soudce z milosti – soudce který prožívá profesní i manželskou krizi
Ludvík Vaculík
- Morčata – román
- Český snář – je psáno formou deníkových zápisků
Pavel Kohout
- vycestoval do Rakouska a už se nesměl vrátit
- Kde je zakopán pes – události kolem charty 77
- Maryně – o dívce která absolvovala katovské učiliště a stala se odbornicí na násilnou smrt
- Poslední nápady svaté Kláry – dívka ze základní školy, která dokáže předvídat budoucnost
Josef Škvorecký
- pokračuje ve své tvorbě s hlavním hrdinou Danny Smiřickým
- Tankový prapor – zfilmováno
- Prima sezona – zfilmováno
- Mirákl
- Příběh inženýra lidských duší – román
- Smutek poručíka Borůvky
- konec poručíka Borůvky
- Návrat poručíka Borůvky
- hříchy pro pátera Knoxe
Česká literatura po roce 1989
- po roce 1989 přestává být literatura členěna na oficiální, samizdatovou a exilovou, protože mohou literárně tvořit všichni čeští autoři
- začínají vznikat nové časopisy a nová nakladatelství
- literatura se sjednocuje do jednoho proudu
- jsou vydávána díla autorů dříve zakázaných
Michal Viewegh
- učitel na základní škole, poté redaktor, a teď je jako jediný spisovatel z povolání
- Názory na vraždu
- Báječná léta pod psa - zfilmováno
- Výchova dívek v Čechách - zfilmováno
- Účastníci zájezdu
- Román pro ženy – zfilmováno
- každý rok píše a vydává jednu knížku
Lenka Procházková
- nejdříve působila v samizdatu
- Růžová dáma
- Oční kapky
- Přijeď ochutnat
- Smolná kniha
Halina Pawlovská
- Proč hoši pláčou
- prozaická díla se obracela k válečným událostem, popisují se zážitky z koncentračních táborů, a pobytu ve vězení, z fronty
Jiří Weil
- Život s hvězdou
Edvard Valenta
- Jdi za zeleným světlem
Druhá vlna
- autoři se na válku dívají s odstupem a snaží se najít souvislosti mezi válečnou minulostí a současností
Arnošt Lustig
- Noc a naděje
- Démanty noci
- Dita Saxová – novela, 18 ti leté dívky, která se vrací z koncentračního tábora a je zklamaná svým novým životem
Josef Škvorecký
- Zbabělci- román
Jan Otčenášek
- Romeo, Julie a tma
Ladislav Fuks
- Pan Theodor Mundstock – hl. postavou je starý žid, jehož cíl je přežít válku a každý de se připravuje na život k koncentráku a v den kdy má nastoupit do transportu umírá
Vladimír Körner
- Střepiny v trávě – novela
- Slepé rameno – zákeřnost války
- Adelheid – odehrává se hned po skončení války v severomoravském pohraničí
Díla s historickou tematikou
- vychází z ideového klimatu současnosti a k současnosti se opět vrací
- jejich cíle jsou zábavné nebo výchovné a autoři píší historická díla aby unikly současnosti
Miloš Václav Kratochvíl
- náměty pro svá díla čerpá z dob Husitských
- Mistr Jan
Vladimír Neff
- pentalogie, románu
- Sňatky z rozumu
Miroslav Hanuš
- zabýval se dobou pobělohorskou
- Osud národa
- Poutník v Amsterodamu
Budovatelský román
- specifický literární žánr, který vznikl po únoru 47
- autoři měli za úkol vytvořit obraz kladného hrdiny (dělníka, rolníka)
Marie Majerová
- Cesta blesku
Marie Pujmanová
- Svítání
Jan Otčenášek
- Občan Brych
Konfrontační próza
- využívají se válečné zážitky
- jejich díla se odehrávají v autorově současnosti
Ivan Klíma
- ještě žije a píše
- Hodina ticha
Milan Kundera
- Žert
- Směšné lásky
Ludvík Vaculík
- Sekera
Humoristická próza
Jan Werich
- Famfárum – moderní pohádky
- Italské prázdniny – cestopis
Miroslav Horníček
- Dobře utajené housle – rodinné historky
František Nepil
- Jak se dělá chalupa – povídka
- Lipová alej – povídka
Vědeckofantastická literatura
Josef Nesvadba
- Einsteinův mozek
- Výprava opačným směrem
Ludvík Souček
- Cesta slepých ptáků – zabýval se možnými kontakty s mimozemskými civilizacemi
Literatura faktu
Miroslav Ivanov
- zajímají ho literárně historické problémy, záhady českých dějin
Bohumil Hrabal
- začal psát už ve 30. letech
- Skřivánek na niti – 12 povídek
- Perlička na dně – povídky
- Vábitelé
- Ostře sledované vlaky – zfilmováno
- Utrpení Starého Werthera
- Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet
Vladimír Páral
- studoval gymnázium. pracoval jako technolog, vedoucí provozu
- Šest pekelných nocí – humoristický román
- Veletrh splněných přání
- Katapult
- Soukromá vichřice
- Milenci a vrazi – zfilmováno
- Román pro každého
- Profesionální žena
Próza v samizdatu a exilu 49 – 68
- nebyla tak rozsáhlá jako poezie
- próza byla ojedinělou záležitostí
Viktor Doschl
- exilový autor, ještě žije, je židovského původu
- Hovory s Janem Masarykem
- Píseň o lítosti – román osudech 4 židovských vězňů v koncentráku
Egon Hostovský
- exilový autor
- Sedmkrát v hlavní úloze
- Nezvěstný
- Půlnoční pacient
- Dobročinný večírek – psychologické romány
Ferdinand Peroutka
- především publicista
- Oblak a valčík
- Pozdější život panny – hlavní postavou je Johanka z Arku
Česká próza 70., 80. a 90. let XX. století
Charakteristika doby
viz. téma č. 23
Oficiálně vydávaná próza po roce 69
- nová jména a nové autory
- literárním žánrem se stává Budovatelský román, dochází k menšímu zkreslování skutečnosti a postavy jsou více věrohodné
Vladimír Páral
- Mladý muž a bílá velryba
- Generální zázrak – čerpá z technického a laboratorního prostředí
- Muka obraznosti – autobiografický román
- Romeo a Julie 2300
- Země žen
Próza s historickou tematikou
Valja Stýblová
- Skalpel
- Prosím
Zdena Vrubová
- Připravte operační sál
Próza s historickými náměty
Jarmila Louková
- zabývala se dějinami antického Říma
- Není římského lidu – román
- Pod maskou smích
Ludmila Vaňková
- náměty pouze z českých dějin
- Král železný, král zlatý – trilogie
Oldřich Daněk
- Vražda v Olomouci – vražda Václava III z Přemyslovců
Vladimír Körner
- navazuje na svoji tvorbu před rokem 68
- Písečná kosa- náměty ze 13 století
Próza čerpající náměty 20 století
Ota Pavel
- profesí byl sportovní redaktor
- Smrt krásných srnců – zfilmováno
- Jak jsem potakal ryby
- Dukla mezi mrakodrapy
- Plná bedna šampaňského
Jan Otčenášek
- Když v ráji pršelo – o nezdařeném pokusu 2 intelektuálů o provozování hostince v Šumavské přírodě
Venkovská próza
- jejím vzorem byli knihy Jana Kozáka
Jiří Navrátil
- čerpá z valašského venkova
- Spálená stráň
- Štěstí
- Slib – zabývá se stěhováním venkovana do města a naopak
Antonín Bajaja
- Mluviti stříbro – z Valašska
Humoristická próza
Miroslav Horníček
František Nepil
- Střevíce z líčí
- Lipová alej
Miroslav Švandrlík
- Černí baroni – zfilmováno
Detektivní literatura
- byla málo rozšířená
Václav Erben
- Smrt talentovaného ševce
Alena Vostrá
- Než dojde k vraždě
Radek John
- nejoblíbenější
- Džínový svět – prvotina
- Memento – román varující před užíváním drog
Samizdatová a exilová próza 68 – 89
Egon Bondy
- Invalidní sourozenci
Eva Kanturková
- Přítelkyně z domu smutku – román, zfilmováno
Lenka Procházková
- psala povídky
- Jan Palach, zpráva o životě, činu a smrti českého studenta
Ivan Klíma
- ještě žije, byl redaktorem lidových novin
- Milenci na jednu noc
- Milenci na jeden den
- Má veselá jitra – autobiografické povídky
- Moje zlatá řemesla
- Moje první lásky
- Soudce z milosti – soudce který prožívá profesní i manželskou krizi
Ludvík Vaculík
- Morčata – román
- Český snář – je psáno formou deníkových zápisků
Pavel Kohout
- vycestoval do Rakouska a už se nesměl vrátit
- Kde je zakopán pes – události kolem charty 77
- Maryně – o dívce která absolvovala katovské učiliště a stala se odbornicí na násilnou smrt
- Poslední nápady svaté Kláry – dívka ze základní školy, která dokáže předvídat budoucnost
Josef Škvorecký
- pokračuje ve své tvorbě s hlavním hrdinou Danny Smiřickým
- Tankový prapor – zfilmováno
- Prima sezona – zfilmováno
- Mirákl
- Příběh inženýra lidských duší – román
- Smutek poručíka Borůvky
- konec poručíka Borůvky
- Návrat poručíka Borůvky
- hříchy pro pátera Knoxe
Česká literatura po roce 1989
- po roce 1989 přestává být literatura členěna na oficiální, samizdatovou a exilovou, protože mohou literárně tvořit všichni čeští autoři
- začínají vznikat nové časopisy a nová nakladatelství
- literatura se sjednocuje do jednoho proudu
- jsou vydávána díla autorů dříve zakázaných
Michal Viewegh
- učitel na základní škole, poté redaktor, a teď je jako jediný spisovatel z povolání
- Názory na vraždu
- Báječná léta pod psa - zfilmováno
- Výchova dívek v Čechách - zfilmováno
- Účastníci zájezdu
- Román pro ženy – zfilmováno
- každý rok píše a vydává jednu knížku
Lenka Procházková
- nejdříve působila v samizdatu
- Růžová dáma
- Oční kapky
- Přijeď ochutnat
- Smolná kniha
Halina Pawlovská
- Proč hoši pláčou
22. Vývoj české poezie od r.1945 do současnosti
- v květnu 1945 skončila 2 světová válka, po které se z exilu začali vracet spisovatelé do Čech (Langer, Voskovec, Werich…)
- vychází tzv. vězeňská literatura ( reportáž psaná na oprátce- Julius Fučík)
- na začátku války umírá Karel Čapek v koncentračním táboře
- existovala pouze jedna platná ideologie – marxismus
- nový režim zrušil většinu literárních časopisů a potlačoval informace o kulturním dění
- mnoho osobností odešlo do exilu
- z knihoven vyřazeno mnoho knih
- spousta autorů je vězněna, hlavně katoličtí
- uvolnění poměrů nastalo v roce 1956 kdy zemřel Stalin
- na krátkou dobu se opět začali vydávat časopisy(Literární listy, Host do domu, Květen, Tvář)
Jaroslav Seifert
viz téma č. 16
František Halas
- Barikáda – báseň
Jan Drda
- Němá barikáda – soubor krátkých povídek
František Hrubín
- básník, esejista, překladatel francouzské poezie
- Stalingrad – oslavná báseň
- Jobova noc
- Hirošima
Česká poezie 1945-1968
dělí se na 3 fáze
1) poezie oficiálně vydávaná – povolená režimem
2) poezie samizdatová – poezie autorů kteří žili v Čechách, ale nesměli publikovat , šuplíková literatura, potají rozšiřována
3) exilová literatura – českých autorů kteří emigrovali
Oficiálně vydávaná poezie
Vladimír Holan
- Dokument – součástí je skladba Dík sovětskému svazu, Rudoarmějci
Jan Zahradníček
- Staré země
- La saletta
Ohnice – hlásila se k odkazu Jiřího Ortena, mluvčí byl spisovatel a literární teoretik Kamil Bednář
Skupina 42
- nejvýznamnější skupina v této době, zanikla už v roce 1948, využívá různých jazykových rovin a vytváří tak literární koláže
- Jiří Kolář – Ódy a variace
- Josef Kainar – Nové mýty, Stříhali dohola malého chlapečka
Ivan Blatný
- emigroval do Velké Británie, spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa, trpěl pocity neustálého pronásledování, byl natrvalo umístěn do ústavu
- Hledání přítomného času
- Stará bydliště
- Pomocná škola Bixley
Jiřina Hauková
- Motýl a smrt
Eduard Petiška
- později tvorba pro děti
Katoličtí autoři
Ivan Slavík
- Stín třtiny
- Osten
Ludvík Kundera
- totální kuropění
- Klínopisný lampař
Básníci všedního dne – surrealistická skupina
Jiří Štola
- čerpá náměty z prostředí střelnic a cirkusů
- Poste restarte
- Podzimníček
- Hvězda ypsilon
Miroslav Holub
- vědecký pracovník v biologickém ústavu akademie věd, profesní básně, oslavuje vědecké vynálezy v lidském těle
- Achilles a želva
- Jdi a otevři dveře
- Žít v New Yorku
- Anděl na kolečkách
Karel Šiktanc
- Žízeň
- Jak se trhá srdce
- Zaříkávání živých
Miroslav Florian
- Snubní prsten – sbírka
- Otevřený dům
- Záznam o potopě – přírodní lyrika
- Tichá pošta – řeší problémy mezilidských vztahů
Skupina mladé víno – svoji tvorbu vydala v Almanachu Mladé víno
Antonín Brousek
- v 60 letech vzniká skupina básníků, kolem časopisu Tvář a Sešity pro mladou literaturu
Jiří gruša
- zvolen předsedou Pen klubu
- Torna – sbírka
- Cvičení mučení
Petr Kabeš
- Zahrady naboso – generační problematika
Básníci kteří nepatřili k žádné skupině
Jan Skácel
- Kolik příležitostí má růže – srovnává městský a venkovský život
- Co zbylo z anděla – protiválečná závěrečná sbírka
Ivan Wernisch
- Těšení – básně
- Zimohrádek
Experimentální poezie
- pokusy o experimentální poezii, básníci pracují se slovy a písmeny
Samizdatová poezie
- vydávaná v samizdatu byla surrealistická, vznikla skupina surrealistická samizdatových autorů, byla tajná, básníci zobrazují své vlastní pocity
- Vratislav Efenberger – byl také básník a výtvarník
- Surovost života a cynismu fantasie
- Lov na černého žraloka – výbor z poezie
Spořilovští surrealisté
- další surrealistická skupina, osobností byl Zbyněk Havlíček
Egon Bondy
- nejvýznamnější postava českého undergroundu
Skupina aktual
- hlavní představitel Milan Knížek
Exilová poezie po roce 1948- 1968
- autoři odchází do ciziny kde publikují
Ivan Jelínek
- exilový básník
- V sobě Letohrad
Česká poezie od počátku 70 let do současnosti
Charakteristika doby
-na začátku 70 let došlo k tzv. normalizačnímu kursu
normalizace, došlo ke zrušení několika literárních časopisů (Listy, Host)
docházelo k vyřazování knih z knihoven (Tankový prapor)
Ludvík Vaculík
- založil Edice expedice
Olga a Václav Havlovi
- Edice Expedice
exilový autoři přispívali do exilových časopisů
Časopis – Svědectví
Časopis – Listy
Nakladatelství Index
Sixty- eight Publisher
Charta 77
- její uveřejnění bylo významným momentem, byla to reakce samizdatových autorů, že nemohou psát co chtějí, bylo to sdružení intelektuálů různých zaměření bojujících proti totalitě
- komunistický režim se snažil přinutit oficiální umělce, aby podepsali tzv. Antichartu
- v roce 1984 získal Jaroslav Seifert NC za literaturu
- literární časopisy – „Literární noviny, Tvar
- vzniklo nové sdružení českých spisovatelů Obec spisovatelů
Oficiálně vydávaná poezie op roce 1969
Jiří Žáček
- má smysl pro humor a radost, sbírky obsahují recesní humor, autor hledá zálibu v paradoxech
- Ráno moudřejší večera
- Anonymní můze
- Napjatá struna
- Ptákoviny
- Slabikář – pro děti
Josef Suchý
- Ve znamení vah
- Tváří v tvář
Jaroslav Seifert
Vladimír Holan
Oldřich Mikulášek
- Žebro Adamovo
- Agogh
Jan Skácel
- Dávné proso
- Naděje zvukovými křídly
Miroslav Holub
- Naopak
- Kam teče krev
Samizdatová a exilová poezie po roce 1969
1. samizdatová
- od roku 1969 do roku 1972 bylo z české literatury vyřazeno mnoho významných básníků
- pokud tito autoři publikují pak pouze v samizdatu
Jan Zahradníček
Zdeněk Kalista
- historik, básník a literární kritik, katolický autor
- Vězeň kamenu – sbírka
- Velká noc
Jiří Kuběna
- autor melodických veršů
- Hvězda a kříž – výbor
Karel Šiktans
Ivan Wernisch
Egon Bondy
Ivan Martin Jirous
- vlastním jménem Jindra Tma, začínal jako básník, dnes prózy
- Miluji tě k zbláznění
2. exilová
- okruh těchto básníků se po roce 1969 výrazně rozrostl
- v roce 1979 byl vydán almanach České zahraniční poezie
Ivan Blatný
Ivan Diviš
- odešel do exilu hned po roce 1968
- Thanathea – vydána v exilu
- Beránek na sněhu – básně
Karel Kryl
- - odchází do Německa, kde studoval dějiny umění a filozofii a spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa, u nás byl známí jako písničkář
- Rakovina– deska, vydal v Německu
- Bratříčku zavírej vrátka – deska, vydal v Česku
- vychází tzv. vězeňská literatura ( reportáž psaná na oprátce- Julius Fučík)
- na začátku války umírá Karel Čapek v koncentračním táboře
- existovala pouze jedna platná ideologie – marxismus
- nový režim zrušil většinu literárních časopisů a potlačoval informace o kulturním dění
- mnoho osobností odešlo do exilu
- z knihoven vyřazeno mnoho knih
- spousta autorů je vězněna, hlavně katoličtí
- uvolnění poměrů nastalo v roce 1956 kdy zemřel Stalin
- na krátkou dobu se opět začali vydávat časopisy(Literární listy, Host do domu, Květen, Tvář)
Jaroslav Seifert
viz téma č. 16
František Halas
- Barikáda – báseň
Jan Drda
- Němá barikáda – soubor krátkých povídek
František Hrubín
- básník, esejista, překladatel francouzské poezie
- Stalingrad – oslavná báseň
- Jobova noc
- Hirošima
Česká poezie 1945-1968
dělí se na 3 fáze
1) poezie oficiálně vydávaná – povolená režimem
2) poezie samizdatová – poezie autorů kteří žili v Čechách, ale nesměli publikovat , šuplíková literatura, potají rozšiřována
3) exilová literatura – českých autorů kteří emigrovali
Oficiálně vydávaná poezie
Vladimír Holan
- Dokument – součástí je skladba Dík sovětskému svazu, Rudoarmějci
Jan Zahradníček
- Staré země
- La saletta
Ohnice – hlásila se k odkazu Jiřího Ortena, mluvčí byl spisovatel a literární teoretik Kamil Bednář
Skupina 42
- nejvýznamnější skupina v této době, zanikla už v roce 1948, využívá různých jazykových rovin a vytváří tak literární koláže
- Jiří Kolář – Ódy a variace
- Josef Kainar – Nové mýty, Stříhali dohola malého chlapečka
Ivan Blatný
- emigroval do Velké Británie, spolupracoval s rádiem Svobodná Evropa, trpěl pocity neustálého pronásledování, byl natrvalo umístěn do ústavu
- Hledání přítomného času
- Stará bydliště
- Pomocná škola Bixley
Jiřina Hauková
- Motýl a smrt
Eduard Petiška
- později tvorba pro děti
Katoličtí autoři
Ivan Slavík
- Stín třtiny
- Osten
Ludvík Kundera
- totální kuropění
- Klínopisný lampař
Básníci všedního dne – surrealistická skupina
Jiří Štola
- čerpá náměty z prostředí střelnic a cirkusů
- Poste restarte
- Podzimníček
- Hvězda ypsilon
Miroslav Holub
- vědecký pracovník v biologickém ústavu akademie věd, profesní básně, oslavuje vědecké vynálezy v lidském těle
- Achilles a želva
- Jdi a otevři dveře
- Žít v New Yorku
- Anděl na kolečkách
Karel Šiktanc
- Žízeň
- Jak se trhá srdce
- Zaříkávání živých
Miroslav Florian
- Snubní prsten – sbírka
- Otevřený dům
- Záznam o potopě – přírodní lyrika
- Tichá pošta – řeší problémy mezilidských vztahů
Skupina mladé víno – svoji tvorbu vydala v Almanachu Mladé víno
Antonín Brousek
- v 60 letech vzniká skupina básníků, kolem časopisu Tvář a Sešity pro mladou literaturu
Jiří gruša
- zvolen předsedou Pen klubu
- Torna – sbírka
- Cvičení mučení
Petr Kabeš
- Zahrady naboso – generační problematika
Básníci kteří nepatřili k žádné skupině
Jan Skácel
- Kolik příležitostí má růže – srovnává městský a venkovský život
- Co zbylo z anděla – protiválečná závěrečná sbírka
Ivan Wernisch
- Těšení – básně
- Zimohrádek
Experimentální poezie
- pokusy o experimentální poezii, básníci pracují se slovy a písmeny
Samizdatová poezie
- vydávaná v samizdatu byla surrealistická, vznikla skupina surrealistická samizdatových autorů, byla tajná, básníci zobrazují své vlastní pocity
- Vratislav Efenberger – byl také básník a výtvarník
- Surovost života a cynismu fantasie
- Lov na černého žraloka – výbor z poezie
Spořilovští surrealisté
- další surrealistická skupina, osobností byl Zbyněk Havlíček
Egon Bondy
- nejvýznamnější postava českého undergroundu
Skupina aktual
- hlavní představitel Milan Knížek
Exilová poezie po roce 1948- 1968
- autoři odchází do ciziny kde publikují
Ivan Jelínek
- exilový básník
- V sobě Letohrad
Česká poezie od počátku 70 let do současnosti
Charakteristika doby
-na začátku 70 let došlo k tzv. normalizačnímu kursu
normalizace, došlo ke zrušení několika literárních časopisů (Listy, Host)
docházelo k vyřazování knih z knihoven (Tankový prapor)
Ludvík Vaculík
- založil Edice expedice
Olga a Václav Havlovi
- Edice Expedice
exilový autoři přispívali do exilových časopisů
Časopis – Svědectví
Časopis – Listy
Nakladatelství Index
Sixty- eight Publisher
Charta 77
- její uveřejnění bylo významným momentem, byla to reakce samizdatových autorů, že nemohou psát co chtějí, bylo to sdružení intelektuálů různých zaměření bojujících proti totalitě
- komunistický režim se snažil přinutit oficiální umělce, aby podepsali tzv. Antichartu
- v roce 1984 získal Jaroslav Seifert NC za literaturu
- literární časopisy – „Literární noviny, Tvar
- vzniklo nové sdružení českých spisovatelů Obec spisovatelů
Oficiálně vydávaná poezie op roce 1969
Jiří Žáček
- má smysl pro humor a radost, sbírky obsahují recesní humor, autor hledá zálibu v paradoxech
- Ráno moudřejší večera
- Anonymní můze
- Napjatá struna
- Ptákoviny
- Slabikář – pro děti
Josef Suchý
- Ve znamení vah
- Tváří v tvář
Jaroslav Seifert
Vladimír Holan
Oldřich Mikulášek
- Žebro Adamovo
- Agogh
Jan Skácel
- Dávné proso
- Naděje zvukovými křídly
Miroslav Holub
- Naopak
- Kam teče krev
Samizdatová a exilová poezie po roce 1969
1. samizdatová
- od roku 1969 do roku 1972 bylo z české literatury vyřazeno mnoho významných básníků
- pokud tito autoři publikují pak pouze v samizdatu
Jan Zahradníček
Zdeněk Kalista
- historik, básník a literární kritik, katolický autor
- Vězeň kamenu – sbírka
- Velká noc
Jiří Kuběna
- autor melodických veršů
- Hvězda a kříž – výbor
Karel Šiktans
Ivan Wernisch
Egon Bondy
Ivan Martin Jirous
- vlastním jménem Jindra Tma, začínal jako básník, dnes prózy
- Miluji tě k zbláznění
2. exilová
- okruh těchto básníků se po roce 1969 výrazně rozrostl
- v roce 1979 byl vydán almanach České zahraniční poezie
Ivan Blatný
Ivan Diviš
- odešel do exilu hned po roce 1968
- Thanathea – vydána v exilu
- Beránek na sněhu – básně
Karel Kryl
- - odchází do Německa, kde studoval dějiny umění a filozofii a spolupracoval s rozhlasovou stanicí Svobodná Evropa, u nás byl známí jako písničkář
- Rakovina– deska, vydal v Německu
- Bratříčku zavírej vrátka – deska, vydal v Česku
21. Téma 2. Svět. Války a okupace c české i světové literatuře
- v září roku 1938 se Hitlerovy podařilo rozbít ČSR
- v březnu 1939 okupoval Čechy a Moravu a začal likvidovat stát i národ
- nacisté se pokusily zlikvidovat komunisty, uzavřely vysoké školy a umlčeli pokrokové spisovatele a umělce
- v oblasti kultury byli tvůrčí osobnosti omezeny na minimum
- oběťmi se staly Julius Fučík a Vladislav Vančura
- v koncentračních táborech byl umučen Josef Čapek, Karel Poláček, a další
- v polovině 30 let se objevuje nebezpečí fašismu
- v básních se projevují vzpomínky na dětství, rodný kraj, verše se obrací k intimní sféře, lásce , přátelství a pocitům
Spiritualistická poezie a poezie hledání ztracených jistot
František Halas
- byl to básník plný protikladů, psal subjektivní poezii, spoluzakladatel Brněnského Devětsilu, publikoval v komunistických časopisech Rovnost a Sršatec
- Kohout plaší smrt
- Tvář
- Tiše
- Hořec
- Dokořán
- Já se tam vrátím
- A co básník – sbírky
Jaroslav Seifert
- viz téma č. 16
Vladimír Holan
- originální moderní básník světového významu, tvůrce náročné abstraktní meditativní poezie, překladatel, jeho tvorba je ovlivněna Máchovým Májem a jeho vlastními zážitky z dětství, píše poezii, v níž se zabývá otázkami života a smrti
- Triumf smrti
- Vanutí – sbírky
- Kameni přicházíš – zašifrovanost
- Zahřmotí
- První testament
- Cesta mraku – koncem 30. let
Katolická poezie
- tento proud se hlásí od počátku 30 let našeho století mnohem intenzivněji než v 19 století, sociální otázku katoličtí autoři pojímali odlišně, nikoli podle zásady rovnosti všech lidí, zdůrazňovali úctu k zemi a půdě posvěcené tradicí a prací, obraceli pozornost k době Pobělohorské, kterou se snažili napravovat, jejich ústředním tématem je Bůh, život a smrt, proč jsme na světě, jaký je Bůh, co dělá
Jakub Deml
- katolický kněz, v rámci církve reformátor, básník a prozaik, silně ovlivněn Otokarem Březinou, později ovlivněn poetismem
- Šlépěje
- Hrad smrti
- Tanec smrti
- Zapomenuté světlo
Jan Zahradníček
- byl z početné rolnické rodiny, byl tělesně postižený, učil se krejčím, studoval gymnázium, od roku 1940 rediguje katolický časopis Akord, roku 1951 byl zatčen a odsouzen, roku 1960 byl amnestován
- Pokušení smrti
- Jeřáby
- Žíznivé léto
- La saletta
- Znamení noci
Karel Teute
- vydal práci Svět, Který voní, obsahující manifesty poetismu, stal se členem surrealistické skupiny a brzy i jejím hlavním teoretikem
- Stavba a báseň
- Jarmark umění
Počátek okupace v České poezii
- 29.9. 1938 se v Mnichově sešel Hitler, Mussolini a Chamberlein, a 30.9. 1938 podepsali Mnichovskou dohodu
- mění se u nás společenský život, dochází k převodům majetku, je omezena činnost některých politických stran – komunisté, fašisté
- literatura slouží k pozdvižení národního sebevědomí
- ilegální literatura slouží k přenosu informací
- koncem 30. let kdy se rozhodovalo o osudech národa české kultury, zapsala se nesmazatelně do dějin české poezie
- nebylo rozdílu mezi starší a mladou generací
- točí se romantické filmy, humorné a optimistické
- v básních převažují pocity marnosti, nicoty, cizoty a hnusu
- někteří spisovatelé emigrovaly, jiní byli vězněni
Jiří Orten
- nejtalentovanější básník, narodil se v Kutné Hoře, je židovského původu, a proto byl často rasově diskriminován
- Čítanka jaro – citová působivost
- Cesta k mrazu
- Jeremiášův pláč
- Ohnice
- Elegie
Kamil Bednář
- Ohlasy slova k mladým
Jiří Kolář
- Křestní list
Josef Kainar
- Příběhy a menší básně
Ivan Blatný
- Melancholické procházky
Jiří Wolker
- Těžká hodina
- Balada o očích topičových
- Svatý kopeček
- v březnu 1939 okupoval Čechy a Moravu a začal likvidovat stát i národ
- nacisté se pokusily zlikvidovat komunisty, uzavřely vysoké školy a umlčeli pokrokové spisovatele a umělce
- v oblasti kultury byli tvůrčí osobnosti omezeny na minimum
- oběťmi se staly Julius Fučík a Vladislav Vančura
- v koncentračních táborech byl umučen Josef Čapek, Karel Poláček, a další
- v polovině 30 let se objevuje nebezpečí fašismu
- v básních se projevují vzpomínky na dětství, rodný kraj, verše se obrací k intimní sféře, lásce , přátelství a pocitům
Spiritualistická poezie a poezie hledání ztracených jistot
František Halas
- byl to básník plný protikladů, psal subjektivní poezii, spoluzakladatel Brněnského Devětsilu, publikoval v komunistických časopisech Rovnost a Sršatec
- Kohout plaší smrt
- Tvář
- Tiše
- Hořec
- Dokořán
- Já se tam vrátím
- A co básník – sbírky
Jaroslav Seifert
- viz téma č. 16
Vladimír Holan
- originální moderní básník světového významu, tvůrce náročné abstraktní meditativní poezie, překladatel, jeho tvorba je ovlivněna Máchovým Májem a jeho vlastními zážitky z dětství, píše poezii, v níž se zabývá otázkami života a smrti
- Triumf smrti
- Vanutí – sbírky
- Kameni přicházíš – zašifrovanost
- Zahřmotí
- První testament
- Cesta mraku – koncem 30. let
Katolická poezie
- tento proud se hlásí od počátku 30 let našeho století mnohem intenzivněji než v 19 století, sociální otázku katoličtí autoři pojímali odlišně, nikoli podle zásady rovnosti všech lidí, zdůrazňovali úctu k zemi a půdě posvěcené tradicí a prací, obraceli pozornost k době Pobělohorské, kterou se snažili napravovat, jejich ústředním tématem je Bůh, život a smrt, proč jsme na světě, jaký je Bůh, co dělá
