„poeta unius libri“– „básník jedné knihy“
- narozen v Miletíně (u Dvoru Králové), měl dvojče, které zemřelo jako dvouměsíční, proto měl vždy pocit, že musí žít za dva
- studoval gymnázium v Hradci Králové a práva v Praze
- vliv na něj mělo osudové setkání s Máchou (putování po hradech a vzájemně se navštěvovali); pod vlivem romantismu psal o hřbitovech a smrti.
- 2 roky v Praze na filosofii a pak 4 roky práva, na rozdíl od Máchy to na něj mělo dopad --- po roce 1848 (u nás se upevňují absolutistické poměry) se ujme úkolu vytváření české právní terminologie (juristika). Nejdřív se tohoto úkolu obával, ale Palacký ho přemluvil, aby mohli být i čeští soudcové.
- 1835 musel ale Prahu opustit kvůli chrlení krve --- první pokusy o básnickou epiku: 1. náčrt Záhořova pole (bývá označována jako bezprostřední reakce na Máchův Máj --- vrchol celého Erbenova básnictví (podle Šaldy); poutník: u Erbena symbol cesty za spásou
- balady v lidovém duchu --- první pokusy --- velký zájem (př.Polednice)
- velká inspirace ve snech, představ vyvolaná slovem --- slovo lehkomyslně řečené rozpoutává tragiku pohybu ; ne osud, ale mravní příkazy a důsledky vládnou člověku --- slovo se stává skutkem reálným, událostmi mezi životem a smrtí (Polednice, Dceřina kletba, Svatební košile)
- Erben je básník o zachování energie, básník viny a pokání, viny a trestu,
- básník doznívající barokní zbožnosti, staví se na obranu hodnot rodinného života
- nemá pochyby o mateřské lásce – je na vrcholu všech vztahů (soulad s Němcovou)
- 1838 – mu Palacký pochválil báseň Poklad --- povzbuzení
- poučením mu byla renesanční kronika
- Palacký se mu postaral o pravidelný výdělek (dal mu za úkol přepsat 4 svazky) --- zajištěn až do r. 1848 --- práce mu narušovala soukromý život --- prožíval trauma, odloučení od rodiny
- cenné rukopisy opatřil v Českých Budějovicích
- výplodem sběratelství = „Prostonárodní české písně a říkadla“
Zemřel v Praze.
POHÁDKY
- byl ve stopách bratří Grimmů, hledal zbytky starých bájí
- výběr ze slovanských příběhů tohoto druhu vydal napřed v původním a pak v českém jazyce: * „Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských“
- ukazuje tvář lidského života, kde náboženství synkretizuje s fantazií
- ve všech bytostech se prolíná vize s fantazií a středověkých dob (sudičky)
- tušil, že existuje spojitost pohádek s mytologií
- zkoumal magické číslo 3 (či 9), křesťanství to přejímá z mytologií
Arne Thomson: pohádkář, zkoumal pohádky, které jsou různě variované (př. motiv střevíčku – archetyp jedinečnosti partnera, popel - bohaté dívky, které byly posílány do tvrdé služby, aby se naučily skromnosti)
- „Arnethomsnův index“
Scharel Perone: pohádkář evropský
O archetypech však Erben nic nevěděl, což je škoda.
- věnoval zvýšenou pozornost epickým písním , legendám a baladám
*„Písně národní v Čechách“ --- jejich rozmnožený soubor: * „Prostonárodní české písně a říkadla“
KYTICE Z POVĚSTÍ NÁRODNÍCH
- pracoval na ni od 30 let a vydal ji poprvé roku 1853 a později vyšla rozšířena o Lilii a o Písně v r. 1861, kdy dosáhla počtu 13 básní
Nejstarší z nich je Poklad (1838 – mu Palacký pochválil báseň Poklad --- povzbuzení). Krátce před vydáním přibásnil z kompozičních důvodů číslo úvodní a závěrečné, takže v definitivní podobě byly texty řazeny takto: Kytice, Poklad, Svatební košile, Polednice, Zlatý kolovrat, Štědrý den, Holoubek, Záhořovo lože, Vodník, Vrba, Lilie, Dceřina kletba, Věštkyně.
Mezi jednotlivými básněmi jsou tematické, kompoziční a motivické vztahy,a to symetrie a tendence po párovém sdružování, př: Kytice a Poklad jsou spojeny tematikou mateřské lásky, Svatební košile a Polednice strašidelnými postavami a mezní časovou situací, jako je půlnoc a poledne.
- pohádkové náměty
- matka je vlast
- kytice znamená kytice národa sesbíraná z nejkrásnějších květů
- vrba: propojení člověka se stromem (mladá žena se propojí se stromem a její muž vrbu podřízne a tím zabije svoji ženu
Žádné komentáře:
Okomentovat