Realizaci empirického sociologického výzkumu je možné rozdělit do tří etap:
1. přípravná etapa
2. realizační etapa
3. etapa zpracování výsledků a jejich interpretace
Přípravná etapa:
- nejnáročnější a současně nejdůležitější etapa
- představuje sled základních kroků, jež v rozhodující míře ovlivní množství a konečnou kvalitu získaných sociální informací
- je završena zpracováním dokumentů nazývaného „Projekt výzkumu“ jehož součástí je:
a) formulace cíle (cílů) výzkumu, charakteristika problémové situace – musí vycházet z potřeb řešení zcela konkrétního problému, zadání je nutné formulovat zcela jasně, jednoznačně a přiměřeně ve vztahu k rozsahu řešeného problému.Cíl musí být splnitelný (reálně i sociologicky)
b) stanovení pracovních hypotéz – hypotézy jsou domněnky, jednoduchá tvrzení, ve kterých používáme jednoznačně definovaných pojmů a v nichž formulujeme očekávaná zjištění výzkumu. Plní následující funkce:
- shrnuje dosavadní úroveň poznání
- je návodem na realizaci výzkumu
- je nástrojem spojení teoretické a empirické složky poznání
- umožňuje rozpracování obecných pojmů a jejich převedení do roviny sledovatelných znaků
c) vymezení objektu a předmětu výzkumu – objektem výzkumu může být určitá oblast sociální skutečnosti nebo určité společenské vztahy obsahující sociální rozpor (zpravidla určitá sociální skupina). Za předmět zkoumání se považují prakticky nebo teoreticky významné vlastnosti, stránky a zvláštnosti objektu, které se přímo zkoumají
d) stanovení zkoumaného vzorku – je nutné vycházet v prvé řadě z velikosti základního souboru objektu výzkumu (je obvyklé, že jde o velkou skupinu lidí). Veškerá zjištění získaná v daném vzorku lze vztáhnout s určitou stanovenou mou pravděpodobnosti na celý soubor. Statistickým postupem zajišťujícím vytvoření reprezentativního vzorku viz otázka č. 13.
e) určení místa a času realizace výzkumu – je nezbytné vhodně zvolit místo a čas výzkumu. Pokud cílem výzkumu není analýza v mimořádných situací (Vánoce, zemědělci - žně), je nutné zvolit období pro respondenty nejvíce vhodné.
f) časový harmonogram, rozpočet nákladů – etapy, posloupnost je zachycena v harmonogramu. Výzkum je finančně náročný – je vyžadován předběžný rozpočet nákladů.
g) nástroje k získávání empirického materiálu (dat) – velice důležitá je volba výzkumné techniky, která je závislá na cíli a charakteru výzkumu. Nejčastěji se však jedná o studium objektivních dokumentů, pozorování, dotazníkové šetření a interview.
Realizační etapa
- Postup prací v této etapě je orientován především na přípravu výzkumného terénu a vlastní získávání sociálních informací.
- Nezbytnou podmínkou je přiměřená motivace respondentů
- Je nutné dostatečně respondentům vysvětlit cíl, záměry i předpokládané využití výsledků výzkumu a maximálně je zainteresovat
- Pokud sběr informací neprovádějí profesionální sociologové, je nutné zajistit jednotný postup sběru
- Poté následuje vlastní získávání informací v podobě předložení a vyplnění dotazníků, anketních listů, uskutečnění rozhovorů atd.
Etapa zpracování výsledků a jejich interpretace
- nejpoužívanější sociologické techniky ( dotazník a standardizovaný rozhovor) poskytují údaje o hromadných jevech a jako takové jsou statisticky zpracovatelné, podléhají statistickým zákonitostem. Zde se zaměřujeme především na to, jaké požadavky má výzkumník na statistické zpracování, které provádí specialista – statik.
- Zpracování informací z ostatních technik není možné standardizovat, je vždy jedinečné.
Provádí se metody:
- kontrola reprezentativnosti výběrového souboru (vzorku)
- jištění základního rozložení podle jednoho znaku (postupy na vyhledávání středových charakteristik)
- křížové třídění (spojování faktů do systému vzájemných souvislostí)
- vícerozměrné metody (poskytují vyšší informace)
Statistické zpracování empirických dat připravuje materiál pro interpretaci, tj. převedení charakteristik, zjištění k věcným informacím, jinak řečeno přeložení zjištění z jazyka statistiky do jazyka sociologie.
Prvním krokem v interpretaci je prostý popis (deskripce) existence jevů, jejich rozšíření, vlastností atd.
V dalších krocích jde o posouzení toho, zda statisticky významné souvislosti potvrzují možnost faktické, věcné souvislosti, zda směr závislosti odpovídá vztahu příčiny a následku a zda je možné odvodit z výsledku zákonitosti ve zkoumané sociální realitě.
V závěrečné zprávě o výzkumu je zdokumentován průběh výzkumu, jeho obsahové, organizační a metodické náležitosti. Tato část tvoří stejně významnou část závěrečné zprávy jako samotné výsledky výzkumu.
Závěrečná zpráva se člení na:
1. úvod, obsahující vysvětlení smyslu a cílů výzkumu
2. popis použití metody, popis zkoumaného souboru podle objektivních znaků
3. vlastní poznatky výzkumu, členění v souladu s hypotézami do relativně samostatných celků včetně dílčích závěrů
4. závěrečné shrnutí a doporučení pro praxi, hlavní poznatky a nastínění poznatků pro další řešení
Další zdroje o tomto tématu naleznete zde:
7. Vznik a vývoj sociologie a předmět jejího zájmu
1.Vznik sociologie
VZNIK A VÝVOJ SOCIOLOGIE
6b Využití základních metod psychologického a sociologického výzkumu v praxi
10. Kvantitativní sociologický výzkum
Články na hledaný výraz "Sociologie" naleznete na bezuceni.cz
Žádné komentáře:
Okomentovat