Jakub Deml
- katolický kněz, v rámci církve reformátor, básník a prozaik, silně ovlivněn Otokarem Březinou, později ovlivněn poetismem
- Šlépěje
- Hrad smrti
- Tanec smrti
- Zapomenuté světlo
Jan Zahradníček
- byl z početné rolnické rodiny, byl tělesně postižený, učil se krejčím, studoval gymnázium, od roku 1940 rediguje katolický časopis Akord, roku 1951 byl zatčen a odsouzen, roku 1960 byl amnestován
- Pokušení smrti
- Jeřáby
- Žíznivé léto
- La saletta
- Znamení noci
Karel Teute
- vydal práci Svět, Který voní, obsahující manifesty poetismu, stal se členem surrealistické skupiny a brzy i jejím hlavním teoretikem
- Stavba a báseň
- Jarmark umění
Počátek okupace v České poezii
- 29.9. 1938 se v Mnichově sešel Hitler, Mussolini a Chamberlein, a 30.9. 1938 podepsali Mnichovskou dohodu
- mění se u nás společenský život, dochází k převodům majetku, je omezena činnost některých politických stran – komunisté, fašisté
- literatura slouží k pozdvižení národního sebevědomí
- ilegální literatura slouží k přenosu informací
- koncem 30. let kdy se rozhodovalo o osudech národa české kultury, zapsala se nesmazatelně do dějin české poezie
- nebylo rozdílu mezi starší a mladou generací
- točí se romantické filmy, humorné a optimistické
- v básních převažují pocity marnosti, nicoty, cizoty a hnusu
- někteří spisovatelé emigrovaly, jiní byli vězněni
Jiří Orten
- nejtalentovanější básník, narodil se v Kutné Hoře, je židovského původu, a proto byl často rasově diskriminován
- Čítanka jaro – citová působivost
- Cesta k mrazu
- Jeremiášův pláč
- Ohnice
- Elegie
Kamil Bednář
- Ohlasy slova k mladým
Jiří Kolář
- Křestní list
Josef Kainar
- Příběhy a menší básně
Ivan Blatný
- Melancholické procházky
Jiří Wolker
- Těžká hodina
- Balada o očích topičových
- Svatý kopeček
20. Meziválečné drama
František Xaver Šalda
Dítě-drama, komedie
Zástupové-drama, tragédie, kritizuje lidskou pasivitu
Viktor Dyk:
Zmoudření Dona Quiota-travestie, podle díla španělského renesančního autora Miquela Cervantese, tohle je pokračování, přátelé dona Quiota se snaží ho zapojit do skutečného života, chtějí, aby to už nebyl takový snílek, který si hraje na rytíře, připravili proto slavnost se soubojem, v němž byl don Quiote poražen, on pak skutečně prohlédl, jak se věci mají, ale nebyl schopen v reálném světě žít a nakonec umírá, zmoudření=smrt
Fráňa Šrámek
Tělo, Plačící satyr
Hagenberk-protiválečné
Léto-podobné téma jako u Stříbrného větru
Měsíc nad řekou-sraz bývalých spolužáků, kteří už ve vyšším věku vzpomínají na svoje mladické sny, ze kterých se jim nic nepovedlo realizovat, ale většinou toho už nelitují, protože zmoudřeli a přijímají život takový, jaký je
Vladislav Vančura
Jezero Ukereve
Josefína-zpracovává podobné téma jako hra Pigmalion od G.B.Shawa (podle toho natočen muzikál My Fair Lady), příběh o obyčejné dívce s velmi dobrými charakterovými vlastnostmi, porovnávána s lidmi z lepší společnosti, kteří ale svou povahou stojí hluboce pod její úrovní
Karel Čapek
- rozvoj techniky současně ho obdivoval, ale zároveň se obával, že by technika mohla být člověkem zneužita, že by mohla lidstvo zničit, projevoval i obavy z odlidštění společnosti z jejího přetechnizování, několik utopistických knih, protiválečná asi od poloviny 30.let, ještě s protifašistickou tématikou
Loupežník-drama, porovnává život usedlého měšťáckého profesora a jeho rodiny z životem mládence, který se snaží získat profesorovu dceru, u něho obdivuje mládí, energii, ale zároveň si uvědomuje jeho nezodpovědnost a nezralost, sám váhá, komu z těch dvou generací dát přednost
Ze života hmyzu-drama, vzniklo ve spolupráci s Josefem, satirická komedie a alegorie (hmyz a jeho chování představuje ve skutečností chování lidské), na lesní mýtině se probouzí tulák a pozoruje hmyz, motýli mu připomínají lehkomyslnost a nerozvážnost, hemžení mravenců pohyb armády, chrobák sobectví
Dítě-drama, komedie
Zástupové-drama, tragédie, kritizuje lidskou pasivitu
Viktor Dyk:
Zmoudření Dona Quiota-travestie, podle díla španělského renesančního autora Miquela Cervantese, tohle je pokračování, přátelé dona Quiota se snaží ho zapojit do skutečného života, chtějí, aby to už nebyl takový snílek, který si hraje na rytíře, připravili proto slavnost se soubojem, v němž byl don Quiote poražen, on pak skutečně prohlédl, jak se věci mají, ale nebyl schopen v reálném světě žít a nakonec umírá, zmoudření=smrt
Fráňa Šrámek
Tělo, Plačící satyr
Hagenberk-protiválečné
Léto-podobné téma jako u Stříbrného větru
Měsíc nad řekou-sraz bývalých spolužáků, kteří už ve vyšším věku vzpomínají na svoje mladické sny, ze kterých se jim nic nepovedlo realizovat, ale většinou toho už nelitují, protože zmoudřeli a přijímají život takový, jaký je
Vladislav Vančura
Jezero Ukereve
Josefína-zpracovává podobné téma jako hra Pigmalion od G.B.Shawa (podle toho natočen muzikál My Fair Lady), příběh o obyčejné dívce s velmi dobrými charakterovými vlastnostmi, porovnávána s lidmi z lepší společnosti, kteří ale svou povahou stojí hluboce pod její úrovní
Karel Čapek
- rozvoj techniky současně ho obdivoval, ale zároveň se obával, že by technika mohla být člověkem zneužita, že by mohla lidstvo zničit, projevoval i obavy z odlidštění společnosti z jejího přetechnizování, několik utopistických knih, protiválečná asi od poloviny 30.let, ještě s protifašistickou tématikou
Loupežník-drama, porovnává život usedlého měšťáckého profesora a jeho rodiny z životem mládence, který se snaží získat profesorovu dceru, u něho obdivuje mládí, energii, ale zároveň si uvědomuje jeho nezodpovědnost a nezralost, sám váhá, komu z těch dvou generací dát přednost
Ze života hmyzu-drama, vzniklo ve spolupráci s Josefem, satirická komedie a alegorie (hmyz a jeho chování představuje ve skutečností chování lidské), na lesní mýtině se probouzí tulák a pozoruje hmyz, motýli mu připomínají lehkomyslnost a nerozvážnost, hemžení mravenců pohyb armády, chrobák sobectví
19. Vývoj českého divadla od Národního obrození do 1. Světové války
Národní obrození 1770 – 1850
- novočeské div. v počátcích = především lidovému diváku
- cíl: působit na diváky
mravní
- úkol: zajistit představení = česky
vychovat české herce
napsat české hry
národní uvědomění diváků
- na počátku fungovala pouze německá divadla:
1738 - divadlo v Kotcích - německé divadlo; zde uvedena i 1. česká hra - Kníže Honzík (1771)
1783 - Stavovské divadlo (hrabě Nostic) - opět převažují německé hry
1786 - postaveno 1.české divadlo Bouda (ze dřeva), pouze 3 roky, na Koňském trhu
(Václavské náměstí) - 1789 stržena na příkaz českého magistrátu, přestěhovalo se do
divadla u Hybernů; hry české i německé
V. Thám - hry z nár. dějin Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka
překládali cizí hry do češtiny, psali historické vlastenecké hry
K. H. Thám - přeložil hry od Shakespeara a Schillera
Prokop Šedivý - Masné krámy, Pražští sládci
- další rozkvět č. div. = 20. letech 19. stol. česká představení ve
Stavovském divadle - pod vedením Jana Nepomuka Štěpánka
- především hry historické, rytířské a žánrové veselohry ze současnosti
Jan Nepomuk Štěpánek - Čech a Němec-veselohra
Obležení Prahy od Švédů
Břetislav I.
Václav Kliment Klicpera - ovlivnil Tyla
Příchod Karla IV do Čech + Jan za chrta dán - historické hry
Hadrián z Římsů + Rohovín Čtverrohý - z jeho současnosti
Každý něco pro vlast – kritika chování kandidátů na místo
starosty, z jeho současnosti
Divotvorný klobouk
Josef Kajetán Tyl - nejvýznamnější český dramatik NO
hry ze současnosti: Pražský flamendr, Bankrotář, Paličova dcera a veselohru Fidlovačka
dramatické báchorky: Strakonický dudák, Tvrdohlavá žena
historické hry: Kutnohorští havíři, Jan Hus, Jan Žižka
2. pol. 19. stol.
- sílí snaha po vybudování stálého českého divadla
- 1850 - zřízen sbor pro zřízení Národního divadla - předsedou F. Palacký -
1. veřejné sbírky
- 1862 - otevřeno Prozatímní divadlo - 1. představení - hra Král Vukašín (od V.
Hálka)
František Věnceslav Jeřábek - Služebník svého pána
Emanuel Bozděch - veselohry Zkouška státníkova, Světa pán v županu
Generace Národního divadla
- 1868 - položen základní kámen Národního divadla
- 1881 - dokončeno, ale záhy vyhořelo
- 1883 – znovuotevřeno
Hudební tvorba - opera
Bedřich Smetana - tvůrce české nár. hudby a české opery: Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Hubička, Tajemství
Antonín Dvořák - Jakobín, Čert a Káča, Rusalka
Zdeněk Fibich - melodram Hippodamie, opera Nevěsta Messinská
Realistické drama
František Adolf Šubert - hry Jan Výrava, Drama čtyř chudých stěn
Ladislav Stroupežnický - hry Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, Naši furianti
Gabriela Preissová - hry Gazdina roba, Její pastorkyňa - Leoš Janáček – hudba
Alois a Vilém Mrštíkové - nejlepší hra českého realismu Maryša
Julius Zeyer - Radúz a Mahulena
- novočeské div. v počátcích = především lidovému diváku
- cíl: působit na diváky
mravní
- úkol: zajistit představení = česky
vychovat české herce
napsat české hry
národní uvědomění diváků
- na počátku fungovala pouze německá divadla:
1738 - divadlo v Kotcích - německé divadlo; zde uvedena i 1. česká hra - Kníže Honzík (1771)
1783 - Stavovské divadlo (hrabě Nostic) - opět převažují německé hry
1786 - postaveno 1.české divadlo Bouda (ze dřeva), pouze 3 roky, na Koňském trhu
(Václavské náměstí) - 1789 stržena na příkaz českého magistrátu, přestěhovalo se do
divadla u Hybernů; hry české i německé
V. Thám - hry z nár. dějin Vlasta a Šárka, Břetislav a Jitka
překládali cizí hry do češtiny, psali historické vlastenecké hry
K. H. Thám - přeložil hry od Shakespeara a Schillera
Prokop Šedivý - Masné krámy, Pražští sládci
- další rozkvět č. div. = 20. letech 19. stol. česká představení ve
Stavovském divadle - pod vedením Jana Nepomuka Štěpánka
- především hry historické, rytířské a žánrové veselohry ze současnosti
Jan Nepomuk Štěpánek - Čech a Němec-veselohra
Obležení Prahy od Švédů
Břetislav I.
Václav Kliment Klicpera - ovlivnil Tyla
Příchod Karla IV do Čech + Jan za chrta dán - historické hry
Hadrián z Římsů + Rohovín Čtverrohý - z jeho současnosti
Každý něco pro vlast – kritika chování kandidátů na místo
starosty, z jeho současnosti
Divotvorný klobouk
Josef Kajetán Tyl - nejvýznamnější český dramatik NO
hry ze současnosti: Pražský flamendr, Bankrotář, Paličova dcera a veselohru Fidlovačka
dramatické báchorky: Strakonický dudák, Tvrdohlavá žena
historické hry: Kutnohorští havíři, Jan Hus, Jan Žižka
2. pol. 19. stol.
- sílí snaha po vybudování stálého českého divadla
- 1850 - zřízen sbor pro zřízení Národního divadla - předsedou F. Palacký -
1. veřejné sbírky
- 1862 - otevřeno Prozatímní divadlo - 1. představení - hra Král Vukašín (od V.
Hálka)
František Věnceslav Jeřábek - Služebník svého pána
Emanuel Bozděch - veselohry Zkouška státníkova, Světa pán v županu
Generace Národního divadla
- 1868 - položen základní kámen Národního divadla
- 1881 - dokončeno, ale záhy vyhořelo
- 1883 – znovuotevřeno
Hudební tvorba - opera
Bedřich Smetana - tvůrce české nár. hudby a české opery: Braniboři v Čechách, Prodaná nevěsta, Dalibor, Libuše, Hubička, Tajemství
Antonín Dvořák - Jakobín, Čert a Káča, Rusalka
Zdeněk Fibich - melodram Hippodamie, opera Nevěsta Messinská
Realistické drama
František Adolf Šubert - hry Jan Výrava, Drama čtyř chudých stěn
Ladislav Stroupežnický - hry Zvíkovský rarášek, Paní mincmistrová, Naši furianti
Gabriela Preissová - hry Gazdina roba, Její pastorkyňa - Leoš Janáček – hudba
Alois a Vilém Mrštíkové - nejlepší hra českého realismu Maryša
Julius Zeyer - Radúz a Mahulena
18. Próza mezi 1. A 2. Světovou válkou
918 – konec první světové války, 28. 10. vznik Československého státu
20. léta – rozvoj ekonomiky, kultury a demokracie
1929-1933 – světová hospodářská krize
30. léta – nástup fašismu v Německu a 1939-1945 – 2. světová válka
Expresionismus
– dává přednost vášnivým pocitům, směřuje k abstraktnosti, nedůvěřovali společnosti
Ladislav Klíma
– prozaik, mystik, jeden z mála prokletých básníků, provokoval dílem i životem, nedostudoval a žil z dědictví a podpor, alkoholik, ústřední téma tvorny je svobodná aktivita, radikální popření vnějšího světa
„Velký román“ – jeho nejrozsáhlejší dílo, zvrácená erotika
Imaginativní próza
– inspiruje se moderní poezií, uplatňuje metodu asociace – volné řazení myšlenek, lyrická próza – dějovost potlačena do pozadí, obraznost, jaz.experimenty
Vladislav Vančura
– narozen v Háji u Opavy, dětství v Praze, dramatik, režisér, prozaik, scenárista, předseda Devětsilu, původně lékař za okupace v ilegální odboji, popraven za stanného práva (po desáté se nesmělo ven), znaky tvorby:
- experimentování s jazykem – kombinace archaismů, knižních výrazů, obratů z lidového jazyka a z toho vznikl nečekaný překvapivý účinek
- experimenty ve větné skladbě – složité konstrukce vět
- centrem pozornosti postavy, které dokážou vychutnat život, nekomplikované (vrazi, snílci)
- důraz klade na originalitu, bojuje proti měšťáctví a nemorálnosti, období:
1) 20. léta – vliv proletářské poezie
- román „Pekař Jan Merhoul“ – sociálně laděný román o hodném člověku, dopadá na to
„Rozmarné léto“ – vliv poetismu, 3 přátelé z plovárny, parodie na měšťáky, přijede cirkus a přátelé chodí za pomocnicí kouzelníka Aničkou
2) 30. léta – „Markéta Lazarová“ – příběh ze středověku, 2 rody Lazarové a Kozlíci
3) období okupace – „Kubula a Kuba Kubikula“
„Obrazy z dějin národa českého“ – pokus zachytit historii
Katolický proud – založen na víře v Boha a úctě k půdě, snaží se očistit Pobělohorské období (vidí v něm vrchol bohatství), Durych – překládá náboženské knihy
„Boudění“ – odehrává se za 30.leté války, jinak Velká Vladštejnská triologie
30. léta
Socialistický realismus
– na přelomu 20/30 let se koná 5 sjezd KSČ, kde se začínají diferencovat (zaměřují se) levicoví autoři, někteří vyloučeni (Majerová, Olbracht) – nesouhlasili s novým vedením (Gottwald)
- dostává se k nám z Ruska, po roce 1948 jediný oficiální proud
znaky – typizace (znaky z realismu), ideologie (podpora komunistického režimu)
Ivan Olbracht
– vlastní jméno Kamil zeman, syn Staška
- spisovatel, novinář a politik. Navštívil Rusko a z toho píše reportážní knihu „Zamřížované zrcadlo“, po druhé světové válce jako funkcionář KSČ, období:
- poválečné – „O zlých samotářích“ – povídky o tulácích
„Žalář nejtemnější“ – komisař Marek oslepne a začne svou ženu podezřívat z nevěry
- 30. léta – zájem o Podkarpatskou Rus a její přírodu, navštívil ji a napsal reportáže
- baladický román „Nikola Šuhaj loupežník“ – vrchol tvorby, vesnice Koločava na konci 1SV, o nezranitelném loupežníku, který bohatým bral a chudým dával a zabíjel jen v sebeobraně
- v díle jsou dvě pásma, po svatbě chce normální život, ale hladem je přinucen k loupežnictví, dále mýtus nezranitelnosti – Janošíkův motiv = Nikola zrazen a popraven
- tvorba pro děti – „Biblické příběhy“ – převyprávění Starého zákona
Psychologická próza
– poválečný rozvrat a sociální nejistoty nevytvořili pro její vznik příznivé podmínky, teprve uklidněním situace kolem 20. let se spisovatelé zaměřují na vnitřní procesy, které se odehrávají v lidském nitru, zajímají se o soudobou psychologii a psychoanalýzu Freuda
znaky – snaha zachytit podvědomí hrdiny, rodové zatížení (choroby), řešení pudové stránky člověka (hlad, potřeby), zájem o psychické úchylky a patologické jevy (chorobné změny)
Jaroslav Havlíček – jeho postavy jsou až degenerování, díla mají až hororovou atmosféru
- zajímá se o rozvrácené postavy, zachycuje měšťáckou společnost
„Petrolejové lampy“ – Štěpánka není hezká ale bohatá, vezme si ji Pavel, je na ni hrubý, neváží si ji a má syfilis
„Neviditelný“ – studie patologické úchylky, představa strýce, že prochází domem neviděn
Demokratický proud
– pojítkem je žurnalistická činnost v Lidových novinách – tisk, demokraticky smýšlející populace
20. léta – rozvoj ekonomiky, kultury a demokracie
1929-1933 – světová hospodářská krize
30. léta – nástup fašismu v Německu a 1939-1945 – 2. světová válka
Expresionismus
– dává přednost vášnivým pocitům, směřuje k abstraktnosti, nedůvěřovali společnosti
Ladislav Klíma
– prozaik, mystik, jeden z mála prokletých básníků, provokoval dílem i životem, nedostudoval a žil z dědictví a podpor, alkoholik, ústřední téma tvorny je svobodná aktivita, radikální popření vnějšího světa
„Velký román“ – jeho nejrozsáhlejší dílo, zvrácená erotika
Imaginativní próza
– inspiruje se moderní poezií, uplatňuje metodu asociace – volné řazení myšlenek, lyrická próza – dějovost potlačena do pozadí, obraznost, jaz.experimenty
Vladislav Vančura
– narozen v Háji u Opavy, dětství v Praze, dramatik, režisér, prozaik, scenárista, předseda Devětsilu, původně lékař za okupace v ilegální odboji, popraven za stanného práva (po desáté se nesmělo ven), znaky tvorby:
- experimentování s jazykem – kombinace archaismů, knižních výrazů, obratů z lidového jazyka a z toho vznikl nečekaný překvapivý účinek
- experimenty ve větné skladbě – složité konstrukce vět
- centrem pozornosti postavy, které dokážou vychutnat život, nekomplikované (vrazi, snílci)
- důraz klade na originalitu, bojuje proti měšťáctví a nemorálnosti, období:
1) 20. léta – vliv proletářské poezie
- román „Pekař Jan Merhoul“ – sociálně laděný román o hodném člověku, dopadá na to
„Rozmarné léto“ – vliv poetismu, 3 přátelé z plovárny, parodie na měšťáky, přijede cirkus a přátelé chodí za pomocnicí kouzelníka Aničkou
2) 30. léta – „Markéta Lazarová“ – příběh ze středověku, 2 rody Lazarové a Kozlíci
3) období okupace – „Kubula a Kuba Kubikula“
„Obrazy z dějin národa českého“ – pokus zachytit historii
Katolický proud – založen na víře v Boha a úctě k půdě, snaží se očistit Pobělohorské období (vidí v něm vrchol bohatství), Durych – překládá náboženské knihy
„Boudění“ – odehrává se za 30.leté války, jinak Velká Vladštejnská triologie
30. léta
Socialistický realismus
– na přelomu 20/30 let se koná 5 sjezd KSČ, kde se začínají diferencovat (zaměřují se) levicoví autoři, někteří vyloučeni (Majerová, Olbracht) – nesouhlasili s novým vedením (Gottwald)
- dostává se k nám z Ruska, po roce 1948 jediný oficiální proud
znaky – typizace (znaky z realismu), ideologie (podpora komunistického režimu)
Ivan Olbracht
– vlastní jméno Kamil zeman, syn Staška
- spisovatel, novinář a politik. Navštívil Rusko a z toho píše reportážní knihu „Zamřížované zrcadlo“, po druhé světové válce jako funkcionář KSČ, období:
- poválečné – „O zlých samotářích“ – povídky o tulácích
„Žalář nejtemnější“ – komisař Marek oslepne a začne svou ženu podezřívat z nevěry
- 30. léta – zájem o Podkarpatskou Rus a její přírodu, navštívil ji a napsal reportáže
- baladický román „Nikola Šuhaj loupežník“ – vrchol tvorby, vesnice Koločava na konci 1SV, o nezranitelném loupežníku, který bohatým bral a chudým dával a zabíjel jen v sebeobraně
- v díle jsou dvě pásma, po svatbě chce normální život, ale hladem je přinucen k loupežnictví, dále mýtus nezranitelnosti – Janošíkův motiv = Nikola zrazen a popraven
- tvorba pro děti – „Biblické příběhy“ – převyprávění Starého zákona
Psychologická próza
– poválečný rozvrat a sociální nejistoty nevytvořili pro její vznik příznivé podmínky, teprve uklidněním situace kolem 20. let se spisovatelé zaměřují na vnitřní procesy, které se odehrávají v lidském nitru, zajímají se o soudobou psychologii a psychoanalýzu Freuda
znaky – snaha zachytit podvědomí hrdiny, rodové zatížení (choroby), řešení pudové stránky člověka (hlad, potřeby), zájem o psychické úchylky a patologické jevy (chorobné změny)
Jaroslav Havlíček – jeho postavy jsou až degenerování, díla mají až hororovou atmosféru
- zajímá se o rozvrácené postavy, zachycuje měšťáckou společnost
„Petrolejové lampy“ – Štěpánka není hezká ale bohatá, vezme si ji Pavel, je na ni hrubý, neváží si ji a má syfilis
„Neviditelný“ – studie patologické úchylky, představa strýce, že prochází domem neviděn
Demokratický proud
– pojítkem je žurnalistická činnost v Lidových novinách – tisk, demokraticky smýšlející populace
17.poezie mezi 1. A 2. Svět. Válkou
Česká demokraticky a humanisticky orientovaná próza 20.-40. let XX. století
Humanismus
- je to duchovní proud zaměřený na postoj člověka ve světě, vidí ho jako jednotlivce, bytost, která má určité potřeby a má na ně nárok (celá řada je odvozena od křesťanství), jakýsi 2 proud v meziválečné literatuře tvoří bratři Čapkové, Karel Poláček, Eduard Bass, Jarmila Glazarová a další, jsou napojeni na vládní politiku, zastánci parlamentní demokracie, chtějí postupně zlepšovat společnost, většinou jsou to novináři pohybující se okolo lidových novin, projevují zájem o všechny sociální vrstvy, o člověka jako takového- jejich starosti, potřeby a tužby, znázorňují i problematiku vztahu člověka a techniky
Skupina pátečníci
- intelektuálové, kteří se scházeli v pátek, diskutovali o literatuře, politice a umění, patřili mezi ně novináři, umělci, herci, architekti, občas mezi ně zavítal prezident T.G.M., ale i Nezval a Vančura
Skupina hradu
- byli to politikové, umělci, novináři, kritikové, učitelé atd., pojili se s hradní politikou, své názory publikovaly v Lidových novinách, byli mluvčími hradní politiky
Lidové noviny
- vedle starších deníků politických stran, jako byli Národní listy, Venkov, České slovo, nebo Lidové listy vznikala řada nových tisků (Rudé právo, Polední list), Lidové noviny reprezentují liberální stranu a spojené s novinářskou činností například K.Čapka, E. Basse, K. Poláčka
Pragmatismus
- jsou 2 druhy
- 1. co je dobrého pro mne je správné
- 2. co je dobrého pro všechny lidi všeobecně to je správné
Relativismus
- snaha vidět skutečnost z několika stran, není to jen jedna poznatelná pravda
Antimilitarismus
- protiválečné téma
- matka, Bílá nemoc, Válka s mloky, První parta
Josef Čapek
- malíř, grafik, spisovatel, básník, dramatik a teoretik, studoval obchodní akademii, umělecko- průmyslovou školu v Praze, pak odjel s Karlem do Francie a Španělska studovat, redigoval výtvarné časopisy(Umělecký měsíčník, Volné směry) psal i kritiky proti válce, celý život se věnoval knižní grafice a v Městském divadle na Vinohradech scénickému výtvarnictví, vytvořil skupinu Tvrdošíjných, byl na čelních černých listech fašistů, zatčen, umírá v koncentračním táboře Osvětim, ve 30 letech namaloval několik cyklů obrazů Touha, Oheň
- Stín kapradiny – zfilmováno, baladický příběh
- Pro delfína – povídka
- Kulhavý poutník – povídka
- Povídání o pejskovi a kočičce – povídky, sám ilustroval
- s Karlem napsali společně divadelní hry
- Ze života hmyzu
- Adam stvořitel
- Krakonošova zahrada – povídka
- Zářivé hlubiny – povídka
Karel Čapek
- spisovatel, dramatik, překladatel, autor světového jména, jeden z těch , jejichž díla se překládají do všech světových jazyků, silně ovlivněn domácím prostředím venkovského lékaře (otec), vyrůstal v podkrkonoší, hodně cestoval, studoval filozofickou fakultu v Praze, složil doktorát, novinář v Národních listech, pak v Lidových novinách, ilustroval i některé své knihy, představitel hradní politiky, obhajoval Masaryka, do literatury vstoupil knihou francouzských překladů Francouzské poezie nové doby, umírá ještě před okupací
- R.U.R.- zde vymyslel slovo robot
- Loupežník – velmi populární
- Ze života hmyzu
- Bílá nemoc – divadelní hry
- Matka – drama
- Povídky z jedné kapsy
- Povídky z druhé kapsy – povídky
- Válka s mloky
- Hordubal – trilogie
- Obyčejný život
- Krakatit
- Továrna na absolutno – romány
- Dášenka čili život štěněte
- Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívazek – pro děti
- Anglické listy
- Italské listy
- Výlet do Španěl
- Cesta na sever – cestopisné črty
Karel Poláček
- otec byl židovský obchodník z Rychnova nad Kněžnou,prozaik, kritik, humorista, redaktor Lidových novin, v jeho dílech se objevuje maloměstské a židovské prostředí, mentalita tamních lidí, zemřel v plynové komoře v Osvětimi
- Muži v ofsajdu
- Hostinec u kamenného stolu
- Dům na předměstí
- Hlavní přelíčení
- Michelup a motocykl – romány
- Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město – 5.díl nezvěstný, pentalogie, vyprodáno
- Bylo nás pět – vyšlo po jeho smrti, zfilmováno
Eduard Bass
- novinář, reportér, prozaik, humorista, dramatik, kabaretiér, redaktor Lidových novin, fejetonista, vystupoval jako recitátor a zpěvák v kabaretu Bílá labuť v Praze, spolutvůrce kabaretu Červená sedma, vytvořil řadu veršovaných komentářů k dobovým událostem, spolupracoval se satirickými časopisy a vydával veršované Rozhlášky
- Cirkus Humberto – román
- Lidé z maringotek – povídky
Jarmila Glazarová
- hlavní část jejího díla vznikla v krátkém úseku 5 let, těsně před válkou píše o problémech žen
- Roky v kruhu
- Vlčí jáma
- Advent – romány
- Chudá přadlena – publicistická kniha
Jaroslav Foglar
- Rychlé šípy
- Záhada hlavolamu
- Stínadla se bouří
- Hoši od bobří řeky
Ondřej Sekora
- Ferda mravenec
- Čmelák Aninka
- Brouk Pytlík
Josef Knapp
- formuloval umělecký program ruralistů
- Réva na zdi
- Muži a hory
- Cizinec
- Polní kytice
František Křelina
- básník, prozaik, v 50. letech politickým vězněm
- Jalovčí stráně
- Hlas kořenu
- Půlnoční svítání – sbírky
- Hlas v poušti
- Hubená léta – romány
Václav Prokupek
- Zakryto slzami
- Baba
- Marie
- Ztracená země
- Ve stínu hor
Jakub Deml
- kněz , jeden z nejstarších katolických spisovatelů, pro své dílo a způsob života měl neustálé problémy s církví
- Mé svědectví o Otokaru Březinovi – kniha vzpomínek
- Hrad smrti
- Tanec smrti
- moji přátelé
- Zapomenuté světlo
- Tepna
- Notatur lumina
- Šlépěje – 26 svazků časopisů – deníkové knihy
Jaroslav Durych
- narozen v Hradci Králové, vojenský lékař, usiloval o pevný řád zakotvený v náboženských jistotách, básník, dramatik, prozaik
- Cikánčina smrt
- Eva – sbírky
- Bloudění
- Masopust
- Requiem – historická beletrie
- Na horách
- Sedmikráska – romány
- Tři dukáty
- Tři troníčky – povídky
- Plížení Německem
- Pouť po Španělsku – cestopisy
Jan Zahradníček
- Pokušení smrti
- Návrat
- Jeřáby
Legionářská literatura
- zobrazuje válku jako historickou událost, jako tématika se bere zahraniční odboj, působení našich vojáků zajatců v Rusku na straně odpůrců říjnové revoluce, autoři byli většinou účastníci bojů
