SLOHOVÉ POSTUPY:
- slohový postup = způsob podání, zpracování tématu (pojetí tématu, řazení a rozvádění tematických složek, výběr jazykových prostředků)
- vytváří základní linii tématické i jazykové výstavby textu
• informační:
- prostěsdělovací, oznamovací, je nejjednodušší
- věcně, pravdivě, srozumitelně konstatuje určitá fakta, aktuálně pojatá; prosté podání informace
- texty vystavěné informačním postupem jsou stručné, věcné, bez citového a expresivního zabarvení
- uplatňuje se v projevech běžné komunikace, v publicistice, v odborných textech
- zprávy, oznámení, běžná rozmluva, telegram, plakát…
• vyprávěcí:
- vystihuje jedinečnou událost v pohybu, ve vývoji, v čase
- je subjektivizovaný - vypravěč, příběh utváří, prožívá ho
- základní čas vyprávění je čas minulý
- druhy vyprávění: - běžné vyprávění v jazykových projevech běžné denní komunikace
- umělecké vyprávění v projevech uměleckého stylu
- ústní i písemné memoáry, reportáže, črty, novely, povídky, romány…
• popisný:
- vypočítává znaky a vlastnosti osob, zvířat, neživých věcí, lidských výtvorů, dějů, činností; uvádíme části nějakého celku, jejich vlastnosti, zjišťujeme, jak části spolu souvisí, především místně a časově
- je subjektivní – autor vybírá jen informace o popisovaném objektu subjektivně
- vznikají texty nesoudržné (může se zaměňovat pořadí informací)
o charakterizační postup: charakteristika osob (charakteristika postav, prostředí, posudek…)
- druhy popisu: - prostý popis – v běžné komunikaci
- dějový popis – v běžném uměleckém stylu
- odborný popis – vědecký
- umělecký popis – líčení
- publicistický popis – popis s dějovým rámcem
- seznam, dotazník, životopis, odborný popis, návod, popisné části ve výkladu, popis v reklamních prospektech, cestopis, popis postav a prostředí v uměleckých dílech…
• výkladový a úvahový:
- srovnáváme různé jevy, objasňujeme jejich vzájemné vztahy, zejména vnitřní, tj. vysvětlujeme příčiny, vyvozujeme logické závěry, podáváme zdůvodněné hodnocení atd.
- autor problém vysvětluje, ale i hodnotí, naznačuje řešení
- v jazykových projevech se často mísí
- druhy výkladu: - útvar teoreticky odborného stylu (vědecký výklad)
- výkladový postup v učební komunikaci (vědecký na VŠ, výklad učiva)
- útvary populárně naučné (články a publikace popularizující odborné poznaní – často se mísí s vyprávěním)
- směrnice, předpisy, zákony a výklady k nim, referát, výklady a pojednání v odborných publikacích, přednáška, odborný referát, proslov, projev…
- druhy úvahy: - postup prakticky odborný (diskuse, úvaha)
- vědecký (úvaha v odborných publikacích, učebnicích, kritická stať, recenze, odborná diskuse)
- publicistický (úvodník, komentář, úvaha, rozhlasová a televizní reklama)
- umělecký (úvaha – postoje a pocity autora, v próze i poezii)
• dialogický slohový postup:
- rozhovor, nejčastěji dvou mluvčích
- je subjektivní, má hovorový ráz, nevytváří soudržný text
- druhy dialogu: - přirozený dialog – v běžné komunikaci
- dramatický a epický v literární komunikaci – v próze, dramatu
SLOHOVÉ ÚTVARY:
= vyhraněné typy jazykových projevů, uspořádané podle určitých pravidel
- v konkrétních projevech se často spojují nebo střídají, prolínají, ale jeden z nich je dominantní
- pro slohový útvar je příznačný tématický okruh, určité slohové postupy a někdy i jednotlivé jazykové prostředky
- slohové útvary třídíme podle toho:
a) na jakém postupu jsou založeny: např. novinový úvodník na úvaze, v návodu na popisu a výkladu, v reportáži na vyprávění s popisem
b) v oblasti kterého funkčního stylu se vypracovaly: v každém funkčním stylu existuje celá řada slohových útvarů, nejvíce v oblasti stylu prakticky odborného = jednacího (např. vyhlášky, výnosy, předpisy, zákony, návody, obchodní dopisy apod.) a publicistického (např. novinový úvodník, politický komentář, zpráva, reportáž, črta, fejeton atd.)
c) zda jde o vyjadřování mluvené, nebo písemné: např. ústní výklad (forma přednášky nebo referátu), písemný výklad (forma článku nebo knižní publikace)
- mluvené projevy --------- dialog = projev, při kterém se mluvčí střídají (rozhovor, diskuse, debata)
monolog = projev jediného mluvčího
- v praxi hromadných sdělovacích prostředků, zvl. v rozhlase a televizi, se vyvinula řada specifických útvarů, také komplexních pořadů zpravodajských, zábavných i poučných; v některých se mluvené slovo spojuje s hudbou a zpěvem
Žádné komentáře:
Okomentovat