Rudolf Medek
. Anabáze – románová pentalogie
Plukovník Švec – drama
Josef Kopta
- Třetí rota – trilogie
- Hlídka č. 47 – soubor povídek
František Langer
- Bratrstvo bílého klíče
- Velbloud uchem jehly
- Železný vlk
Humanismus
- je to duchovní proud zaměřený na postoj člověka ve světě, vidí ho jako jednotlivce, bytost, která má určité potřeby a má na ně nárok (celá řada je odvozena od křesťanství), jakýsi 2 proud v meziválečné literatuře tvoří bratři Čapkové, Karel Poláček, Eduard Bass, Jarmila Glazarová a další, jsou napojeni na vládní politiku, zastánci parlamentní demokracie, chtějí postupně zlepšovat společnost, většinou jsou to novináři pohybující se okolo lidových novin, projevují zájem o všechny sociální vrstvy, o člověka jako takového- jejich starosti, potřeby a tužby, znázorňují i problematiku vztahu člověka a techniky
Skupina pátečníci
- intelektuálové, kteří se scházeli v pátek, diskutovali o literatuře, politice a umění, patřili mezi ně novináři, umělci, herci, architekti, občas mezi ně zavítal prezident T.G.M., ale i Nezval a Vančura
Skupina hradu
- byli to politikové, umělci, novináři, kritikové, učitelé atd., pojili se s hradní politikou, své názory publikovaly v Lidových novinách, byli mluvčími hradní politiky
Lidové noviny
- vedle starších deníků politických stran, jako byli Národní listy, Venkov, České slovo, nebo Lidové listy vznikala řada nových tisků (Rudé právo, Polední list), Lidové noviny reprezentují liberální stranu a spojené s novinářskou činností například K.Čapka, E. Basse, K. Poláčka
Pragmatismus
- jsou 2 druhy
- 1. co je dobrého pro mne je správné
- 2. co je dobrého pro všechny lidi všeobecně to je správné
Relativismus
- snaha vidět skutečnost z několika stran, není to jen jedna poznatelná pravda
Antimilitarismus
- protiválečné téma
- matka, Bílá nemoc, Válka s mloky, První parta
Josef Čapek
- malíř, grafik, spisovatel, básník, dramatik a teoretik, studoval obchodní akademii, umělecko- průmyslovou školu v Praze, pak odjel s Karlem do Francie a Španělska studovat, redigoval výtvarné časopisy(Umělecký měsíčník, Volné směry) psal i kritiky proti válce, celý život se věnoval knižní grafice a v Městském divadle na Vinohradech scénickému výtvarnictví, vytvořil skupinu Tvrdošíjných, byl na čelních černých listech fašistů, zatčen, umírá v koncentračním táboře Osvětim, ve 30 letech namaloval několik cyklů obrazů Touha, Oheň
- Stín kapradiny – zfilmováno, baladický příběh
- Pro delfína – povídka
- Kulhavý poutník – povídka
- Povídání o pejskovi a kočičce – povídky, sám ilustroval
- s Karlem napsali společně divadelní hry
- Ze života hmyzu
- Adam stvořitel
- Krakonošova zahrada – povídka
- Zářivé hlubiny – povídka
Karel Čapek
- spisovatel, dramatik, překladatel, autor světového jména, jeden z těch , jejichž díla se překládají do všech světových jazyků, silně ovlivněn domácím prostředím venkovského lékaře (otec), vyrůstal v podkrkonoší, hodně cestoval, studoval filozofickou fakultu v Praze, složil doktorát, novinář v Národních listech, pak v Lidových novinách, ilustroval i některé své knihy, představitel hradní politiky, obhajoval Masaryka, do literatury vstoupil knihou francouzských překladů Francouzské poezie nové doby, umírá ještě před okupací
- R.U.R.- zde vymyslel slovo robot
- Loupežník – velmi populární
- Ze života hmyzu
- Bílá nemoc – divadelní hry
- Matka – drama
- Povídky z jedné kapsy
- Povídky z druhé kapsy – povídky
- Válka s mloky
- Hordubal – trilogie
- Obyčejný život
- Krakatit
- Továrna na absolutno – romány
- Dášenka čili život štěněte
- Devatero pohádek a ještě jedna od Josefa Čapka jako přívazek – pro děti
- Anglické listy
- Italské listy
- Výlet do Španěl
- Cesta na sever – cestopisné črty
Karel Poláček
- otec byl židovský obchodník z Rychnova nad Kněžnou,prozaik, kritik, humorista, redaktor Lidových novin, v jeho dílech se objevuje maloměstské a židovské prostředí, mentalita tamních lidí, zemřel v plynové komoře v Osvětimi
- Muži v ofsajdu
- Hostinec u kamenného stolu
- Dům na předměstí
- Hlavní přelíčení
- Michelup a motocykl – romány
- Okresní město, Hrdinové táhnou do boje, Podzemní město – 5.díl nezvěstný, pentalogie, vyprodáno
- Bylo nás pět – vyšlo po jeho smrti, zfilmováno
Eduard Bass
- novinář, reportér, prozaik, humorista, dramatik, kabaretiér, redaktor Lidových novin, fejetonista, vystupoval jako recitátor a zpěvák v kabaretu Bílá labuť v Praze, spolutvůrce kabaretu Červená sedma, vytvořil řadu veršovaných komentářů k dobovým událostem, spolupracoval se satirickými časopisy a vydával veršované Rozhlášky
- Cirkus Humberto – román
- Lidé z maringotek – povídky
Jarmila Glazarová
- hlavní část jejího díla vznikla v krátkém úseku 5 let, těsně před válkou píše o problémech žen
- Roky v kruhu
- Vlčí jáma
- Advent – romány
- Chudá přadlena – publicistická kniha
Jaroslav Foglar
- Rychlé šípy
- Záhada hlavolamu
- Stínadla se bouří
- Hoši od bobří řeky
Ondřej Sekora
- Ferda mravenec
- Čmelák Aninka
- Brouk Pytlík
Josef Knapp
- formuloval umělecký program ruralistů
- Réva na zdi
- Muži a hory
- Cizinec
- Polní kytice
František Křelina
- básník, prozaik, v 50. letech politickým vězněm
- Jalovčí stráně
- Hlas kořenu
- Půlnoční svítání – sbírky
- Hlas v poušti
- Hubená léta – romány
Václav Prokupek
- Zakryto slzami
- Baba
- Marie
- Ztracená země
- Ve stínu hor
Jakub Deml
- kněz , jeden z nejstarších katolických spisovatelů, pro své dílo a způsob života měl neustálé problémy s církví
- Mé svědectví o Otokaru Březinovi – kniha vzpomínek
- Hrad smrti
- Tanec smrti
- moji přátelé
- Zapomenuté světlo
- Tepna
- Notatur lumina
- Šlépěje – 26 svazků časopisů – deníkové knihy
Jaroslav Durych
- narozen v Hradci Králové, vojenský lékař, usiloval o pevný řád zakotvený v náboženských jistotách, básník, dramatik, prozaik
- Cikánčina smrt
- Eva – sbírky
- Bloudění
- Masopust
- Requiem – historická beletrie
- Na horách
- Sedmikráska – romány
- Tři dukáty
- Tři troníčky – povídky
- Plížení Německem
- Pouť po Španělsku – cestopisy
Jan Zahradníček
- Pokušení smrti
- Návrat
- Jeřáby
Legionářská literatura
- zobrazuje válku jako historickou událost, jako tématika se bere zahraniční odboj, působení našich vojáků zajatců v Rusku na straně odpůrců říjnové revoluce, autoři byli většinou účastníci bojů
Rudolf Medek
. Anabáze – románová pentalogie
Plukovník Švec – drama
Josef Kopta
- Třetí rota – trilogie
- Hlídka č. 47 – soubor povídek
František Langer
- Bratrstvo bílého klíče
- Velbloud uchem jehly
- Železný vlk
16. první světová válka v dílech našich i světovích autoru
Ohlas I.světové války ve světové literatuře
- válka - otřesné zkušenosti a strašné následky
- autoři se většinou války zúčastnili => svědectví a varování
- tzv."ztracená generace" - lidé jdoucí ze školy rovnou na bojiště, kde postupně ztrácejí své ideály o svobodě a demokracii
Ernest Hemingway (1898 - 1961)
- vrchol americké literatury 1.pol.20.let
- znalec Španělska; lovec; rybář
- žil část života na Kubě
- účastník Španělské občanské války
- mistr krátkých prozaických forem a dialogu
- spáchal sebevraždu
Dílo:
Sbohem armádo! - americký voják slouží v Italské armádě
- je raněn a odvezen do nemocnice
- zamiluje se do ošetřovatelky (Catrin)
- útěk, ale Catrin při porodu umírá
Fiesta - bývalí vojáci na slavnosti; nemohou zapomenout na válku
Erich Maria Remarque (1898-1970)
- jako dobrovolník v 1.s.v.
- po nástupu Hitlera je nucen emigrovat (v USA)
Na západní frontě klid
- o rotě ložené ze studentů
- hl.postava Pavel Bäumer
- žádné ideály; pouze nenávist
- všichni jeho přátelé padnou
- on také
Cesta zpátky - o zařazování vojáků do společnosti (těžké)
Tři kamarádi - tři kamarádi po návratu z války
- postupně umírají
Černý obelisk
Romain Rolland
- autor životopisů slavných osobností (Beethovena)
- dramatik
- autor rozsáhlých románových cyklů
Jan Kryštof
Život Michellangelův
Život Tolstého
Okouzlená duše
Petr a Lucie - velká láska během nesmyslné války
- od 30.ledna do 29.března 1918
- smrt v chrámu
Henri Barbusse
- vojenský dopisovatel
Oheň - strašný popis války
- zánik roty
Ohlas I.světové války V Čechách
Jaroslav Hašek (1883 - 1923)
- prozaik; črty, humoresky, povídky
- v Rusku jako Rudý komisař (v obč. válce také)
povídky: Trampoty pana Tenkráta
Můj obchod se psy a jiné humoresky
Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona
- píše o přežitcích a prohnilosti rak. byrokracie
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- nejznámější satirické dílo
- přeložen do mnoha jazyků
- Švejk ze sebe dělá hloupého, ale ze všeho vyvázne
- kritika militarismu a byrokracie
- filmově zpracován mnohokrát (Rašilov, Noll, Trnka)
- různorodý jazyk, až vulgární
- 4 díly - V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku
Fráňa Šrámek (1877 - 1952)
- místo narození: Sobotka; Písek
- gymnázium
- prozaik, dramatik
Dílo:
- básně:
Modrý a rudý
Splav
Nové básně
Ještě zní
Rány, růže
Života bído, přec tě mám rád
- román.:
Stříbrný vítr
Prvních jednadvacet
Tělo
Bouřky a duhy
Křižovatky
Past
Vladislav Vančura
Pole orná a válečná - vrah a zloděj ve válce
- činy se ve válce ztratí
- je pohřben s poctami
Ivan Olbracht
Podivné přátelství herce Jesenia
Viktor Dyk
- válečná tetralogie:
Lehké a těžké kroky
Anebo
Okno
Poslední rok
- válka - otřesné zkušenosti a strašné následky
- autoři se většinou války zúčastnili => svědectví a varování
- tzv."ztracená generace" - lidé jdoucí ze školy rovnou na bojiště, kde postupně ztrácejí své ideály o svobodě a demokracii
Ernest Hemingway (1898 - 1961)
- vrchol americké literatury 1.pol.20.let
- znalec Španělska; lovec; rybář
- žil část života na Kubě
- účastník Španělské občanské války
- mistr krátkých prozaických forem a dialogu
- spáchal sebevraždu
Dílo:
Sbohem armádo! - americký voják slouží v Italské armádě
- je raněn a odvezen do nemocnice
- zamiluje se do ošetřovatelky (Catrin)
- útěk, ale Catrin při porodu umírá
Fiesta - bývalí vojáci na slavnosti; nemohou zapomenout na válku
Erich Maria Remarque (1898-1970)
- jako dobrovolník v 1.s.v.
- po nástupu Hitlera je nucen emigrovat (v USA)
Na západní frontě klid
- o rotě ložené ze studentů
- hl.postava Pavel Bäumer
- žádné ideály; pouze nenávist
- všichni jeho přátelé padnou
- on také
Cesta zpátky - o zařazování vojáků do společnosti (těžké)
Tři kamarádi - tři kamarádi po návratu z války
- postupně umírají
Černý obelisk
Romain Rolland
- autor životopisů slavných osobností (Beethovena)
- dramatik
- autor rozsáhlých románových cyklů
Jan Kryštof
Život Michellangelův
Život Tolstého
Okouzlená duše
Petr a Lucie - velká láska během nesmyslné války
- od 30.ledna do 29.března 1918
- smrt v chrámu
Henri Barbusse
- vojenský dopisovatel
Oheň - strašný popis války
- zánik roty
Ohlas I.světové války V Čechách
Jaroslav Hašek (1883 - 1923)
- prozaik; črty, humoresky, povídky
- v Rusku jako Rudý komisař (v obč. válce také)
povídky: Trampoty pana Tenkráta
Můj obchod se psy a jiné humoresky
Dějiny strany mírného pokroku v mezích zákona
- píše o přežitcích a prohnilosti rak. byrokracie
Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války
- nejznámější satirické dílo
- přeložen do mnoha jazyků
- Švejk ze sebe dělá hloupého, ale ze všeho vyvázne
- kritika militarismu a byrokracie
- filmově zpracován mnohokrát (Rašilov, Noll, Trnka)
- různorodý jazyk, až vulgární
- 4 díly - V zázemí, Na frontě, Slavný výprask, Pokračování slavného výprasku
Fráňa Šrámek (1877 - 1952)
- místo narození: Sobotka; Písek
- gymnázium
- prozaik, dramatik
Dílo:
- básně:
Modrý a rudý
Splav
Nové básně
Ještě zní
Rány, růže
Života bído, přec tě mám rád
- román.:
Stříbrný vítr
Prvních jednadvacet
Tělo
Bouřky a duhy
Křižovatky
Past
Vladislav Vančura
Pole orná a válečná - vrah a zloděj ve válce
- činy se ve válce ztratí
- je pohřben s poctami
Ivan Olbracht
Podivné přátelství herce Jesenia
Viktor Dyk
- válečná tetralogie:
Lehké a těžké kroky
Anebo
Okno
Poslední rok
15. Generace buřičů
- až do 18 století se společnost úspěšně rozvíjela a to má za následek, že lidé jsou spokojení, ale v 19 století nastává změna
- básníci hledají nové cesty ve způsobu psaní, opouštějí tradiční témata a vyjadřují svůj odpor ke společnosti
- zdůrazňují svobodu jedince
- soustředí se na vnitřní život člověka a subjektivní vnímání světa
- vzniká víc uměleckých směrů vedle sebe , to je takový první průlom tradičními hodnotami
- v důsledku těchto událostí se začíná měnit pohled na člověka a svět v umění
Čeští básničtí buřiči
- vlivem anarchismu což bylo hnutí odmítající válku, civilismus což je oslava techniky a civilizace vitalismu což je oslava života, vzniká zejména op válkách a katastrofách, se vyvíjí odpor ke společnosti, pesimismus, to má za následek nespokojenost a buřičství a vzniká skupina anarchistických buřičů
- jsou to lidé naprosto individuální
- jsou sdruženi kolem časopisu Nový kult, který založil S.K.Neumann
- buřiče spojuje, pesimismus, reakce k současnosti, ale každý z toho hledá jiné východisko
Anarchičtí buřiči
Viktor Dyk
- básník, dramatik, vychází z pocitů skepse, píše satiry, je to největší ironik, zároveň romantik a lyrik, je také právníkem a politikem, v jeho dílech se odráží negace, vzpoury, skeptické nálady
- Síla života
- Marnosti
- Pohádka z naší vesnice
- Okno
- Poslední rok – sbírky
- Krysař – próza
- Zmoudření dona Quijota – drama psané pod vlivem symbolismu
František Kellner
– básník,prozaik, kreslíř, satirik, vedl bohémský život, používá pravidelné verše
– Po nás ať přijde potopa
– Radosti života
Fráňa Šrámek
- básník, prozaik, dramatik, impresionista, studoval gymnázium v písku a v Roudnici n/L, vojenská služba se odráží v jeho dílech, má hluboký vztah k jeho rodnému kraji
- Život a bído, přec tě mám rád
- Modrý a rudý – poezie
- Splav, rány ruže – milostná lyrika
- Tělo – román
- Léto, měsíc nad řekou – dramata
Petr Bezruč
- píše básně realistické i symbolické, impresionistické i sociální, na jeho tvorbu má vliv prostředí, ve kterém vyrůstal, horníci, havíři, jeho přínos do literatury spočívá v prolínání mnoha směrů, dokázal prolnout protiklady, jeho tvorba je velmi obsáhlá
- Slezské písně – jediná básnická sbírka
- Stužkonoska modrá – skladba v níž vzpomíná na mládí
Stanislav Kostka Neumann
- básník, prozaik, publicista, překladatel a politik, vyvíjel se od dekadence přes anarchismus, civilismus ke komunismu, proletářské poezii a stalinským postojům, je redaktorem časopisu Nový kult a Červen, spolupodílí se na budování devětsilu a na vypracování jeho programu
- Jsem apoštol žití
- Satanova sláva
- Mezi námi – sbírky
- Kniha lesů vod a strání – poslední předválečná kniha
- Nové zpěvy – po válce
- Rudé zpěvy – v rámci proletářské poezie
- Bezedný rok
- Zanořená léta – za okupace
- básníci hledají nové cesty ve způsobu psaní, opouštějí tradiční témata a vyjadřují svůj odpor ke společnosti
- zdůrazňují svobodu jedince
- soustředí se na vnitřní život člověka a subjektivní vnímání světa
- vzniká víc uměleckých směrů vedle sebe , to je takový první průlom tradičními hodnotami
- v důsledku těchto událostí se začíná měnit pohled na člověka a svět v umění
Čeští básničtí buřiči
- vlivem anarchismu což bylo hnutí odmítající válku, civilismus což je oslava techniky a civilizace vitalismu což je oslava života, vzniká zejména op válkách a katastrofách, se vyvíjí odpor ke společnosti, pesimismus, to má za následek nespokojenost a buřičství a vzniká skupina anarchistických buřičů
- jsou to lidé naprosto individuální
- jsou sdruženi kolem časopisu Nový kult, který založil S.K.Neumann
- buřiče spojuje, pesimismus, reakce k současnosti, ale každý z toho hledá jiné východisko
Anarchičtí buřiči
Viktor Dyk
- básník, dramatik, vychází z pocitů skepse, píše satiry, je to největší ironik, zároveň romantik a lyrik, je také právníkem a politikem, v jeho dílech se odráží negace, vzpoury, skeptické nálady
- Síla života
- Marnosti
- Pohádka z naší vesnice
- Okno
- Poslední rok – sbírky
- Krysař – próza
- Zmoudření dona Quijota – drama psané pod vlivem symbolismu
František Kellner
– básník,prozaik, kreslíř, satirik, vedl bohémský život, používá pravidelné verše
– Po nás ať přijde potopa
– Radosti života
Fráňa Šrámek
- básník, prozaik, dramatik, impresionista, studoval gymnázium v písku a v Roudnici n/L, vojenská služba se odráží v jeho dílech, má hluboký vztah k jeho rodnému kraji
- Život a bído, přec tě mám rád
- Modrý a rudý – poezie
- Splav, rány ruže – milostná lyrika
- Tělo – román
- Léto, měsíc nad řekou – dramata
Petr Bezruč
- píše básně realistické i symbolické, impresionistické i sociální, na jeho tvorbu má vliv prostředí, ve kterém vyrůstal, horníci, havíři, jeho přínos do literatury spočívá v prolínání mnoha směrů, dokázal prolnout protiklady, jeho tvorba je velmi obsáhlá
- Slezské písně – jediná básnická sbírka
- Stužkonoska modrá – skladba v níž vzpomíná na mládí
Stanislav Kostka Neumann
- básník, prozaik, publicista, překladatel a politik, vyvíjel se od dekadence přes anarchismus, civilismus ke komunismu, proletářské poezii a stalinským postojům, je redaktorem časopisu Nový kult a Červen, spolupodílí se na budování devětsilu a na vypracování jeho programu
- Jsem apoštol žití
- Satanova sláva
- Mezi námi – sbírky
- Kniha lesů vod a strání – poslední předválečná kniha
- Nové zpěvy – po válce
- Rudé zpěvy – v rámci proletářské poezie
- Bezedný rok
- Zanořená léta – za okupace
14. Poezie na přelomu století- moderní básnické směry v Evropské literatuře i nás
Moderní poezie 20. století
- rozvoj techniky a civilizace
- úsilí o nový řád vede k vítězství fašismu a komunismu
- rozpad Rakouska-Uherska
- vznik samostatného Československého státu – 1. prezident T.G.Masaryk
- mladá generace básníků už nepíše básně které se musí rýmovat a dávat nějaký smysl
- jsou to reakce na válku, svět a společnost
- fantazie, sny, představy
- nepíší se velká písmena ani interpunkční znaménka, je porušena gramatická správnost, text bývá zobrazován graficky
- mizí hranice mezi poezií a prózou
Vizualizace
- je to báseň znázorněna graficky, prostředkem byl futurismus
Experimenty
- je to všechno nové a nepoznané, básníci experimentují se slovy, verši, s celými básněmi
Tristan Tzara
- rumunský zakladatel dadaismu, vyložil dadaistickou metodu Manifestu o lásce slabé a lásce hořké
Civilismus, Surrealismus, Dadaismus viz. téma č. 15
André Breton
- zakladatel surrealismu, prozaik a básník, prohlásil Manifest surrealismu, byl tvůrcem celého surrealistického hnutí
- Magnetická pole
- Nadja – povídka
- Spojité nádoby – básnická sbírka
Futurismus
- vznikl v Itálii, zakladatel italský básník Marinetti – sepsal Manifest do programu, neklid, boj, rychlost , dynamika, v malířství se vše opakuje vícekrát,v pohybu, zrušení interpunkce, teorie osvobozených slov
Filipo Thomaso Marinetti
- výrazný představitel futurismu, pořádal přednášky a večery, v roce 1909 publikoval první futuristický manifest
- Monoplán papežův
- Ohnivý buben
Vladimír Majakovskij
- futuristicky spojen s proticarským hnutím, zakladatel futurismu v Rusku, ručně vymalované plakáty lepí na výlohy obchodů v kterých se podávají rychlé informace o dění v zemi
- Oblak v kalhotách
Kubismus
- viz téma č. 15
- Pablo Picasso
- Emil Fiala
- Bohumil Kubišta
- Václav Špála
Kubofuturismus
Guillaume Apollinaire
- zakladatel kubofuturismu, dětství strávil v Monaku, žil v Paříži, bojoval v 1. světové válce= raněn, zemřel, básník, prozaik, který má vliv na světovou poezii
- Alkoholy – báseň, okouzlení Prahou
- Pásmo
- V prsech Tiréziových – scénář pro divadelní hru
- Kaligrafy – báseň, text spojen s grafickým uspořádáním v optický celek
Christian Morgenstern
- jeho díla jsou pro všechny součastníky nepochopitelná, ale po jeho smrti se stává srozumitelnějším a populárnějším, žije bohémským životem, jako jeden z prvních pochopil význam jazyka jako stavebního materiálu
- Básnická teorie
- Palmstrem
- Šibeniční písně
Proletářské umění
- je to směr který se prosadil především v literatuře, sdružil u nás básníky socialistického smýšlení, středem jeho světa nebyl jedinec ale kolektiv bojující o nový společenský řád, formování se odehrávalo v časopisech Kmen, Červen, Rudé právo, proletářská literatura byla určena pro pódia, k recitaci na dělnických schůzích a shromážděních, vůdcem byl S.K. Neumann, který shrnul verše tohoto období do sbírky Rudé zpěvy
Sdružení devětsil
- tvůrčí, teoretická i organizátorská činnost se rozvíjí s programovým hnutím proletářského umění, má charakter revolučního nástupu mladé generace, byl založen 5. října 1920 v Praze, znakem tohoto umění je kolektivnost a lidovost
Jiří Wolker
- vyrůstal v Prostějově, vystudoval gymnázium a práva, zemřel mlád ve 24 letech, je nejreprezentativnějším představitelem proletářské poezie
- Host do domu – sbírka
- Poštovní schránka – báseň
- Těžká hodina
- Balada o nenarozeném dítěti
- Balada o snu
Vítězslav Nezval
- narodil se ve venkovském prostředí, což se odráželo v jeho tvorbě, odešel studovat do Prahy gymnázium, program proletářského umění ho spíše svazoval, proto jako jeden z rvaních prosazuje v Devětsilu nové umění – poetizmus
- Edison – nejvýznamnější poetická báseň
- Sbohem a šáteček – sbírka z cestování po Francii a Itálii
- Orloj
- Křídla
- Z domoviny – válečná tvorba
- Žena v množném čísle – surrealistická sbírka
Jaroslav Seifert
- první nositel Nobelovy ceny za literaturu u nás, 1984, jeho domovem byla dělnická čtvrť Žižkov, která zprvu určila i směr jeho tvorby, podílel se na zrodu činnosti Devětsilu, působil v komunistické straně, básně otiskuje v časopisech Kmen a Červen
- Maminka – sbírka, velmi fixován na svou matku
- Slavík zpívá špatně – sbírka
- Vějíř Boženy Němcové
- Světlem oděná
- Kamenný most – tvorba za okupace
- Přilba hlíny
- Píseň o Viktorce – po válce
Konstantin Biebel
- byl vojákem Rakouské armády, byl zraněn na britské frontě, na lékařské fakultě vstupuje do Devětsilu
- Věrný hlas
- Zlom – proletářská poezie
- Nový Ikaros
- Nebe, peklo, ráj
- Zrcadlo noci – surrealistické sbírky
Josef Hora
- narodil se v Roudnici, studoval v Praze, byl novinářem, byl vyloučen z KSČ, vyvíjel se od proletářské poezie k osobité sociální a intimní poezii
- Básně
- Strom v květu
- Pracující den - sbírky
- Hladový rok – román
- Struny ve větru
- Itálie – z cest
- Jan houslista
- Máchovské variace
- Domov – sbírky
Jindřich Hořejší
- proletářský básník, překladatel z francouzské poezie
- Hudba na náměstí
- Korálový náhrdelník
- Den a noc
- rozvoj techniky a civilizace
- úsilí o nový řád vede k vítězství fašismu a komunismu
- rozpad Rakouska-Uherska
- vznik samostatného Československého státu – 1. prezident T.G.Masaryk
- mladá generace básníků už nepíše básně které se musí rýmovat a dávat nějaký smysl
- jsou to reakce na válku, svět a společnost
- fantazie, sny, představy
- nepíší se velká písmena ani interpunkční znaménka, je porušena gramatická správnost, text bývá zobrazován graficky
- mizí hranice mezi poezií a prózou
Vizualizace
- je to báseň znázorněna graficky, prostředkem byl futurismus
Experimenty
- je to všechno nové a nepoznané, básníci experimentují se slovy, verši, s celými básněmi
Tristan Tzara
- rumunský zakladatel dadaismu, vyložil dadaistickou metodu Manifestu o lásce slabé a lásce hořké
Civilismus, Surrealismus, Dadaismus viz. téma č. 15
André Breton
- zakladatel surrealismu, prozaik a básník, prohlásil Manifest surrealismu, byl tvůrcem celého surrealistického hnutí
- Magnetická pole
- Nadja – povídka
- Spojité nádoby – básnická sbírka
Futurismus
- vznikl v Itálii, zakladatel italský básník Marinetti – sepsal Manifest do programu, neklid, boj, rychlost , dynamika, v malířství se vše opakuje vícekrát,v pohybu, zrušení interpunkce, teorie osvobozených slov
Filipo Thomaso Marinetti
- výrazný představitel futurismu, pořádal přednášky a večery, v roce 1909 publikoval první futuristický manifest
- Monoplán papežův
- Ohnivý buben
Vladimír Majakovskij
- futuristicky spojen s proticarským hnutím, zakladatel futurismu v Rusku, ručně vymalované plakáty lepí na výlohy obchodů v kterých se podávají rychlé informace o dění v zemi
- Oblak v kalhotách
Kubismus
- viz téma č. 15
- Pablo Picasso
- Emil Fiala
- Bohumil Kubišta
- Václav Špála
Kubofuturismus
Guillaume Apollinaire
- zakladatel kubofuturismu, dětství strávil v Monaku, žil v Paříži, bojoval v 1. světové válce= raněn, zemřel, básník, prozaik, který má vliv na světovou poezii
- Alkoholy – báseň, okouzlení Prahou
- Pásmo
- V prsech Tiréziových – scénář pro divadelní hru
- Kaligrafy – báseň, text spojen s grafickým uspořádáním v optický celek
Christian Morgenstern
- jeho díla jsou pro všechny součastníky nepochopitelná, ale po jeho smrti se stává srozumitelnějším a populárnějším, žije bohémským životem, jako jeden z prvních pochopil význam jazyka jako stavebního materiálu
- Básnická teorie
- Palmstrem
- Šibeniční písně
Proletářské umění
- je to směr který se prosadil především v literatuře, sdružil u nás básníky socialistického smýšlení, středem jeho světa nebyl jedinec ale kolektiv bojující o nový společenský řád, formování se odehrávalo v časopisech Kmen, Červen, Rudé právo, proletářská literatura byla určena pro pódia, k recitaci na dělnických schůzích a shromážděních, vůdcem byl S.K. Neumann, který shrnul verše tohoto období do sbírky Rudé zpěvy
Sdružení devětsil
- tvůrčí, teoretická i organizátorská činnost se rozvíjí s programovým hnutím proletářského umění, má charakter revolučního nástupu mladé generace, byl založen 5. října 1920 v Praze, znakem tohoto umění je kolektivnost a lidovost
Jiří Wolker
- vyrůstal v Prostějově, vystudoval gymnázium a práva, zemřel mlád ve 24 letech, je nejreprezentativnějším představitelem proletářské poezie
- Host do domu – sbírka
- Poštovní schránka – báseň
- Těžká hodina
- Balada o nenarozeném dítěti
- Balada o snu
Vítězslav Nezval
- narodil se ve venkovském prostředí, což se odráželo v jeho tvorbě, odešel studovat do Prahy gymnázium, program proletářského umění ho spíše svazoval, proto jako jeden z rvaních prosazuje v Devětsilu nové umění – poetizmus
- Edison – nejvýznamnější poetická báseň
- Sbohem a šáteček – sbírka z cestování po Francii a Itálii
- Orloj
- Křídla
- Z domoviny – válečná tvorba
- Žena v množném čísle – surrealistická sbírka
Jaroslav Seifert
- první nositel Nobelovy ceny za literaturu u nás, 1984, jeho domovem byla dělnická čtvrť Žižkov, která zprvu určila i směr jeho tvorby, podílel se na zrodu činnosti Devětsilu, působil v komunistické straně, básně otiskuje v časopisech Kmen a Červen
- Maminka – sbírka, velmi fixován na svou matku
- Slavík zpívá špatně – sbírka
- Vějíř Boženy Němcové
- Světlem oděná
- Kamenný most – tvorba za okupace
- Přilba hlíny
- Píseň o Viktorce – po válce
Konstantin Biebel
- byl vojákem Rakouské armády, byl zraněn na britské frontě, na lékařské fakultě vstupuje do Devětsilu
- Věrný hlas
- Zlom – proletářská poezie
- Nový Ikaros
- Nebe, peklo, ráj
- Zrcadlo noci – surrealistické sbírky
Josef Hora
- narodil se v Roudnici, studoval v Praze, byl novinářem, byl vyloučen z KSČ, vyvíjel se od proletářské poezie k osobité sociální a intimní poezii
- Básně
- Strom v květu
- Pracující den - sbírky
- Hladový rok – román
- Struny ve větru
- Itálie – z cest
- Jan houslista
- Máchovské variace
- Domov – sbírky
Jindřich Hořejší
- proletářský básník, překladatel z francouzské poezie
- Hudba na náměstí
- Korálový náhrdelník
- Den a noc
13. Kritický realismus v české i světové literatuře
- 19.stol. - rozvoj přírodních a technických věd
- průmysl
- víra ve smyslové poznání = positivismus
- v Evropě různé podmínky:
Francie - revoluce; sociální problémy
Rak.Uh. - revoluce; porážka -> bachovský absolutismus
- literatura: - kritická analýza společnosti
- studium člověka
- realismus - rozvíjí se s romantismem
- pravdivé zobrazení skutečnosti
- v 19.stol. rozmach vědy a průmyslu
- soc. rozpory
- pozornost je věnována typickému jednotlivci
- charakter hrdiny se proměňuje a vyvíjí
- objektivní přístup
- autor se neúčastní
- osobní názory jsou vyjádřeny volbou osobností
- osudy postav jsou dobově podmíněny
- prolínání s romantismem
- na rozdíl od romantismu se postavy pohybují v prostředí sobě vlastním
- někdy naturalismus
- hudba: Buset, Puccini
- malíři: Purkyně, Chitussi, Pinkas
Anglie:
Charles Dickens (1812-1870)
- své nešťastné dětství zobrazuje ve svých dílech
Oliver Twist
David Copperfield
Malá Dorritka
Kronika Pickwickova klubu
- humorné líčení Anglie
- p.Pickwick ve vězení - horší
- končí dobře
William Makepeace Thackeray (1811-1863)
- výsměch a ironie
- společenské satiry
Kniha o snobech - vyšší anglická společnost
Trh marnosti
Thomas Hardy (1840-1928)
- mistr ženských postav
- pesimista
Tess d'Urbevilles
Neblahý Juda
Francie:
Honoré de Balzac (1799-1850)
- fr. společnost 19.stol. - město, venkov, chudí i bohatí
- člověk je ovlivněn spol. zákonitosti
- pečlivě propracován charakter postav
- mravy své doby (cyklus Lidská komedie - 90 románů a povídek)
- společenské hodnoty; rodinné vztahy
- některé postavy procházejí více díly
Otec Goriot
- všechen majetek daruje svým dcerám
- zklame se v nich
- umírá
- zločinec Vautrin, Rastignac
Lesk a bída kurtizán - kurtizána Ester + Lucien
- zločinec dožene Ester k sebevraždě
- Lucien obviněn - oběsí se
Evženie Grandetová - prosté děvče, lakotný otec, slabá matka
- ctižádostivý bratr
Sestřenice Běta
Bratranec Pons
Velikost a pád Césara Biroteaua
Ztracené iluze - venkovský básník Lucien Rubempré poznává v Paříži rub a líc umělecké slávy (úspěch záleží na zájmu těch, kterým umělec slouží) = dilema žít čestně nebo se zaprodat
Gustave Flaubert (1821-1880)
- zobrazení vášní a citů
- sondy do lidského nitra
Paní Bovaryová - Ema se provdá za lékaře, znechucena- podvedena, opuštěna, sebevražda
Citová výchova - zklamání mužského hrdiny
Salambo - hist. román z Kartága
Emile Zola (1840-1902)
- naturalismus (člověk je omezen na svou biolog.podstatu)
Rougon Macquartové, Štěstí Rougonů, Břicho Paříže, Nana, Zabiják, Germinal, Lidská bestie, Rozvrat, Doktor Pascal
- trilogie : Lourdy, Paříž, Řím
- nedokončená tetralogie: Plodnost, Práce, Pravda
- 1898 obhajoval Dreyfuse v aféře -> nucen odjet do Londýna
Rusko:
Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852)
Taras Bulba
Revizor - kritika úplátkářství, lidské hlouposti, podlézavosti, omezenosti
Ženitba
Mrtvé duše - Čičikov skupuje tzv. mrtvé duše; okrádá stát- popis různých typů statkářů
povídky: Večery na samotě u Dikaňky
Arabesky
Ivan Sergejevič Turgeněv (1818-1883)
Lovcovy zápisky - rámcové postavy - obrazy ruské přírody a života na venkově, kritika nevolnictví - řetěz scén ze života statkářů a nevolníků
Rudin
Šlechtické hnízdo
Otcové a děti - nihilista Bazarov; rozvrstvení spol.- střetnutí dvou generací, rozvrstvení ruské statkářské společnosti
romány Předvečer
Dým
Novina- básně v próze
- milostné povídky: Asja, První láska, Sen
Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910)
- šlechtický původ
trilogie Dětství, Chlapectví, Jinošství
Sevastopolské povídky - zážitky z Krymské války
Vojna a mír - Napoleon v Rusku, bitva u Slavkova- Bolkonskij, Bezuchov
Anna Karenina - Karenina+Vronský
- popisuje citové stavy- nevěrná, skáče pod vlak
povídky Hadži Murat, Kreuzerova sonáta
dramata Vláda tmy, Živá mrtvola
Fjodor Michilovič Dostojevskij (1821-1881)
román Chudí lidé - lidé z periferie- formou dopisů
Dvojník, Bílé noci
z káznice: Zápisky z mrtvého domu
Ponížení a uražení
Zločin a trest - psychologie, vražda, právo na zabití?
romány: Běsi, Výrostek, Idiot, Hráč, Bratři Karamazovi
charakteristika doby : rozvoj přírodních a technických věd, filosofie.
: skutečné je to co lze dokázat smysly, tedy pozitivně.
- prosazení exaktního myšlení (vědecké postupy založeny na matematických výpočtech a metodách).
- literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti
- znaky : kritika nedostatků ve společnosti (odtud název " kritický ")
pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace), přesné a všestranné studium života
společnosti a nitra člověka
Kritický realismus v české próze
l. historický román - s výchovnou tendencí národní - historická věrnost.
typizace (literární hrdina se proměňuje, vyvíjí, někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen
kolektivem).
2. venkovský román - znalost venkova, národopisné studie, regionální charakter prózy.
Kritický realismus v českém dramafu
- vliv evropského dramatu (Ibsen, Gogol)
Naturalismus
- krajní směr realismu, aplikuje teorii dědičnosti, nebo determinaci prostředím na literaturu- člověk je omezen svou biologickou podstatou, zobrazen jako výsledek vlivu prostředi a dědičnosti {latinsky natura = příroda).
- v tomto realismu se objevuje ve společenském romána (dokument doby), záliba v negativních jevech, "pesimismus".
Historická próza
Alois J irásek ( 1851 - 1930) - narodil se v Hronově, působil jako středoškolský profesor v Litomyšli a v Praze.
- podporoval vznik Československa, měl malířské nadání.
Dílo - próza : téma - : Nejstarší období našich dějin - Staré pověsti české
: Husitství - Mezi proudy - obraz narůstání společenských rozporů za Václava IV, počátky reformního hnutí, osudy Jana Žižky.
- Proti všem - rozmach husitství po bitvě na Vítkově hoře
- Bratrstvo - doznívání husitských válek na Slovensku
- Z Čech až na konec světa - podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova - mírové poselství Jiřího z Poděbrad do západní Evropy.
: národní Obrození - F.L.Věk - obraz počátků národního obrození,divadla, básnictví, vědy.
- zdůrazňuje zde vlastenectví, historické postavy : F.L.Věk, Václav Thám, Václav Matěj Kramerius, páter Vrba atd.
- U Nás - obrození na české vesnici
- Filozofská historie
: doba pobělohorská - T - obraz období protireformace,
působení jezuitů a cizí katolické šlechty v severních Čechách a v Praze, pálení Českých knih.
- Skály - o selské vzpouře na Čáslavsku.
- Psohlavci - o povstání Chodů koncem 17. století proti Lamingerovi (vystupuje zde Jan Sladký Kozina).
- drama - témata - : historická - husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč-
symbolizují věrnost pravdě, boj za ni, vytrvalost v boji až do smrti.
: pohádková - Lucerna - lidové i humorné prvky - vlastenecký charakter.
Jiráskův přínos - nejrozsáhlejší, nejucelenější umělecký odraz českých dějin.
- jeho přínos byl také z hlediska výchovného - znalost dějin je posilou národního sebevědomí, vlastenectví.
- jeho vyprávění bylo živé, barvité, dramatické a dokonale vykreslovalo obraz hromadných davových scén (bitev).
Zikmund Winter ( 1846 - 1912) - profesor dějepisu, autor odborných publikací o České historii
- vynikající psycholog (studie rozvrácených duší, dokonalá povahokresba)
- mistr krátkých próz historických a humanistických.
Dílo : Mistr Kampanus - z doby pobělohorské, o českém vědci, básníkovi a rektoru pražské univerzity, očitém svědku Stavovského povstání.
- používá zde archaizovaný jazyk
Rakovnické obrázky, Pražské obrázky
Venkovská próza
- obraz vesnice i s jejími nedostatky - snaha hledat řešení (návratem k ideálům křeslanstvi ,
regionáiní charakter prózy (odraz autorova vztahu k určitému kraji).
Karel Václav Rais - narodil se v Lázních Bělohrad; byl vesnickým učitelem na Ceskomoravské vysočině, zobrazil těžký život venkovanů v horských krajích, růst bídy....
Dílo : Zapadlí vlastenci - obraz náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence (učitelé,kněži) v době národního obrození.
- popisuje zde národnostní spory na česko-německém rozhraní.
Západ - autor zobrazuje dobu poobrozeneckou.Dějištěm je Studenec, hlavní postavou je farář Kalous.
Kalibův zločin - tragédie dobráka dohnaného intrikami a rozrvrácením manželství k sebevraždě.
povídkové soubory : otázka vztahu rodičů a dětí, touha po majetku.
Výminkáři
Rodiče a děti
Raisův přínos : realistický obraz sociálních poměrů na vesnici.Hlubší psychologická kresba
postav.Zájem o postavy starých lid, nebo dětí (citlivost, moudrost).
Josef Holeček - autor jihočeského původu, napsal desetidilnou románovou kroniku Naši-
zobrazuje vývoj jihočeského venkova v první polovině l9.století (rozhraní feudalismu a kapitalismu).
Tereza Nováková - navázala na Karolínu Světlou, narodila se v Praze.
- v jeji monografické romány (tzn. děj se týká jedné postavy)
Dila - Jiří Šmatlán - příběh tkalce, který hledá spravedlivější život.
- objevuje se zde dokumentárnî realismus, kritika společnosti.
- Na Librově gruntě - východočeská vesnice v polovíně 19 .století - popisuje zde útlak
roboty.
- Děti čistého živého - tragický osud příslušníků náboženské šlechty.
- Jan Jílek - o tajném návratu českobratrského emigranta z Německa, který byl věrný své víře a proto byl vězněn.
- Drašan - z doby národn o obrození.
- vedle umělecké tvorby je i autorkou řady studíí, napsala i slavnou monografii o Karolíně
Světlé, kterou považovala za svou učitelku.
- průmysl
- víra ve smyslové poznání = positivismus
- v Evropě různé podmínky:
Francie - revoluce; sociální problémy
Rak.Uh. - revoluce; porážka -> bachovský absolutismus
- literatura: - kritická analýza společnosti
- studium člověka
- realismus - rozvíjí se s romantismem
- pravdivé zobrazení skutečnosti
- v 19.stol. rozmach vědy a průmyslu
- soc. rozpory
- pozornost je věnována typickému jednotlivci
- charakter hrdiny se proměňuje a vyvíjí
- objektivní přístup
- autor se neúčastní
- osobní názory jsou vyjádřeny volbou osobností
- osudy postav jsou dobově podmíněny
- prolínání s romantismem
- na rozdíl od romantismu se postavy pohybují v prostředí sobě vlastním
- někdy naturalismus
- hudba: Buset, Puccini
- malíři: Purkyně, Chitussi, Pinkas
Anglie:
Charles Dickens (1812-1870)
- své nešťastné dětství zobrazuje ve svých dílech
Oliver Twist
David Copperfield
Malá Dorritka
Kronika Pickwickova klubu
- humorné líčení Anglie
- p.Pickwick ve vězení - horší
- končí dobře
William Makepeace Thackeray (1811-1863)
- výsměch a ironie
- společenské satiry
Kniha o snobech - vyšší anglická společnost
Trh marnosti
Thomas Hardy (1840-1928)
- mistr ženských postav
- pesimista
Tess d'Urbevilles
Neblahý Juda
Francie:
Honoré de Balzac (1799-1850)
- fr. společnost 19.stol. - město, venkov, chudí i bohatí
- člověk je ovlivněn spol. zákonitosti
- pečlivě propracován charakter postav
- mravy své doby (cyklus Lidská komedie - 90 románů a povídek)
- společenské hodnoty; rodinné vztahy
- některé postavy procházejí více díly
Otec Goriot
- všechen majetek daruje svým dcerám
- zklame se v nich
- umírá
- zločinec Vautrin, Rastignac
Lesk a bída kurtizán - kurtizána Ester + Lucien
- zločinec dožene Ester k sebevraždě
- Lucien obviněn - oběsí se
Evženie Grandetová - prosté děvče, lakotný otec, slabá matka
- ctižádostivý bratr
Sestřenice Běta
Bratranec Pons
Velikost a pád Césara Biroteaua
Ztracené iluze - venkovský básník Lucien Rubempré poznává v Paříži rub a líc umělecké slávy (úspěch záleží na zájmu těch, kterým umělec slouží) = dilema žít čestně nebo se zaprodat
Gustave Flaubert (1821-1880)
- zobrazení vášní a citů
- sondy do lidského nitra
Paní Bovaryová - Ema se provdá za lékaře, znechucena- podvedena, opuštěna, sebevražda
Citová výchova - zklamání mužského hrdiny
Salambo - hist. román z Kartága
Emile Zola (1840-1902)
- naturalismus (člověk je omezen na svou biolog.podstatu)
Rougon Macquartové, Štěstí Rougonů, Břicho Paříže, Nana, Zabiják, Germinal, Lidská bestie, Rozvrat, Doktor Pascal
- trilogie : Lourdy, Paříž, Řím
- nedokončená tetralogie: Plodnost, Práce, Pravda
- 1898 obhajoval Dreyfuse v aféře -> nucen odjet do Londýna
Rusko:
Nikolaj Vasiljevič Gogol (1809-1852)
Taras Bulba
Revizor - kritika úplátkářství, lidské hlouposti, podlézavosti, omezenosti
Ženitba
Mrtvé duše - Čičikov skupuje tzv. mrtvé duše; okrádá stát- popis různých typů statkářů
povídky: Večery na samotě u Dikaňky
Arabesky
Ivan Sergejevič Turgeněv (1818-1883)
Lovcovy zápisky - rámcové postavy - obrazy ruské přírody a života na venkově, kritika nevolnictví - řetěz scén ze života statkářů a nevolníků
Rudin
Šlechtické hnízdo
Otcové a děti - nihilista Bazarov; rozvrstvení spol.- střetnutí dvou generací, rozvrstvení ruské statkářské společnosti
romány Předvečer
Dým
Novina- básně v próze
- milostné povídky: Asja, První láska, Sen
Lev Nikolajevič Tolstoj (1828-1910)
- šlechtický původ
trilogie Dětství, Chlapectví, Jinošství
Sevastopolské povídky - zážitky z Krymské války
Vojna a mír - Napoleon v Rusku, bitva u Slavkova- Bolkonskij, Bezuchov
Anna Karenina - Karenina+Vronský
- popisuje citové stavy- nevěrná, skáče pod vlak
povídky Hadži Murat, Kreuzerova sonáta
dramata Vláda tmy, Živá mrtvola
Fjodor Michilovič Dostojevskij (1821-1881)
román Chudí lidé - lidé z periferie- formou dopisů
Dvojník, Bílé noci
z káznice: Zápisky z mrtvého domu
Ponížení a uražení
Zločin a trest - psychologie, vražda, právo na zabití?
romány: Běsi, Výrostek, Idiot, Hráč, Bratři Karamazovi
charakteristika doby : rozvoj přírodních a technických věd, filosofie.
: skutečné je to co lze dokázat smysly, tedy pozitivně.
- prosazení exaktního myšlení (vědecké postupy založeny na matematických výpočtech a metodách).
- literatura je chápána jako vědecká analýza společnosti
- znaky : kritika nedostatků ve společnosti (odtud název " kritický ")
pravdivý obraz skutečnosti (bez idealizace), přesné a všestranné studium života
společnosti a nitra člověka
Kritický realismus v české próze
l. historický román - s výchovnou tendencí národní - historická věrnost.
typizace (literární hrdina se proměňuje, vyvíjí, někdy je jeden ústřední hrdina nahrazen
kolektivem).
2. venkovský román - znalost venkova, národopisné studie, regionální charakter prózy.
Kritický realismus v českém dramafu
- vliv evropského dramatu (Ibsen, Gogol)
Naturalismus
- krajní směr realismu, aplikuje teorii dědičnosti, nebo determinaci prostředím na literaturu- člověk je omezen svou biologickou podstatou, zobrazen jako výsledek vlivu prostředi a dědičnosti {latinsky natura = příroda).
- v tomto realismu se objevuje ve společenském romána (dokument doby), záliba v negativních jevech, "pesimismus".
Historická próza
Alois J irásek ( 1851 - 1930) - narodil se v Hronově, působil jako středoškolský profesor v Litomyšli a v Praze.
- podporoval vznik Československa, měl malířské nadání.
Dílo - próza : téma - : Nejstarší období našich dějin - Staré pověsti české
: Husitství - Mezi proudy - obraz narůstání společenských rozporů za Václava IV, počátky reformního hnutí, osudy Jana Žižky.
- Proti všem - rozmach husitství po bitvě na Vítkově hoře
- Bratrstvo - doznívání husitských válek na Slovensku
- Z Čech až na konec světa - podle cestopisu Václava Šaška z Bířkova - mírové poselství Jiřího z Poděbrad do západní Evropy.
: národní Obrození - F.L.Věk - obraz počátků národního obrození,divadla, básnictví, vědy.
- zdůrazňuje zde vlastenectví, historické postavy : F.L.Věk, Václav Thám, Václav Matěj Kramerius, páter Vrba atd.
- U Nás - obrození na české vesnici
- Filozofská historie
: doba pobělohorská - T - obraz období protireformace,
působení jezuitů a cizí katolické šlechty v severních Čechách a v Praze, pálení Českých knih.
- Skály - o selské vzpouře na Čáslavsku.
- Psohlavci - o povstání Chodů koncem 17. století proti Lamingerovi (vystupuje zde Jan Sladký Kozina).
- drama - témata - : historická - husitská trilogie Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč-
symbolizují věrnost pravdě, boj za ni, vytrvalost v boji až do smrti.
: pohádková - Lucerna - lidové i humorné prvky - vlastenecký charakter.
Jiráskův přínos - nejrozsáhlejší, nejucelenější umělecký odraz českých dějin.
- jeho přínos byl také z hlediska výchovného - znalost dějin je posilou národního sebevědomí, vlastenectví.
- jeho vyprávění bylo živé, barvité, dramatické a dokonale vykreslovalo obraz hromadných davových scén (bitev).
Zikmund Winter ( 1846 - 1912) - profesor dějepisu, autor odborných publikací o České historii
- vynikající psycholog (studie rozvrácených duší, dokonalá povahokresba)
- mistr krátkých próz historických a humanistických.
Dílo : Mistr Kampanus - z doby pobělohorské, o českém vědci, básníkovi a rektoru pražské univerzity, očitém svědku Stavovského povstání.
- používá zde archaizovaný jazyk
Rakovnické obrázky, Pražské obrázky
Venkovská próza
- obraz vesnice i s jejími nedostatky - snaha hledat řešení (návratem k ideálům křeslanstvi ,
regionáiní charakter prózy (odraz autorova vztahu k určitému kraji).
Karel Václav Rais - narodil se v Lázních Bělohrad; byl vesnickým učitelem na Ceskomoravské vysočině, zobrazil těžký život venkovanů v horských krajích, růst bídy....
Dílo : Zapadlí vlastenci - obraz náročné a obětavé práce drobné vesnické inteligence (učitelé,kněži) v době národního obrození.
- popisuje zde národnostní spory na česko-německém rozhraní.
Západ - autor zobrazuje dobu poobrozeneckou.Dějištěm je Studenec, hlavní postavou je farář Kalous.
Kalibův zločin - tragédie dobráka dohnaného intrikami a rozrvrácením manželství k sebevraždě.
povídkové soubory : otázka vztahu rodičů a dětí, touha po majetku.
Výminkáři
Rodiče a děti
Raisův přínos : realistický obraz sociálních poměrů na vesnici.Hlubší psychologická kresba
postav.Zájem o postavy starých lid, nebo dětí (citlivost, moudrost).
Josef Holeček - autor jihočeského původu, napsal desetidilnou románovou kroniku Naši-
zobrazuje vývoj jihočeského venkova v první polovině l9.století (rozhraní feudalismu a kapitalismu).
Tereza Nováková - navázala na Karolínu Světlou, narodila se v Praze.
- v jeji monografické romány (tzn. děj se týká jedné postavy)
Dila - Jiří Šmatlán - příběh tkalce, který hledá spravedlivější život.
- objevuje se zde dokumentárnî realismus, kritika společnosti.
- Na Librově gruntě - východočeská vesnice v polovíně 19 .století - popisuje zde útlak
roboty.
- Děti čistého živého - tragický osud příslušníků náboženské šlechty.
- Jan Jílek - o tajném návratu českobratrského emigranta z Německa, který byl věrný své víře a proto byl vězněn.
- Drašan - z doby národn o obrození.
- vedle umělecké tvorby je i autorkou řady studíí, napsala i slavnou monografii o Karolíně
Světlé, kterou považovala za svou učitelku.
12. Ruchovci a lumírovci
Ruchovci
- básníci 60 let 19 století
- shromáždili se okolo časopisu ruch, ve kterém si tiskli své básně
- jsou nespokojeni s politicky nevyřešenými otázkami
- charakterizuje je vlastenecké nadšení, které je spjato s demokratickými ideály
- prosazují myšlenku slovanské národnosti, překládají slovanská díla
- ideálem se pro ně stává sedlák a ideálním tématem jsou pro ně slavné období českých dějin (husitství)
Svatopluk Čech
- prozaik, básník, pochází ze středních Čech, vystudoval práva, cestoval
- Husita na Baltu
- Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do 15 století
- Pravý výlet pana Broučka do měsíce
Eliška Krásnohorská
- básnířka
- Z máje žití
- K slovanskému jihu
Lumírovci
- básníci 70 – 80 let 19 století
- dali se dohromady podle časopisu Lumír
- skupina mladých autorů soustřeďující se spíše na západní vyspělé literatury
Jaroslav Vrchlický
- začal sám studovat kněze a později studoval filozofii, působil jako vychovatel v Itálii ve šlechtické rodině, později se věnuje jen literární práci
- Strom života
- Hudba v duši
- Selské balady
- Noc na Karlštejně
- Písně poutníka
Julius Zeyer
- básník, prozaik a dramatik s ironickou a humornou tvorbou
- Vyšehrad
- Čechův příchod
- Radúz a Mahulena
Josef Václav Sládek
- zpočátku ruchovec, básník, prozaik, fejetonista, významný překladatel, cestoval po Americe, redaktor v Národních listech
- Křišťálová studánka
- Zvony a zvonky
- Jiskry na moři
- básníci 60 let 19 století
- shromáždili se okolo časopisu ruch, ve kterém si tiskli své básně
- jsou nespokojeni s politicky nevyřešenými otázkami
- charakterizuje je vlastenecké nadšení, které je spjato s demokratickými ideály
- prosazují myšlenku slovanské národnosti, překládají slovanská díla
- ideálem se pro ně stává sedlák a ideálním tématem jsou pro ně slavné období českých dějin (husitství)
Svatopluk Čech
- prozaik, básník, pochází ze středních Čech, vystudoval práva, cestoval
- Husita na Baltu
- Nový epochální výlet pana Broučka tentokrát do 15 století
- Pravý výlet pana Broučka do měsíce
Eliška Krásnohorská
- básnířka
- Z máje žití
- K slovanskému jihu
Lumírovci
- básníci 70 – 80 let 19 století
- dali se dohromady podle časopisu Lumír
- skupina mladých autorů soustřeďující se spíše na západní vyspělé literatury
Jaroslav Vrchlický
- začal sám studovat kněze a později studoval filozofii, působil jako vychovatel v Itálii ve šlechtické rodině, později se věnuje jen literární práci
- Strom života
- Hudba v duši
- Selské balady
- Noc na Karlštejně
- Písně poutníka
Julius Zeyer
- básník, prozaik a dramatik s ironickou a humornou tvorbou
- Vyšehrad
- Čechův příchod
- Radúz a Mahulena
Josef Václav Sládek
- zpočátku ruchovec, básník, prozaik, fejetonista, významný překladatel, cestoval po Americe, redaktor v Národních listech
- Křišťálová studánka
- Zvony a zvonky
- Jiskry na moři
11. Májovci
- v 60 letech se začíná dostávat ke slovu nová generace, ale její vstup na uměleckou sféru není jednoduchý
- tato generace vyrůstala v době, kdy starší generace (generace NO) se buď odmlčela nebo umírá
- literatury vychází jen málo
- jediným časopisem byl Lumír, mezi studenty vládne čilý vlastenecký ruch, píší ručně časopisy
- významnější bylo vydání almanachu Máj – v němž poprvé vystoupila na veřejnost mladá literární generace seskupena kolem Vítězslava Hálka a Jana Nerudy
- podle tohoto almanachu máj se tato generace označuje jako generace Májovců
- mladí spisovatelé se hlásí k Máchovi
Jan Neruda
- studoval akademické gymnázium, nedokončil studium práva a filozofie, rozhodl se pro dráhu spisovatele a novináře, redaktorem časopisu Obrazy života, Národní listy, byl to básník, prozaik, fejetonista, žurnalista a divadelní kritik, píše cestopisné črty do novin a pak knih
- Obrazy z ciziny, menší cesty
- Žerty hravé i dravé – fejeton
- Arabesky – zachycují prostředí Malé strany ze současnosti
- Hřbitovní kvítí – o utlačovaných lidech
- Povídky Malostranské – zobrazují prostředí jeho dětství
- Balady a romance – inspiruje se lidovou tvorbou
- Písně kosmické – vztah člověka a kosmu
Vítězslav Hálek
- žurnalista, dramatik, básník, prozaik a literární kritik, redaktor Národních novin, řídil časopis Lumír, Květy
- Večerní písně – milostná lyrika
- Pohádky naší vesnice
- Muzikantská Liduška
- Polník Rumař
Karolína Světlá
Jakub Arbes
- prozaik, novinář, zakladatel české sci-fi
- Havran – báseň
- Ďábel na skřipci – román
- Ukřižovaná
- Svatý Xaverius
- Newtonův mozek
- tato generace vyrůstala v době, kdy starší generace (generace NO) se buď odmlčela nebo umírá
- literatury vychází jen málo
- jediným časopisem byl Lumír, mezi studenty vládne čilý vlastenecký ruch, píší ručně časopisy
- významnější bylo vydání almanachu Máj – v němž poprvé vystoupila na veřejnost mladá literární generace seskupena kolem Vítězslava Hálka a Jana Nerudy
- podle tohoto almanachu máj se tato generace označuje jako generace Májovců
- mladí spisovatelé se hlásí k Máchovi
Jan Neruda
- studoval akademické gymnázium, nedokončil studium práva a filozofie, rozhodl se pro dráhu spisovatele a novináře, redaktorem časopisu Obrazy života, Národní listy, byl to básník, prozaik, fejetonista, žurnalista a divadelní kritik, píše cestopisné črty do novin a pak knih
- Obrazy z ciziny, menší cesty
- Žerty hravé i dravé – fejeton
- Arabesky – zachycují prostředí Malé strany ze současnosti
- Hřbitovní kvítí – o utlačovaných lidech
- Povídky Malostranské – zobrazují prostředí jeho dětství
- Balady a romance – inspiruje se lidovou tvorbou
- Písně kosmické – vztah člověka a kosmu
Vítězslav Hálek
- žurnalista, dramatik, básník, prozaik a literární kritik, redaktor Národních novin, řídil časopis Lumír, Květy
- Večerní písně – milostná lyrika
- Pohádky naší vesnice
- Muzikantská Liduška
- Polník Rumař
Karolína Světlá
Jakub Arbes
- prozaik, novinář, zakladatel české sci-fi
- Havran – báseň
- Ďábel na skřipci – román
- Ukřižovaná
- Svatý Xaverius
- Newtonův mozek
10. Kritický realismus v evropské literatuře a jeho uplatnění v literatuře české (městská a venkovská tematika).
Realistické prvky v díle B. Němcové a K.H. Borovského.
Realismus
Realismus pod drobnohledem:
- realismus je tendence, kterou sledujeme již od starověku (většině tvůrců literárních nebo uměleckých děl se vždy jednalo o to, aby se co nejvíce přiblížili skutečnosti) – vztah autora k realitě
- literatura se stává realistickou v době klasicismu a osvícenství (vznikají první realistická díla – Fielding – Tom Jones, Defoe – Robinson Crusoe)
- jako směr se realismus vyvíjí až v 19. století– umění se zbavilo všeho, co ho deformovalo (středověký schematismus, náboženská dogma, potlačen vliv romantické rozervanosti – ideál již nelze hledat mimo skutečnost)
- dílo získává co největší míru objektivizace (příhodné je konstatování, které říká, že v realismu se vlastně jedná o ztrátu iluzí)
Příčiny vzniku realismu v 19. století:
- realismus měl filozofické předpoklady – pozitivismus (August Comte) – poznatky věd jsou zdrojem jediného skutečného poznání
- dialektický materialismus (Karel Marx) – svět není soubor hotových věcí, ale procesů (neexistuje nic absolutního a konečného) – duch je výtvorem hmoty, vývoj probíhá ve spirále (znovu a znovu prochází stupni, kterými již prošel, avšak pokaždé na vyšší úrovni)
- historický materialismus – přenesený dialektický materialismus na život lidské společnosti (jak lidé žijí, tak také myslí)
- Hyppolit Taine – francouzský literární vědec a filozof, podle něho je umělecké dílo výsledkem působení tří hlavních činitelů: rasy, prostředí a momentu (doby) – základ naturalismu (rozhodující vliv dědičnosti a prostředí na člověka)
- rozmach přírodních a technických věd (Darwin, Pasteur…)
- revoluční rok 1848 – změna poměrů, doba teroru, zatýkání a cenzury
- nástup Napoleona III. (pohřbení snů romantiků)
Charakteristické rysy literárního realismu 19. století:
- základním estetickým pravidlem je pravdivost, věrnost skutečnosti
- skutečnost by měla být zachycena v celé své komplexnosti a složitosti
- objektivita uměleckého díla – nicméně autorův subjekt není zcela vyloučen (autor může zaujmout určitý postoj)
- realismus se tolik neobrací do minulosti, a pokud ano, slouží pohled do minulosti spíše k hledání paralel mezi dobami dávnými a soudobými
- realismus se snaží o pravdivé zobrazení skutečnosti, ale je třeba říct, že ji jen trpně nekopíruje, ale vybírá příznačné jevy, vyzdvihuje příznačné rysy a typizuje postavy
- pozorování, popis a třídění – metody realistů
- 30. léta 19. století – realismus se protíná s romantismem
- 1857 – manifest „Realismus“ (Francie, kritik Campffewy) – autoři si vzali jako modlu Balzaca, román by měl být přesným odrazem skutečnosti, upřednostňuje se městské prostředí a objektivita
Kritický realismus
- vystupňovaný realismus druhé poloviny 19. století
- snaha o přesnost a pravdivost, je historicky konkrétní (nespokojí se s tím, že jen pravdivě zobrazuje)
- autor je nezúčastněný, má odstup – vyjadřuje „er formou“ (zahalí vlastní myšlenky)
- snaha o analýzu – autor je společensky zapojený a angažovaný
- kritický realismus má rád současnost, soustřeďuje se na měšťanstvo – podkládá fakta
Srovnání romantismu a kritického realismu
Romantismus
- autor se ztotožňuje s hlavním hrdinou
- autor je nezapojený ve společnosti
- důraz na lásku
- obliba historie
- příroda, fantazie, návrat k folkloru
- poéma
Kritický realismus
- odstup od postav
- autor je angažovaný ve společnosti
- cit je výsledkem spol. zařazení
- současnost
- příroda nehraje roli - město
- drama, román
Realismus ve výtvarném umění:
- zrod pojmu „realismus“ – spojen s francouzským malířem Gustavem Courbetem (takto byla odmítavě pojmenována jeho výstava) – jeho obrazy jsou věrné skutečnosti, nezatížené žádnými estetickými ideály, tematicky – všední výjevy z venkova, prací unavené obyčejné lidi
- Édouard Manet, Theodor Rousseau (barbizonská škola), Ilja Repin (peredvižnici)
- realisté u nás: Josef Mánes, Karel Purkyně, Antonín Chittussi, František Ženíšek, …
Přechodné období
- realistické tendence v literatuře nevykrystalizovaly najednou (aktéři se museli zbavit romantické subjektivnosti)
- v tomto období, ve kterém působili např. Heine nebo Sandová se stále uplatňují lidové slovesné formy, baladické náměty, fantazie atd. X pozornost k rozvrstvení společnosti, satirický tón, kritika sociálních rozdílů
- umění začíná sloužit časovým požadavkům
- pojem „naivní (ideální) realismus „ – stále jsou ovlivněni romantismem, ale již ctí některé realistické postupy a metody, kritika společenských mravů, poukazují na rozvrstvení společnosti
Heinrich Heine
- německý spisovatel židovského původu
- byl členem hnutí „Mladé Německo“ – opoziční charakter oproti stávajícímu systému (hnutí působilo v letech 1830 – 1848) – pranýřovali společenské poměry, hlásili se k idejím samostatného Německa, svoboda myšlení a slova
- emigroval do Paříže
- trpěl bolestmi hlavy a v exilu téměř oslepl a ochrnul na celém těle
Dílo: - navazuje na romantické hnutí, ale později píše sociální a politickou lyriku
- jednoduchost a melodičnost básní, ironie, satira, vtip
- zesměšňuje nacionalismus a militarismus
Kniha písní – sbírka poezie, pod vlivem romantismu
George Sandová (vlastním jménem Aurore Dupinová)
- měla nekonvenční a bohémský život
- milostné avantýry s Mussetem a Chopinem
- usilovala o emancipaci žen
Dílo: - napsala studie o Janu Žižkovi a Prokopu Holém
Valentina, Lélie, Ďáblův močál
Realistická literatura ve Francii
- realistická literatura se rozvíjí po pádu Napoleona v roce 1815
- literatura se společensky angažuje – spisovatelé spolupracují s deníky (rozvoj moderní žurnalistiky)
- konec 60. a 70. let – realismus se mění na naturalismus
- nástup realismu souvisí novou filozofií (pozitivizmus, dialektický materialismus) a s rozvojem věd, průmyslu (1830 – 1. velká železnice)
Honoré de Balzac (1799 – 1850)
- narodil se na venkově, vystudoval práva
- touha zbohatnout – odstěhoval se do Paříže
- krátce vlastnil tiskárnu, ale zbankrotoval
- nejprve psal tzv. „černé romány“ (dobrodružné knihy plné exotiky) – styděl se za ně, podepisoval je pseudonymem Lord R’Hoone – ale vydělal si první peníze
- poté vydával zkrácené verze děl některých klasiků (Moliere)
- počátek 30. let – vydal román, který se stal velmi úspěšný
- konec Balzacova života je ironický – oženil se s dlouholetou přítelkyní polskou šlechtičnou Evelynou Hanskou, byl bohatý, dostal se do vysoké společnosti, jak vždy chtěl – ale brzy poté umírá
Dílo: Charakteristické rysy:
- vytvořil obraz francouzské společnosti 19. století
- mistrně vystihl psychologii lidí, kteří jsou postiženi nějakou vášní či slabinou – lakomci, kariéristé, zločinci, pokrytci
- příběhy nepostrádají napětí, gradaci i nečekané zápletky
- přihlásil se k realismu – román je bezcenný, je-li nepravdivý
- toužil do začlenění do vrstvy aristokratů – ve svých knihách je vylíčil jako lidi, odsouzené k pádu, kteří si ani jiný osud nezaslouží
- jeho hrdinové se vyskytují ve více jeho knihách – jednou jako titulní postava, jindy jen jako epizodní
Lidská komedie: cyklus Balzacových románů, jehož celkovou vizi si načrtl v roce 1834
- chtěl vykreslit obraz společnosti a civilizace své doby, které se mu zdály úpadkové
- cyklus má tři části:
a) studie mravů (111 románů)
b) filozofická studie (27 románů)
c) analytická studie (5 románů)
- z celkového počtu 143 knih jich Balzac stihl napsat 95, vystupuje v nich 2000 postav
- ústřední trilogií je Otec Goriot, Lesk a bída kurtizán, Ztracené iluze
Otec Goriot (děj viz ČD)
Otec Goriot
- tato postava je až směšně šetrná, miluje nade vše své dcery, je to ale „opičí láska“ (nekritická, nerozumná až směšná)
- dcery se za něj stydí, ale ždímou z něj peníze – otec jako takový pro ně nemá hodnotu
- ten si to ale uvědomí až na smrtelné posteli (u jejich dcer se po jeho smrti také objeví náznak lítosti, ale jejich manželé je usměrní)
Evžen de Rastignac
- díváme se na vývoj hrdiny – přichází plný iluzí, je ctižádostivý, chce dobýt svět svou prací a inteligencí X zjišťuje, že pokud nemá peníze, je nadání k ničemu
- příběh Goriota ho dojímá, uvědomuje si prohnilost společnosti X ale po jeho smrti jde budovat svou kariéru
Ztracené iluze
- románová trilogie
- vzestup a pád Luciena Rubempré, venkovského básníka, který se snaží pomocí své bohaté milenky proniknout mezi umělecké kruhy v Paříži
- zprvu čestný člověk – morální rozklad
- Lucien se dostává do zkorumpovaného světa novinářů, chce získat šlechtický titul, ale vše ztratí a vrací se na venkov.Protiváhou Luciena je jeho venkovský přítel David Séchard, vynálezce.Žije poctivě, ale falešné směnky, které jeho jménem podepsal Lucien, ho dostávají do vězení.Lucien se setkává s kanovníkem Herrerou (Vautrin) a za slib poslušnosti získává s jeho pomocí peníze, které pomáhají Davidovi z vězení.Nakonec s Herrerou odjíždí do Paříže.
Lesk a bída kurtizán
- Lucien miluje kurtizánu Ester (jeho lásku k ní „vypěstoval“ Herrera) – po 4 letech jim oznámí, že se nesmí vídat = zahrává si s lidskými city
- nakonec se Ester otráví a Lucien a Herrera jsou zatčeni, protože k nim vedou stopy velkých peněz (Herrera chtěl Lucienovi koupit pole a šlechtický titul, peníze získala Ester přes bankéře Nucigena, který se do ní zamiloval)
- oba jsou zatčeni – Lucien se oběsí – Herrera je zdrcen z jeho smrti
- další díla – Šagrénová růže, Bratranec Pons, Evženie Grandetová (rodina Grandetových, hlavou rodiny je otec Felix, bednář, který vlastní nesmírné bohatství, o kterém jeho rodina neví.Jeho synovec Karel ho požádá o peníze na cestu do Indie, Evženie se do něj zamiluje a dá mu všechny své peníze.Slíbí si věrnost, otec to nevidí rád a s Evženií se usmiřuje až po smrti své ženy.Ovšem nevede ho k tomu otcovská láska, ale peníze, které Evženie po matce zdědila.Karel se vrátí jako boháč, vezme si bohatou šlechtičnu.Po smrti otce se Evženie stane nejbohatší ženou Francie, vezme si starého soudce Cruchota a citově zklamaná se stěhuje na venkov, kde se věnuje charitě.)
Gustave Flaubert
- narodil se v Normandii v rodině lékaře
- studoval práva na pařížské univerzitě
- byl finančně zajištěn, cestoval
Dílo: - ovlivněn romantismem
- mistr analýzy lidské psychiky (již ne celkový obraz společnosti jako u Balzaca, ale zúžený pohled do nitra jedince)
- jeho romány jsou o konfrontaci dvou světů – vysněného a reálného = ztráta iluzí
Paní Bovaryová (Madame Bovary) (děj viz ČD)
- podtitul Mravy francouzského venkova
- autor odsuzuje maloměšťáckou společnost – ztotožnění s hrdinkou
- rozpad romantické iluze o krásném životě
- román byl roku 1857 postaven před soud (spolu s sbírkou Ch. Baudelaira Květy zla) pro urážku veřejné mravnosti – Flaubert řekl, že „kniha je nemravná jen tehdy, když k nemravnostem nabádá, ne když je popisuje“
- byl napsán na základě skutečných událostí
Salambó
- historický román, odehrává se v Kartágu, popisuje lásku princezny Tanid k vůdci poražených žoldáků
Citová výchova – dva muži hledají své místo ve společnosti, romantik Frederick, který se neustále potácí mezi sněním a znechucením se snaží svést vdanou ženu
- protikladem je mladík, který je morálně čistý, ale ani on si sympatie čtenářů nezíská
Bouvard a Pécuchet – humoristický román o dvou písařích, kteří se přestěhují na venkov a „pěstují“ tam vědu
Bratři Goncourtové
- vytvářejí přechod mezi realismem a naturalismem
- studují dokumenty, jejich hrdiny vede do záhuby pud – naturalismus
Dílo: Slečna Filoména
Naturalismus
- umělecký směr 2.poloviny 19.století, jedna z podob realismu
- navazuje na pozitivistickou teorii (jako realismus)
- Hyppolite Taine – člověk je výsledkem rasy, prostředí a historického momentu
a) rasa – rasa etnická, ale i příslušnost k určitému národu
b) prostředí – sociální prostředí (např. u Zoly – období 2.císařství)
c) historický moment – doba, ve které jsme se narodily a ve které jsme se vyvíjeli
- naturalismus vzniká ve Francii za bratří Goncourtových
1.)chtěli zobrazit člověka vědecky, jako výslednici a, b, c
2.)nechají hrdinu napospas a zkoumají jeho chování, metoda pokusů
Emil Zola
- jeho otec zemřel, když mu bylo 7 let
- byl vychováván na jihu Francie u rodičů jeho matky
- studoval v Provence – přítelem byl malíř Cézane
- po smrti babičky se přestěhoval do Paříže
- 2x propadl u maturity – začal se věnovat publicistice a literární činnosti
- v období Dreyfusovy aféry napsal prezidentu republiky otevřený dopis (J’acusse), ve kterém se důstojníka zastal – byl odsouzen, utekl však do Anglie
- zemřel na otravu plynem
Dílo: - Zola je největší naturalista své doby, za první naturalistický román označil „Paní Bovaryovou“
- vypracoval teorii románu – Experimentální román – podle této teorie musí být spisovatel jen nestranným pozorovatelem
Tereza Raquinová – vdá se, manžel si přivede přítele, Tereza se do něj zamiluje, naplánují vraždu jejího manžela, nakonec se jen hádají, svalují vinu jeden na druhého, život skončí sebevraždou
Les Rougon-Macquart – cyklus románů, jehož podtitul zněl ve sterém překladu „Živočichopis jedné rodiny za 2. císařství“
- celkem 20 románů, 32 hlavních postav a přes 1000 vedlejších
- Zola nakreslil rodokmen početné rodiny Rougon-Macquartů (aby zvýraznil vliv dědičnosti, za předky rodiny vybral nervově nemocnou Fouqueovou, jejího zdravého manžela Rougona a milence, alkoholika Macquarta) – na potomcích se z generace na generaci projevovaly vlivy těchto defektů, své postavy umístil do rozličných prostředí
- některé romány tohoto cyklu:
- Břicho Paříže (Le ventre de Paris) - naturalistický román z prostředí pařížské tržnice)
- Zabiják (L’Assomoir) – 7.svazek cyklu
Děj: Do Paříže přijíždí Gervaisa a bere s sebou děti i druha Lantiera.Ten ji však krátce na to opouští.Gervaisa pracuje jako pradlena a začne se o ni ucházet klempíř Coupeau.Toho si nakonec Gervaisa vezme.Gervaisa si zařizuje prádelnu a narodí se jí dcerka Nana.Jednou Coupeau spadne ze střechy, dlouho se léčí, zvykne si na zahálku a alkohol.Alkohol se brzy stane strašákem celé rodiny.Coupeau utrácí peníze Gervaisy a nakonec umírá jako lidská troska.Gervaisa se ale také nechá strhnout, dokonce pije i se svým bývalým druhem Lantierem.Nakonec ztratí práci, stane se z ní žebračka a dcera Nana se stává prostitutkou.Gervaisa umírá v odporném brlohu.
Nana – příběh Gervaisiny dcery, která se stane prostitutkou
Germinal – prostředí horníků, konflikt mezi dělníky a majiteli dolů
Lidská bestie,
Země (Děj viz ČD)
Guy de Maupassant
- spisovatel a žurnalista
- bojoval v prusko-francouzské válce
- pod vlivem přítele Flauberta začal psát – eseje a erotickou poezii
- umírá na syfilis
Dílo: - naturalistické prvky – on sám se za naturalistu nepovažoval
- psal objektivní romány, je to velký pozorovatel, důraz na detail, pravdivost
- psal i novely a fantastické povídky
Miláček – bezcharakterní novinář se dostane do vysoké společnosti, díky intrikám a za přispění žen
Kulička – povídka, odehrávající se za prusko-francouzské války
- hlavní hrdinka – prostitutka Alžběta – projeví více morálních hodnot, než společnost, která jí opovrhuje
Skupina rouenských občanů odjíždí z obsazeného města dostavníkem.Jede s nimi i prostitutka Alžběta.Dostavník zastaví pruský důstojník, chce, aby mu byla Alžběta po vůli, jinak cestující zajmou.Cestující Alžbětu prosí, aby je zachránila a ona tak opravdu učiní.Nakonec se jí ovšem dostane ještě většího pohrdání.
Alfons Daudet
- Zola ho řadil k naturalistům, přestože Daudet sám se za něj nepovažoval
Dílo: Listy z mého mlýna
Realistická literatura v Anglii
Charles Dickens
- nejvýznamnější anglický romanopisec kritického realismu
- vyrostl v rodině chudého úředníka – pro dluhy se ocitl ve vězení
- dvanáctiletý Charles začal pracovat jako dělník v dílně na výrobu leštidel na boty
- v patnácti se stal písařem, v 19 letech začal se žurnalistikou
- oženil se a měl 10 dětí – nakonec je však opustil, snad kvůli poměru s herečkou
Dílo:- ve svém díle se soustřeďuje především na dětské hrdiny (inspirací je mu vlastní, neradostné dětství)
- využívá i detektivních prvků
- v jeho dílech se projevuje i romantismus – původ hrdiny je zahalen tajemstvím
- jeho realismus nemá jednolitý charakter (ostrá kritika společenských jevů X citový lyrismus, humor – rozmělňují realistickou složku), ale je barvitý – dostáváme se s ním do chudobinců, vězení pro dlužníky, vykořisťování dětí ve fabrikách…
Kronika Pickwickova klubu – první Dickensův román, jedno ze základních děl světové humoristické literatury, 4 příběhy z cest 4 členů Pickwickova klubu, chtějí blíže poznat život, výprava se zvrhne v sérii katastrofických příhod
Oliver Twist – příběh osiřelého chlapce, jenž je vychováván v chudobinci.Musí snášet ústrky, bezpráví a hlad.Uteče do Londýna a dostává se do zločinecké party, kterou vede starý Žid Fagin.Při jedné výpravě je zadržen nevinný Oliver, pro kterého je dráha zločince morálně nepřijatelná.Před rozsudkem ho zachraňuje ušlechtilý pan Brownlow, ale bývalá zločinecká parta Olivera opět unáší.Učitel zlodějských dovedností Ferina Lišák Olivera zasvěcuje do svého řemesla.Při dalším přepadení je Oliver zraněn a ujímá se ho Róza, schovanka paní Maylievové.Posléze je odhalen příbuzenský vztah mezi Rózou a Oliveček (Róza je jeho teta).O odhalení skutečného Oliverova původu se zaslouží Nancy, někdejší společnice lupiče Billa.Ten ji však zavraždí.Bill umírá na útěku, Fagin je popraven a spravedlivě odsouzen je i někdejší krutý správce chudobince.Oliver se stává adoptivním synem pana Brownlowa.
- zobrazení bídy a zločinnosti má kritický akcent
- román o lidských charakterech a o sociální podmíněnosti jednání mnohých lidí z okraje společnosti (mnozí by se živili poctivěji než zlodějinou, ale jejich sociální stav to neumožňuje)
David Copperfield – román s autobiografickými prvky
Malá Doritka, Nadějné vyhlídky
William Thackeray
- jeho romány jsou zrcadlem života vyšších vrstev
Dílo: - psal humoristické povídky a satiry namířené proti romantickému sentimentu
Jarmark marnosti – obraz mravů soudobé anglické společnosti
Kniha snobů – charakteristické rysy nejrůznějších typů anglických snobů
Sestry Brontëovy:
- v díle se mísí romantické a realistické prvky
Charlotte Brontëová
- v díle se mísí romantické a realistické prvky
Dílo: Jana Eyrová
Emily Brontëová
- v díle se mísí romantické a realistické prvky
Dílo: Na větrné hůrce
Ruská realistická literatura
- ruská literatura je na vrcholu umělecké literatury
- literatura v Rusku měla odlišné postavení než jiné národní literatury ve svých zemích – musela v Rusku suplovat málo rozvinuté vědy a filozofii, publicistiku a politiku
- např. ve Francii sloužila literatura především estetice a pobavení X v Rusku se přikláněla k etice a pro Rusa byla literatura zaujetím místa v prostoru a čase (měla filozofickou hloubku)
- to vše má na svědomí to, že ruské knihy působí na evropského čtenáře zvláštním dojmem – pocit, že literatura je nudná, rozvláčná, bez napínavého děje, ale na druhou stranu obdiv k jejímu extrémismu (přistupuje na samou hranici poznání lidského bytí)
- Rusko 19. století – feudální systém, absolutismus – i to určuje zvláštní ráz ruské literatury
Nikolaj Vasilijevič Gogol
- narodil se na Ukrajině
- v Petrohradu studoval historii – chtěl se stát profesorem historie
- cestoval po Evropě, jako křesťan podnikl pouť k Božímu hrobu v Jeruzalémě
- konec jeho života je opředen záhadami – propadl náboženským náladám, začal zatracovat svou předchozí literární tvorbu a vyznává se z víry v ruské samoděržaví
Dílo: Charakteristické rysy Gogolova díla:
- zobrazuje ruskou společnost, jež je deformována byrokratismem, hodnoty duchovního života a lidské porozumění jsou zatlačeny do pozadí
- satira – výsměch úředníčkům, nadutým pánům a hlupákům
- prolínání realismu s romantickými prvky – některé fantastické prvky v povídkách X kritický realismus v Mrtvých duších
Mirgorod – 4 povídky, život v poklidné ukrajinské usedlosti, ukrajinští kozáci (povídka Taras Bulba) – vědomí odpovědnosti za osud své vlasti
Petrohradské povídky – až hororový podtext, některé povídky – Plášť, Podobizna…
Revizor – komedie
Do ruského provinčního městečka pronikne zpráva o tajném příjezdu revizora z Petrohradu.Místní úředníci mají špatné svědomí, městečko je plné zlořádů a podvodů – snaží se revizorovi nadbíhat.Ale dochází k omylu, za revizora je považován řadový úředníček Chlestakov.Ale když vidí, jak ho všichni obskakují, rozhodne se situaci využít.Jsou mu nabízeny půjčky, hejtman mu dokonce nabízí ruku své dcery – Chlestakov se bojí, aby se nic neprozradilo a odjíždí.Až poté se lidé dozví o podvodu.
- je to dílo o zkažené morálce, o úplatkářství, lidské hlouposti
- satirický a groteskní obraz společenské situace v Rusku
Ženitba, Hráči – další komedie
Mrtvé duše – satirický román, hlásí se k pikaresknímu románu
Hlavním hrdinou je Čičikov.Chce zbohatnout – vydá se na venkov a zkupuje „mrtvé duše“ – mrtvé nevolníky, kteří zemřeli od posledního sčítání lidu a jejichž půdu chce získat.Nakonec je vše odhaleno a Čičikov je znemožněn.
- Gogol se zalekl ohlasu na své dílo a 2. díl raději spálil – ale i dnes jsou Mrtvé duše dílem navýsost aktuálním
Večery na samotě u Dikanky – trochu romantické povídky, vycházejí z pohádek, nedílnou součástí je fantazie
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
- narodil se v rodině moskevského lékaře – byl to despota
- vystudoval gymnázium a poté v Petrohradě Hlavní inženýrskou školu
- byl přívržencem utopického socialismu (tragické osudy lidí ho donutily přehodnotit svou filosofii)
- za veřejné čtení dopisu Bělinského Gogolovi byl odsouzen na smrt, trest se změnil na 4 roky galejí (na Sibiři)
- velmi trpěl špatnými podmínkami a epileptickými záchvaty
- ve stáří cestoval a propadl hazardu
Dílo: Charakteristické prvky jeho díla:
- je považován za jednoho ze zakladatelů moderního psychologického románu, zároveň ovlivnil generaci spisovatelů jako Kafka nebo Woolfová
- využívá „vnitřních monologů“
- hrdinové jeho románů jsou postaveni do rozhodujících životních situací a musí je řešit – většinou jsou to neobyčejní lidé
- zpomalující prvek – aby se mohl věnovat psychice hrdinů
Zločin a trest – román o duševní katastrofě člověka, který se dopustil dvojnásobné vraždy
- děj ve čtenářském deníku
- řeší se tu právo člověka na vraždu (hlavní hrdina Raskolnikov rozděluje lidi na dvě vrstvy – nižší, tupá, slouží jen k reprodukci a druhá je vyšší, nadřazení lidé, kteří mohou přestoupit zákony
Běsové – román vychází ze skutečného příběhu revolucionáře Něčajeva, pro neuposlechnutí rozkazu dá zavraždit studenta, kniha je spíše úvahou o tom, jak se rodí takoví lidé a jak získávají své přívržence
Idiot – hlavní hrdina je zchudlý kníže Myškin, trpí epilepsií, léčí se, ale po návratu prožívá podivuhodné příběhy, které ho uvrhnou do duševní nemoci
Je to člověk ušlechtilý, vnitřně krásný, ale protože lidé nechápou jeho laskavost, je považován za idiota.
- román ukazuje, že mravně čistý člověk nemůže v současné společnosti vůbec žít
- slovo idiot zde neoznačuje člověka bláznivého, ale spíše neschopného
Bratři Karamazovi – otec Karamazov (despota, cynik – obraz vlastního otce Dostojevského), má 4 syny – 3 vlastní a jeden nevlastní
Starý Karamazov je zavražděn, zabil ho nevlastní syn.Vinu na sebe však berou všichni.Nevlastní syn neunese tíhu svého zločinu a spáchá sebevraždu.Syn Aljoša je křesťan a věří, že zlo se nemá oplácet zlem.Naopak syn Ivan věří, že zlo se musí srovnávat s činem.
Zápisky z Mrtvého domu, Uražení a ponížení
Lev Nikolajevič Tolstoj
- narodil se v Jasné Poljaně
- pocházel ze šlechtického rodu, rodiče mu zemřeli, když byl ještě malý
- nedokončil studium práv
- 1851 – odjel na Kavkaz, kde se zúčastnil Krymské války
- po návratu otevřel v Jasné Poljaně školu
- v 80.letech se přestěhoval do Moskvy
Dílo: - seznámil se i s dílem Petra Chelčického, které ho ovlivnilo
Dětství, Chlapectví, Jinošství – autobiografické romány
Sevastopolské povídky – zobrazuje krymskou válku, jíž se účastnil
Vojna a mír – 4 dílná historická epopej, zobrazuje Rusko v 1. třetině 19.století
- vystupuje tu více než 250 postav, popisuje Napoleonovo tažení do Ruska, požár Moskvy a ústup francouzské armády
- hlavní hrdinové – Andrej Bolkonskij (energický, střízlivý), Pierre Bezuchov (idealista, zabývá se smyslem života), oba hledají vztah ke společenskému dění, Andrej se zamiluje do Nataši Rostovové, ona do něj také, ale nakonec mu uteče s jiným, to, že ho miluje si uvědomí, až když umírá, do Bezuchova „vchází“ duch Bolkonského a Nataša si ho nakonec vezme
Anna Karenina – široce pojatý román, není jen psychologickou analýzou hlavní hrdinky, ale také plastickým obrazem Ruska
1.dějová linie
Román začíná sporem v jedné rodině.Muž se zaplete s guvernantkou, žena je nešťastná a spor přijíždí urovnat její sestra Anna.Ve vlaku se Anna seznamuje s mladým Vronským.Na jednom plese ho přebere své švagrové Kitty.O tu se uchází statkář Levin (neschopný projevit své city).Kitty onemocní a cestuje.Anna je provdána za starého Karenina a má syna Sergeje.Manžela si váží, ale až s Vronským poznává skutečnou lásku.Manžel to zjistí, vyhodí ji a bere jí dítě.Anna má s Vronským dceru, ale zanedbává jí, začíná na Vronského žárlit.On to chce urovnat, ale Anna vidí, že všem jen ubližuje, a tak skočí pod vlak.
2.dějová linie
Kitty a Levin se vezmou, milují se a mají dítě – autor ukazuje, že vztah, který je čistý a morální je šťastný.
- příběh lze interpretovat jako rozpor mezi vesnicí a městem – Anna přijíždí nezkažená, ale město ji změní (podvede manžela)
- navíc zde hraje důležitou roli železnice – symbol pokroku- ve vlaku potká Anna Vronského a pod vlakem také skončí její život = Tolstoj neměl rád pokrok
Vzkříšení – sociálně kritický román o pochybených morálních hodnotách společnosti
Román začíná procesem s Káťou Maslovovou, jež je obviněna z vraždy a krádeže.Je nevinná, ale vše svědčí proti ní.V porotě zasedá i kníže Něchljudov, který v Kátě pozná dívku, kterou v mládí svedl a tak zapříčinil její mravní úpadek.(Pracovala u jeho tet, když tam jezdil na prázdniny, svedl ji, odjel a zapomněl na ni, Káťa otěhotněla – tety ji vyhodily a dcera jí zemřela).Kníže rozprodá svůj majetek a vydá se s Káťou na Sibiř.Chce si ji vzít, ale ona ví, že by to udělal jen z pocitu viny, a tak si raději vezme jiného nevinného vězně, který ji opravdu miluje.
Anton Pavlovič Čechov
- stal se lékařem, ale od 26 let se naplno věnuje literatuře
- trpěl TBC
Dílo: Charakteristické rysy Čechovova díla:
- humor, ironie, satira
- nechával svá díla jakoby bez konce – tvrdil, že neexistuje jen jedno řešení
- děj je oslaben na úkor zamyšlení
- jeho postavy jsou výjimečné, obvykle žijí zmařené a zbytečné životy
- napsal přes 600 povídek, jinak psal většinou dramata
Tři sestry – drama,Olga, Máša a Irina touží po změně svého života – trpkost poznání, že citliví lidé v konfliktu s bezohledným egoismem nemohou uspět, o to pevněji se přimykají ke svým snům
Višňový sad –drama,symbol višňového sadu – má být vykácen, stává se symbolem zániku šlechtických hnízd, děj je silně potlačen
Racek, Strýček Váňa – dramata
Nabídka k sňatku, Svatba – komedie
Chameleón, Dáma s psíčkem – povídky
Realistická literatura v Polsku
Henryk Sienkiewicz
- polský prozaik, dramatik a publicista
- vystudoval medicínu a filozofii
- nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1905
Dílo: - psal historickou prózu (inspiroval se Waltrem Scottem)
Quo vadis (Kam kráčíš) (Děj viz ČD) – román z prostředí Neronova Říma, kde byli pronásledováni první křesťané
Bohatý Říman Marco se zamiluje do křesťanky Lygie.Chce ji jako kořist, unáší ji, ale Lygii chrání Ursus (obrovitý statný muž) – zraní ho a Marco se dostává ke křesťanům.Teprve tady se do Lygie zamiluje pravou láskou a pochopí přednosti křesťanské víry.
Další dějová linie je historická.Pronásledování křesťanů za krutovlády císaře Nerona.Usmrcena má být i Lygie, ale díky Ursovi je zachráněna (jsou v koloseu a diváci rozhodli o jejich životech).Císař Neron nakonec povolí sňatek Marca a Lygie.
Dále se tu vypráví o sv.Petrovi, rybáři, který roku 64.n.l. právě opouští Řím.Na cestě Via Apia se mu zjevuje Ježíš.Petr se ho zeptal, kam kráčí a on prohlásil, že se jde nechat znovu ukřižovat.Petr se zastyděl nad tím, že on utíká a vrátil se do Říma, kde byl posléze ukřižován.
Nakonec i císař podlehne intrikám a umírá.
Křižáci – války Poláků s německými křižáky na počátku 15.století
Ohněm a mečem – románová trilogie ze 17.století, boje polských šlechticů proti ukrajinským kozákům
Realistická literatura v severských zemích
Henrik Ibsen
- norský dramatik
Dílo: - jeho dramata měla zásadní vliv na drama celoevropské
- věnuje se solečenskomorálním problémům (obžaloba veřejné morálky)
Nora (nebo také Domov loutek) – hrdinkou je vzorná žena, manželka a matka, je jí vyhrožováno, že pokud se nepřimluví u manžela ve prospěch zájemce o místo v bance, bude prozrazen její podvod, jehož se kdysi dopustila.Při této příležitosti si uvědomuje, že celý život byla loutkou, se kterou si každý hrál a aby našla sama sebe, opouští rodinu.
Divoká kachna, Opory společnosti
Realistická literatura v českých zemích
- realistické tendence krystalizují již v dílech autorů, kteří časově patřili k poslední fázi NO
- v dílech těchto autorů můžeme ještě sledovat sentimentální prvky (ovlivnění romantismem), ale zároveň se již snaží o co nejvěrnější vykreslení reality
- rozpor mezi skutečností a ideálem již není hledán v úniku do minulosti, už se ani nesetkáváme s pocity rozervanosti a vyděděnosti
- problémy společnosti jsou trefně glosovány v díle K.H Borovského nebo jsou alespoň zobrazeny, aniž by bylo hledáno hodnověrné řešení v díle Boženy Němcové
- počátky realismu v českých zemích reprezentujíi svým dílem Božena Němcová a Karel Havlíček Borovský
Božena Němcová
- okolo života a hlavně narození Boženy Němcové se v minulosti vedly ostré spory
- původně se soudilo, že se Božena narodila patnáctileté matce Terezce Novotné ve Vídni (dívčí jméno Boženy bylo Barunka), jejím otcem měl být Jan Pankl, panský kočí z Ratibořic
- dnes se však téměř jistě ví, že Barunka se musela narodit minimálně o tři roky dříve – na světě se objevila teorie, že je dcerou sestry kněžny Zaháňské, Dorothey ( krásná milenka francouzského politika Talleyranda prožila románek s hrabětem Calm-Martinicem – narodilo se jí dítě)
- manželé Panklovi by se tak stali jen adoptivními rodiči, aby se všechno ututlalo (navíc se mluví o neuvěřitelné podobě dospělé Boženy Němcové a kněžny Dorothey)
- Božena si v 17 letech vzala o 15 let staršího Josefa Němce – byli velmi rozdílné povahy
- Němec byl muž nesentimentální, odměřený X Němcová toužila po něze, emancipované a intelektuální smýšlení
- navíc žili v bídě a díky zaměstnání Němce se téměř každý rok stěhovali
- ale na druhé straně je třeba říci, že ani Němcová nebyla nejlepší manželkou – milostné avantýry, starost o domácnost a o děti také nebyly jejími silnými stránkami, ukazovala se na plesech, aby mohla prezentovat svůj intelekt a s penězi, kteří jí nabízeli mnozí její přátelé, aby jí vypomohli, zacházela lehkomyslně
Dílo:
Národní báchorky a pověsti – soubor různých žánrů lidové slovesnosti (pohádky, pověsti, legendy), nechtěla jen opisovat, ale umělecky převyprávět lidovou látku
Slovenské pohádky a pověsti – snažila se zachytit podobu pohádek tak aby co nejvíce respektovala lidovou předlohu
Obrazy z okolí domažlického – seriál cestopisných článků publikovaných v Květech
Babička – rozsáhlá povídka (podtitul Obrazy z venkovského života), byla napsána po smrti nejstaršího syna, Babička je napsána metodou obrazů, které jsou propojeny ústřední postavou babičky
Hlavní dějová osnova Babičky je rozdělena do dvou pásem.To první je věnováno životu na Starém bělidle, kde babička tráví poslední roky života s dcerou, zetěm, ale především s vnoučaty.Babička je studnicí lidové moudrosti a nositelkou venkovských tradic.Babička umí poradit, je ochránkyní lásky a dobroty.Babiččin soulad s lidmi má paralelu i s přírodou, jejíž pravidelný rytmus koresponduje s lidským děním.
Druhé dějové pásmo začínáme vnímat až v 7.kapitole – popis přírodního dění během jednotlivých ročních období a vylíčení života od jara do zimy.
- realistické prvky – zobrazení venkovského života X idealizace – vztahy mezi lidmi, postava kněžny, harmonie člověka s přírodou
- Babička je i konfrontací dvou prostředí – venkovského a panského – Němcová registruje sociální rozdíly, ale vše zmírňuje láskou a pochopením
Povídky
- nejvíce povídek napsala v posledních 10 letech svého života
- obrazy českého venkova i společenské otázky doby
- povídky lze rozdělit do dvou okruhů:
1) „hledání dobrého člověka“ – jednoduchý příběh, vše se soustřeďuje kolem jedné postavy (charakteristické mravní vlastnosti českého venkovského člověka) – Divá Bára, Karla, Dobrý člověk, Pan učitel
2) nespravedlivé uspořádání společnosti –
zachycují složité vztahy v určitém prostředí, povídky jsou realistické, ale nakonec
přecházejí od kritického pohledu ke shovívavosti (rozpory jsou řešeny smírně, idealiza-
ce převládá nad realistickým pohledem) – Chudí lidé, Podhorská vesnice
V zámku a v podzámčí – ukazuje zahálčivý život zbohatlických manželů Skočdopolových, koupili si zámek a šlechtický titul „ze Springfieldu“.Paní Skočdopolová poskytuje svému psíku Jolimu ty nejvybranější pochoutka, zatímco v podzámčí umírají malé děti hlady.Vypuká epidemie cholery a nemoc se nevyhne ani paní Skočdopolové.Ale uzdraví se a stává se z ní lidumilka.Navíc Vojtěcha, hocha, který jí hlídal psíka, dá studovat medicínu.
- typická povídka, kde kritický obraz společnosti přeměňuje v sociální idylu
Chyže pod horami – slovenský venkov, láska pražského studenta ke Katušce
Karel Havlíček Borovský
- dětství prožil v prostředí kupeckého krámu v obci Borová na Vysočině
- navštěvoval školu v Jihlavě a v Německém Brodu, kde maturoval na gymnáziu
- dva roky studoval filozofii v Praze a v 19 letech vstoupil do arcibiskupského semináře – nedokázal se ztotožnit s kasárenským způsobem života a s formálním pojetím víry
- ze semináře odešel do Ruska, kde působil jako vychovatel v rodině literárního historika Ševyreva
- po roce se vrací do vlasti
Havlíček novinářem:
- první velkou novinářskou činností se stala Tylova kritika – Poslední Čech (Havlíček mu vytkl sentimentalismus a plytké vlastenčení) – tato polemika si získala většinu české veřejnosti a Havlíčkovi se otevřela cesta do české žurnalistiky
- stal se redaktorem Pražských novin (ty roku 1848 vyměnil za Národní noviny) – tyto noviny byly zastáncem austroslavismu
- Havlíček byl díky tomu aktivní i polticky – byl zvolen do říšské sněmu jako poslanec
- založil přílohu Národních – Šotek (objevovaly se tu ostré epigramy, vtipy zaměřené na vládu, parodické politické texty) – ale vydávání Šotka musel pozastavit a roku 1850 vyšlo i poslední číslo Národních novin
- 1850 odstěhoval se do Kutné Hory – vydává poslední časopis Slovan (stal se jedinou veřejnou opozicí vůči vládě)
- Havlíčkovi bylo nabídnuto, aby psal podle představ vlády – odmítl, ale pozastavil vydávání Slovanu
- vláda se rozhodla pro radikální krok – Havlíček byl deportován do tyrolského města Brixen – vrátil se až po 4 letech (jeho žena již byla mrtvá) – nejhůře Havlíček snášel odloučení od přátel a od kulturního a politického života
- on sám zemřel o rok později na TBC
- jeho pohřeb se stal veřejnou protihabsburskou manifestací – Božena Němcová mu na rakev položila trnovou korunu
Dílo:
Tyrolské elegie – Havlíček vypráví měsíčku příběh svého odloučení (zatknutí a deportaci) – příběh není příliš nosný, ale dává prostor, aby autor vyjádřil svůj odpor vůči despotické vládě, armádě a církvi
- kniha je plná ironie
Král Lávra – satira, kde vystupuje zesměšněný panovník (inspiraci našel v irské pověsti o králi s oslíma ušima)
- Havlíček se vysmívá omezenosti korunovaných hlav a systému, kde vládně absolutně jen jeden člověk
Křest svatého Vladimíra – nedokončená skladba, námět (legenda o nástupu křesťanství v Kyjevské Rusi, ruský car dal vhodit do vody sochu pohanského boha Peruna)
Konflikt boha Peruna s carem Vladimírem.Car chtěl, aby mu Perun zahromoval na počest jeho svátku.Perun odmítl a car pro něj poslal policii.Následuje soud, jenže se zjistí, že proti bohu nemohou najít žádný zákon.Schází se vojenský soud a ten odsuzuje Peruna k trestu utopením v Dněpru za nemravné řeči a urážku.Trest je vykonán, ale nastává atmosféra bezbožnosti.Zástupci církve si stěžují, že bez Boha neudrží poslušnost lidí a tak je vyhlášen konkurs, kterého se účastní kardinál, papež, jezuité a další.Jeden přes druhého se haní a pomlouvají.
- absolutní vladař je zde zobrazen s celou svou nadutostí
- hlavní zápletka odkrývá nahotu církve (jde jí jen o to, aby udržela lidi v poslušnosti)
- do děje vstupují i policisté – v absolutním státě jsou výsměchem všemu právu a spravedlnosti
- Havlíček je známý hlavně díky Epigramům (krátký básnický satirický útvar, má dvě části: expozici a pointu)
Epigramy – má pět dílů (církvi, králi, Múzám, vlasti a světu)
Kapitola o kritice – studie, Havlíček formuloval názory na recenzentskou činnost
Kritický realismus v českých zemích
Specifické rysy českého kritického realismu:
- období tří básnických generací (májovci, ruchovci, lumírovci) – nástup realismu v českých zemích, ale teprve tvorba kritických realistů přinesla do české literatury téměř všechny charakteristické atributy realismu jako v západních literaturách
- autoři kritického realismu vstoupili do literatury v 19.století,ale jejich tvorba pokračuje až do 20.století (působili vedle sebe s mladou generací impresionistů, symboliků nebo expresionistů)
- v naší literatuře nelze hovořit o tom, že by autoři zobrazovali komplexně celou společnost, ale soustředili se na určitý kraj nebo sociální prostředí – zúžili literární záběr (dnes hovoříme o drobnokresbě)
- čeští autoři kritického realismu se tematicky diferencovali do dvou skupin:
1) venkovská próza
2) historická próza
1) Venkovská próza
- o venkovskou tematiku byl vždy zájem – souviselo to s romantickým pohledem na nedotčený venkovský lid
- kritičtí realisté si ale všimli, že ráz venkova se změnil – rozvoj tržního systému deformuje lidi
- mnozí spisovatelé tuto skutečnost nesou těžce – mnozí z nich spatřují nápravu v návratu do dob dávno minulých
Karel Václav Rais
- působil jako kantor na Hlinecku, později v Praze
Dílo: – jeho dílo bylo zprvu velmi realistické, ale později začal venkovský lid idealizovat
- tematicky jsou jeho knihy svázány s prostředím, které znal – Podkrkonoší a Vysočina
Zapadlí vlastenci - román ze sklonku NO v podhorském kraji
Zásluhy vlasteneckých Kantorů a kněží na tvorbě národního uvědomění v nejzapadlejších částech naší země.Vlastenci Čížek a Stehlík se snaží zavést kulturu do vesnice, nastěhuje se tam učitel Čermák, který se zamiluje do schovanky faráře.Ten ji chce ale bohatě provdat.Tito tři muži se vypravují do Prahy, těší se na památky a setkání s vlastenci.Čermák, jež je nemanželským dítětem se setkává s otcem.Nakonec získá i dívku, kterou chtěl.
Západ – „nejsmutnější román 19.století“ – románová kronika ze sklonku života faráře Kalouse (jedná se hlavně o psychologickou charakteristiku faráře)
Pan táta Bezoušek – úsměvná povídka, jež nás zavádí do Prahy.Bezoušek je venkovský sedlák, který přijíždí za synem do Prahy, který tam má advokátní praxi.Jedná se vlastně o konfrontaci dvou světů – venkova a Prahy
Výminkáři – kniha 5 povídek o konfliktech staré generace s jejich bezohlednými dětmi.Hrdiny příběhů jsou většinou starci a stařeny, kteří se jeví jako největší překážky v životě svých dětí.
Teréza Nováková
- pro literární činnost ji získala Karolína Světlá (ta se pro Novákovou stala i literárním vzorem)
Dílo: - především pětice románů z východních Čech
- jedná se většinou o knihy tzv. monografické – děj se soustřeďuje kolem jednoho hlavního hrdiny
Jan Jílek – osudy českého evangelíka z 18.století
Jiří Šmatlán – duchovní cesta tkalce, spravedlivé uspořádání lidské společnosti v socialismu
Na Librově gruntě, Děti čistého živého – náboženská sekta abrahámitů z druhé poloviny 19.století
Drašar – tragické osudy obrozeneckého kněze
Antal Stašek (vlastním jménem Antonín Zeman)
- je otcem Ivana Olbrachta
- levicové smýšlení ho přivedlo ke komunistům (posléze i jeho syna)
- studoval práva v Krakově
- byl vychovatelem v Rusku
- jako advokát působil zejména v Semilech
Dílo: - svým dílem je spjat především s Podkrkonoším
- zobrazuje národnostní a sociální konflikty
O ševci Matoušovi a jeho přátelích – román, jež měl svůj předobraz ve skutečných událostech
- vznikl přepracováním povídky Švec Matouš, hlavní postavou je švec Matouš, který celý život zasvětil boji proti utlačovatelským metodám soudobé společnosti, sledujeme jeho přerod v proletáře, který se ke konci seznamuje s myšlenkami Komunistického manifestu
V temných vírech – historický román se sociální tematikou
Blouznivci našich hor – povídka o duchařském hnutí v rodném Staškově kraji
Regionální spisovatelé
- jejich tvorba je svázána s krajem kde se narodili nebo kde žili
Jiří Holeček – Naši – život jihočeského lidu
Jen Herben – Do třetího a čtvrtého pokolení – osudy tří generací rodu Hrabců
Jindřich Šimon Baar – věnoval svou tvorbu Chodsku
Pro kravičku – povídka
Jan Cimbura – jihočeský sedlák, je to nositel morálních tradic
Karel Klostermann – Mlhy na blatech, V ráji Šumavském – zachycuje šumavský kraj
2) Historická próza
- politická situace konce 19.století předurčovala zájem o naši minulost
- pohled do minulosti byl motivován povzbuzením ducha
- ne všichni hodnotili českou minulost stejně (někteří autoři spatřovali vrchol demokratických snah v husitství, jiní zase spojovali perspektivy Čechů se šlechtickými vrstvami)
Josef Svátek
- vystudoval techniku, ale věnoval se především žurnalistice a historii
- ve druhé polovině 20.století to neměl lehké – komunisté ho označili za konzervativce (stranil habsburské monarchii) – odsunut na druhou kolej
Dílo:Tajnosti pražské, Majestát Rudolfa II., Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze
Václav Beneš Třebízský
- sympatie k prostým lidovým vrstvám
Dílo: - byl knězem, a proto je v jeho díle znát snaha o poučení a výchovu
- zemřel ve 35 letech, ale stihl napsat 90 próz
Bludné duše – povídka, vzbouření sedláků na Slánsku v době josefínské
Královna Dagmar – román, příběh dcery Přemysla Otakara I.
Trnová koruna – román, příběh z doby pobělohorské
Zikmund Winter
- narodil se v Rakovníku
- profesor dějepisu
- přítel Jirásek
Dílo: - nejméně přístupný – archaizovaný jazyk
- jeho pohled je nesmlouvavý, historický, kritický
- zaměřil svou pozornost k 16. a počátku 17.století – český humanismus
Rakovnické obrázky – soubor povídek
Rozina Sebranec – povídka
Mistr Kampanus – jediný jeho román, doba předbělohorská a pobělohorská
Seznamujeme se s životem Prahy a pražské univerzity, ale vše se soustřeďuje kolem postavy rektora pražského vysokého učení Kampana Vodňanského.Jeho postava spojuje různé historické události – rekatolizaci, Bílou horu nebo popravu na Staroměstském náměstí.Chce zachránit univerzitu před jezuity – vstupuje do katolické církve, ale jeho oběť je marná a on končí život sebevraždou.
Alois Jirásek
- tvůrce českého historického románu, narodil se v Hronově, vystudoval gymnázium v Hradci Králové
- chtěl se stát malířem, ale z existenčních důvodů se musel stát profesorem historie (15 let učil na Litoměřickém gymnáziu), 1917 – podepsal Manifest českých spisovatelů – přihlásili se k národní samostatnosti
Dílo: - Jirásek byl kritický realista
- vytvořil jako jediný český spisovatel obraz života našeho lidu od mýtických dob až po NO
- napsal více než 50 původních knih, z toho několik trilogií, jednu tetralogii a pentalogii
- Jirásek spatřoval vrchol českých dějin v období husitství X sociální a kulturní úpadek vidí především v době pobělohorské
- považoval za nositele historických dějin lid – jeho knihy nejsou monografické, ale vystupuje v nich několik typizovaných postav (ztělesňují postoje celého lidu)
- má sklon k subjektivitě – poznáme, s kým sympatizuje X pro Jiráska jako evangelíka bylo období pobělohorské obdobím protilidovým, dobou „temna“ – jezuity a katolíky vždy „potopil“
- byl velkým vypravěčem – snaha o co největší věrnost a zdlouhavé popisy reálií jsou místy až nudné
- jeho velkou slabinou je absence hlubší filosofie postav – jakoby byly kladné i záporné rysy již předem dány
- Jiráskovi knihy jsou řazeny podle období, které zobrazují
A) Doba mýtů a pověstí
Staré pověsti české – soubor pověstí z dávných dob, kdy se české dějiny teprve začaly utvářet
- čerpal z kroniky Kosmovy, Dalimilovy i z kroniky Václava Hájka z Libočan – ale vtiskl vyprávění beletristickou tvář
B) Husitské období
Mezi proudy – trilogie, období vlády Václava IV., zachycuje vznik husitského hnutí
- děj začíná v křivoklátských lesích – arcibiskup Jan z Jenštejna svede ženu hajného a poté ho povýší na ohnivce (musí se dostavit s pochodní na bílém koni na hrad), děj se přesouvá do Prahy, arcibiskup se milenky nabaží (Jirásek demonstruje nešvary církve), milenka se zabije – arcibiskup zmoudří a dá se na boj proti Václavu IV. V knize se objevuje i postava Jana Žižky a Jana Husa
Proti všem – trilogie, zobrazuje vrchol a rozmach husitského hnutí
1.díl – Do Jižních Čech putují davy lidí, ve víře, že si budou v Táboře rovni.Ale existuje tu i nejednota (Adamité).Šíří se tu chiliasmus (zvěstuje zánik svět a 1000 let Ježíšova panování).Tomu podlehne i jedna z hrdinek – Zdena z Hvozdna.
2.díl – V Kutné Hoře se utáboří Zikmund.Válčí proti Čechům.Bitva na Vítkově.
3.díl – Vnitřní politická situace mezi husity.Zdena se zamiluje do kněze Bidlinského a její otec ji proto zavrhuje.Rozvášněný dav, zapálí stavení, kde je Zdena s knězem a ti poznávají, že smyslem života je boj za pravdu boží.
Bratrstvo – trilogie, závěr husitského hnutí, román líčí osudy Bratříků (zbytků táborských vojsk, poražených u Lipan), které pomáhají na Slovensku Janu Jiskrovi z Brandýsa
- Bratříci chrání Slovensko pro Ladislava Pohrobka, nakonec se ale k moci dostává Matyáš – Bratříci končí jako lupiči a vrazi
Husitský král – nedokončený dvoudílný román, soustřeďuje se na postavu Jiřího z Poděbrad a jeho pronásledování jednoty bratrské
C) Období baroka (temna)
Temno – nejlegendárnější román o době pobělohorské, román, který léta určoval naše povědomí o tomto období (útlak lidu, fanatizmus jezuitů, svatořečení Jana Nepomuského bylo chápáno jako snaha o zahlazení památky na mistra Jana Husa)
- děj se odehrává ve východních Čechách a v Praze (příprava svatořečení Jana Nepomuského)
- motiv emigrantství – útočištěm je německé město Žitava
- vylíčení fanatismu pátera Koniáše
Hlavním hrdinou je pan Makovec (tajný Bratr).Žije s dcerou Helenkou a synem Tomášem v Dobrušce.Přichází tam páter Koniáš a nachází u Makovce zakázané knihy – Makovec odjíždí do Žitavy.Sourozenci jsou odvedeni do Prahy, kde mají sloužit.Tomáš jde v otcových šlépějích, Helenka se zamiluje do syna pana Březiny.Poté se ale dozví, že její milý se má stát knězem a odchází s bratrem za otcem do Žitavy.
Psohlavci – zachycuje konec 17.století na Chodsku, využívá skutečné historické osobnosti Jana Sladkého Koziny
- vykreslení chodského venkova a života na něm, ale také dobrá psychologická propracovanost postav (Kozina projde proměnou od vlažného sedláka po zapáleného revolucionáře)
- děj je ve čtenářském deníku
Skaláci – velká selská vzpoura na Náchodsku roku 1775
D) Období rokoka a osvícenství
Poklad – příběh z konce 18.století, odehrává se na hradu Potštejn
Sousedé, Pandurek – povídky
Ráj světa – život na dvoře vévody Zaháňského
E) Národní obrození
F.L.Věk – pentalogie, která byla sepsána na základě příběhu Františka Ladislava Hekaz Dobrušky
- zobrazuje zejména počátky NO (přelom 18. a 19.století)
1.díl – Dětství a mládí Františka v Dobrušce.Žije pokojně jen některým věcem nerozumí (pronásledování českých Bratrů…).Má hudební nadání – je přijat do sboru.František probudí z domnělé smrti knihovníka a za odměnu mu umožní přístup ke knihám.Nakonec získává František stipendium a vyučuje dívky Butteaovy.Jednou z nich je i němá Pavla.František se seznamuje s mnoha obrozenci – Václav Thám.František se věnuje divadlu, zanedbává školu a otec mu přikáže, aby se vrátil.František nechce, ale když vidí, že Pavla miluje Tháma, odjíždí zpět do Dobrušky.Svatba Pavly a Cháma – kočovné divadlo, bída, ale při porodu se Pavle vrací řeč.
- vláda Josefa II.(reformy, rušení jezuitských klášterů)
2.díl – František po smrti otce přebírá jeho obchod.Jezdí do Prahy a půjčuje si v České expedici knihy, které potom půjčuje v Dobrušce.Expedici navštěvují další obrozenci – Hněvkovský, Šedivý.Pavla a Thám nemají šťastné manželství.František si bere Marii Smíškovou.
3.díl – František má doma francouzské knihy – žárlivý rychtář mu je sebere.Manželství Pavly a Tháma spěje ke krachu, naopak manželství Františka a Marie je šťastné (syn a dcera).Pak ale vypukne v Dobrušce požár a František přijde o majetek.
4.díl – Franta se snaží vzchopit, ale přijde bankrot.Dovršuje se 1.etapa NO – umírají Kramerius, Vydra…!Pavla utíká od manžela.
5.díl – Františkův syn Václav studuje v Praze.Seznamuje se s další generací obrozenců – Klicpera, Štěpánek.Pavla má milence a odcházejí do Haliče – Thám je tam hledá, ale najde jen jejich hrob.Nakonec také umírá.Františkovi umírá žena a syn ho vezme k sobě.Pentalogie končí rokem 1816 – zavedení českého jazyka na gymnázium, Jungmann vydává svou Slovesnost.
Filosofská historie – studentská povídka z Litomyšle, podává obraz života mladých studentů, do celkem humorného tónu však dramaticky zasáhne revoluční rok 1848
Studenti Vavřinec a Frýbort bydlí u slečny Elis.Vavřinec miluje Márinku a Frýbort Lenku, schovanku aktuála Roubínka.Lenku miluje i Špína, ale je příliš nesmělý.Konají se Majáles (ale biskupové je zakazovali) – studenti jsou potrestáni.přicházejí prázdniny, Špína odchází do kláštera.V roce 1848 se z Frýborta a Vavřiny stávají důstojníci studentských legií.Bojují na barikádách – setkávají se tam se Špínou, který tam umírá.Po revoluci si Frýbort vezme Márinku.Vavřina se stal lékařem a vzal si Lenku, která po smrti aktuála žila u slečny Elis.
U nás – čtyřdílná kronika, NO v rodném kraji autora, ústřední postavou je buditelský kněz Pavlovický
F) Drama
Vojnarka, Otec
Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – husitská tematika; Lucerna – pohádková hra, navazuje na Tylovy báchorky
Mladé a krásné kněžně se zalíbí mlynář, který ji doprovází jako světlonoš do lesního zámečku.Nabídne mu bohatství a moc, ale on zůstane věrný své Haničce.
Realismus
Realismus pod drobnohledem:
- realismus je tendence, kterou sledujeme již od starověku (většině tvůrců literárních nebo uměleckých děl se vždy jednalo o to, aby se co nejvíce přiblížili skutečnosti) – vztah autora k realitě
- literatura se stává realistickou v době klasicismu a osvícenství (vznikají první realistická díla – Fielding – Tom Jones, Defoe – Robinson Crusoe)
- jako směr se realismus vyvíjí až v 19. století– umění se zbavilo všeho, co ho deformovalo (středověký schematismus, náboženská dogma, potlačen vliv romantické rozervanosti – ideál již nelze hledat mimo skutečnost)
- dílo získává co největší míru objektivizace (příhodné je konstatování, které říká, že v realismu se vlastně jedná o ztrátu iluzí)
Příčiny vzniku realismu v 19. století:
- realismus měl filozofické předpoklady – pozitivismus (August Comte) – poznatky věd jsou zdrojem jediného skutečného poznání
- dialektický materialismus (Karel Marx) – svět není soubor hotových věcí, ale procesů (neexistuje nic absolutního a konečného) – duch je výtvorem hmoty, vývoj probíhá ve spirále (znovu a znovu prochází stupni, kterými již prošel, avšak pokaždé na vyšší úrovni)
- historický materialismus – přenesený dialektický materialismus na život lidské společnosti (jak lidé žijí, tak také myslí)
- Hyppolit Taine – francouzský literární vědec a filozof, podle něho je umělecké dílo výsledkem působení tří hlavních činitelů: rasy, prostředí a momentu (doby) – základ naturalismu (rozhodující vliv dědičnosti a prostředí na člověka)
- rozmach přírodních a technických věd (Darwin, Pasteur…)
- revoluční rok 1848 – změna poměrů, doba teroru, zatýkání a cenzury
- nástup Napoleona III. (pohřbení snů romantiků)
Charakteristické rysy literárního realismu 19. století:
- základním estetickým pravidlem je pravdivost, věrnost skutečnosti
- skutečnost by měla být zachycena v celé své komplexnosti a složitosti
- objektivita uměleckého díla – nicméně autorův subjekt není zcela vyloučen (autor může zaujmout určitý postoj)
- realismus se tolik neobrací do minulosti, a pokud ano, slouží pohled do minulosti spíše k hledání paralel mezi dobami dávnými a soudobými
- realismus se snaží o pravdivé zobrazení skutečnosti, ale je třeba říct, že ji jen trpně nekopíruje, ale vybírá příznačné jevy, vyzdvihuje příznačné rysy a typizuje postavy
- pozorování, popis a třídění – metody realistů
- 30. léta 19. století – realismus se protíná s romantismem
- 1857 – manifest „Realismus“ (Francie, kritik Campffewy) – autoři si vzali jako modlu Balzaca, román by měl být přesným odrazem skutečnosti, upřednostňuje se městské prostředí a objektivita
Kritický realismus
- vystupňovaný realismus druhé poloviny 19. století
- snaha o přesnost a pravdivost, je historicky konkrétní (nespokojí se s tím, že jen pravdivě zobrazuje)
- autor je nezúčastněný, má odstup – vyjadřuje „er formou“ (zahalí vlastní myšlenky)
- snaha o analýzu – autor je společensky zapojený a angažovaný
- kritický realismus má rád současnost, soustřeďuje se na měšťanstvo – podkládá fakta
Srovnání romantismu a kritického realismu
Romantismus
- autor se ztotožňuje s hlavním hrdinou
- autor je nezapojený ve společnosti
- důraz na lásku
- obliba historie
- příroda, fantazie, návrat k folkloru
- poéma
Kritický realismus
- odstup od postav
- autor je angažovaný ve společnosti
- cit je výsledkem spol. zařazení
- současnost
- příroda nehraje roli - město
- drama, román
Realismus ve výtvarném umění:
- zrod pojmu „realismus“ – spojen s francouzským malířem Gustavem Courbetem (takto byla odmítavě pojmenována jeho výstava) – jeho obrazy jsou věrné skutečnosti, nezatížené žádnými estetickými ideály, tematicky – všední výjevy z venkova, prací unavené obyčejné lidi
- Édouard Manet, Theodor Rousseau (barbizonská škola), Ilja Repin (peredvižnici)
- realisté u nás: Josef Mánes, Karel Purkyně, Antonín Chittussi, František Ženíšek, …
Přechodné období
- realistické tendence v literatuře nevykrystalizovaly najednou (aktéři se museli zbavit romantické subjektivnosti)
- v tomto období, ve kterém působili např. Heine nebo Sandová se stále uplatňují lidové slovesné formy, baladické náměty, fantazie atd. X pozornost k rozvrstvení společnosti, satirický tón, kritika sociálních rozdílů
- umění začíná sloužit časovým požadavkům
- pojem „naivní (ideální) realismus „ – stále jsou ovlivněni romantismem, ale již ctí některé realistické postupy a metody, kritika společenských mravů, poukazují na rozvrstvení společnosti
Heinrich Heine
- německý spisovatel židovského původu
- byl členem hnutí „Mladé Německo“ – opoziční charakter oproti stávajícímu systému (hnutí působilo v letech 1830 – 1848) – pranýřovali společenské poměry, hlásili se k idejím samostatného Německa, svoboda myšlení a slova
- emigroval do Paříže
- trpěl bolestmi hlavy a v exilu téměř oslepl a ochrnul na celém těle
Dílo: - navazuje na romantické hnutí, ale později píše sociální a politickou lyriku
- jednoduchost a melodičnost básní, ironie, satira, vtip
- zesměšňuje nacionalismus a militarismus
Kniha písní – sbírka poezie, pod vlivem romantismu
George Sandová (vlastním jménem Aurore Dupinová)
- měla nekonvenční a bohémský život
- milostné avantýry s Mussetem a Chopinem
- usilovala o emancipaci žen
Dílo: - napsala studie o Janu Žižkovi a Prokopu Holém
Valentina, Lélie, Ďáblův močál
Realistická literatura ve Francii
- realistická literatura se rozvíjí po pádu Napoleona v roce 1815
- literatura se společensky angažuje – spisovatelé spolupracují s deníky (rozvoj moderní žurnalistiky)
- konec 60. a 70. let – realismus se mění na naturalismus
- nástup realismu souvisí novou filozofií (pozitivizmus, dialektický materialismus) a s rozvojem věd, průmyslu (1830 – 1. velká železnice)
Honoré de Balzac (1799 – 1850)
- narodil se na venkově, vystudoval práva
- touha zbohatnout – odstěhoval se do Paříže
- krátce vlastnil tiskárnu, ale zbankrotoval
- nejprve psal tzv. „černé romány“ (dobrodružné knihy plné exotiky) – styděl se za ně, podepisoval je pseudonymem Lord R’Hoone – ale vydělal si první peníze
- poté vydával zkrácené verze děl některých klasiků (Moliere)
- počátek 30. let – vydal román, který se stal velmi úspěšný
- konec Balzacova života je ironický – oženil se s dlouholetou přítelkyní polskou šlechtičnou Evelynou Hanskou, byl bohatý, dostal se do vysoké společnosti, jak vždy chtěl – ale brzy poté umírá
Dílo: Charakteristické rysy:
- vytvořil obraz francouzské společnosti 19. století
- mistrně vystihl psychologii lidí, kteří jsou postiženi nějakou vášní či slabinou – lakomci, kariéristé, zločinci, pokrytci
- příběhy nepostrádají napětí, gradaci i nečekané zápletky
- přihlásil se k realismu – román je bezcenný, je-li nepravdivý
- toužil do začlenění do vrstvy aristokratů – ve svých knihách je vylíčil jako lidi, odsouzené k pádu, kteří si ani jiný osud nezaslouží
- jeho hrdinové se vyskytují ve více jeho knihách – jednou jako titulní postava, jindy jen jako epizodní
Lidská komedie: cyklus Balzacových románů, jehož celkovou vizi si načrtl v roce 1834
- chtěl vykreslit obraz společnosti a civilizace své doby, které se mu zdály úpadkové
- cyklus má tři části:
a) studie mravů (111 románů)
b) filozofická studie (27 románů)
c) analytická studie (5 románů)
- z celkového počtu 143 knih jich Balzac stihl napsat 95, vystupuje v nich 2000 postav
- ústřední trilogií je Otec Goriot, Lesk a bída kurtizán, Ztracené iluze
Otec Goriot (děj viz ČD)
Otec Goriot
- tato postava je až směšně šetrná, miluje nade vše své dcery, je to ale „opičí láska“ (nekritická, nerozumná až směšná)
- dcery se za něj stydí, ale ždímou z něj peníze – otec jako takový pro ně nemá hodnotu
- ten si to ale uvědomí až na smrtelné posteli (u jejich dcer se po jeho smrti také objeví náznak lítosti, ale jejich manželé je usměrní)
Evžen de Rastignac
- díváme se na vývoj hrdiny – přichází plný iluzí, je ctižádostivý, chce dobýt svět svou prací a inteligencí X zjišťuje, že pokud nemá peníze, je nadání k ničemu
- příběh Goriota ho dojímá, uvědomuje si prohnilost společnosti X ale po jeho smrti jde budovat svou kariéru
Ztracené iluze
- románová trilogie
- vzestup a pád Luciena Rubempré, venkovského básníka, který se snaží pomocí své bohaté milenky proniknout mezi umělecké kruhy v Paříži
- zprvu čestný člověk – morální rozklad
- Lucien se dostává do zkorumpovaného světa novinářů, chce získat šlechtický titul, ale vše ztratí a vrací se na venkov.Protiváhou Luciena je jeho venkovský přítel David Séchard, vynálezce.Žije poctivě, ale falešné směnky, které jeho jménem podepsal Lucien, ho dostávají do vězení.Lucien se setkává s kanovníkem Herrerou (Vautrin) a za slib poslušnosti získává s jeho pomocí peníze, které pomáhají Davidovi z vězení.Nakonec s Herrerou odjíždí do Paříže.
Lesk a bída kurtizán
- Lucien miluje kurtizánu Ester (jeho lásku k ní „vypěstoval“ Herrera) – po 4 letech jim oznámí, že se nesmí vídat = zahrává si s lidskými city
- nakonec se Ester otráví a Lucien a Herrera jsou zatčeni, protože k nim vedou stopy velkých peněz (Herrera chtěl Lucienovi koupit pole a šlechtický titul, peníze získala Ester přes bankéře Nucigena, který se do ní zamiloval)
- oba jsou zatčeni – Lucien se oběsí – Herrera je zdrcen z jeho smrti
- další díla – Šagrénová růže, Bratranec Pons, Evženie Grandetová (rodina Grandetových, hlavou rodiny je otec Felix, bednář, který vlastní nesmírné bohatství, o kterém jeho rodina neví.Jeho synovec Karel ho požádá o peníze na cestu do Indie, Evženie se do něj zamiluje a dá mu všechny své peníze.Slíbí si věrnost, otec to nevidí rád a s Evženií se usmiřuje až po smrti své ženy.Ovšem nevede ho k tomu otcovská láska, ale peníze, které Evženie po matce zdědila.Karel se vrátí jako boháč, vezme si bohatou šlechtičnu.Po smrti otce se Evženie stane nejbohatší ženou Francie, vezme si starého soudce Cruchota a citově zklamaná se stěhuje na venkov, kde se věnuje charitě.)
Gustave Flaubert
- narodil se v Normandii v rodině lékaře
- studoval práva na pařížské univerzitě
- byl finančně zajištěn, cestoval
Dílo: - ovlivněn romantismem
- mistr analýzy lidské psychiky (již ne celkový obraz společnosti jako u Balzaca, ale zúžený pohled do nitra jedince)
- jeho romány jsou o konfrontaci dvou světů – vysněného a reálného = ztráta iluzí
Paní Bovaryová (Madame Bovary) (děj viz ČD)
- podtitul Mravy francouzského venkova
- autor odsuzuje maloměšťáckou společnost – ztotožnění s hrdinkou
- rozpad romantické iluze o krásném životě
- román byl roku 1857 postaven před soud (spolu s sbírkou Ch. Baudelaira Květy zla) pro urážku veřejné mravnosti – Flaubert řekl, že „kniha je nemravná jen tehdy, když k nemravnostem nabádá, ne když je popisuje“
- byl napsán na základě skutečných událostí
Salambó
- historický román, odehrává se v Kartágu, popisuje lásku princezny Tanid k vůdci poražených žoldáků
Citová výchova – dva muži hledají své místo ve společnosti, romantik Frederick, který se neustále potácí mezi sněním a znechucením se snaží svést vdanou ženu
- protikladem je mladík, který je morálně čistý, ale ani on si sympatie čtenářů nezíská
Bouvard a Pécuchet – humoristický román o dvou písařích, kteří se přestěhují na venkov a „pěstují“ tam vědu
Bratři Goncourtové
- vytvářejí přechod mezi realismem a naturalismem
- studují dokumenty, jejich hrdiny vede do záhuby pud – naturalismus
Dílo: Slečna Filoména
Naturalismus
- umělecký směr 2.poloviny 19.století, jedna z podob realismu
- navazuje na pozitivistickou teorii (jako realismus)
- Hyppolite Taine – člověk je výsledkem rasy, prostředí a historického momentu
a) rasa – rasa etnická, ale i příslušnost k určitému národu
b) prostředí – sociální prostředí (např. u Zoly – období 2.císařství)
c) historický moment – doba, ve které jsme se narodily a ve které jsme se vyvíjeli
- naturalismus vzniká ve Francii za bratří Goncourtových
1.)chtěli zobrazit člověka vědecky, jako výslednici a, b, c
2.)nechají hrdinu napospas a zkoumají jeho chování, metoda pokusů
Emil Zola
- jeho otec zemřel, když mu bylo 7 let
- byl vychováván na jihu Francie u rodičů jeho matky
- studoval v Provence – přítelem byl malíř Cézane
- po smrti babičky se přestěhoval do Paříže
- 2x propadl u maturity – začal se věnovat publicistice a literární činnosti
- v období Dreyfusovy aféry napsal prezidentu republiky otevřený dopis (J’acusse), ve kterém se důstojníka zastal – byl odsouzen, utekl však do Anglie
- zemřel na otravu plynem
Dílo: - Zola je největší naturalista své doby, za první naturalistický román označil „Paní Bovaryovou“
- vypracoval teorii románu – Experimentální román – podle této teorie musí být spisovatel jen nestranným pozorovatelem
Tereza Raquinová – vdá se, manžel si přivede přítele, Tereza se do něj zamiluje, naplánují vraždu jejího manžela, nakonec se jen hádají, svalují vinu jeden na druhého, život skončí sebevraždou
Les Rougon-Macquart – cyklus románů, jehož podtitul zněl ve sterém překladu „Živočichopis jedné rodiny za 2. císařství“
- celkem 20 románů, 32 hlavních postav a přes 1000 vedlejších
- Zola nakreslil rodokmen početné rodiny Rougon-Macquartů (aby zvýraznil vliv dědičnosti, za předky rodiny vybral nervově nemocnou Fouqueovou, jejího zdravého manžela Rougona a milence, alkoholika Macquarta) – na potomcích se z generace na generaci projevovaly vlivy těchto defektů, své postavy umístil do rozličných prostředí
- některé romány tohoto cyklu:
- Břicho Paříže (Le ventre de Paris) - naturalistický román z prostředí pařížské tržnice)
- Zabiják (L’Assomoir) – 7.svazek cyklu
Děj: Do Paříže přijíždí Gervaisa a bere s sebou děti i druha Lantiera.Ten ji však krátce na to opouští.Gervaisa pracuje jako pradlena a začne se o ni ucházet klempíř Coupeau.Toho si nakonec Gervaisa vezme.Gervaisa si zařizuje prádelnu a narodí se jí dcerka Nana.Jednou Coupeau spadne ze střechy, dlouho se léčí, zvykne si na zahálku a alkohol.Alkohol se brzy stane strašákem celé rodiny.Coupeau utrácí peníze Gervaisy a nakonec umírá jako lidská troska.Gervaisa se ale také nechá strhnout, dokonce pije i se svým bývalým druhem Lantierem.Nakonec ztratí práci, stane se z ní žebračka a dcera Nana se stává prostitutkou.Gervaisa umírá v odporném brlohu.
Nana – příběh Gervaisiny dcery, která se stane prostitutkou
Germinal – prostředí horníků, konflikt mezi dělníky a majiteli dolů
Lidská bestie,
Země (Děj viz ČD)
Guy de Maupassant
- spisovatel a žurnalista
- bojoval v prusko-francouzské válce
- pod vlivem přítele Flauberta začal psát – eseje a erotickou poezii
- umírá na syfilis
Dílo: - naturalistické prvky – on sám se za naturalistu nepovažoval
- psal objektivní romány, je to velký pozorovatel, důraz na detail, pravdivost
- psal i novely a fantastické povídky
Miláček – bezcharakterní novinář se dostane do vysoké společnosti, díky intrikám a za přispění žen
Kulička – povídka, odehrávající se za prusko-francouzské války
- hlavní hrdinka – prostitutka Alžběta – projeví více morálních hodnot, než společnost, která jí opovrhuje
Skupina rouenských občanů odjíždí z obsazeného města dostavníkem.Jede s nimi i prostitutka Alžběta.Dostavník zastaví pruský důstojník, chce, aby mu byla Alžběta po vůli, jinak cestující zajmou.Cestující Alžbětu prosí, aby je zachránila a ona tak opravdu učiní.Nakonec se jí ovšem dostane ještě většího pohrdání.
Alfons Daudet
- Zola ho řadil k naturalistům, přestože Daudet sám se za něj nepovažoval
Dílo: Listy z mého mlýna
Realistická literatura v Anglii
Charles Dickens
- nejvýznamnější anglický romanopisec kritického realismu
- vyrostl v rodině chudého úředníka – pro dluhy se ocitl ve vězení
- dvanáctiletý Charles začal pracovat jako dělník v dílně na výrobu leštidel na boty
- v patnácti se stal písařem, v 19 letech začal se žurnalistikou
- oženil se a měl 10 dětí – nakonec je však opustil, snad kvůli poměru s herečkou
Dílo:- ve svém díle se soustřeďuje především na dětské hrdiny (inspirací je mu vlastní, neradostné dětství)
- využívá i detektivních prvků
- v jeho dílech se projevuje i romantismus – původ hrdiny je zahalen tajemstvím
- jeho realismus nemá jednolitý charakter (ostrá kritika společenských jevů X citový lyrismus, humor – rozmělňují realistickou složku), ale je barvitý – dostáváme se s ním do chudobinců, vězení pro dlužníky, vykořisťování dětí ve fabrikách…
Kronika Pickwickova klubu – první Dickensův román, jedno ze základních děl světové humoristické literatury, 4 příběhy z cest 4 členů Pickwickova klubu, chtějí blíže poznat život, výprava se zvrhne v sérii katastrofických příhod
Oliver Twist – příběh osiřelého chlapce, jenž je vychováván v chudobinci.Musí snášet ústrky, bezpráví a hlad.Uteče do Londýna a dostává se do zločinecké party, kterou vede starý Žid Fagin.Při jedné výpravě je zadržen nevinný Oliver, pro kterého je dráha zločince morálně nepřijatelná.Před rozsudkem ho zachraňuje ušlechtilý pan Brownlow, ale bývalá zločinecká parta Olivera opět unáší.Učitel zlodějských dovedností Ferina Lišák Olivera zasvěcuje do svého řemesla.Při dalším přepadení je Oliver zraněn a ujímá se ho Róza, schovanka paní Maylievové.Posléze je odhalen příbuzenský vztah mezi Rózou a Oliveček (Róza je jeho teta).O odhalení skutečného Oliverova původu se zaslouží Nancy, někdejší společnice lupiče Billa.Ten ji však zavraždí.Bill umírá na útěku, Fagin je popraven a spravedlivě odsouzen je i někdejší krutý správce chudobince.Oliver se stává adoptivním synem pana Brownlowa.
- zobrazení bídy a zločinnosti má kritický akcent
- román o lidských charakterech a o sociální podmíněnosti jednání mnohých lidí z okraje společnosti (mnozí by se živili poctivěji než zlodějinou, ale jejich sociální stav to neumožňuje)
David Copperfield – román s autobiografickými prvky
Malá Doritka, Nadějné vyhlídky
William Thackeray
- jeho romány jsou zrcadlem života vyšších vrstev
Dílo: - psal humoristické povídky a satiry namířené proti romantickému sentimentu
Jarmark marnosti – obraz mravů soudobé anglické společnosti
Kniha snobů – charakteristické rysy nejrůznějších typů anglických snobů
Sestry Brontëovy:
- v díle se mísí romantické a realistické prvky
Charlotte Brontëová
- v díle se mísí romantické a realistické prvky
Dílo: Jana Eyrová
Emily Brontëová
- v díle se mísí romantické a realistické prvky
Dílo: Na větrné hůrce
Ruská realistická literatura
- ruská literatura je na vrcholu umělecké literatury
- literatura v Rusku měla odlišné postavení než jiné národní literatury ve svých zemích – musela v Rusku suplovat málo rozvinuté vědy a filozofii, publicistiku a politiku
- např. ve Francii sloužila literatura především estetice a pobavení X v Rusku se přikláněla k etice a pro Rusa byla literatura zaujetím místa v prostoru a čase (měla filozofickou hloubku)
- to vše má na svědomí to, že ruské knihy působí na evropského čtenáře zvláštním dojmem – pocit, že literatura je nudná, rozvláčná, bez napínavého děje, ale na druhou stranu obdiv k jejímu extrémismu (přistupuje na samou hranici poznání lidského bytí)
- Rusko 19. století – feudální systém, absolutismus – i to určuje zvláštní ráz ruské literatury
Nikolaj Vasilijevič Gogol
- narodil se na Ukrajině
- v Petrohradu studoval historii – chtěl se stát profesorem historie
- cestoval po Evropě, jako křesťan podnikl pouť k Božímu hrobu v Jeruzalémě
- konec jeho života je opředen záhadami – propadl náboženským náladám, začal zatracovat svou předchozí literární tvorbu a vyznává se z víry v ruské samoděržaví
Dílo: Charakteristické rysy Gogolova díla:
- zobrazuje ruskou společnost, jež je deformována byrokratismem, hodnoty duchovního života a lidské porozumění jsou zatlačeny do pozadí
- satira – výsměch úředníčkům, nadutým pánům a hlupákům
- prolínání realismu s romantickými prvky – některé fantastické prvky v povídkách X kritický realismus v Mrtvých duších
Mirgorod – 4 povídky, život v poklidné ukrajinské usedlosti, ukrajinští kozáci (povídka Taras Bulba) – vědomí odpovědnosti za osud své vlasti
Petrohradské povídky – až hororový podtext, některé povídky – Plášť, Podobizna…
Revizor – komedie
Do ruského provinčního městečka pronikne zpráva o tajném příjezdu revizora z Petrohradu.Místní úředníci mají špatné svědomí, městečko je plné zlořádů a podvodů – snaží se revizorovi nadbíhat.Ale dochází k omylu, za revizora je považován řadový úředníček Chlestakov.Ale když vidí, jak ho všichni obskakují, rozhodne se situaci využít.Jsou mu nabízeny půjčky, hejtman mu dokonce nabízí ruku své dcery – Chlestakov se bojí, aby se nic neprozradilo a odjíždí.Až poté se lidé dozví o podvodu.
- je to dílo o zkažené morálce, o úplatkářství, lidské hlouposti
- satirický a groteskní obraz společenské situace v Rusku
Ženitba, Hráči – další komedie
Mrtvé duše – satirický román, hlásí se k pikaresknímu románu
Hlavním hrdinou je Čičikov.Chce zbohatnout – vydá se na venkov a zkupuje „mrtvé duše“ – mrtvé nevolníky, kteří zemřeli od posledního sčítání lidu a jejichž půdu chce získat.Nakonec je vše odhaleno a Čičikov je znemožněn.
- Gogol se zalekl ohlasu na své dílo a 2. díl raději spálil – ale i dnes jsou Mrtvé duše dílem navýsost aktuálním
Večery na samotě u Dikanky – trochu romantické povídky, vycházejí z pohádek, nedílnou součástí je fantazie
Fjodor Michajlovič Dostojevskij
- narodil se v rodině moskevského lékaře – byl to despota
- vystudoval gymnázium a poté v Petrohradě Hlavní inženýrskou školu
- byl přívržencem utopického socialismu (tragické osudy lidí ho donutily přehodnotit svou filosofii)
- za veřejné čtení dopisu Bělinského Gogolovi byl odsouzen na smrt, trest se změnil na 4 roky galejí (na Sibiři)
- velmi trpěl špatnými podmínkami a epileptickými záchvaty
- ve stáří cestoval a propadl hazardu
Dílo: Charakteristické prvky jeho díla:
- je považován za jednoho ze zakladatelů moderního psychologického románu, zároveň ovlivnil generaci spisovatelů jako Kafka nebo Woolfová
- využívá „vnitřních monologů“
- hrdinové jeho románů jsou postaveni do rozhodujících životních situací a musí je řešit – většinou jsou to neobyčejní lidé
- zpomalující prvek – aby se mohl věnovat psychice hrdinů
Zločin a trest – román o duševní katastrofě člověka, který se dopustil dvojnásobné vraždy
- děj ve čtenářském deníku
- řeší se tu právo člověka na vraždu (hlavní hrdina Raskolnikov rozděluje lidi na dvě vrstvy – nižší, tupá, slouží jen k reprodukci a druhá je vyšší, nadřazení lidé, kteří mohou přestoupit zákony
Běsové – román vychází ze skutečného příběhu revolucionáře Něčajeva, pro neuposlechnutí rozkazu dá zavraždit studenta, kniha je spíše úvahou o tom, jak se rodí takoví lidé a jak získávají své přívržence
Idiot – hlavní hrdina je zchudlý kníže Myškin, trpí epilepsií, léčí se, ale po návratu prožívá podivuhodné příběhy, které ho uvrhnou do duševní nemoci
Je to člověk ušlechtilý, vnitřně krásný, ale protože lidé nechápou jeho laskavost, je považován za idiota.
- román ukazuje, že mravně čistý člověk nemůže v současné společnosti vůbec žít
- slovo idiot zde neoznačuje člověka bláznivého, ale spíše neschopného
Bratři Karamazovi – otec Karamazov (despota, cynik – obraz vlastního otce Dostojevského), má 4 syny – 3 vlastní a jeden nevlastní
Starý Karamazov je zavražděn, zabil ho nevlastní syn.Vinu na sebe však berou všichni.Nevlastní syn neunese tíhu svého zločinu a spáchá sebevraždu.Syn Aljoša je křesťan a věří, že zlo se nemá oplácet zlem.Naopak syn Ivan věří, že zlo se musí srovnávat s činem.
Zápisky z Mrtvého domu, Uražení a ponížení
Lev Nikolajevič Tolstoj
- narodil se v Jasné Poljaně
- pocházel ze šlechtického rodu, rodiče mu zemřeli, když byl ještě malý
- nedokončil studium práv
- 1851 – odjel na Kavkaz, kde se zúčastnil Krymské války
- po návratu otevřel v Jasné Poljaně školu
- v 80.letech se přestěhoval do Moskvy
Dílo: - seznámil se i s dílem Petra Chelčického, které ho ovlivnilo
Dětství, Chlapectví, Jinošství – autobiografické romány
Sevastopolské povídky – zobrazuje krymskou válku, jíž se účastnil
Vojna a mír – 4 dílná historická epopej, zobrazuje Rusko v 1. třetině 19.století
- vystupuje tu více než 250 postav, popisuje Napoleonovo tažení do Ruska, požár Moskvy a ústup francouzské armády
- hlavní hrdinové – Andrej Bolkonskij (energický, střízlivý), Pierre Bezuchov (idealista, zabývá se smyslem života), oba hledají vztah ke společenskému dění, Andrej se zamiluje do Nataši Rostovové, ona do něj také, ale nakonec mu uteče s jiným, to, že ho miluje si uvědomí, až když umírá, do Bezuchova „vchází“ duch Bolkonského a Nataša si ho nakonec vezme
Anna Karenina – široce pojatý román, není jen psychologickou analýzou hlavní hrdinky, ale také plastickým obrazem Ruska
1.dějová linie
Román začíná sporem v jedné rodině.Muž se zaplete s guvernantkou, žena je nešťastná a spor přijíždí urovnat její sestra Anna.Ve vlaku se Anna seznamuje s mladým Vronským.Na jednom plese ho přebere své švagrové Kitty.O tu se uchází statkář Levin (neschopný projevit své city).Kitty onemocní a cestuje.Anna je provdána za starého Karenina a má syna Sergeje.Manžela si váží, ale až s Vronským poznává skutečnou lásku.Manžel to zjistí, vyhodí ji a bere jí dítě.Anna má s Vronským dceru, ale zanedbává jí, začíná na Vronského žárlit.On to chce urovnat, ale Anna vidí, že všem jen ubližuje, a tak skočí pod vlak.
2.dějová linie
Kitty a Levin se vezmou, milují se a mají dítě – autor ukazuje, že vztah, který je čistý a morální je šťastný.
- příběh lze interpretovat jako rozpor mezi vesnicí a městem – Anna přijíždí nezkažená, ale město ji změní (podvede manžela)
- navíc zde hraje důležitou roli železnice – symbol pokroku- ve vlaku potká Anna Vronského a pod vlakem také skončí její život = Tolstoj neměl rád pokrok
Vzkříšení – sociálně kritický román o pochybených morálních hodnotách společnosti
Román začíná procesem s Káťou Maslovovou, jež je obviněna z vraždy a krádeže.Je nevinná, ale vše svědčí proti ní.V porotě zasedá i kníže Něchljudov, který v Kátě pozná dívku, kterou v mládí svedl a tak zapříčinil její mravní úpadek.(Pracovala u jeho tet, když tam jezdil na prázdniny, svedl ji, odjel a zapomněl na ni, Káťa otěhotněla – tety ji vyhodily a dcera jí zemřela).Kníže rozprodá svůj majetek a vydá se s Káťou na Sibiř.Chce si ji vzít, ale ona ví, že by to udělal jen z pocitu viny, a tak si raději vezme jiného nevinného vězně, který ji opravdu miluje.
Anton Pavlovič Čechov
- stal se lékařem, ale od 26 let se naplno věnuje literatuře
- trpěl TBC
Dílo: Charakteristické rysy Čechovova díla:
- humor, ironie, satira
- nechával svá díla jakoby bez konce – tvrdil, že neexistuje jen jedno řešení
- děj je oslaben na úkor zamyšlení
- jeho postavy jsou výjimečné, obvykle žijí zmařené a zbytečné životy
- napsal přes 600 povídek, jinak psal většinou dramata
Tři sestry – drama,Olga, Máša a Irina touží po změně svého života – trpkost poznání, že citliví lidé v konfliktu s bezohledným egoismem nemohou uspět, o to pevněji se přimykají ke svým snům
Višňový sad –drama,symbol višňového sadu – má být vykácen, stává se symbolem zániku šlechtických hnízd, děj je silně potlačen
Racek, Strýček Váňa – dramata
Nabídka k sňatku, Svatba – komedie
Chameleón, Dáma s psíčkem – povídky
Realistická literatura v Polsku
Henryk Sienkiewicz
- polský prozaik, dramatik a publicista
- vystudoval medicínu a filozofii
- nositel Nobelovy ceny za literaturu v roce 1905
Dílo: - psal historickou prózu (inspiroval se Waltrem Scottem)
Quo vadis (Kam kráčíš) (Děj viz ČD) – román z prostředí Neronova Říma, kde byli pronásledováni první křesťané
Bohatý Říman Marco se zamiluje do křesťanky Lygie.Chce ji jako kořist, unáší ji, ale Lygii chrání Ursus (obrovitý statný muž) – zraní ho a Marco se dostává ke křesťanům.Teprve tady se do Lygie zamiluje pravou láskou a pochopí přednosti křesťanské víry.
Další dějová linie je historická.Pronásledování křesťanů za krutovlády císaře Nerona.Usmrcena má být i Lygie, ale díky Ursovi je zachráněna (jsou v koloseu a diváci rozhodli o jejich životech).Císař Neron nakonec povolí sňatek Marca a Lygie.
Dále se tu vypráví o sv.Petrovi, rybáři, který roku 64.n.l. právě opouští Řím.Na cestě Via Apia se mu zjevuje Ježíš.Petr se ho zeptal, kam kráčí a on prohlásil, že se jde nechat znovu ukřižovat.Petr se zastyděl nad tím, že on utíká a vrátil se do Říma, kde byl posléze ukřižován.
Nakonec i císař podlehne intrikám a umírá.
Křižáci – války Poláků s německými křižáky na počátku 15.století
Ohněm a mečem – románová trilogie ze 17.století, boje polských šlechticů proti ukrajinským kozákům
Realistická literatura v severských zemích
Henrik Ibsen
- norský dramatik
Dílo: - jeho dramata měla zásadní vliv na drama celoevropské
- věnuje se solečenskomorálním problémům (obžaloba veřejné morálky)
Nora (nebo také Domov loutek) – hrdinkou je vzorná žena, manželka a matka, je jí vyhrožováno, že pokud se nepřimluví u manžela ve prospěch zájemce o místo v bance, bude prozrazen její podvod, jehož se kdysi dopustila.Při této příležitosti si uvědomuje, že celý život byla loutkou, se kterou si každý hrál a aby našla sama sebe, opouští rodinu.
Divoká kachna, Opory společnosti
Realistická literatura v českých zemích
- realistické tendence krystalizují již v dílech autorů, kteří časově patřili k poslední fázi NO
- v dílech těchto autorů můžeme ještě sledovat sentimentální prvky (ovlivnění romantismem), ale zároveň se již snaží o co nejvěrnější vykreslení reality
- rozpor mezi skutečností a ideálem již není hledán v úniku do minulosti, už se ani nesetkáváme s pocity rozervanosti a vyděděnosti
- problémy společnosti jsou trefně glosovány v díle K.H Borovského nebo jsou alespoň zobrazeny, aniž by bylo hledáno hodnověrné řešení v díle Boženy Němcové
- počátky realismu v českých zemích reprezentujíi svým dílem Božena Němcová a Karel Havlíček Borovský
Božena Němcová
- okolo života a hlavně narození Boženy Němcové se v minulosti vedly ostré spory
- původně se soudilo, že se Božena narodila patnáctileté matce Terezce Novotné ve Vídni (dívčí jméno Boženy bylo Barunka), jejím otcem měl být Jan Pankl, panský kočí z Ratibořic
- dnes se však téměř jistě ví, že Barunka se musela narodit minimálně o tři roky dříve – na světě se objevila teorie, že je dcerou sestry kněžny Zaháňské, Dorothey ( krásná milenka francouzského politika Talleyranda prožila románek s hrabětem Calm-Martinicem – narodilo se jí dítě)
- manželé Panklovi by se tak stali jen adoptivními rodiči, aby se všechno ututlalo (navíc se mluví o neuvěřitelné podobě dospělé Boženy Němcové a kněžny Dorothey)
- Božena si v 17 letech vzala o 15 let staršího Josefa Němce – byli velmi rozdílné povahy
- Němec byl muž nesentimentální, odměřený X Němcová toužila po něze, emancipované a intelektuální smýšlení
- navíc žili v bídě a díky zaměstnání Němce se téměř každý rok stěhovali
- ale na druhé straně je třeba říci, že ani Němcová nebyla nejlepší manželkou – milostné avantýry, starost o domácnost a o děti také nebyly jejími silnými stránkami, ukazovala se na plesech, aby mohla prezentovat svůj intelekt a s penězi, kteří jí nabízeli mnozí její přátelé, aby jí vypomohli, zacházela lehkomyslně
Dílo:
Národní báchorky a pověsti – soubor různých žánrů lidové slovesnosti (pohádky, pověsti, legendy), nechtěla jen opisovat, ale umělecky převyprávět lidovou látku
Slovenské pohádky a pověsti – snažila se zachytit podobu pohádek tak aby co nejvíce respektovala lidovou předlohu
Obrazy z okolí domažlického – seriál cestopisných článků publikovaných v Květech
Babička – rozsáhlá povídka (podtitul Obrazy z venkovského života), byla napsána po smrti nejstaršího syna, Babička je napsána metodou obrazů, které jsou propojeny ústřední postavou babičky
Hlavní dějová osnova Babičky je rozdělena do dvou pásem.To první je věnováno životu na Starém bělidle, kde babička tráví poslední roky života s dcerou, zetěm, ale především s vnoučaty.Babička je studnicí lidové moudrosti a nositelkou venkovských tradic.Babička umí poradit, je ochránkyní lásky a dobroty.Babiččin soulad s lidmi má paralelu i s přírodou, jejíž pravidelný rytmus koresponduje s lidským děním.
Druhé dějové pásmo začínáme vnímat až v 7.kapitole – popis přírodního dění během jednotlivých ročních období a vylíčení života od jara do zimy.
- realistické prvky – zobrazení venkovského života X idealizace – vztahy mezi lidmi, postava kněžny, harmonie člověka s přírodou
- Babička je i konfrontací dvou prostředí – venkovského a panského – Němcová registruje sociální rozdíly, ale vše zmírňuje láskou a pochopením
Povídky
- nejvíce povídek napsala v posledních 10 letech svého života
- obrazy českého venkova i společenské otázky doby
- povídky lze rozdělit do dvou okruhů:
1) „hledání dobrého člověka“ – jednoduchý příběh, vše se soustřeďuje kolem jedné postavy (charakteristické mravní vlastnosti českého venkovského člověka) – Divá Bára, Karla, Dobrý člověk, Pan učitel
2) nespravedlivé uspořádání společnosti –
zachycují složité vztahy v určitém prostředí, povídky jsou realistické, ale nakonec
přecházejí od kritického pohledu ke shovívavosti (rozpory jsou řešeny smírně, idealiza-
ce převládá nad realistickým pohledem) – Chudí lidé, Podhorská vesnice
V zámku a v podzámčí – ukazuje zahálčivý život zbohatlických manželů Skočdopolových, koupili si zámek a šlechtický titul „ze Springfieldu“.Paní Skočdopolová poskytuje svému psíku Jolimu ty nejvybranější pochoutka, zatímco v podzámčí umírají malé děti hlady.Vypuká epidemie cholery a nemoc se nevyhne ani paní Skočdopolové.Ale uzdraví se a stává se z ní lidumilka.Navíc Vojtěcha, hocha, který jí hlídal psíka, dá studovat medicínu.
- typická povídka, kde kritický obraz společnosti přeměňuje v sociální idylu
Chyže pod horami – slovenský venkov, láska pražského studenta ke Katušce
Karel Havlíček Borovský
- dětství prožil v prostředí kupeckého krámu v obci Borová na Vysočině
- navštěvoval školu v Jihlavě a v Německém Brodu, kde maturoval na gymnáziu
- dva roky studoval filozofii v Praze a v 19 letech vstoupil do arcibiskupského semináře – nedokázal se ztotožnit s kasárenským způsobem života a s formálním pojetím víry
- ze semináře odešel do Ruska, kde působil jako vychovatel v rodině literárního historika Ševyreva
- po roce se vrací do vlasti
Havlíček novinářem:
- první velkou novinářskou činností se stala Tylova kritika – Poslední Čech (Havlíček mu vytkl sentimentalismus a plytké vlastenčení) – tato polemika si získala většinu české veřejnosti a Havlíčkovi se otevřela cesta do české žurnalistiky
- stal se redaktorem Pražských novin (ty roku 1848 vyměnil za Národní noviny) – tyto noviny byly zastáncem austroslavismu
- Havlíček byl díky tomu aktivní i polticky – byl zvolen do říšské sněmu jako poslanec
- založil přílohu Národních – Šotek (objevovaly se tu ostré epigramy, vtipy zaměřené na vládu, parodické politické texty) – ale vydávání Šotka musel pozastavit a roku 1850 vyšlo i poslední číslo Národních novin
- 1850 odstěhoval se do Kutné Hory – vydává poslední časopis Slovan (stal se jedinou veřejnou opozicí vůči vládě)
- Havlíčkovi bylo nabídnuto, aby psal podle představ vlády – odmítl, ale pozastavil vydávání Slovanu
- vláda se rozhodla pro radikální krok – Havlíček byl deportován do tyrolského města Brixen – vrátil se až po 4 letech (jeho žena již byla mrtvá) – nejhůře Havlíček snášel odloučení od přátel a od kulturního a politického života
- on sám zemřel o rok později na TBC
- jeho pohřeb se stal veřejnou protihabsburskou manifestací – Božena Němcová mu na rakev položila trnovou korunu
Dílo:
Tyrolské elegie – Havlíček vypráví měsíčku příběh svého odloučení (zatknutí a deportaci) – příběh není příliš nosný, ale dává prostor, aby autor vyjádřil svůj odpor vůči despotické vládě, armádě a církvi
- kniha je plná ironie
Král Lávra – satira, kde vystupuje zesměšněný panovník (inspiraci našel v irské pověsti o králi s oslíma ušima)
- Havlíček se vysmívá omezenosti korunovaných hlav a systému, kde vládně absolutně jen jeden člověk
Křest svatého Vladimíra – nedokončená skladba, námět (legenda o nástupu křesťanství v Kyjevské Rusi, ruský car dal vhodit do vody sochu pohanského boha Peruna)
Konflikt boha Peruna s carem Vladimírem.Car chtěl, aby mu Perun zahromoval na počest jeho svátku.Perun odmítl a car pro něj poslal policii.Následuje soud, jenže se zjistí, že proti bohu nemohou najít žádný zákon.Schází se vojenský soud a ten odsuzuje Peruna k trestu utopením v Dněpru za nemravné řeči a urážku.Trest je vykonán, ale nastává atmosféra bezbožnosti.Zástupci církve si stěžují, že bez Boha neudrží poslušnost lidí a tak je vyhlášen konkurs, kterého se účastní kardinál, papež, jezuité a další.Jeden přes druhého se haní a pomlouvají.
- absolutní vladař je zde zobrazen s celou svou nadutostí
- hlavní zápletka odkrývá nahotu církve (jde jí jen o to, aby udržela lidi v poslušnosti)
- do děje vstupují i policisté – v absolutním státě jsou výsměchem všemu právu a spravedlnosti
- Havlíček je známý hlavně díky Epigramům (krátký básnický satirický útvar, má dvě části: expozici a pointu)
Epigramy – má pět dílů (církvi, králi, Múzám, vlasti a světu)
Kapitola o kritice – studie, Havlíček formuloval názory na recenzentskou činnost
Kritický realismus v českých zemích
Specifické rysy českého kritického realismu:
- období tří básnických generací (májovci, ruchovci, lumírovci) – nástup realismu v českých zemích, ale teprve tvorba kritických realistů přinesla do české literatury téměř všechny charakteristické atributy realismu jako v západních literaturách
- autoři kritického realismu vstoupili do literatury v 19.století,ale jejich tvorba pokračuje až do 20.století (působili vedle sebe s mladou generací impresionistů, symboliků nebo expresionistů)
- v naší literatuře nelze hovořit o tom, že by autoři zobrazovali komplexně celou společnost, ale soustředili se na určitý kraj nebo sociální prostředí – zúžili literární záběr (dnes hovoříme o drobnokresbě)
- čeští autoři kritického realismu se tematicky diferencovali do dvou skupin:
1) venkovská próza
2) historická próza
1) Venkovská próza
- o venkovskou tematiku byl vždy zájem – souviselo to s romantickým pohledem na nedotčený venkovský lid
- kritičtí realisté si ale všimli, že ráz venkova se změnil – rozvoj tržního systému deformuje lidi
- mnozí spisovatelé tuto skutečnost nesou těžce – mnozí z nich spatřují nápravu v návratu do dob dávno minulých
Karel Václav Rais
- působil jako kantor na Hlinecku, později v Praze
Dílo: – jeho dílo bylo zprvu velmi realistické, ale později začal venkovský lid idealizovat
- tematicky jsou jeho knihy svázány s prostředím, které znal – Podkrkonoší a Vysočina
Zapadlí vlastenci - román ze sklonku NO v podhorském kraji
Zásluhy vlasteneckých Kantorů a kněží na tvorbě národního uvědomění v nejzapadlejších částech naší země.Vlastenci Čížek a Stehlík se snaží zavést kulturu do vesnice, nastěhuje se tam učitel Čermák, který se zamiluje do schovanky faráře.Ten ji chce ale bohatě provdat.Tito tři muži se vypravují do Prahy, těší se na památky a setkání s vlastenci.Čermák, jež je nemanželským dítětem se setkává s otcem.Nakonec získá i dívku, kterou chtěl.
Západ – „nejsmutnější román 19.století“ – románová kronika ze sklonku života faráře Kalouse (jedná se hlavně o psychologickou charakteristiku faráře)
Pan táta Bezoušek – úsměvná povídka, jež nás zavádí do Prahy.Bezoušek je venkovský sedlák, který přijíždí za synem do Prahy, který tam má advokátní praxi.Jedná se vlastně o konfrontaci dvou světů – venkova a Prahy
Výminkáři – kniha 5 povídek o konfliktech staré generace s jejich bezohlednými dětmi.Hrdiny příběhů jsou většinou starci a stařeny, kteří se jeví jako největší překážky v životě svých dětí.
Teréza Nováková
- pro literární činnost ji získala Karolína Světlá (ta se pro Novákovou stala i literárním vzorem)
Dílo: - především pětice románů z východních Čech
- jedná se většinou o knihy tzv. monografické – děj se soustřeďuje kolem jednoho hlavního hrdiny
Jan Jílek – osudy českého evangelíka z 18.století
Jiří Šmatlán – duchovní cesta tkalce, spravedlivé uspořádání lidské společnosti v socialismu
Na Librově gruntě, Děti čistého živého – náboženská sekta abrahámitů z druhé poloviny 19.století
Drašar – tragické osudy obrozeneckého kněze
Antal Stašek (vlastním jménem Antonín Zeman)
- je otcem Ivana Olbrachta
- levicové smýšlení ho přivedlo ke komunistům (posléze i jeho syna)
- studoval práva v Krakově
- byl vychovatelem v Rusku
- jako advokát působil zejména v Semilech
Dílo: - svým dílem je spjat především s Podkrkonoším
- zobrazuje národnostní a sociální konflikty
O ševci Matoušovi a jeho přátelích – román, jež měl svůj předobraz ve skutečných událostech
- vznikl přepracováním povídky Švec Matouš, hlavní postavou je švec Matouš, který celý život zasvětil boji proti utlačovatelským metodám soudobé společnosti, sledujeme jeho přerod v proletáře, který se ke konci seznamuje s myšlenkami Komunistického manifestu
V temných vírech – historický román se sociální tematikou
Blouznivci našich hor – povídka o duchařském hnutí v rodném Staškově kraji
Regionální spisovatelé
- jejich tvorba je svázána s krajem kde se narodili nebo kde žili
Jiří Holeček – Naši – život jihočeského lidu
Jen Herben – Do třetího a čtvrtého pokolení – osudy tří generací rodu Hrabců
Jindřich Šimon Baar – věnoval svou tvorbu Chodsku
Pro kravičku – povídka
Jan Cimbura – jihočeský sedlák, je to nositel morálních tradic
Karel Klostermann – Mlhy na blatech, V ráji Šumavském – zachycuje šumavský kraj
2) Historická próza
- politická situace konce 19.století předurčovala zájem o naši minulost
- pohled do minulosti byl motivován povzbuzením ducha
- ne všichni hodnotili českou minulost stejně (někteří autoři spatřovali vrchol demokratických snah v husitství, jiní zase spojovali perspektivy Čechů se šlechtickými vrstvami)
Josef Svátek
- vystudoval techniku, ale věnoval se především žurnalistice a historii
- ve druhé polovině 20.století to neměl lehké – komunisté ho označili za konzervativce (stranil habsburské monarchii) – odsunut na druhou kolej
Dílo:Tajnosti pražské, Majestát Rudolfa II., Paměti katovské rodiny Mydlářů v Praze
Václav Beneš Třebízský
- sympatie k prostým lidovým vrstvám
Dílo: - byl knězem, a proto je v jeho díle znát snaha o poučení a výchovu
- zemřel ve 35 letech, ale stihl napsat 90 próz
Bludné duše – povídka, vzbouření sedláků na Slánsku v době josefínské
Královna Dagmar – román, příběh dcery Přemysla Otakara I.
Trnová koruna – román, příběh z doby pobělohorské
Zikmund Winter
- narodil se v Rakovníku
- profesor dějepisu
- přítel Jirásek
Dílo: - nejméně přístupný – archaizovaný jazyk
- jeho pohled je nesmlouvavý, historický, kritický
- zaměřil svou pozornost k 16. a počátku 17.století – český humanismus
Rakovnické obrázky – soubor povídek
Rozina Sebranec – povídka
Mistr Kampanus – jediný jeho román, doba předbělohorská a pobělohorská
Seznamujeme se s životem Prahy a pražské univerzity, ale vše se soustřeďuje kolem postavy rektora pražského vysokého učení Kampana Vodňanského.Jeho postava spojuje různé historické události – rekatolizaci, Bílou horu nebo popravu na Staroměstském náměstí.Chce zachránit univerzitu před jezuity – vstupuje do katolické církve, ale jeho oběť je marná a on končí život sebevraždou.
Alois Jirásek
- tvůrce českého historického románu, narodil se v Hronově, vystudoval gymnázium v Hradci Králové
- chtěl se stát malířem, ale z existenčních důvodů se musel stát profesorem historie (15 let učil na Litoměřickém gymnáziu), 1917 – podepsal Manifest českých spisovatelů – přihlásili se k národní samostatnosti
Dílo: - Jirásek byl kritický realista
- vytvořil jako jediný český spisovatel obraz života našeho lidu od mýtických dob až po NO
- napsal více než 50 původních knih, z toho několik trilogií, jednu tetralogii a pentalogii
- Jirásek spatřoval vrchol českých dějin v období husitství X sociální a kulturní úpadek vidí především v době pobělohorské
- považoval za nositele historických dějin lid – jeho knihy nejsou monografické, ale vystupuje v nich několik typizovaných postav (ztělesňují postoje celého lidu)
- má sklon k subjektivitě – poznáme, s kým sympatizuje X pro Jiráska jako evangelíka bylo období pobělohorské obdobím protilidovým, dobou „temna“ – jezuity a katolíky vždy „potopil“
- byl velkým vypravěčem – snaha o co největší věrnost a zdlouhavé popisy reálií jsou místy až nudné
- jeho velkou slabinou je absence hlubší filosofie postav – jakoby byly kladné i záporné rysy již předem dány
- Jiráskovi knihy jsou řazeny podle období, které zobrazují
A) Doba mýtů a pověstí
Staré pověsti české – soubor pověstí z dávných dob, kdy se české dějiny teprve začaly utvářet
- čerpal z kroniky Kosmovy, Dalimilovy i z kroniky Václava Hájka z Libočan – ale vtiskl vyprávění beletristickou tvář
B) Husitské období
Mezi proudy – trilogie, období vlády Václava IV., zachycuje vznik husitského hnutí
- děj začíná v křivoklátských lesích – arcibiskup Jan z Jenštejna svede ženu hajného a poté ho povýší na ohnivce (musí se dostavit s pochodní na bílém koni na hrad), děj se přesouvá do Prahy, arcibiskup se milenky nabaží (Jirásek demonstruje nešvary církve), milenka se zabije – arcibiskup zmoudří a dá se na boj proti Václavu IV. V knize se objevuje i postava Jana Žižky a Jana Husa
Proti všem – trilogie, zobrazuje vrchol a rozmach husitského hnutí
1.díl – Do Jižních Čech putují davy lidí, ve víře, že si budou v Táboře rovni.Ale existuje tu i nejednota (Adamité).Šíří se tu chiliasmus (zvěstuje zánik svět a 1000 let Ježíšova panování).Tomu podlehne i jedna z hrdinek – Zdena z Hvozdna.
2.díl – V Kutné Hoře se utáboří Zikmund.Válčí proti Čechům.Bitva na Vítkově.
3.díl – Vnitřní politická situace mezi husity.Zdena se zamiluje do kněze Bidlinského a její otec ji proto zavrhuje.Rozvášněný dav, zapálí stavení, kde je Zdena s knězem a ti poznávají, že smyslem života je boj za pravdu boží.
Bratrstvo – trilogie, závěr husitského hnutí, román líčí osudy Bratříků (zbytků táborských vojsk, poražených u Lipan), které pomáhají na Slovensku Janu Jiskrovi z Brandýsa
- Bratříci chrání Slovensko pro Ladislava Pohrobka, nakonec se ale k moci dostává Matyáš – Bratříci končí jako lupiči a vrazi
Husitský král – nedokončený dvoudílný román, soustřeďuje se na postavu Jiřího z Poděbrad a jeho pronásledování jednoty bratrské
C) Období baroka (temna)
Temno – nejlegendárnější román o době pobělohorské, román, který léta určoval naše povědomí o tomto období (útlak lidu, fanatizmus jezuitů, svatořečení Jana Nepomuského bylo chápáno jako snaha o zahlazení památky na mistra Jana Husa)
- děj se odehrává ve východních Čechách a v Praze (příprava svatořečení Jana Nepomuského)
- motiv emigrantství – útočištěm je německé město Žitava
- vylíčení fanatismu pátera Koniáše
Hlavním hrdinou je pan Makovec (tajný Bratr).Žije s dcerou Helenkou a synem Tomášem v Dobrušce.Přichází tam páter Koniáš a nachází u Makovce zakázané knihy – Makovec odjíždí do Žitavy.Sourozenci jsou odvedeni do Prahy, kde mají sloužit.Tomáš jde v otcových šlépějích, Helenka se zamiluje do syna pana Březiny.Poté se ale dozví, že její milý se má stát knězem a odchází s bratrem za otcem do Žitavy.
Psohlavci – zachycuje konec 17.století na Chodsku, využívá skutečné historické osobnosti Jana Sladkého Koziny
- vykreslení chodského venkova a života na něm, ale také dobrá psychologická propracovanost postav (Kozina projde proměnou od vlažného sedláka po zapáleného revolucionáře)
- děj je ve čtenářském deníku
Skaláci – velká selská vzpoura na Náchodsku roku 1775
D) Období rokoka a osvícenství
Poklad – příběh z konce 18.století, odehrává se na hradu Potštejn
Sousedé, Pandurek – povídky
Ráj světa – život na dvoře vévody Zaháňského
E) Národní obrození
F.L.Věk – pentalogie, která byla sepsána na základě příběhu Františka Ladislava Hekaz Dobrušky
- zobrazuje zejména počátky NO (přelom 18. a 19.století)
1.díl – Dětství a mládí Františka v Dobrušce.Žije pokojně jen některým věcem nerozumí (pronásledování českých Bratrů…).Má hudební nadání – je přijat do sboru.František probudí z domnělé smrti knihovníka a za odměnu mu umožní přístup ke knihám.Nakonec získává František stipendium a vyučuje dívky Butteaovy.Jednou z nich je i němá Pavla.František se seznamuje s mnoha obrozenci – Václav Thám.František se věnuje divadlu, zanedbává školu a otec mu přikáže, aby se vrátil.František nechce, ale když vidí, že Pavla miluje Tháma, odjíždí zpět do Dobrušky.Svatba Pavly a Cháma – kočovné divadlo, bída, ale při porodu se Pavle vrací řeč.
- vláda Josefa II.(reformy, rušení jezuitských klášterů)
2.díl – František po smrti otce přebírá jeho obchod.Jezdí do Prahy a půjčuje si v České expedici knihy, které potom půjčuje v Dobrušce.Expedici navštěvují další obrozenci – Hněvkovský, Šedivý.Pavla a Thám nemají šťastné manželství.František si bere Marii Smíškovou.
3.díl – František má doma francouzské knihy – žárlivý rychtář mu je sebere.Manželství Pavly a Tháma spěje ke krachu, naopak manželství Františka a Marie je šťastné (syn a dcera).Pak ale vypukne v Dobrušce požár a František přijde o majetek.
4.díl – Franta se snaží vzchopit, ale přijde bankrot.Dovršuje se 1.etapa NO – umírají Kramerius, Vydra…!Pavla utíká od manžela.
5.díl – Františkův syn Václav studuje v Praze.Seznamuje se s další generací obrozenců – Klicpera, Štěpánek.Pavla má milence a odcházejí do Haliče – Thám je tam hledá, ale najde jen jejich hrob.Nakonec také umírá.Františkovi umírá žena a syn ho vezme k sobě.Pentalogie končí rokem 1816 – zavedení českého jazyka na gymnázium, Jungmann vydává svou Slovesnost.
Filosofská historie – studentská povídka z Litomyšle, podává obraz života mladých studentů, do celkem humorného tónu však dramaticky zasáhne revoluční rok 1848
Studenti Vavřinec a Frýbort bydlí u slečny Elis.Vavřinec miluje Márinku a Frýbort Lenku, schovanku aktuála Roubínka.Lenku miluje i Špína, ale je příliš nesmělý.Konají se Majáles (ale biskupové je zakazovali) – studenti jsou potrestáni.přicházejí prázdniny, Špína odchází do kláštera.V roce 1848 se z Frýborta a Vavřiny stávají důstojníci studentských legií.Bojují na barikádách – setkávají se tam se Špínou, který tam umírá.Po revoluci si Frýbort vezme Márinku.Vavřina se stal lékařem a vzal si Lenku, která po smrti aktuála žila u slečny Elis.
U nás – čtyřdílná kronika, NO v rodném kraji autora, ústřední postavou je buditelský kněz Pavlovický
F) Drama
Vojnarka, Otec
Jan Hus, Jan Žižka, Jan Roháč – husitská tematika; Lucerna – pohádková hra, navazuje na Tylovy báchorky
Mladé a krásné kněžně se zalíbí mlynář, který ji doprovází jako světlonoš do lesního zámečku.Nabídne mu bohatství a moc, ale on zůstane věrný své Haničce.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)